Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí

Transkript

1 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ V POSTHORNICKÉ KRAJINĚ Aktivity spojené s těžbou nerostných surovin, zejména s těžbou černého uhlí jsou tak jako jiné aktivity ovlivňující krajinu a její funkce zahrnuty do systematického procesu plánování a dlouhodobého managementu krajiny. Z pohledu zamýšleného využití území je nezbytné na tyto území nahlížet ze dvou diferentních pohledů představující různé omezení nebo hranici možnosti realizace a územního využití. Rozdělení těchto dvou pohledů je závislé na primárním nebo sekundárním limitujícím faktoru, který omezuje využití daného území buďto přímo nebo nepřímo. Na rozdělení limitů lze pohlížet dle dvou základních otázek: Jak může území ovlivnit můj záměr? Limity primární Jak mohu svým záměrem ovlivnit území? Limity sekundární Z prvního neboli primárního pohledu se jedná o limity, které omezují využití území přímo. Jedná se o limity, které omezují nebo vylučují plánované zásahy z důvodu svého aktuálního nebo budoucího stavu. Jedná se zejména o přírodní podmínky území, které mohou, ale taktéž nemusí být predikovány nebo částečně dle požadavků změněny (např. charakter vodního toku s potenciálem záplavových stavů, geologické prostředí, kontaminace půd apod.). K primárním limitům lze taktéž zahrnout limity vyplývajících z majetkoprávních vztahů, které omezují využití území dle nároků majitele nebo jsou pod správou různých podniků např. správce povodí, správce malých drobných toků, správce lesů apod. Mezi tyto primární limity lze zařadit i legislativní omezení vztažené na konkrétní zásahy, aktivity a využití území, které nejsou, kromě zákona popsaného níže, předmětem této kapitoly. Přehled zákonů dotýkajících se problematiky posthornické krajiny je nastíněn v kap. 3 Legislativa pro sanace. Z druhého, sekundárního pohledu se jedná o limity, které omezují využití území nepřímo. Jedná se o limity, které zejména podmiňují, usměrňují a uspořádávají plánované zásahy a využití území z důvodu ochrany zdraví lidí, ochrany veřejných zájmů, ochrany složek životního prostředí, vymezení obecných (zejména technických) podmínek výstavby a ostatních aktivit člověka. Tyto zákazy a omezení vstupují do územně plánovací činnosti jako Limity využití území ve smyslu stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) a vyhlášky (vyhláška 500/2006 1

2 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti) viz níže. Rozdělení limitů využití území z těchto dvou pohledů není nikterak metodicky zpracováno, jedná se spíše o strategické uvědomění si všech možných limitů při procesech plánování využití posthornické krajiny. Zařazení jednotlivých limitů taktéž není jednoznačné, neboť například umístění nové stavby v krajině vzhledem k limitu vodního toku se bude řešit: z pohledu primárního, zdali například blízký vodní tok nemůže negativně ovlivnit průběh stavby a její využívání při svém aktuálním stavu nebo mimořádných záplavových stavech z pohledu sekundárního, zdali výstavba a využívání stavby nemůže negativně ovlivnit blízký vodní tok například vypouštěním odpadních vod Primární limity Primárními limity mohou být například podmínky pedologické, geologické a geomorfologické vyžadující úpravy terénu před stavbou objektů, a proto je nezbytné během přípravy projektu realizovat taktéž průzkumné hydrogeologické práce. Rozhodující vliv na zakládání staveb a jejich bezpečnost má únosnost a dovolené namáhání podloží, geologický sled vrstev a chemické složení zeminy. Je zcela rozdílné budovat stavby na organických půdách (bahnité náplavy, rašelinové půdy) nebo na půdách vzniklých na pevných sedimentech či jiných únosných horninách. Pokud jsou stavby či jiné využití posthornické krajiny zamýšleno na svahu, je nutné provést šetření stability svahu a jeho možné sesunutí či náchylnost půdy k erozi. V rámci geologických podmínek lokality je taktéž podstatný vliv přítomnost nerostných surovin, které byly, jsou nebo budou těženy. V této souvislosti vznikají různé průvodní jevy ovlivňující využívání území, například vlivem hlubinné těžby se mohou vyskytnout poklesové kotliny, stará důlní díla narušující stabilitu povrchu, nové antropogenní útvary jako jsou výsypky a odvaly, které mohou mít v konečném důsledku rozhodující význam pro budoucí využití území. Významnou roli při plánování využití území ve směru zalesnění, zatravnění apod. hrají rozhodující vliv půdní poměry, hloubka, struktura, vlhkost a propustnost půd, taktéž i sklon a expozice svahu. V častých případech je nutné počítat s navezením ornice, přidání mulčovací kůry, závlahy nebo hnojení. Mezi další přírodní podmínky patří hydrologické a hydrogeologické poměry řešené lokality. Z tohoto pohledu je významné učinit průzkumy hloubky vodních přítoků a jejich intenzitu, výšky hladiny podzemní vody, chemického složení vody a jiné vlastnosti vody ovlivňující budoucí stavbu. Mezi sledované parametry hydrologických podmínek patří 2

