P R O G R A M REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY LETOHRAD

P R O G R A M REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY LETOHRAD 20 16 20 25 projednáno radou města dne 19. 12. 2015

Úvod Městská památková zóna v Letohradě byla vyhlášena s účinností od 1.listopadu 1990 tehdejším plenárním zasedáním Východočeského národního výboru v Hradci Králové 17.10.1990, ale systematická péče o kulturní dědictví má ve městě mnohem hlubší kořeny sahající před rok 1980. Dokladem toho je dlouholetá spolupráce se Státním ústavem pro rekonstrukci památkových měst a objektů, která byla základem pro zpracování několika koncepčních materiálů počínaje konceptem územního sídelního útvaru v roce 1976, s příslušným respektem k památkovým objektům a jejich budoucího začlenění do soustředěné péče. Důkazem o těchto prioritách města jsou výsledky práce Koordinační komise pro rekonstrukci historického jádra města Letohradu, která od roku 1982 řešila obnovení původní funkce zámeckého parku, vymístění nevhodných školských a výrobních provozů z budovy zámku, přípravu jeho rozsáhlé obnovy a začlenění památkových objektů do nových funkčních celků. K nejvýznamnějším počinům patřilo zahájení celkové rekonstrukce zámku v roce 1984, kdy došlo také k záchraně a opravě cenných štukových výzdob v hlavním zámeckém křídle. Dokončeny byly práce na Studii historického jádra Letohrad (1992) včetně dokumentace památkově chráněných objektů, Studie využití Nového dvora (1992) a Směrný územní plán (1993). Po vyhlášení usnesení Vlády ČR č.209/92 rozhodlo městské zastupitelstvo o přihlášení Letohradu do Programu regenerace MPR a MPZ v srpnu 1992. První program Regenerace městské památkové zóny byl schválen zastupitelstvem 31.5.1994. Následující programy byly aktualizovány postupně, a to k rokům 2003, 2013 a 2015. Během této doby bylo realizováno mnoho akcí ke zlepšení stavu objektů i celkového životního prostředí v památkové zóně. Významné změny v posledních letech jsou důvodem vypracování zcela nového programu, který se vám nyní dostává do rukou. Od roku 2006 došlo ke zvýšení významu péče o toto území oddělením komise pro regeneraci MPZ od komise životního prostředí a vytvořením vlastního městského mimorozpočtového fondu na obnovu památek.

Zpracoval Martin Hatka, 1. místostarosta města v listopadu 2015 Ve stručnosti stojí za připomenutí, že první zmínku o Kyšperku nacházíme k roku 1308. Hrad byl vystavěn zřejmě na přelomu 13. a 14. století. Ve Zbraslavské kronice je záznam o šlechtici, který se psal z Kyšperka (Jenisius de Geyrsperg). Pozůstatky hradu z 80. let 19. století jsou zřejmé na kresbě K. Liebschera na pozadí hradu Lanšperka a byly potvrzeny archeologickým průzkumem organizovaným městem v roce 2006 před připravovaným 700. výročím města.

Městečko se však prvně objevuje v dokumentech k roku 1513, jeho podoba na následujícím obraze je z roku 1811. Rekonstrukce budovy zámku byla započata v roce 1984 restaurováním štuko- vé výzdoby, výměnou oken, izolací proti zemní vlhkosti, novým centrálním zdrojem tepla v křídle A a dokončena křídly C a D až po roce 1995.

