Hlavní město Praha 2005-6 AKTUÁLNÍ OTÁZKY

STEM - Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, 130 02 Praha 3 Hlavní město Praha 2005-6 AKTUÁLNÍ OTÁZKY Závěrečná zpráva z kvantitativního výzkumu STEM pro Magistrát hl. m. Prahy Praha, červen 2006

Obsah ÚVODEM...... 3 ÚDAJE O VÝZKUMU 4 REPREZENTATIVITA SOUBORU 5 1. OBECNÉ POSTOJE NA POŘÁDÁNÍ SPOLEČENSKÝCH AKCÍ V PRAZE...7 1.1 Názory na pořádání velkých akcí na veřejných prostranstvích...7 1.2 Sportovní a zábavní akce na Staroměstském náměstí...11 1.3 Závěry kapitoly 1...13 2. VÁNOČNÍ TRHY A POŘÁDÁNÍ OHŇOSTROJŮ V PRAZE...14 2.2 Vánoční trhy...14 2.2.1 Návštěvnost Vánočních trhů ve srovnání s rokem 2004...14 2.2.2 Představy o vánočních trzích v centru Prahy a srovnání s rokem 2004...17 2.2 Novoroční ohňostroje...20 2.2.1 Sledovanost novoročních ohňostrojů...20 2.2.2 Názory na klady a zápory novoročních ohňostrojů...21 2.3 Závěry kapitoly 2...22 3. NÁZORY PRAŽANŮ NA POŘÁDÁNÍ LOH...24 3.1 Povědomí o LOH a podpora jejich pořádání...24 3.2 Postoje k argumentům obhájců her...29 3.3 Postoje k argumentům odpůrců her...32 3.4 Závěry kapitoly 3...35 4. POSTOJE K DEMONSTRACÍM A PODOBNÝM AKCÍM V HLAVNÍM MĚSTĚ...37 5. PRAHA A BEZDOMOVCI...42 5.1 Pohled na bezdomovce a přímou pomoc města letos v zimě...42 5.2 Podpora charitativních organizací a úloha městských částí...46 5.3 Závěry kapitoly 5...50 6. OBNOVA MARIÁNSKÉHO SLOUPU NA STAROMĚSTSKÉM NÁMĚSTÍ...51 7. NÁZORY NA STĚHOVÁNÍ PRAŽSKÉHO MAGISTRÁTU...53 7.1 Pozornost informacím o stěhování magistrátu...53 7.2 Názory na sestěhování zaměstnanců magistrátu a kritéria hodnocení...55 7.3 Názory na řešení umístění zaměstnanců magistrátu v budoucnosti...58 7.4 Závěry kapitoly 7...61 8. HODNOCENÍ MĚSÍČNÍKU LISTY HL. MĚSTA PRAHY...62 8.1 Čtenost a dostupnost Listů...63 8.2 Hodnocení Listů po grafické a obsahové stránce...70 8.3 Intenzita zájmu o jednotlivé druhy informací v obsahu Listů...72 8.4 Hodnocení změn v Listech po roce 2004...74 8.5 Závěry kapitoly 8...76 Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 2

ÚVODEM Předkládaná zpráva společnosti STEM je součástí komplexu výzkumů "Hlavní město Praha 2005/2006" a zaměřuje se na AKTUÁLNÍ OTÁZKY života města. Sleduje postoje Pražanů k různým událostem, aktivitám a opatřením města. Výzkum zjišťoval názory a postoje k pořádání různých typů akcí v Praze. Pozornost byla v šetření zaměřena na Vánoční trhy, novoroční ohňostroje, různé typy protestů a demonstrací a rozsáhlá pasáž je věnována možnosti pořádání Letních olympijských her v hlavním městě. Z dalších ožehavých otázek se výzkum dotkl problematiky bezdomovců, názorů na sestěhování pražského magistrátu a okrajově obnovy Mariánského sloupu. Obsáhlá závěrečná pasáž je věnována měsíčníku Listy hlavního města Prahy. Výzkum probíhal od 5. do 28. dubna na vzorku 855 respondentů, kteří reprezentovali obyvatele hlavního města starší 18 let. Pro srovnání s názory obyvatel ČR bylo několik otázek k LOH zjišťováno v pravidelném měsíčním výzkumu TRENDY od 1. do 10. dubna na reprezentativním výběrovém souboru 1690 dotázaných. Další část šetření akce MĚSTO 2006 je věnována prioritám a politickým otázkám města a navazuje na rozsáhlý výzkum STEM MĚSTO 2004 provedený před dvěma lety, který byl součástí série výzkumů Hlavní město Praha portrét roku 2004. Třetí část obsahuje sekundární analýzu MONITORING 2005, která se zaměřuje na hodnocení vybraných parametrů života města zjišťovaných kontinuálně v průběhu minulého roku v pravidelných měsíčních výzkumech TRENDY. Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 3

ÚDAJE O VÝZKUMU Typ výzkumu: kvantitativní reprezentativních šetření Věcné zaměření výzkumu: aktuální otázky života města, postoje k různým událostem, aktivitám a opatřením města Cílová skupina: obyvatelé Prahy starší 18 let Metoda výzkumu: kvótní výběr podle kritérií pohlaví, věku, vzdělání a katastrálních území Technika dotazování: standardizované osobní rozhovory (face-to-face) provedené školenými tazateli STEM Termín výzkumu: duben 2006 Výsledný soubor: 855 respondentů Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 4

REPREZENTATIVITA SOUBORU (údaje v procentech) 1. Pohlaví Praha (obyvatelé Prahy starší 18 let) Soubor STEM Muži 47 46 Ženy 53 54 2. Vzdělání Praha (obyvatelé Prahy starší 18 let) Soubor STEM Základní 11 10 Vyučen (bez maturity) 31 30 Maturita 38 39 VŠ 20 20 3. Věkové kategorie Praha (obyvatelé Prahy starší 18 let) Soubor STEM 18-29 let 22 22 30-44 let 24 24 45-59 let 29 29 60 a více let 25 25 Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 5

4. Městské části Praha (obyvatelé Prahy starší 18 let) Soubor STEM Praha 1 3 5 Praha 2 5 7 Praha 3 7 5 Praha 4 25 22 Praha 5 11 9 Praha 6 11 9 Praha 7 4 3 Praha 8 10 11 Praha 9 10 13 Praha 10 14 17 Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 6

1. OBECNÉ POSTOJE NA POŘÁDÁNÍ SPOLEČENSKÝCH AKCÍ V PRAZE Praha je jako hlavní město organizátorem či místem pořádání řady kulturních, sportovních a společenských akcí vůbec. Další dvě kapitoly se proto zaměřují na názory a postoje k těmto akcím. Konkrétní pozornost je věnována Vánočním trhům, dále novoročním ohňostrojům a pohledu Pražanů na případné konání Letních olympijských her. 1.1 Názory na pořádání velkých akcí na veřejných prostranstvích Pražané se staví k akcím, při niž se schází hodně lidí, poměrně pozitivně a berou je jako danost. Většina z nich (89 %) pokládá velké společenské, kulturní a sportovní akce za neodmyslitelnou součást života velkoměst, jako je Praha. Tři pětiny (59 %) obyvatel města nesouhlasí s názorem, že akce, při nichž se v Praze schází hodně lidí, přinášejí obyvatelům města více problémů než užitku. Názory na pořádání velkých akcí v Praze 0 20 40 % 60 80 100 Velké společenské, kulturní a sport. akce jsou neodmyslitelnou součástí života velkoměst, jako je Praha 36 52 11 1 Všechny akce v Praze, kde se schází hodně lidí, přinášejí obyvatelům města více problémů než užitku 9 32 46 13 Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 7

