PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA. Teze diplomové práce. Analýza změn přirozených pohybů obyvatelstva krajů ČR v 90.letech

Transkript

1 PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Teze diplomové práce Analýza změn přirozených pohybů obyvatelstva krajů ČR v 90.letech Autor: Bc.Petra Hrdličková Vedoucí: Ing. Marie Prášilová, CSc. 2003

2 Úvod a cíl práce Podstatou celé diplomové práce je analýza demografického vývoje přirozeného pohybu obyvatelstva všech krajů na území České republiky po roce 1989, tj. v období mezi léty 1990 a Mezi hodnocené ukazatele byly vybrány významné ukazatele charakterizující přirozený pohyb populace, a to porodnost, potratovost, úmrtnost, včetně kojenecké úmrtnosti a ukazatele charakterizující sociální pohyb obyvatel, tj. sňatečnost a rozvodovost. Cílem diplomové práce je popsat vývoj jednotlivých ukazatelů ve všech krajích České republiky, porovnat s celkovým republikovým vývojem a vývojem států Evropy. Cílem bylo zároveň nastínit vývoj v nejbližších letech, a to sice do roku Metodika Statistické údaje za dané období byly zpracovány analýzou časových řad a pro srovnání s vývojem v ČR a v Evropě bylo použito jednoduché srovnávací analýzy. Pro nastínění budoucího vývoje bylo požito prognózování časových řad a výsledné prognózy byly porovnány s oficiálními projekcemi. Vývoj porodnosti Strukturální změnami ve společnosti a v národním hospodářství v 90.letech se zákonitě promítaly i do oblasti rodinné politiky. Období ekonomické a sociální transformace v České republice je již od svého počátku provázeno nepřetržitým poklesem počtu narozených dětí, a to i přes demograficky příznivou situaci, kdy se do reprodukčního věku dostávaly početně silné ročníky narozených v 70. letech a kdy vzhledem k výraznému rozšíření a zkvalitnění antikoncepce klesá i úroveň umělé potratovosti. Úbytek narozených se tak koncentruje do klasických rodin mladých lidí žijících v manželském svazku. Jde totiž o zásadní změnu populačního klimatu, pokles vůle k rodičovství, o projev nižšího záměrně plánovaného počtu dětí v rodinách. Pro mladé manželské páry přestává být dítě jejich nejvíce preferovanou hodnotou. Vzhledem k obdobným zkušenostem z jiných evropských zemí lze tyto skutečnosti označit jako průvodní jev sociálně ekonomického transformačního procesu a tzv. druhého demografického přechodu, kterým naše společnost prochází.

3 Vývoj potratovosti Vývoj potratovosti po roce 1989 vykazuje výrazně pozitivní trend. K tomuto vývoji došlo bez jakýchkoliv legislativních změn, což potvrzuje důležitost účinné prevence nechtěných těhotenství rozvojem moderní antikoncepce. Za bezprostřední příčiny poklesu počtu interrupcí lze považovat rychlé rozšíření informovanosti o otázkách reprodukce a plánovaného rodičovství, včetně informací o ochraně před přenosem pohlavních chorob a AIDS, zlepšení nabídky a propagace spolehlivějších prostředků antikoncepce. Intenzita umělé potratovosti není jen záležitostí dostupnosti alternativních metod kontroly plodnosti, ale také odrazem toho, do jaké míry jsou lidé motivováni tyto metody používat. Vývoj úmrtnosti Koncem 80. let se po malém výkyvu úrovně úmrtnosti začal dlouhodobější proces zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva, který se promítal v poklesu měr úmrtnosti a prodlužování naděje dožití. V současné době je Česká republika na tom mnohem příznivěji. I přesto, že transformace u nás probíhala tak jak probíhá, tak se zatím tento fakt neprojevuje v úrovni péče o nemocné např. ve svobodné volbě lékaře, v lepším přístrojovém vybavení a ve větším výběru účinnějších léků. Tedy nejen, že v 90. letech došlo ke snížení úmrtnosti novorozenců a kojenců díky zlepšující se péči, ale došlo také i k poklesu úmrtnosti a zvýšení naděje dožití u starších ročníků změnou sociálních podmínek a společenského klimatu a to zvláště stabilizovanou životní úrovní díky periodické valorizaci starobních i jiných důchodů. Důsledkem tohoto vývoje byla pak logicky i posunuta věková hranice odchodu do starobního důchodu. Vývoj sňatečnosti Prudký zlom v sňatkovém chování mladých lidí v České republice bezprostředně navazuje na politický obrat v roce 1989, který vyvolal zásadní změny v sociálních a ekonomických podmínkách souvisejících s uzavíráním sňatků. Nová politická situace po roce 1989 se zásadním způsobem projevila téměř ve všech oblastech života mladých lidí. Objevily se nové možnosti a potřeba dalšího vzdělání v souvislosti se vznikem konkurence na pracovním trhu. Alternativami rodinného