3 zejména odtokové poměry povrchové vody, její kvalita a množství. V praxi může nastat situace, že v rámci dlouhodobého nevyužívání území se hydrologické poměry blízkého toku změnily natolik, že řešená lokalita dnes spadá do záplavového území, které další využití podstatně omezuje. Klimatické přírodní podmínky hrají roli nejvíce v plánování rekreačního využití posthornické krajiny, kdy je nutné respektovat místní srážkové a teplotní poměry. Neopomíjeným faktem by měla být dlouhodobá analýza ovzduší, zejména obsah nejdůležitějších sledovaných imisí, polétavého prachu a s tím související rychlost a směr větru zvláště v průmyslových oblastech. Důležitým aspektem je taktéž počet dnů se sněhovou pokrývkou a množství spadaného sněhu, pro navrhování typu a sklonu rekreačních staveb. Tyto podmínky ovlivňuje především nadmořská výška a orientace k světovým stranám. Biotickými podmínkami se rozumí živé složky prostředí a jejich vzájemné vztahy. Pro účely plánování využití území je důležité sledovat nejen legislativu týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ale taktéž podrobně provést průzkum na řešeném území z hlediska aktuálního stavu rostlin a živočichů, neboť po dobu, kdy plocha byla ponechána ladem, mohlo dojít k osídlení různými druhy rostlin a živočichů, kteří budoucí záměr využití území mohou svou existencí, přemnožením, životními nároky apod. omezit. Tyto biotické limity jsou důležité zejména při plánování posthornické krajiny pro jiné účely než stavební, například pro vytváření zelených ploch, parků, sadů, lesů, trvale travních porostů nebo zemědělských ploch. Některá posthornické území byla již v době aktivního využívání velice negativně ovlivněna, zejména různým chemickým znečištěním. Zejména v minulosti měly průmyslové podniky v rámci co největších zisků povoleno používat technologie a chemické látky, jež byly k životnímu prostředí velice nešetrné. Tím docházelo ke kontaminaci nejen lokální, ale taktéž plošné, ovlivňující okolní budovy nebo volnou krajinu a limitující další využití území. Také různými haváriemi, porušováním pracovních postupů nebo nedůslednou sanací znečištěných ploch se znečišťující látky dostávaly do půdy a horninového prostředí, v němž se po dobu nevyužívání areálu kumulovaly a rozšiřovaly pomocí podzemní vody do okolí. Pro účely zjištění skutečného rozsahu znečištění, je nutné provést podrobný a komplexní průzkum lokality, tzv. ekologický audit, který rovněž prověří stav budov a jiných zařízení vzhledem k možné potenciální kontaminaci. V rámci průmyslových areálů se mohou objevovat problémové stavby jako například staré důlní díla, šachty, vrty, inženýrské sítě, podzemní 3

4 kolektory, odvodňovací drény, nepropustné stěny, železobetonové konstrukce apod. Tyto areály mohou být zatížené kontaminací způsobenou ropnými látkami, oleji, dehty, těžkými kovy a jiným chemickými látkami, nebo mohou být problematické pouze z důvodu své existence a nesnadného odstranění. Zemědělské objekty jakými jsou sklady, haly, bývalé jatky, potravinářské závody, chovné stanice, velkostatkový chov apod. jsou většinou zatížené kontaminací organických a chemických látek z výroby potravin nebo chovu zvířat. Půda v jejich okolí může být znečištěna používanými hnojivy, pesticidy, herbicidy apod. Zdrojů možného znečištění a taktéž s nimi souvisejících důsledků, které značně omezují další využití posthornické krajiny je spousta. Mezi nejvýznamnější limity z tohoto pohledu patří kontaminovaná voda (jak povrchové, včetně stojaté vody v rybnících, tůních a jezerech, tak i vody podpovrchové). Vodou se kontaminanty dále šíří do okolí a taktéž ovlivňují kvalitu řek, jezer i zásobáren pitné vody. Významné je dále znečištění horninového prostředí a půdy, kdy dochází zejména k acidifikaci a zasolení půd, kontaminaci kovovými prvky, ropnými látkami a organickými sloučeninami. K horninovému prostředí se vážou i limity způsobené kontaminací půdního vzduchu, jenž může být znečištěn plyny, chlorovanými alifatickými uhlovodíky, benzenem apod. Sekundární limity Sekundární limity využití území jsou limity, které ovlivňují proces rozhodování a plánování v posthornické krajině z pohledu vlivu zamýšleného záměru na ochranu zdraví lidí, ochrany veřejných zájmů, ochrany složek životního prostředí, vymezení obecných (zejména technických) podmínek výstavby a ostatních aktivit člověka. Z tohoto pohledu je jakýkoliv negativní dopad způsobený plánovaným záměrem v území na okolí, na životní prostředí, na obyvatelstvo, okolní stavby apod. chápán jako závažný problém. Aby se maximálně omezily tyto negativní dopady, byly vymezeny a legislativně upraveny všechny potenciální možné vlivy, jejíž dodržování značně omezuje a limituje plánované využítí území. Z toho pohledu byly všechny potenciálně možné střety a dopady pojmenovány jako,,limity využití území a (na rozdíl od primárních limitů) právně definovány a vymezeny v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášce (vyhláška 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti). Limity využití území určují účel, způsob, ohraničení a stanovují rozpětí pro využití a uspořádání území. Jsou vlastně hranicí (překážkou) pro využití území, a to hranicí relativně nepřekročitelnou. 4

