KATEGORIZACE PRACÍ VE VAZBÌ NA PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNÌNÍ HLÁŠENÁ V ROCE 28 JOB CATEGORIZATION IN RELATION TO OCCUPATIONAL DISEASES ACKNOWLEDGED IN 28 Pøehledný èlánek IVAN KUÈERA, PAVEL HLAVÁÈ Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové SOUHRN K 31. 12. 28 vykonávalo v Èeské republice rizikové práce (kategorie 2R, 3, 4) celkem 446 675 osob, z toho 127 853 žen (28,6 %). Nejvíce osob pracujících v riziku bylo v Moravskoslezském kraji (84 587), a to i v pøepoètu na 1 tisíc obyvatel. V rizikové kategorii 3 bylo zaøazeno 85 % pracovníkù, v kategorii 2 riziková 11 % a ve 4. kategorii 4 % pracovníkù. Nejèastìjším rizikovým faktorem byl hluk (41 % osob), fyzická zátìž (12 % osob) a prach (11 % osob). Podíl jednotlivých faktorù pracovních podmínek byl v uplynulých ètyøech letech stabilní. Výjimku tvoøí mírný nárùst podílu fyzické zátìže a vibrací a pokles podílu prací spojených s psychickou zátìží a podíl prací s biologickými èiniteli v rizikových kategoriích. V roce 28 bylo hlášeno celkem 143 profesionálních onemocnìní (nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání). Nejvíce profesionálních onemocnìní bylo hlášeno pro pøíèinný rizikový faktor fyzické zátìže a rizikový faktor vibrace, kde neexistuje úèinná osobní ochrana pracovníka a kdy vznikající profesionální onemocnìní nejsou vèas zachycovány lékaøskými preventivními prohlídkami závodní preventivní péèe. Klíèová slova: kategorizace prací v ÈR/28, expozice, rizikové práce, nemoci z povolání SUMMARY By 31st December 28, 446,675 persons (127,853 of them women, i.e. 28.6%) in the Czech Republic worked at risk (2R, 3 and 4). Most subjects working at risk were in the Moravian-Silesian region (84,587) even in the relative number per 1, inhabitants. In the risk category 3 were 85% of the workers, 11% were in the risk category 2 and 4% were in the risk category 4. Noise was the most frequent risk factor (41% of subjects), followed by physical load (12% of individuals) and dust (11% of persons). The proportion of particular occupational risk factors have been stable during last 4 years. Mild accrual of physical load and vibration, decline of physical load and biological factors makes up exeption. In 28, 1,43 occupational diseases have been acknowledged (occupational diseases and persons endangered by an occupational disease). Most occupational diseases were acknowledged for the casual risk factor of physical load and risk faktor of vibration, where their not any personal protection of the worker and the originating occupational diseases are not detected in time despite preventive follow-up examination within the framework of occupational-medical care. Key words: job categorization in CZ (the Czech Republic)/28, work at risk, occupational diseases Úvod Zákonem è. 258/2 Sb., o ochranì veøejného zdraví a o zmìnì nìkterých souvisejících zákonù, ve znìní pozdìjších pøedpisù (dále jen zákon ), byla zamìstnavatelùm uložena povinnost zajišśovat kategorizaci prací, tzn. na základì vyhodnocení výskytu a míry zdravotních rizik zaøazovat práce do ètyø kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zaøazování prací do kategorií jsou obsaženy ve vyhlášce è. 432/23 Sb. Ve sdìlení Kategorizace prací a její zpracování v informaèním systému hygienické služby (Èeské pracovní lékaøství, 188 193, 23/4) byl popsán princip a úèel kategorizace prací a zároveò i zpùsob zajištìní sbìru, zpracování a centrální evidence dat v Informaèním systému hygienické služby v modulu Kategorizace