Názor, že velké akce jsou neodmyslitelnou součástí života velkoměst jako Praha, méně často sdílejí lidé starší, občané, kteří se neobjeví u voleb do Zastupitelstva hl. města Prahy, a lidé, kteří žijí v hůře situovaných rodinách. Tito lidé také častěji vyjadřují názor, že akce, kde se schází v hlavním městě hodně lidí, přinášejí Pražanům více problémů než užitku. Kritičtější jsou lidé starší, hůře finančně a materiálně zabezpečení a lidé, kteří uvádějí, že nemají k Praze žádný vztah a lehce by se odstěhovali, a také lidé, kteří si myslí, že magistrát pracuje špatně. U všech těchto lidí vidí více než polovina tyto akce optikou více problémů než užitku. Porovnání odpovědí na obě otázky ukázalo, že více než polovina Pražanů (56 %) se domnívá, že velké akce jsou neodmyslitelnou součástí života velkoměst jako je Praha, a zároveň si nemyslí, že by obyvatelům města přinášely více problémů než užitku. Vnímá je tedy jako něco, co je určitou daností či ukotveností a zároveň je z hlediska bilance pro a proti přijatelné. Další nikoli nevýznamnou skupinu tvoří třetina obyvatel, kteří se domnívají, že sice velké společenské, kulturní a sportovní akce jsou neodmyslitelnou součástí měst typu Praha, ale pro jeho obyvatele znamenají více problémů než užitku. Typologie pohledů na velké akce v Praze Neukotvenost a přijatelnost 9% Neukotvenost a nepřijatelnost 3% Ukotvenost a přijatelnost 56% Ukotvenost a nepřijatelnost 32% Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 8

Za úplné odpůrce konání různých zábavních a sportovních akcí na veřejných prostranstvích lze pokládat jen nízké procento obyvatel města (6 %). Tito lidé si myslí, že by se podobné akce neměly konat vůbec. Jedna pětina (20 %) by si představovala, že by těchto akcí mělo být méně než dosud. Většina lidí (61 %) se však shoduje v tom, že podobných akcí je tak akorát. Existuje také skupina lidí (13 %), kteří by uvítali, kdyby se akcí konalo více. Názor na to, kolik by mělo být takovýchto akcí, je ovlivňován nejenom věkem a životní úrovní, ale i vzděláním, pohlavím a místem bydliště. Zatímco mezi mladými do 29 let by více akcí uvítala jedna třetina, u ostatních věkových skupin je to pod deset procent. Jedná se také o lidi s nižším vzděláním a muže. Lidé žijící v centru a ti, co podle nich nepracuje magistrát dobře, si naopak častěji než ostatní představují, že by těchto akcí mělo být více než dosud nebo by neměly být vůbec (celkem vždy zhruba třetina z nich). Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje Váš názor na množství zábavních nebo sportovních akcí na veřejných prostranstvích v Praze? Vůbec žádné 6% Více než dosud 13% Méně než dosud 20% Akcí je tak akorát 61% Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 9

Hodnocení úrovně zkoumaných aktivit Pražany je spíše příznivé, i když nezanedbatelná část (27 %) je nedokáže posoudit. Nejvíce obyvatel Prahy (40 %) souhlasí s tvrzením, že kvalita zábavních nebo sportovních akcí na veřejných prostranství v hlavním městě je průměrná či tak akorát. Pětina (21 %) ji oceňuje jako většinou poměrně dobrou a zhruba osmině (12 %) připadá většinou poměrně špatná. Lepší hodnocení přisuzují zábavním nebo sportovním akcím na veřejných prostranstvích lidé se zájmem o politiku a volby do zastupitelstva v hlavním městě a lidé mladší. Čím jsou lidé starší, tím častěji hodnotí nejen kritičtěji, ale ani nedokáží kvalitu těchto akcí posoudit. A které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje Váš názor na kvalitu zábavních nebo sportovních akcí na veřejných prostranstvích v Praze? Nedokáže posoudit 27% Většinou poměrně dobrá 21% Většinou poměrně špatná 12% Většinou průměrná, tak akorát 40% Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 10

1.2 Sportovní a zábavní akce na Staroměstském náměstí Zaměříme-li se přímo na Staroměstské náměstí, které bývá místem pro nejrůznější akce, také zde jsou výraznou většinou Pražanů tyto aktivity tolerovány. Pouze pětině (22 %) vadí využití náměstí pro trhy a zábavní a sportovní akce. Osobní výhrady vůči využití Staroměstského náměstí pro trhy a zábavní a sportovní akce má dle očekávání nejstarší věková kategorie (60+), lidé s nižším statusem, lidé, kteří si myslí, že magistrát ne pracuje dobře a obyvatelé, kteří žijí v centrálních částech města. Ale i v těchto skupinách vadí hry maximálně třetině. Vadí Vám osobně využití Staroměstského náměstí pro trhy a zábavní a sportovní akce? Určitě ne 33% Určitě ano 5% Spíše ano 17% Spíše ne 45% Vadí Vám osobně využití Staroměstského náměstí pro trhy a zábavní a sportovní akce? podle věku v % 18-29 let 30-44 let 45-59 let 60 let a více Určitě ano + spíše ano 9 17 24 36 Určitě ne + spíše ne 81 83 76 64 podle místa bydliště v % Centrum Městské mezipásmo Okrajové části Určitě ano + spíše ano 33 19 20 Určitě ne + spíše ne 67 81 80 Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 11

Necelé dvě pětiny (37 %) se přitom v loňském roce účastnily alespoň jedné ze zábavních nebo sportovních akce na Staroměstském náměstí. Nejčastěji se jednalo o lidi mladší a lépe situované. Horší finanční a materiální zabezpečení a vyšší věk naopak znamenalo účast nižší. Větší účast byla zjištěna i mezi rodilými Pražáky. Účastnil(a) jste se Vy osobně v loňském roce alespoň jedné zábavní nebo sportovní akce na Staroměstském náměstí? Ano 37% Ne 63% Účastnil(a) jste se Vy osobně v loňském roce alespoň jedné zábavní nebo sportovní akce na Staroměstském náměstí? podle věku v % 18-29 let 30-44 let 45-59 let 60 let a více Určitě ano + spíše ano 61 44 30 17 Určitě ne + spíše ne 40 56 71 83 podle narození v Praze v % Přistěhovaní do Prahy Rodilí Pražané Určitě ano + spíše ano 31 42 Určitě ne + spíše ne 69 58 Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 12

