Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Sokolov

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Sokolov 3. aktualizace 2014 pořizovatel: Rokycanova1929 356 01 Sokolov spolupráce / technická pomoc: Institut regionálních informací, s.r.o., Brno datum zpracování: 31. 12. 2014 verze: 1/2014 31.12.2014 verze 1/2014 1/112

Obsah textové části: Obsah textové části:... 2 Obsah grafické části :... 4 1. Přehled významných změn provedených v rámci 3. aktualizace... 4 2. Základní charakteristika území ORP Sokolov... 4 2.1. Širší vztahy... 4 2.2. Základní údaje o území ORP Sokolov... 5 2.3. Základní údaje o obcích ve správním obvodu ORP Sokolov... 8 3. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho vyhodnocení SWOT analýzou... 10 3.1. Horninové prostředí a geologie... 10 3.1.1. Geologie a geomorfologie... 10 3.1.2. Nerostné suroviny... 11 3.1.3. Následky těžby... 13 3.1.4. Dílčí SWOT analýza... 20 3.2. Vodní režim... 20 3.2.1. Vodní toky a plochy... 21 3.2.2. Vodní režim v krajině... 22 3.2.3. Záplavy... 26 3.2.4. Zdroje vod... 28 3.2.5. Dílčí SWOT analýza... 28 3.3. Hygiena životního prostředí... 29 3.3.1. Klimatické podmínky... 29 3.3.2. Ovzduší... 29 3.3.3. Odpady... 31 3.3.4. Hluk a vibrace... 32 3.3.5. Radonové riziko... 32 3.3.6. Staré zátěže území a kontaminované plochy... 34 3.3.7. Dílčí SWOT analýza... 36 3.4. Ochrana přírody a krajiny... 36 3.4.1. Chráněná území... 37 3.4.2. Ekologická stabilita, USES... 41 3.4.3. Krajinný ráz... 45 3.4.4. Dílčí SWOT analýza... 46 3.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa... 46 3.5.1. Půdní fond... 47 3.5.2. Zemědělský půdní fond... 49 3.5.3. Pozemky určené k plnění funkcí lesa... 52 3.5.4. Dílčí SWOT analýza... 55 3.6. Veřejná dopravní infrastruktura... 55 3.6.1. Silniční doprava... 55 3.6.2. Železniční doprava... 58 3.6.3. Ostatní doprava... 58 3.6.4. Dílčí SWOT analýza... 59 3.7. Veřejná technická infrastruktura... 59 3.7.1. Zásobování elektrickou energií... 59 3.7.2. Zásobování vodou... 62 3.7.3. Kanalizace a čištění odpadních vod... 63 3.7.4. Zásobování plynem... 64 3.7.5. Dílčí SWOT analýza... 65 3.8. Sociodemografické podmínky... 65 31.12.2014 verze 1/2014 2/112

3.8.1. Historický vývoj... 66 3.8.2. Sídla... 66 3.8.3. Využití území... 67 3.8.4. Obyvatelstvo... 68 3.8.5. Věková struktura... 71 3.8.6. Vzdělanost... 75 3.8.7. Školství a výchova... 76 3.8.8. Zdravotnictví a sociální péče... 76 3.8.9. Kultura... 77 3.8.10. Veřejná správa... 77 3.8.11. Dílčí SWOT analýza... 78 3.9. Bydlení... 78 3.9.1. Domovní fond... 79 3.9.2. Bytový fond... 81 3.9.3. Výstavba... 83 3.9.4. Dílčí SWOT analýza... 83 3.10. Rekreace... 83 3.10.1. Rekreační oblasti... 84 3.10.2. Nemovité památky... 85 3.10.3. Urbanistické a architektonické hodnoty... 86 3.10.4. Tělovýchova a sport... 86 3.10.5. Dílčí SWOT analýza... 87 3.11. Hospodářské podmínky... 88 3.11.1. Hospodářská charakteristika... 88 3.11.2. Podnikatelská struktura... 89 3.11.3. Zaměstnanost... 91 3.11.4. Nezaměstnanost... 92 3.11.5. Dílčí SWOT analýza... 94 4. Hodnoty a limity využití území... 95 4.1. Hodnoty území... 95 4.2. Limity využití území... 95 5. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území... 96 6. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek udržitelného rozvoje území (URÚ)... 97 6.1. Souhrnné SWOT analýzy pilířů URÚ... 97 6.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pilířů URÚ... 100 6.3. Celkové vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URÚ... 107 7. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (ÚPD)... 107 7.1. Problémy vyplývající z ÚAP kraje... 109 7.2. Střety záměrů na provedení změn s hodnotami a s limity využití území... 109 7.3. Všeobecné problémy... 109 7.4. Konkrétní problémy... 110 8. Přehledy... 110 8.1. Seznam příloh... 110 8.2. Seznam použitých podkladů... 110 8.3. Seznam nejčastěji používaných zkratek... 111 31.12.2014 verze 1/2014 3/112

Obsah grafické části : 1. Výkres hodnot území 2. Výkres limitů využití území 3. Výkres záměrů na provedení změn v území 4. Výkres problémů k řešení 1. Přehled významných změn provedených v rámci 3. aktualizace Nejpodstatnější změnou v rámci 3. úplné aktualizace je sloučení dvou původních textových částí (Podklady a Rozbor) do jediné dokumentace a s tím související úprava obsahu. Z důvodu větší přehlednosti a čitelnosti doznaly úprav i výkresy grafické části této dokumentace. Do ÚAP byly taktéž vhodně doplněny podklady získané od firmy Institut regionálních informací s.r.o. 2. Základní charakteristika území ORP Sokolov 2.1. Širší vztahy a) Stručná charakteristika území ORP z hlediska širších vztahů: Území správního obvodu ORP Sokolov (dále jen ORP Sokolov ) je součástí Karlovarského kraje, který se nachází v západní části České republiky. Sousedí s ORP Cheb, ORP Kraslice, ORP Karlovy Vary a ORP Mariánské Lázně. Další ORP, která jsou součástí Karlovarského kraje, jsou ORP Aš a Ostrov. Území lze poměrně dobře rozdělit do tří charakteristických oblastí. Severní část ORP Sokolov se nachází v podhůří Krušných hor. Obce v této oblasti se vyznačují dobrým stavem přírodních podmínek, na druhou stranu však trpí v hospodářském pilíři, nenacházejí se zde žádní větší zaměstnavatelé, a proto jsou obyvatelé nuceni za prací dojíždět. Hlavní funkcí těchto obcí tak je bydlení a rekreace. Na území obce Krajkové se nachází přírodní rezervace Leopoldovy Hamry, v Tatrovicích je pro změnu vodní nádrž Tatrovice, která slouží jak k vodohospodářskému, tak i rekreačnímu účelu. Střední část ORP Sokolov se nachází v Sokolovské pánvi, kde dochází desítky let k těžbě hnědého uhlí a to pochopitelně ovlivňuje dotčené obce. Pozitivní stránkou této činnosti je stabilní zaměstnavatel, který je v rámci ORP vůbec tím největším. Těžba však negativně poznamenala životní prostředí, i když to se v poslední dekádě rapidně zlepšilo. Přispívají k tomu rozsáhlé rekultivace, na nichž vznikly vodní nádrže, lesopark či golfové hřiště. Centrem této oblasti i celého ORP je Sokolov. Okolní obce se stávají jeho satelity, které plní hlavně funkci bydlení (Těšovice, Staré Sedlo, Královské Poříčí, Lomnice). Výjimkou jsou obce Dolní Rychnov a Svatava, kde se nachází i několik významných podniků. Specifickou oblastí Sokolovské pánve je její západní část Kynšperk nad Ohří a jeho okolí. Životní prostředí je zde dobré, nedotčené žádnou negativní činností. Nachází se zde řada historických objektů. Chybí však větší zaměstnavatelé, které několik drobných podniků nemůže nahradit. Kynšperk n/o patří mezi pětici největších měst a ve srovnání s ostatními je na tom v tomto ohledu hůře. Poslední část ORP Sokolov tvoří jeho jižní část, která se nachází na území Slavkovského lesa. V roce 1974 zde byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Slavkovský les, která zaujímá rozlohu necelých 200 km 2. Díky tomu se zde vyskytují místa, která jsou lidskou 31.12.2014 verze 1/2014 4/112