prací (dále jen IS KaPr ). Ve sdìleních autorù v letech 24, 25, 26, 27 a 28 byla pøedložena aktuální data z IS KaPr ve vazbì na hlášená profesionální onemocnìní (Èeské pracovní lékaøství, 24/2, Èeské pracovní lékaøství, 25/2, Èeské pracovní lékaøství, 26/2, Èeské pracovní lékaøství 27/2 a Èeské pracovní lékaøství 28/2 3). Autoøi navazují na tato sdìlení, uvádìjí aktuální údaje o kategorizaci prací, hodnotí zmìny, které nastaly v prùbìhu roku 28. Rovnìž se vìnují nìkterým zmìnám v systému kategorizace prací, které nastaly v prùbìhu let 21 až 28. Na základì analýzy profesionálních onemocnìní z hlediska kategorie práce pøíèinného faktoru a stavu kategorizace dané práce v dobì zjištìní onemocnìní pøedkládají námìty na další smìrování státního zdravotního dozoru v oblasti ochrany zdraví pøi práci. Metodika Výsledky, které jsou dále uvádìny, byly získány analýzou údajù evidovaných v IS KaPr. Data jsou do IS KaPr vkládána ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 29 71
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 29 Pøehledný èlánek 72 krajskými hygienickými stanicemi po obdržení a vyhodnocení podkladù pøedložených zamìstnavateli, tzn. návrhù na zaøazení prací do kategorií a oznámení o zaøazení prací do kategorie druhé. Údaje o poètech profesionálních onemocnìní byly získány z Registru nemocí z povolání, který spravuje Státní zdravotní ústav v Praze. Autoøi tímto dìkují Státnímu zdravotnímu ústavu za laskavé poskytnutí dat z tohoto registru. Veškeré analýzy provedené v IS KaPr jsou vztaženy pouze k pracím tzv. rizikovým. Jedná se o práce zaøazené do kategorie tøetí a ètvrté, nebo o práce v kategorii druhé, o kterých orgán ochrany veøejného zdraví rozhodl, že se jedná o práce rizikové (dále jen 2R ). Základním pøedpokladem využití IS KaPr je zajištìní aktuálních dat v evidenci. Dìje se tak ze strany zamìstnavatelù plnìním zákonných povinností, tj. pøedkládáním návrhù na zaøazení prací do kategorií, resp. oznámení o zaøazení prací do nerizikové kategorie 2, vèetnì návrhù na nové zaøazení pøi zmìnách výkonu práce. Ze strany hygienické služby pøispívá k aktuálnímu stavu registru systematické a plánované provádìní státního zdravotního dozoru. Na základì výsledkù kontrol byly zaktualizovány údaje v IS KaPr, vèetnì aktualizace poètu exponovaných zamìstnancù. Z Registru nemocí z povolání byla využita data o poètech profesionálních onemocnìní tøídìných podle kapitol naøízení vlády è. 29/1995 Sb. Dále údaje z tzv. Pøílohy ke stanovisku orgánu pøíslušného k ovìøení podmínek, za kterých mùže vzniknout nemoc z povolání (dále jen pøíloha ). V pøíloze hygienická služba pøi ovìøení podmínek vzniku nemocí z povolání kromì jiného uvádí, zda byla èi nebyla zamìstnavatelem provedena kategorizace dané práce a jaké kategorii odpovídal pøíèinný faktor onemocnìní. Tyto údaje lze dobøe využít pro smìrování èinnosti hygienické služby v rámci státního zdravotního dozoru. Výsledky A. Vývoj poètu zamìstnancù, kteøí vykonávají rizikové práce a poètu rozhodnutí KHS Vývoj poètu zamìstnancù, kteøí vykonávají rizikové práce, je uveden v obrázku 1. Jedná se o poèty zamìstnancù evidovaných v IS KaPr, jehož provoz byl zahájen v roce 21. Zavedení tohoto systému souviselo s nabytím úèinnosti zákona è. 258/2 Sb., o ochranì veøejného zdraví a o zmìnì nìkterých souvisejících zákonù, který zcela zásadním zpùsobem zmìnil zpùsob kategorizace prací, resp. podle pøedchozí právní úpravy, vyhlašování rizikových pracovišś. V prvním období je tedy patrné postupné provádìní inventury dosud