1.3 Závěry kapitoly 1 Pražané se staví k akcím, při niž se schází hodně lidí, poměrně pozitivně a berou je jako danost. Většina z nich (89 %) pokládá velké společenské, kulturní a sportovní akce za neodmyslitelnou součást života velkoměst jako je Praha. Tři pětiny (59 %) obyvatel města nesouhlasí s názorem, že akce, při nichž se v Praze schází hodně lidí, přinášejí obyvatelům města více problémů než užitku. Za úplné odpůrce konání různých zábavních a sportovních akcí na veřejných prostranstvích lze pokládat jen nízké procento obyvatel města (6 %). Tito lidé si myslí, že by se podobné akce neměly konat vůbec. Jedna pětina (20 %) by si představovala, že by těchto akcí mělo být méně než dosud. Většina lidí (61 %) se však shoduje v tom, že podobných akcí je tak akorát. Existuje také skupina lidí (13 %), kteří by uvítali, kdyby se akcí konalo více. Hodnocení úrovně těchto aktivit Pražany je spíše příznivé, i když nezanedbatelná část (27 %) je nedokáže posoudit. Nejvíce obyvatel Prahy (40 %) souhlasí s tvrzením, že kvalita zábavních nebo sportovních akcí na veřejných prostranství v hlavním městě je průměrná či tak akorát. Pětina (21 %) ji oceňuje jako poměrně dobrou a jen zhruba osmině (12 %) připadá většinou poměrně špatná. Pokud jde o Staroměstské náměstí, které bývá využíváno pro nejrůznější akce, také zde jsou výraznou většinou Pražanů tyto aktivity tolerovány. Pouze pětině (22 %) vadí využití náměstí pro trhy a zábavní a sportovní akce. Jedná se častěji o lidi starší a ty, kteří v centrální části města bydlí. Z výzkumu také vyplývá, že necelé dvě pětiny Pražanů (37 %) se přitom v loňském roce právě zde účastnily alespoň jedné zábavní nebo sportovní akce. Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 13

2. VÁNOČNÍ TRHY A POŘÁDÁNÍ OHŇOSTROJŮ V PRAZE 2.2 Vánoční trhy 2.2.1 Návštěvnost Vánočních trhů ve srovnání s rokem 2004 Z konkrétních akcí, které se konají také na Staroměstském či Václavském náměstí, se výzkum zaměřil na Vánoční trhy. Aktuální názory na tuto aktivitu je možné v některých aspektech porovnat s údaji, které byly zjišťovány před necelými dvěmi lety. Výzkum signalizuje, že poslední Vánoční trhy na Staroměstském náměstí navštívil o něco menší okruh lidí než před dvěma lety. Přesto byly příležitostí k návštěvě pro více než polovinu (55 %) Pražanů. Častěji navštívily trhy ženy (62 % ku 47 % mezi muži) a lidé do 44 let (65 %). Na trzích bychom také o něco častěji potkali lidi, kteří se v Praze narodili, dále ty, kteří půjdou, popř. váhají jít volit do Zastupitelstva, a Pražany, kteří si myslí, že magistrát pracuje dobře. 100% Navštívil(a) jste před loňskými Vánocemi trhy pořádané na Staroměstském náměstí? 80% 38 45 60% 40% 62 55 Ne Ano 20% 0% 2004 2006 a Trhy, 640 respondentů Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 14

Stejně jako v roce 2004 se necelá třetina obyvatel hlavního města označuje za pravidelné a více než polovina za občasné návštěvníky těchto trhů. Dle očekávání pravidelně navštěvují Vánoční trhy častěji ženy a mladí lidé do 29 let a dále lidé, kteří o sobě tvrdí, že mají k Praze pevné pouto, potažmo mladší lidé, kteří se v hlavním městě narodili (skoro dvě pětiny z nich). Analýza odpovědí na obě otázky týkající se návštěvnosti ukázala, že více než polovina (55 %) návštěvníků posledních trhů chodí na trhy pravidelně. Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje to, jak často Vy osobně navštěvujete Vánoční trhy na Staroměstském nebo Václavském náměstí? 100% 80% 60% 40% 20% 12 15 56 54 32 31 Dosud nenavštívil Ne každý rok Pravidelně kažý rok 0% 2004 2006 a Trhy, 640 respondentů Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje to, jak často Vy osobně navštěvujete Vánoční trhy na Staroměstském nebo Václavském náměstí? podle pohlaví v % Muži Ženy Navštěvuje každý rok 23 38 Navštěvuje, ale ne každý rok 57 52 Dosud nenavštívil 20 10 Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 15

Nejvíce lidí skoro polovina (44 %) hodnotí trhy při srovnání s předchozími celkově stejně, více než čtvrtina (28 %) se domnívá, že byly lepší, a jen 8 % uvádí, že byly horší. V povědomí o jejich kvalitě mezi Pražany, kteří trhy nenavštívili, převažuje představa, že byly stejné jako předtím. Lidé, kteří loni na trhy zavítali, se dělí na dvě zhruba stejně početné skupiny: na ty, kteří si myslí, že byly lepší, a na ty, podle nichž byly stejné. Ještě lépe vyznělo hodnocení posledních vánočních trhů mezi lidmi, kteří navštěvují polovina z nich si myslí, že byly lepší. tuto akci každoročně. Více než Ať už jste Vánoční trhy v centru Prahy před loňskými Vánocemi navštívil(a) nebo jste o nich jen slyšel(a), můžete mi říct, jak poslední Vánoční trhy ve srovnání s předchozími Vy osobně celkově hodnotíte? Výrazně horší 2% Částečně horší 6% Neumí posoudit 20% Výrazně lepší 4% Částečně lepší 24% Asi tak stejné 44% Ať už jste Vánoční trhy v centru Prahy před loňskými Vánocemi navštívil(a) nebo jste o nich jen slyšel(a), můžete mi říct, jak poslední Vánoční trhy ve srovnání s předchozími Vy osobně celkově hodnotíte? podle návštěvnosti posledních trhů v % Navštívil trhy 2005 Nenavštívil trhy 2005 Výrazně + částečně lepší 43 11 Asi tak stejné 45 43 Výrazně + částečně horší 8 8 Neumí posoudit 5 39 Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 16

2.2.2 Představy o vánočních trzích v centru Prahy a srovnání s rokem 2004 Lidé v Praze se shodnou na tom, jaký charakter by vánoční trhy měly mít. Téměř všichni se domnívají, že trhy by měly nabízet a ukazovat jen to, co vychází z tradice českých Vánoc (90 %) a mělo by se na nich prodávat pouze zboží s vánoční tematikou (87 %). Podobně nahlíželi na jejich charakter i před dvěmi lety. Oproti předchozím zjištěním se posílil požadavek na diskutovanou otázku nabízeného zboží. Zatímco v roce 2004 si představovalo, že by se na těchto trzích mělo prodávat jen zboží s vánoční tematikou, osm z deseti, v roce 2006 to bylo téměř devět z deseti. Čím jsou lidé starší, tím více, kladou důraz na tradici. Zatímco požadavek na udržování ducha Českých Vánoc vznášejí především návštěvníci trhů (ať pravidelní či občasní), přání, aby se na trzích objevovalo zboží s vánoční tematikou, mají všichni dospělí Pražané bez rozdílu. Názory na pořádání Vánočních trhů 0 20 40 % 60 80 100 Vánoční trhy by měly nabízet a ukazovat jen to, co vychází z tradice "českých Vánoc" 51 39 9 1 Na Vánočních trzích by se mělo prodávat pouze zboží s vánoční tematikou 48 39 11 2 Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Srovnání názorů na pořádání Vánočních trhů v roce 2003 a 2005 0 20 40 % 60 80 100 Vánoční trhy by měly nabízet a ukazovat jen to, co vychází z tradice "českých Vánoc" 88 90 Na Vánočních trzích by se mělo prodávat pouze zboží s vánoční tematikou 79 89 2006 2004 a Trhy, 640 respondentů Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 17