Současný stav Do městské památkové zóny Letohrad tvořené především historickým jádrem města náleží ulice Sirková, Požárníků, Divadelní, Ústecká, Svatojánská, Komenského, Nové Město, Vitanovského, Jilemnického, Palackého, Úzká, Náměstí svobody, Václavské náměstí. Uvnitř památkové zóny se dále nachází hřbitov, poutní kaple sv. Jana Nepomuckého, zámecký park a další objekty dotvářející její charakter - zahradní domek čp.2 v zámeckém parku, čp.53, 9, 10, 74, 76, 3 a 208 na Václavském náměstí, které nejsou chráněnými památkovými objekty, ale zasluhují si nezbytnou pozornost v popisovaném období. V letech 2004 2015 bylo provedeno mnoho zásadních akcí v památkové zóně, tedy významné splnění vytčených cílů, které vyžadují vypracování tohoto zcela nového programu, jeho aktualizace nestačí. Z provedených akcí se jedná zejména o : - vybudování zázemí pro cykloturisty v předzámeckém prostoru, - zřízení zastřešeného informačního stánku k propagaci místních památek a zajímavostí, - předláždění části plochy náměstí před novou radnicí, - celková rekonstrukce čp.10 na budovu nového městského úřadu, - dokončení hlavních oprav na čp.77 městském muzeu a IC, nové expozice začátků sirkařství - zcela obnovena hlavní opěrná zeď zámecké terasy, - realizována 1.etapa nového osvětlení a předláždění tzv. velkého podloubí, - vybudován nový vstup do parku v úrovni hřbitova, - provedena rekonstrukce první části jižní obvodové zdi zámeckého parku - oprava varhan v kostele sv. Václava, restaurování všech vstupních dveří z náměstí, - oprava Hotmarovy kapličky a drobných památek v okolí MPZ, - výměna střešní krytiny na zvonici ve Vitanovského ulici, - výměna střešní krytiny na hlavním křídle A zámku, - rekonstruováno schodiště a střecha hřbitovní kaple, nové osvětlení hřbitova, - v letech 2014-15 proběhly dvě etapy restaurování morového sloupu na Václavském náměstí, - bývalé veřejné záchodky v parku přebudovány na voliéru exotického ptactva, - přestavbou bývalé kotelny a zázemí skleníku vznikly prostory pro ukázkový chov klokanů - úpravou ploch na Václavském náměstí došlo k vyloučení stání autobusů, - celkovou rozsáhlou rekonstrukcí areálu Orlické tvrze privátním sektorem došlo zatraktivnění Letohradu jako města se zajímavou historií a vztahem jeho občanů k historickému dědictví, - občané a společnosti vlastnící měšťanské domy pokračovaly v jejich zásadní údržbě, - rekonstrukce střech a předláždění nádvoří u kaple sv. Jana Nepomuckého na Kopečku se stala základem pro další etapy revitalizace objektu a jeho budoucího využití, Územně plánovací podklady a dokumentace 1) Nový územní plán města byl schválen zastupitelstvem 10.září 2014, zhotovitelem bylo SURPMO a.s. / historickému území a památkám se věnuje v části str. 46 53 / 2) Studie historického jádra Letohrad (SURPMO 1992),

3) Studie využití a rekonstrukce Nového Dvora v Letohradě (AUREA 1992), 4) Pasport nemovitých kulturních památek (2006), 5) Obnova zámecké parku (Šonský, Machovec 1988), 6) Pasportizace zeleně zámeckého parku (Projekce zahradní, krajinná a GIS, s.r.o. 2014) 7) Studie regenerace Václavského náměstí (AUREA 2006) 8) Alternativní studie řešení Václavského náměstí (ČVUT 2007) 9) Revitalizace zámeckého parku ve stádiu zpracování pro podání žádosti o dotační prostředky v rámci přeshraniční spolupráce Letohrad Niemcza (Euroregion Glacensis) 10) Studie využitelnosti kaple sv. Jana Nepomuckého na Kopečku a jejího okolí Seznam památek v městské památkové zóně 1. Rozloha 21,7 ha bez Nového dvora (24,2 ha včetně Nového dvora) 2. Počet rejstříkových čísel 26 / počet jednotlivých objektů 37 Včetně Nového dvora 27/52 3. Město nemá prohlášené ochranné pásmo MPZ 4. Seznam památek v MPZ vlastník : 3987 zámek s areálem 3987/1 zámek čp.1 obec 3987/2 park 3987/3 sousoší sv.anny 3987/4 kašna 3987/5 altánek 3987/6 sochy lvů 3987/7 pavilon 3987/8 umělá jeskyně 3987/9 zahradní domek 3987/10 ohrazení 3990 kostel sv.václava 3990/1 kostel církev římskokatolická 3990/2 brána kostela 3990/3 zvonice

