Text těla emailové zprávy z podání 3646/2019 Od: Komu: podatelna@osoud.ptc.justice.cz Kopie: Předmět: Žádost o informace Vážení, na základě ustanovení 4 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, si vás dovoluji požádat o poskytnutí všech rozsudků týkajících se sporů s pojišťovnou ohledně stanovení výše pojistného plnění, zejména pak sporů ohledně stanovování výše obvyklé ceny vozidla v případě jeho odcizení, a to za období ode dne 1. 1. 2014 do současnosti. Předmětné informace mi, prosím, zašlete elektronickou formou na adresu jakýchkoliv dotazů jsem připravena poskytnout potřebnou součinnost.. V případě Děkuji,
OKRESNÍ SOUD V PRACHATICÍCH Pivovarská 3, 383 18 Prachatice, tel.: 388 305 111, fax: 388 305 154, e-mail: podatelna@osoud.ptc.justice.cz, IDDS: iurabu8 NAŠE ZNAČKA: 22 Si 16/2019 Vážená paní VAŠE ZNAČKA: DNE: 4. 3. 2019 Poskytování informací podle zák. č. 106/1999 Sb. Vážená paní, k Vaší žádosti o podání informace podle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 27. 2. 2019 sděluji následující údaje: V informačním systému soudu nelze dohledat požadované informace pro jejich přílišnou obecnost, podle Vám uvedených kritérií soud věci neeviduje. S pozdravem Mgr. Vendulka Pozniaková místopředsedkyně Okresního soudu v Prachaticích
OKRESNÍ SOUD V PRACHATICÍCH Pivovarská 3, 383 18 Prachatice, tel.: 388 305 111, fax: 388 305 154, e-mail: podatelna@osoud.ptc.justice.cz, IDDS: iurabu8 NAŠE ZNAČKA: 22 Si 22/2019 VAŠE ZNAČKA: DNE: 25. 3. 2019 Vážená paní Vážená paní, k Vaší žádosti o podání informace podle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 15.03.2019 sděluji následující údaje: 1) Počet vydaných rozhodnutí v rámci opatrovnického oddělení v letech 2014 2018 a počet rozhodnutí o výživném ve stejném období: Ve druhém sloupci jsou uvedeny celkové počty opatrovnických rozhodnutí v požadovaném období, ve třetím sloupci pak počty rozhodnutí o výživném v požadovaném období. Zdroj dat statistika CSLAV 2014 636 255 2015 723 277 2016 863 240 2017 598 192 2018 687 205 2) Forma vyřízení věci o výživě zletilého u Okresního soudu v Prachaticích v řízeních zahájených v roce 2017: Forma rozhodnut 2017 (zdroj ISAS) rozsudek 1 rozsudek pro uznání 5 smír 4 postoupeno (místní nepříslušnost) 2 zastaveno 3 odmítnuto 1 3) Způsob rozhodnutí věci o výživném pro manželku nebo rozvedenou manželku u Okresního soudu v Prachaticích v letech 2010 2018 Zdroj (ISAS) rozsudkem vyhověno 4 smír 7 rozsudkem zamítnuto 1 zastaveno pro zpětvzetí 16 postoupeno 3
odmítnuto 3 dosud nerozhodnuto 1 4) Rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti u Okresního soudu v Prachaticích v letech 2014 2018, počet prvních rozhodnutí: Druhý sloupec obsahuje počty prvních rozhodnutí v požadovaných letech. Data pochází ze statistiky CSLAV. 2014 129 2015 137 2016 140 2017 100 2018 111 5) Rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti u Okresního soudu v Prachaticích v letech 2014 2018, počet rozhodnutí o změně výše výživného: Druhý sloupec obsahuje počty rozhodnutí o zvýšení výživného, třetí sloupec snížení výživného, čtvrtý sloupec ponechání výživného, pátý sloupec zproštění výživného. Data pochází ze statistiky CSLAV. 2014 58 13 20 1 2015 50 15 19 3 2016 48 8 8 0 2017 48 8 11 3 2018 64 5 3 0 6) Rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti u Okresního soudu v Prachaticích v letech 2014 2018, počet podaných odvolání: Druhý sloupec obsahuje počty podaných odvolání do rozhodnutí o výživném v požadovaných letech. Data pocházejí z databáze CSLAV 2014 25 2015 21 2016 6 2017 5 2018 8 7) Forma rozhodnutí o výživném nezletilého dítěte u Okresního soudu v Prachaticích v roce 2017 a 2018: 2017 2018 rozsudek 80 102 schválená dohoda 112 106 Zdroj dat databáze ISAS 8) Rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti u Okresního soudu v Prachaticích v letech 2014 2018, počty rozhodnutí s vyšším výživným: Druhý sloupec obsahuje počty rozhodnutí s výživným stanoveným 5 000 9 999 Kč, třetí sloupec pak s výživným ve výši 10 000 Kč a více. Zdroj dat statistika CSLAV. 2014 17 0 2015 26 5 2016 22 1 2017 24 1 2018 32 3
9) Počet rozhodnutí a forma rozhodnutí o výživném pro zletilé dítě u Okresního soudu v Prachaticích v letech 2014 2018: druhý sloupec obsahuje počty rozhodnutí, kdy bylo návrhu vyhověno alespoň částečně, třetí sloupec obsahuje případy, kdy byl obsažen smír, čtvrtý sloupec případy, kdy byl návrh zamítnut, pátý sloupec obsahuje počty řízení, která skončily jinak (zastaveno, postoupeno). Zdroj dat statistika CSLAV. 2014 8 6 0 0 2015 5 4 1 3 2016 3 7 1 1 2017 6 7 2 2 2018 2 4 0 1 10) Počet uložených vyživovacích povinností pro zletilé dítě v roce 2017, 2018 rozdělení podle rodiče, kterému byla stanovena vyživovací povinnost: Ve druhém sloupci jsou uvedeny případy, kdy byla vyživovací povinnost uložena matce, ve třetím sloupci, kdy byla uložena otci. Zdroj CSLAV 2017 3 14 2018 1 6 11) Počet rozhodnutí o výživném zletilého dítěte v letech 2014 2018, rozdělení podle toho, zda bylo výživné stanoveno (zahrnuje i zvýšení) nebo zrušeno: Ve druhém sloupci jsou uvedeny všechna řízení o výživném. Ve třetím sloupci jsou uvedeny případy, kdy bylo výživné stanoveno a ve čtvrtém, kdy bylo zrušeno. Zdroj dat CSLAV 2014 24 14 10 2015 22 13 8 2016 19 12 7 2017 22 17 6 2018 11 7 4 12) Počet věcí zahájených v jednotlivých letech u Okresního soudu v Prachaticích s předmětem řízení výživné pro manželku a řízení pro rozvedenou manželku včetně změn a zrušení vyživovací povinnosti: Sloupec dva obsahuje počet řízení ohledně výživného pro manželku výživné, sloupec tři ohledně výživného pro rozvedenou manželku. Zdroj ISAS 2010 6 3 2011 6 6 2012 3 4 2013-1 2014-1 2015 2 1 2016-1 2017 - - 2018 1-13) Způsob rozhodnutí řízení o výživném pro manželku nebo rozvedenou manželku u Okresního soudu v Prachaticích v řízeních zahájených v letech 2010 2018: Zdroj (ISAS) rozsudkem vyhověno 4 smír 7 rozsudkem zamítnuto 1
zastaveno pro zpětvzetí 16 postoupeno 3 odmítnuto 3 dosud nerozhodnuto 1 14) Počet vydaných rozhodnutí o výživném pro manželku a bývalou manželku v letech 2014 2018 s rozlišením stanovení a zrušení vyživovací povinnosti: Zdroj CSLAV 2 sloupec výživné pro manželku 3 sloupec zrušení vyživovací povinnosti pro manželku 4 sloupec výživné pro exmanželku 5 sloupec zrušení vyživovací povinnosti pro exmanželku 2014 0 0 0 0 2015 1 0 0 0 2016 2 0 2 1 2017 0 0 0 2 2018 1 0 0 0 15) Počet a forma rozhodnutí o výživném pro neprovdanou matku a příspěvku na náklady těhotenství a porodu v řízení zahájených v letech 2010 2018 Zdroj dat ISAS smír rozsudek pro uznání rozsudek postoupeno 2010 - - - 1 2011 - - 1 1 2012 - - - - 2013 2 - - - 2014 1 - - - 2015-1 - 3 2016-1 - - 2017 - - - - 2018 1 - - 1 16) Počet rozhodnutí, kterým byla stanovena vyživovací povinnost otce po dobu 2 let, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a s porodem a povinnost přispívat na výživu dítěte po dobu mateřské dovolené za období 2014 2018: Zdroj CSLAV Sloupec 2 obsahuje počty rozhodnutí ohledně vyživovací povinnost otce dítěte po dobu 2 let Sloupec 3 příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a s porodem Sloupec 4 rozhodnutí ohledně povinnosti přispívat na výživu dítěte po dobu mateřské dovolené 2014 1 - - 2015 1-1 2016-1 - 2017 - - - 2018 1 - - 17) Počet a způsob skončení řízení, jejímž předmětem je stanovení vyživovací povinnosti dítěte vůči rodiči 2000 2018: U Okresního soudu v Prachaticích probíhalo od roku 2000 pouze jediné řízení, které skončilo v roce 2015 zastavením pro zpětvzetí.