5 Obecně je možné říci, že potřeba limitů: vyplývá z Listiny základních práv a svobod tzn., má chránit základní práva člověka v území, tedy právo na přiměřený prostor a v něm obsažené životní podmínky a zdraví obyvatel, je vyvolána potřebou ochrany přírody a krajiny, je spojena s vymezením obecných podmínek výstavby, je dána potřebou zajištění údajů pro zpracování územně plánovací dokumentace apod. Těchto limitujících faktorů je velké množství a je nezbytné je zahrnout do fáze plánovaní a přípravy, neboť některé vynechané či opomíjené prvky mohou hrát klíčovou roli v budoucím využití území zejména při plánování těžebních aktivit a následné rekultivaci území. Základní třídění limitů vychází z objektu, kterého se využití týká (tedy zpravidla funkční složky, např. bydlení) a z limitovaného jevu (např. hluk). Zmíněné limity využití území lze dle citované legislativy rozdělit do 7 oblastí, které ovlivňují utváření a využití území v podmínkách obcí a měst a to následovně: 1. Územní podmínky pro výstavbu 2. Doprava 3. Technická infrastruktura 4. Vytváření a ochrana zdravých a bezpečných životních podmínek 5. Ochrana přírody a krajiny 6. Ochrana památek 7. Právo SEZNAM LIMITŮ (stav k , upraveno dle Hyvnar a kol.2013) 1. Územní podmínky pro výstavbu Územní podmínky Stavební pozemek Pozemky staveb pro bydlení a pro rodinnou rekreaci Pozemky veřejných prostranství 1.1 Prostorové uspořádání staveb Požadavky na umísťování staveb Vzájemné odstupy staveb Odstupy staveb z hlediska denního osvětlení vnitřních prostorů budov Odstupy staveb z hlediska oslunění vnitřních prostorů obytných budov Odstupy staveb z hlediska oslunění venkovních zařízení obytných budov 1.2 Prostorové uspořádání staveb pro výrobu a skladování 5

6 Dopravní cesty používané pro přepravu výbušnin Umístění skladů výbušnin pod povrchem Bezpečnostní vzdálenosti od skladů a úschoven výbušnin na povrchu 1.3 Prostorové uspořádání zemědělské výroby Územní řešení Veterinární ochranná pásma Zemědělské stavby Umístění zemědělských staveb Stavby pro skladování minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin 2. Doprava 2.1 Pozemní komunikace Vznik a vymezení ochranných pásem dálnic, silnic a místní kom Zákazy v ochranných pásmech dálnic, silnic a místní kom Omezení v ochranných pásmech dálnic, silnic a místní kom Styk dálnice, silnice a místní komunikace s vedeními a s okolím Křížení a souběh dálnice, silnice a místní komunikace s vodními toky Vedení dráhy v silnici nebo pozemní komunikaci Zřízení úrovňového křížení silnice nebo místní komunikace s dráhou Podmínky zřízení přejezdu pro silnice a místní kom Prostorové požadavky pozemních komunikací na přejezdy Minimální odstupy komunikací od pozemních staveb Umístění čnějících částí staveb ve veřejném prostoru Požadavky na oplocení při pozemních komunikacích Napojení pozemku a stavebního pozemku na pozemní komunikace Souhlas pro vzájemné připojování pozemních komunikací Souhlas pro připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici a k místní kom Přímé připojení staveb na dálnici a rychlostní silnici Podmínky připojení sousedních nemovitostí a staveb k silnicím a místní kom Podmínky pro připojování obslužného dopravního zařízení a občanského vybavení na silnice Napojení parkovišť u staveb pro obchod na pozemní komunikace Minimální přípustné profily propustků pod nájezdy a sjezdy Zabezpečení příjezdu a prostoru zásobování stanovených druhů staveb Vliv činností u staveb pro dopravu na členění ploch pro dopravní obsluhu Zajištění ochrany provozu na pozemních kom. při výstavbě a užívání staveb Požadavky na stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci Návrhové prvky komunikace Požadavky na směrové a výškové vedení trasy pozemní komunikace Délky rozhledu pro zastavení na komunikaci Podmínky pro příčné uspořádání mezi křižovatkami Zabezpečení požadavků na zajištění požární ochrany z pozemních komunikací 2.1 Pozemní komunikace (pokračování) Umístění veřejného osvětlení na dálnicích a silnicích Umístění protihlukových stěn Rozptylové plochy u staveb Ochrana a vytváření pozemních komunikací (cest) Podmínky napojení rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci na pozemní kom Nevhodné umístění úrovňových křižovatek Nevhodné podmínky pro návrh okružních křižovatek Zabezpečení rozhledu na úrovňové křižovatce Zabezpečení rozhledu na mimoúrovňové křižovatce 2.2 Odstavné a parkovací plochy a garáže, ostatní dopravní zařízení 6