vyhlášených i nevyhlášených prací, jejich zaøazování do kategorií na základì vyhodnocení zdravotních rizik a postupné zavádìní údajù do informaèního systému. Až do roku 23 proto poèet evidovaných zamìstnancù strmì stoupal. Tento nárùst se postupnì snižoval a v roce v 26 mùžeme dokonce sledovat nepatrný pokles osob vykonávajících rizikové práce. Tento pokles zøejmì souvisí i se zamìøením státního zdravotního dozoru na kontrolu rizikových prací v roce 26, vèetnì aktualizace poètu exponovaných osob. V letech 27 a 28 se poèet osob, které vykonávaly rizikové práce, mírnì zvýšil. Na obrázku 2 jsou zhodnoceny zmìny ve zpùsobu zaøazování prací do kategorií. V prvním období bylo kromì prací rizikových, i práce kategorie druhé zaøazovány do kategorií rozhodnutím orgánu ochrany veøejného zdraví. Na základì novely zákona è. 258/2 Sb., jsou od roku 24 práce do kategorie druhé zaøazovány zamìstnavatelem, což se významnì projevilo i v poètu vydávaných rozhodnutí. Souèasnì byla Tisíce 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 RIZIKOVÉ PRÁCE - Česká republika 155 15 5 421 42 44 447 391 328 31 3 31 9 269 291 299 221 18 122 13 121 127 128 21 22 23 24 25 26 27 28 Celkem Muži Žen y Obr. 1: Vývoj poètu evidovaných osob, které vykonávají rizikové práce. 35 3 25 2 1 5 1 5 71,5 % rozh odn u tí Vyh láška č. 89/21 Sb. 32 17 698 Počet rozh odn u tí 29 44 Celkem 66 3 rozhodnutí 4 857 28,5 % rozh odn u tí Novela zákon a č. 258/2 Sb. + Vyhláška č. 432/23 Sb. 3 91 3 3 996 3 279 2 827 21 22 23 24 25 26 27 28 Obr. 2: Poèet vydaných rozhodnutí o zaøazení prací do kategorií. pùvodní vyhláška è. 89/21 Sb., která urèovala kritéria pro zaøazení prací do kategorií, nahrazena vyhláškou è. 432/23 Sb. (úèinnost od 1. 1. 24), která u nìkterých faktorù zásadnì zmìnila limity pro zaøazení prací do jednotlivých kategorií. B. Souèasný stav kategorizace prací V roce 28 se v Èeské republice vykonávalo 63 723 rizikových prací u 17 359 firem. Nejvíce rizikových prací bylo 12 1 8 6 4 2 1 921 1 67 6 34 1 73 6 219 1 582 5 346 1 889 4 736 1 218 4 48 1 278 4 333 1 313 4 153 1 346 3 939 1 127 3 646 1 145 3 41 1 7 2 552 844 2 49 81 1 284 4 Moravskoslezský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Jihomoravský kraj Počet rizikových prací Olomoucký kraj Jihočeský kraj Pardubický kraj Vysočina Královéhradecký kraj Zlínský kraj Plzeňský kraj Praha Liberecký kraj Počet subjektů, kde se vykonávají riziková práce Obr. 3: Poèet rizikových prací v jednotlivých krajích a poèet firem, kde jsou rizikové práce vykonávány k 31. 12. 28. evidováno v Moravskoslezském kraji (1 921), tj. témìø 17 % všech rizikových prací. Poèty rizikových prací v jednotlivých krajích a poèty zamìstnavatelù, u kterých jsou tyto práce vykonávány, jsou uvedeny na obrázku 3. Celkovì je v IS KaPr evidováno cca 31 tisíc prací (kat. 2, 2R, 3 a 4) u více než 65 tisíc firem. V Èeské republice bylo k 31. 12. 28 v IS KaPr evidováno 446 675 osob vykonávajících rizikové práce (kategorie 2R, 3, 4), z toho 127 853 žen (28,6 %). Nejvíce osob vykonávajících Karlovarský kraj
