Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů Chytré karty Bakalářská, resp. Diplomová práce Autor: Lenka Radová, DiS. bankovnictví, bankovní management Vedoucí práce: Ing. Dana Kořánová Praha červen 2010
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou, resp. Diplomovou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Nalţovských Horách dne 1.června 2010 Lenka Radová, DiS.
Poděkování Chtěla bych touto formou poděkovat mé vedoucí práce paní Ing. Daně Kořánové, na kterou jsem se po celou dobu mého psaní bakalářské práce mohla kdykoliv obrátit s dotazy apod. ohledně platebních karet, nejen ţe se paní Kořánová střetává denně s platebními kartami ve svém zaměstnání, ale je i výborný člověk, protoţe jsme se spolu potkávali dříve i v zaměstnání, kde mě měla na starosti po celou dobu mé praxe v bance, kdyţ jsem studovala na VOŠ v Klatovech.
Anotace: V této bakalářské práci jsem se zaměřila na vznik a vývoj platebních karet. Dále jsem se zabývala podvodami platebních karet, které nás v současné době mohou potkat kaţdý den. Dalším pod tématem jsem zkoumala tzv. Chytré karty, se kterými můţeme nakupovat a zároveň si spořit a získávat další různé výhody. Annotation: In this Bachelor Thesis I focused on origin and development of credit cards. I examined possible misuse of credit cards too which they can meet us at present every day. I put mind to " smart cards" with which we can shop while we save money and we obtain other various benefits.
Obsah Prohlášení:... 2 Poděkování... 3 Anotace:... 4 1. Úvod... 8 2. Literární rešerše... 9 3. Volba metodologie... 10 4. Platební karty (obecně)... 11 4.1 Historie platebních karet... 11 4.3. Platební karta... 14 4.4. Vzhled platební karty... 15 4.5. Jakou platební kartu si pořídit... 18 4.6. Dělení platebních karet... 19 4.6.1. Debetní karta... 19 4.6.2. Kreditní karta... 19 4.6.3. Kreditní karta Charge... 20 4.6.4. Nákupní úvěrové karty okamţitým úročením... 20 4.6.5. Kreditní karty společnosti Diners Club International... 20 4.7. Elektronické peněţenky... 21 4.8. Karta do světa... 22 4.9. Sphere card... 22 4.10. Co-brandované karty... 22 4.11. Jakou platební kartu VISA nebo MasterCard?... 23 4.12. Jak platební kartu pouţívat... 24 4.13.Druhy uţivatelů platebních karet... 24 4.13.1. Osobní karty... 24 4.13.2. Sluţební karty... 24 4.13.3. Corporate Card... 24 4.13.4. Purchasing Card... 25 4.13.5. Procurament Card... 25 4.14. Marketingové členění platebních karet... 25 4.15. Základní karty... 26 4.16. Prestiţní karty... 26 4.17. Výběrové karty... 26 4.18. Zlatou nebo platinovou platební kartu... 26 4.19. Bezpečné zacházení s platební kartou... 27 4.20. Nejčastější zneuţití platební karty... 29 4.20.1. Zneuţití blízkou osobou... 29 4.20.2. Zneuţití osobou cizí... 29 4.20.3. Libanonská smyčka... 29 4.20.4. Skrytá kamera... 30 4.20.5. Dotekové senzory... 30 4.20.6. Prostá krádeţ... 30 4.20.7. Přepadení... 30 4.20.8. Phishing... 30 4.20.9. Zneuţití na internetu... 31 4.20.10. Zneuţití karty obchodníkem... 31 4.20.11. Skimming... 31 5
4.20.12. Zneuţití nedoručené karty... 33 4.20.13. Padělky platebních karet... 33 4.20.14. Platby na dálku nebo-li bez přítomnosti karty... 34 4.20.15. Podvodná ţádost o kartu... 36 4.20.16. Omyl klienta... 36 4.20.17. Podvody ztracenou nebo zcizenou platební kartou... 36 4.20.18. Podvody se zcizenou identitou... 37 4.20.19. Transakce neautentizovaná drţitelem karty... 37 4.20.20. Podvody u bankomatů... 38 4.20.21. Skimming u bankomatů... 38 4.20.22. Odpozorování PINu a následná krádeţ karty... 39 4.20.23. Zařízení na zachycení karty... 40 4.21. Desatero správného chování u bankomatu... 41 4.22. Uţitečné rady a typy pro drţitele platebních karet... 42 5. Chytrá karta České spořitelny... 43 5.1. Komu je určena... 43 5.2. Popis produktu... 43 5.3. Zdarma k Chytré kartě dostanete... 43 5.4. Volitelné sluţby k Chytré kartě... 44 5.5. Moţnost dokoupit různé sluţby ke kartě... 46 5.6. Volitelný vzhled... 46 5.7. Chytrá karta v kaţdém regionu jiná... 47 5.8. Fungování Chytré karty... 