Táborový zpěvník Speciální vydání pro "estu kolem sveta za 80 dní"
Tábor Nová Bystřice 2008
Hlídač krav Autor: Jarek Nohavica F Pam pdadadm... 1. Když jsem byl malý, říkali mi naši: "Dobře se uč a jez chytrou kaši, F až jednou vyrosteš, budeš doktorem práv, takový doktor sedí pěkně v suchu, bere velký peníze a škrábe se v uchu," F já jim ale na to řek':"hci být hlídačem krav." Já chci mít čapku s bambulí nahoře, jíst kaštany, mýt se v lavoře, F od rána po celý den zpívat si jen, F zpívat si: pam pam pam padadadadam... 2. K vánocům mi kupovali hromady knih, co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich: nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy, ptal jsem se starších a ptal jsem se všech, každý na mě hleděl jako na pytel blech, každý se mě opatrně tázal na moje zdraví. 3. Dnes už jsem starší a vím, co vím, mnohé věci nemůžu a mnohé smím, a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy, s nohama křížem a s rukama za hlavou koukám nahoru na oblohu modravou, kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy. dál v E dur pam padadadadam...
Lachtani Autor: Jarek Nohavica F Ami /:Lach, lach, jéé, lach, lach, jéé.:/ F 1. Jedna lachtaní rodina Ami rozhodla se, že si vyjde do kina, F jeli lodí, metrem, vlakem a pak tramvají Ami a teď u kina Vesmír lachtají, lachtaní úspory dali dohromady, koupili si lístky do první řady, F táta lachtan řekl:"nebudem třít bídu" Ami a pro každého koupil pytlík arašidů, ó. 2. Na jižním pólu je nehezky a tak lachtani si vyjeli na grotesky, těšili se, jak bude veselo, když zazněl gong a v sále se setmělo, co to ale vidí jejich lachtaní zraky: sníh a mráz a sněhové mraky, pro veliký úspěch změna programu, dnes dáváme film ze života lachtanů, ó. 3. Táta lachtan vyskočil ze sedadla nevídaná zlost ho popadla: "Proto jsem se netrmácel přes celý svět, abych tady v kině mrznul jako turecký med, tady zima, doma zima, všude jen chlad, kde má chudák lachtan relaxovat?" Nedivte se té lachtaní rodině, že pak rozšlapala arašidy po kině, jé. F 4. Tahle lachtaní rodina Ami od té doby nechodí už do kina, jé.
Pijte vodu Autor: Jarek Nohavica /:Pijte vodu, pijte pitnou vodu, pijte vodu a nepijte rum!:/ 1. Jeden smutný ajznboňák pil na pátém nástupišti ajrkoňak, huba se mu slepila diesellokomotiva ho zabila. 2. V rodině u Becherů becherovku pijou přímo ze džberů, proto všichni Becheři mají trable s játrama a páteří. 3. Pil som vodku značky orbačov potom povedal som všeličo a volačo, vyfásol som za to tri roky, teraz pijem chlórované patoky. 4. Jestes my chlopci z Warszawy, chodime pociagem za robotou do Ostravy, štery litry vodky i mnužstvo piv, bardzo fajny kolektiv. 5. Jedna paní v Americe ztrapnila se převelice, vypila, na ex rum, poblila jim Bílý dům.
Tři čuníci Autor: Jarek Nohavica 1. V řadě za sebou tři čuníci jdou, Ami ťápají si v blátě cestou-necestou, Dmi kufry nemají, cestu neznají, Dmi vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí... 2. Auta jezdí tam, náklaďáky sem, tři čuníci jdou, jdou rovnou za nosem, ušima bimbají, žito křoupají, vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí... 3. Levá, pravá - teď!, přední, zadní - už!, tři čuníci jdou, jdou jako jeden muž, lidé zírají, důvod neznají, proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají: uí uí uí... 4. Když kopýtka pálí, když jim dojde dech, sednou ke studánce na vysoký břeh, ušima bimbají, kopýtka máchají, chvilinku si odpočinou, a pak dál se vydají: uí uí uí... 5. Když se spustí déšť, roztrhne se mrak, k sobě přitisknou se čumák na čumák, blesky bleskají, kapky pleskají, oni v dešti, nepohodě vesele si zpívají: uí uí uí... 6. Za tu spoustu let, co je světem svět, přešli zeměkouli třikrát tam a zpět v řadě za sebou, hele, támhle jdou, pojďme s nima zazpívat si jejich píseň veselou: uí uí uí...