18) Počet a způsob skončení řízení, jejichž předmětem je stanovení vyživovací povinnosti mezi předky a potomky s výjimkou řízení mezi rodiči a dětmi od roku 2000 2018: Toto řízení dosud u Okresního soudu v Prachaticích nebylo vedeno. 19) Počet a způsob skončení řízení, jejichž předmětem je vyživovací povinnost mezi partnery a bývalými partnery od roku 2006: Toto řízení dosud u Okresního soudu v Prachaticích nebylo vedeno. 20) počet řízení, kde bylo vydáno zvláštní předběžné opatření ukládající otci hradit výživné neprovdané těhotné ženě a způsob skončení řízení (vyhověno, nevyhověno, částečně vyhověno): od roku 2010 do roku 2018, bylo u Okresního soudu v Prachaticích zahájeno jediné řízení, které bylo skončeno usnesením, kterým bylo částečně vyhověno návrhu matky S pozdravem Mgr. Vendulka Pozniaková místopředsedkyně Okresního soudu v Prachaticích
Text těla emailové zprávy z podání 1135/2019 Od: Komu: podatelna@osoud.ptc.justice.cz Kopie: Předmět: Žádost o poskytnutí informace V dne 20.1.2019 Komu: OKRESNÍ SOUD V PRACHATICÍCH Pivovarská 3 383 18 Prachatice Odesílatel: Žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Vážení, ráda bych Vás touto cestou požádala o zaslání níže požadovaných informacích, a to za účelem mého dalšího studia v programu rodinné právo, pod vedením Prof. JUDr., CSc., neboť v této oblasti provádím výzkum za účelem vypracování mé závěrečné práce.
Zdvořile žádám o poskytnutí těchto informací: 1) Zda soud disponuje speciální výslechovou místností pro výslech nezletilých dětí? 2) Zda je na soudě další osoba, krom soudce (tajemník, či asistent), která je speciálně proškolená pro výslech nezletilých dětí? 3) Zda je evidován počet úspěšných mediací v rodině právních sporech, (tj. těch, které mají za následek ukončení sporu smírným způsobem)? 4) Zda je v rodině právních věcech používána Cochemská praxe, či její modifikace? Předem děkuji za poskytnutí informací, prosím o zaslání odpovědí na shora uvedenou emailovou adresu. Děkuji a jsem s pozdravem,
OKRESNÍ SOUD V PRACHATICÍCH Pivovarská 3, 383 18 Prachatice, tel.: 388 305 111, fax: 388 305 154, e-mail: podatelna@osoud.ptc.justice.cz, IDDS: iurabu8 NAŠE ZNAČKA: 22 Si 4/2019 VAŠE ZNAČKA: DNE: 28. 1. 2019 Vážená paní Poskytování informací podle zák. č. 106/1999 Sb. Vážená paní magistro, k Vaší žádosti o podání informace podle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 20. 1. 2019 sděluji následující údaje: 1) Okresní soud v Prachaticích nedisponuje speciální výslechovou místností pro výslech nezletilých dětí. 2) Kromě příslušných soudců je u téhož soudu speciálně proškolená pro výslech nezletilých dětí i jedna asistentka soudce. 3) Počet úspěšných meditací v rodině právních sporech není evidován. 4) Cochemská praxe ani její modifikace nejsou u podepsaného soudu používány S pozdravem Mgr. Vendulka Pozniaková, v. r. místopředsedkyně Okresního soudu v Prachaticích
ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ INFORMACE (podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů) Žadatel: Adresa: Telefon: E-mail:, nar. Žádá Okresní soud v Prachaticích o poskytnutí informace. Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vás žádám o zpřístupnění následujících informaci: 1. V kolika případech bylo v období od účinnosti zákona o mediaci 1.9.2012 do 31.12.2018 využito možnosti přerušení řízení a nařízeno první setkání se zapsaným mediátorem dle 100 odst. 2 o.s.ř.? (od účinnosti zákona o mediaci a související novely o.s.ř.) 2. O jaké případy se jednalo, bylo-li nařízeno setkání s mediátorem? (např. rodinné, soudcovské, obchodní ) a jaký byl výsledek nařízeného setkání? (Zda se strany dostavily nebo nedostavily k mediaci, zda k ní přistoupily nebo nepřistoupily a soudní řízení pokračovalo, zda byla uzavřena dohoda v rámci mediace) 4. V kolika případech došlo od 1. září 2012 do 31.12.2018 ke schválení smíru soudem a o jaké případy se typově jednalo? (např. rodinné, sousedské, obchodní ) Informaci žádám poskytnout v písemné formě a zaslat na e-mailovou adresu
OKRESNÍ SOUD V PRACHATICÍCH Pivovarská 3, 383 18 Prachatice, tel.: 388 305 111, fax: 388 305 154, e-mail: podatelna@osoud.ptc.justice.cz, IDDS: iurabu8 NAŠE ZNAČKA: 22 Si 7/2019 Vážená paní VAŠE ZNAČKA: DNE: 12. 2. 2019 Vážená paní k žádosti o podání informace podle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 31. 1. 2019 bylo zjištěno následující: 1) V období od účinnosti zákona o mediaci 1. 9. 2012 do 31. 12. 2018 bylo využito možnosti přerušení řízení a nařízeno první setkání se zapsaným mediátorem dle 100 odst. 2 o. s. ř. ve dvou případech, a to ve věcech vedených pod sp. zn. 2 P 110/2013 a 23 Nc 1642/2015. 2) Sp. zn. 2 P 110/2013 po zmapování rodinné situace a konzultaci s OSPOD byla rodina zařazena do programu Rozvodem bez újmy. Otec domluvené termíny i úkoly plnil, matka společně se synem se dvakrát nezúčastnila z pracovních důvodů. Nezletilý se zúčastnil jednoho setkání, kdy aktivně spolupracoval s terapeutkami a pozitivně reagoval na ostatní děti ve skupině, na setkání s otcem se těšil. Krizovým centrem doporučeno, aby rodina dokončila program Rozvodem bez újmy bez absencí (s výjimkou závažných důvodů nutné potvrzení lékaře apod.), dále aby rodině na následných párových konzultacích vytvořili dohodu, která bude pro oba rodiče přijatelná a k potřebám nezletilého maximálně vstřícná. Soudní řízení bylo pro zpětvzetí návrhu otcem zastaveno. Sp. zn. 23 Nc 1642/2015 mediátor vystavil potvrzení o tom, že matka s otcem splnili uloženou povinnost setkat se s mediátorem, rozsudkem zdejšího soudu byla schválena dohoda rodičů. 3) V období od 1. 9. 2012 do 31. 12. 2018 došlo ke schválení smíru soudem ve 119 věcech, když se jednalo o tyto případy: - společné jmění manželů: 13 věcí - výživné: 31 věcí - o zaplacení částky: 61 věcí - nájemné: 3 věci - pracovní: 1 věc - vyklizení: 4 věci - vlastnické právo: 1 věc - náhrada škody: 4 věci - věcné břemeno: 1 věc S pozdravem Mgr. Vendulka Pozniaková místopředsedkyně Okresního soudu v Prachaticích
Okresní soud v Prachaticích Pivovarská 3 383 18 Prachatice Žádost o poskytnutí informace na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů V dne 2. 2. 2019
Vážení, touto cestou bych Vás chtěla zdvořile požádat o zaslání níže požadovaných informací, a to za účelem získání a zpracování dat pro závěrečnou práci na téma Rodinná mediace. Prosím o poskytnutí těchto informací: 1) Kolik případů rozvodů manželství bylo řešeno u Vašeho soudu v jednotlivých letech 2012 2018. V kolika případech z nich bylo nařízeno první setkání se zapsaným mediátorem? 2) Kolik případů žalob o vypořádání společného jmění manželů bylo řešeno u Vašeho soudu v jednotlivých letech 2012 2018. V kolika případech z nich bylo nařízeno první setkání se zapsaným mediátorem? 3) Kolik případů ve věcech úpravy poměrů nezletilých dětí bylo u Vašeho soudu řešeno v jednotlivých letech 2012 2018? V kolika případech z nich bylo nařízeno první setkání se zapsaným mediátorem? 4) Kolik případů v ostatních řízeních ve věcech péče soudu o nezletilé bylo u Vašeho soudu řešeno v jednotlivých letech 2012 2018? V kolika případech z nich bylo nařízeno první setkání se zapsaným mediátorem? 5) Je u Vašeho soudu více využívána rodinná mediace či rodinná terapie? 6) V kolika případech bylo řízení zastaveno, či byla schválena dohoda rodičů na základě uzavřené mediační dohody? 7) V kolika případech v jednotlivých letech 2012 2018 bylo Vaším soudem nařízeno první setkání se zapsaným mediátorem (ve všech oblastech)? Předem děkuji za poskytnutí informací, prosím o zaslání odpovědi na shora uvedenou emailovou adresu. Nepožaduji, aby mi tato informace byla zasílána poštou. Děkuji za spolupráci a jsem s pozdravem
OKRESNÍ SOUD V PRACHATICÍCH Pivovarská 3, 383 18 Prachatice, tel.: 388 305 111, fax: 388 305 154, e-mail: podatelna@osoud.ptc.justice.cz, IDDS: iurabu8 NAŠE ZNAČKA: 22 Si 9/2019 Vážená paní VAŠE ZNAČKA: DNE: 8. 2. 2019 Poskytování informací podle zák. č. 106/1999 Sb. Vážená paní, k žádosti o podání informace podle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 2. 2. 2019 bylo zjištěno následující: 1) Počet případů rozvodů manželství v letech 2012 2018: rok 2012: 113 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2013: 126 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2014: 118 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2015: 139 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2016: 108 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2017: 123 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2018: 121 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno 2) Počet případů žalob o vypořádání společného jmění manželů v letech 2012 2018: rok 2012: 12 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2013: 8 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2014: 12 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2015: 4 případy první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2016: 9 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2017: 10 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2018: 6 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno 3) Počet případů ve věcech úpravy poměrů nezletilých dětí v letech 2012 2018: rok 2012: 326 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2013: 411 případů setkání se zapsaným mediátorem bylo nařízeno v jednom případě rok 2014: 394 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2015: 400 případů setkání se zapsaným mediátorem bylo nařízeno v jednom případě rok 2016: 379 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2017: 322 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2018: 333 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno. /.