47 5.9. Non-stop přístup k účtu... 47 6. Platební karta AXA Clubu... 48 6.1. Komu je určena... 48 6.2. Jak se stát majitelem platební karty AXA... 48 6.3. Karta bez poplatků... 48 6.4. Cestovní pojištění v rámci AXA Clubu... 48 6.4.1. Varianta Komplet... 48 6.4.2. Varianta Základ... 49 6.5. Státní příspěvek... 49 6.6. Pojištění Credit... 49 6.7. Rezerva aţ 50 000 Kč... 49 6.8. Neplacení úroků aţ 45 dní... 49 6.9. Převádění bonusu AXA... 50 6.10. Partneři AXA Clubu... 50 6.11. Další výhody platební karty AXA... 50 6.12. Kolik uspoříte s platební kartou AXA... 51 7. Porovnání produktů: Chytrá karta x VISA AXA... 52 8. Výsledky... 54 9. Závěr... 55 10. Seznam pouţité literatury... 56 11. Seznam pouţitých zkratek... 57 6
12. Pravidla věrnostního programu AXA Club (1.část) Příloha č. 1... 58 13. Pravidla věrnostního programu AXA Club (2.část) Příloha č. 2... 59 14. Galerie obrázků Chytré karty Příloha č. 3... 60 15. Zlatá Chytrá karta Příloha č. 4... 61 16. Obrázek základní karty - Chytré karty č. 2 Příloha č. 5... 62 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE... 63 7
1. Úvod Zaměřila jsem se na platební karty, protoţe jsem svou praxi absolvovala v České spořitelně ve Strakonicích, kde jsem získala o nich hodně informací o platebních operacích, bylo mi hned jasné, o čem bude má bakalářská práce. Ujistila jsem se, ţe je pro mě právě toto téma vhodné po různých skutečnostech. Například, ţe platební karty se v dnešní době týkají téměř kaţdého člověka a u většiny lidí se staly nedílnou součástí jejich kaţdodenního ţivota. Dalším důvodem je, ţe na trhu neexistuje jednotná literatura, která by řešila ty nejdůleţitější situace a podala uţivateli základní informace, které je zajímají. Platební karty jsou moderním prostředkem k provádění bezhotovostního platebního styku. V současnosti asi není třeba rozvaţovat, zda si platební kartu pořídit nebo ne. Dnes je spíše čas pro rozhodnutí, kterou si zvolit. Budeme mít své peníze vţdy na dosah a přitom v bezpečí, získáme rychlý přístup k hotovosti, ale i moţnost nákupu zboţí a sluţeb bezhotovostně. S penězi nemusíme mít pouze starosti. S platebními kartami jsme svobodnější, nezávislejší a méně zranitelní. 8
2. Literární rešerše Zpracované téma je specifické v tom, ţe platební karty provází náš ţivot uţ od roku 351 před n. l., kde měly nejdříve formu šeku aţ se postupně vyvíjely do formy bankovních karet, ale i ty se stále mění. Proto tuto práci jsem převáţně čerpala z webových stránek, protoţe je velice těţké psát o platebních kartách, kde musíme brát ohled na časté změny a moţný výskyt nejasností, které jsem si vţdy ověřovala buď přímo v bankách nebo na dalších webových stránkách. Také jsem čerpala informace z knih, kde jsou základní informace o platebních kartách, které se skoro nemění. 9
3. Volba metodologie Při psaní této práce mi napadalo hodně otázek, na které jsem se snaţila během mé práce odpovědět, a tak přiblíţit tuto problematiku i obyčejným lidem, kteří se této problematice nevěnují, ale přesto platební karty často pouţívají. Zaměřila jsem se spíše na to, jak se chránit proti zneuţití platebních karet, protoţe si myslím, ţe tento problém nás pronásleduje našim ţivotem kaţdý den, kdy platební kartu pouţíváme. Také jsem se zaměřila na to, jak platit platební kartou a zároveň získat různé výhody či finanční příspěvky, coţ je pro mnoho lidí velmi zajímavé. 10
4. Platební karty (obecně) 4.1 Historie platebních karet Bankovní karty, PIN kódy, bankomaty jsou dnes součástí našeho ţivota. Kde se, ale to všechno vzalo? Tak začneme pěkně od začátku.. Kdy se pouţily šeky jako náhrada za peníze, není přesně známo. Historici se domnívají, ţe to bylo roku 351 před n. l. v antickém Římě. První historicky doloţené pouţití šeku pochází z počátku 15. století z Nizozemí. Amsterodam byl v té době nejdůleţitější obchodní centrum v Evropě. Obchodníci si ukládali u bankéřů své peníze a jako potvrzení vkladu od nich dostávali stvrzenky. Tyto uloţené peníze mohli pouţívat k placení obchodních závazků na základě písemného příkazu vkladatele, který pak předal příjemci. Tak vznikly první ručně psané šeky. Takový způsob se ujal i v dalších státech. 