Tab. 1: Poèet evidovaných osob v rizikových kategoriích v jednotlivých krajích k 31. 12. 28. Kraj Celkem Ženy Muži Praha 35 862 1 684 25 178 Støedoèeský kraj 45 135 12 143 32 992 Jihoèeský kraj 27 47 9 36 18 371 Plzeòský kraj 26 395 7 792 18 63 Karlovarský kraj 9 24 2 921 6 319 Ústecký kraj 4 225 13 82 27 143 Liberecký kraj 17 665 6 38 11 285 Královéhradecký kraj 23 952 7 333 16 619 Pøehledný èlánek Pardubický kraj 22 379 5 783 16 596 Vysoèina 25 996 6 56 19 49 Jihomoravský kraj 34 451 9 8 24 651 Olomoucký kraj 28 3 7 894 2 19 Zlínský kraj 25 369 1 26 15 163 Moravskoslezský kraj 84 587 18 293 66 294 Celkem 446 675 127 853 318 813 Tab. 2: Poèet evidovaných osob v jednotlivých rizikových kategoriích v jednotlivých krajích k 31. 12. 28. Kraj Kategorie 2R Kategorie 3 Kategorie 4 Celkem Z toho ženy Celkem Z toho ženy Celkem Z toho ženy Praha 1 581 451 33 567 1 18 714 125 Støedoèeský kraj 8 281 2 479 35 487 9 55 1 367 159 Jihoèeský kraj 58 331 25 959 8 664 94 41 Plzeòský kraj 1 987 1 114 23 32 6 512 1 376 166 Karlovarský kraj 281 41 8 824 2 874 135 6 Ústecký kraj 4 641 1 493 34 713 11 53 871 86 Liberecký kraj 597 198 16 448 6 88 62 94 Královéhradecký kraj 3 615 1 36 19 428 5 965 99 62 Pardubický kraj 4 425 1 9 17 261 4 625 693 149 Vysoèina 5 1 1 686 2 128 4 763 768 57 Jihomoravský kraj 2 687 1 173 3 83 8 533 934 94 Olomoucký kraj 3 892 1 745 23 187 5 999 924 15 Zlínský kraj 2 266 1 389 22 574 8 79 529 27 Moravskoslezský kraj 7 72 3 275 69 633 14 824 7 882 194 Celkem 46 933 17 69 381 8 18 753 18 662 1 41 rizikové práce je v kraji Moravskoslezském (84 587 zamìstnancù, oproti roku 27 to pøedstavuje nárùst o témìø 2 tisíce osob), výraznì ménì v kraji Støedoèeském (45 135 zamìstnancù, oproti roku 27 nárùst o necelých 13 osob) a Ústeckém (4 225 zamìstnancù, oproti roku 27 pokles o cca 1 osob) viz tabulka 1 a 2. Hodnotíme-li poèty osob vykonávajících rizikové práce podle rizikové kategorie, pak jednoznaènì nejvíce pracovníkù je evidováno v kategorii 3 (381 8 osob, tj. 85,3 %), nepomìrnì menší èást v kategorii 2R (46 933 osob, tj. 1,5 %) a nejménì v kategorii 4 (18 662 osob, tj. 4,2 %). Oproti roku 27 došlo k mírnému nárùstu poètu evidovaných osob ve všech rizikových kategoriích. Ch em i cké látky 4,5% Biologické činitele 6, 2% Psych i cká zátěž 6, 3% Pracovn í poloha 3,4% Vi b rac e 9,3% Prach 11,% El. mag.pol e 2,9% Zátěž teplem 2,4% Zrako vá zátěž 1,5% Zátěž chladem, 3% Fyzická zátěž 11,6% Hlu k 4,6% ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 29 C. Podíl jednotlivých rizikových faktorù Pøi výkonu rizikových prací jsou pracovníci nejèastìji Obr. 4: Podíl jednotlivých faktorù pøi výkonu rizikových prací k 31. 12. 28. 73
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 29 Pøehledný èlánek 74 vystaveni hluku (4,6 %), fyzické zátìži (11,6 %) a prachu (11, %). Naopak celkem nepatrný je podíl zrakové zátìže a zátìže chladem (viz obrázek 4). Nejèastìji jsou zamìstnanci exponováni jen jednomu faktoru v rizikové kategorii (69 %). Dvìma rizikovým faktorùm souèasnì je exponováno 21 %, tøem faktorùm 6 % a 4 % osob je exponováno více faktorùm v rizikové kategorii. Na dalším obrázku je porovnán podíl jednotlivých faktorù pracovních podmínek v rizikových kategorií k 31. 12. 24 a k 31. 12. 28, tedy za období, kdy poèty exponovaných zamìstnancù i evidovaných rizikových prací byl již stabilní. Na obrázku 5 je uveden procentuální podíl jednotlivých faktorù a na obrázku 6 pak poèty osob exponovaných jednotlivým rizikovým faktorùm. Z uvedeného plyne, že za období ètyø let (od roku 24 do roku 28) zùstává podíl jednotlivých faktorù v rizikových kategoriích stabilní. Výjimku tvoøí nárùst 45,% 4,% 35,% 3,% 25,% 2,% 15,% 1,% 5,%, % Hluk Fyzická zátěž Prach Podíl rizikových faktorů Vibrace Psychická zátěž Biologické činitele Chemické látky Pracovní poloha El. mag.pole k 31. 1 2. 24 k 31. 1 2. 28 Obr. 5: Podíl jednotlivých faktorù pøi výkonu rizikových prací k 31. 12. 24 a k 31. 12. 28. 