Souhrn údajů o přípravku

Příloha č. 3 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp. zn.:sukls41335/2007, sukls41336/2007, sukls41337/2007, sukls41338/2007 1. Název přípravku OMNIPAQUE 180 OMNIPAQUE 240 OMNIPAQUE 300 OMNIPAQUE 350 Injekční roztok 2. Kvalitativní a kvantitativní složení Léčivá látka: Souhrn údajů o přípravku Iohexolum 180 mg I/ml 388 mg ekv. 180 mg I/ml v 1 ml Iohexolum 240 mg I/ml 518 mg ekv. 240 mg I/ml v 1 ml Iohexolum 300 mg I/ml 647 mg ekv. 300 mg I/ml v 1 ml Iohexolum 350 mg I/ml 755 mg ekv. 350 mg I/ml v 1 ml Úplný seznam pomocných látek viz. bod 6.1 Iohexol je neiontová, monomerní, trijódovaná kontrastní rentgenová látka, rozpustná ve vodě. OMNIPAQUE v koncentraci 140 mg I/ml je izotonický s krví a tkáňovým mokem. Osmolalitu a viskozitu jednotlivých koncentrací OMNIPAQUE uvádí následující tabulka: Koncentrace osmolalita* při 37 C mosm/k H 2 O viskozita (Mpa. s) 20 C 37 C 180 mg I/ml 0,36 3,2 2,0 240 mg I/ml 0,51 5,6 3,3 300 mg I/ml 0,64 11,6 6,1 350 mg I/ml 0,78 23,3 10,6 *Metoda: evaporační osmometrie. 3. Léková forma Injekční roztok. Pro intravenózní, intraarteriální a intratekální aplikaci a použití v tělních dutinách. Popis přípravku: čirý, bezbarvý až slabě nažloutlý roztok. Strana 1 (celkem 13)

4. Klinické údaje 4.1 Terapeutické indikace Rentgenová kontrastní látka pro děti a dospělé. Použití: angiografie srdce, arteriografie, urografie, flebografie a CT za použití kontrastu. Lumbální, thorakální, cervikální myelografie a počítačová tomografie bazálních cisteren s injikací pod plenu mozkovou. Artrografie, endoskopická retrográdní pankreatografie (ERP), endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie (ERCP), herniografie, hysterosalpingografie, sialografie a vyšetření gastrointestinálního traktu. 4.2 Dávkování a způsob podání Dávka se liší podle použité techniky, typu vyšetření, věku, hmotnosti, srdečního výkonu a celkového stavu pacienta. Obvykle je podávána zhruba tatáž koncentrace a objem jódu jako u jiných, běžně užívaných kontrastních rentgenových látek na jódové bázi. Stejně jako u jiných kontrastních médií je třeba před podáním látky a po něm zajistit patřičnou hydrataci. Jako vodítko lze použít následující doporučené průměrné dávky pro normální dospělou osobu. Vodítko pro intravenózní aplikaci INDIKACE KONCENTRACE OBJEM POZNÁMKA Urografie Dospělí 300 mg I/ml nebo 350 mg I/ml 40-80 ml 40-80 ml v odůvodněných případech lze horní hranici překročit děti do 7 kg 240 mg I/ml 4 ml/kg 3 ml/ kg děti nad 7 kg 240 mg I/ml 3 ml/kg 2 ml/ kg (max.40 ml) Flebografie (dol. konč.) 200 mg I/ml nebo 240 mg I/ml nebo 300 mg I/ml 20-100 ml/končet. Digitální subtrakční angiografie 300 mg I/ml nebo 350 mg I/ml 20-60 ml/ inj 20-60 ml/ inj CT s použitím kontrastu Dospělí 200 mg I/ml 100-300 ml Obvykle 30 60g jódu nebo 240 mg I/ml 100-250 ml Celkem 300 mg I/ml 100-200 ml nebo 350 mg I/ml 100-150 ml Strana 2 (celkem 13)