1762 Britský bankéř Lorenc Childs vydal první tištěný šeky. Slovo šek ( check ) vzniklo v Anglii v 17. století, kdy se šeky začali číslovat sériovými čísly, aby se snadno evidovaly. Tyto očíslované šeky se rychle rozšířily do obchodního styku. Banky je přijímaly jako vklady od svých klientů, ale přijímaly i šeky jiných bank. Takové šeky pak u těchto bank předkládali k proplacení. Kdyţ se takové to banky rozšířily, které přijímaly šeky, bylo pak náročnější šeky inkasovat. Tento problém vyřešili v 17. století dva britští bankovní poslíčci u šálku kávy, kdy zjistili, ţe mají oba šeky vystavené stejnou bankou, a ţe to nebudou řešit jako do posud, aby jednu po druhé banku obcházeli, ale ţe se šeky mezi sebou vymění. Tím si ušetří část cesty a dali podnět ke vzniku šekových zúčtovacích centrál, tak to říká legenda. 1868 Zavedl majitel britské cestovní kanceláře Thomas Cook pradědečka cestovních šeků Circular Note. 1870 Rozmáhání se nového druhu platby v USA. Obchodníci začali poskytovat svým klientům úvěry skrze úvěrové známky. 1880 Společnost Provident Clothing Group vydala úvěrové poukázky Credit Voucher. Jednalo se o nejstarší formu spotřebního úvěru v Evropě. 1891 V tomto roce začala vydávat společnost American Express cestovní šeky v také formě, a tak je známe i dnes. 1914 Byla vydána historicky první platební karta americkou telegrafní společností Western Union. Karta byla vyrobena z plechu a byla podobná vojenským identifikačním štítkům. Proto dostaly tyto karty jméno metal money nebo také shopers plate. Tato americká společnost nabídla svým vybraným klientům, aby telefonovali a zasílali telegramy 11
prostřednictvím svých poboček a pak uhradili na konci měsíce najednou prostřednictvím faktury. Společnost tak svým klientům poskytovala krátkodobý úvěr. 1924 Společnost General Petroleum Coporation of California (dnešní Mobil Oil), jako první nabízela věrnostní kreditní kartu. 1929 Rozvoj kreditních karet pozastavila americká hospodářská krize, aţ koncem 30. let se situace začala postupně měnit. 1936 Proniknutí karet i do letecké dopravy. Šest amerických leteckých společností uvedlo na trh kartu Universal Air Travel Card. 1948 Internacionalizace platebních karet. Karty Air Travel Card přijímali všichni členové mezinárodní asociace leteckých společností IATA. 1951 Byla vydána první bankovní kreditní karta společností Franklin National Bank of New York. 1952 I Evropa se konečně dočkala své kreditní karty, začala ji vydávat společnost Finders Services z Británie. 1964 V Japonsku vznikl systém platebních karet Japan Credit Bureau. 1965 Westminster Bank vydala první mezinárodní platební kartu v Evropě. 1966 Začali se scházet konkurenti Bank of America v Kalifornii a zaloţili California Bank Card Association a vydali jedničku mezi bankovními kreditními kartami v USA s názvem Master Charge. 1967 V Británii byl uveden do provozu první bankomat od společnosti Barclay s Bank. 1969 Do šekového systému se zapojilo 53,5 milionů klientů a 57 britských bank. 1970 Vznikla National Bank Americard Inc. v USA, která se později objevila pod známých názvem VISA. 1971 Zavedení platební katry s magnetických prouţkem a první platební terminály společností Air Travel Card. 1974 Francouz Roland Moreno si nechal patentovat čipovou kartu. 1977 Zavedeny dva druhy karet s limity 100 GBP a 250 GBP a zaručená částka byla navýšena z 30 na 50 GBP. 1981 Výrobní firma platebních karet MasterCard zavedla svou provní bankovní Gold Card (zlatou kartu). 1983 MasterCard zavedl hologram na ochranu proti padělání karet. 1984 American Express (kartová společnost) nabídla svým klientům Platinum Card (platinovou kartu). 1988 Ve Francii zavedly banky čipové karty. Tyto karty dále pronikly do Číny 12
