Pojetí generace v demografii a možnosti jeho využití při analýze společnosti

Pojetí generace v demografii a možnosti jeho využití při analýze společnosti Leona Stašová Abstract Discussion about generations today is bringing a lot of inspiration to interpretation of many contemporary issues. In comparison with other views in social sciences, generation in demography is considered to be a group of people born in a specific time period, usually in a specific year. Moreover, applied generational perspective also has used a concept of cohort, which is perceived as a group of subjects that share a defined characteristic. Additionally, we can find concepts of older and younger generations, generations of parents and children, generations of mothers and fathers, male and female generations or a first and second generation in relation to migration. Demographic view on generations has paid attention primarily to a population number and intensity of demographic events in their lives. They can be viewed through the lenses of birth rates, population pyramids, fertility rates, childlessness or many other demographic indicators and analytical tools. All of them can contribute extraordinarily to the broader analysis of the contemporary society. Keywords: generation, demography, demographic behaviour, social context. Téma generací je v současnosti tématem aktuálním a interpretačně nosným. Generačními aspekty lze vysvětlovat řadu skutečností, s nimiž se dnes ve společnosti setkáváme. Ať jsou to vyznávané hodnoty, způsoby chování, přístup k informacím nebo řada dalších fenoménů. Přitom pojetí pojmu generace není v rámci jednotlivých společenskovědních disciplín jednotné. Podíváme-li se na něj v jejich kontextu, je chápání generací v demografii relativně jednoduché. Základní demografické Sociológia a spoločnosť 2 / 1 (2017) 61

Leona Stašová publikace a příručky totiž generaci definují tak, že se jí obecně rozumí soubor osob narozených v určitém časovém období, zpravidla v určitém kalendářním roce (např. Pavlík, Rychtaříková, Šubrtová 1986, 95 96, Roubíček 1996, 128). Generaci proto můžeme v užším pojetí vnímat také jako ročník narození. V demografii tak hovoříme o generaci narozených v určitém roce, například o generaci 1980. Pro analýzu generací v demografii jsou podstatné její charakteristiky v podobě populační velikosti a intenzity jevů, které se v ní odehrávají. V rámci zaznamenávání souborů událostí do Lexisova diagramu jsou demografické události vždy vztaženy k období, v němž k nim došlo, k věku či délce trvání jevu, ale právě též k určité generaci. Generační pohled je tedy jednou z možných významných perspektiv nahlížení na základní demografické události, tj. především na plodnost, úmrtnost či sňatečnost. Demografie vedle toho rovněž hojně pracuje s pojmem kohorta, kterým označuje soubor osob, jež prožily určitou událost ve stejném časovém období. Takové osoby tedy tvoří pomyslnou generaci těch, kteří zaznamenali stejnou demografickou událost ve stejném roce/období. Časování dalších demografických událostí se pak vztahuje právě k příslušnosti k určité kohortě. Příkladem může být kohorta žen, kterým se v určitém roce narodilo první dítě, kohorta osob, které se v daném roce rozvedly atp. Bez ohledu na biologický věk aktérů, jež může být například při narození prvního dítěte či při rozvodu velmi rozdílný, tvoří všechny osoby patřící do kohorty také pomyslnou generaci (například prvorodiček, rozvedených, ovdovělých atp.) Vzhledem k tomu pak demografie studuje další události této skupiny osob, především pak dobu, která uplyne mezi dvěma demografickými událostmi, tj. například dobu od narození prvního dítěte do narození druhého či dalších dětí, od rozvodu k novému sňatku atd. Práce s generační perspektivou pak má v demografii jak rovinu metodologickou, tak též analytickou a interpretační. Roubíček (1997, 128) poznamenává, že termín generace rovněž znamená totéž co v genealogické posloupnosti pokolení, tj. skupina potomků pocházející ze skupiny společných předků. Další využití pojmu generace lze demonstrovat na výkladu pojmu generace v českém svazku Mnohojazyčného demografického slovníku (2005, 19). V něm se setkáme s pojmy mladší a starší generace, generace rodičů a dětí, generace otců a matek. Tyto pojmy jsou již značně definičně volnější, ale nabízejí rámcové vymezení 62 Sociológia a spoločnosť 3 / 2 (2018)