Děti 240 mg I/ml 2-3 ml/ kg váhy až do 40 ml 1-3 ml/ kg váhy až do 40 ml V ojedinělých případech lze zvýšit až na 100 ml Vodítko pro intraarteriální aplikaci INDIKACE KONCENTRACE OBJEM POZNÁMKA Arteriografie - oblouková aortografie 300 mg I/ml 30-40 ml/inj. - selektivní mozková 300 mg I/ml 5-10 ml/ inj. Objem injekce závisí na místu aplikace - aortografie 350 mg I/ml 40-60 ml/inj. - femorální 300 mg I/ml nebo 350 mg I/ml 30-50 ml/ inj. Různé 300 mg I/ml podle typu vyšetření Kardioangiografie Dospělí - nástřik do levé komory a kořene aorty Selektivní koronární arteriografie 350 mg I/ml 30-60 ml/inj. 350 mg I/ml 4-8 ml/inj. Děti 300 mg I/ml nebo 350 mg I/ml Dle věku, váhy a anamnézy (max. 8 ml /kg) Digitální subtrakční angiografie 200 mg I/ml nebo 240 mg I/ml nebo 300 mg I/ml 1-15 ml/inj. 1-15 ml/inj. 1-15 ml/inj. Podle místa aplikace, někdy lze použít i velké objemy až do 30 ml Vodítko pro intratekální aplikace INDIKACE KONCENTRACE OBJEM POZNÁMKA Lumbální a thorakální myelografie (lumbální injekce) 180 mg I/ml nebo 200 mg I/ml nebo 240 mg I/ml 10-15 ml 10-15 ml 8-12 ml Cervikální myelografie 240 mg I/ml 10-12 ml Strana 3 (celkem 13)

(lumbální nástřik) 7-10 ml Cervikální myelografie (laterálně cervikální nástřik) CT cisternografie (lumbální nástřik) Pediatrická myelografie věk pod 2 roky 2-6 let více než 6 let 240 mg I/ml 180 mg I/ml nebo 200 mg I/ml nebo 240 mg I/ml 180 mg I/ml 180 mg I/ml 180 mg I/ml 6-10 ml 6-8 ml 5-15 ml 5-15 ml 4-12 ml 2-6 ml 4-8 ml 6-12ml Pro minimalizaci možných nežádoucích reakcí se nedoporučuje překročit celkovou dávku 3 g jódu. Vodítko pro aplikace do tělních dutin INDIKACE KONCENTRACE OBJEM POZNÁMKA Artrografie 200 mg I/ml nebo 240 mg I/ml nebo 350 mg I/ml 5-20 ml 5-20 ml 5-15 ml 5-10 ml ERP/ERCP 240 mg I/ml 20-50 ml Herniografie 240 mg I/ml 50 ml dávka se řídí rozsahem kýly Hysterosalpingografie 240 mg I/ml 15-50 ml 15-25 ml Sialografie 240 mg I/ml 0,5-2 ml 0,5-2 ml Gastrointestinální vyšetření Orální aplikace Dospělí 180 mg I/ml nebo 200 mg I/ml nebo 350 mg I/ml individuální individuální individuální Děti - esofagus 300 mg I/ml nebo 350 mg I/ml 2-4 ml/kg těl. váhy 2-4 ml/kg těl. váhy max. dávka 50 ml max. dávka 50 ml - žaludek a pasáž 140 mg I/ml 4-5 ml /kg těl. váhy lze naředit z jiné koncentrace přípravku Strana 4 (celkem 13)