(jedná se o karty společnosti MasterCard). 1990 Šekové záruční karty začaly být chráněny hologramem s vyobrazením Williama Shakespeara. Šekový systém fungoval pod britskou asociací pro platební styk APACS (Association form Payment and clearin Services). 1991 Společnosti Eurocard a MasterCard společně zavedli první globální debetní kartu na světě pod názvem Maestro. 1992 Na bývalém východním bloku se objevila první síť bankomatů. V bývalém Československu ji zprovoznila Komerční banka. 1994 Společnost Europay představila první tzv. více neţ platinovou kartu, která nesla název Signia. Později dostala název Word Signia. 1996 Společnosti Europay, MasterCard a VISA vydali mezinárodní standard pro bankovní čipové karty EMV. Při příleţitosti olympijských her v Atlantě byla představena čipová karta VISA Cash. 1997 Začaly se rozšiřovat čipové karty mezinárodního standardu EMV do Británie. Jako první v Evropě je vydala Slovenská spořitelna. 2002 Společnost MasterCard testoval bezkontaktní čipovou kartu PayPass. 2003 MasterCard a VISA experimentovali s novými tvary karet. 2005 MasterCard a VISA se shodli na standardu pro bezkontaktní čipové karty. 2009 - Cestující se mohou na ruzyňském letišti sami odbavovat pomocí speciálních kiosků umístěných v obou odletových halách. Nutností je mít elektronickou letenku. Samoodbavovací kiosky poznají pasaţéra podle rezervačního kódu, čísla elektronické letenky, zadaného příjmení, jména a cílové destinace cestujícího přes dotykovou obrazovku, pomocí cestovního pasu či platební karty s magnetickým prouţkem. 2010 Při platbě kartou jiţ nebudeme muset dávat kartu z ruky, bypass můţe být součástí jakékoliv čipové karty MasterCard nebo Maestro, která bude kromě čipu také vybavena i rádiovou anténou. Proto při platbě touto kartou do cca 400 500 Kč bude stačit pouze přiloţit ke speciální čtečce a bude zaplaceno. Nebude potřeba podepisovat ani zadávat PIN. 4.2 Výroba platebních karet První platební karta se začala vyrábět z plechu nebo z tuhého papíru. Koncem 50. let začaly banky přecházet na karty plastové. Jako první plastovou kartu vyrobila americká firma Kirk Plastics. V roce 1965 First Natkal Bank of Chicago a Continetal Illinois Bank začaly vydávat vlastní kreditní karty. Pro tyto banky je vyráběla americká společnost Perfekt Plastic Printing, 13
která také vyrobila některé z prvních karet Bank Americard a Master Charge. Také Bankmark vyrobila první karty s magnetických prouţkem pro CSI ze St. Louis. Nejdříve se karty vyráběly dvoubarevným procesorem. K výrobě se pouţívaly např. tiskařské stroje dovezené z Německa, ale ty byly určeny k tisku papíru a pro tisk na plast musely být upraveny. Nároky vydavatelů karet se v polovině 70. let zvýšily na kvalitu plastových karet. Karty se začaly rozšiřovat do dalších zemích, proto bylo zapotřebí výrobu karet zajistit v mnoha tiskárnách v několika zemích. Technika tisku musela být taková, aby všichni výrobci mohli zaručit, ţe ochranné a bezpečnostní prvky budou kdekoli na světě naprosto stejné a karty vyrobené jiným výrobcem nebudou povaţovány za padělky. VISA a MasterCard pracovaly na konci 70. let z marketingových i bezpečnostních důvodů, na nových designech platebních karet, které nebyly vyráběny tradiční technologií sítotisku nebo litografie. Proto vyvinuly speciální technologie, které zajišťují přesný tisk, jak z hlediska stupně barvy, tak i přesnosti umístění, to je důleţité u ochranných známek mikrotextů, které musí být na všech kartách VISA či MasterCard naprosto stejné. V roce 1983 byl zaveden hologram jako ochranný prvek, který si vyţádal další úpravu procesu výroby plastových karet, stejně tak pouţívaní mikročipu začátkem 90.let. Na začátku 80. let se na výrobu bankovních karet vztahují stejné bezpečnostní podmínky jak na tisk bankovek nebo cestovních šeků. Karty společností MasterCard, VISA, American Express nebo Dinners Clubu vyrábí desítky autorizovaných tiskáren cenin, které prokazují vysokou kvalitu tisku a poţadované stupně vnitřní a vnější bezpečnosti. Pro platební karty by bylo katastrofou, kdyby se např. ztratily čisté platební karty, které by mohly být zneuţity, proto jsou kladeny tak velké nároky na bezpečnostní podmínky. Např. hologramy se vyrábějí jen na jednom místě a kaţdé má své evidenční číslo. Bezpečnostním transportérem se hologramy v podob pásů dopravují výrobcům karet, kteří je pak v procesu výroby připevní na karty zvn. Metodou Hot Camping. Vyrobené karty se bankám nebo určeným centrům dopravují pancéřovými vozy s ostrahou a na větší vzdálenosti letecky. 