3 25 2 1 5 1 5 Hluk Fyzická zátěž Počet expon ovan ých (rizika) Prach Vibrace Psychická zátěž Biologické činitele Chemické látky Pracovní poloha El. mag.pole k 31. 1 2. 24 k 31. 1 2. 28 Obr. 6: Poèet osob exponovaných jednotlivými rizikovými faktory k 31. 12. 24 a k 31. 12. 28. fyzické zátìže a vibrací, které zøejmì souvisí v dùslednìjším vyhledávání a vyhodnocování tìchto faktorù, u fyzické zátìže i se zmìnou limitù podle vyhlášky è. 432/23 Sb. Pokles psychické zátìže a poèet prací s biologickými èiniteli zaøazených do rizikových kategorií zøejmì je zapøíèinìn výhradnì zmìnou kritérií podle výše cit. vyhlášky. D. Kategorizace prací ve vazbì na profesionální onemocnìní (nemoci z povolání i ohrožení nemocí z povolání) Zátěž teplem Zátěž teplem Zraková zátěž Zraková zátěž Zátěž chladem Zátěž chladem Ve smyslu naøízení vlády è. 29/1995 Sb. byly nejèastìjší pøíèinou profesionálních onemocnìní hlášených v roce 28 fyzikální vlivy (kapitola II) v 766 pøípadech, dále to byly nemoci kožní (kapitola IV) ve 233 pøípadech, nemoci pøenosné a parazitární (kapitola V) ve 22 pøípadech a nemoci dýchacího systému (kapitola III) ve 182 pøípadech. Výraznì nižší poèet onemocnìní byl zpùsoben chemickými látkami (kapitola I) v poètu 15 pøípadù. Pro hodnocení a analýzy vztahu kategorizace prací a profesionálních onemocnìní je vhodné vycházet ze èlenìní pøíèinných faktorù ve smyslu kategorizace prací, jak je uvádí vyhláška è. 432/23 Sb. Hlavním rozdílem oproti klasifikaci položek profesionálních onemocnìní uvedených v naøízení vlády è. 29/1995 Sb. je zapoèítání vìtšiny onemocnìní kožních (kapitola IV) zpùsobených rùznými chemickými pøípravky do kategorizaèního pøíèinného faktoru chemické látky. Pøi porovnání kategorizace prací s profesionálními onemocnìními byly zvoleny pouze ty faktory, které lze jako pøíèinné pøiøadit k profesionálním onemocnìním hlášeným v roce 28. Proto nebyl zohlednìn napøíklad faktor psychické zátìže, pøestože z pohledu kategorizace prací pøedstavuje významnou položku. Pøi ovìøování podmínek vzniku nemocí z povolání vyplòuje hygienická služba ke svému stanovisku pøílohu, kde kromì jiného specifikuje kategorii pøíèinného faktoru daného onemocnìní. Tento údaj je rozdìlen do dvou èástí. V první se uvede kategorie pøíèinného faktoru, jak ji urèila kategorizace práce v dobì vzniku daného onemocnìní. Pokud však kategorizace prací, resp. urèení kategorie pøíèinného faktoru formálnì provedeno nebylo, vyplòuje se i èást druhá. Zde se uvede zjištìní z procesu ovìøení podmínek výkonu dané práce, tj. které kategorii by pøíèinný faktor v dobì vzniku onemocnìní odpovídal. Dùležité je, že dochází k jasnému rozlišení, zda daná práce byla èi nebyla formálnì kategorizována. Na obrázku 7 je uvedeno rozdìlení profesionálních onemocnìní hlášených v roce 28 podle pøíèinného faktoru. Souèasnì je zobrazeno, zda daný faktor byl èi nebyl v rámci Obr. 7: Poèty profesionálních onemocnìní hlášených v roce 28 podle pøíèinného faktoru a jeho rizikovosti. formální kategorizace práce urèen a zda odpovídal kategorie rizikové (2R, 3, 4) nebo kategorii nerizikové (1, 2). Ve 45 pøípadech (3,21 %) kategorii pøíèinného faktoru ani pøi ovìøování podmínek práce nebylo podle ovìøujícího pracovištì KHS možné spolehlivì vyjádøit. Šlo zejména o onemocnìní kožní (22 pøípadù) a infekèní (15 pøípadù). U jednotlivých pøíèinných faktorù onemocnìní byla provedena detailnìjší analýza. Ke vzniku 122 profesionálních onemocnìní (69 %) zpùsobených prachem došlo pøi výkonu prací kategorizovaných pro daný prach jako rizikové. Z toho