Anděl Autor: Karel Kryl Em D7 1. Z rozmlácenýho kostela v krabici s kusem mýdla Em D7 přinesl jsem si anděla, polámali mu křídla, Em D7 díval se na mě oddaně, já měl jsem trochu trému, Em D7 tak vtiskl jsem mu do dlaně lahvičku od parfému. Em D7 A proto, prosím, věř mi, chtěl jsem ho žádat, Em D7 aby mi mezi dveřmi pomohl hádat, Em D7 Em D7 co mě čeká a nemine, co mě čeká a nemine. 2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky, debatujíce o Bohu a hraní na vojáky, do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat, to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat. 3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice, já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice, a tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi, však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.
Kdyby tady byla taková panenka Autor: Žalman 1. /:Kdyby tady byla taková panenka, 7 která by mě chtěla,:/ F /:která by mi chtěla syna vychovati, 7 přitom pannou býti.:/ 2. /:Kdybych já ti měla syna vychovati, přitom pannou býti,:/ /:ty by jsi mi musel kolíbku dělati, do dřeva netíti.:/ 3. /:Kdybych já ti musel kolíbku dělati, do dřeva netíti,:/ /:ty bys mi musela košiličku šíti bez jehly a nití.:/ 4. /:Kdybych já ti měla košiličku šíti bez jehly a nití,:/ /:ty by jsi mně musel žebřík udělati až k nebeské výši.:/ 5. /:Kdybych já ti musel žebřík udělati až k nebeské výši,:/ /:lezli bysme spolu, spadli bysme dolů, (Ami) byl by konec všemu.:/
Frenky Autor: Nedvědi / len ampbell F 1. Kolik je smutného, když mraky černé jdou F lidem nad hlavou, smutnou dálavou, F já slyšel příběh, který velkou pravdu měl, F za čas odletěl, každý zapomněl. Měl kapsu prázdnou Frenky dlouhán, F po Státech toulal se jen sám, F 7 a že byl veselej, tak každej měl ho rád. F Ami tam ruce k dílu mlčky přiloží a zase jede dál, F a každý, kdo s ním chvilku byl, F 7 ten dlouho se pak smál. 2. Tam, kde byl pláč, tam Frenky hezkou píseň měl, slzy neměl rád, chtěl se jenom smát, a když pak večer ranče tiše usínaj', Frankův zpěv jde dál, nocí s písní dál. 3. Tak jednou Frenkyho vám našli, přestal žít, jeho srdce spí, tiše smutně spí, bůh ví, jak, za co tenhle smíšek konec měl, farář píseň pěl, umíráček zněl. akord F:
Stánky Autor: Nedvědi D 1. U stánků na levnou krásu D Edim postávaj' a smějou se času, D A D s cigaretou a s holkou, co nemá kam jít. 2. Skleniček pár a pár tahů z trávy, uteče den jak večerní zprávy, neuměj' žít a bouřej' se a neposlouchaj'. D7 A Jen zahlídli svět, maj' na duši vrásky, D mi tak málo je, málo je lásky, D A D ztracená víra hrozny z vinic neposbírá. 3. U stánků na levnou krásu postávaj', a ze slov a hlasů poznávám, jak málo jsme jim stačili dát.
Mezi horami Autor: Čechomor Ami Ami 1. /:Mezi horami Ami Ami lipka zelená.:/ /:Zabili Janka, Ami Janíčka, Janka Ami/ Ami miesto jeleňa.:/ 2. /:Keď ho zabili, zamordovali,:/ /:na jeho hrobě, na jeho hrobě kříž postavili.:/ 3. /:Ej, křížu, křížu ukřižovaný!:/ /:Zde leží Janík Janíček, Janík zamordovaný.:/ 4. /:Tu šla Anička plakat Janíčka.:/ /:Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička.:/ Montgomery Autor: K.T.O. D Emi 1. Déšť ti holka smáčel vlasy, A7 D z tvých ocí zbyl prázdnej kruh. Emi Kde je zbytek tvojí krásy, A7 D A7 to ví dneska jenom bůh. Z celé jižní eskadrony nezbyl ani jeden muž. V Montgomery bijou zvony, déšť ti smejvá ze rtů růž. 2. Tam na kopci v prachu cesty leží i tvůj generál. V ruce šátek od nevěsty, ale ruka leží dál. 3. Tvář má zšedivělou strachem, zbylo v ní pár těžkých chvil. Proužek krve stéká prachem, déšť mu slepil vlasy jak jíl. 4. Déšť ti šeptá jeho jmého, šeptá ho i listoví. Lásku měl rád víc než život, to ti nikdy nepoví.