4.3. Platební karta Co to vlastně platební karta vlastně je? K čemu ji můţeme pouţívat? To jsou otázky na které se pokusím v následující části odpovědět. Platební karta je jakým si druhem identifikačních dokladů. Bankovní platební karta je vlastně jen kousek třívrstvého plastu, který musí být mj. Schopen vyrovnat deformace vznikající při běţném pouţívání, musí to být netoxický plast, odolný vůči chemickým vlivům 14
při běţném pouţívání. Má určitý parametr, který je stanoven normou ISO 3554 na 85,6 x 54,0 x 0,74 x 0,76 mm. Obsahuje grafické symboly, neviditelná data, a v dnešní době i čip, který nám drţitelům umoţňuje pohotový přístup k penězům. Druh záznamu na kartě je z pohledu způsobu pouţívání platební karty, a to: a) Reliéfní záznam, který slouţí pro transakce s pouţitím mechanické snímače. b) Magnetický záznam, ten se u karet objevil v širokém měřítku na konci 70. let, protoţe umoţnil zavést sluţbu výplaty hotovosti z bankomatů a později elektronické placení. c) Na čipové karty se zaznamenává prostřednictvím paměťových čipů nebo mikroprocesoru. d) Na laserové karty se zaznamenává na principu kompaktních disků. Poprvé to bylo vyzkoušeno v polovině 80. let v USA. Paměť takové karty je velice vysoká (cca 4 MB), ale v bankovnictví se s nimi moc nesetkáváme. Významným parametrem platební karty je výběrový či platební limit. Při vydání platební karty sjedná vydávající banka s drţitelem karty podle jeho potřeby a finanční moţnosti maximální částku, kterou lze jednorázově pomocí karty vybrat v hotovosti a kterou lze zaplatit v obchodě. Takový to limit slouţí jako ochrana proti neoprávněnému zneuţití ztracené karty. Limit se stanovuje denní nebo týdenní nebo kombinace obou moţností. Pak jestli máme stanovený takový limit můţeme během jednoho dne nebo týdne čerpat prostřednictvím platební karty prostředky jen do výše těchto uvedených limitů. 4.4. Vzhled platební karty Platební karta je opatřena grafickými i textovými symboly, které slouţí k ověření platnosti pohledovou kontrolou. Pouhým okem můţeme zkontrolovat jméno drţitele karty, jméno vydávající banky, měsíc a rok do kterého karta platí nebo kdy byla vydána, značka systému ve kterém karta pracuje, hologram (obrázek měnící motiv a barvy podle úhlu pohledu), a prouţek s podpisem drţitele karty, který si můţeme porovnat s podpisem na účtence v obchodě, kdy obchodník můţe zkontrolovat podpis a ověřit tak drţitelovu totoţnost. Pokud písmena textu z povrchu vystupují, jde o kartu embosovanou. Reliéf slouţí k mechanickému otištění v zařízení zvaném imprinter (lidově známe pod pojmem ţehlička ) na stvrzenku o provedené platbě v obchodě, který není vybaven elektronickým snímačem karty. Pokud na platební kartě není reliéfní písmo, pak jde o kartu elektronickou, která je určena pouze pro pouţití v elektronickém pokladním terminálu nebo bankomatu. Platební karta je nepřenosná, protoţe obsahuje podpis drţitele(majitele) karty. Podle zákona 15
je neoprávněné drţení nebo pouţití platební karty jinou osobou neţ je jejím oprávněným drţitelem posuzováno jako trestný čin. Aby k tomuto nedocházelo, proto banky nabízí k účtům platební karty také pro příslušníky rodiny na jejich jména. Platební karty slouţící pro nakládání s finančními prostředky organizace tj. platební karty sluţební, nesou vţdy jméno osoby, která je zaměstnavatelem k takovým to platbám oprávněna. Na platební kartu se musí vyrazit nezbytně nutné údaje a to písmem OCR 7B (Optical Charakter Recognition) velikostí 3,63 mm. Pro tyto údaje je vyhrazeno místo v přední části karty, a to v dolní polovině, to určuje výše uvedená norma ISO 3554, která dále toto místo člení dále na: a) Accoun Number Line - Obsahuje číslo platební karty, které má 12 19 čísel. První dvě číslice je druh karty nebo-li kde se dá karta pouţít. Příklad: Karta MasterCard začínají vţdy číslicí 5, VISA 4 a za těmito čísli je identifikace vydavatele platební karty, většinou to bývá 5 číslic, které přiděluje orgán ISO. Následujících 8 13 číslic určuje konkrétního klienta. b) Valid Data Line V této části nalezneme období platnosti, nebo konec platnosti. U karet MasterCard je v této části navíc čtyřmístné identifikační číslo banky (ICA), které má max. 19 znaků. c) Třetí řádek Ten je pro jméno drţitele karty, musí mít maximálně 27 znaků. d) Čtvrtý řádek Ten obsahuje u sluţebních karet jméno společnosti, ke kterému účtu je karta vydána, má maximálně 27 znaků. Na řádku čísla platební karty musí být uvedeno šestimístné identifikační číslo vydavatele (IIN = Issur Identification Number), které přiděluje norma ISO/IEC 7812-1,2. Obrázek č. 1: Přední strana platební karty Zdroj: Bankovnictví autoři V. Hartlová, M. Soldánová, J. Svobodová, M. Ţlebková 16
Karty, které se pouţívají k elektronickým transakcím jako jsou bankomaty, platební terminály, se nahrazuje písmo hladkým tiskem (Indent Printing). Zadní strana platební karty vypadá takto: a) Černý magnetický prouţek v podstatě magnetofonový pásek, který má dvě nebo tři stopy záznamu identifikačních údajů. Celkem se na tento prouţek můţe zaznamenat aţ 1288 bitů. Ten umoţňuje přečíst kartu v elektronickém snímači, který pak provádí další kontroly karty. Moderní karty, v dnešní době snad uţ skoro všechny platební karty mají v sobě zabudovaný čip, tzv. Mikropočítač, který přebírá funkci nosiče dat, ale i celou další řadu dalších funkcí, hlavně nahradit podpis při identifikaci drţitele karty zadáváním jeho osobního kódu PIN, a tím zvýšit odolnost platby kartou proti zneuţití.čipová, nebo-li také hybridní (na kartě je současně magnetický prouţek i čip) technologie se postupně zavádí jako bezpečnější a v Evropské unii by měla být od letošního roku výhradní. Coţ některé bankovní poskytovatelé nesplňují. b) Podpisový prouţek, který je bílý a je určen pro podpis drţitele platební karty dle podpisového vzoru. Obrázek č. 2 : Zadní strana platební karty Zdroj: Bankovnictví autoři V. Hartlová, M. Soldánová, J. Svobodová, M. Ţlebková 17
4.5. Jakou platební kartu si pořídit Při výběru karty je rozhodující vaše finanční moţnost a účel, ke kterému ji budete převáţně pouţívat. Častým případem je potřeba přístupu k výdělku ze zaměstnání, poukazovaném zaměstnavatelem přímo na Váš učet. Přístup k peněţním prostředkům zajistí nejběţnější a nejlevnější elektronická karta, která umoţňuje výběr z bankomatu. Tato karta se obvykle hodí i pro placení v elektronických terminálech vybavených v obchodech, v případě větších rekreačních centrech, pokud tak vyjedete na dovolenou, tak ji můţete také pouţít. Náročnějším uţivatelům by tato karta asi moc nevyhovovala, proto pro ně je embosovaná platební karta, jejíţ funkce není vázána pouze na elektronický terminál a její pouţití je mnohem větší a širší. Embosované karty se vyznačují vyššími limity pro výběr a placení a obvykle jsou spojeny s dalšími sluţbami, zejména cestovním či zdravotním pojištěním drţitele nebo i rodinných příslušníků. Její vydání je také zatíţeno vyšším poplatkem. Pro časté cestovatele do zahraniční je výhodné mít alespoň dvě platební karty od různých systémů, protoţe všechny značky karet nemusí být ve světě stejně rozšířené. Vedle bankovních karet značek MasterCard a VISA existují nebankovní karty American Express a Diners Club (rovněţ je vydávají i banky), které jsou určeny pro zábavu a pro cestování. Poznáme je vysokým limitem pro čerpání a také vyššími poplatky za vydání a provoz. Pro bonitnější klientelu obyvatelů vydávají banky karty provedením i rozsahem sluţeb rozlišené nejčastěji stříbrnou, zlatou nebo platinovou barvou. Jestli máte dočasný nedostatek peněţních prostředků, pak je právě pro Vás vhodná kreditní karta. Ta slouţí k čerpání bankou poskytnutého úvěru. Takovou kartu nabízejí banky stále více a více do širokého okruhu klientů, jejichţ historie dává záruku pravidelného splácení. Podmínky pro vydání kreditní karty se u jednotlivých