Pojetí generace v demografii a možnosti jeho využití při analýze společnosti generační příslušnosti. Používáno je i označení mužská generace či ženská generace, které naznačuje linii synů otců či dcer matek. Migrační tématika s sebou přináší používání termínu druhá generace, jenž označuje potomky imigrantů, kteří se již narodili v zemi příchodu jejich rodičů. Často poutá právě tato generace přistěhovalců zájem dalších vědních disciplín, především sociologie. Širší pojetí generací ve smyslu potomků a předků vymezuje Roubíček v rámci škál generací obyvatelstva, k nimž zařazuje škálu biologických generací a škálu ekonomických generací. Přehledně ji vymezuje v následující tabulce: Tabulka 1 Přehled vymezení generací Přehled biologických generací Věkové skupiny I. generace dětí 0 14 dokončených let II. generace rodičů 15 49 dokončených let III. generace prarodičů 50+ dokončených let Přehled ekonomických generací Věkové skupiny (mezinárodní škála) I. osoby v předprodukčním věku 0 14 dokončených let II. osoby v produkčním věku 15 64/59 dokončených let III. osoby v poprodukčním věku 65+/60+ dokončených let Zdroj: Upraveno dle Roubíček, 1997, 132 Pohled na generace v demografické perspektivě však primárně nabízí pohled na počty narozených v jednotlivých ročnících a tím i jejich populační sílu. Statistika narozených, která je dostupná díky evidenci přirozené měny v našich zemích za poměrně dlouhé období, umožňuje sledovat, jak se měnily počty narozených v jednotlivých letech. Další disciplíny k tomu přidávají kontexty, které tuto porodnost a tak i sílu generací vlastně formovaly. Generace narozených se tedy liší svojí velikostí, jež je ovlivněna též předchozím demografickým vývojem, a zároveň tato generační velikost další demografický vývoj ovlivňuje. Příkladem mohou být generační nerovnosti, které přesvědčivě zrcadlí Sociológia a spoločnosť 3 / 2 (2018) 63

Leona Stašová věková pyramida. Specifikem české i slovenské věkové struktury jsou totiž na jedné straně některé silné generace narozených, na straně druhé zřetelné zářezy v populační struktuře, které byly způsobeny poklesem porodnosti v určitých obdobích. (Graf 1 a 2) Graf 1 Zdroj: ČSÚ, 2017 Příkladem tak mohou být silné generace narozených po první světové válce, na konci druhé světové války či silné populační ročníky narozené v 70. letech 20. století. Kumulativní efekt setkání silných generací narozených po 2. světové válce s propopulačními a sociálními opatřeními 70. let pak lze spatřovat v další vlně početně silných generací narozených (tzv. Husákovy děti). Nerovnoměrnosti spojené s počty narozených zrcadlí stejně tak data za Slovenskou republiku a poukazují stejně jako data česká na propad porodnosti i pokles početní síly generací narozených na přelomu tisíciletí. 64 Sociológia a spoločnosť 3 / 2 (2018)

pojetí generace v demografii a možnosti jeho využití při analýze společnosti Graf 2 Zdroj: ŠÚ SR, 2017 Početní proměnlivost generací graficky dobře zobrazují věkové pyramidy, které k tomu rovněž přidávají pohled na zastoupení pohlaví v jednotlivých generačních skupinách. Díky tzv. mužské nadúmrtnosti jsou právě starší generace typické vyšším zastoupením žen oproti mužům. Zobrazení ve věkové pyramidě umožňuje sledovat dynamiku změn dlouhodobě a v kombinaci s prognózováním též odhadovat potřeby spojené s různými generacemi, především dětmi či lidmi v postproduktivním věku. Právě proto, že se potřeby v oblasti zabezpečení generací mění, je demografický pohled základem hlubší analýzy potřeb jednotlivých generací v regionech i na území celého státu. Sociální souvislosti nerovnoměrnosti početnosti generací odráží především mnohé diskuse nad počty míst ve školách a předškolních zařízeních, slučováním škol v řadě regionů, nad rostoucí potřebou lůžek ve zdravotnických zařízeních, míst v domovech pro seniory, kapacity pečovatelských služeb atp. Sociológia a SpoločnoSť 3 / 2 (2018) 65

