Aplikovaná biologie Barbora Hoďáková, 4.A, 2012/2013
Kebule korková, Anamirta cocculus, chebulovité statný keř z Indie (J Asie) užívá se sušených peckovic - chebulí neboli kebulí, obsahují jed cocculin neboli pikrotoxin, který jim dodává odporně hořké chuti a opojných účinků masti na vši
Pivoňka, Paeonia, pivoňkovité Bylina, polokeř či keř se střídavými, zpeřenými či hluboce dělenými listy. Květy oboupohlavné. Plodem dřevnatějící měchýřek. Semena velká až 1 cm, lesklá, tmavá. původ: SAm, Středomoří, Kavkaz, Čína (SPol) kořen, květ V kořenu je alkaloid peregrinin, třísloviny, šťavelan vápenatý. Květy obsahují tříslovinu, sliz, peonidin. snižuje střevní peristaltiku, napětí hladkých svalů a zmírňuje bolesti
Mák setý, Papaver somniferum, makovité Rostlina jednoletá s květy bílé, růžové, červené a fialové barvy. původ není objasněn (Středomoří, StřAs) makovina, což je nadzemní část, hlavně rozdrcené makovice a vrcholové partie stonku, obsahuje alkaloidy
Morfin Používá se primárně v lékařství jako silné analgetikum a též jako surovina na výrobu dalších opioidů morfinového typu (heroin).
Vlaštovičník větší, Chelidonium majus, makovité listy vstřícné, vejčité, laločnatě vroubkované, na rubu ochlupené žluté květy vytvářejí okolíky plody šešulovité tobolky lodyhy i listy se snadno lámou, roní tmavě žluté až oranžové mléko, celá rostlina je považována za jedovatou původ: Středomoří nať, kořen účinné látky: alkaloidy podobné opiovým alkaloidům, saponiny, flavonoidy, silice spazmolytikum, analgetikum, sedativum
chelidonin a homochelidonin, působí tlumivě na CNS, uvolňují křeče hladkého svalstva a působí mírně anesteticky
Krevnice kanadská, Sanguinaria canadensis, makovité Nápadné bílé květy, krásná hajní a vřesovištní rostlina. původ: Kanada oddenek červený latex, alk. sanguinarin užití: senná rýma, astma, záněty sliznic
Rohatec žlutý, Glaucium flavum, makovité 30-100 cm, lodyha přímá, listy střídavé, květy žluté, vzácně červené, plod až 30 cm dlouhá, drsně bradavičnatá tobolka původ: mírné pásmo Asie a Středomoří Glaucin, proti kašli a bronchiálnímu astmatu, je považován za "nepravé opium", působí také jako antagonista adrenalinu nadzemní část sbíraná v době květu
Dub pýřitý (šípák), Quercus pubescens, bukovité zp. nízký strom (do 15 m), na extrémních stanovištích i velmi zakrslého až keřovitého vzrůstu Listy jsou zřetelně řapíkaté, laločnaté, na bázi srdčitě zaokrouhlené až klínovité. Žaludy zpravidla přisedlé nebo krátce stopkaté.
původ: mírné až subtropické pásmo SPol s nehojnými přesahy do hor tropického pásma Farmaceutickou drogou je kůra z mladých větví. Tato surovina je bohatá na třísloviny a používá se jako adstringens (hojení kůže, sliznic, průjem).
Dub korkový, Quercus suber, bukovité 20 m, kmen a větve jsou pokřivené Listy střídavé, oválné, nepravidelně vykousané, 10 cm. Borka je tlustá 10 cm a odlupuje se ve velkých plátech - korek. Květenství jehnědy. Plodem žaludy 3 cm. původ: Středomoří, Pyrenejský poloostrov, SAf Dub korkový se využívá pro získávání přírodního korku olupováním borky.
Buk lesní, Fagus sylvatica,bukovité statný opadavý listnatý strom se štíhlým kmenem a pravidelnou vejčitou korunou, i přes 45 metrů původ: StřE až Kavkaz
Léčivé účinky mají mladé bukové listy a bukvice. mladé listy se přidávají do salátů, obsahují vlákninu, bílkoviny, minerály a ve vodě rozpustné vitamíny Vyloupané bukvice obsahují olej, který se poměrem nenasycených mastných kyselin vyrovná olivovému. Vlažný nálev z drcených listů jako obklad na ječné zrno, pomáhá při hojení planých neštovic, svědivých vyrážek a dermatitid. Teplý se používá na omrzliny a studený na spáleniny.
speciální tinktura z pupenů rostlin při nedostatečné činnosti ledvin při otocích kloubů a jejich revmatických zánětech při močovém písku při novotvorbě různých výrůstků doporučuje se i jako čistící prostředek Velmi tvrdé, pevné, těžké, ale ne příliš pružné bukové dřevo se používá k výrobě nábytku, parket, pražců, hraček, dřevěného uhlí apod. Je také výborným topivem. Bukový dehet je antiseptická látka, která se používá pro prevenci a léčbu hniloby kopyt.