3992 morový sloup obec měšťanské domy 3995 dům čp. 4 fyzická os. 3996 dům čp. 5 fyzická os. 3997 dům čp. 6 fyzická os. 3998 dům čp. 7 fyzická os. 3999 dům čp. 8 fyzická os. 4000 dům čp. obec 45 4001 dům čp. fyzická os. 46 4002 dům čp. právnická os. 47 4003 dům čp. právnická os. 48 4004 dům čp. fyzická os. 49 4005 dům čp. právnická os. 50 4006 dům čp. právnická os. 51 4007 dům čp. fyzická os. 52 4008 dům čp. 54 fyzická os. 4009 dům čp. 55 fyzická os. 4010 dům čp. 56 obec 4011 dům čp. 57 církev římskokatolická 4012 dům čp. 58 fyzická os. 4013 dům čp. 59 fyzická os. 4014 dům čp. 60 fyzická os. 4015 dům čp. 77 obec 4016 Nový dvůr čp. 147 s areálem 4016/1 Nový dvůr fyzická os. 4016/2 sýpka 4016/3 dům čp. 177 4016/4 dům čp. 72 4016/5 dům čp. 73 4016/6 dům čp. 106

4016/7 dům čp. 107 4016/8 dům čp. 288 4016/9 sklad 4016/10 dům čp. 702 4016/11 sklad 4016/12 dům čp. 18 4016/13 sklad 4016/14 sklad 4016/15 dům čp. 232 4017 poutní kaple sv. J. církev Nepomuckého římskokatolická 4018 dům čp. 189 fyzická os. Obrazová část k obnoveným památkovým objektům k 31.12.2015

Charakteristika města Základní cíle rozvoje městské památkové zóny Město Letohrad v okrese Ústí nad Orlicí ve východních Čechách bývá pro své krásné umístění v podhůří Orlických hor a pro své bohatství kulturních památek často cílem turistů z celého Česka, neboť i svůj název získalo díky svému historickému postavení letoviska. Městečko vzniklo ve 14. století a do roku 1950 neslo jméno Kyšperk. Ke Kyšperku byly připojeny sousední obce Orlice, Kunčice a Rotnek (nyní Červená) a tento celek byl nazván Letohradem. S Letohradem je spojeno v jeho historii mnoho jmen významných osobností kultury A. Castelli, F. V. Hek, A. Mucha, I. a J. Umlaufovi, A. Buchtel, P. Jilemnický a další. Renesanční tvrz vybudovaná v roce 1554 se stala základem dnešního barokního zámku. Město bylo ve své historii v držení více šlechtických majitelů. Jeden z nich Ignác Dětřich Vitanovský přestavěl zámek do dnešní podoby a v roce 1680 staví i barokní kostel sv. Václava na náměstí. Dnešní kaple sv. Jana Nepomuckého na Kopečku byla vybudována v roce 1734 za Jana Václava Brédy. Kyšperk měl v historické době městské právní atributy, například rychtáře, právo útrpné i hudební. Ve městě se konaly jarmarky a týdenní trhy. Zajímavým prvkem novodobého průmyslového vývoje je sirkařská tradice z minulého století (první manufakturní výroba sirek na území Čech), které je věnována nová expozice městského muzea. Jednotliví sirkaři zde vyráběli dříve než ve známé Sušici. Město se v posledních dvou stoletích kulturně i hospodářsky rozvinulo a skýtá možnosti dalšího vývoje díky svým územním i historickým předpokladům. Letohrad je od roku 1990 dějištěm významné kulturní události regionu Mezinárodního hudebního festivalu, jehož pořadatelem je Společnost F. V. Heka a město. První ročník festivalu se uskutečnil v roce 1990, a od té doby získal trvalé místo na hudební scéně Pardubického kraje a celé naší vlasti. Festivalu se každoročně účastní především mladí hudebníci i ze zahraničí a soubory z celého světa. Od roku 2004 se vždy v září koná v Letohradě setkání autorů literatury faktu organizované Klubem autorů literatury faktu založeným v roce 1991 a městem. Při této příležitosti navštěvuje město řada významných osobností kulturního života v ČR i ze zahraničí. Díky své přírodní poloze a skutečnosti, že Letohrad je významnou mezinárodní železniční křižovatkou, je město centrem turistiky a podnikání. S historií města Letohradu se seznámíte v muzeu na Václavském náměstí, které vzniklo úpravou expozice spisovatele Petra Jilemnického v jeho rodném domě. Druhá část městského muzea se nachází ve třetím nadzemním podlaží hlavní zámecké budovy. Tato část expozice by se měla rozšířit v souvislosti s převzetím původních sbírek z nynějších depozitářů v Opočně a Jaroměřicích nad Rokytnou. V Novém Dvoře vystavěném naproti zámku je umístěno největší soukromé muzeum řemesel v ČR, které se od svého otevření stalo cílem mnoha zájezdů našich i zahraničních turistů. Navíc dnes již tradiční Řemeslnická sobota láká od roku 2009 každoročně v prvních červencových dnech výrobce a vystavovatele z celé ČR a více než tři tisíce návštěvníků. Každý rok v květnu se koná věhlasná Kopečková pouť, v létě přiláká turisty koupaliště, děti zase letní tábor na Kunčicích, ostatní jízdárna, závodní dráha biatlonu či tenisové kurty, stadion, lyžařský vlek na Kunčicích. V rámci Sdružení Orlicko se stává Letohrad křižovatkou cykloturistiky v podhůří Orlických hor. V září 2007 byla otevřena první ze čtyř připravovaných cyklostezek a to do Ústí nad Orlicí. V dalších letech byla zprovozněna trasa do Žamberka, připravuje se do Pastvin a směrem na Králíky.