Předčasně narozené d. 350 mg I/ml 2-4 ml /kg těl. váhy Rektální aplikace Děti: 140 mg I/ml nebo naředit pitnou vodou na 100-150 mg I/ml - 10 ml /kg těl.váhy 5-10 ml /kg těl.váhy 5 příklad: OMNIPAQUE 240, 300 či 350 se rozředí vodou v poměru 1:1 nebo 1:2 CT s použitím kontrastu Orální aplikace Dospělí: zřeďte pitnou vodou na cca 6 mg I/ml 800-2000 ml naředěného roztoku, podávat pomalu Příklad: rozřeďte OMNIPAQUE 300 nebo 350 vodou v poměru 1 : 50 Děti: zřeďte pitnou vodou na cca 6 mg I/ml 15-20 ml/ /kg těl. váhy naředěného roztoku Rektální aplikace Děti: zřeďte pitnou vodou na cca 6 mg I/ml individuální 4.3 Kontraindikace Předchozí výskyt nežádoucích závažných reakcí na OMNIPAQUE a na přípravky s obsahem jódu. Manifestní thyreotoxikóza. 4.4. Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití Pacienti s anamnézou alergie, astmatu či nepříznivých reakcí na jódové kontrastní látky vyžadují zvláštní pozornost. V takových případech je třeba zvážit preventivní podání kortikosteroidů či antagonistů histaminu H 1 a H 2. Riziko výskytu závažných nežádoucích reakcí po podání OMNIPAQUE je považováno za nízké. Jódové kontrastní látky však mohou vyvolat anafylaktické reakce či jiné projevy přecitlivělosti. Před podáním látky by proto pro takový případ měly být připraveny všechny potřebné kroky, včetně zajištění všech potřebných léků a vybavení. Doporučuje se užívat zavedenou kanylu či katetr, která zajistí rychlý intravenózní přístup po celou dobu vyšetření. Neionické kontrastní látky jeví in vitro nižší vliv na koagulační aktivitu než látky ionické. Při vaskulární katetrizaci je třeba velmi pečlivě vážit angiografický postup a často vyplachovat katetr heparinizovaným solným roztokem, čímž se minimalizuje riziko trombózy a embolie, vyvolané vyšetřením. Před a po podání látky je zapotřebí zajistit náležitou hydrataci. To se týká zejména pacientů s mnohočetným myelomem, diabetem, ledvinovou dysfunkcí, dále kojenců, malých dětí i starších osob. Děti do jednoho roku věku, a zvláště pak novorozenci jsou citliví na narušení rovnováhy elektrolytů a hemodynamické změny. Strana 5 (celkem 13)

Zvýšenou péči je také nutno věnovat pacientům, trpícím závažným srdečním onemocněním nebo plicní hypertenzí, u nichž může dojít k hemodynamickým změnám či arytmii. Stejnou péči je nutno věnovat pacientům s akutním cerebrálním onemocněním, nádorem či epilepsií, kteří mají sklon k záchvatům. Zvýšené riziko záchvatů a nepříznivých neurologických reakcí hrozí i u alkoholiků a drogově závislých. Několik pacientů si po myelografii stěžovalo na dočasné zhoršení sluchu či dokonce ohluchnutí, které je přičítáno poklesu tlaku spinálního moku následkem lumbální punkce jako takové. Aby se předešlo akutnímu ledvinovému selhání po podání kontrastní látky, je nutno věnovat zvýšenou pozornost i pacientům s narušenou funkcí ledvin či diabetem. Zvýšené riziko hrozí i u pacientů s paraproteinémií (myelomatózou a Waldenströmovou makroglobulinémií). Preventivní opatření mimo jiné zahrnují: zajištění vysoce rizikových pacientů zajištění adekvátní hydratace, pokud je to nutné, pak i intravenózní infúzí, která bude zahájena před podáním preparátu a ukončena poté, co ledviny kontrastní látku vyloučí. vyvarování se jiné zátěže ledvin, jako jsou např. nefrotoxické látky, orální cholecystografika, svorkování cév, angioplastika ledvinových arterií či rozsáhlé chirurgické zákroky, a to až do chvíle, kdy bude kontrastní látka z těla odstraněna. odložení opakovaného vyšetření s kontrastní látkou do doby, kdy se ledvinové funkce vrátí k úrovni před vyšetřením. U pacientů trpících diabetem, kterým je podáván metformin, je třeba monitorovat před intravaskulárním podáním jódované kontrastní látky hodnotu S-kreatininu a dodržovat následující instrukce, aby se předešlo nebezpečí laktátové acidózy. Při normálních hodnotách S-kreatininu / renálních funkcí: Od podání kontrastní látky by mělo být přerušeno podávání metforminu a léčba by neměla být obnovena dříve než 48 hodin poté, nebo dokud se renální funkce / S-kreatinin neustálí na normálu. Při abnormálních hodnotách S-kreatininu / renálních funkcí: V tomto případě přerušte podávání metforminu a vyšetření kontrastní látkou proveďte za 48 hodin od přerušení léčby. Další léčba metforminem by měla pokračovat pouze tehdy, pokud renální funkce / S-kreatininu zůstávají nezměněny. V akutních případech, kdy renální funkce jsou abnormální nebo neznámé, musí lékař sám posoudit riziko a výhody vyšetření kontrastní látkou a provede patřičná opatření: - přerušeno podávání metforminu - dostatečná hydratace pacienta - monitoroce renálních funkcí - sledování pacienta ve vztahu k příznakům laktátové acidózy Zvláštní péči vyžadují pacienti se závažným narušením ledvinové či jaterní funkce, neboť tyto poruchy mohou významně zpozdit clearance kontrastní látky. Pacientům na dialýze lze Strana 6 (celkem 13)