4) Počet případů v ostatních případů v ostatních řízeních ve věcech péče úpravy poměrů nezletilých dětí v letech 2012 2018: rok 2012: 361 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2013: 447 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2014: 473 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2015: 579 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2016: 447 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2017: 376 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno rok 2018: 401 případů první setkání se zapsaným mediátorem nebylo nařízeno 5) Nelze zjistit z informačních systémů soudu. 6) Na základě uzavřené mediační dohody nebylo zastaveno žádné řízení, ani schválena dohoda rodičů. 7) První setkání se zapsaným mediátorem (ve všech oblastech) bylo nařízeno ve dvou věcech, a to ve věci 2 P 110/2013 a 23 Nc 1642/2015. S pozdravem Mgr. Vendulka Pozniaková, v. r. místopředsedkyně Okresního soudu v Prachaticích
Text těla emailové zprávy z podání 2641/2019 Od: radek.hlava@tiscali.cz Komu: podatelna@osoud.ptc.justice.cz Kopie: Předmět: Žádost o zaslání rozsudku dle zákona č. 106/1999 Sb. Dobrý den, dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím se na Vás obracím se žádostí o zaslání rozsudku Okresního soudu v Prachaticích ze dne 19. ledna 2015 č. j. 21 C 68/2013-315 ve znění opravného usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 4. března 2015 č. j. 21 C 68/2013-334. Zaslání rozsudku prosím na tuto mailovou adresu. Děkuji za kladné vyřízení. S pozdravem Radek Hlava, 24.5.1972 Jaromírova 78 551 01 Jaroměř
OKRESNÍ SOUD V PRACHATICÍCH Pivovarská 3, 383 18 Prachatice, tel.: 388 305 111, fax: 388 305 154, e-mail: podatelna@osoud.ptc.justice.cz, IDDS: iurabu8 NAŠE ZNAČKA: 22 Si 11/2019 VAŠE ZNAČKA: DNE: 13. 2. 2019 Vážený pan Radek Hlava, nar. 1972 Jaromírova 787 551 01 Jaroměř Vážený pane Hlavo, k Vaší žádosti o podání informace podle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 12. 2. 2019 Vám zasílám anonymizovaný rozsudek Okresního soudu v Prachaticích ze dne 19. 1. 2015 č. j. 21 C 68/2013-315 a usnesení téhož soudu ze dne 4. 3. 2015 č. j. 21 C 68/2013-334. S pozdravem Mgr. Vendulka Pozniaková místopředsedkyně Okresního soudu v Prachaticích Příloha rozsudek ze dne 19. 1. 2015 č. j. 21 C 68/2013-315 usnesení ze dne 4. 3. 2015 č. j. 21 C 68/2013-334
21 C 68/2013-315 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudcem JUDr. Bohumilem Veselým v právní věci žalobkyně JUDr., advokátky, IČ: proti žalovanému, nar bytem zastoupeného JUDr., advokátem, o žalobě o zaplacení částek 5.169 Kč, 32.180 Kč, 17.230 Kč a 14.920 Kč vždy s příslušenstvím t a k t o : I. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobkyni částku a) 1.034 Kč s úrokem z prodlení z částky 1.034 Kč ve výši 7,05 % ročně od 18.08.2013 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, b) 6.436 Kč s úrokem z prodlení z částky 6.436 Kč ve výši 7,05 % ročně od 11.12.2013 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, c) 3.446 Kč s úrokem z prodlení z částky 3.446 Kč ve výši 7,05 % ročně od 11.12.2013 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, d) 2.974 Kč s úrokem z prodlení z částky 2.974 Kč ve výši 7,05 % ročně od 20.04.2013 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Pokud se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky a) o 4.135 Kč vyšší s úrokem z prodlení z částky 4.135 Kč ve výši 7,05 % ročně od 18.08.2013 do zaplacení, b) o 25.744 Kč vyšší s úrokem z prodlení z částky 25.744 Kč ve výši 7,05 % ročně od 11.12.2013 do zaplacení, c) o 13.784 Kč vyšší s úrokem z prodlení z částky 13.784 Kč ve výši 7,05 % ročně od 11.12.2013 do zaplacení, d) o 11.946 Kč vyšší s úrokem z prodlení z částky 11.946 Kč ve výši 7,05 % ročně od 20.04.2013 do zaplacení, v této části se žaloba z a m í t á.
