Rostlinné explantáty (kultury in vitro)



Podobné dokumenty
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

Rostlinné explantáty. Co jsou to rostlinné explantáty? Jaké specifické vlastnosti rostlin umožňují jejich kultivaci in vitro?

Tkáňové kultury rostlin. Mikropropagace

inženýrství rostlin U3V

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Krása TC. mé zkušenosti s technikami mikropropagace v obrazech. Nepřímá organogeneze, nepřímá somatická embryogeneze.

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Učební osnovy předmětu Biologie

Metody kultivace tkání a buněk

Mikropropagace klonů lesních dřevin termíny a důležité fenomény na fotografických dokumentech.

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Vliv různých druhů cytokininů na zakořeňování moruše černé in vitro

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety

BIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG

Okruhy otázek ke zkoušce

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)

doc. RNDr. Vít Gloser, Ph.D. Studijní směr Experimentální biologie rostlin

orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY. Prof. Jaroslav DROBNÍK Přírodovědecká fakulta Karlovy Univerzity Sdružení BIOTRIN

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Kdo jsme. Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v.v.i.

Název: Hmoto, jsi živá? I

Environmentální výchova základní podmínky života, ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí

Autor: Katka Téma: pletiva Ročník: 1.

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST

Mohelský mlýn na Vysočině

Od rostlinné kultury in vitro k biotechnologiím

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

ROLE ETYLENU PŘI KULTIVACI ČESNEKU V PODMÍNKÁCH IN VITRO VITRO

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce?

CR Haná LABORATORNÍ MYCÍ AUTOMAT S PŘÍSLUŠENSTVÍM 2

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

Geneticky modifikované rostliny - proč je potřebujeme a jak je získáváme

Školení GMO Ústav biochemie a mikrobiologie

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Mendeleum ústav genetiky

1 Biochemické animace na internetu

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

RŮST A VÝVOJ ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)

Zbytky léčiv v ŽP a jejich dopady na potravinářské technologie

Školení GMO Ústav biochemie a mikrobiologie

Přehled finančně podpořených témat prací SOČ pro rok 2011/2012. vedoucí

Tematický plán učiva BIOLOGIE

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Zápis z 13. zasedání kolegia rektora dne 19. ledna 2015

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny

,,Škola nás baví CZ. 1.07/1.4.00/

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

BIOIMPLANTOLOGIE 2012 Brno, dubna 2012 hotel Holiday Inn

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

Molekulární biotechnologie. Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1)

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST

Vliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.)

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět

5. Bioreaktory. Schematicky jsou jednotlivé typy bioreaktorů znázorněny na obr Nejpoužívanějšími bioreaktory jsou míchací tanky.

Výroční zpráva Společnosti lékařské genetiky ČLS JEP za rok 2007

ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN

NANOMATERIÁLY, NANOTECHNOLOGIE, NANOMEDICÍNA

Obsah vody v rostlinách

Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah

Cvičení z biologie Jednoletý volitelný předmět

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

Digitální učební materiál

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby

Tisíc a jedno využití průtokové cytometrie v biologii rostlin. Jaroslav Doležel Ústav experimentální botaniky AV ČR Olomouc

Moduly jako prostředek inovace v intergaci výuky moderní fyziky a chemie

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Digitální učební materiál


Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno

Geneticky modifikované organismy

- ústní zkouška konaná před zkušební maturitní komisí (15 minut

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Biotechnologické metody ve šlechtění rostlin

dodržování zásad pro uchování zdraví (dnes synonymum pro dodržování čistoty)

Transkript:

Rostlinné explantáty (kultury in vitro) Jaroslava Dubová Ústav experimentální biologie Oddělení fyziologie a anatomie rostlin a Laboratoř molekulární fyziologie rostlin Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita

Příklady kultur z katalogu firmy Duchefa Cyclamen Malus Lilium

Definice termínů Explantát (Bauer 1939) je každý fragment živého pletiva, celý orgán nebo soubor orgánů, který je vytržen z korelačních vztahů celku a je pěstován v umělých podmínkách.

Definice termínů ex plantare = pěstovat mimo in vitro = ve skle, v umělých podmínkách aseptická kultura = bez infekce (bakterie, kvasinky, plísně) axenická kultura = kultura jednoho organismu tkáňová kultura = historický pojem, přeneseno z oblasti fyziologie živočichů

z katalogu firmy Duchefa houbová infekce v kultuře

Příklady infikovaných kultur Kultura infikovaná kvasinkami a bakteriemi Kultury infikované houbami

Úrovně organizace explantátu rostlina (klíční rostlina, embryo) orgán (kořen, list, řapík, pupen) pletivo (dřeňový parenchym, endosperm, kambium - tkáňové kultury ) buňka (mikrospory, pyl. zrna, buněčné suspenze) izolovaný protoplast