leona Stašová Graf 3 a 4 Zdroj: ČSÚ, 2016, ŠÚ SR, 2016 Pohled na věkovou strukturu a zvláště na předpokládané zastoupení různých generačních skupin ve společnosti tak přináší představu o tom, jaká specifika bude budoucí populace mít a jakým oblastem je třeba věnovat pozornost. Mezi současné naléhavé diskuse patří i stárnoucí populace a růst starších generací ve věkové struktuře. To je téma jak české, tak slovenské, ale i celoevropské. Nejde přitom jen o problematiku ekonomického zabezpečení stárnoucí populace, o témata spojená se zdravotnictvím a lékařskou péči, ale i o témata vztahů mezi generacemi a jejich vzájemného soužití ve společnosti. Generační perspektiva pohledu na demografické chování generací či kohort se zohledňuje v demografii v tzv. longitudinální analýze a výpočtu longitudinálních demografických indikátorů. Je tak možné dlouhodobě sledovat specifika chování generací či kohort, projevujících se v různých oblastech. Longitudinální analýza též umožňuje výpočet generačních indikátorů typu generačních/konečných měr. Dobrým příkladem mohou být generační míry plodnosti či konečná plodnost. Ty ukazují, jaké jsou intenzity plodnosti v dokončeném věku právě ve vybrané generaci/generacích a jaká je celková úroveň jevu, t. j. například 66 Sociológia a SpoločnoSť 3 / 2 (2018)

Pojetí generace v demografii a možnosti jeho využití při analýze společnosti plodnosti, pro vybranou generaci. Tento přístup lze stejně tak aplikovat v analýze sňatečnosti či rozvodovosti. Konečná plodnost tak například podává informaci o tom, jaký byl skutečný průměrný počet dětí, které se ženám narodily, konečná rozvodovost o tom, jaký podíl manželství z vybrané kohorty skončil rozvodem atp. Lze tak sledovat úroveň jevu pro celou generaci ve chvíli, kdy je již možnost výskytu události v dané generaci uzavřena. Longitudinálně lze sledovat jak plodnost, sňatečnost či rozvodovost, ale i řadu dalších generačně či kohortně specifických oblastí. Přitom je zřejmé, že demografické chování generací má svoje nezanedbatelné sociální souvislosti a k jeho analýze musí přispívat významnou měrou i další společenskovědní disciplíny. Nevýhodou generační perspektivy ve studiu je však pochopitelně dlouhý časový úsek, který je nutné k analýze využít, dostupnost dat či potřeba vyčkat do doby, v níž již nikdo ze sledované generace nemůže danou událost podstoupit. I proto se v demografii častěji dává přednost tzv. analýze transverzální, t. j. průřezové. Generační analýza i přes tyto nevýhody nabízí možnost odpovídat na řadu inspirativních otázek. Mohou mezi nimi být například následující: Jaká je plodnost žen určité generace a jak se liší od plodnosti ostatních generací? Jaký je výskyt ischemické choroby srdeční ve vybrané generaci mužů a jak se liší od výskytu v ostatních generacích? Jaké je sňatkové chování určité generace a jaká jsou jeho specifika? Mezi aktuální témata spojená s demografickou analýzou generací patří proměny plodnosti. Ta se v posledních desetiletích v české i slovenské populaci změnila výrazně a generace vstupující do reprodukčního věku po roce 1989 začaly postupně realizovat jiné vzorce chování než generace předchozí. Podíváme-li se na graf generačních plodností žen generací 1970, 1974, 1977 a 1980 (Graf 5), můžeme dobře sledovat proměnu jejich demografického chování. Zatímco těžiště plodnosti žen narozených v roce 1970 bylo ještě ve věku 21 let, postupně se přesunulo do vyššího věku a ženy narozené v roce 1977 a 1980 jej již mají až ve věku 29 30 let. Modální věk matek se tak postupně zvýšil u uváděných generací Sociológia a spoločnosť 3 / 2 (2018) 67

leona Stašová téměř o 9 let. Za uváděnými daty je možné vnímat hlubší proměny reprodukčního chování, ale též kultury, životního stylu a hodnot, jejichž nositeli jsou právě generace narozené v 70. letech 20. století. Graf 5 Generační míry plodnosti Zdroj: ČSÚ, 2017 Inspirativním tématem při analýze generační plodnosti je dnes stejně tak i téma bezdětnosti současných generací. Data za Českou republiku (Graf 6) ukazují na to, že podíl bezdětných žen ve věku 50 let generací narozených v letech 1935 1955 se postupně snižoval a patrný je pravděpodobný nárůst v generacích mladších. To dokládá i bezdětnost ve věku 35 a 40 let. Přestože se dnes část plodnosti realizuje až po 40. roce věku ženy, nelze předpokládat, že by kompenzace byla taková, aby celkový podíl bezdětných zůstal na úrovni generací narozených v letech 1950 1955. Přehledněji pak bude možné sledovat konečnou bezdětnost generací až po ukončení jejich reprodukčního období. V současnosti se tak můžeme dostat maximálně ke generaci narozené v roce 1968. Generace mladší svoji plodnost ještě realizují a tak konečné údaje bude možné získat až za určitou dobu. Zajímavé pak bude především to, do jaké míry se projeví bezdětnost v těch generacích, které byly nositeli nového demografického chovní, t. j. u generací narozených v 70. letech 20. století. 68 Sociológia a SpoločnoSť 3 / 2 (2018)