114 (93 %) pøípadù mìlo souvislost s expozicí oxidu køemièitému nebo azbestu. Naopak u 39 pøípadù (22 %), kdy práce byly kategorizovány jako nerizikové, bylo 36 onemocnìní podmínìno alergickou reakcí. U pøíèinného faktoru chemických látek vzniklo 146 onemocnìní (61 %) u prací kategorizovaných jako nerizikové. Z toho se ve 143 pøípadech jednalo o profesionální dermatózy. Nejèastìjšími pøíèinami byly v 4 pøípadech ropné výrobky, ve 23 pøípadech plastické hmoty, v 18 pøípadech dezinfekèní pøípravky a v 17 pøípadech pryž a gumárenské chemikálie. Pøíèinný faktor hluk zpùsobil profesionální onemocnìní hlášená v roce 28 pouze ve 26 pøípadech, z toho 23 vzniklo pøi výkonu prací pro hluk rizikových. Vibrace pøenášené na ruce byly pøíèinným faktorem pro hlášená profesionální onemocnìní celkem ve 269 pøípadech. Z toho ve 199 pøípadech (tj. 74 %) u prací, které byly pro faktor vibrací kategorizovány jako rizikové. Z celkového poètu 269 onemocnìní bylo pouze 8 pøípadù (3 %) diagnostikováno jako nemoci cév rukou. Tedy 7 % onemocnìní pøedstavují nemoci periferních nervù horních konèetin charakteru ischemických a úžinových neuropatií a nemoci kostí a kloubù rukou nebo zápìstí nebo loktù. Ve 34 pøípadech onemocnìní (13 %) nebyl faktor vibrací u dané práce zamìstnavatelem zkategorizován, odpovídal by však také nadlimitní rizikové úrovni. Pøekvapivý se však jeví vznik 36 onemocnìní z výkonu prací, které sice pro faktor vibrace kategorizovány byly, ale jako nerizikové. Faktor fyzické zátìže byl ve 459 pøípadech jednoznaènì nejèastìjší pøíèinou profesionálních onemocnìní hlášených v roce 28. Ve 176 pøípadech (38 %) pøi výkonu práce kategorizované pro daný faktor jako riziková, ve 169 pøípadech (37 %) kategorizované pro daný faktor jako neriziková. U 114 onemocnìní (25 %) kategorizace práce pro faktor fyzické zátìže provedena nebyla. Z toho v 98 pøípadech KHS pøi ovìøování podmínek práce uvedla, že by fyzická zátìž odpovídala kategorii rizikové. Biologické èinitele se jako pøíèina vzniku profesionálních onemocnìní hlášených v roce 28 uplatnily v celkem 22 pøípadech, z toho pouze 6 onemocnìní (3 %) vzniklo pøi výkonu práce kategorizované pro daný faktor jako riziková. Obr. 8: Poèty profesionálních onemocnìní podle pøíèinného faktoru v roce 25 28. Naopak 161 onemocnìní (8 %) vzniklo pøi výkonu práce kategorizované pro faktor biologické èinitele jako neriziková. Jednoznaènì nejèastìjší pøíèinou vzniku infekèních profesionálních onemocnìní byl ve 111 pøípadech (55 %) svrab. U prací kategorizovaných jako nerizikové onemocnìní zpùsobená svrabem pøedstavují až 69 %. Na obrázku 8 je uveden vývoj poètu profesionálních onemocnìní podle pøíèinného faktoru od roku 25 do roku 28. Je zøejmé, že onemocnìní zpùsobených nadmìrnou fyzickou zátìží v posledních dvou letech výraznì pøibývá. Diskuse Nejèastìjším faktorem na rizikové úrovni je v pracovním prostøedí Èeské republiky hluk. Z hlediska vzniku profesionálních onemocnìní je s 26 onemocnìními jeho vliv prakticky zanedbatelný. Pøíèiny lze hledat v kvalitní ochranì pracovníkù vycházející z dobré zjistitelnosti hluku pøi práci, relativnì snadné mìøitelnosti, úèinných osobních ochranných prostøedcích a v efektivních lékaøských preventivních prohlídkách. Profesionální onemocnìní, která vznikla pùsobením prachu pøi výkonu rizikových prací, byla z 93 % vyvolána pùsobením prachu s obsahem oxidu køemièitého nebo azbestu a budou spíše tzv. starou expozicí. Z celkového poètu 177 onemocnìní vyvolaných prachem bylo 63 (36 %) zpùsobeno alergickou reakcí. Zhruba polovina z nich vznikla pøi výkonu