činností téměř nepoznamenána. Životní prostředí je zde nejlepší v celém ORP, což je dokázáno jak zmíněnou CHKO, tak i řadou maloplošně chráněných území. Osídlení je ve Slavkovském lese velmi řídké, což je zapříčiněno vysídlením německého obyvatelstva po 2. světové válce a činností vojenského výcvikového tábora, v jehož důsledku řada obcí zanikla (ve správním území města Březová a obce Rovná). Pro značnou část této oblasti jsou také typické pozůstatky dřívější hornické činnosti, zejména rud (Horní Slavkov, Krásno), u obce Podstrání se nachází národní kulturní památka Středověký důl Jeroným v Čisté. Na správním území obce Nová Ves se vyskytují zdroje minerálních vod. Stejně jako pro Podkrušnohoří, také zde platí, že hospodářské podmínky nejsou silnou stránkou této oblasti. Nacházejí se zde zemědělské areály, které však nefungují v takovém rozsahu jako v dobách minulých. Výjimku v tomto ohledu tvoří města Krásno a Horní Slavkov, kde několik podniků úspěšně funguje. Celkově by se ORP Sokolov tedy dalo charakterizovat jako území, kde existuje těžba nerostných surovin, která sice negativně ovlivňuje životní prostředí kolem sebe, ale na druhé straně je pro tento region nesmírně důležitá, protože vytváří několik tisíc pracovních míst a je ekonomickým nositelem této oblasti. Těžba hnědého uhlí se však pomalu utlumuje, a tak brzy bude muset dojít k restrukturalizaci zdejšího průmyslového odvětví. Kontrastem k této činnosti jsou rozsáhlé přírodní plochy, které obyvatelům Sokolovské pánve poskytují dostatek prostoru k volnočasovým aktivitám. b) Schémata lokalizace a administrativního členění, širší vztahy: Schéma ČR s vyznačením Karlovarského kraje Schéma Karlovarského kraje s vyznačením ORP Sokolov obr. č. 1 zdroj:kúkk, datum: 03/2010 obr. č. 2 zdroj:měú Sokolov, datum:12/2014 2.2. Základní údaje o území ORP Sokolov a) Stručná charakteristika území ORP Rozloha ORP Sokolov: 488,96 km 2 Počet obyvatel: 77 184 Hustota osídlení: 158 obyvatel na km 2 Počet obcí: 30 Počet katastrálních území: 90 Administrativní členění: ORP Sokolov má 30 obcí z toho 9 měst, 90 katastrů, 72 částí obcí, 5 pověřených obecních úřadů (Horní Slavkov, Chodov, Kynšperk nad Ohří, Loket a Sokolov) Seznam obcí: (Březová, Bukovany, Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Dolní Rychnov, Habartov, Horní Slavkov, Chlum Svaté Maří, 31.12.2014 verze 1/2014 5/112

Chodov, Josefov, Kačerov, Krajková, Královské Poříčí, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Loket, Lomnice, Nová Ves, Nové Sedlo, Rovná, Sokolov, Staré Sedlo, Svatava, Šabina, Tatrovice, Těšovice, Vintířov a Vřesová.) Pozn. Tučně vyznačená jsou města, Svatava má statut městyse. b) Porovnání základních údajů všech ORP v kraji Porovnání základních geografických údajů ORP Karlovarského kraje ORP Rozloha (km 2 ) % za kraj Počet obyvatel % za kraj Počet obyvatel sídla ORP % z počtu obyvatel celého ORP Hustota osídlení na (km 2 ) Aš 144 4,3 17 622 5,9 13 163 74,7 122,4 Cheb 497 15 50 396 16,8 32 617 64,7 101,4 Karlovy Vary 1 196 36,1 88 633 29,5 49 864 56,3 74,1 Kraslice 265 8 13 617 4,5 6 952 51,1 51,4 Mariánské Lázně 405 12,2 24 193 8,1 13 289 54,9 59,7 Ostrov 319 9,6 28 664 9,5 17 182 59,9 89,9 Sokolov 489 14,8 77 184 25,7 23 879 30,9 157,8 Karlovarský kraj 3 314 100 300 309 100 156 946 90,6 Česká republika 78 865 10 512 419 133,3 tabulka č. 1 Zdroj: ČSÚ (data k 31.12.2013) Další základní údaje všech ORP Karlovarského kraje ORP Počet obcí % za kraj Počet obcí se statutem města % za kraj Počet obcí nad tisíc obyvat el % za kraj Počet k.ú. % za kraj Aš 5 3,8 2 5,3 3 7,1 24 4,3 Cheb 21 15,9 5 13,2 6 14,3 126 22,5 Karlovy Vary 40 30,3 9 23,7 8 19,0 175 31,2 Kraslice 8 6,1 4 10,5 3 7,1 39 7,0 Mariánské Lázně 14 10,6 3 7,9 4 9,5 61 10,9 Ostrov 14 10,6 6 15,8 5 11,9 46 8,2 Sokolov 30 22,7 9 23,7 13 31,0 90 16,0 Karlovarský kraj 132 100 38 100 42 100 561 100 Česká republika 602 1 424 13 026 tabulka č. 2 Zdroj: ČSÚ (data k 31.12.2013) 31.12.2014 verze 1/2014 6/112

c) Přehledná mapa ORP obr. č. 3 31.12.2014 verze 1/2014 7/112

2.3. Základní údaje o obcích ve správním obvodu ORP Sokolov a) Obce a jejich katastrálních území Seznam katastrálních území Obec č. obce katastrální území č. k.ú. Březová 560294 Arnoltov 670421 Březová u Sokolova 614611 Bystřina 670456 Kamenice u Březové 614629 Kostelní Bříza 670430 Krásná Lípa u Březové 670464 Lobzy u Březové 614653 Ostrov u Březové 670472 Paseka u Březové 614661 Rudolec u Březové 670448 Smrkovec u Březové 670481 Studánka u Březové 670499 Tisová u Sokolova 614645 Žitná u Březové 670502 Bukovany 560316 Bukovany u Sokolova 615889 Citice 617792 Citice 560324 Hlavno 617806 Chlum Svaté Maří 560375 Chlum Svaté Maří 651621 Dolní Chodov 652172 Chodov 560383 Stará Chodovská 753777 Dasnice 560332 Dasnice 624772 Boučí 629871 Dolní Nivy 560341 Dolní Nivy 629880 Horní Nivy 629898 Horní Rozmyšl 629901 Dolní Rychnov 538591 Dolní Rychnov 752304 Habartov 636339 Habartov 560359 Horní Částkov 685861 Lítov 685879 Bošířany 644048 Horní Slavkov 644056 Horní Slavkov 560367 Kfely u Horního Slavkova 644064 Ležnice 644072 Ležnička 644081 Josefov 511587 Kaceřov 560421 Krajková 560456 Třídomí 644102 Luh nad Svatavou 688550 Radvanov 688568 Horní Pochlovice 661597 Kaceřov u Kynšperka nad Ohří 661601 Dolina u Krajkové 672246 Hrádek u Krajkové 672254 Krajková 672262 Květná u Krajkové 672271 Leopoldovy Hamry 672289 Libnov 672297 31.12.2014 verze 1/2014 8/112

Markvarec u Krajkové 672301 Královské Poříčí 560464 Královské Poříčí 672688 Dolní Hluboká 673781 Krásno 538337 Háje nad Teplou 673790 Krásno nad Teplou 673811 Kynšperk nad Ohří 560499 Milešov 673820 Dolní Pochlovice 678589 Chotíkov u Kynšperka nad Ohří 678601 Kamenný Dvůr 678619 Kynšperk nad Ohří 678627 Liboc u Kynšperka nad Ohří 678643 Štědrá u Kynšperka nad Ohří 678651 Zlatá u Kynšperka nad Ohří 678635 Libavské Údolí 560502 Libavské Údolí 681695 Dvory u Lokte 686506 Loket 560537 Loket 686514 Nadlesí 686522 Údolí u Lokte 686531 Lomnice 560545 Lomnice u Sokolova 686620 Týn u Lomnice 686638 Nová Ves 560561 Louka u Mariánských Lázní 705560 Nová Ves u Sokolova 705578 Chranišov 653713 Nové Sedlo 560570 Loučky u Lokte 706663 Nové Sedlo u Lokte 706680 Rovná u Sokolova 742147 Bystřina u Rovné 742155 Rovná 560618 Čistá u Rovné 742163 Krásná Lípa u Rovné 742171 Milíře u Rovné 742180 Vranov u Rovné 742198 Hrušková 782947 Sokolov 560286 Novina u Sokolova 782955 Sokolov 752223 Vítkov u Sokolova 782963 Staré Sedlo 560642 Staré Sedlo u Sokolova 754722 Svatava 538434 Čistá u Svatavy 760005 Svatava 760021 Šabina 538396 Šabina 681709 Křemenitá 786705 Tatrovice 538663 Spomyšl u Vřesové 786730 Tatrovice 786713 Těšovice 579360 Těšovice 752312 Vintířov 560685 Vintířov u Sokolova 782408 Vřesová 560707 Vřesová 786721 tabulka č. 3 b) Základní údaje o jednotlivých obcích Podrobnější údaje o jednotlivých obcích ORP Sokolov jsou obsaženy v samostatném dokumentu Přílohy v příloze č. 2. 31.12.2014 verze 1/2014 9/112

3. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho vyhodnocení SWOT analýzou 3.1. Horninové prostředí a geologie A. Souhrn vyhodnocení podtémat Celé území ORP Sokolov náleží ke krušnohorské soustavě České vysočiny. Podstatná část území se nachází v kotlině Sokolovské pánvi se střední nadmořskou výškou 451,8 m n.m. Na severu až severozápadě se zdvíhají Krušné hory, na jihu a jihovýchodě pak hřebeny Slavkovského lesa. ORP Sokolov se vyznačuje výskytem nerostných surovin. V Sokolovské pánvi se nacházejí ložiska hnědého uhlí. Sokolovská pánev je druhým největším místem se zásobou hnědého uhlí v ČR. Dále jsou zde ložiska rud, zejména wolframových a měděných, jílu, kaolinu, stavebního kamene a štěrkopísku. Území ORP Sokolov je značně dotčeno těžbou nerostných surovin, a to jak probíhající, tak ukončenou. Plochy dotčené těžbou se rozprostírají na 30,5 km 2. V řešeném území se tak nachází velký podíl poddolovaných území, což významně ovlivňuje další rozvoj v této oblasti. Dalšími důsledky jsou dolovou činností vzniklé haldy, odvaly a výsypky a stará důlní díla. Výsledkem je rozsáhlé území, které se projevuje svou nestabilitou, jako jsou sesuvy asvahové pohyby. Tyto následky má řešit rekultivace. V ORP Sokolov probíhají lesní, zemědělské i vodní rekultivace dle plánu sanací a rekultivací společnosti Sokolovské uhelné, právní nástupce a.s. Přes všechna negativa vzniklá v důsledku těžby je nutno konstatovat, že těžba nerostných surovin je významnou hospodářskou složkou této oblasti. B. Významná zjištění o stavu a vývoji území - dle podtémat 3.1.1. Geologie a geomorfologie a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V rámci krušnohorské soustavy České vysočiny v ORP Sokolov vystupují krystalinické komplexy Krušných hor a na jihu krystalinické komplexy Slavkovského lesa. Tektonickou depresi mezi nimi vyplňují terciérní usazeniny. Horniny jsou spodnopalezoického stáří uloženiny mořského původu, zvrásněné metamorfované v průběhu variského vrásnění. Na východě území vystupuje část rozsáhlého karlovarského plutonu. Jde o petrograficky nehomogenní těleso s horskými žulami s obsahem vyrostlice draselného živce a krušnohorskými žulami, které obsahují cínové a wolframové mineralizace. V jižní části ORP Sokolov jsou krystalinické komplexy budovány silně metamorfovanými horninami rulami, migmatitickými rulami, kontaktními rohovci aj., které tvoří plášť četných těles variských gratinoidů. Výplň tektonické deprese Sokolovské pánve tvoří na bázi sled slabě zpevněných slepenců a pískovců tzv. starosedelského eocenního souvrství. Mladší terciérní souvrství obsahují mimořádně mocné sloje hnědého uhlí, překryté jezerními jíly a jílovci s chudou faunou lasturnatek, zbytky ryb a s nehojnými zbytky rostlinstva. Dvě hlavní sloje v pánvi od sebe odděluje sled tufů, tufových aglomerátů a vulkanitů uložených v době aktivního vulkanismu v Doupovských horách. 31.12.2014 verze 1/2014 10/112

3.1.2. Nerostné suroviny a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území ORP Sokolov se vyznačuje výskytem různých druhů nerostných surovin. V Sokolovské pánvi se nacházejí ložiska hnědého uhlí. Sokolovská pánev je druhým největším místem se zásobou hnědého uhlí v ČR. Dále jsou zde ložiska rud, zejména wolframových a měděných, jílu, kaolinu, stavebního kamene a štěrkopísku. Těžba uhlí v tomto území převažuje. Realizuje se v lokalitách Jiří a Družba a je naplánována na dalších 20 až 30 let. b) Data o stavu a vývoji území Ložiska nerostných surovin Název ložiska Číslo ložiska Surovina Alberov-Lom Jiří 3118000 Božičany-Osmosajih Božičany-Smolnicevýchod Bukovany u Sokolova 3116200 Pyrit, Stopové a vzácné prvky, Uhlí hnědé Bentonit, Kaolin, Štěrkopísky Výměra v ORP (ha) 1461,58 Dotčené obce Královské Poříčí, Lomnice, Nové Sedlo, Sokolov, Svatava, Vintířov 20,46 Chodov 3116000 Kaolin 1,32 Chodov 3081400 Uhlí hnědé 477,94 Bukovany, Citice, Habartov, Svatava Dasnice-Hlavno 3146300 Stavební kámen 5,57 Bukovany, Citice Habartov 3081500 Uhlí hnědé 66,82 Habartov, Krajková Chebské pánve 3080700 Uhlí hnědé 860,34 Kaceřov, Kynšperk nad Ohří Chodov 3237600 Kaolin 57,5 Chodov Královské Poříčí- Marie 3118100 Uhlí hnědé 319,63 Královské Poříčí Krásno 3159900 Cín-wolframová ruda, Měděná ruda 17,79 Horní Slavkov, Krásno Krásno-Horní Slavkov 3244000 Cín-wolframová ruda, Lithiová ruda 35,12 Horní Slavkov, Krásno Krásno-Koník 3117500 Krásno-Vysoký Kámen Krásno-Vysoký Kámen Lomnice u Sokolova 3080900 Cín-wolframová ruda, Lithiová ruda 4,28 Krásno 3092000 Živcové suroviny 7,52 Krásno 9051400 živcové suroviny 11,67 Krásno Stopové a vzácné prvky, Uhlí hnědé 47,22 Lomnice Mírová 3117000 Bentonit, Jíly, Kaolin 32,96 Chodov Nové Sedlo-Družba 3080800 Uhlí hnědé 505,19 Královské Poříčí, Nové Sedlo Odravská pánev 3160800 Uhlí hnědé 192,12 Kynšperk nad Ohří Sokolov-pilíř 3081800 Uhlí hnědé 97,38 Sokolov 31.12.2014 verze 1/2014 11/112