kontrastní látku pro rentgenové vyšetření podat za předpokladu, že budou bezprostředně poté podrobeni dialýze. Existuje potenciální nebezpečí přechodné jaterní dysfunkce. Podání jódové kontrastní látky může zhoršit příznaky myasthenia gravis. Pokud jsou zákroku podrobení pacienti s feochromocytomem, doporučuje se preventivně podat alfablokátory, zabraňující vzniku hypertenzní krize. Zvláštní péče by měla být věnována pacientům s hyperthyreózou. U pacientů s polynodózní strumou může po injekci s jódovou kontrastní látkou vyvstat riziko hyperthyreózy. Je také nutno počítat s možností, že podání kontrastní látky vyvolá přechodnou hyperthyreózu u předčasně narozených kojenců. Extravazace kontrastní látky může vzácně způsobit i lokální bolest a otok, který obvykle mizí bez dalších následků. Byl však už pozorován i zánět a dokonce nekróza tkáně. Jako rutinní opatření se doporučuje zvednutí postiženého místa a jeho chlazení. Dojde-li ke compartment (úžinovému) syndromu, může být zapotřebí chirurgická dekomprese. Délka pozorování Po podání kontrastní látky by měl být pacient sledován nejméně 30 minut, během nichž se obvykle projeví závažné vedlejší účinky. K nežádoucím reakcím však může dojít i později. Intratekální aplikace: Pacienti po myelografii by po vyšetření měli po dobu jedné hodiny zůstat v klidu s hlavou a hrudí zvednutou v úhlu 20. Poté mohou chodit, musí se však vyvarovat shýbání. Pokud i nadále leží na lůžku, měly by být hlava a hrudník vyvýšeny po dalších šest hodin. Pacienti, u nichž je podezření na vyšší pohotovost k záchvatům, by po tuto dobu měli být pod dohledem. Ambulantní pacienti by neměli být po prvních dvacet čtyři hodin ponecháni zcela o samotě. U pacientů, léčených v posledních dvou týdnech interleukinem 2 hrozí zvýšené riziko zpožděných reakcí (chřipkové příznaky či kožní reakce). Všechny jódové kontrastní látky mohou zkreslit výsledky testů štítné žlázy. Schopnost její tkáně vázat jód může být omezena až několik týdnů. Vysoká koncentrace kontrastní látky v séru a moči může zkreslovat laboratorní testy in vitro na obsah bilirubinu, bílkovin či anorganických látek (tj. železa, mědi, vápníku a fosfátu). Nedoporučuje se proto provádět testy na tyto látky v den použití OMNIPAQUE. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Užití jódovaných kontrastních látek může mít za následek přechodné zhoršení renálních funkcí a to může u diabetiků, kteří užívají biguanidy (metformin), způsobit precipitaci laktátové acidózy (viz 4.4 Zvláštní upozornění). 4.6 Těhotenství a kojení Míra rizika při použití OMNIPAQUE v těhotenství dosud u člověka nebyla stanovena. Provedené studie na zvířatech nenaznačují přímé ani nepřímé negativní důsledky pro reprodukci, vývin embrya či foetu, ani pro průběh březosti a porodního či poporodního období. Vzhledem k tomu, že se během těhotenství pokud možno vyhýbáme použití radiace, je třeba pečlivě vážit přínos a rizika rentgenového vyšetření - ať už s kontrastní látkou nebo bez ní. Strana 7 (celkem 13)