prací nerizikových a polovina z prací rizikových. Dodržení limitních hodnot alergizujícího prachu v pracovním ovzduší a tím i zaøazení do nerizikové kategorie 2 nezaruèuje dokonalou ochranu pøed vznikem alergických onemocnìní. Zásadní prevencí je proto snaha o minimalizaci koncentrací prachu na pracovišti a zejména vèasné odhalení možné alergické reakce pracovníka na daný prach pøi vstupní, resp. periodické lékaøské prohlídce. Alergická reakce je také èastou pøíèinou profesionálních onemocnìní vyvolaných faktorem chemické látky, zejména nemocí kùže vlivem pùsobení ropných produktù, plastických hmot, dezinfekèních pøípravkù a gumárenských chemikálií. Témìø 75 % z tìchto onemocnìní vzniklo pøi výkonu prací pro daný faktor nerizikových, tzn. již takto zkategorizovaných nebo nerizikové kategorii odpovídající. Nelze vìtšinou oèekávat zaøazení práce do rizikové kategorie pouze pro samotnou práci s pryží, latexovými rukavicemi nebo pro používání dezinfekèních pøípravkù. Z celkového poètu 238 profesionálních onemocnìní s pøíèinným faktorem chemické látky bylo pouze 15 onemocnìní (6 %) patøících do kapitoly I podle naøízení vlády è. 29/1995 Sb., kdy chemická látka zpùsobila onemocnìní jiného systému než kùže. Ve 4 pøípadech se jednalo o nemoc z polycyklických kondenzovaných uhlovodíkù, ve 3 pøípadech o nemoc z aromatických nitro nebo amino slouèenin a ve 2 pøípadech o onemocnìní z olova nebo jeho slouèenin. Pro onemocnìní vyvolaná biologickými èiniteli je již pravidelnì typický výskyt svrabu (55 % ze všech pøípadù). Celkovì 96 % infekèních profesionálních onemocnìní vzniklo pøi výkonu prací kategorizovaných jako nerizikové nebo pro biologické èinitele nezkategorizovaných. Jedná se èasto o zdravotnictví, sociální služby, práci v zahranièí, zemìdìlství a živoèišnou výrobu, kde faktor biologické èinitele rizikové úrovnì dané vyhláškou è. 432/23 Sb. skuteènì nedosahuje. Prevencí je obecná opatrnost pøi práci s možnou expozicí biologickým èinitelùm. U svrabu je to pak zejména vèasná diagnostika a zjištìní zdroje onemocnìní, aby nedošlo k nákaze dalších pracovníkù. Rizikový faktor vibrace pøedstavuje z hlediska vzniku profesionálních onemocnìní trvale vážný problém. Vzhledem k neexistující úèinné osobní ochranì pracovníka se tak jedinou prevencí pøi výkonu rizikových prací stávají pouze lékaøské preventivní prohlídky. Vstupní pro odhalení kon- Pøehledný èlánek ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 29 75
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 29 Pøehledný èlánek traindikací a z pohledu postupnì vznikajících onemocnìní zejména pak prohlídka periodická. Zdá se však, že tyto lékaøské preventivní prohlídky nejsou v pøedcházení vzniku tìchto onemocnìní dostateènì úèinné, neboś stejnì jako v roce 27 bylo i tentokrát 74 % pøípadù onemocnìní hlášeno z výkonu prací rizikových. Dané prohlídky tedy zjevnì poèínající poškození zdraví vlivem vibrací pøenášených na ruce neodhalily vèas. Pro lékaøe závodní preventivní péèe i pro hygieniky stanovující náplò preventivních prohlídek je velice dùležitý i fakt, že 7 % vzniklých onemocnìní pøedstavují nemoci periferních nervù horních konèetin charakteru ischemických a úžinových neuropatií a nemoci kostí a kloubù rukou, zápìstí nebo loktù. Typická preventivní prohlídka zamìøená pouze na traumatickou vazoneurózu s poškozením cév tedy nebude dostateènì úèinná. V roce 28 byl z hlediska hlášených profesionálních onemocnìní zpùsobených pøíèinným faktorem fyzická zátìž zaznamenán výrazný nárùst. Na obrázku 8 je jasnì