Naprostá většina Pražanů nepochybuje o tom, že trhy, které jsou v předvánočním období pořádány v centru města, vhodně přispívají k předvánoční atmosféře a náladě v Praze (90 %) a neodmyslitelně patří ke koloritu pražských Vánoc (87 %). Pozitivní je také hodnocení, podle nějž téměř dvě třetiny (63 %) pokládají tyto trhy za dobrou příležitost k nákupu zajímavých drobných dárků. Pro zhruba polovinu obyvatel hlavního měst ale představují především komerci a jen lákadlo pro turisty. Více než polovina lidí (56 %) sice odmítá negativní vymezení, podle nějž nemají Vánoční trhy v centru s vánocemi nic společného a jedná se pouze o komerci a výnosný obchod, ale polovina (53 %) si zároveň myslí, že trhy jsou ve skutečnosti jen atrakcí pro turisty. Hodnocení Vánočních trhů 0 20 40 % 60 80 100 Vánoční trhy v centru města neodmyslitelně patří ke koloritu Vánoc v Praze 46 41 10 3 Vánoční trhy v centru města vhodně přispívají k předvánoční atmosféře a náladě v Praze 44 46 9 1 Vánoční trhy jsou dobrou příležitostí k nákupu zajímavých drobných dárků 19 44 28 9 Vánoční trhy v centru Prahy jsou ve skutečnosti jen atrakcí pro turisty 18 35 39 8 Vánoční trhy v centru Prahy nemají s Vánocemi nic společného, jedná se pouze o komerci a výnosný obchod 17 27 42 14 Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne K pozitivním výrokům se o něco častěji přiklánějí ženy a lidé, kteří trhy navštěvují. Naopak s negativními soudy o Vánočních trzích se častěji ztotožňují lidé, kteří je nenavštěvují, dále lidé, kteří bydlí v centu města, a Pražané s nižším materiálním a finančním statusem. Čím jsou lidé starší, tím častěji považují trhy za komerci a výnosný obchod. Jako pouhopouhou atrakci pro turisty je pak označují především lidé, které podle jejich slov neváže k Praze žádné pouto Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 18

a klidně by se z ní odstěhovali. Kritičtější jsou také občané, kteří nepřijdou k volbám do Zastupitelstva v hlavním městě Praze. Srovnání s výsledky výzkumu v roce 2004 ukázalo, že pohled na Vánoční trhy se příliš nezměnil. Zdá se, že Pražané jsou také mírně kritičtější či náročnější. I když rozdíly týkající se příležitostí nákupu vhodných dárků a nálepky Vánoční trhy = atrakce pro turisty stejně jako hodnocení trhů z hlediska příležitosti nakoupit zajímavé dárky jsou na hranici statistické významnosti. Hodnocení Vánočních trhů 0 20 40 % 60 80 100 Vánoční trhy v centru města neodmyslitelně patří ke koloritu Vánoc v Praze 87 90 Vánoční trhy v centru města vhodně přispívají k předvánoční atmosféře a náladě v Praze 90 90 Vánoční trhy jsou dobrou příležitostí k nákupu zajímavých drobných dárků 63 69 Vánoční trhy v centru Prahy jsou ve skutečnosti jen atrakcí pro turisty 48 53 Vánoční trhy v centru Prahy nemají s Vánocemi nic společného, jedná se pouze o komerci a výnosný obchod 44 43 2006 2004 a Trhy, 640 respondentů Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 19

2.2 Novoroční ohňostroje 2.2.1 Sledovanost novoročních ohňostrojů Další oblastí, které byla v šetření věnována pozornost, je akce, kterou město spolufinancuje v souvislosti s příchodem nového roku novoroční ohňostroj. Dvě třetiny (67 %) Pražanů se byly někdy podívat na novoroční ohňostroj. Ten poslední na počátku roku 2006 sledovala necelá třetina (31 %) obyvatel hlavního města. O něco častěji jsou to lidé mladší a Pražané, kteří neodmítají účast ve volbách do zastupitelstva v hlavním městě. Analýza odpovědí na obě otázky ukázala, že necelá polovina z těch, kteří se letos na ohňostroj dívali, jej sledují pravidelně. Jak často se Vy osobně chodíte dívat nebo alespoň zpovzdálí sledujete novoroční ohňostroj v Praze? Dosud ne 33% Pravidelně každý rok 15% Ne každý rok 52% Nyní se zastavme u oslav konce roku 2005 a začátku roku 2006. Byl(a) jste podívat v centru města nebo alespoň zpovzdálí sledoval(a) novoroční ohňostroj v Praze? Ano 31% Ne 61% Ano, jen v TV 8% Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 20

2.2.2 Názory na klady a zápory novoročních ohňostrojů Vztah obyvatel hlavního města k pořádání ohňostrojů v souvislosti s počátkem roku je vesměs pozitivní. Drtivá většina (90 %) je toho názoru, že přinášejí radost dětem i dospělým, a podle více než čtyř pětin (82 %) vhodně přispívají k novoroční atmosféře v Praze. S argumentem, že ohňostroje poškozují životní prostředí v Praze, nesouhlasí více než dvě třetiny (69 %) Pražanů a většina (63 %) obyvatel nepovažuje ohňostroje za zbytečné vyhazování peněz. Lidé starší a s nižším sociálním statusem, ti, které k sobě Praha příliš nepoutá a kteří se domnívají, že akce, kde se schází hodně lidí, jsou více ke škodě než k užitku, souhlasí o něco častěji s negativními výroky o ohňostrojích a méně často s těmi pozitivními. Hodnocení pořádání novoročních ohňostrojů 0 20 40 % 60 80 100 Novoroční ohňostroje v Praze přinášejí radost dětem i dospělým 42 48 9 1 Ohňostroje na počátku nového roku vhodně přispívají k novoroční atmosféře v Praze 36 46 15 3 Ohňostroje na počátku nového roku jsou zbytečným vyhazováním peněz 15 21 43 21 Ohňostroje poškozují životní prostředí v Praze 10 22 47 21 Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Souhlas s výroky o novoročních ohňostrojích podle hodnocení přínosu akcí, kde se schází hodně lidí v % Přinášejí více problémů než užitku Nepřinášejí více problémů než užitku Vhodná novoroční atmosféra 66 93 Radost dětem i dospělým 79 96 Zbytečné vyhazování peněz 60 19 Poškozování životního prostředí v Praze 52 18 Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 21