Popisovaný přípravek by tedy neměl být během těhotenství používán, s výjimkou případů, kdy výhody kontrastního rentgenového vyšetření převáží možná rizika a kdy lékař jeho použití považuje za nezbytné. Přestup kontrastní látky do mateřského mléka a reabsorbce ve střevech je minimální. Není proto pravděpodobné, že by mohlo dojít ke škodlivému vlivu na kojené děti. 4.7 Učinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Nedoporučuje se řídit vůz či jiné stroje po dobu dvaceti čtyř hodin po intratekálním vyšetření. 4.8 Nežádoucí účinky Nežádoucí účinky obecně (platí pro veškeré použití jódových kontrastních látek) Níže uvedené možné nežádoucí účinky se vztahují k radiografickým postupům, při nichž se používají neiontové monomerní kontrastní látky. Vedlejší účinky specifické pro způsob aplikace viz. příslušné pasáže dále. Nežádoucí účinky spojené s aplikací jódových kontrastních látek jsou obvykle slabé až střední co do intenzity, ve své podstatě přechodné, a méně časté u neiontových než u iontových kontrastních látek. Vážné či fatální reakce jsou velmi vzácné. Nejčastěji pozorovanými nepříjemnými pocity byly mírné, všeobecné pocity tepla či přechodné kovové chuti. Břišní obtíže či bolest jsou velmi vzácné (výskyt méně než 1:1000), zatímco gastrointestinální potíže jako nausea či zvracení jsou vzácné (výskyt více než 1:1000, ale méně než 1:100). Alergické reakce jsou vzácné a obvykle se projevují jako mírné příznaky kožní a respirační: dyspnoe, rash, erytema, urticaria, pruritus, parosmie, angioneurotický edém. Tyto symptomy se mohou objevit vzápětí po injekci nebo i za několik dní. Vážné projevy typu laryngeálního edému, bronchospasmu či plicního edému jsou velmi vzácné. Anafylaktické reakce se mohou vyskytnout bez ohledu na dávku a způsob podání a mírné alergické příznaky mohou být první známkou závažné reakce. V takovém případě je nutno okamžitě přerušit aplikaci kontrastní látky a, je-li to nutné, zahájit cílenou terapii. Pacienti, užívající beta blokátory mohou jevit atypické příznaky anafylaxe, jež lze mylně považovat za reakce vagové. Velmi vzácně se vyskytnou vagové reakce, charakterizované hypotenzí a bradykardií. Byly popsány závažné až toxické kožní reakce. Vzácná je i pyrexie s rigorem. Velmi vzácnou komplikací při použití jódových kontrastních látek je otrava jódem nebo "zánět příušní žlázy", jejímž následkem je otok a bolestivost slinných žláz, k níž může dojít až asi deset dní po vyšetření. Mohou se objevit bolesti hlavy a horečka. Také se mohou objevit epizody hypertenze. Intravaskulární aplikace (intraarteriální a intravenózní aplikace): Strana 8 (celkem 13)

Nežádoucí účinky, specifické pro intraarteriální aplikace, závisí na místě aplikace a použité dávce. Selektivní arteriografie a jiné postupy, při nichž je kontrastní látka podávána do cílového orgánu ve vysoké koncentraci, mohou mít za následek komplikace v tomto orgánu. Běžná je distální bolest nebo pocit horka při periferní angiografii (výskyt více než 1:10). Po jódovaných kontrastních látkách je běžný přechodný nárůst koncentrace S-kreatininu, ten však není klinicky významný. U vysoce rizikových pacientů může nastat ledvinové selhání. Po injekci do srdečních, mozkových či ledvinových artérií může dojít k jejich spasmu a přechodné ischemii. Velmi vzácně se mohou vyskytnout vážné kardiální komplikace, včetně srdeční zástavy, vzniku arytmie, známek ischemie myokardu a srdeční deprese. Velmi vzácné jsou neurologické reakce, jež mohou zahrnovat záchvaty či přechodné poruchy motorické i senzorické. Ve velmi vzácných případech může kontrastní látka proniknout do mozku a kontrastní látka tak může být při CT viditelná v kůře mozkové ještě následující den po vyšetření, což někdy bývá doprovázeno přechodnou zmateností nebo korovou slepotou. Intravenózní aplikace Velmi vzácně se vyskytuje tromboflebitida nebo trombóza. Hlášeny byly i velmi vzácné případy artralgie. Intratekální aplikace Nežádoucí účinky po intrathekální aplikaci se mohou projevit opožděně, a to několik hodin až dní po zákroku. Výskyt obtíží je podobný jako u lumbální punkce samotné. Běžné jsou bolesti či točení hlavy a nausea, které lze vesměs přičíst úbytku moku v místě punkce a tím i poklesu tlaku v subarachnoidálním prostoru. Někteří pacienti mohou trpět krutými bolestmi hlavy, jež trvají až několik dní. Doporučuje se proto neodebírat příliš velké množství mozkomíšního moku. V místě vpichu se občas (výskyt méně než 1:10, ale více než 1:100) projeví mírná lokální bolest, parestézie a kořenová bolest. Velmi vzácně se mohou vyskytnout křeče a bolest v dolních končetinách. Občas dochází k meningeálnímu podráždění, jež má za následek fotofóbii a meninginismus. Velmi vzácně se mohou vyskytnou případy klinicky zjištěné chemické meningitidy. Je nutno také počítat s možností infekční meningitidy. Velmi vzácně se mohou vyskytnou projevy přechodné mozkové dysfunkce, jež zahrnují záchvaty či přechodné poruchy motorické i senzorické. U několika málo pacientů rovněž dochází ke změnám v EEG. Aplikace do tělních dutin: Vzácné jsou systémové přecitlivělé reakce. Endoskopická retrográdní choleangiopankreatografie (ERCP): běžný je určitý vzestup koncentrace amylázy. Velmi vzácně může dojít k renální opacifikaci, jež je spojena se zvýšeným rizikem pankreatitidy. Byly již popsány i vzácné případy nekrotizující pankreatitidy. Orální aplikace: občas dochází ke gastrointestinálním obtížím. Strana 9 (celkem 13)