Příklady různých typů kultur kalusová kultura mikropropagace jabloně suspenze buněk vojtěšky prašníková kultura tabáku rostlinné protoplasty mezofylu tabáku

Kultivační nádoby pro kultury in vitro (sklo i plasty) média ztužená agarem zkumavky, Petriho misky, Erlenmayerovy baňky, zavařovací lahve, Magenta boxy

Suspenzní kultury tekutá média laboratorní třepačka laboratorní bioreaktor

Systém RITA dočasně zaplavované kultury technická modifikace pro pěstování explantátů v tekutém médiu www.vitropic.fr

Rostlinné explantáty zpočátku obor rostlinné fyziologie odlišující se svou vlastní metodologií později četné aplikace v genetice a šlechtitelství v současnosti jsou metodickou základnou rostlinných biotechnologií mají využití i v molekulární biologii jsou součástí metod množení rostlin, transformace, selekce

Využití explantátů A. Získání teoretických poznatků buněčné dělení totipotence rostlinné buňky diferenciace rostlinné buňky a pletiva metabolismus regulační mechanismy transformace a mutageneze

Využití explantátů B. Praktické aplikace rychlé množení ve velkých kvantech urychlování šlechtitelských cyklů získávání vzdálených hybridů ( embryo rescue, opylení in vitro) získávání haploidů a dihaploidů ozdravování od virů umělá semena genové banky, kryoprezervace

Zajímavá adresa: http://users.ugent.be/~pdebergh/content.htm Department of Plant Production Horticulture University Horticulture, Univ. Gent Coupure links 653 653 9000 Gent Belgium Department of Botany University of Natal Pietermaritzburg Scottsville Pietermaritzburg 3209 Republic of South Africa Prof. Dr. Pierre Debergh Dr. Johan Van Huylenbroeck Dr. Stefaan Werbrouck Prof. Dr. Johannes Van Staden Dr. Jeff Finnie Dr. Anna Jäger cd-rom bylo vytvořeno jako pomůcka pro studenty pro kurzy kultur rostlinných buněk a pletiv i biotechnologie. Podle autorů to není kompletní kurz, ale poskytuje hypertextové stránky s množstvím obrázků a krátkých textů.

Historický přehled - počátky Gottlieb Haberlandt * 1854 Altenburg považovaný za otce kultur rostlinných explantátů Kultivoval explantáty: parenchym listů dřeň stonku svěrací buňky průduchů

neznalost výživy, nesterilní kultura, vysoce diferencované buňky v kultuře krátkodobé přežívání kultur přesto Haberlandt věřil v budoucnost kultur in vitro a formuloval 1902 teorii o totipotenci rostlinné buňky (Kulturversuche mit isolierten Pflanzenzellen) 1922 Knudson - výsevy orchidejí in vitro 1925 Laibach izolovaná embrya lnu (Linum)

Totipotence rostlinné buňky totipotence diferencovaných rostlinných buněk byla předpovězena v roce 1902 Gottliebem Haberlandtem (1854 1945) a v roce 1958 experimentálně potvrzena Reinertem a Stewardem somatickou embryogenezí u mrkve Haberlandtova socha na jeho pomníku v rodišti v Altenburgu

První pravé tkáňové kultury americký rostlinný fyziolog P.R.White

První pravé tkáňové kultury 1935 P.R.White - izolované kořeny rajčat cukry vitamíny - B1, B6, kyselina nikotinová glycin meristem kořenové špičky produkce fytohormonů

Kalusové kultury 1939 Gautheret - kalus mrkve, Nobecourt - kalus tabáku, White - nádory tabáku

Meristémové kultury 1944 - Ernest Ball - regenerace rostliny z izolovaného meristému (Lupinus) 1949 - Limmaset a Cornuet - rozdílné koncentrace virových částic v rostlinných orgánech, meristémy téměř viruprosté 1952 - Morrel a Martin - ozdravování virózních jiřin (Dahlia) meriklonové množení

Suspenzní kultury 1958 - Steward, Reinert - tekuté médium, třepané kultury buněk a buněčných shluků kalusy i regenerace rostlin somatická embryogeneze Po 100 letech pokusné potvrzení platnosti buněčné teorie Schleidena a Schwannaa i Haberladtovy teorie o totipotenci somatických buněk.