pokračování - 2-21 C 68/2013 III. Žalobkyně j e p o v i n n a zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 32.815,20 Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se na žalovaném žalobou podanou ze dne 21.08.2013 domáhala zaplacení částky 5.169 Kč s úrokem z prodlení s tvrzením, že dne 27.06.2012 převzala žalobkyně právní zastoupení žalovaného jednak v právní věci uplatnění jeho nároku na náhradu škody na zdraví v celkové výši 23.006 Kč z titulu zaplacení nákladů účelně vynaložených v souvislosti s jeho léčením v podobě doplatků za léky ve výši 70 Kč, regulačních poplatků ve výši 300 Kč, dálničních známek ve výši 1.550 Kč a cestovného ze do a zpět, kde se nachází Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie, kam žalovaný dojížděl v souvislosti s další operací pravé ruky ve dnech 02.01.2012, 07.02.2012, 10.02.2012, 19.03.2012, 07.05.2012 a 18.06.2012 v celkové výši 21.086 Kč, a to vůči pojišťovně pojišťovna, a.s.,, u níž měl tehdejší zaměstnavatel žalovaného -, se sídlem sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání a pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, a jednak v právní věci uskutečnění jednání se soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství MUDr. dne 18. srpna 2010 od 16,00 hod. do 17,30 hod. v jeho kanceláři na oddělení patologie v Nemocnici. za účasti žalovaného ohledně odborného lékařského posouzení jeho trvalých následků a jejich další progrese do budoucna na základě předložených lékařských zpráv a znaleckých posudků z oboru zdravotnictví a v této souvislosti i odborného lékařského posouzení, zda jsou u něho z lékařského hlediska dány důvody pro možné přiznání násobků základního bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění v právní věci jeho plánované žaloby o zaplacení doplatku do pětinásobku základního bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění, když již obdržel základní bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění zvýšené o 50 % v předsoudní fázi od zaměstnavatele z titulu odškodnění pracovního úrazu v důsledku dopravní nehody ze dne 15.09.2008. V první právní věci žalobkyně převzala od žalovaného veškeré podklady potřebné pro uplatnění jeho výše uvedeného nároku na náhradu škody na zdraví a poté dne 28.06.2012 sepsala a zaslala dopis pojišťovně a.s., v němž řádně uplatnila, podrobně odůvodnila a doložila předmětný nárok žalovaného na náhradu škody na zdraví v celkové výši 23.006 Kč, na jehož základě pak tato pojišťovna vyplatila žalovanému pojistné plnění. Žalobkyně konkrétně vykonala tyto úkony právní služby ohledně uplatnění nároku žalovaného na náhradu škody na zdraví v celkové výši 23.006 Kč: 27.06.2012 převzetí a příprava zastoupení včetně první porady s klientem, 28.06.2012 sepis dopisu s podrobným vyčíslením a uplatněním nároku klienta na náhradu škody. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o výši nákladů za právní zastoupení, vyúčtovala je žalobkyně podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996
pokračování - 3-21 C 68/2013 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění platném do roku 2012. Sazba odměny za právní zastoupení za jeden úkon právní služby z částky 23.006 Kč tudíž činí částku 2.020 Kč podle ust. 8 odst. 1 a ust. 7 bod 5 advokátního tarifu. Celkem žalobkyně vykonala dva úkony právní služby, tudíž se jedná o 2 x 2.020 Kč = 4.040 Kč. Ke každému úkonu právní služby žalobkyni náleží jeden režijní paušál á 300 Kč podle ust. 13 odst. 3 advokátního tarifu, tudíž se jedná o 2 x 300 = 600 Kč. Celkové náklady za právní zastoupení činí částku 4.640 Kč a vzhledem k tomu, že žalobkyně je ode dne 26.03.2012 plátcem DPH, je nutné přičíst k celkové částce i 20 % DPH, a tak celkové náklady za právní zastoupení činí částku 5.568 Kč včetně DPH. Ve druhé právní věci na počátku měsíce srpna roku 2010 žalovaný požádal žalobkyni, zda by ho mohla právně zastupovat ohledně jeho plánované žaloby o zaplacení doplatku do pětinásobku základního bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění, když již obdržel základní bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění zvýšené o 50 % v předsoudní fázi od zaměstnavatele z titulu odškodnění pracovního úrazu v důsledku dopravní nehody ze dne 15.09.2008. Žalobkyně souhlasila a za tím účelem po dohodě se žalovaným uskutečnila před podáním této žaloby odborné jednání se soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství MUDr. dne 18. srpna 2010 od 16,00 hod. do 17,30 hod. v jeho kanceláři na oddělení patologie v Nemocnici se sídlem za účasti žalovaného ohledně odborného lékařského posouzení jeho trvalých následků a jejich další progrese do budoucna na základě předložených lékařských zpráv a znaleckých posudků z oboru zdravotnictví a v této souvislosti i odborného lékařského posouzení, zda jsou u něho z lékařského hlediska dány důvody pro možné přiznání násobků základního bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění v právní věci jeho plánované žaloby o zaplacení doplatku do pětinásobku základního bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění, přičemž na toto odborné jednání žalobkyně dovezla žalovaného svým motorovým vozidlem tov. zn. VV Polo 1,2. Žalobkyně konkrétně vykonala tyto úkony právní služby ohledně odborného jednání se soudním znalcem MUDr. počátek srpna 2010 převzetí a příprava zastoupení včetně první porady s klientem, 18.08.2010 jednání se soudním znalcem o odborné problematice. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o výši nákladů za právní zastoupení, vyúčtovala je žalobkyně podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění platném do roku 2012. Sazba odměny za právní zastoupení za jeden úkon právní služby tudíž činí částku 1.000 Kč podle ust. 9 odst. 1 a ust. 7 bod 3. advokátního tarifu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému pouze jeden úkon právní služby, a to jednání se soudním znalcem o odborné problematice.
pokračování - 4-21 C 68/2013 Ke každému úkonu právní služby žalobkyni náleží jeden režijní paušál á 300 Kč podle ust. 13 odst. 3 advokátního tarifu. Žalobkyně má také nárok na zaplacení cestovních výloh a náhrady za promeškaný čas na cestě k soudnímu znalci za cestu z do a zpět dne 18.08.2010, 60 km, 1 hod. jedna cesta: použit osobní automobil VW Polo 1,2, 1190 ccm, SPZ průměrná spotřeba PHM 6,3 l/100 km, průměrná cena benzínu Natural 95 v roce 2010: 28,70 Kč/l, tj. 1,81 Kč/km, náhrada PHM 120 km x 1,81 Kč = 217 Kč náhrada za ujeté km: 3,90 Kč/km náhrada základní 120 km x 3,90 Kč = 468 Kč, náhrada za čas strávený na cestě 4 půlhodiny á 100 Kč = 400 Kč celkem 1.085 Kč. Celkové náklady za právní zastoupení činí částku 2.385 Kč. Souhrnné náklady právního zastoupení v obou právních věcech tak činí částku 7.953 Kč, jíž žalobkyně vyúčtovala žalovanému doporučeným dopisem ze dne 08.08.2013, v němž vyzvala žalovaného k jejich zaplacení na její účet č. 198409409/0600, VS 122013 ve lhůtě do 17.08.2013, avšak žalovaný nezaplatil ničeho. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně rozhodla uplatnit soudní cestou pouze nárok na zaplacení jednoho úkonu právní služby v první právní věci, a to převzetí a přípravy zastoupení včetně první porady s klientem, je zřejmé, že soudní cestou uplatňuje souhrnné náklady právního zastoupení v obou právních věcech ve výši 5.169 Kč. Usnesením vydaným soudem dne 13.09.2013 i k návrhu žalobkyně soud pak řízení vedené pod sp. zn. 21C 68/2013 spojil s řízením vedeným pod sp. zn. 20C 584/2012 ke společnému řízení. Ve věci vedené u okresního soudu původně pod sp. zn. 20C 584/2012 podala žalobkyně nejdříve dne 02.12.2012 žalobu na žalovaného o zaplacení částky 32.180 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že dne 09.10.2009 převzala žalobkyně právní zastoupení žalovaného v právní věci uplatnění jeho nároků na náhradu škody na zdraví vůči pojišťovně a.s., IČ se sídlem když šlo konkrétně o nárok na pětinásobek základního bodového ohodnocení bolestného, tj. částku 412.800 Kč, pětinásobek základního bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění, tj. částku 1.434.000 Kč a náklady spojené s léčením v celkové výši 23.466 Kč, a to za poplatek za vypracování posudku o bolestném ve výši 150 Kč, poplatek za vypracování posudku o ztížení společenského uplatnění ve výši 150 Kč a cestovné rodinných příslušníků žalovaného do zdravotnických zařízení za žalovaným a cestovné žalovaného do zdravotnických zařízení, neboť žalovaný utrpěl dne 15.09.2008 pracovní úraz jako spolujezdec při dopravní nehodě, jíž zavinil řidič služebního motorového vozidla přičemž v té době byl zaměstnancem společnosti., IČ se sídlem která měla sjednáno u pojišťovny pojišťovna, a.s., zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání, tudíž byla subjektem povinným k vyplacení náhrady škody na zdraví žalovanému z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou pracovními úrazy a nemocemi z povolání. Žalobkyně společně se žalovaným obstarala veškeré podklady potřebné pro uplatnění výše uvedených nároků na náhradu škody na zdraví a poté dne 13.10.2009 sepsala dopis pojišťovně a.s., v němž uplatnila a