Staré Sedlo u Sokolova 9362100 stavební kámen 19,79 Loket, Sokolov, Staré Sedlo Svatava-Medard 3081300 Uhlí hnědé 1279,31 Citice, Habartov, Lomnice, Sokolov, Svatava Tisová u Sokolova- Silvestr 3081700 Stopové a vzácné prvky, Uhlí hnědé 161,21 Březová, Dolní Rychnov, Sokolov, Šabina Týn u Lomnice-Na Pískách 3146200 Štěrkopísky 38,04 Lomnice, Svatava Vítkov u Sokolova 3150700 Stavební kámen 6,02 Sokolov celkem v ORP Sokolov zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014 tabulka č. 4 Suroviny Obec Ložiska surovin (počet) Chráněné ložiskové území (počet) Dobývací prostory (počet) Území obce (ha) ORP Sokolov 101 17 29 48 901 Březová 10 1 0 5 956 Bukovany 2 1 1 310 Citice 3 1 3 541 Dasnice 0 0 0 404 Dolní Nivy 1 0 0 1 879 Dolní Rychnov 6 1 0 509 Habartov 3 1 3 2 137 Horní Slavkov 7 1 0 3 687 Chlum Svaté Maří 0 0 0 470 Chodov 11 5 3 1 426 Josefov 0 0 0 833 Kaceřov 1 0 0 572 Krajková 1 0 0 3 520 Královské Poříčí 3 0 3 1 220 Krásno 22 1 2 2 536 Kynšperk nad Ohří 4 0 0 2 331 Libavské Údolí 0 0 0 229 Loket 2 0 0 2 672 Lomnice 5 0 4 1 385 Nová Ves 0 0 0 2 689 Nové Sedlo 3 0 2 1 698 Rovná 0 2 0 4 410 Sokolov 8 2 3 2 291 Staré Sedlo 2 0 0 649 Svatava 4 0 4 1 159 Šabina 2 1 0 507 Tatrovice 0 0 0 1 013 Těšovice 0 0 0 119 Vintířov 1 0 1 1 436 Vřesová 0 0 0 313 31.12.2014 verze 1/2014 12/112

tabulka č. 5 průměr obce v ORP Sokolov 3 1 1 1 630 zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014 3.1.3. Následky těžby a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Území ORP Sokolov je značně dotčeno těžbou nerostných surovin, a to jak probíhající tak ukončenou. V řešeném území se tak nachází velký podíl poddolovaných území, což významně ovlivňuje další rozvoj v této oblasti. Dalšími důsledky jsou dolovou činností vzniklé haldy, odvaly a výsypky a stará důlní díla. Výsledkem je rozsáhlé území, které se projevuje svou nestabilitou, jako jsou sesuvy a svahové pohyby. Tyto následky má řešit rekultivace. V ORP Sokolov probíhají lesní, zemědělské i vodní rekultivace dle plánu sanací a rekultivací společnosti Sokolovské uhelné, právní nástupce a.s. Jedná se o dlouhodobou záležitost, jejíž výsledky postupně promění dotčené území v kulturní krajinu, která se plnohodnotně začlení do okolního prostředí. Pro takto rekultivované plochy je třeba hledat nové využití. 31.12.2014 verze 1/2014 13/112

b) Data o stavu a vývoji území Poddolované území, sesuvné území, staré důlní dílo Obec Území obce (ha) Počet poddolov. území (body) Počet poddolov. území (plochy) Zábor poddolov. ploch (ha) % poddolov. z území obce 31.12.2014 verze 1/2014 14/112 Počet sesuvů (body) Počet sesuvů (plochy) Zábor ploch sesuvů (ha) % sesuvů z území obce Stará důlní díla (počet) ORP Sokolov 48 901 42 86 13 098 908,9 5 17 50 3,6 1138 Březová 5 956 7 12 567 9,5 0 1 2 0 54 Bukovany 310 0 1 193 62,4 0 0 0 0 0 Citice 541 1 5 175 32,3 0 0 0 0 1 Dasnice 404 1 0 0 0 0 0 0 0 0 Dolní Nivy 1 879 3 7 312 16,6 0 0 0 0 42 Dolní Rychnov 509 0 2 345 67,7 0 0 0 0 1 Habartov 2 137 2 5 910 42,6 0 1 2 0,1 0 Horní Slavkov 3 687 4 13 1 618 43,9 0 0 0 0 758 Chlum Svaté Maří 470 1 1 2 0,5 0 0 0 0 0 Chodov 1 426 0 7 878 61,5 1 3 3 0,2 1 Josefov 833 0 4 315 37,9 0 1 0 0 6 Kaceřov 572 0 1 14 2,4 0 0 0 0 0 Krajková 3 520 4 9 340 9,7 0 0 0 0 86 Královské Poříčí 1 220 0 5 1 085 89 2 3 3 0,2 0 Krásno 2 536 2 10 608 24 0 0 0 0 89 Kynšperk nad Ohří 2 331 1 3 322 13,8 0 1 6 0,3 2 Libavské Údolí 229 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Loket 2 672 6 4 201 7,5 0 0 0 0 33 Lomnice 1 385 0 6 1 062 76,7 0 2 4 0,3 0 Nová Ves 2 689 1 6 27 1 0 0 0 0 0 Nové Sedlo 1 698 0 18 835 49,2 0 1 3 0,2 8 Rovná 4 410 1 7 128 2,9 0 0 0 0 41 Sokolov 2 291 4 8 1 130 49,3 2 1 0 0 4 Staré Sedlo 649 1 1 331 50,9 0 0 0 0 7 Svatava 1 159 1 8 638 55,1 0 4 23 2 5

Šabina 507 0 1 24 4,8 0 0 0 0 0 Tatrovice 1 013 1 0 0 0 0 0 0 0 0 Těšovice 119 0 1 9 7,4 0 0 0 0 0 Vintířov 1 436 1 9 955 66,5 0 2 4 0,3 0 Vřesová 313 0 3 74 23,8 0 0 0 0 0 průměr obce v ORP Sokolov 1 630 1,4 2,87 437 30,3 0,17 0,57 2 0,1 37,93 průměr obce v kraji tabulka č. 6 zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014 31.12.2014 verze 1/2014 15/112

obr. č. 4 31.12.2014 verze 1/2014 16/112

obr. č. 5 31.12.2014 verze 1/2014 17/112

Chráněná ložisková území Název CHLÚ Číslo CHLÚ Surovina Výměra v ORP (ha) Dotčené obce Božičany 11620000 Bentonit, Kaolin 54,39 Chodov Božíčany III. 11600000 Kaolin 0,59 Chodov Čistá 15790000 Cín-wolframová ruda 67,02 Rovná Habartov 8150000 Uhlí hnědé 29,16 Habartov Hlavno II. 14630000 Stavební kámen 11,57 Bukovany,Citice Krásno 15990000 Cín-wolframová ruda, Lithiová ruda, Wolframová 3154,95 Horní Slavkov,Krásno,Rovná Mírová I. 11700000 Kaolin 7,97 Chodov Sokolov I. 8180000 Uhlí hnědé 53,95 Sokolov Stará Chodovská 23760000 Kaolin 70,22 Chodov Tisová I. 8170000 Stopové a vzácné prvky, Uhlí hnědé 850,18 Březová,Dolní Rychnov,Sokolov,Šabina celkem v ORP Sokolov tabulka č. 7 4300 zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014 Dobývací prostory Název DP Číslo DP Nerost Výměra v ORP (ha) Alberov 3/0019 hnědé uhlí 1461,58 Dotčené obce Královské Poříčí,Lomnice,Nové Sedlo,Sokolov,Svatava,Vintířov Božíčany 6/0126 kaolin 46,22 Chodov Božíčany II 6/0337 kaolin 0,07 Chodov Bukovany 3/0089 hnědé uhlí 477,94 Bukovany,Citice,Habartov,Svatava Habartov 3/0016 hnědé uhlí 645,35 Citice,Habartov Královské Poříčí 3/0020 hnědé uhlí 319,63 Královské Poříčí Krásno 5/0021 cín-wolfr.ruda 56,9 Krásno Krásno I 6/0344 živcová surovina 25,47 Krásno Lomnice 3/0052 hnědé uhlí 108,79 Lomnice Mírová 6/0353 kaolin 14,67 Chodov Nové Sedlo 3/0022 hnědé uhlí 505,19 Královské Poříčí,Nové Sedlo Svatava 3/0017 hnědé uhlí 1279,31 Citice,Habartov,Lomnice,Sokolov, Svatava Týn u Lomnice I 7/0866 štěrkopísek 38,04 Lomnice,Svatava Vítkov I 7/0914 žula 6,02 Sokolov celkem v ORP Sokolov 4985,18 zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014 tabulka č. 8 31.12.2014 verze 1/2014 18/112