Hysterosalpingografie (HSG): běžná je přechodná bolest v podbřišku. Artrografie: bolest po zákroku je běžná. Vzácně může dojít ke klinicky manifestní artritidě; v takových případech je třeba počítat i s infekční artritidou. Herniografie: mírná bolest po zákroku je běžná. 4.9 Předávkování Výsledky preklinických pokusů ukazují na velmi vysokou toleranci OMNIPAQUE a žádná pevná maximální dávka nebyla stanovena. Příznaky předávkování u pacientů s normální funkcí ledvin jsou nepravděpodobné, pokud pacient neobdrží během omezeného časového období dávku vyšší než 2000 mg I/ml/ kg tělesné váhy. Pro ledvinovou toleranci vysokých dávek kontrastní látky je důležitá délka trvání vyšetření (t 1/2 - cca 2 hod.). Náhodné předávkování je nejpravděpodobnější u dětí při složitých angiografických procedurách, zvláště pokud je aplikováno větší množství injekcí vysoce koncentrované kontrastní látky. Pokud by došlo k předávkování, je nutno kompenzovat ztrátu vody a elektrolytů infúzí a nejméně tři následující dny monitorovat ledvinovou funkci. Je-li to zapotřebí, je možné odstranit přebytek kontrastní látky z krevního oběhu pacienta dialýzou. Specifické antidotum neexistuje. 5. Farmakologické vlastnosti 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: diagnosticum ATC kód: V08AB02 U většiny hemodynamických, biochemických a koagulačních parametrů, sledovaných po injekčním podání kontrastní látky zdravým dobrovolníkům, nebyly zjištěny významné odchylky od původních hodnot. Občasné odchylky byly malé a nejsou považovány za klinicky významné. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Téměř sto procent intravenózně podaného iohexolu je u pacientů s normální ledvinovou funkcí vyloučeno beze změny do dvaceti čtyř hodin po aplikaci. Maximální koncentrace v moči se objevuje během cca jedné hodiny po podání. Průměrný poločas eliminace u pacientů s normální ledvinovou funkcí je cca 2 hod. Žádné metabolity nebyly nalezeny. Vazba na proteiny je tak nízká (méně než 2 %), že nemá klinický význam, a proto je možné ji zanedbat. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Iohexol má u myší a potkanů velmi nízkou intravenózní toxicitu. Studie na zvířatech prokázaly, že má preparát velmi nízkou vazebnou schopnost na protein a je dobře tolerován v ledvinách. Kardiovaskulární a nervová toxicita jsou rovněž nízké. Schopnost uvolňovat histamin, stejně tak jako antikoagulační účinek, jsou nižší než u iontových kontrastních látek. Strana 10 (celkem 13)