pokračování - 5-21 C 68/2013 podrobně odůvodnila veškeré nároky žalovaného na náhradu škody na zdraví, a to nárok na pětinásobek základního bodového ohodnocení bolestného, tj. částku 412.800 Kč, nárok na pětinásobek základního bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění, tj. částku 1.434.000 Kč a nárok na náklady spojené s léčením v celkové výši 23.466 Kč za poplatek za vypracování posudku o bolestném ve výši 150 Kč, poplatek za vypracování posudku o ztížení společenského uplatnění ve výši 150 Kč a cestovné rodinných příslušníků klienta do zdravotnických zařízení za klientem a cestovné klienta do zdravotnických zařízení. Tento dopis žalobkyně zaslala zmíněné pojišťovně k vyplacení pojistného plnění v celkové výši 1.870.266 Kč, přičemž pojišťovna následně uznala nároky žalovaného na bolestné a ztížení společenského uplatnění pouze ve výši, která vyplývala z posudku o bolestném a posudku o ztížení společenského uplatnění, a vyplatila žalovanému náklady na léčení ve výši 1.680 Kč dne 27.10.2009, bolestné ve výši 165.120 Kč za 1376 bodů a poplatek za vypracování posudku o bolestném ve výši 150 Kč dne 02.12.2009, ztížení společenského uplatnění ve výši 430.200 Kč za 3585 bodů, ztížení společenského uplatnění ve výši 96.000 Kč za 800 bodů a účelně vynaložené náklady spojené s léčením ve výši 23.900 Kč dne 27.05.2010. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo k dohodě o výši smluvní odměny za tuto právní pomoc, vyúčtovala žalobkyně odměnu za právní zastoupení podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) v platném znění, když sazba odměny za právní zastoupení za jeden úkon právní služby z celkové uplatněné částky 1.870.266 Kč činí podle ust. 8 odst. 1 a ust. 7 bod 6. advokátního tarifu částku 15.790 Kč. Za dva vykonané úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení včetně první porady s klientem a 2. sepis dopisu s uplatněním nároků na náhradu škody na zdraví) jde o částku 31.580 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží žalobkyni jeden režijní paušál á 300 Kč podle ust. 13 odst. 3 advokátního tarifu v platném znění, tudíž celkem se jedná o 2 x 300 = 600 Kč. Následně pak žalobkyně podáním ze dne 11.12.2012 rozšířila žalobu o další částku ve výši 17.230 Kč s tvrzením, že dne 15.09.2009 převzala žalobkyně právní zastoupení žalovaného v právní věci zrušení uzavřené dohody o ukončení pracovního poměru žalovaného u zaměstnavatele - společnosti Č se sídlem ze dne 14.09.2009 bez odstupného a dosažení uzavření nové dohody o ukončení pracovního poměru žalovaného u zaměstnavatele - společnosti spol. s.r.o. s nárokem na odstupné zaměstnance ve výši pětinásobku průměrné hrubé mzdy zaměstnance. Za tím účelem téhož dne žalobkyně sepsala pro žalovaného na jeho pokyn návrh výpovědi zaměstnavatele z pracovního poměru podle ust. 52 písm. d) zákoníku práce vůči žalovanému s nárokem na odstupné zaměstnance ve výši dvanáctinásobku průměrné hrubé mzdy zaměstnance, kterou předala žalovanému téhož dne s tím, aby ji předložil svému zaměstnavateli, zda by s ní souhlasil a zrušil předchozí uzavřenou dohodu o ukončení pracovního poměru žalovaného ze dne 14.09.2009. Následně žalovaný sdělil žalobkyni, že jeho zaměstnavatel nechce nic měnit na uzavřené dohodě o ukončení pracovního poměru žalovaného ze dne 14.09.2009, a proto žalobkyně vyvolala jednání se zaměstnavatelem žalovaného a dne 13.11.2009 se konalo v sídle zaměstnavatele žalovaného osobní jednání za účasti žalobkyně, žalovaného, manželky žalovaného, zaměstnavatele a jeho právního zástupce JUDr. advokáta v na němž bylo dohodnuto, že se zrušuje dohoda o ukončení pracovního poměru ze dne 14.09.2009 bez odstupného a že se zaměstnavatel pokusí zjistit od jeho pojišťoven, zda by zaplatily za něho odstupné ve výši pětinásobku průměrné hrubé mzdy zaměstnance. Dne
pokračování - 6-21 C 68/2013 11.12.2009 se pak konalo v sídle zaměstnavatele žalovaného další osobní jednání za účasti žalobkyně, žalovaného, manželky žalovaného, zaměstnavatele a jeho právního zástupce JUDr. advokáta v na němž právní zástupce zaměstnavatele sdělil, že po jednání s pojišťovnami zaměstnavatele je možné uzavřít se žalovaným dohodu o ukončení pracovního poměru žalovaného s nárokem na odstupné zaměstnance ve výši pětinásobku průměrné hrubé mzdy zaměstnance, a tak byl žalovaný požádán o její sepis, který měl doručit zaměstnavateli k podpisu. Následně dne 05.01.2010 žalobkyně sepsala návrh této dohody, který předala žalovanému téhož dne a téhož dne pak byla se zaměstnavatelem uzavřena dohoda o ukončení pracovního poměru žalovaného s nárokem na odstupné zaměstnance ve výši pětinásobku průměrné hrubé mzdy zaměstnance. Vzhledem k tomu, že tohoto dne bylo dosaženo účelu, o který žalovaný požádal svou právní zástupkyni, je zřejmé, že dne 05.01.2010 skončilo právní zastoupení žalovaného ze strany žalobkyně. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo k dohodě o výši nákladů právního zastoupení, vyúčtovala žalobkyně odměnu za právní zastoupení a hotové výdaje podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) v platném znění. Sazba odměny za právní zastoupení za jeden úkon právní služby se odvíjí z odstupného ve výši pětinásobku průměrné hrubé mzdy zaměstnance, které bylo hlavním předmětem právního zastoupení žalovaného ze strany žalobkyně, jehož chtěl žalovaný dosáhnout vůči jeho zaměstnavateli. Tudíž sazba odměny za právní zastoupení za jeden úkon právní služby z celkového odstupného ve výši 97.650 Kč činí podle ust. 8 odst. 1 a ust. 7 bod 5 advokátního tarifu částku 5.010 Kč. Za tři vykonané úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení včetně první porady s klientem, 2. účast na prvním jednání, 3. účast na druhém jednání) jde o částku 15.030 Kč. Odměna za sepis dohody o ukončení pracovního poměru ze dne 05.01.2010 činí podle ust. 9 odst. 1 advokátního tarifu částku 1.000 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží jeden režijní paušál ve výši 300 Kč podle ust. 13 odst. 3 advokátního tarifu v platném znění, a tak v tomto případě se jedná o celkem 4 x 300 Kč = 1.200 Kč. V této věci pak ještě podáním ze dne 22.04.2013 rozšířila žalobkyně žalobu o částku 14.920 Kč s tvrzením, že dne 16.04.2010 převzala žalobkyně právní zastoupení žalovaného v právní věci uplatnění jeho nároků na náhradu škody na zdraví vůči pojišťovně pojišťovna, a.s.,, IČ: se sídlem když šlo konkrétně o nárok na bolestné ve výši 29.340 Kč za 244,5 bodu, ztížení společenského uplatnění ve výši 108.000 Kč za 900 bodů, náklady spojené s léčením v celkové výši 7.607 Kč, a to za poplatek za vypracování posudku o bolestném ve výši 200 Kč, poplatek za vypracování posudku o ztížení společenského uplatnění ve výši 200 Kč, znalečné ve výši 4.350 Kč, a cestovné žalovaného do zdravotnických zařízení, věcnou škodu ve výši 6.500 Kč a náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, neboť žalovaný utrpěl dne 15.09.2008 pracovní úraz jako spolujezdec při dopravní nehodě, jíž zavinil řidič služebního motorového vozidla přičemž v té době byl zaměstnancem společnosti spol. s r.o., IČ: se sídlem která měla sjednáno u pojišťovny pojišťovna, a.s., zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání, tudíž byla subjektem povinným k vyplacení náhrady škody na zdraví žalovanému z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou pracovními úrazy a nemocemi z povolání.
pokračování - 7-21 C 68/2013 Žalobkyně společně se žalovaným obstarala veškeré podklady potřebné pro uplatnění výše uvedených nároků na náhradu škody na zdraví a poté dne 20.04.2010 sepsala dopis pojišťovně a.s., v němž řádně uplatnila a podrobně odůvodnila veškeré výše uvedené nároky žalovaného na náhradu škody na zdraví. Tento dopis s uplatněním nároku žalovaného na náhradu škody zaslala žalobkyně zmíněné pojišťovně k vyplacení pojistného plnění v celkové výši 151.447 Kč, přičemž pojišťovna následně vyplatila žalovanému tyto nároky na náhradu škody. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo k dohodě o výši smluvní odměny za tuto právní pomoc, vyúčtovala žalobkyně odměnu za právní zastoupení podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) v platném znění, když sazba odměny za právní zastoupení za jeden úkon právní služby z celkové uplatněné částky 151.447 Kč činí podle ust. 8 odst. 1 ust. 7 bod 5 advokátního tarifu částku 7.160 Kč. Za dva vykonané úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení včetně první porady s klientem a sepis dopisu s uplatněním nároku na náhradu škody) jde o částku 14.320 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží jeden režijní paušál ve výši 300 Kč podle ust. 13 odst. 3 advokátního tarifu v platném znění, a tak v tomto případě se jedná o celkem 2 x 300 Kč = 600 Kč. Celkové náklady právního zastoupení tudíž činí částku 14.920 Kč. Dopisem ze dne 03.12.2012 vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady tohoto právního zastoupení, avšak žalovaný nezaplatil ničeho. Z tohoto důvodu mu žalobkyně zaslala doporučený dopis ze dne 12.04.2013 s předsoudní výzvou k zaplacení vyúčtované částky ve lhůtě do 19.04.2013, avšak ani na tento dopis žalovaný nijak nereagoval a nezaplatil ničeho. Okresní soud ke shora uvedeným skutečnostem uvádí, že úmyslně v tomto odůvodnění uvedl podrobnosti týkající se shora uvedených jednotlivých žalob, neboť to považuje za nutné s ohledem na složitost sporu. Ve věci vedené původně pod sp. zn. 20C 584/2012 pak okresní soud dne 26.12.2013 vydal platební rozkaz, proti kterému si žalovaný podal odpor s tím, že žalovaný nikterak nezpochybňuje, že dne 09.10.2010 převzala žalobkyně právní zastoupení žalovaného v právní věci uplatnění jeho nároků na náhradu škody na zdraví vůči pojišťovně pojišťovna, a.s., IČ se sídlem. Žalovaný v zásadě nesouhlasí s uplatněným nárokem ze strany žalobkyně, když tento nárok je zcela neoprávněný. Není pravdou, jak uvádí žalobkyně, že mezi ní jakožto advokátem a mezi žalovaným jakožto klientem nebyla uzavřena dohoda o výši smluvní odměny za právní zastoupení. S tímto žalovaný nesouhlasí a uvádí, že součástí dohody o plné moci byla i dohoda o odměně právního zastoupení, když dle odst. 2 této dohody bude tvořit odměnu advokáta náhrada nákladů řízení přiznaná v soudním sporu od protistrany žalovanému, a že tato bude náležet zmocněnému advokátovi jako jeho odměna za právní zastoupení zmocnitele. Vzhledem k tomu, že ve věci, ve které žalobkyně zatupovala žalovaného, byl okresním soudem v Prachaticích vydán dne 29.05.2012 rozsudek č.j. 20 C 573/2010, kterým bylo žalované pojišťovně a.s.