7 Umístění odstavných a parkovacích stání na plochách pro bydlení, rekreace, občanského vybavení a smíšených obytných plochách Vztah obslužných zařízení pro dopravu a ochranných pásem vodních zdrojů Umísťování odstavných a parkovacích stání na stavebních pozemcích Odstavná stání u staveb pro rodinnou rekreaci Odstavné a parkovací plochy pro osobní automobily Minimální požadavky na vybavení odpočívek u dálnic a rychlostních silnic Vztah čerpacích stanic pohonných hmot a ploch bydlení, rekreace a veřejných prostranství 2.3 Bezbariérová dostupnost Bezbariérový pohyb v území Bezbariérová dosažitelnost objektů Odstavování vozidel osob se sníženou pohyblivostí 2.4 Zařízení hromadné dopravy Umístění autobusových a trolejbusových zastávek Území bez možnosti umístit autobusovou a trolejbusovou zastávku Prostorové požadavky na přístřešky čekáren Délka nástupiště dráhy Hladina stoleté vody a vstup z volného prostranství do prostor speciální dráhy Umístění tramvajových zastávek Území bez možnosti umístit tramvajovou zastávku 7

8 2.5 Dráhy Ochranná pásma drah Omezení vlastnických práv v ochranném pásmu dráhy Omezení vlastnických práv v ochranném pásmu drah tramvajových a trolejbusových Přípustnost činností v ochranném pásmu dráhy Podmínky umístění tramvajové dráhy na pozemní komunikaci Vymezení obvodu dráhy Stavby v obvodu dráhy tramvajové a trolejbusové Podmínky hornické činnosti v okolí dráhy Stavby na dráze Technické podmínky členění železničních drah Vztah kategorie dráhy a užitého rozchodu kolejí Minimální použitelné směrové oblouky na dráze Prostorové uspořádání železničního spodku Prostorové uspořádání staveb dráhy Úrovňové křížení železniční dráhy a pozemní komunikace prostorová bariéra pro plynulý provoz na pozemní komunikaci Průjezdní prostor na přejezdu Technické podmínky znemožňující zřízení nového přejezdu Zákaz nového zřízení nezabezpečených přejezdů Rozhledové poměry pro železniční přejezdy a přechody Křížení tratí speciální dráhy a křížení s ostatními dráhami a pozemními komunikacemi Vzdálenost os kolejí speciální dráhy 2.5 Dráhy (pokračování) Maximální sklonové poměry na tratích speciální dráhy Minimální směrové oblouky na tratích speciální dráhy Území nevhodné pro umístění lanových drah Sklonové poměry lanových drah Prostorové uspořádání lanových drah Styk dráhy s cizím vedením Minimální použitelné směrové oblouky na pouliční tramvajové dráze Maximální sklonové poměry tramvajových tratí Výška průjezdného průřezu tramvajové trati Vzdálenost os kolejí tramvajové dráhy Podmínky pro stavbu trolejbusové dráhy Sklonové poměry trolejbusových drah 2.6 Vodní doprava Zřizování stavby na vodní cestě Zřizování přístavu Zřízení vrakoviště provozovatelem přístavu Rozměry plavební dráhy Rozměry plavební komory a další technické požadavky Zřizování vývazišť, kotvišť a obratišť Křížení vodních cest Křížení vodní cesty přívozem Zákaz plavby na povrchových vodách 2.7 Letecká doprava 8