František Autor: Buty 1. Na hladinu rybníka svítí sluníčko Emi a kolem stojí v hustém kruhu topoly, Ami Hmi které tam zasadil jeden hodný člověk, Ami D jmenoval se František Dobrota. 2. František Dobrota, rodák z blízké vesnice, měl hodně dětí a jednu starou babičku, která když umírala, tak mu řekla: Františku, teď dobře poslouchej, co máš všechno udělat. D Balabambam, balabambam, D balabambam, balabambam, D balabambam, balabambam, Ami D a kolem rybníka nahusto nasázet topoly 3. František udělal všechno, co mu řekla, balabambam, balabambam, a po snídani poslal děti do školy, žebriňák s nářadím dotáhl od chalupy k rybníku, vykopal díry a zasadil topoly. 4. Od té doby vítr na hladinu nefouká, takže je klidná jako velké zrcadlo, sluníčko tam svítí vždycky rádo, protože v něm vidí Františkovu babičku.
O malém rytíři Autor: Traband Hmi D Jede jede rytíř, jede do kraje, A Hmi nové dobrodružství v dálce hledaje. Hmi D Neví co je bázeň, neví co je strach, A Hmi má jen velké srdce a na botách prach. F# 1. Jednou takhle v neděli, slunce pěkně hřálo, F# bylo kolem poledne, když tu se to stalo. A Panáček uhodí pěstičkou do stolu: A dosti bylo pohodlí a plnejch kastrólů! Hmi A Ještě dneska stůjcostůj musím na cestu se dát F#7 tak zavolejte sloužící a dejte koně osedlat! 2. Ale milostpane! spráskne ruce starý čeledín. Ale pán už sedí v sedle a volá s nadšením: má povinnost mi velí pomáhat potřebným, ochraňovat chudé, slabé, léčit rány nemocným. Marně za ním volá stará hospodyně: vraťte se pane, lidi sou svině! 3. Ale sotva dojel kousek za městskou bránu z lesa na něj vyskočila banda trhanů. Všichni ti chudí, slabí, potřební - no chátra špinavá vrhli se na něj a bili ho hlava nehlava. Než se stačil vzpamatovat, bylo málem po něm, ukradli mu co kde měl a sežrali mu koně. 4. Vzhůru srdce! zvolá rytíř, nekončí má pouť, svou čest a slávu dobudu, jen z cesty neuhnout! Hle, můj meč! (a zvedl ze země kus drátu) A zde můj štít a přílbice! (plechovka od špenátu) Pak osedlal si pavouka, sed na něj, řekl Hyjé!
Jedem vysvobodit princeznu z letargie. 5. A šíleně smutná princezna sotva ho viděla vyprskla smíchy a plácla se do čela, začala se chechtat až jí z očí tekly slzy. To je neskutečný, volala, jak jsou dneska lidi drzý! O mou ruku se chce ucházet tahle figůra. Hej, zbrojnoši, ukažte mu rychle cestu ze dvora! 6. Tak jede malý rytíř svojí cestou dál, hlavu hrdě vzhůru - on svou bitvu neprohrál. I když král ho nechal vypráskat a drak mu sežral boty, a děvka z ulice mu plivla na kalhoty. Ve světě kde jsou lidi na lidi jak vlci zůstává rytířem - ve svém srdci. Panenka Autor: Poutníci 1. o skrýváš za víčky a plameny svíčky, D snad houf bílých holubic nebo jen žal, tak odplul ten prvý den smáčený krví, D ani pouťovou panenku nezanechal. D D Otevři oči, ty uspěchaná dámo uplakaná, D otevři oči, ta hloupá noc končí a mír je mezi náma. 2. Už si oblékni šaty i řetízek zlatý a umyj se, půjdeme na karneval, a na bílou kůži ti napíšu tuší, že dámou jsi byla a zůstáváš dál.