4 života se pro mladé lidi stávají jiné způsoby realizace, kde významnou roli hraje delší studium, profesionální kariéra, cestování či jiná možnost využití volného času. Důvody vedoucí k odkládání sňatků do vyššího věku spočívají také ve ztrátě výhod, které uzavření manželství dříve přinášelo. Na významu naopak nabývají výhody, které přinášejí nezávazné partnerské vztahy či nesezdaná manželství. Vývoj rozvodovosti Úroveň rozvodovosti v České republice dosahuje v rámci evropského kontextu již delší dobu vysokých hodnot. Rozvody a rozvedení jsou ve společnosti přijímány stále benevolentněji. Tyto postoje jsou podobné jako v řadě jiných vyspělých zemí. Podle vývoje statistické ročenky nedošlo v letech k významným změnám v počtech rozvádějících se manželství. Největší počet rozvodů byl povolen v roce 1990, poté došlo k lehkému poklesu až do roku 1992 a od roku 1993 se počet rozvodů začal opět zvyšovat. Neočekávaný vzestup rozvodovosti s sebou přinesl rok 1996, který souvisel bezesporu s publikováním návrhu legislativní změny. Vývoj počtu obyvatel a přirozený přírůstek Po růstu počtu obyvatel v celé poválečné historii dochází od roku 1994 ke každoročnímu úbytku obyvatelstva. Příčinou je úbytek obyvatelstva přirozenou měnou. Celkový úbytek obyvatel byl od roku 1990 do roku 2000 téměř osob. Populační prognózy Trendový odhad vývoje počtu živě narozených má v prvních pěti letech 21.století rostoucí tendenci. V porovnání s projekcí ČSÚ se tento růst projeví jako přehnaný a vyvíjí se napříč všemi třemi oficiálními variantami. Trendová funkce počtu zemřelých má klesající tendenci s prognózovaným minimem v roce 2002, od tohoto okamžiku roste a v roce 2005 se nachází mezi střední a vysokou variantou. Ve vývoji počtu obyvatel je klesající trend nastolený trend nastolený v 90. letech neúprosný a projevuje se tak i v projekci pro dané pětiletí obyvatel České republiky bude i přes předchozí prognózy ubývat, v roce 2005 poklesne počet pod 10,2 mil.obyvatel.

5 Návrhy a opatření Efekt populačních opatření je značně nejistý a svým způsobem také problematický. V české politice by se nemělo snažit formulovat nějakou speciální populační politiku. Postačí, když bude vyvážená sociální politika, udržitelná míra chudoby a nezaměstnanosti na nízké úrovni, podpora rozvoje trhu s byty a vytvoření solidního základu pro rozvoj vzdělanosti. Závěr Změny v populačním chování České republiky jsou v posledních letech velmi významné a podobné těm, které proběhly v některých západoevropských státech již v minulých desetiletích, a které byly pojmenovány jako druhý demografický přechod. V podstatě jde nové demografické chování a na ně navazujících změn životního stylu. Toto chování se projevuje vesměs poklesem všech sledovaných ukazatelů. Regionální rozdíly demografického vývoje na úrovni krajů jsou určovány několika faktory. Mezi nejdůležitější diferenční charakteristiky patří typ kraje(tj. existují okresy průmyslové a okresy s výraznou orientací na zemědělskou výrobu). Dalšími znaky diferenciace demografického chování jsou například podíl rómské populace a také odlišné zastoupení obyvatelstva hlásící se k náboženskému vyznání. Ke každému typu kraje odpovídá určitý typ populace a také určitý typ chování. Přes veškeré nivelizační snahy předcházejícího politického systému, který spočíval téměř v úplné redistribuci zdrojů se nepodařilo odstranit všechny podstatné rozdíly třeba mezi kraji Ostravským, Pardubickým a Středočeským. Obnovení tržního hospodářství počátkem devadesátých let znamená významné oslabení dřívějších přerozdělovacích mechanismů a přeci jen prohlubování rozdílů mezi jednotlivými kraji České republiky. Je nezbytné průběh demografických procesů hodnotit s vědomím, že jde z hlediska možného příjímání definitivních závěrů o období neuzavřené, jehož další vývoj je značně neurčitý.

6 Seznam literatury 1. Kalibová, K.;Pavlík, Z.; Vodáková, A.: Demografie (nejen) pro demografy, Praha, SLON, Koschin, F.: Demografie poprvé, Praha, VŠE, Macháček, O.; Majer, F.: Statistika II, VŠZ, Praha, Pavlík, Z.: Populační vývoj ČR 2000, Praha, Přírodovědecká fakulta UK v Praze, Pavlík, Z. Kučera, M.: Populační vývoj České republiky 1996, Katedra demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta UK v Praze, Pavlík, Z.; Rychtaříková, J.; Šubrtová, A.: Základy demografie, Praha, Academia, Roubíček, V.: Úvod do demografie, Praha, CODEX Bohemia s.r.o., Roubíček, V.: Základní problémy obecné a ekonomické demografie, Fakulta informatiky a statistiky, VŚE Praha, Seger, J.; Hindls, R.: Statistické metody v tržním hospodářství, Praha, Victoria Publishing, Večerník, J.; Matějů, P.: Zpráva o vývoji české společnosti , Praha, Academia, Council of Europe Publishing: Recent demographic developments in Europe 2000, Strasbourg, ČSÚ: Fakta o sociální situaci v ČR, Praha, ČSÚ: Pohyb obyvatelstva v roce , Praha, ČSÚ: Populační vývoj v ČR v mezinárodním porovnání v letech , Praha, Eurostat: Demographic statistics 1999 edition, Luxembourg, Eurostat: European social statistics Demography 2001 edition, Luxmbourg, Eurostat: A statistical eye on Europe (Data ), Luxembourg, Eurostat: The demographic situation in the European Union, Luxembour, 1997

7