Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: Středověk Cílová skupina: první ročník studijních oborů SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností českého krále, státníka a politika českých středověkých dějin Přemysla Otakara II. Materiál je možné promítat na tabuli a úkoly s ním spojené řešit jako opakovací cvičení, materiál lze také použít jako kontrolní cvičení. Vytvořeno: leden 2013 Použité zdroje a odkazy: obrázky, fotografie, mapa commons. wikimedia adresy jsou uvedeny přímo u obrázků, fotografií a mapy
Přemysl Otakar II. vládl v letech 1253 1278, ambiciózní syn českého krále Václava I. byl prvním českým králem, který své politické cíle zaměřil mimo hranice dosavadního Českého království a pokoušel se rozšířit rozsah své říše. do politiky vstoupil, i když byl druhorozený, po předčasné smrti svého bratra Vladislava se stává následníkem trůnu je ctižádostivý a to dokazuje i jeho snaha uchopit se moci ještě za života svého otce Václava I. v roce 1248 se účastní vzpoury české šlechty proti svému otci a prohlašuje se za mladšího krále vzpoura je potlačena a Přemysl načas končí ve vězení, z hlediska jeho otce i samotného Přemysla to byla dobrá státnická zkušenost proto také Přemyslův otec Václav I. souhlasí s nerovným sňatkem svého syna s o mnoho let mladší rakouskou šlechtičnou, Markétou z Babbenberku. S ní získává budoucí český král Horní a Dolní Rakousy, Štýrsko a Korutany. Později připojí i Kraňsko a posouvá hranice Českého království až k Jaderskému moři
http://commons.wikimedia.org/wiki/file:duernkrut3.jpg?uselang=cs# Mapa zobrazuje území, která získal Přemysl Otakar II. svou sňatkovou i expanzivní politikou.
Přemysl Otakar a domácí politika: zakládá nová města, kláštery, podporuje vznik nových vesnic a měst za jeho vlády se do českých zemí dostává početná vesnická a i městská komunita z řad obyvatel německého původu tvrdě zasahuje proti domácí šlechtě a snaží se posilovat autoritu panovníka i za cenu nepřátelství některých domácích a posléze i rakouských rodů, jako příklad můžeme uvést domácí rod Vítkovců podporuje rozvoj obchodu, řemesel a těžbu drahých kovů díky těžbě zlata v okolí Prahy v Jílovém, může panovník postavit silné vojsko, podporuje i těžbu stříbra své protivníky děsí svou obávanou těžkou jízdou, tedy plně vyzbrojenými rytíři pro jeho bohatství a úspěchy na bojištích získává přezdívku: Král železný a zlatý
http://commons.wikimedia.org/wiki/file:zlat%c3%a1_koruna_- _k%c5%99%c3%ad%c5%beov%c3%a1_chodba.jpg# Dokladem zakladatelské činnosti Přemysla Otakara II. se stává klášter Zlatá koruna, který vzniká na popud krále na území ovládaném rodem Vítkovců.
http://commons.wikimedia.org/wiki/file:uhersk%c3%a9_hradi%c5%a1t%c4%9b_podle_willenberg a_konec_16_stolet%c3%ad.gif?uselang=cs# Jedním z měst na Moravě, které Přemysl Otakar zakládá a zároveň mu uděluje i řadu privilegií je Uherské Hradiště. Dalším dokladem zakladatelské činnosti krále Přemysla Otakara II. je například původně pevnost a později město Strážnice, které má chránit východní hranice země proti uherské expanzi.
http://commons.wikimedia.org/wiki/file:pecetpoii.jpg?uselang=cs# na mnoha zakládacích listinách tak najdeme jezdeckou pečeť Přemysla Otakara II.
Přemysl Otakar II. a jeho zahraniční politika: vstupuje do ní svým nerovným sňatkem a se souhlasem svého otce tak získává moc nad Rakouskými zeměmi v roce 1260 bojuje o nadvládu nad jižními částmi Rakous a získává i oblast Kraňska tyto politické a především vojenské zisky jsou výsledkem bitvy u Kressenbrunnu, v roce 1260, tu svede se svým rivalem uherským krále Bélou IV. porážka uherského vojska umožní Přemyslovi zapudit první manželku a za novou ženu si vyvolit vnučku Bély IV., princeznu Kunhutu Haličskou s ní později zplodí následníka trůnu Václava II. ambice českéhokrále sahají do nejvyšší středověké politiky, v roce 1276 aspiruje na titul římského krále jeho volba, ke které se sám nedostaví, je pro něj zklamáním zvolen je bezvýzmńmaný rakouský kníže, Rudolf habsburský Přemysl jeho volbu neuznává a tak je jen otázkou času, kdy dojde k otevřenému střetnutí mezi oběma protivníky první prohra Přemysla se odehrává před Vídní, v roce 1276, kdy se nusí vzdát svých rakouských území oba tábory se připravují na závěrečné střetnutí, je jasné, že rozhodne bitva k ní dochází 26. srpna, na den sv. Rúfa, roku 1278 v bitvě u Suchých Krút na Moravském poli
Průběh a důsledky střetnutí: v rozhodující bitvě svého života Přemysl Otakar přichází o život a České království se na pět let dostáv do hluboké krize teprve v roce 1283 se podaří české šlechtě na trůn dosadit Přemyslova dědice mladého kralevice Václava II. osud českého panovníka se naplnil plnou měrou jeho ostatky byly vystaveny napřed ve Vídni, později ve Znojmě a nakonec spočinuly v katedrále sv. Víta na Pražském hradě při archeologickém výzkumu a ohledání ostatků tohoto českého krále byly nalezeny i jeho pohřební insignie koruna, žezlo a jablko symbolizují velikost a význam tohoto panovníka v tehdejší evropské politice jde o ojedinělý nález, který nemá v Evropě obdobě, konkurovat mu mohou jen insignie Rudolfa I.
http://commons.wikimedia.org/wiki/file:crown_of_ottokar_ii.jpg?uselang=cs# Toto je ukázka královské koruny nalezené v hrobě Přemysla Otakara II. Kromě koruny zde byly nalezeny i jablko a žezlo jako symboly státnické moci.
Do časové přímky zakreslete následující letopočty a připište k nim události ze života Přemysla Otakara II. 12. st. 1233 1278 1253 1260
Řešení: 12.st 1233 1253 1260 1278 1233 nástup Přemysla Otakara II. na trůn 1253 vzpor proti otci Václavovi I 1260 bitva u Kressenbrunnu a zisk Kraňska 1278 bitva na Moravském poli