Tři kříže Autor: Hop Trop Dmi Ami 1. Dávám sbohem břehům proklatejm, Dmi Dmi který v drápech má ďábel sám. Ami Bílou přídí šalupa "My rave" Dmi Dmi míří k útesům který znám. F Ami Jen tři kříže z bílýho kamení Dmi Dmi někdo do písku poskládal, F Ami slzy v očích měl a v ruce znavený, Dmi Ami lodní deník co sám do něj psal. 2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen. hřestot nožů, při kterym přejde smích, srdce - kámen a jméno Stan 3. Já Bob reen mam tváře zjizvený, štěkot psa zněl, když jsem se smál. Druhej kříž mám a spim pod zemí, že sem falešný karty hrál. 4. Třetí kříž snad vyvolá jen vztek, Katty Rogers těm dvoum život vzal. Svědomí měl a vedle nich si klek Rec: Vím, trestat je lidský a odpouštět božský, snad mě tedy bůh odpustí. R2: Jen tři kříže z bílýho kamení sem jim do písku poskládal, slzy v očích měl a v ruce znavený, lodní deník a vněm co jsem psal.
Bláznova ukolébavka Autor: Pavel Dydovič D A D 1. Máš má ovečko dávno spát i píseň ptáků končí. A D Kvůli nám přestal vítr vát, jen můra zírá zvenčí. A Já znám její zášť tak, vyhledej skrýš, A zas má bílej plášť a v okně je mříž. D A Máš má ovečko dávno spát E a můžeš hřát, ty mě můžeš hřát. D Vždyť přijdou se ptát, D zítra zas přijdou se ptát, D D jestli ty v mých představách už mizíš. 2. Máš má ovečko dávno spát, dnes máme půlnoc temnou. Ráno budou nám bláznům lát, že ráda snídaš se mnou. Proč měl bych jim lhát, že jsem tady sám, když tebe mám rád, když tebe tu mám.
Dajána Autor: Paul Anka Emi D7 1. Lidé o ní říkají, že je v lásce nestálá, Emi D7 ona zatím potají jediného v mysli má. Emi D7 Na toho kdo klid jí vzal dnem i nocí čeká dál Emi D7 krásná, bláhová Dajána. 2. Ten kdo klid jí navždy vzal odešel si bůhví kam. Dajána má v srdci žal, žije márným vzpomínkám. Předstírá-li ve dne smích, pláče v nocích bezsenných krásná a bláhová Dajána. mi 7 Srdce, které zasteklo si s úsměvem teď žal svůj nosí. mi D D7 Stále čeká, čeká dál. Óo óo óooo oooo.. 3. Ospalá jde ulicí, nezbaví se lásky pout. Sny jež voní skořicí, sny jež nelze obejmout. Navždy bude věčně snít, nenalezne nikdy klid krásná, bláhová Dajána. Kozel Autor: Jarek Nohavica D7 1. Byl jeden pán ten kozla měl, velice si s ním rozuměl. D7 D7 Měl ho moc rád, opravdu moc, hladil mu fous na dobrou noc. 2. Jednoho dne se kozel splet. Rudé tričko pánovi sněd. Když to pán zřel, zařval jejé, svázal kozla na koleje. 3. Zapískal vlak, kozel se lek, to je má smrt, mečel mek mek. Jak tak mečel, vykašlal pak rudé tričko, čímž stopnul vlak.
rónská písnička Autor: Jarek Nohavica D Emi A D 1. Daleko na severu je rónská zem, D Emi A D žije tam Eskymačka s Eskymákem, D Emi D /:my bychom umrzli, jim není zima, D Emi A D snídají nanuky a eskima.:/ 2. Mají se bezvadně, vyspí se moc, půl roku trvá tam polární noc, /:na jaře vzbudí se a vyběhnou ven, půl roku trvá tam polární den.:/ 3. Když sněhu napadne nad kotníky, hrávají s medvědy na četníky, /:medvědi těžko jsou k poražení, neboť medvědy ve sněhu vidět není.:/ 4. Pokaždé ve středu, přesně ve dvě zaklepe na na íglů hlavní medvěd: /:"Dobrý den, mohu dál na vteřinu? Nesu vám trochu ryb na svačinu.":/ 5. V kotlíku bublá čaj, kamna hřejí, psi venku hlídají před zloději, /:smíchem se otřásá celé íglů, medvěd jim předvádí spoustu fíglů.:/ 6. Tak žijou vesele na severu, srandu si dělají z teploměrů, /:my bychom umrzli, jim není zima, neboť jsou doma a mezi svýma.:/
Nagasaki Hirošima Autor: Mňága a Žďorp F F 1. Tramvají dvojkou jezdíval jsem do Židenic. F Ami Z tak velký lásky většinou nezbyde nic, F F z takový lásky jsou kruhy pod očima F F a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima. 2. Jsou jistý věci co bych tesal do kamene. Tam kde je láska tam je všechno dovolené a tam kde není tam mě to nezajímá. Jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima. 3. Já nejsem svatej ani ty nejsi svatá, ale jablka z ráje bejvala jedovatá. Jenže hezky jsi hřála, když mi někdy bylo zima. Jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima. 4. Tramvají dvojkou jezdíval jsem do Židenic. Z tak velký lásky většinou nezbyde nic, z takový lásky jsou kruhy pod očima a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima.