obr. č. 6 31.12.2014 verze 1/2014 19/112

3.1.4. Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Ložiska hnědého uhlí Ložiska stavebního kamene (živce - Krásno, žula - Vítkov, kaolin - Chodov, štěrkopísek Lomnice, svory Bukovany, stopové a vzácné prvky - Tisová) Výskyt rašeliny (Krásno) Stabilní původní geologické podloží Nízká seismická činnost PŘÍLEŽITOSTI Následná rekultivace a revitalizace krajiny vznik vodních ploch, rekreace, turistika apod. Rozšíření těžby prolomením limitů SLABÉ STRÁNKY Důsledky poddolovaného území Zásah do původní krajiny Nestabilní plochy v důsledku těžby Velké množství starých důlních děl Ubývající zásoby hnědého uhlí OHROŽENÍ Sesuvy a eroze na výsypkách Vznik nestabilních ploch pro další použití Rozvoj těžby na úkor jiných zájmů Překotné čerpání zásob nerostných surovin Nevhodné využití opuštěného dobývacího prostoru (např. skládka) 3.2. Vodní režim A. Souhrn vyhodnocení podtémat ORP Sokolov patří do povodí Labe a tedy do úmoří Severního moře. Dominantní řekou je zde Ohře, která odvádí vody středem regionu od západu k východu, přičemž z jihu do Ohře odvádí vodu její přítoky Lobezský potok, Malá a Velká Libava, Dlouhá stoka s Pramenským potokem a Teplá a ze severu do Ohře odvádí vody její přítoky Libocký potok, Svatava a Chodovský potok. Severní část při hranicích je odvodňována k severu do Německa povodím Bílé Elster (Halštrov). Rybníky krajina moc neoplývá, naleznete je u Horního Slavkova, Nové Vsi, močály a rašelinná jezírka najdete na mnoha místech ve Slavkovském lese a v některých částech Krušných Hor. Mnoho vodních ploch zůstává po vytěžených slojích hnědého uhlí a kaolínu, najdete zde vodní nádrž Horka na Libockém potoce, Tatrovice na Tatrovickém potoce. Oblast Slavkovského lesa s rašelinnými jezírky je zásobárnou vody pro lázeňské prameny. Na území ORP Sokolov je stanoveno záplavové území Q100 na několika tocích (Ohře, Svatava, Teplá, Chodovský potok, Libocký potok, Lobezský potok, Tatrovický potok, Tisová, Stoka a Velká Libava), které pokrývá 14,96 km 2 území. Retenční schopnost území je malá a stupeň rozkolísanosti odtoku je střední. V minulosti byly provedeny zásahy do původního vodního režimu v důsledku těžby v podobě přeložení většiny vodních toků. Po ukončené těžbě probíhala a dosud probíhá rekultivace a v jejímž rámci vznikají nové vodní plochy. Mezi nejvýznamnější patří vodní nádrž Michal v k.ú. Vítkov u Sokolova. V současné době probíhá napouštění vodní nádrže Medard, jejíž rozloha bude činit cca 490 ha. Takto rozsáhlá vodní plocha bude mít vliv na vodohospodářské poměry v území. 31.12.2014 verze 1/2014 20/112

B. Významná zjištění o stavu a vývoji území - dle podtémat 3.2.1. Vodní toky a plochy a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Nejvýznamnějším tokem Sokolovska je středně velká řeka Ohře (č.h.p. 1-13-01) pramenící ve Smrčinách na území Spolkové republiky Německo. Územím protéká od jihozápadu směrem přibližně východoseverovýchodním. Ohře protéká i Sokolovem, a to v jeho historické části, přibližně na říčním km 202. Nadmořská výška je zde 400 m n.m. Průměrný průtok se pohybuje kolem 23-24 m.s -1. V západní části Sokolovska byla řeka svedena do uměle upravených koryt z důvodu průsaků do nedalekých dolových území. V samotném Sokolově se nachází jedno z posledních přirozených slepých ramen. V Sokolově vtékají do Ohře dva významné toky. Při levém břehu je to řeka Svatava (č.h.p. 1-13-01-094) pramenící v Krušných horách a při pravém břehu Lobezský potok (č.h.p. 1-13-01-127) pramenící ve Slavkovském lese. Svatava si ponechává přirozené říční koryto, s výjimkou menších úprav koryta v obci Svatava. Sokolovem protéká Lobezský potok, který je ve Slavkovském lese horským potokem a v celém zájmovém území byl sveden do uměle vytvořeného koryta. Poslední 3 km potoka protékají přímo Sokolovem. Nejvýznamnější vodní nádrží je nádrž Horka (objem vody 21,35 mil. m 3 ) na Libockém potoce. Jedná se o vodárenskou nádrž zásobující pitnou vodou skupinový vodovod Horka pokrývající větší část ORP Sokolov. K dalším významným nádržím patří nádrž Tatrovice na Tatrovickém potoce (objem 1,67 mil. m 3 ), která slouží jako retenční nádrž na průmyslové odběry). Poslední významnější nádrží je retenční nádrž Vřesová na Chodovském potoce, dotovaná vodou z řeky Ohře přivaděčem průmyslové vody z čerpací stanice na levém břehu Ohře u Lokte. Na mnoha místech jsou rybníky, z nichž některé slouží k chovu ryb. V okolí průmyslových zón jsou časté sedimentační nádrže. Vodní toky a plochy na území ORP Sokolov byly vminulosti dotčeny těžbou. Celé území bylo protkáno sítí vodotečí, postupně pak byly jednotlivé potoky překládány z důvodu uvolnění důlních prostorů. V původních korytech zůstaly pouze řeky Ohře a Svatava. Tímto způsobem bylo zasaženo do původního funkčního vodního režimu. Většina vodních toků byla proto navržena k revitalizaci. V souvislosti s rekultivacemi území po těžbě vznikají na území ORP Sokolov nové vodní plochy. Mezi nejvýznamnější patří vodní nádrž Michal v k.ú. Vítkov u Sokolova a v současné době napouštěná vodní nádrž Medard o výměře 490 ha, která se bude rozkládat na více katastrálních území obcí Bukovany, Citice, Sokolov, Svatava a Habartov. Dále je plánována rekultivace zbytkové jámy lomů Jiří a Družba, a to po ukončení veškerých těžebních a terénních prací, za cca 20 až 30 let. 31.12.2014 verze 1/2014 21/112

b) Data o stavu a vývoji území Vodní toky a plochy Obec Území obce (ha) % území v povodí Ohře Celkem vodní plochy (ha) % z území obce Vodní toky celkem ORP Sokolov 48 901 625 323 Březová 5 956 100 19 0,3 33 Bukovany 310 100 0 0,1 2 Citice 541 100 4 0,7 1 Dasnice 404 100 0 0,1 4 Dolní Nivy 1 879 100 1 0,1 13 Dolní Rychnov 509 100 11 2,1 4 Habartov 2 137 100 163 7,6 10 Horní Slavkov 3 687 100 8 0,2 30 Chlum Svaté Maří 470 100 0 0,1 0 Chodov 1 426 100 38 2,6 10 Josefov 833 100 2 0,2 11 Kaceřov 572 100 2 0,3 3 Krajková 3 520 100 60 1,7 20 Královské Poříčí 1 220 100 7 0,6 3 Krásno 2 536 100 5 0,2 17 Kynšperk nad Ohří 2 331 100 26 1,1 21 Libavské Údolí 229 100 1 0,4 6 Loket 2 672 100 3 0,1 21 Lomnice 1 385 100 26 1,9 4 Nová Ves 2 689 100 20 0,7 22 Nové Sedlo 1 698 100 12 0,7 7 Rovná 4 410 100 8 0,2 22 Sokolov 2 291 100 35 1,5 22 Staré Sedlo 649 100 2 0,3 5 Svatava 1 159 100 120 10,3 7 Šabina 507 100 1 0,3 5 Tatrovice 1 013 100 24 2,4 6 Těšovice 119 100 4 3 2 Vintířov 1 436 100 9 0,6 7 Vřesová 313 100 14 4,4 5 průměr obce v ORP Sokolov 1 630 100 21 1,5 11 tabulka č. 9 zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014 3.2.2. Vodní režim v krajině a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území ORP Sokolov patří do povodí Labe a tedy do úmoří Severního moře. Dominantní řekou je zde Ohře, která odvádí vody středem regionu od západu k východu, přičemž z jihu do Ohře odvádí vodu její přítoky Lobezský potok, Malá a Velká Libava, Dlouhá stoka s Pramenským potokem a Teplá a ze severu do Ohře odvádí vody její přítoky 31.12.2014 verze 1/2014 22/112