Přestavba železničního koridoru z Polska přes Letohrad a Ústí nad Orlicí na Prahu nepochybně příznivě ovlivňuje návštěvnost města a poptávku po službách pro jeho návštěvníky, vyšší úrovně se dosáhne připravovanou celkovou modernizací železničního uzlu a nádraží. Okres Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji patří k území s relativně příznivými geologickými poměry pro vznik velkých akumulací podzemních vod. K nejvýznamnějším zásobárnám podzemní vody patří v našem regionu Kyšperská synklinála, která tvoří základ zásobování pitnou vodou. Jedním z prioritních úkolů je starost a péče o uchování a zlepšování současného životního prostředí. K chráněným územím patří Letohradská bažantnice, která byla založena jako jedna z prvních v Čechách, zachovaná je tou nejstarší a zámecký park z let 1820 1830 s významnou cizokrajnou květenou a stromy. V MPZ se nachází 197 domů a žije zde 951 obyvatel, z čehož vyplývá, že obytná funkce je zachována a nedochází k vylidňování. Většina domů na náměstí má svého majitele, který zde i bydlí. V přízemí jsou zřízeny obchody a provozovny služeb. Celkově lze tedy konstatovat, že náměstí zůstává přirozeným centrem města. Tuto skutečnost potvrdila také anketa zorganizovaná městem k umístění radnice. Téměř všichni dotázaní potvrdili, že je správné umístit městský úřad do budovy na historickém náměstí, přičemž následně došlo na místě bývalého zájezdního hostince tzv. Panského domu k vybudování moderního objektu městského úřadu s velmi využívaným průchodem do Komenského ulice. Ke zcelení historického území byly podniknuty kroky k odkoupení pozemků v místech bývalého hradu Kyšperk, což se částečně podařilo v roce 2007 a zbytek zájmového území byl pronajat. Lokalita bývalého hradu Kyšperk byla archeologicky prozkoumána, byť není zatím součástí MPZ. EKOLOGICKÉ VZTAHY MPZ Pro zajištění všech plnohodnotných funkcí města pro život občanů je potřeba zdůraznit dlouhodobé zlepšování životního prostředí. Především se jedná o: - zajištění topných médií v obytných domech, které minimalizují negativní vliv ovzduší (plyn, elektřina, tepelná čerpadla), což je v MPZ již vyřešeno, - odvod splaškových a odpadních vod, stavba městské ČOV a její rozšíření na novou kapacitu, dobudování kanalizačních stok na Kunčicích a kompletní kanalizační síť s čistírnou v Červené k roku 2016 zajistí minimální znečišťování protékající Tiché Orlice, - doplnění výsadby zeleně, proběhla obnova nejpodstatnější části parku, dosadbě dožívající zeleně a v akci Sázení stromů prvňáčků byly po dobu deseti let každoročně v zastavěné části města doplňována nová stromořadí, připravuje se rozsáhlý projekt revitalizace ploch parku a bývalého zámeckého zahradnictví na zážitkové plochy, - udržení čistoty a pořádku ve městě je ošetřeno jednak činností vlastních technických služeb, ale sběr a třídění odpadů a manipulace s nimi je usměrňována v rámci integrovaného systému nakládání s odpady, vybudována je městská kompostárna a dva sběrné dvory s využitím prostředků EU. Nadprůměrnou úroveň má systém svozu tříděného odpadu formou od domu k domu, odpadové hospodářství již splňuje standardy EU pro budoucí období. V současnosti je MPZ přirozeným centrem města. Dokončení, rekonstrukce a rehabilitace tří nejdůležitějších objektů, tedy zámeckého areálu, Nového dvora a Orlické Tvrze, přináší oživení a zatraktivnění celého města. Letohrad bude nabízet potencionálním návštěvníkům společenské, kulturní, komerční i rekreační zázemí. Záměrem je vybudovat z města přitažlivé výletní místo, nabízející nejen pěknou přírodu.