bank liší, důleţitým parametrem kreditní karty je tzv. bezúročné období. Je-li v tomto období čerpaný úvěr splacen, neúčtuje banka majiteli ţádný poplatek, ale jestli majitel nesplatil, banka si za to účtuje poměrně vysoký úrok. Hlavní je úvěrový rámec, to je výše částky, kterou můţe klient kartou vyčerpat, a to jednorázově nebo po splacení opakovaně. Důleţité je seznámit se při sjednání o kreditní kartě se všemi podmínkami a výši účtovaných sazeb. Úvěr na omezenou dobu můţeme získat prostřednictvím karty charge, u které banka drţiteli zasílá v pravidelných lhůtách vyúčtování čerpání úvěru s poţadavkem úhrady. I zde platí, ţe do stanoveného termínu je úvěr bezúročný, při jeho překročení bývá úrok vysoký. 18
U platebních karet, stejně jako u všech bankovních produktů je důleţité si podrobně pročíst podmínky a na to by neměl zapomínat nikdo z nás. V ČR existují Vzorové podmínky pro pouţívání elektronických platebních prostředků, vydané Českou národní bankou, ve kterých jsou podrobně stanoveny povinnosti a práva vydavatelů i uţivatelů platebních karet. Pokud se české banky ve svých podmínkách od těchto vzorových podmínek odchylují, jsou povinny na to výslovně upozornit. Počet takových odchylek je však malý a postupně klesá. 4.6. Dělení platebních karet Obvyklé dělení platebních karet je na debetní a kreditní. Kaţdý z nás často pouţívá termín kreditka, ale pouţíváme kartu debetní ( s kontokorentem), která se vydává k běţnému účtu. Hlavní rozdíl mezi debetní a kreditní kartou je ve způsobu zúčtování platby. 4.6.1. Debetní karta Je karta, která je pevně svázána s bankovním účtem, a která je určena především pro platby u obchodníků a pro výběry peněţních prostředků z bankomatů. Debetní platební kartou můţe její drţitel platit pouze do výše peněz, které má uloţené na jeho bankovním účtu. Jednotlivé platby nebo výběry z bankomatů se přímo strhávají z drţitelova bankovního účtu. Debetní karty jsou v současné době vydávané převáţně v mezinárodní platnosti. S kartou mohou být spojeny i další doplňkové sluţby, záleţí na konkrétní značce a na podmínkách finanční instituce. 4.6.2. Kreditní karta Kreditní karta nemá stejné funkce jako debetní karta, drţitel si nemůţe vybírat své peníze z běţného účtu, ale tato karta představuje úvěr neboli kredit. Pouţívání této karty při výběru peněz z bankomatu nebo placení u obchodníků je čerpána půjčka, kterou drţitel kreditní katy musí splatit. Úvěr čerpaný pouţíváním kreditní karty je úročen úrokovou sazbou, která se zpravidla udává v měsíčním vyjádření (úrok se většinou pohybuje okolo 15% p. a.). Většina kreditních karet má bezúročné období, které se u jednotlivých bank můţe pohybovat okolo 30 50 dnů. Proto v průběhu měsíce drţitel můţe nakupovat, aniţ by platil úrok. Na konci kaţdého měsíce vystaví vydavatel karty výpis, který zašle majiteli karty, aby mohli řádně splatit úvěr. Kdyţ splatí drţitel karty částku během bezúročného období, neúčtuje mu vydavatel karty ţádné úroky. Pokud ale drţitel karty vybíral z bankomatu, tak ve většině případů se bezúročné období na tyto částky nevztahuje, také bezúročné období se nevztahuje na cash advance, protoţe tyto částky jsou úročeny ihned od data výběru. 19
4.6.3. Kreditní karta Charge Touto kreditní kartou také můţeme čerpat úvěr. Banky, které vydávají tuto charge kartu mají často podmínku, ţe bude mít klient u nich účet (např. u České spořitelny, a. s.), ale nemusí to být pravidlem. Rozdíl oproti kreditní kartě je, ţe čerpaný úvěr musíte splatit celý, a to bez kompromisu do data stanoveného n výpise z charge karty. Jako příklad těchto karet jsou American Express, Diners Club, Japan Credit Bureau. CCS Osobní kartu můţeme nazvat poloviční charge kartu, kde drţitel musí uhradit čerpanou částku ve 14denních cyklech inkasem z jakéhokoliv účtu. Pokud jsou kreditní karty vydávány jen bonitním klientům, u charge karet to platí dvojnásobně. U American Express je ţádána bankovní záruka jinou bankou, ţe účet z charge karty bude vţdy řádně splacen. Tyto karty je vhodné vyuţívat při zahraničních sluţebních cestách a jsou spojeny s balíčkem nadstandardních sluţeb. 