pojetí generace v demografii a možnosti jeho využití při analýze společnosti Graf 6 Vývoj podílu bezdětných žen v České republice v generacích 1935 1968 Podobné vzorce chování ukazují data i u slovenských žen (Graf 7). Výraznou odlišností a zajímavostí při srovnání však je to, že bezdětnost slovenských žen se celkově pohybuje na vyšší úrovni než žen českých. Sociológia a SpoločnoSť 3 / 2 (2018) 69

leona Stašová Graf 7 Vývoj podílu bezdětných žen na Slovensku v generacích 1935 1968 Zdroj: Žerembová, 2011 Generační analýza v demografii tedy vybízí nejen k analytickým postupům, které umožňují dostupná statistická data a specifické metodologické postupy, ale též k zamyšlení nad sociokulturními souvislostmi, které demografické chování generací ovlivňují a působí na něj. Demografii je totiž třeba vnímat jako disciplínu, která se snaží poznávat objektivní realitu v její diferencovanosti, tj. vývojové složitosti a kvalitativní rozmanitosti (Pavlík, Rychtaříková, Šubrtová 1986, 14). Generace se vyznačují specifickými vzorci demografického chování, které mají svoji souvislost s širším geografickým, společenským, ekonomickým, politickým a kulturním rámcem populace. V generacích se tedy jednak zřetelně zrcadlí proměny společnosti, zároveň jsou však generace také výraznými a zřejmými iniciátory těchto změn. Aplikace generační perspektivy při studiu demografických událostí a reprodukčního chování tedy může přispět jak k analýze, tak k predikci změn, které v současných společnostech probíhají. I díky tomuto pohledu lze poznávat některé další aspekty různorodých společenských procesů, mezigeneračních proměn a též vývoje 70 Sociológia a SpoločnoSť 3 / 2 (2018)

Pojetí generace v demografii a možnosti jeho využití při analýze společnosti mezigeneračních vztahů. Tolik aktuální témata současnosti, mezi něž patří například problematika sendvičových generací, jsou tak tématy jak demografickými, tak zároveň sociologickými, psychologickými, ale i sociálně-politickými či ekonomickými. Demografická analýza generací a jejich specifik tedy může jedinečným způsobem přispívat k osvětlování změn, které v širším společenském kontextu analyzuje sociologie a s nimiž se v každodenním životě setkáváme. Literatura Věková struktura ČR k 31. 12. 2015. Praha: Český statistický úřad. Available online at https://www.czso.cz/staticke/animgraf/cz/index.html?lang=cz Ukazatele plodnosti. (2017) Praha: Český statistický úřad. Available online at https://www.czso.cz/staticke/animgraf/cz/index.html?lang=cz Živě narození a zemřelí v ČR od roku 1814. Praha: Český statistický úřad. Available online at: https://www.czso.cz/csu/czso/zive-narozeni-a-zemreliv-cr-od-roku-1814 PAVLÍK, Z., RYCHTAŘÍKOVÁ, J., ŠUBRTOVÁ, A. (1986): Základy demografie. Praha: Academia. PAVLÍK, Z., KALIBOVÁ, K. (2005): Mnohojazyčný demografický slovník. Praha: Česká demografická společnost. ROUBÍČEK, V. (1997): Úvod do demografie. Praha: CODEX Bohemia. Vekové pyramídy obyvatelstva SR. (2015) Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky. Available online at https://www.slovak.statistics.sk ŽEMBEROVÁ, K. (2011): Bezdětnost žen v České republice: longitudinální pohled. Praha: Přírodovědecká fakulta UK. Mgr. Leona Stašová, Ph.D. Katedra sociální pedagogiky Pedagogická fakulta Univerzita Hradec Králové, ČR email: leona.stasova@uhk.cz Sociológia a spoločnosť 3 / 2 (2018) 71