pokračování - 8-21 C 68/2013 stanoveno ve výroku III. zaplatit žalobci panu částku 9.016,60 Kč představující náhradu nákladů řízení. Tato částka byla také následně žalobkyně ze strany žalovaného poukázána a to v souladu s výše zmíněnou dohodou. S ohledem na znění vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměňování advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, je jakékoliv vyúčtování mimosmluvní odměny nepřípustné. Navíc nad rámec dohody výše uvedené byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dohoda o odměně právního zastoupení, která spočívala v tom, že odměnu za právní zastoupení bude představovat eventuální přiznané a uhrazené náklady ze strany pojišťovny, když mimo to žalobkyně utvrdila žalovaného, že se nemusí obávat, že by musel žalobkyni za poskytnuté právní služby někdy něčeho doplácet. S ohledem na znění vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměňování advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, nelze vyúčtování mimosmluvní odměny považovat za oprávněné. Navíc to, že na náhradu za právní zastoupení ničeho nepřiznala a nezaplatila, není důvodem k tomu, aby s ohledem na stanovisko a.s. požadovala žalobkyně náhradu po žalovaném. S ohledem na znění 6, odst. 2, písm. d) zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, měla nárok žalovaného, který by představoval odměnu žalobkyně uplatnit soudní cestou. Mimo výše uvedené skutečnosti poukazuje žalovaný na postup žalobkyně, když ta zaslala žalovanému vyúčtování za poskytování právních služeb dne 03.12.2012, ve kterém mu stanovila lhůtu do 15.12.2012, nicméně žalobkyně podala žalobu 03.12.2012 aniž by poskytla žalovanému jí stanovenou lhůtu k plnění. Pokud jde o skutečnosti uvedené v rozšíření žaloby ze dne 11.12.2013, s těmito žalovaný nesouhlasí, když žalovaná v této věci nepostupovala v souladu s pokyny žalovaného a navíc svým jednáním nerespektovala a nehájila práva žalovaného, který měl nárok na 12ti násobek průměrné hrubé mzdy, když žalobkyně bez jeho vědomí uzavřela dohodu o ukončení pracovního poměru s odstupným ve výši 5ti násobku průměrné hrubé mzdy. Dále žalovaný upozorňuje na to, že žalobkyně žalovanému zaslala vyúčtování až dne 12.04.2013, přičemž jak uvádí sama žalobkyně, právní zastoupení žalobkyně v této věci skončilo ke dni 05.01.2010. Pokud jde o nárok žalobkyně ve výši 14.920 Kč, tento žalovaný neuznává, a to z důvodů uvedených v odstavci II tohoto odporu. Ve věci vedené pod sp. zn. 21C 68/2013 ve vztahu k částce 5.169 Kč pak žalovaný podal dne 17.září 2013 vyjádření s tím, že žalovaný popírá nárok žalobkyně, neboť tvrzení žalobkyně nejsou založena na pravdě. Žalovaný nikterak nepopírá, že žalovaná za něho převzala právní zastoupení ve věci náhrady škody na zdraví, jejíž příčinou byla dopravní nehoda ze dne 15.09.2008, nicméně pouze k uplatnění nároku, který byl předmětem sporu u okresního soudu v Prachaticích vedeného pod sp. zn. 20 C 573/2010. Toto rozhodnutí bylo vydáno dne 29.5.2012 a nabylo právní moci 27.07.2012, tímto tedy právní zastoupení žalovaného žalobkyní skončilo, z výše uvedeného tedy vyplývá, že žalobkyně nemohla za žalovaného právní zastoupení v jiné věci převzít, když plná moc ze dne 10.02.2009 byla součástí spisu sp.zn. 20 C 573/2010 a nebyla oprávněna tento nárok za žalovaného po pojišťovně vymáhat. Tento argument žalovaného také potvrzuje ta skutečnost, že žalobkyně
pokračování - 9-21 C 68/2013 žádný důkaz o tom, že převzala zastoupení za žalovaného ve věci nároku na zaplacení částky 23.066 Kč, neoznačila a nepředložila. Dále žalovaný podotýká, že podklady včetně výzev pojišťovně připravovala manželka žalovaného paní a to zejména na základě zjištění z července roku 2012, kdy manželka žalovaného zjistila, že žalobkyně zaslala pojišťovně žádost o náhradu škody, kterou žalobkyně špatně vyčíslila. Následně tedy manželka žalovaného vytvořila a zaslala žádost pojišťovně sama. Žalovaný dále upozorňuje na nesprávné tvrzení žalobkyně týkající se návštěvy MUDr. dne 18.08.2010, když tvrzení žalobkyně v tomto směru se nezakládají na pravdě. Žalovaný nesouhlasil s tím, aby žalobkyně za něho toto jednání absolvovala, když byl schopen toto vyřídit sám a na toto žalobkyni upozorňoval. Žalovaný nikdy nedal pokyn žalobkyni, aby tato s ním jednání u MUDr. absolvovala. Žalovaný se na toto jednání dostavil vlastním automobilem a nikoliv s žalobkyní, když tato byla v den jednání v Českých Budějovicích, takže by jí ani nikdy žádné účelně vynaložené náklady spojené s cestovným nemohly vzniknout. Pokud jde o nárok vyplývající z vyúčtování provedený žalobkyní, v tomto směru žalovaný poukazuje na to, že není provedeno v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, nicméně s ohledem na výše uvedené nepovažuje žalovaný za nutné se ke správnosti vyúčtování konkrétněji vyjadřovat. Jednání ve spojených věcech u okresního soudu proběhla ve dnech 03.02., 08.09., 13.10., 24.11.2014 a dále pak 19.01.2015. K obsahu těchto jednání soud souhrnně uvádí, že základní otázkou v této věci řešenou je otázka, jaká byla vlastně platně uzavřená smlouva o odměně advokáta žalobkyně při zastupování klienta žalovaným a tato otázka je mezi účastníky od počátku řízení sporná, jak dokladují i obsahy žalob a následná vyjádření žalovaného. Přitom posouzení toho, jaká vlastně byla uzavřena smlouva, je otázkou klíčovou a základní a mající vliv na vše navazující. Soud proto při níže uvedených konstatováních toho, co bylo při jednání u soudu zjišťováno, se omezí na zjištění důležitá ve smyslu shora uvedeného. Soud souhrnně konstatuje, že především výslechy svědků jsou pro podstatu rozhodnutí ve věci svým obsahem z jejich větší části nedůležité a vyjadřující současnou vzájemnou nevraživost nejen mezi oběma účastníky sporu, ale přímo mezi jejich rodinami. Soud se ve vztahu ke svědeckým výpovědím proto zabýval pouze tím, co svědci uváděli o otázce týkající se odměny za právní zastupování. Ve vztahu ke shora uvedenému při prvním jednání dne 03.02.2014 soud z vyjádření žalobkyně zjistil, že v případě uplatnění nároků žalovaného na náhradu škody vůči pojišťovně bylo dohodnuto, že náklady právního zastoupení nejdříve ona zkusí uplatnit vůči pojišťovně, aby je zaplatila, stejně tak jako nároky na náhradu škody, které jsou již uplatněny s tím, že žalovaného upozornila na to, že pojišťovna platí maximálně 3 úkony právní pomoci