4.6.4. Nákupní úvěrové karty okamžitým úročením Jedná se o karty vydávané i nebankovními institucemi. Liší se cenou a výši úročení. Tyto karty mají také dohodnutý úvěrový rámec. Rozdílem oproti předchozím kreditním kartám je ve způsobu úročení čerpané částky. Okamţitě je účtován ne malý úrok bez ohledu na to, zda se jedná o transakci hotovostní nebo bezhotovostní. Konečnou vyčerpanou částku je nutné zaplatit, tak jako je to u kreditní karty, ale včetně zpětně naúčtovaných úroků a případných dalších poplatků za výpisy. Jako příklad těchto karet jsou: YES úvěrová karta od společnosti Home Credit, karty MasterCard Elektronic vydávané společnosti Cetelem, Essox (včetně Q-karty od společnosti Quelle), O.K. karta od GE Money Multiservis a další. 4.6.5. Kreditní karty společnosti Diners Club International Tyto kreditní karty Diners Club vydává společnost Diners Club International. Základní produkt je karta Diners Club Classic. Karta není závislá na konkrétním bankovním účtu. Vyúčtování všech transakcí se provádí jednou měsíčně a splatnost je k 25. dni následujícího měsíce. Bezúročné období dosahuje aţ 55 dnů. V poplatkách za kartu je obsaţeno také komplexní cestovní pojištění i úrazové pojištění, krytí léčebných výloh, nákladů na hospitalizaci a pojištění osobní odpovědnosti. Klienti mají nepřetrţitě k dispozici asistenční sluţbu na zahraničních cestách, mají volný vstup do různých VIP letištních salónků po celém světě, mohou si také pronajmout vůz u mezinárodních autopůjčoven za zvýhodněných podmínek a také další výhody. 20
4.7. Elektronické peněženky Elektronické peněţenky jsou novější produkt z roku 1993, který slouţí k platbám drobných transakcí, a to přibliţně do 20 USD, které se ovšem nevyplácí zúčtovat po jednotlivých poloţkách jako u ostatních druhů platebních karet. Elektronické peněţenky pouţívají jako technického prostředku čipové karty. Kdyţ můţeme zkontrolovat finanční tok, pak můţeme rozdělit peněţenky na dvě základní skupiny: a) auditované elektronické peněženky (předplatní karty): Jde o ochranu uţivatele i klientů proti padělání, je zajištěna kontrolou mimo technické bariéry všech transakcí (např. nabití, platby, vybití) v clearingovém centru daného systému, které provádí zúčtování transakcí mezi účastníky. Centrum získá z obchodní sítě informace o transakcích po jednotlivých poloţkách. Pak je řada na zúčtování mezi bankami a obchodníky, to je však z technických a praktických i ekonomických důvodů v sumách. K těmto elektronických peněţenkách se často vede tzv. stínové účty, které slouţí ke kontrole správné funkčnosti, ale i bezpečnosti systému. Příkladem takového druhu jsou peněţenky Celd-Karte nebo Clip a Proton. (Clip = elektronická peněţenka, která byla po prvé představena roku 1996 ve Španělské Seville. Měla to být tzv. Evropská peněţenka. Clip umoţnil vést účty do pěti měn, zobrazení 10 transakcí a změna PIN klientem. Při placení se neověřoval drţitel karty. PIN se pouţíval jen při nabíjení peněţenky. Začátkem roku 1998 se tento produkt zrušil asociací Europay. Později Clip přejmenovali a upravili na CEPS = Common Electronic Purse Standard, je to patron EU elektronických peněţenek, od roku 2002 to je tzv. Europeněţenka (celosvětový standard, funguje ve 4 hlavních oblastech, a to v nabíjení, podporuje více měn, prodeji placení v obchodech a terminálech, bezpečnost vysoká úroveň). b) Neauditované elektronické peněženky (Elektric Cash): V tomto systému provozovatelé zlevňují provoz moţností přímého uhrazení částky z peněţenky zákazníka do peněţenky prodávajícího. Ochrana před zneuţitím je v tomto případě řešeno pomocí technických bariér a do systému vloţených analytických programů, které mají odhalit podvody. Typickým příkladem je peněţenka Mondex ( je součástí platformu MULTOS, která patří mezi produkty MasterCard od roku 1998. Mondex je technickým pokročilým systémem elektronické hotovosti (Elektric Cash). Archivuje posledních 10 transakcí a vede účty aţ pro 5 měn současně. Karty můţeme blokovat kódem 21