6. Farmaceutické údaje 6.1 Seznam pomocných látek Trometamol, dihydrát natrium-kalcium-edetátu, kyselina chlorovodíková 25% (k úpravě ph), voda na injekci. ph přípravku je v rozmezí 6,8-7,6. 6.2. Inkompatibility Přestože žádná inkompatibilita nebyla zjištěna, OMNIPAQUE by měl být podáván zvláštní stříkačkou a jehlou, odděleně od ostatních léčebných přípravků. 6.3 Doba použitelnosti 3 roky 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě do 25 C. Uchovávejte vnitřní obal v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. 6.5. Druh obalu a velikost balení Pro velikost 10 ml, 20 ml, 50 ml a 100 ml: lahvička z bezbarvého skla s pryžovou zátkou a Al krytem, opatřená trojitým štítkem, krabička. Pro velikost 200 ml: infuzní láhev z bezbarvého skla s pryžovou zátkou a Al krytem opatřená trojitým štítkem, krabička. Pro velikost 10x50 ml, 10x75 ml, 10x100 ml, 10x150 ml, 10x175 ml a 10x200ml: bezbarvá PP láhev opatřená trojitým štítkem, chlorobutylová pryžová zátka, bezbarvý PP pojistný šroubovací uzávěr, papírová vložka, krabička. Pro velikost 6x500 ml: bezbarvá PP láhev, chlorobutylová pryžová zátka, bezbarvý PP pojistný šroubovací uzávěr, papírová vložka, krabička. Velikost balení: OMNIPAQUE 180 OMNIPAQUE 240 10 lahviček po 10 ml 10 lahviček po 15 ml 10 lahviček po 10 ml 6 lahviček po 20 ml 25 lahviček po 20 ml 10 lahviček po 50 ml 6 lahví po 200 ml (sklo) Strana 11 (celkem 13)

10 lahví po 50 ml (PP) 10 lahví po 100 ml (PP) 10 lahví po 200 ml (PP) 6 lahví po 500 ml (PP) OMNIPAQUE 300 10 lahviček po 10 ml 6 lahviček po 20 ml 25 lahviček po 20 ml 10 lahviček po 50 ml 10 lahviček po 100 ml 10 lahví po 50 ml (PP) 10 lahví po 75 ml (PP) 10 lahví po 100 ml (PP) 10 lahví po 150 ml (PP) 10 lahví po 175 ml (PP) 10 lahví po 200 ml (PP) 6 lahví po 500 ml (PP) OMNIPAQUE 350 6 lahviček po 20 ml 25 lahviček po 20 ml 10 lahviček po 50 ml 10 lahviček po 100 ml 6 lahví po 200 ml (sklo) 10 lahví po 50 ml (PP) 10 lahví po 75 ml (PP) 10 lahví po 100 ml (PP) 10 lahví po 150 ml (PP) 10 lahví po 175 ml (PP) 10 lahví po 200 ml (PP) 6 lahví po 500 ml (PP) 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Pro intravenózní, intraarteriální a intratekální aplikaci a pro aplikaci do tělních dutin. Stejně jako všechny preparáty pro vnitřní použití i OMNIPAQUE je před použitím třeba vizuálně zkontrolovat na případné částečky v roztoku či jeho zbarvení a neporušenost obalu. Látka by měla být natažena do stříkačky bezprostředně před použitím. Lahvičky, ampule a infuzní láhve jsou určeny pro jednorázové použití a nepoužitý přípravek musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. Další instrukce pro infuzní dávkovač / pumpu: Lahve kontrastní látky o objemu 500 ml by měly být použity pouze s infuzním dávkovačem / pumpou, povoleným pro tento objem. Měl by být použit postup jednoho vpichu. Infuzní linka od pumpy k pacientovi musí být měněna po každém pacientovi. Nepoužitý přípravek a všechny spojovací sety musí být na konci dne zlikvidovány v souladu s místními požadavky. Tímto způsobem mohou být použity i lahve menších objemů. Sledujte instrukce výrobce infuzního dávkovače / pumpy. Strana 12 (celkem 13)

7. Držitel rozhodnutí o registraci GE Healthcare AS Nycoveien 1-2 P. O. Box 4220 Nydalen NO - 0401 Oslo Norsko 8. Registrační číslo OMNIPAQUE 180: 48/101/88-C OMNIPAQUE 240: 48/102/88-C OMNIPAQUE 300: 48/103/88-C OMNIPAQUE 350: 48/104/88-C 9. Datum první registrace / prodloužení registrace 3.1.1988 / 16.6. 2010 10. Datum revize textu 16.6. 2010 Strana 13 (celkem 13)