Libocký potok, Svatava a Chodovský potok. Severní část při hranicích je odvodňována k severu do Německa povodím Bílé Elster (Halštrov). Rybníky krajina moc neoplývá, naleznete je u Horního Slavkova, Nové Vsi, močály a rašelinná jezírka najdete na mnoha místech ve Slavkovském lese a v některých částech Krušných Hor. Mnoho vodních ploch zůstává po vytěžených slojích hnědého uhlí a kaolínu, najdete zde vodní nádrž Horka na Libockém potoce, Tatrovice na Tatrovickém potoce a vodní nádrž Vřesová. Oblast Slavkovského lesa s rašelinnými jezírky je zásobárnou vody pro lázeňské prameny. Retenční schopnost území je malá a stupeň rozkolísanosti odtoku je střední. Koeficient odtoku klesá s nadmořskou výškou z vysokého (v Krušných horách) na velmi vysoký na ostatním území ORP Sokolov. V minulosti byly provedeny zásahy do původního vodního režimu v důsledku těžby v podobě přeložení většiny vodních toků. Po ukončené těžbě probíhala a dosud probíhá rekultivace a v rámci ní vznikají nové vodní plochy. Mezi nejvýznamnější patří vodní nádrž Michal v k.ú. Vítkov u Sokolova. V současné době probíhá napouštění vodní nádrže Medard, jejíž rozloha bude činit cca 490 ha. Takto rozsáhlá vodní plocha bude mít vliv na vodohospodářské poměry v území. b) Data o stavu území Vodní eroze, vsakování, meliorace Obec Území obce (ha) Zastavěné plochy (ha) % zast. pl. z území obce TTP (ha) Lesní půda (ha) Celkem % z území obce Meliorace (ha) % melior. z území obce ORP Sokolov 48 901 616 52,7 10 199 20 056 1518,2 2 664 166,9 Březová 5 956 78 1,3 1 887 3 063 83,1 258 4,3 Bukovany 310 9 2,9 17 148 53,3 0 0 Citice 541 9 1,7 134 43 32,7 0 0 Dasnice 404 4 1 82 123 50,8 47 11,7 Dolní Nivy 1 879 9 0,5 563 437 53,2 26 1,4 Dolní Rychnov 509 27 5,3 35 68 20,2 0 0 Habartov 2 137 26 1,2 139 351 22,9 153 7,1 Horní Slavkov 3 687 37 1 931 2 042 80,6 49 1,3 Chlum Svaté Maří 470 4 0,9 55 262 67,4 0 0 Chodov 1 426 49 3,4 129 108 16,6 0 0 Josefov 833 7 0,8 134 307 52,9 189 22,7 Kaceřov 572 6 1 82 88 29,7 290 50,6 Krajková 3 520 20 0,6 733 1 900 74,8 563 16 Královské Poříčí 1 220 9 0,7 14 131 11,9 0 0 Krásno 2 536 11 0,4 930 1 174 83 255 10,1 Kynšperk nad Ohří 2 331 43 1,8 541 728 54,4 166 7,1 Libavské Údolí 229 13 5,7 19 135 67,2 0 0 Loket 2 672 24 0,9 301 1 813 79,1 38 1,4 Lomnice 1 385 11 0,8 55 239 21,2 0 0 Nová Ves 2 689 8 0,3 1 054 1 422 92,1 65 2,4 Nové Sedlo 1 698 28 1,6 81 367 26,4 0 0 Rovná 4 410 6 0,1 1 343 2 787 93,7 444 10,1 Sokolov 2 291 103 4,5 383 828 52,8 11 0,5 Staré Sedlo 649 11 1,7 167 154 49,4 0 0 31.12.2014 verze 1/2014 23/112

Svatava 1 159 21 1,8 21 214 20,3 0 0 Šabina 507 3 0,6 82 215 58,6 95 18,7 Tatrovice 1 013 3 0,3 232 679 90 15 1,5 Těšovice 119 3 2,5 23 22 37,9 0 0 Vintířov 1 436 14 1 10 129 9,7 0 0 Vřesová 313 20 6,4 22 79 32,3 0 0 průměr obce v ORP Sokolov 1 630 21 1,8 340 669 50,6 89 5,6 zdroj: ÚAP, datum: 22.12.2014 tabulka č. 10 31.12.2014 verze 1/2014 24/112

obr. č. 7 31.12.2014 verze 1/2014 25/112

3.2.3. Záplavy a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V řešeném území jsou stanovena záplavová území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny záplavového území dle 66 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon. Záplavové území Q100 bylo na území ORP Sokolov stanoveno na tocích: Ohře, Svatava, Teplá, Chodovský potok, Libocký potok, Lobezský potok, Tatrovický potok, Tisová, Stoka a Velká Libava. Lze předpokládat, že bude docházet k upřesňování stávajících a stanovování nových záplavových území. Všechny plánované rozvojové záměry musí proto respektovat záplavová území dle jejich aktuálního stavu a legislativy platné v době realizace záměrů. Záplavové území Q100 pokrývá 14,96 km 2 území, což představuje 3% plochy ORP Sokolov. b) Data o stavu území Záplavová území Q100 Obec Území obce (ha) Plocha záplavy Q100 % z území obce ORP Sokolov 48 901 1 491 - Březová 5 956 97 1,6 Bukovany 310 0 0 Citice 541 90 16,6 Dasnice 404 88 21,7 Dolní Nivy 1 879 13 0,7 Dolní Rychnov 509 0 0 Habartov 2 137 1 0 Horní Slavkov 3 687 62 1,7 Chlum Svaté Maří 470 1 0,2 Chodov 1 426 67 4,7 Josefov 833 32 3,8 Kaceřov 572 37 6,5 Krajková 3 520 11 0,3 Královské Poříčí 1 220 43 3,5 Krásno 2 536 7 0,3 Kynšperk nad Ohří 2 331 332 14,2 Libavské Údolí 229 14 6,3 Loket 2 672 119 4,4 Lomnice 1 385 4 0,3 Nová Ves 2 689 10 0,4 Nové Sedlo 1 698 17 1 Rovná 4 410 14 0,3 Sokolov 2 291 230 10 Staré Sedlo 649 13 2 Svatava 1 159 71 6,1 Šabina 507 64 12,6 Tatrovice 1 013 4 0,4 Těšovice 119 20 16,8 Vintířov 1 436 2 0,2 Vřesová 313 28 8,9 tabulka č. 11 průměr obce v ORP Sokolov 1 630 50 4,9 zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014 31.12.2014 verze 1/2014 26/112

obr. č. 8 31.12.2014 verze 1/2014 27/112

3.2.4. Zdroje vod a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Pitná voda pro ORP Sokolov je z větší části zajišťována z povrchových zdrojů. Největším povrchovým zdrojem je vodárenská nádrž Horka, která funguje jako zdroj pro skupinový vodovod pro většinu obcí ORP Sokolov. Malá část ORP je zásobována ze skupinového vodovodu Karlovy Vary, přivaděčem z vodojemu Nad lomem do vodojemu Vintířov. Okrajově do řešeného území zasahuje od jihu skupinový vodovod Rovná odebírající vodu z nádrže Krásná Lípa na Velké Libavě. V malých sídlech na úpatí Krušných hor jsou využívány lokální vodní zdroje bez vyhlášených ochranných pásem. Na území ORP Sokolov se nacházejí podzemní zdroje vod, z nichž lze zmínit např. zdroj Hlubinná v Krásně, prameniště Kluč v Habartově a prameniště Dolní Rychnov. 3.2.5. Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Existující zdroje vody pro hospodářský rozvoj Výskyt pramenišť Většina území ORP má vybudované ČOV CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les; Krušné hory Výskyt vývěrů minerálních vod Narušení části vodního režimu v důsledku dolové činnosti (regulace, zrušení, přeložení) Nízká míra retence a akumulace vody Kontaminace spodních vod v důsledku těžby PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ Revitalizace vodních toků pro obnovu jejich biologického významu Vznik nových vodních ploch za účelem zvýšení retence (Dvorečky) Vybudování protipovodňových opatření Kontaminace spodních vod v důsledku starých ekologických zátěží Nestabilní vodohospodářský systém na rekultivovaných plochách Kontaminace vody z existujících průmyslových komplexů Možné narušení vodního režimu v důsledku těžby rašeliny ve Slavkovském lese Zhoršení následků záplav při výstavbě na nevhodných plochách 31.12.2014 verze 1/2014 28/112