pokračování - 10-21 C 68/2013 s tím, že pokud tento způsob nevyjde, tak je zaplatí klient podle vyhlášky, a to podle advokátního tarifu ustanovení o mimosmluvní odměně. Ona tak rovněž postupovala dopisem vůči pojišťovně, koncem roku 2012, kdy vůči pojišťovně uplatnila veškeré právní nároky na zastoupení klienta, které jeho jménem doposud vůči pojišťovně uplatňovala a pojišťovna jí odpověděla dopisem a pak ještě emailem a pak znovu dopisem, že náklady zastoupení platit nebude, poněvadž nejsou stanoveny v zákoníku práce, podle kterého bylo odškodňováno. Pojišťovna rovněž uvedla, že se k nim nijak nezavázala. Na některých jednáních byl přitom i její manžel, který bude navrhován jako svědek. Odkazuje i na první plnou moc z 10.02.2009, ve které je uvedeno, že jí náleží odměna za právní zastoupení spolu s celkovými výdaji a náhradu za ztrátu času a z toho lze dovodit, že nemůže být pravdivé tvrzení žalovaného, že ho bude zastupovat zadarmo. Žalovanému řekla, že úkon mimosmluvní odměny se počítá podle vyhlášky a bylo to podle advokátního tarifu. Neřekla mu asi přesně výši jednoho úkonu, protože ještě to neměla přesně spočítané, neboť tu dobu pouze přebírala podklady uplatnění jeho nároku a nemohla o výši vědět. Z návazného vyjádření žalovaného soud zjistil, že žalovaný tvrdí, že byl opakovaně žalobkyní upozorňován a taktéž manželka žalovaného, neboť se žalobkyně dotazovali, jaké budou náklady, které budou muset žalobkyni hradit na to, že je žalobkyně ujišťovala, že nemusí strach, že veškeré náklady za ně uhradí žalobkyni pojišťovna. V souvislosti s touto informací udělil žalovaný žalobkyni zmocnění a předal jí veškeré dokumenty, aby mohla uplatnit nárok žalovaného vůči pojišťovně. Žalobkyně se opakovaně dotazoval, kolik bude případná odměna za právní zastoupení stát, ta ho opakovaně ujistila, že nemusí mít strach, že všechno zaplatí pojišťovna. Na základních tvrzeních v žalobách a vyjádření pak následně účastníci v průběhu sporu setrvali, pouze je doplňovali a dopřesňovali. Při jednání konaném dne 08.09.2014 soud z výpovědi manžela žalobkyně zjistil, že k dotazu, zda byl přítomen nějakému jednání o zastupování žalovaného a zda se tam jednalo o odměně za zastoupení, svědek sdělil, že jednou už před nějakým rokem byli s žalobkyní pozváni k žalovaným do nově postaveného domu, odhaduje to asi tři roky zpětně, přitom je tam provedli, ukazovali jim nahoře, co všechno udělali. Pokud jde o zastoupení, hlavní slovo měla paní která chtěla napsat žalobu na pojišťovnu, že by chtěli ještě víc peněz, než dostali nějakou tu odměnu, pamatuje si, že to bylo kolem 1.000.000 Kč, o odměně za zastoupení se jednalo až na konci, kdy se paní ptala, co budou dlužni a manželka říkala, že to zkusí dát na pojišťovnu, jestli to pojišťovna uhradí s tím, že pokud by to neuhradila, tak jí to uhradí oni. Ví jistě, že tyhle slova padly, a když bylo posledně při jednání, tak jak slyšel od protistrany, že říkali, že když to pojišťovna nezaplatí, že nebudou platit ani korunu, že se to bude dělat zadarmo, tak nic takového nezaslechl. On ví o jednom takovém setkání, u nich byla také paní ale u těchto jednání nebyl. Ve vztahu ke svědecké výpovědi svědkyně soud úvodem konstatuje, že tato svědkyně jako manželka žalovaného obsáhle popisovala průběh detailního jednání s žalobkyní, kde popsala podrobnosti týkající se samotného provádění zastupování žalobkyně žalovaného v předmětných věcech. Ve vztahu k okolnostem týkajícím se počátku právního zastoupení a placení nákladů tohoto zastoupení pak z výpovědi svědkyně soud zjistil, že při prvním jednání žalobkyně říkala, že při smůle, co měli, je dobře, že to byla automobilová nehoda, že je to pracovní úraz
pokračování - 11-21 C 68/2013 a v tom případě, že právní úkony hradí pojišťovna. Připravila pro ně plnou moc, že to slouží z toho důvodu, aby vlastně ona mohla na pojišťovnu napsat nebo na Bez plné moci by je nemohla zastupovat, takže přišli a podepsali plnou moc. Pak při zasílání znaleckého posudku jim bylo sděleno, aby ho dali žalobkyni, že když si ho tam pošlou sami, ona z toho nic mít nebude, kdežto když to pošle ona, a zaplatí to pojišťovna, ona si může naúčtovat podle advokátního tarifu a oni jí to zaplatí. Ona jí řekla, že pokud jí to pomůže a zaplatí jí to pojišťovna jako právní úkon, je jí to jedno, ona s tím problém nemá, ale žalobkyně neřekla, že někdy za tři roky pošle vyúčtování, protože to by jí v životě nedala. Žalobkyně jí vždycky tvrdila, že to hradí pojišťovna jako právní úkon. Pro ni samotnou nebyl problém to poslat, oni si vážili toho, že jim žalobkyně dala doporučení na doktora a přesně, jak ona tvrdila, že takhle z toho nic mít nebude, že jí to uhradí pojišťovna, tak z toho důvodu ona říkala, že nemá problém jí bolestné manželovi dát, aby to tam poslala, protože to pak od něj dostane zaplacené. Pak je žalobkyně prostě v listopadu po třech letech kontaktovala s tím, že vlastně chce po nich uhradit to zastoupení. A oni to vůbec netušili, protože nikdy ona neřekla, když se jí ptala, tak vždycky řekla, že to hradí pojišťovna. Ani neřekla, jaké jsou to úkony, tak oni si mysleli, že to opravdu funguje, protože jí nikdy nenapadlo zjišťovat, že by to nebyla pravda. Když jim ona předložila vyúčtování, tak se jí ptali, co to znamená, žalobkyně jim vysvětlila, že si to bohužel pojišťovna zamítla, že to chce ona zaplatit od nich. Na to ona jí řekla, že samozřejmě to platit nebude, protože taková dohoda nebyla, že se takto nikdy nedomlouvali. Ona si pak i zpětně hledala, že nikdy jim vlastně nic neřekla, ani co bude dopředu, ani co bude dělat, jak bude probíhat soud, nebo někde něco mají platit. Vždycky to svedla na pojišťovnu, tak proto ona byla v klidu, protože si říkala, že prostě ano, ona nějakou práci udělá, tak jí to hradí pojišťovna, tak ať si tam ty papíry pošle. Žalobkyně špatným nebo mylným způsobem informovala tři roky, aby potom prostě přišla s tím, že jí to pojišťovna zamítla, takže to chce od nás. Ptala se jí, proč to chce od nich a bylo jí řečeno, dostali jste peněz dost, tak mi to můžete zaplatit. Oni jí říkali, že to nezaplatí. Chtěla 35.000 38.000 Kč, když odcházela, pak alespoň 20.000 Kč. K dotazům pak soud z výpovědi svědkyně zjistil, že při návštěvě žalobkyně u nich doma, tak se nejednalo o penězích, jenom si tam žalobkyně počítala podklady. Žalobkyně si nikdy neřekla ani o zálohu. Neřekla nikdy ani o obecné výši nákladů, nikdy neřekla, kolik je placeno a kolik si účtuje za to, že ona pošle bolestné. To by jí ona nedala, poslala by si to sama. Neřekla prostě, že tohle stojí 5.000 Kč, tohle stojí 10.000 Kč. Když se ptala, tak řekla, že to hradí pojišťovna. Dnes nejsou žalobkyni ochotni ničeho zaplatit, protože oni šli do toho s tím, že ona řekla, že to není problém, že všechno hradí pojišťovna, že je to nic stát nebude a dostanou nějakou finanční částku. Pak byla i nespolehlivá, jednou řekla desetinásobek, pak pětinásobek, pak dvojnásobek, nedodržovala schůzky. Neví, zda při prvním jednání zaplatila žalobkyni nějakou zálohu 200 300 Kč. U žalobkyně byla s matkou, k dotazům žalobkyně v této části výpovědi pak uváděla, že ona nelže. Svědkyně trvala na tom, že asi 20 minut byly u žalobkyně s její matkou, matku žalobkyně tam neviděla. Z výpovědi svědkyně (tchyně žalovaného) soud zjistil, že ta byla přítomna při jednání s žalobkyní, kdy se ptaly, že nemají peníze, jak to udělat, ona jim sdělila,