Stávající stav pozitivum: MPZ Letohradu je ve srovnání s řadou dalších MPR a MPZ v ČR v relativně dobrém stavu. - většina budov, především na náměstí a jeho bezprostředním zázemí je v majetku města, církve a místních občanů, kteří je dobře udržují a opravují fasády v souladu se studií historického jádra SÚRPMA z roku 1992, (viz fotodokumentace), - hlavní dominantní budovy jako zámek, muzeum, kostel, morový sloup a měšťanské domy mimo čp. 5 jsou opravené, minimálně fasády do náměstí, budova bývalé radnice čp. 41 a a čp. 163 čekají na nové využití a opravy, - MPZ nepřestala plnit funkci přirozeného centra města, řada nově vybudovaných obchodů v této části města od roku 1990 tuto funkci podporuje základní funkce MPZ víceméně odpovídá budoucím záměrům, je zachována částečně obytná funkce - technická infrastruktura, veřejné osvětlení a spojové kabely jsou většinou v dobrém technickém stavu, je nutná výměna stožárů, které svým provedením budou dokreslovat MPZ, - vytvořeny jsou podmínky pro ekologické vytápění objektů, proběhla plynofikace města, - nově budovaný informační systém v památkové zóně a parku bude dokončen s revitalizací Stávající stav negativum: - hlavní komunikace procházející historickým jádrem města. V současné době je vysoká dopravní frekvence v prostoru náměstí, v ul. Komenského - kritické dopravní místo je ve vyústění Jilemnického ulice do Václavského náměstí z hlediska bezpečnosti chodců, zvláště v zimě, bylo vyřešeno alespoň rozšířením chodníku - nedostatečně využívané prostory kolem zámku, velká zámecká terasa, malé nádvoří, předzámecký prostor u muzea, bývalé zahradnictví je řešeno novým projektem, - bývalá zámecká oranžérie nemá vhodné využití s ohledem na své umístění a potřeby města, připravován je nový projekt na expozice bonsají, citrusů a drobných živočichů, - všeobecný nedostatek finančních zdrojů jak vlastníků objektů, tak i města (vzhledem k finančním prostředkům získaným z Programu regenerace je město schopno zajišťovat opravy pouze nejvýznamnějších objektů a dofinancování z vlastního fondu regenerace, - opotřebovaná podstatná část dlážděných povrchů na Václavském náměstí, - malá kapacita řízených odstavných a parkovacích ploch v blízkosti centra, ZÁKLADNÍ CÍLE ROZVOJE MPZ V souladu s rozvojovými záměry celého města, které zpracovalo souběžně s tímto dokumentem i Strategický plán rozvoje města budou za základ rozvoje MPZ považovány následující cíle: a) udržení MPZ ve funkci městského centra - zachování a podpora obytné funkce jako jedné ze základních v rámci celé polyfunkční MPZ - dosažení dohody o budoucím funkčním využití, resp. změně funkčního využití některých objektů, podpora služeb, pohostinství, rychlé občerstvení, posezení (předzahrádky),