3.3. Hygiena životního prostředí A. Souhrn vyhodnocení podtémat ORP Sokolov leží ve dvou klimatických oblastech, Sokolovská pánev v mírně teplé, vyšší a horské polohy Krušných hor a Slavkovského lesa v chladné klimatické oblasti. Zdejší klima má největší vliv na zemědělství, z tohoto pohledu je méně příznivé. Na kvalitu ovzduší negativně působí rozsáhlá průmyslová činnost, zejména těžba a následné zpracování hnědého uhlí. Znečištění ovzduší ale od 90. let 20. století klesá. Veškeré průmyslové podniky splňují dlouhodobě emisní normy. Na území ORP Sokolov se nacházejí dvě skládky skupiny S - ostatní odpad, a to v Březové v k.ú. Tisová u Sokolova (.A.S.A. spol. s r.o.) a v Chodově (SATER CHODOV spol. s r.o.). Ostatní obce řeší odpad svozem na tyto skládky. Zdrojem hluku je na území ORP Sokolov především silniční doprava. Měření hluku je prováděno pouze v individuálních případech, kdy se předpokládá možné zvýšení hladiny hluku, naposledy vpřípadě dočasné zvýšené průjezdnosti obcemi ORP Sokolov z důvodu budování silnice R6 a uzavření části původní I/6, neprovádí se pravidelně. Další podstatnou složkou hygieny životního prostředí je výskyt radonu. Nejvyšší 3. stupeň souvisí s výskytem intruzivních a metamorfovaných hornin (např. granit) v oblasti obcí Vřesová, Tatrovice, v k.ú. Hrušková, v okolí města Loket, Krásno a obce Nová Ves. B. Významná zjištění o stavu a vývoji území - dle podtémat 3.3.1. Klimatické podmínky a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území ORP Sokolov leží ve dvou klimatických oblastech, Sokolovská pánev v mírně teplé, vyšší a horské polohy Krušných hor a Slavkovského lesa v chladné klimatické oblasti. Průměrné roční teploty vzduchu se pohybují v nižších polohách mezi 6 7 C, v horských oblastech kolem 5 C. Letních dnů je v průměru 10 až 40, mrazových dnů 110 až 150 za rok. Absolutní teplotní maxima v okolí Sokolova vystoupila na 35 C, minima poklesla na 26 C. Dlouhodobé průměrné roční úhrny atmosférických srážek se pohybují na většině území od 600 mm do 800 mm, v Krušných horách až do 1000 mm. Území Krušných hor a Slavkovského lesa je dobře provětráváno, více inverzí je zaznamenáno v pánevní oblasti. Převládá západní a severozápadní proudění vzduchu. 3.3.2. Ovzduší a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na kvalitu ovzduší negativně působí rozsáhlá průmyslová činnost, zejména těžba a následné zpracování hnědého uhlí. Mezi základní sledované znečišťující látky, vznikající především při spalování tuhých a kapalných paliv a vypouštěné do ovzduší, patří tuhé látky (polétavý prach, popílek), oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ), oxid uhelnatý (CO) a uhlovodíky (C x H y ). Znečištění ovzduší od 90. let 20. století klesá. Veškeré průmyslové podniky splňují dlouhodobě emisní normy. Současné roční průměrné imisní koncentrace oxidu 31.12.2014 verze 1/2014 29/112

siřičitého, oxidů dusíku a prašného aerosolu leží v rozmezí 5 40 g/m 3, přičemž hodnoty vrozmezí 5 20 g/m3 se vyskytují v horských oblastech. Až 40 g/m 3 je měřeno v Sokolově a okolí, tj. oblasti s průmyslem a silnou dopravní zátěží, občas také v menších sídlech v hůře provětrávaných údolí. Pro sledování stavu a vývoje znečištění ovzduší slouží Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší (REZZO), který zdroje člení do čtyř kategorií podle velikosti zdroje znečištění, přičemž kategorie 1 představuje největší zdroj znečištění. V následující tabulce jsou zachyceny počty zdrojů kategorie REZZO 1 a 2 v jednotlivých obcích ORP Sokolov. b) Data o stavu a vývoji území Zdroje znečištění ovzduší Obec Zdroje REZZO I. (počet) Zdroje REZZO II. (počet) ORP Sokolov 73 172 Březová 6 3 Bukovany 1 0 Citice 0 1 Dasnice 0 23 Dolní Nivy 0 4 Dolní Rychnov 18 11 Habartov 0 1 Horní Slavkov 5 11 Chlum Svaté Maří 0 0 Chodov 1 7 Josefov 0 0 Kaceřov 0 0 Krajková 1 3 Královské Poříčí 0 2 Krásno 0 3 Kynšperk nad Ohří 0 20 Libavské Údolí 0 8 Loket 8 8 Lomnice 0 7 Nová Ves 0 0 Nové Sedlo 7 4 Rovná 0 2 Sokolov 13 35 Staré Sedlo 0 1 Svatava 0 12 Šabina 0 1 Tatrovice 0 0 Těšovice 0 0 Vintířov 5 5 Vřesová 8 0 průměr obce v ORP Sokolov 2 6 zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014 tabulka č. 12 31.12.2014 verze 1/2014 30/112

3.3.3. Odpady a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V roce 2013 bylo na území ORP Sokolov provozováno celkem 80 zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů a zařízení využívající odpady jako náhradu za vstupní suroviny, z toho: 2 skládky odpadů skupiny S-ostatní odpad (provozovatel.a.s.a., spol. s r.o. a SUAS skládková, s.r.o. (dříve SATER CHODOV spol. s r.o.) 8 sběrných dvorů (území Sokolov, Kynšperk nad Ohří, Habartov, Horní Slavkov, Tatrovice, Libavské Údolí, Lomnice, Chodov) 4 zařízení ke sběru, výkupu a zpracování autovraků (Miloslava Podhradská, Jozef Novický, L.C.TRUCKCENTRUM s.r.o., AB Metal Recycling s.r.o.) 2 zařízení ke sběru, výkupu a zpracování elektroodpadů ((Miloslava Podhradská, COBA ENVI s.r.o.) 30 zařízení ke sběru a výkupu odpadů 34 dalších zařízení mobilních zařízení ke sběru odpadů, zařízení na využití odpadů - třídění, drcení, recyklace, kompostování, b) Data o stavu území Přehled produkce a nakládání s odpady na území ORP Sokolov v roce 2013 Zdroj: MěÚ Sokolov, OŽP Celková roční produkce odpadů původců a oprávněných osob v roce 2013 v členění na odpady kategorie ostatní a nebezpečné: celkem odpadů (v tunách) kategorie ostatní nebezpečné 212 717,758108 8 565,724569 Na celkové roční produkci odpadů se podílelo 30 obcí (občanů obcí) v územním obvodu ORP Sokolov v následujícím množství (v tunách): odpady kategorie ostatní nebezpečné 22 625,664975 86,345285 z toho vytříděné složky (sklo, papír, plasty) 2 302,077310 směsný komunální odpad 14 133,012220 Množství odpadů (v tunách) odevzdaných (občany obcí a podnikajícími subjekty) na sběrné dvory (území Sokolov, Kynšperk nad Ohří, Habartov, Horní Slavkov, Tatrovice, Libavské Údolí, Lomnice, Chodov): odpady kategorie ostatní nebezpečné 1 152,431850 73,366045 Množství odpadů (v tunách) odstraněných formou skládkování na území ORP Sokolov: odpady kategorie ostatní nebezpečné 1) 31.12.2014 verze 1/2014 31/112