2.3 Závěry kapitoly 2 Výzkum signalizuje, že poslední Vánoční trhy na Staroměstském náměstí navštívil o něco menší okruh lidí než před dvěma lety. Přesto byly příležitostí k návštěvě pro více než polovinu (55 %) Pražanů. Stejně jako v roce 2004 se necelá třetina pokládá za pravidelné a více než polovina za občasné návštěvníky těchto trhů. Nejvíce lidí skoro polovina (44 %) je při srovnání s předchozími hodnotí celkově stejně, více než čtvrtina (28 %) se domnívá, že byly lepší, a jen 8 % uvádí, že byly horší. Lidé v Praze se shodnou na tom, jaký charakter by vánoční trhy měly mít. Téměř všichni se domnívají, že trhy by měly nabízet a ukazovat jen to, co vychází z tradice českých Vánoc (90 %) a mělo by se na nich prodávat pouze zboží s vánoční tematikou (87 %). Naprostá většina Pražanů nepochybuje o tom, že trhy, které jsou v předvánočním období pořádány v centru města, vhodně přispívají k předvánoční atmosféře a náladě v Praze (90 %) a neodmyslitelně patří ke koloritu pražských Vánoc (87 %). Pozitivní je také hodnocení, podle nějž téměř dvě třetiny (63 %) pokládají tyto trhy za dobrou příležitost k nákupu zajímavých drobných dárků. Více než polovina (53 %) lidí si myslí, že Vánoční trhy v centru jsou ve skutečnosti jen atrakcí pro turisty, a téměř polovina (44 %) souhlasí s názorem, podle nějž nemají Vánoční trhy v centru s Vánocemi nic společného a jedná se pouze o komerci a výnosný obchod. Srovnání s výsledky výzkumu v roce 2004 ukázalo, že názory se příliš neliší. Vzrostl podíl lidí, kteří by omezili sortiment na zboží, související s vánoční tematikou. Zdá se, že Pražané jsou také mírně kritičtější či náročnější. I když rozdíly týkající se příležitostí nákupu vhodných dárků a nálepky Vánoční trhy = atrakce pro turisty jsou na hranici statistické významnosti. Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 22

Další hodnocenou akcí spojenou s hlavním městem byl novoroční ohňostroj v souvislosti s příchodem nového roku. Dvě třetiny (67 %) Pražanů se byly někdy podívat a ten poslední na počátku roku 2006 sledovala necelá třetina (31 %) obyvatel hlavního města. Vztah obyvatel hlavního města k pořádání ohňostroje v souvislosti s počátkem roku je vesměs pozitivní. Drtivá většina (90 %) je toho názoru, že přinášejí radost dětem i dospělým a podle více než čtyř pětin (82 %) vhodně přispívají k novoroční atmosféře v Praze. S argumentem, že ohňostroje poškozují životní prostředí v Praze, nesouhlasí více než dvě třetiny (69 %) Pražanů a většina (63 %) obyvatel nepovažuje ohňostroje za zbytečné vyhazování peněz. Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 23

3. NÁZORY PRAŽANŮ NA POŘÁDÁNÍ LOH 3.1 Povědomí o LOH a podpora jejich pořádání Jedno z témat, kterému výzkum věnoval poměrně velkou pozornost, jsou LOH. Kandidatura Prahy na Letní olympijské hry je pro obyvatele hlavního města obecně známou informací. Tři ze čtyř Pražanů o těchto ambicích města vědí. Pro srovnání v celé ČR dvě třetiny 66 % občanů. 1 O něco více jsou dle očekávání o této události informováni muži a lidé s vyšším vzděláním. Častěji se jedná o lidi z lépe finančně a materiálně zajištěných domácností a občany žijící v centrálních části Prahy. Víte o tom, že město Praha zvažuje kandidaturu na pořádání Letních olympijských her v letech 2020 nebo 2024? Ne 24% Ano 76% Pražané si zároveň uvědomují vysokou prestiž takovéto akce (viz graf na následující stránce). Naprostá většina (85 %) se ztotožňuje s názorem, že LOH jsou jednoznačně nejvýznamnější sportovní událostí, jež nemá mezi ostatními sportovními událostmi obdobu. Občané ČR odpovídají velmi podobně - 88 %. Méně často se s touto charakteristikou ztotožňují lidé, kteří se zajímají méně o politiku, nevoliči, lidé starší 60 let. 1 Výzkum Trendy 4/2006, 1690 respondentů. Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 24

Souhlasíte s názorem, že Letní olympijské hry jsou jednoznačně nejvýznamnější sportovní události, která nemá mezi ostatními sportovními událostmi obdobu? Spíše ne 11% Určitě ne 4% Spíše ano 34% Určitě ano 51% Názory na to, zda by se Praha měla o pořádání LOH ucházet, nejsou jednoznačné. Zatímco polovina lidí si myslí, že ano, druhá polovina nesouhlasí. Srovnáme-li postoj Pražanů k této otázce s obdobím před dvěma lety, nedošlo k žádné podstatnější změně. Jen o něco málo přibylo názorů, že by se hlavní město o pořadatelství ucházet mělo. V porovnání s názory v celé České republice jsou Pražané nepatrně méně ambiciózní. Ale ani celorepubliková data kandidatuře Prahy zcela jednoznačně nepřejí. Pro je jen o něco více než polovina (56 %). Myslíte si, že by se měla Praha ucházet o pořádání letních olympijských her? 100% 80% 22 21 Určitě ne 60% 32 29 Spíše ne 40% 20% 0% 29 32 17 18 2004 2006 Spíše ano Určitě ano a MĚSTO, 803 respondentů Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 25

Pro kandidaturu jsou v Praze podstatně více mladí lidé do 29 let, o něco více i lidé s větším zájmem o politiku a volby do zastupitelstva a lidé, kteří o kandidatuře vědí a olympijské hry pokládají za vrchol mezi sportovními událostmi. O něco častěji jsou to také lidé, kteří se domnívají, že magistrát pracuje dobře a že primátor Prahy věnuje dalšímu rozvoji Prahy náležitou pozornost. Zajímavý je také kombinovaný pohled z hlediska věku a migrace. Ten ukazuje, že pro pořádání her je více mladší a střední generace do 50 let, která se do Prahy přistěhovala, a nejméně starší rodilí Pražáci. Myslíte si, že by se měla Praha ucházet o pořádání letních olympijských her? podle věku v % 18-29 let 30-44 let 45-59 let 60 let a více Určitě ano + spíše ano 67 53 50 30 Určitě ne + spíše ne 33 47 50 70 podle hodnocení práce magistrátu v % Pracuje dobře Nepracuje dobře Určitě ano + spíše ano 54 36 Určitě ne + spíše ne 46 64 podle péče, kterou věnuje primátor rozvoji a budoucnosti města v % Věnuje náležitou péči Nevěnuje náležitou péči Určitě ano + spíše ano 55 40 Určitě ne + spíše ne 44 60 podle věku a rodiště v Praze v % Věk do 49 let Věk 50 let a více Přistěhovaní do Prahy Rodilí Pražané Přistěhovaní do Prahy Rodilí Pražané Určitě ano + spíše ano 64 56 40 36 Určitě ne + spíše ne 36 44 60 63 Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 26