b) zvýšení turistické přitažlivosti města - rozšiřování městského muzea, obnovování a prezentace sbírkových předmětů, zřízení lapidária, realizace vyhlídkové trasy nebo vycházkového okruhu pro turisty, spolupráce s privátními subjekty, především muzeem řemesel a Tvrzí Orlice, - i nadále pokračovat v pořádání Dnů památek dokořán, hudebních slavností, poutí a dalších aktivit, zajímavých pro návštěvníky, na náměstí, v zámeckém parku, spojené s možností návštěvy vyhlídkového místa v lokalitě bývalého hradu Kyšperka, obnovení Muchovy vyhlídky, - postupné dobudování, zlepšení sítě turistických a sportovních tras, především cyklostezek, - dobudování informačního systému, označení a popisy významných památek, - vyvážené využití závěrů obsažených ve studiích na úpravy Václavského náměstí (studie historického jádra, SÚRPMO Hradec Králové 1992, generel náměstí Ing. arch. Klözel 1994, studie úprav Václavského náměstí AUREA 2006 a ČVUT 2007), - úzká spolupráce majitelů, respektive správců objektů s NPÚ a městem, c) dopravní zklidnění MPZ, zdokonalení organizace dopravy - dokončení předláždění obou podloubí s osvětlením k bezpečnějšímu pohybu chodců, včetně tělesně postižených, - zlepšení dopravní situace MPZ její regulací, rozšíření území s placeným stáním i za hranice Václavského náměstí, tak aby veřejný prostor patřil více lidem, než automobilům, - dostavba komunikačního systému města, tak aby místní komunikace umožnily snížit zatížení komunikace procházející MPZ a mohly být v budoucnu i vyjmuty ze státního silničního fondu, za předpokladu odklonu nákladní dopravy mimo MPZ, - opatření k omezení tranzitivní dopravy z MPZ, - vybudování a regulace nových parkovacích ploch na obvodu MPZ, - hledání vhodného využití pro čp. 84 a 85 řešící potřeby historického centra d) zvýraznění všech specifických jevů a prvků - v zájmu obyvatel města i v zájmu turistického ruchu zachovat a rozvíjet tradiční ráz města, zásady musí platit jak v urbanistickém a architektonickém pojetí, tak i v oblasti kultury v oblasti podpory tradičních řemeslných výrob, podmínky pro udržení fyzické kondice občanů a možnost relaxace - rozvoj a podpora ekologických aktivit počínaje ekologickou výchovou ve školách, podporou zřizováním ekologických učeben, školství vůbec by mělo vést děti k hrdosti a zdravému patriotizmu e) vytváření dobrých podmínek pro podnikání a vytváření dostatku kvalifikovaných pracovních míst a vytváření podmínek pro rozvoj řemesel typický pro letohradský region. f) uplatňování pravidel daných novým územním plánem města z podzimu roku 2014.

Přehled plánovaných akcí programu na období 2016 2025 A zámecký areál a park Objekt zámku prošel v posledních desetiletích řadou významných oprav, ale vyžaduje další stavební zásahy umožňující větší využití a komfort návštěvníků: celková revitalizace parkových ploch, cest, soch, laviček, vyhlídky obnovení funkce bývalé zámecké oranžerie s expozicí bonsají, kaktusů, citrusy doplněné o motýly a ptáky v návaznosti na existující voliéru,

zprovoznění spojovacího schodiště mezi nádvořím zámku a Vitanovského ulicí, dokončení úprav zámecké terasy k pořádání společenských akcí, osvětlení, podium, zázemí, trávníky, květinové pásy, oprava zdí, nové využití ploch bývalého zahradnictví k rozvoji cestovního ruchu a vazbě na přeshraniční partnerství Letohrad Niemcza,

oprava pavilonku a přístupových cestiček v nejvyšší části parku, postupná výměna střešní krytiny na křídlech B C D,

oprava dlažby v podloubí spojovacího křídla B a oprava schodiště A B městské muzeum a IC čp. 77 Budova městského muzea byla postupně opravena a další změny v expozicích probíhají, nová je expozice historie sirkařství, ale dále vyžaduje: celkovou revitalizaci půdních prostor k dalšímu využití pro potřeby muzea a IC, podlaha, zateplení, osvětlení, rozšíření a úprava ploch s informačními systémy za budovou k terase,