9 Ochranná pásma leteckých staveb Plochy určené k vzletům a přistáním Omezení v ochranných pásmech leteckých staveb a souhlas Úřadu pro civilní letectví v ochranných pásmech leteckých staveb Omezení mimo ochranná pásma leteckých staveb a souhlas Úřadu pro civilní letectví mimo ochranná pásma leteckých staveb Omezení vlastnických práv mimo ochranná pásma provozovatelem Podmínky stanovení druhů letišť 3. Technická infrastruktura 3.1 Územní řešení, stavby, vedení a zařízení technického vybavení Podmínky pro napojení obce na stávající systémy technické infrastruktury Vedení technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu a zastavěné území Prostorové podmínky pro ukládání podzemních vedení technické infrastruktury Poloha vedení technické infrastruktury vůči stromům Nejmenší dovolené vodorovné a svislé vzdálenosti při souběhu a křížení podzemních vedení technické infrastruktury v zastavěném území Zajištění trvalého přístupu k zařízením a stavbám technické infrastruktury Nejmenší dovolené krytí podzemních vedení technické infrastruktury v zastavěném území Minimální vzdálenost podzemních sítí technické infrastruktury od objektů zástavby 3.2 Zásobování elektrickou energií Kapacita stávajícího rozvodného systému elektrické energie (včetně nadřazené sítě) Způsob napojení na systém rozvodu elektrické energie Přenosová schopnost elektrického vedení nízkého napětí Maximální rozpětí pole podpěrných bodů u nadzemních vedení NN a VN elektrické energie Výška stožárů a vodičů nadzemního elektrického vedení Požární bezpečnost elektrických stanic Hladina hluku elektrických stanic Ochranná pásma elektroenergetického díla 3.3 Zásobování teplem Ochranná pásma zařízení tepelné energie Způsob napojení na teplárenský systém 3.4 Zásobování plynem Způsob napojení na plynárenskou soustavu Ochranná pásma plynárenských zařízení Bezpečnostní pásmo plynových zařízení ochrana před účinky havárie Podmínky pro umístění regulačních stanic Bezpečnost plynovodů s vysokým a velmi vysokým tlakem při navrhování, stavbě a provozu Křížení a souběhy inženýrských sítí technické infrastruktury s vodními toky Křížení a souběhy inženýrských sítí technické infrastruktury s melioračními zařízeními 3.5 Distribuce kapalných paliv Zabezpečovací pásmo dálkovodu ropovodu a produktovodu Ochranné pásmo dálkovodu ropovodu a produktovodu 3.6 Zásobování vodou Vhodnost území z hlediska průchodnosti pro trasy vodovodu pro veřejnou potřebu Ochranná pásma vodovodních řadů Technické podmínky vodovodů pro veřejnou potřebu Umístění studní pro individuální zásobování pitnou vodou 3.7 Odvádění a čištění odpadních vod Ochranné pásmo kanalizačních stok a čistíren odpadních vod Nejmenší vzdálenosti stok od souběžných liniových staveb z hlediska jejich průchodnosti Technické podmínky kanalizace pro veřejnou potřebu Umístění žumpy 9

10 3.8 Péče o vodní toky Užívání pozemků podél koryta vodního toku Ochrana vodních toků a jejich koryt Hydrologické údaje povrchových vod 3.9 Elektronické komunikace Ochranná pásma komunikačního vedení elektronických komunikací Ochranná pásma rádiových zařízení a rádiových směrových spojů Ochrana osob, staveb pro bydlení a občanských staveb ve vztahu ke komunikačnímu vedení elektronických komunikací Vyjádření provozovatele k ochraně komunikačního vedení elektronických komunikací 4. Vytváření a ochrana zdravých a bezpečných životních podmínek Územní podmínky a péče o zdraví lidu Hladina hluku Vibrace Ochrana léčebných lázní a lázeňských míst Požadavky na přírodní léčebné lázně Ochranná pásma okolo krematoria Ochranná pásma veřejných pohřebišť Zabezpečení prevence závažných havárií Předcházení ekologické újmě Hraniční pruh a volná kruhová plocha 4.1 Ochrana podzemních a povrchových vod Přípustné stupně znečištění povrchových vod Přípustná míra znečištění odpadních vod, vypouštěných do povrchových vod Přípustná míra znečištění odpadních vod, vypouštěných do podzemních vod Nejvyšší přípustné znečištění vod vypouštěných do veřejné kanalizace Ochrana vod před závadnými látkami Ochrana povrchových vod vhodných pro život původních druhů ryb Vhodnost vodního zdroje za účelem úpravy na vodu pitnou Zdroj pitné vody pro rekreační chaty Koupací oblasti a koupaliště ve volné přírodě Umělá koupaliště a sauny Ochranná pásma vodních zdrojů Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod stolních Zranitelné oblasti Využití území ve vyhlášených chráněných oblastech přirozené akumulace vod (CHOPAV) Výhledové přírodní zdroje podzemních vod Záplavové území Území určená k řízeným rozlivům povodní Zvláštní povodeň Souhlas vodoprávního úřadu Povodňové riziko 4.2 Ochrana ovzduší Zdroje znečišťování ovzduší Posuzování a vyhodnocování úrovně znečištění Evidence zdrojů znečišťování ovzduší a vyhodnocování úrovně znečišťování Přípustná úroveň znečišťování ovzduší Emisní limity a specifické emisní limity Imisní limity Stanoviska, závazná stanoviska a rozhodnutí orgánu ochrany ovzduší 4.3 Ochrana před zářením 10