Kdyby však lidé měli možnost v referendu v Praze rozhodovat o jejich konání, větší část by hlasovala pro jejich konání než proti (42 % : 31 %). Téměř čtvrtina však zůstává nerozhodnuta (23 %). Svůj hlas by konání her dali v Praze častěji lidé se zájmem o politiku, ti, kteří jsou z dobře finančně a materiálně zajištěných rodin, mladí do 29 let. Dále by ji podpořili lidé, kteří jsou o kandidatuře informováni a hry jsou pro ně sportovní událostí nesrovnatelného významu. Také Pražané, kteří příznivě pohlížejí na magistrát, tj. domnívají se, že pracuje dobře, by hlasovali častěji pro a opačně mezi lidmi, kteří práci magistrátu nehodnotí dobře, by největší část hlasovala proti. Kdyby se o této otázce rozhodovalo v celopražském referendu, byl(a) byste pro nebo proti tomu, aby se Praze LOH v roce 2020 či 2024 konaly? Proti konání LOH 31% Nejsem rozhodnut 23% Referenda by se nezúčastnil 4% Pro konání LOH 42% Kdyby se o této otázce rozhodovalo v celopražském referendu, byl(a) byste pro nebo proti tomu, aby se Praze LOH v roce 2020 či 2024 konaly? podle věku v % 18-29 let 30-44 let 45-59 let 60 let a více Pro konání 57 50 42 21 Proti konání 16 29 32 46 Není rozhodnut(a) 25 18 23 26 Referenda by se neúčastnil(a) 3 3 3 8 Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 27

Také odpověď na další otázku ukazuje, že skalních odpůrců pořádání Letních olympijských her je asi pětina, tj. těch, kteří se domnívají, že by Praha neměla kandidovat vůbec. Pro polovinu lidí je akceptovatelný termín 2020 (32 %) a 2024 (20 %) a tři z deseti (29 %) by vedení města doporučovali kandidovat později. Čím jsou lidé v Praze mladší a lépe finančně a materiálně situovaní, tím častěji by preferovali dřívější termín her, popřípadě by kandidaturu odmítli. Porovnáním odpovědí na jednotlivé otázky se také ukázalo, že polovina lidí, kteří kandidaturu města nepodpořili, ale neodmítají její pořádání v Praze obecně, konání v pozdějším termínu připouští. 40 Pokud by vedení města Prahy rozhodlo bez referenda, že o pořádání LOH bude usilovat, na který rok pořádání her by mělo případně kandidovat? 30 32 29 20 % 20 18 10 0 na LOH roku 2020 Na LOH roku 2024 Ještě později Nekandidovat vůbec Pokud by vedení města Prahy rozhodlo bez referenda, že o pořádání LOH bude usilovat, na který rok pořádání her by mělo případně kandidovat? podle podpory kandidatuře Prahy o pořádání LOH v % Určitě ano + spíše ano Určitě ne + spíše ne Na LOH roku 2020 62 3 Na LOH roku 2024 30 10 Ještě později 7 51 Nekandidovat vůbec 1 36 Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 28

3.2 Postoje k argumentům obhájců her Které argumenty pro a proti pořádání LOH pokládají Pražané za silné a které za slabé, ukazují grafy na následujících stránkách. Odpovědi na série různých souvislostí, které poukazují jak na možné přínosy, tak na ztráty, k nimž by pořádání olympijských her vedlo, potvrzují, že názory jsou ve většině aspektů poměrně jednoznačné a Pražané jsou si vědomi jak pozitiv tak i rizik takovéto akce. Celkově jsou pokládány za silné častěji argumenty obhájců než důvody odpůrců her. K těm nejpřesvědčivějším argumentům patří očekávání, že tato událost povede k dalšímu rozvoji turistického ruchu se všemi jeho multiplikačními efekty, přinese mezinárodní uznání významu Prahy a potřebnou výstavbu moderních sportovišť v hlavním městě. Všechny tyto souvislosti vnímá osm z deseti Pražanů jako silný argument zastánců pořádání olympiády. Pro dvě třetiny je pádným argumentem, že hry by znamenaly pomoc při získání prostředků na dobudování dopravní infrastruktury v okolí Prahy a podnítily by zájem dětí a mládeže o sport. O něco méně přesvědčivé jsou argumenty poukazující na získání prostředků na rozvoj některých částí Prahy (např. Strahov a Letňany) či výstavbu nových bytů a rozšíření ubytovacích kapacit v Praze. Jako relativně nejméně pádné se ukázaly důvody, podle kterých by olympiáda přinesla Praze dlouhodobý plán a vizi rozvoje či rozsáhlé investice, které by byly v souladu s potřebami dalšího rozvoje města. Ale i tyto ohledy považuje více než polovina Pražanů za silné argumenty. Stejně jako v předchozích otázkách i v pohledu na argumenty pro a proti pořádání LOH nejsou statisticky významné rozdíly v závislosti na pohlaví či vzdělání, ale v souvislosti s věkem, zájmem o politiku resp. ochotou jít volit do zastupitelstva a s životní úrovní. Čím jsou lidé starší, tím méně jsou pro ně pádné všechny předkládané argumenty. Zatímco ještě pro starší střední generaci jsou většinově pokládány všechny testované argumenty za pádné, více než polovina lidí starších šedesáti let vnímá jako slabé odůvodnění, že pořádání her přinese Praze dlouhodobý plán a vizi, pomůže získat prostředky na rozvoj některých městských částí a za slabý je staršími lidmi označen argument, že rozsáhlé investice jsou v souladu s potřebami města. Skeptičtější jsou také lidé, kteří nepůjdou volit do pražského zastupitelstva a Pražané, jejichž domácnosti jsou hůře zajištěny. Všechny argumenty vnímají jako silné lidé, kteří si myslí, že by se Praha měla ucházet o pořadatelství LOH, a obyvatelé, kteří by v případném pražském referendu hlasovali pro jejich konání. Tito lidé o něco více než ostatní akcentují soulad rozsáhlých investic s potřebami dalšího rozvoje města. Pražané, kteří by se v potenciálním referendu vyjádřili proti pořádání her, pokládají většinu argumentů za slabé. Výjimkou je akceptování možnosti dalšího rozvoje turistiky a jeho multiplikačního efektu, získání mezinárodní prestiže a vybudování moderních sportovišť v Praze. Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 29

Vnímání argumentů PRO OBHAJOBU POŘÁDÁNÍ letních olympijských her 0 20 40 % 60 80 100 Povede k dalšímu rozvoji turistického ruchu a znásobí jeho finanční přínosy 34 45 17 4 By bylo projevem mezinárodního uznání významu Prahy 35 44 16 5 Přinese potřebnou výstavbu moderních sportovišť v Praze 31 47 17 5 Pomůže získat prostředky na dobudování dopravní infrastruktury v okolí Prahy 29 39 25 7 Podnítí zájem generace dětí a mládeže o sport 28 40 23 9 Pomůže získat prostředky na rozvoj takových částí Prahy, jako jsou například Strahov a Letňany 20 43 28 9 Přinese výstavbu nových bytů a rozšíření ubytovacích kapacit v Praze 23 39 28 10 Přinese Praze dlouhodobý plán a vizi rozvoje města 22 37 31 10 Rozsáhlé investice v souvislosti s pořádáním jsou v souladu s potřebami dalšího rozvoje města Prahy 16 40 32 12 Velice silný Poměrně silný Poměrně slabý Velice slabý Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 30