C podloubí měšťanských domů Podle předchozího programu byla provedena předlažba první části tzv. velkého podloubí, ale je třeba v těchto opravách a dokončit: dlažby v podloubí čp. 48, 49, 50, 51, 52, včetně osvětlení, kompletní předláždění tzv. malého podloubí včetně osvětlení, D veřejné osvětlení Václavského náměstí a přilehlých ploch

Veřejné osvětlení v historickém jádru města patří k nejstarším ve městě. Vyměňována byla jen vlastní svítidla, ale stožáry dožívají. Nové osvětlení do dlážděných ploch bylo instalováno na tzv. velkém podloubí a stožárové osvětlení při rekonstrukci parčíku na Náměstí svobody v roce 2015. Dále je třeba: dokončit osvětlení obou podloubí zřídit nové slavnostní osvětlení památek (morový sloup, zámek, kostel sv.václava, muzeum ) vyměnit stožárové osvětlení průjezdní komunikace náměstím a navazujících ulicích, E obnovení funkčnosti a využití kaple sv. Jana Nepomuckého na Kopečku Celková oprava kaple sv. Jana Nepomuckého již probíhá v rámci Programu záchrany architektonického dědictví střechy, odvodnění a předláždění nádvoří, statické zajištění sklepů. Práce budou pokračovat úpravami umožňujícími multifunkční využití jak vnitřní části objektu, tak sklepních prostor a přiléhajících ploch navazujících na okolní krajinu, památky a turistické trasy, přičemž hlavní bude dořešení komunikační návaznosti na okolní pěší trasy, nové napojení na energetické sítě elektro, voda, kanalizace, oprava ohradní zdi na spojnici kostela a zvonice,

G morový sloup na Václavském náměstí Památka byla restaurována v dosavadních dvou etapách v letech 2014 a 2015. Poslední, třetí etapa je plánována na rok 2016 zahrnující: dokončení spodní části sloupu a pochozích ploch, slavnostní osvětlení památky a popisné označení, H hřbitovní kaple na staré části letohradského hřbitova

V letech 2012 2015 byla provedena rekonstrukce vstupního schodiště, umělecké kovářské práce a pořízena nová měděná krytina věžičky a celé střechy; pro další období plánujeme: obnovení vnějšího pláště a opravu výplní otvorů, úpravu interiéru k možnému využití pro obřady, rekonstrukci navazujícího zdiva s prostupem do budoucího kolumbária, I povrchy ploch a komunikací na Václavském náměstí a sousedních ploch V předchozím plánovacím období došlo k vymístění parkovacích ploch pro autobusovou dopravu, byly vybudovány nové chodníky podél průjezdní komunikace s autobusovými zálivy a úprava ploch před budovou městského úřadu. Navázat je nutno: úpravou prostranství před čp. 12, 14 a 163 a navazující Úzké ulice,

předlážděním volných a odstavných ploch Václavského náměstí, perspektivně postupnou náhradou asfaltového povrchu žulovou dlažbou, úpravou ploch veřejné zeleně před domy 148, 149 a 150 vypracování perspektivního smysluplného využití čp. 84 a 85 s ohledem na skutečnost, že dokreslují vzhled městské památkové zóny oprava fasád čp. 44 - bývalé pošty v Komenského ulici a rohového domu čp. 45 se sídlem České spořitelny a.s.

J Návrhy na zařazení dalších objektů v MPZ do kategorie památek Letohradský hřbitov hraběcí hrobka Kopeček vodojem starého vodovodu

Komise RM zabývající se regenerací městské památkové zóny : Martin Hatka Zdeněk Tomka MgA. Patrik Zamazal Ing. Milan Mariánek Mgr. Ivana Panochová Lukáš Šejnoha Ing. Petr Slanina 1. místostarosta města, předseda komise člen rady města architekt zástupce krajského úřadu Pk zástupce NPÚ, památkář stavební technik ŘK farnosti podnikatelka v MPZ