Morituri te salutant Autor: Karel Kryl Ami Dmi Ami 1. esta je prach a šterk a udusaná hlína F 7 a šedé šmouhy kreslí do vlasů Dmi Emi /:a z hvězdných drah má šperk, co kamením se spíná Ami Emi Ami a pírka touhy z křídel Pegasů.:/ 2. esta je bič, je zlá jak pouliční dáma, má v ruce štítky v pase staniol, /:a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma dvě křehké snítky rudých gladiol.:/ Seržante písek je bílý jak paže Daniely. Ami Počkejte chvíli, mé oči uviděly tu strašne dávnou vteřinu zapomnění. Ami 7 Seržante mávnou a budem zasvěceni. E Morituri te salutant! Morituri te salutant! 3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá a písek víří křídla holubí /: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá, a zvedá chmýří, které zahubí.:/ 4. esta je tér a prach a udusaná hlína, mosazná včelka od vlkodlaka. /:Rezavý kvér, můj brach a sto let stará špína a děsně velká bíla oblaka.:/
Poštorenská kapela Autor: skautská lidová F 7 1. Poštorenská kapela hraje pěkně zvesela F za ní v plné parádě skauti v dobré náladě. F 7 Je to slyšet v širý kraj, jenom bando dále hraj, 7 7 7 bando hraj, bando hraj, bando dále hraj. F 7 Džina džina, džinadrá, jak ta banda pěkně hrá, F pikolu i bombardon, i ten velký heligon, 7 velký buben, i ten malý estadra B F 7 F ta banda, ta banda ta banda pěkně hrá. 2. Ještě nám kolena nevrzaj, jenom bando dále hraj, bando hraj, bando hraj, bando dále hraj. 3. Měl dědeček kolotoč, sežral mu ho červotoč. Sežral mu i figurky, teď prodává okurky. A je to slyšet v širý kraj, jenom bando dále hraj, bando hraj, bando hraj, bando dále hraj. 4. Kdo má žízeň, pije čaj, jenom bando dále hraj, bando hraj, bando hraj, bando dále hraj. 5. U školníka na kredenci mají myši konferenci, školník bije paličkou jednu myšku maličkou. A je to slyšet v širý kraj, jenom bando dále hraj, bando hraj, bando hraj, bando dále hraj. 6. S poštorenskou bandou zas půjdem vždycky v každý čas, ani bláto, ani mráz, nevadí nám nikterak. A je to slyšet v širý kraj, jenom bando dále hraj, bando hraj, bando hraj, bando dále hraj.
Skautská hymna Autor: Karel Kovařovic, F.S.Procházka 1.Junáci vzhůru volá den, luh květem kývá orosen. Sluníčko blankytem pílí, před námi pouť vede k cíli. Junáci vzhůru volá den, junáci vzhůru volá den! 2.Junáci vzhůru volá den, Buď připraven, buď připraven! V obraně dobra a krásy, dožiješ vlasti své spásy. Junáci vzhůru volá den, buď připraven, buď připraven. Červená se /:Červená se line záře, červená se line záře, oheň, oheň! Hřeje ruce, barví tváře :/ Večerka /:Zapad den, slunce svit vymizel z údolí, z temen hor. Odpočiň každý, kdos Boží tvor, Boží tvor.:/ Hvězdičky dobrú noc 1. /:Hvězdičky, dobrú noc, já už jdu spát.:/ /:Vy za mě hlídejte, hlídejte, ublížit nedejte, nedejte maměnce mé milé, kterou mám rád.:/ 2. /:Stříbrný měsíčku na nebíčku:/ /:dej za mě mé milé, mé milé, maměnce rozmilé, rozmilé slaďoučkou hubičku na dobrou noc.:/ Dobrou noc!