Vnímání argumentů PRO OBHAJOBU POŘÁDÁNÍ letních olympijských her podle podpory kandidatuře Prahy na pořádání LOH v % (součet odpovědí Velmi silný argument + Poměrně silný argument ) Pražané celkem PRO PROTI Není rozhodnut Další rozvoj turistického ruchu a znásobení jeho finančních přínosů 79 93 60 81 Projev mezinárodního uznání významu Prahy 79 94 55 82 Potřebná výstavba moderních sportovišť v Praze 78 95 53 83 Dobudování dopravní infrastruktury v okolí Prahy, zlepšení dopravy města ) Atmosféra podnítí zájem generace dětí a mládeže o sport Prostředky na rozvoj částí Prahy, jako jsou např. Strahov a Letňany 68 89 39 70 68 86 40 72 63 85 34 66 Výstavba nových bytů a rozšíření ubytovacích kapacit v Praze 62 82 41 58 Dlouhodobý plán a vize rozvoje města 59 87 25 55 Soulad rozsáhlých investic s potřebami dalšího rozvoje města 56 89 21 45 Pozn. Šedá pole vyznačují vždy pětici nejsilnějších argumentů pro danou názorovou skupinu a tučně jeden až tři nejvýraznější. Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 31

3.3 Postoje k argumentům odpůrců her Nejsilnějším argumentem odpůrců olympiády je obava z neúnosného zadlužení města, které jako silný argument proti vnímá sedm z deseti Pražanů. Pak následují rizika, varující před dopravním kolapsem a návratností resp. nenávratností investic. Za pádné důvody proti je pokládají dvě třetiny obyvatel města. Za tzv. vyhozené peníze jsou vnímány investice do LOH např. v souvislosti s tím, předpokládaná návratnost je jen přáním, když návratnou není ani investice do Sazka Arény a sportoviště potřebná pro konání her budou po jejich skončení těžko využita a město bude jen vynakládat další prostředky na jejich údržbu. Jen s nepatrně nižší vahou jsou přijímány obavy v souvislosti s nebezpečím teroristických útoků a neúnosných bezpečnostních opatření, přetížením historického centra s negativním dopadem na památky a zeleň, dále obecná utopičnost celé akce z důvodů chybějících předpokladů včetně finančních prostředků a také nedostatku zkušeností s pořádáním velkých sportovních šampionátů. Shrneme-li názory Pražanů, pak nejpádnější argumenty proti jsou spojeny s náklady na realizaci her a s obavami o návratnost této realizace. Argumenty proti pořádání LOH opět souvisí s věkem, zájmem o volby do zastupitelstva, finanční a materiální situací občanů a pochopitelně s podporou her. Čím jsou lidé starší, tím větší váhu pro ně mají argumenty odpůrců her. Mladým lidem dělají vrásky na čele jen některé z nich. Více než polovina z nich pokládá za významné důvody neúnosné zadlužení a nevratnost investic, dále dopravní kolaps měst a neúnosná bezpečnostní opatření v souvislosti s nebezpečím terorismu. Častěji pokládají za silné argumenty odpůrců Pražané, kteří se nechtějí dostavit k volbám do pražského zastupitelstva, a občané, jejichž domácnosti jsou hůře zajištěny. Testované důvody vnímají jako významné lidé, kteří si myslí, že by se Praha neměla ucházet o pořadatelství LOH, a obyvatelé, kteří by v případném pražském referendu hlasovali proti jejich konání. Jejich hlavní výtky spojují především problémy s financováním (neúnosné zadlužení a nevratnost investic). Vedle toho, že se ztotožňují s odpůrci v utopičnosti, obávají se i dopravního kolapsu. Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 32

Vnímání argumentů PROTI POŘÁDÁNÍ letních olympijských her 0 20 40 % 60 80 100 Vedlo by k neúnosnému zadlužení města 37 35 23 5 Nastal by neřešitelný dopravní kolaps města 32 34 27 7 Předpokládaná návratnost investic je jen přáním, není-li návratnou ani investice do SAZKA ARENY 29 36 28 7 Obrovské investice do sportovišť jsou vyhozené peníze, nebudou prostředky na jejich údržbu 33 31 28 8 Pořádání by přineslo nebezpečí teroristických útoků a neúnosná bezpečnostní opatření 25 38 29 8 Pořádání je pouhou utopií, protože Praha k tomu nemá a nebude mít předpoklady a finance 29 32 29 10 Historické centrum přetíženo natolik, že lze očekávat škody na památkách a zeleni města 28 31 32 9 Praha a ČR má málo zkušeností s pořádáním velkých sportovních šampionátů 24 33 33 10 Pořádání by přineslo městu hlavně ostudu za nezvládnutí příprav kvalitně a včas 15 28 35 22 Velice silný Poměrně silný Poměrně slabý Velice slabý Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 33

Vnímání argumentů PROTI POŘÁDÁNÍ letních olympijských her podle podpory kandidatuře Prahy na pořádání LOH v % (součet odpovědí Velmi silný argument + Poměrně silný argument ) Pražané celkem PRO PROTI Není rozhodnut Neúnosné zadlužení města 72 44 95 87 Neřešitelný dopravní kolaps města 66 44 88 76 Utopie návratnosti investic města, návratnou není ani SAZKA ARENA Neúměrné investice do v budoucnosti nevyužitelných a sportovišť Nebezpečí teroristických útoků, neúnosná bezpečnostní opatření Utopie, Praha nemá a nikdy nebude mít potřebné předpoklady, ani finanční Historické centrum města bude přetíženo, škody na památkách a zeleni Neodpovídající ambice pořádat ten vůbec největší šampionát bez zkušeností Ostuda z nezvládnutí, pozdní a nekvalitní dokončení příprav 65 40 89 76 64 34 92 77 63 49 79 67 61 28 92 76 59 36 82 68 57 36 77 66 43 18 73 41 Pozn. Šedá pole vyznačují vždy pětici nejsilnějších argumentů pro danou názorovou skupinu a tučně jeden až tři nejvýraznější. Faktorová analýza vnímání argumentů pro a proti pořádání LOH ukázala, že třetím faktorem, který stojí mimo dva základní modely pro a proti, je otázka bezpečnosti v souvislosti s teroristickými útoky. Jednotlivé faktory přitom můžeme charakterizovat takto: 1. faktor, kdy přijetí většiny argumentů pro je doprovázeno odmítnutím většiny argumentů proti 2. faktor, kdy odmítnutí většiny argumentů pro je doprovázeno většinou souhlasem s argumenty proti 3. faktor, kdy obavy nebezpečí terorismu a neúnosných bezpečnostních opatření v souvislosti s olympiádou, jsou doprovázeny akceptací argumentů zastánců her a neznamenají a podceňování argumentů jejich odpůrců. Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 34