11 Pracoviště a další oblasti činnosti, při kterých může dojít k významnému ozáření z přírodních zdrojů Ochrana před ionizujícím zářením Ozáření z přírodních zdrojů v projektovaných a stavěných budovách Ozáření z přírodních zdrojů ve zkolaudovaných stavbách Radonový index pozemku Zásahy pro snížení ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření Pracoviště se zvýšeným ozářením z přírodních zdrojů Měření a hodnocení výskytu radonu a produktů přeměny radonu ve stavbách a stanovení radonového indexu pozemku Přírodní radionuklidy ve stavebních materiálech Radon a přírodní radionuklidy v dodávané vodě Zóna havarijního plánování jaderné elektrárny 4.4 Odpadové hospodářství Odstraňování odpadů Umísťování úložiště odpadů v podzemních prostorách Stará zátěž Podmínky pro umístění povrchové skládky odpadů Technické požadavky na skládky odpadů Plán odpadového hospodářství Skládkování odpadů na odkalištích Úprava odpadů kompostováním Spalování a energetické využití odpadů (odstraňování) Sběr a výkup odpadů Umísťování nádob pro shromažďování domovního odpadu Souhlas orgánů státní správy v oblasti odpadového hospodářství Nakládání s těžebním odpadem - úložná místa 4.5 Požární ochrana Zásobování požární vodou vnější odběrní místa Nevýrobní a výrobní objekty obecně Nevýrobní objekty stavební konstrukce Nevýrobní objekty požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň hořlavosti hmot Nevýrobní objekty odstupové vzdálenosti 4.5 Požární ochrana (pokračování) 11

12 Nevýrobní objekty zařízení pro protipožární zásah Výrobní objekty požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň hořlavosti hmot Výrobní objekty odstupové vzdálenosti Výrobní objekty zařízení pro protipožární zásah Budovy pro bydlení a ubytování Budovy pro bydlení a ubytování rozdělení do skupin Budovy pro bydlení a ubytování požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň hořlavosti hmot Budovy pro bydlení a ubytování odstupové vzdálenosti Budovy pro bydlení a ubytování zařízení pro protipožární zásah Objekty pro zemědělskou výrobu Objekty pro zemědělskou výrobu požární odolnost stavebních konstrukcí Objekty pro zemědělskou výrobu odstupové vzdálenosti Objekty pro zemědělskou výrobu zařízení pro protipožární zásah Objekty spojů a poštovních provozů Objekty spojů a poštovních provozů požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň hořlavosti hmot Objekty spojů a poštovních provozů odstupové vzdálenosti Objekty spojů a poštovních provozů zařízení pro protipožární zásah Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň hořlavosti hmot Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče odstupové vzdálenosti Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče zařízení pro protipožární zásah Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče rozdělení do skupin Objekty skladů a objekty výroben zkapalněných plynů Sklady požární odolnost stavebních konstrukcí Sklady odstupové vzdálenosti Sklady zařízení pro protipožární zásah Výrobny a sklady hořlavých zkapalněných uhlovodíkových plynů umístění Výrobny a sklady hořlavých zkapalněných uhlovodíkových plynů stavební konstrukce Dopravní stavby a zařízení Garáže požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň hořlavosti hmot Garáže odstupové vzdálenosti Garáže zařízení pro protipožární zásah Čerpací stanice pohonných hmot, plnicí a stáčecí stanoviště stavební konstrukce Čerpací stanice pohonných hmot, plnicí a stáčecí stanoviště odstupové vzdálenosti Shromažďovací prostory Shromažďovací prostory požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň hořlavosti hmot Shromažďovací prostory odstupové vzdálenosti Shromažďovací prostory zařízení pro protipožární zásah Shromažďovací prostory požadavky na přilehlá volná prostranství 4.6 Civilní ochrana Zajištění požadavků civilní ochrany 4.7 Ochrana půdního fondu Ochrana zemědělského půdního fondu Stanovisko k ochraně zemědělského půdního fondu v územně plánovací dokumentaci Stanovisko k ochraně zemědělského půdního fondu při zpracování dokumentace pro územní řízení Změna kultury (druhu pozemku) zemědělské půdy Změna struktury půdního fondu 5. Ochrana přírody a krajiny 5.1 Zvláště chráněná území 12