Bříza bělokorá, Betula pendula, břízovité Bříza bělokorá vyrůstá jako statný strom, popř. i jako zakrslý stromek vysoko v horách nebo na severu v chladném podnebí. listy, kůra, dehet, šťáva ÚL listů: flavonoidy, silice, hořčiny, třísloviny, saponiny, vitamin C
ÚL šťávy: rostlinné růstové stimulátory, organické kyseliny, soli ÚL kůry: betulin (březový kafr) Dehet je bohatý na fenoly. listy silně močopudný účinek, tiší křeče, dezinfikují Bš: Obsahuje P, je anabolikem. Lze ji doporučit při onemocnění kůže. Pomáhá při bolestech kloubů, ischiasu. Používá se proti vyrážce, nadměrnému pocení nohou a také jako prostředek pro růst vlasů.
Použité zdroje: IBURG, A.: Lexikon přírodní medicína, Rebo productions, Dobřejovice, 3. vydání, ISBN 978-80- 7234-891-6 http://botanika.wendys.cz/cizi/rostlina.php?211 (25.10.) http://cs.wikipedia.org/wiki/pivo%c5%88ka (25.10.) http://www.sk2.goo.cz/zdravi_na_dlani/lecive_rostliny/pivonka.htm (25.10.) http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:illustration_papaver_somniferum0.jpg (25.10.) http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?iddetail=228 (25.10.) http://cs.wikipedia.org/wiki/vla%c5%a1tovi%c4%8dn%c3%adk_v%c4%9bt%c5%a1%c3%ad (25.10.) http://botanika.wendys.cz/kytky/k261.php (25.10.) http://www.profizahrada.cz/a/cz/7380-sanguinaria-canadensis-multiplex-krevnice-kanadska/ (25.10.) http://www.primula.estranky.cz/clanky/abeceda-skalnicek/skalnicky-s/sanguinaria.html (25.10.) http://is.muni.cz/th/258684/lf_b/bakalarska_prace_-_prilohy.txt (25.10.) http://botanika.wendys.cz/kytky/k763.php (25.10.) http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3rglf.html (25.10.) http://cs.wikipedia.org/wiki/dub_p%c3%bd%c5%99it%c3%bd (27.10.) http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps10/biogeogr/web/index_que_pub.html (27.10.)
http://www.google.cz/imgres?hl=en&client=firefox&hs=lel&sa=x&rls=org.mozilla:cs:official&biw=1680&bih=933&tbm=isch&prmd=imvns& tbnid=s9wqcmww6d2u7m:&imgrefurl=http://www.avicenna.cz/item/paeonia-officinalis-pivonka- belokveta&docid=mdjncknyyzl_ym&imgurl=http://www.avicenna.cz/media/obrazky/20040913-paeonia- OFFICINALIS.jpg&w=190&h=281&ei=WymIUOX0IPT54QTTrIDQCA&zoom=1&iact=hc&vpx=737&vpy=135&dur=496&hovh=224&hov w=152&tx=91&ty=132&sig=107599128937009984848&page=1&tbnh=135&tbnw=91&start=0&ndsp=40&ved=1t:429,r:3,s:0,i:78 (27.10.) http://fab.zshk.cz/vyuka/fagaceae.aspx (27.10.) http://cs.wikipedia.org/wiki/dub_korkov%c3%bd (27.10.) http://cs.wikipedia.org/wiki/buk_lesn%c3%ad (27.10.) http://splhej.wz.cz/referat/prirodopis/86/lecive-stromy/ (27.10.) http://www.prirodnilekarna.cz/buk-lesni-p6--- Gemmoterapie/16dc01bd_83cc_4d48_ab21_4a98f24a78fb.aspx?master_cb199a2a_6aad_4ecb_9356_0ac61783a2e0_product=479c5c9d -9efa-4d3a-9a73-d3f757d52148&master_cb199a2a_6aad_4ecb_9356_0ac61783a2e0_category=f103888e-7d3b-4973-a422-3daca998f6cc&master_cb199a2a_6aad_4ecb_9356_0ac61783a2e0_type=catalog (27.10.) http://botanika.wendys.cz/kytky/k693.php (28.10.) http://cs.wikipedia.org/wiki/dehet (28.10.) http://cs.wikipedia.org/wiki/b%c5%99%c3%adza_b%c4%9blokor%c3%a1 (28.10.) http://en.wikipedia.org/wiki/file:anamirta_cocculus_001.jpg (28.10.) http://bdadafoto.webzdarma.cz/kytky_4.htm (29.10.) http://cs.wikipedia.org/wiki/morfin (29.10.) http://botanika.prf.jcu.cz/materials/fotogalerie-nahledy.php?family=papaveraceae&name=rosopsida (29.10.) http://psh.ecn.cz/strany/kavky_li.htm (29.10.) http://botany.cz/cs/quercus-suber/ (29.10.)