72 061,821700 416,220000 1) na skládky odpadů skupiny S-ostatní odpad je povoleno ukládat rovněž odpady z azbestu, kterým je přiřazena kategorie nebezpečný odpad Na území ORP Sokolov bylo přijato do 4 provozovaných zařízení ke sběru, výkupu a zpracování odpadů celkem 1 046 autovraků. 3.3.4. Hluk a vibrace a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Hluk a vibrace jsou nehmatatelnými znečišťovateli životního prostředí. Zdrojem hluku na území ORP Sokolov je především doprava, a to silniční včetně provozu na parkovacích a odstavných plochách, železniční a letecká. Přes ORP Sokolov vede rychlostní silnice R6, která vykazuje vysokou hlučnost. Dále je území protkáno sítí komunikací II. a III. třídy. Územím dále prochází celostátní železniční trať, jejíž trasa vede od západu na východ přes město Kynšperk nad Ohří, podél hranice obce Chlum Svaté Maří, pokračuje přes obec Dasnice, město Sokolov, obec Královské Poříčí, město Nové Sedlo a hranice ORP trať opouští na území města Chodov. Kromě toho, že se železnice stala územní bariérou, rovněž vykazuje vysokou hlučnost, a to především v místě stanic. Pravidelné měření hluku na konkrétních stanovištích se však neprovádí. 3.3.5. Radonové riziko a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na území ORP Sokolov nalezneme všechny stupně radonového indexu geologického podloží. Nejvyšší 3. stupeň souvisí s výskytem intruzivních a metamorfovaných hornin (např. granit) v oblasti obcí Vřesová, Tatrovice, v k.ú. Hrušková, ve městech Loket, Krásno a Horní Slavkov a v obcích Rovná a Nová Ves. Střední stupeň radonového indexu byl zjištěn z větší části na území Habartova, Krajkové, Josefova, Dolních Niv, Chlumu Svaté Maří, Libavského Údolí, Březové, Horního Slavkova a Krásna. Ostatní oblasti ORP mají nižší stupeň výskytu radonu. Přesné informace eviduje Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Působení radonu na člověka je třeba regulovat již při výstavbě nových nebo rekonstrukci stávajících budov, podzemních zdrojů vody s vyšším obsahem přírodních radionuklidů, regulace uvolňování přírodních radionuklidů do životního prostředí při některých průmyslových činnostech a další. Zdroj: Státní úřad pro jadernou bezpečnost www.sujb.cz a www.suro.cz/cz/prirodnioz 31.12.2014 verze 1/2014 32/112

b) Data o stavu území obr. č. 9 31.12.2014 verze 1/2014 33/112

3.3.6. Staré zátěže území a kontaminované plochy a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na území ORP Sokolov se vyskytuje řada starých zátěží a kontaminovaných ploch nejčastěji jako následek těžby nebo jako provozovaná či opuštěná plocha skládek odpadu, která neprošla asanací. Mezi těmito plochami se vyskytují i existující zemědělské areály. Provozované skládky a zemědělské areály představují riziko úniku nebezpečných látek buď do ovzduší, nebo do půdy a povrchových i spodních vod. Opuštěné neasanované skládky a pozůstatky po těžbě v podobě odvalů z jam a štol představují potenciální riziko znečištění životního prostředí a bez provedení náležitých opatření omezují další využití území. 31.12.2014 verze 1/2014 34/112

b) Data o stavu území obr. č. 10 31.12.2014 verze 1/2014 35/112

3.3.7. Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dlouhodobé snižování emisí a prachových částic v ovzduší Instalované ČOV Vysoký podíl domácností napojených na centrální vytápění Vyhlášená CHKO Slavkovský les Zvyšující se podíl tříděného odpadu Elektrifikace páteřní železniční dopravy SLABÉ STRÁNKY Nevhodné umístění průmyslových objektů uvnitř sídel Staré ekologické zátěže Velká část území se nachází ve 2. a 3. stupni radonového indexu Inverzní poloha center osídlení v pánevní oblasti Vysoká hlučnost a prašnost pocházející z těžby v blízkosti sídel Hluk z průjezdné dopravy obcemi (Chodov, Nové Sedlo, Staré Sedlo) Zhoršená kvalita obytného prostředí dopravou po železnici Zhoršená kvalita obytného prostředí dopravou po rychlostní silnici PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ Vyloučení umisťování výrobních zdrojů s negativním vlivem na ŽP Výsadba ochranné a estetické zeleně Dobudování systémů dešťové kanalizace s odvodem do ČOV Sanace starých ekologických zátěží Výstavba obchvatů, vyvedení tranzitní dopravy mimo centra Možný únik z chemických závodů (Momentive Specialty Chemicals, a.s.) Černé skládky a kontaminace prostředí Zvýšení podílu domácností vytápějících pevnými palivy z důvodu zvyšování cen energií Zvýšení podílu železniční dopravy (Horní Slavkov) 3.4. Ochrana přírody a krajiny A. Vyhodnocení stavu a vývoje území Souhrn vyhodnocení podtémat Celé území bylo v posledních 150 letech značně exploatováno především těžbou hnědého uhlí a s těžbou spojeného průmyslu. Došlo nejen k odlesnění krajiny, ale i k odkryvu svrchní půdy a přemístění velkého množství půdy. Těžba byla upřednostňována téměř před vším, docházelo ke změně toků potoků a k záborům mnohých významných přírodních biotopů. V současné době dochází k částečnému návratu území k původním stavům pomocí cílených rekultivací. Výsypky jsou zalesňovány, lomy připravovány pro zatopení vodou. Příkladem je již vytvořená vodní nádrž Michal, která spolu s dalšími dvěma připravovanými nádržemi změní území v jezerní oblast. Pro vznik těchto nádrží se plánuje použití vody zřeky Ohře. Na západním okraji Sokolova, mezi Sokolovem, Dolním Rychnovem a Březovou, se na výsypce nachází golfové hřiště pro širší veřejnost a buduje se přírodní park s chovem zvěře. ORP Sokolov se vyznačuje velkým množstvím chráněných území. Nejrozsáhlejší je CHKO Slavkovský les s rozlohou téměř 200 km 2. Dále se zde nachází řada 31.12.2014 verze 1/2014 36/112

maloplošných zvláště chráněných území typu národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a přírodní památka. Na území ORP Sokolov je vymezeno 2309,48 ha lokálního ÚSES (4,7 % území), 6992,83 ha regionálního ÚSES (14.3 % území) a 3754,27 ha nadregionálního ÚSES (7,68 %). Koeficient ekologické stability má hodnotu 1,86. B. Významná zjištění o stavu a vývoji území - dle podtémat 3.4.1. Chráněná území a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na území ORP Sokolov se nachází dvě velkoplošná chráněná území: 1.) Chráněná krajinná oblast Slavkovský les Jedná se o oblast málo narušené přírody v lázeňském trojúhelníku, pro kterou jsou typická rašeliniště a taktéž vzácná a chráněné fauna (hnědásek chrastavcový) a flóra (rožec kuřičkolistý, arnika horská, různé druhy orchidejí). Plní také funkci přírodního vodního rezervoáru, čímž ovlivňuje vodní režim širokého okolí. Byla zřízena v roce 1974, zasahuje na území sedmi obcí v jižní polovině ORP a zaujímá rozlohu více než 198 km 2. Jsou vymezeny celkem čtyři zóny odstupňované ochrany přírody s přibližným zastoupením I. zóny 9 %, II. zóny 27 %, III. zóny 43 % a IV. zóny 20 %. Součástí CHKO Slavkovský les na území ORP Sokolov je také několik maloplošných chráněných území, která reprezentují nejzachovalejší části CHKO a jsou blíže popsána níže. 2.) Přírodní park Leopoldovy Hamry Rozprostírá se nad Sokolovskou pánví v jihozápadní části Krušných hor. Na území ORP Sokolov se nachází jak jeho sokolovská, tak i chebská část. Sokolovská část byla vyhlášena v roce 1986, chebská o devět let později. Ve zmíněném ORP zaujímá rozlohu cca 14 km 2. Území je chráněno pro svůj cenný krajinný ráz a přírodní hodnoty. Dále na území ORP Sokolov zasahuje sedm maloplošných chráněných území: 1.) Dominova skalka Náleží do kategorie přírodních památek a nalézá se na území obce Nová Ves v CHKO Slavkovský les. Byla vyhlášena v roce 1989 a rozkládá se na ploše 6,61 ha. Předmětem ochrany je výrazný hadcový skalní výchoz s typickými rostlinnými společenstvy. 2.) Kladské rašeliny Národní přírodní rezervace vyhlášená již v roce 1933 a nacházející se v CHKO Slavkovský les. V ORP Sokolov zasahuje na území obce Rovná a zaujímá plochu cca 9,3 ha. Tato část NPR se nazývá Paterák a je jednou z pěti samostatných vrchovišť Kladských rašelin. Chrání se zde typická vrchoviště s přirozenými lesními porosty. Rašeliniště dosahují mocnosti až šest metrů. 3.) Moučné pytle Patří do kategorie přírodních památek a byla vyhlášena v roce 1997. Nachází se na území města Loket nedaleko od hranice s ORP Karlovy Vary a také je součástí CHKO Slavkovský les. Celá lokalita má rozlohu 0,6 ha. Předmětem ochrany je zde skalní útvar vzniklý bočním zvětráváním. 31.12.2014 verze 1/2014 37/112