13 Národní park Chráněná krajinná oblast Národní přírodní rezervace Přírodní rezervace Národní přírodní památka Přírodní památka Ochrana krajinného rázu Ochrana přechodně chráněných ploch Ochrana paleontologických nálezů Evropsky významná lokalita Ptačí oblast Smluvně chráněné území Ochrana jeskyní a souvisejících krasových jevů 5.2 Všeobecná ochrana krajiny Významný krajinný prvek Územní systém ekologické stability (ÚSES) Přírodní park Památné stromy Dřeviny rostoucí mimo les 5.3 Lesní pozemky Pozemky určené k plnění funkcí lesa Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa Odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa Oblastní plány rozvoje lesů Stavby pro plnění funkcí lesa 5.4 Geologie Chráněná ložisková území Dobývací prostor Chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Prognózní zdroje vyhrazených nerostů Území se zvláštními poměry geologické stavby 6. Ochrana památek Památkově chráněná území a objekty Kulturní památka Národní kulturní památka Památková rezervace (městská, vesnická, archeologická) Památková zóna (městská, vesnická, krajinná) Ochranné pásmo památkové rezervace, památkové zóny, nemovité kulturní památky 7. Právo Instituty stavebního a občanského práva Držba Omezení činností obtěžujících a ohrožujících výkon práv jiné osoby včetně povinnosti umožnit vstup na pozemek Omezení vlastnických práv v naléhavém veřejném zájmu (stav nouze) Omezení vlastnických práv věcným břemenem Vyvlastnění ve veřejném zájmu PŘÍKLAD popisu sekundárního limitu využití území 4.1 Ochrana podzemních a povrchových vod Záplavové území dle zákona č. 183/2006 Sb, upraveno dle Hyvnar a kol

14 Objekt limitování: Stanovená záplavová území a jejich aktivní zóny. Důvody limitování: Omezení při využití záplavových území a zákazy v jejich aktivních zónách pro umisťování a povolování staveb. Vyjádření limitu: Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Ten může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy. Ukazatele a číselné hodnoty: Záplavová čára křivka odpovídající průsečnici hladiny vody se zemským povrchem při zaplavení území povodní. Záplavové území území vymezené návrhovou záplavovou čárou viz Doplňující poznámky. Záplavové území nejvyšší zaznamenané přirozené povodně území, které je vymezeno záplavovou čárou, odpovídající nejvyšší historicky zaznamenané a dokumentované hladině vody při přirozené povodni. Aktivní zóna záplavového území území v zastavěných územích obcí a v zastavitelných plochách podle územních plánů, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí. Periodicita povodně 5, 20 a 100 let výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za 5, 20 a 100 let. Inundační území území přilehlé k vodnímu toku, které je zaplavováno při průtocích přesahujících kapacitu koryta vodního toku. Právní předpisy vztahující se k limitu Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, 4, 18, 19, 27, 31, 32, 36, 43, 61, 66, 83, 88, 90, 96, 161, 166, 177, 179, 181, 185. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, 66, 67, 68, 69, 107, 115a, 127 a čl. II., Přechodná ustanovení, odst. 3. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 171, 172, 173 a 174. Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů, státních mapových děl závazných na území státu a zásady jejich používání, 2. 14

15 Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb., zejména 4, 6, 11, 17 a Příloha č. 1, 2, 4, 6, 7, 9, 11. Vyhláška MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovení záplavových území, 2, 3, 4 a 6. Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, 22. Evropské předpisy vztahující se k limitu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Souvisící předpisy vztahující se k limitu ČSN Hydrologické údaje povrchových vod, 10/1997. ČSN Ekologizace úprav vodních toků, 04/2009. ČSN Hrazení bystřin a strží, 05/1998. TNV Úpravy potoků, 01/2010. TNV Úpravy řek, 07/1998. Doplňující poznámky V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky. To neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů. Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto vodoprávní úřad postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. V rámci požadavku civilní ochrany k územním plánům obce, a to na základě stanoviska dotčeného orgánu uplatněného k návrhu zadání územního plánu obce, se v rozsahu předaných podkladů zapracuje do textové a grafické části tohoto dokumentu návrh ploch pro požadované potřeby ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. 15