3.4 Závěry kapitoly 3 Kandidatura Prahy na Letní olympijské hry je pro obyvatele hlavního města obecně známou informací. Tři ze čtyř Pražanů o těchto ambicích města vědí (v ČR dvě třetiny 66 % občanů) a zároveň si uvědomují vysokou prestiž takovéto akce. Naprostá většina (85 %) se ztotožňuje s názorem, že LOH jsou jednoznačně nejvýznamnější sportovní událostí, jež nemá mezi ostatními sportovními událostmi obdobu (v ČR 88 %). Názory na to, zda by se Praha měla o pořádání LOH ucházet, nejsou jednoznačné. Polovina lidí si myslí, že ano, druhá polovina nesouhlasí. Srovnámeli postoj Pražanů k této otázce s obdobím před dvěma lety, nedošlo k žádné podstatnější změně. Jen o něco málo přibylo názorů, že by se hlavní město o pořadatelství ucházet mělo. Ale ani celorepubliková data kandidatuře Prahy zcela jednoznačně nepřejí. Pro je jen o něco více než polovina (56 %). Kdyby však lidé měli možnost v referendu v Praze rozhodovat o jejich konání, větší část by se přiklonila pro jejich konání než proti (42 % : 31 %). Skalních odpůrců pořádání Letních olympijských her je asi pětina. Ti v otázce na pořádání her razantně odmítají, aby se Praha o LOH ucházela, a v otázce na vhodný termín si myslí, že by Praha neměla kandidovat vůbec. Pro polovinu lidí je akceptovatelný termín 2020 (32 %) nebo 2024 (20 %) a tři z deseti (29 %) by vedení města doporučovalo kandidovat později. Hodnocení pádnosti argumentů, které hovoří pro a proti, ukazuje, že Pražané jsou si vědomi jak pozitiv, tak i rizik LOH. Celkově jsou pokládány za silné častěji argumenty obhájců než důvody odpůrců her. K těm nejpřesvědčivějším důvodům pro patří očekávání, že tato událost povede k dalšímu rozvoji turistického ruchu se všemi jeho multiplikačními efekty, přinese mezinárodní uznání významu Prahy a potřebnou výstavbu moderních sportovišť v hlavním městě. Všechny tyto souvislosti vnímá osm z deseti Pražanů jako silný argument zastánců pořádání olympiády. Pro dvě třetiny je pádným argumentem, že hry by znamenaly pomoc při získání prostředků na dobudování dopravní infrastruktury v okolí Prahy a podnítily by zájem dětí a mládeže o sport. O něco méně přesvědčivé jsou argumenty poukazující na získání prostředků na rozvoj některých částí Prahy (např. Strahov a Letňany) či výstavbu nových bytů a rozšíření ubytovacích kapacit v Praze. Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 35

Jako relativně nejméně silné se ukázaly důvody, podle kterých by olympiáda přinesla Praze dlouhodobý plán a vizi rozvoje či rozsáhlé investice, které by byly v souladu s potřebami dalšího rozvoje města. Ale i tyto ohledy považuje více než polovina Pražanů za silné argumenty. Nejsilnějším argumentem odpůrců olympiády je obava z neúnosného zadlužení města, které jako silný argument proti vnímá sedm z deseti Pražanů. Pak následují rizika, varující před dopravním kolapsem a návratností resp. nenávratností investic. Za pádné důvody proti je pokládají dvě třetiny obyvatel města. Za tzv. vyhozené peníze jsou vnímány investice do LOH např. v souvislosti s tím, předpokládaná návratnost je jen přáním, když návratnou není ani investice do Sazka Arény a sportoviště potřebná pro konání her budou po jejich skončení těžko využita a město bude jen vynakládat další prostředky na jejich údržbu. Jen s nepatrně nižší vahou jsou přijímány obavy v souvislosti s nebezpečím teroristických útoků a neúnosných bezpečnostních opatření, přetížením historického centra s negativním dopadem na památky a zeleň, dále obecná utopičnost celé akce z důvodů chybějících předpokladů včetně finančních prostředků a také nedostatku zkušeností s pořádáním velkých sportovních šampionátů. Shrneme-li názory Pražanů, pak nejpádnější argumenty proti jsou spojeny s náklady na realizaci her a s obavami o návratnost této realizace. Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 36

4. POSTOJE K DEMONSTRACÍM A PODOBNÝM AKCÍM V HLAVNÍM MĚSTĚ V této kapitole je věnována pozornost různým typům větších protestních akcí, které se v poslední době v Praze konaly. Vezmeme-li zmíněné akce chronologicky, vyjadřovali se Pražané k následujícím protestům a demonstracím v souvislosti se zásahem na technoparty na Tachovsku, s novelizací Zákoníku práce, připomenutím Dne lidských práv a nespokojeností pracovníků ve zdravotnictví. Pokud jde o demonstrace a protestní akce, které se konaly v Praze na konci loňského léta v reakci na zásah na technoparty na Tachovsku, veřejnost v Praze má tuto událost jasně v povědomí. Pokud jde o reakci na ni, dělí se Pražané na dvě poloviny. U jedné se tyto protesty nesetkaly s podporou (48 %) a u druhé ano (45 %). Protestní akce tohoto typu se setkala s podporou především mladých lidí (66 %) a lidí, kteří se v Praze narodili a deklarují zájem o politiku. Koncem léta se konaly v Praze demonstrace a protestní akce proti zásahu policie na technoparty v Mlýnci na Tachovsku. Setkaly se tyto protesty v Praze s Vaším pochopením a podporou? Neví, že se konaly 7% Určitě ano 18% Určitě ne 21% Spíše ano 27% Spíše ne 27% Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 37

Koncem listopadu se v hlavním městě konala demonstrace na podporu vládního návrhu Zákoníku práce. Mezi těmi, kteří věděli, že se konala, což byli tři ze čtyř Pražanů, převažovalo spíše pochopení a podpora této akci (42 % : 32 %). S nižší podporou se tento typ protestů setkal u lidí s vyšším vzděláním a znatelně nižší povědomí o této události měli mladí lidé (téměř polovina nevěděla, že se konala). Koncem roku se v Praze konala demonstrace konfederace odborových svazů na podporu schválení nového Zákoníku práce. Setkala se tato demonstrace v Praze s Vaším pochopením a podporou? Neví, že se konala 26% Určitě ano 8% Spíše ano 34% Určitě ne 9% Spíše ne 23% Koncem roku se v Praze konala demonstrace konfederace odborových svazů na podporu schválení nového Zákoníku práce. Setkala se tato demonstrace v Praze s Vaším pochopením a podporou? podle vzdělání v % Základní Vyučen Středoškolské Vysokoškolské Určitě ano + spíše ano 28 45 45 40 Určitě ne + spíše ne 25 25 33 43 Neví, že se konaly 47 31 22 17 Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 38

Demonstrace konané v Praze 10. prosince u příležitosti Dne lidských práv zaznamenaly dvě třetiny Pražanů. U větší části z nich se také protestní akce spojené s vyhlášení Všeobecné deklarace lidských práv setkaly s kladnou odezvou (47 % : 20 %). Tento typ demonstrace se setkal s vyšší podporou, čím vyšší měli lidé vzdělání, dále mezi lidmi, kteří se v Praze narodili a kteří se zajímají o politiku a šli by volit do zastupitelstva v Praze. V prosinci se v Praze konaly různé demonstrace u příležitosti Dne lidských práv. Setkaly se tyto demonstrace v Praze s Vaším pochopením a podporou? Neví, že se konaly 33% Určitě ano 11% Určitě ne 5% Spíše ne 15% Spíše ano 36% V prosinci se v Praze konaly různé demonstrace u příležitosti Dne lidských práv. Setkaly se tyto demonstrace v Praze s Vaším pochopením a podporou? podle vzdělání v % Základní Vyučen Středoškolské Vysokoškolské Určitě ano + spíše ano 35 43 50 55 Určitě ne + spíše ne 21 18 19 22 Neví, že se konaly 44 39 31 23 Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha 2005/2006" pro MHMP 39