vidìt, že faktor fyzické zátìže v posledních letech byl vždy nejèastìjší pøíèinou profesionálních onemocnìní a že stále nabývá na významu. Zhruba 38 % onemocnìní vzniklo z výkonu rizikových prací, tzn. pøi provádìní lékaøských preventivních prohlídek, které neodhalily poèínající onemocnìní. Dalších 37 % onemocnìní vzniklo pøi výkonu prací zkategorizovaných jako nerizikové. I pøi možnosti vyšší citlivosti a predispozici nìkterých osob se nevyhneme podezøení, že kategorizace nebyla ze strany zamìstnavatelù v daných pøípadech provedena dobøe. Celkem 21 % onemocnìní vzniklo pøi výkonu prací, kdy zamìstnavatelé daný faktor v kategorizaci nezohlednili vùbec a pøi šetøení podmínek vzniku onemocnìní se ukázalo, že byl dokonce na rizikové úrovni. Strmý nárùst poètu onemocnìní v posledních dvou letech mùže být i èásteènì zpùsoben samostatným hlášením každé diagnózy a položky nemoci z povolání, pøestože vznikly v rámci jedné kauzy a u jednoho pracovníka. Nijak to však nemùže snížit alarmující vývoj profesionálních onemocnìní zpùsobených nadmìrnou fyzickou zátìží. Závìr Autoøi navázali na svá pøedchozí sdìlení a uvedli základní údaje z IS KaPr k datu 31. 12. 28. Kromì celkového pøehledu byl podrobnìji zkoumán podíl jednotlivých faktorù pracovních podmínek a jejich zmìny v uplynulých letech. Z hlediska vzniku profesionálních onemocnìní se stále vážnìjším problémem stávají onemocnìní vyvolaná lokální fyzickou zátìží. Nedobrá situace se nemìní ani u profesionálních onemocnìní vyvolaných vibracemi pøenášenými na ruce. U obou tìchto škodlivých faktorù pracovního prostøedí neexistuje pøi výkonu rizikových prací jiné preventivní opatøení než lékaøské prohlídky. Toto opatøení však není zjevnì dostateènì úèinné, neboś v pøípadì fyzické zátìže více než tøetina a v pøípadì vibrací pøenášených na ruce dokonce tøi ètvrtiny profesionálních onemocnìní hlášených v roce 28 vzniklo u pracovníkù vykonávajících rizikové práce, kteøí lékaøské prohlídky pravidelnì absolvují. Je zjevné, že analýzy dat ze stávajících registrù lze dobøe využít k prezentaci evidovaných informací, ale i ke zjišśování problematických oblastí v ochranì zdraví pøi práci. Tyto poznatky jsou velice dùležité pro zamìstnavatele i pro poskytovatele závodní preventivní péèe. Hygienická služba je pak mùže promítnout do urèování priorit pro výkon státního zdravotního dozoru. LITERATURA 1. Kuèera, I., Hlaváè, P.: Kategorizace prací a její zpracování v Informaèním systému hygienické služby. Èeské pracov. lék., 4, 23, è. 4, s. 188-193. 2. Hlaváè, P., Kuèera, I.: Profesionální expozice pracovníkù faktorùm pracovního prostøedí ve vztahu k hlášeným nemocím z povolání v roce 23. Èeské pracov. lék., 5, 24, è. 2, s. 68-73. 3. Kuèera, I., Hlaváè, P.: Profesionální expozice pracovníkù faktorùm pracovního prostøedí ve vztahu k hlášeným nemocím z povolání v roce 24. Èeské pracov. lék., 6, 25, è. 2, s. 77-82. 4. Kuèera, I., Hlaváè, P.: Profesionální expozice faktorùm pracovního prostøedí ve vztahu k hlášeným nemocím z povolání v roce 25. Èeské pracov. lék., 7, 26, è. 2, s. 7-75. 5. Kuèera, I., Hlaváè, P.: Kategorizace prací ve vazbì na profesionální onemocnìní hlášená v roce 26. Èeské pracov. lék., 8, 27, è. 2, s. 7-75. 6. Kuèera, I., Hlaváè, P.: Kategorizace prací ve vazbì na profesionální onemocnìní hlášená v roce 27. Èeské pracov. lék., 7, 28, è. 2 3, s. 81-86. Pøedloženo k publikaci 24. 3. 29 MUDr. Ivan Kuèera Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje Habrmanova 19 51 1 Hradec Králové e-mail: ivan.kucera@khshk.cz 76