16 Možnosti financování v posthornické krajině Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu 1. Dotační programy financované z národních zdrojů Program péče o krajinu (PPK) Dotační program vyhlášený Ministerstvem životního prostředí České republiky poskytuje neinvestiční prostředky až do výše 100 % vynaložených nákladů na vlastní realizaci opatření pro realizaci drobného managementu. Program PPK rozděluje každým rokem téměř 100 mil. Kč. Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK) Dotační program vyhlášený Ministerstvem životního prostředí České republiky poskytuje investiční i neinvestiční prostředky až do výše 100 % vynaložených nákladů především na realizaci adaptačních opatření zmírňující dopady klimatické změny a specifických opatření ve vztahu k ZCHÚ, PO, EVL a zvláště chráněným druhům. V rámci POPFK se počítá s rozdělením řádově desítek milionů korun ročně. Podprogram Správa nezcizitelného státního majetku ve zvláště chráněných územích (MaS) Podprogram je součástí programu Rozvoj a obnova mat. tech. základny systému řízení Ministerstva životního prostředí České republiky. Poskytuje investiční i neinvestiční prostředky pro realizaci činností na pozemcích ve zvláště chráněných územích, jejichž vlastníkem je stát. Podprogram rozděluje každým rokem cca 100 mil. Kč. Příspěvky na hospodaření v lesích Stát podporuje hospodaření v lesích finančními příspěvky na základě 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích. Obecně je vymezeno jedenáct dotačních titulů, na které lze poskytovat finanční příspěvky. Podrobné podmínky čerpání finančních prostředků jsou uvedeny v Závazných pravidlech pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a způsobu kontroly jejich využití vyhlašované v příloze jako součást zákona o státním rozpočtu. Národní podpory MZe v oblasti vod V gesci Ministerstva zemědělství České republiky jsou každoročně poskytovány finanční prostředky v oblasti vodního hospodářství. Podpory jsou poskytovány v souladu s vodním zákonem na opatření ve veřejném zájmu, především prevenci před povodněmi, odstraňování povodňových škod a obnovu a rekonstrukci vodních děl. Na protipovodňová opatření bylo na 16

17 období let vyčleněno 10,5 mld. Kč ze státního rozpočtu, z výnosů privatizací a úvěru od Evropské investiční banky. Podpora je určena pro správce toků. Na stejné období byly na obnovy a rekonstrukce rybníků vyčleněny 4 mld. Kč pro hospodařící subjekty 2. Evropské dotační programy Operační program Životní prostředí (OP ŽP) OP ŽP nabízí v letech z evropských fondů čerpat finanční investiční i neinvestiční prostředky až do výše 100 % na ochranu a zlepšování kvality životního prostředí. Program připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí České republiky ve spolupráci s Evropskou komisí. Celkem je v programu připraveno cca 5 mld. EUR. Program rozvoje venkova (PRV) Program má za cíl přispět zejména k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Celkem je v programu připraveno cca 3,6 mld. EUR. Operační program Rybářství (OPR) Operační program Rybářství na období je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti a rozvoj rybářského hospodářství. Jedním z cílů programu je podpora ochrany a zlepšování životního prostředí a přírodních zdrojů. Za řízení operačního programu Rybářství zodpovídá Ministerstvo zemědělství České republiky, administrací je pověřen Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Na celé programovací období je připraveno 36 mil. EUR (27 mil. EUR Evropský rybářský fond a 9 mil. EUR vnitrostátní příspěvek). LIFE+ Program LIFE+ je evropský finanční nástroj podporující projekty zaměřené na ochranu přírody a životního prostředí v Evropské unii. Otevřen je pro období jako součást integrovaného přístupu EU k ochraně životního prostředí. Maximální ani minimální finanční omezení grantu není stanoveno. Průměrná výše příspěvku ze strany EU činí přibližně 1 mil. EUR. Operační program Praha Konkurenceschopnost (OP PK) Operační program Praha Konkurenceschopnost je jedním ze dvou operačních programů pro Prahu, který čerpá prostředky z fondů EU v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Z fondů EU je pro OP PK vyčleněno 234,94 mil. EUR. Regionální operační programy NUTS II (ROP NUTS II) 17

18 Regionální operační programy NUTS II jsou určeny pro regiony soudržnosti Severozápad, Severovýchod, Střední Čechy, Jihozápad, Jihovýchod, Moravskoslezsko a Střední Morava. Program je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), ze kterého je na Programy celkem vyčleněno mil. EUR. Zpracováno dle aktuální databáze agentury ochrany přírody a krajiny ( ke dni ). Pro potřeby financování je nutné vyhledat aktuální programy a podpory. Další možnosti financování 1. ROZPOČTY OBCÍ 2. KRAJŮ A DOTACE KRAJE OBCÍM 3. STÁTNÍ ROZPOČET 4. PROGRAMY ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY -fond národního majetku ČR -ministerstvo kultury ČR -ministerstvo pro místní rozvoj ČR -ministerstvo průmyslu a obchodu ČR -ministerstvo vnitra ČR -ministerstvo životního prostředí ČR 5. ÚVĚRY FINANČNÍCH INSTITUCÍ -úvěrové produkty bank pro obce -příklady úvěrů, které poskytují banky obcím na revitalizaci brownfields 6. MEZINÁRODNÍ ZDROJE -konkrétní formy podpory z EU -financování na další programovací období finanční mechanismus ehp/norska -financování brownfields z prostředků evropské investiční banky 7. SOUKROMÉ ZDROJE 8. PARTNERSTVÍ VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU (PPP) -formy spolupráce ppp -role obce v ppp 18

19 -financování projektů ppp -úvěry obcím na financování ppp 9. VÍCE ZDROJOVÉ FINANCOVÁNÍ 19