České začátky používání metodik rostlinných explantátů Rudolf Řetovský, Eva Petrů AV ČR Praha Zdeněk Opatrný AV ČR, VÚRVRuzyně (Výzkumný ústav rostlinné výroby), UK Praha Boris Vyskot BFÚ AV ČR Brno František J. Novák AV ČR Olomouc, AA Seibersdorf Jiří Vagera - AV ČR Olomouc Zdeněk Sladký MU Brno Prof. Zdeněk Sladký, DrSc. Foto: J. Dubová

III. Dny rostlinné fyziologie VŠZ Praha-Suchdol 1983 J. Vagera UEB Olomouc K. Erdelský UKom Bratislava V. Kozinka SAV Bratislava Z. Sladký O. Erdelská MU Brno SAV Bratislava

Olomouc 1984 Foto: M. Griga T. Murashige Z. Sladký

Brno 1985 Regulation of Plant Integrity F. K. Skoog objevitel kinetinu Galston F. K. Skoog L. Čulafič

Slovenské začátky rostlinných explantátů Karol Erdelský UKom Bratislava Anna Preťová SAV Nitra Aurélie Kamenická Arboretum Mlyňany Eva Čellárová UJPŠ Košice Foto: J. Dubová

Opylení a oplození in vitro 1960 - indická škola: Kanta, Maheshwari, Rangaswami 1965 - polská škola: Zenkteler 1965 - české pokusy: Tupý, Balatková (ČSAV Praha), Sladký (MU Brno) různé metody aplikace pylu na explantát

Představitel indické školy experimentální embryologie 1966 prašníkové kultury a odvození haploidních rostlin (Datura) P. Maheshwari

Profesor Maciej Zenkteler Univerzita A. Mickiewicza Poznaň, Polsko Experimentální embryologie, opylování in vitro Foto: J. Dubová

Smolenice 2001 s prof. M. Zenktelerem M. Griga z exkurze na X. embryologické konferenci Nitra 2001

Prašníkové kultury manipulace se stupněm ploidie: 1. regenerace haploidních rostlin z mikrospor nebo pylových zrn: prašníkové nebo mikrosporové kultury 2. zdvojení haploidního genomu regenerantů = dihaploidizace získání homozygotního materiálu v kratší době

Rostlinné protoplasty 1970 - Takebe a Nagata - regenerace rostlinek tabáku z izolovaných protoplastů

Rostlinné protoplasty Carlson Butěnko, Gleba Dudits Potrykus Coocking fůze protoplastů - somatická hybridizace - cybridy

Transformace rostlinného genomu 1974 - důkaz integrace Ti plasmidu do rostlinného genomu 1984 - přímý přenos DNA do rostlinného protoplastu (mikro-injekce) 1986 - přímý přenos DNA do rostlinných buněk Geneticky modifikované organismy = GMO

Biotrend BIOTRIN je česká nezisková organizace vytvořená vědeckými pracovníky pro šíření informací o moderních biotechnologiích http://www.biotrin.cz/ informace nejen o českých biotechnologiích http://www.gate2biotech.cz/

Zajímavé webové adresy Přehledné a názorné výukové stránky http://users.ugent.be/~pdebergh/ind/content.htm ukázka didaktiky rostlinných explantátů http://www.liv.ac.uk/~sd21/tisscult/case_study_3.htm jednoduché postupy http://www.home.turbonet.com/kitchenculture/begin.htm

Doporučená literatura DROBNÍK, J. et ŠTĚPÁNKOVÁ, H. /eds./ (1997): Harmonizace pravidel práce v biologii a chemii. I. Bezpečnost biotechnologií. Series in Natural History, 6, PERES, Praha. (Skriptum UK). ONDŘEJ, M. (1985): Cytogenetika a molekulární genetika rostlin. - Academia, Praha. ONDŘEJ, M. (1992): Genové inženýrství kulturních rostlin.- Academia, Praha.

Doporučená literatura GAMBORG, O. L. et PHILLIPS, G. C. (1995): Plant cell, tissue and organ culture. Fundamental methods, Springer Berlin. Heidelberg. PIERIK, R.L.M. (1987): In vitro culture of higher plants. - Martinus Nijhoff Publishers, Dordrecht, Boston, Lancaster. REINERT, J. et BAJAJ, Y.P.S./eds./ (1977 ): Applied and fundamental aspects of plant cell, tissue and organ culture.- Springer Verlag, Berlin, Heidelberg, New York.

Doporučená literatura - skripta KOVÁČ, J. (1992): Explantátové kultury rostlin. Ústí n. Labem (Skriptum UJEP). VOTRUBA, M. et al. (1987): Explantátové techniky (pro biotechnology a šlechtitele).- Praha (Skriptum VŠZ Praha). ŠEBÁNEK, J. et SLADKÝ, Z. (1988): Biotechnologie rostlinných explantátů.- Brno (Skriptum VŠZ). (nyní MZLU)

Časopisy Plant Cell, Tissue and Organ Culture Springer Netherlands Plant Cell Reports Springer Berlin / Heidelberg

Adresa stránek kurzu (v úpravě) Bi6120 Rostlinné explantáty http://www.sci.muni.cz/explantaty/ Školní vzdělávací programy MU 3. Střední školy, 3.3. Člověk a příroda, 3.3.3. Biologie http://svp.muni.cz/mapa-webu.php Od rostlinné kultury in vitro k biotechnologiím J. Dubová, A. Smíšková