pokračování - 12-21 C 68/2013 aby se nebáli, že to je pracovní úraz, že všechno zaplatí. Bylo to jednou ve mlýně při návštěvě u žalobkyně, co přesně se mluvilo, neví, ale bylo to, že vše zaplat Výslech této svědkyně pak probíhal v tom směru, že žalobkyně zpochybňovala, že u ní na návštěvě byla, svědkyně na tom trvala. Z výpovědi svědkyně soud zjišťoval okolnosti ukončení pracovního poměru žalovaného u jeho zaměstnavatele e vztahu k otázce právního zastupování a zaplacení tohoto zastupování svědkyně soudu nesdělila ničeho, nic v tomto směru nevěděla. Při jednání konaném dne 13.10.2014 soud z výpovědi svědkyně opět zjišťoval okolnosti ukončení pracovního poměru žalovaného u zaměstnavatele, svědkyně rovněž nevěděla ničeho o otázce zastupování žalobkyní žalovaného a o otázce finanční mezi nimi. Z výpovědi svědka MUDr. soud zjišťoval okolnosti, za kterých on zpracovával znalecký posudek, který byl podkladem pro další výplaty bolestného a ztížení společenského uplatnění žalovaného. Z výpovědi svědkyně (matky žalobkyně) soud zjistil, že ta ví, že žalobkyně zastupovala žalovaného v souvislosti s těžkým pracovním úrazem, setkala se s paní která přišla k žalobkyni domů s tím, že jsou v těžké finanční situaci, zaměstnavatel žalovaného je nekontaktuje, že se snaží vyřídit odškodnění. Požádala dceru o pomoc, dcera řekla, že pro to udělá maximum. Pokud jde o odměnu, tak jí řekla, že se jim pokusí vyřešit tyto věci přes pojišťovnu a pokud bude mít nároky, které z toho budou vyplývat, tak se pokusí, aby to zaplatila pojišťovna, pokud ne, tak to budou muset zaplatit oni. Pak byla svědkem opakovaných návštěv manželky žalovaného u žalobkyně, kde se projednávaly podrobnosti týkající se odškodnění. Byla svědkem řady schůzek, i paní jí několikrát děkovala. Schůzky byly většinou v podvečer. U schůzek nebyl žalovaný, vždycky přišla manželka žalovaného. Pokud jde o informaci, že by to musel zaplatit žalovaný, tak k tomu svědkyně k dotazu uvedla, že jim dcera řekla a slíbila, že se pokusí, aby to zaplatila pojišťovna, i ty její nároky, o konkrétní částce se nemluvilo, ani o tom, jak se to potom bude počítat. Ona říkala, že podle vyhlášky nebo podle tarifu nebo tak nějak. Částka se dopředu neříkala, ta se nemohla vědět. Na první schůzce se nějaké prohlášení nepodepsalo, ale říkala, že bude muset podepsat žalovaný plnou moc. Svědkyně dále sdělila, že nikdy nebyla přítomna tomu, že by byla u nich na návštěvě s paní i paní Z výpovědi svědkyně (tchyně žalobkyně) soud zjistil, že k nim přišla paní s tím, že manžel měl autonehodu, zda by mohla vyřídit náhradu škody, pak byly ve vedlejší místnosti s žalobkyní, a když to probíraly, ona slyšela, jak žalobkyně říká, že veškeré náklady se pokusí dát na pojišťovnu a pokud to pojišťovna nezaplatí, že to budou muset hradit sami, protože nikdo nemůže dělat zadarmo. Pak byla podepsaná plná moc a žalobkyně to začala vyřizovat.
pokračování - 13-21 C 68/2013 Při jednání konaném dne 24.11.2014 byl proveden účastnický výslech žalovaného a z tohoto bylo zjištěno, že ten by chtěl uvést, že nechce zpochybňovat úkony žalobkyně, měli nějaká zastoupení, protože nevěděli, co se děje, během těch jednání se on i manželka opakovaně ptali žalobkyně, co to bude stát, co se bude platit, protože mají rodinu, děti a peníze potřebují. Pokaždé jim bylo sděleno, že to bude platit z důvodu, že je to pracovní úraz a oni to platit nebudou. Proto se rozešli ve zlém, když jim předložila takovou částku, na kterou nebyli připraveni a sešli se u soudu. Oni nezpochybňují, co pro ně žalobkyně udělala, kde s ní byli, zpochybňují to jednání o platbě, že takto se nedomluvili. Ona po nich nechtěla platit nikdy žádnou zálohu, když se jí ptali, co budou platit, aby věděli, na čem jsou, tak kdyby věděli, že ona po nich bude chtít 20.000 Kč za dopis, který napsala na pojišťovnu, tak by se s ní rozešli hned na začátku. Měli schůzku u ní doma, kde bylo sděleno, že by to měli zaplatit, protože to nezaplatila pojišťovna a že je ještě jedna varianta, že by to měl zaplatit pokud bych tam s ní nedošel. Domluvili se, že by tam šli za týden, od té doby se jim žalobkyně neozvala a o tom, že by mohl platit slyšel až zde u soudu. Od začátku žili v tom, že náklady za ně platí pojišťovna, jak jim tvrdila žalobkyně. V průběhu výslechu pak žalovaný k opakovaným dotazům žalobkyně sdělil, že si nemyslel, že bude platit advokáta, že by si vzal někoho zadarmo, ale žalobkyně jim tvrdila, že to bude platit Současně žalobkyně požadovala zaplacení peněz od a i je zažalovala, aby to nepropadlo. Soud při jednotlivých jednáních prováděl účastníky navržené listinné důkazy. Ze strany žalobkyně se tyto důkazy týkaly především toho, jakým způsobem ona prováděla zastoupení žalovaného v jednotlivých konkrétních zastoupeních, kdy nyní na žalovaném požaduje jejich zaplacení. Jde tedy především o listiny, které žalobkyně zasílala bývalému zaměstnavateli žalovaného a pojišťovně. Žalovaný, jak shora uvedeno, ve své účastnické výpovědi, která byla provedena až na závěr úplného projednávání věci, při jednání konaném dne 24.11.2014 úkony žalobkyně při jeho zastupování nezpochybnil. Soud i ve vztahu k tomuto prohlášení pak nemá za potřebné, aby jednotlivé písemné listiny v rozsudku blíže konstatoval, a vychází z toho, že zastupování žalobkyně pro žalovaného tak, jak ona uvedla, provedeno bylo. Pro potřeby rozhodnutí soudu považuje soud za důležité listinné důkazy, kdy dne 03.12.2012 žalobkyně prokazatelně zcela poprvé souhrnně vyzvala žalovaného k zaplacení nákladů za právní zastoupení v celkové částce 73.230 Kč s tím, že pojišťovna, a.s., se odmítla podílet na zaplacení jakékoliv části nákladů právního zastoupení. Stejnou částku pak žalobkyně po žalovaném požadovala ve výzvě ze dne 12.04.2013, dále pak dne 08.08.2013 požadovala zaplacení částky 7.953 Kč, a to v souvislosti s náhradou škody 23.006 Kč a s jednáním s MUDr.. Dopisem datovaným dne 19.11.2012 se žalobkyně obrátila na pojišťovnu, a.s., s požadavkem na zaplacení její odměny za zastupování žalovaného v celkové částce 103.080 Kč. Dále pak z dopisu spol. s r.o. ze dne 10.12.2012 je zjišťováno, že zde požaduje zaplacení nákladů právního zastoupení v částce 15.930 Kč. Z dopisu pojišťovny ze dne 27.11.2012 je pak zjišťováno, že pojišťovna odmítla žalobkyni zaplatit částku 103.080 Kč s tím, že vynaložení nákladů za právní zastoupení při mimosoudním uplatnění nároků na náhradu škody nijak nedokládá a o jejich účelnosti lze pochybovat. Pojistná událost byla řešena jako pracovní úraz podle zákoníku
pokračování - 14-21 C 68/2013 práce, který dává poškozenému zaměstnanci rozsáhlá práva na odškodnění formou jednotlivých druhů náhrad, mezi něž náklady mimosoudního uplatnění nároku na náhradu škody nepatří. Vzniká i otázka případného promlčení dalších nároků na náhradu škody, neboť ke škodné události došlo před více než čtyřmi lety. Současně je zdůrazněno, že je třeba si uvědomit, že ze strany pojišťovny jde o plnění za zaměstnavatele v době utrpěného úrazu společnosti spol. s r.o. a poškozený zaměstnanec nemá tedy vůči pojišťovně žádný přímý nárok na odškodnění pracovního úrazu. Tento dopis je pak doplněn sdělením z ze dne 29.11.2012 o tom, že s odkazem na 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb. pojišťovna hradí náklady soudního i mimosoudního projednání vedeného v souvislosti se škodnou událostí jen tehdy, pokud se k jejich úhradě písemně zavázala. Stejné sdělení bylo žalobkyni podáno i 01.07.2013. Pro časové souvislosti zastupování žalovaného s celkovým odškodňováním pracovního úrazu soud dále za důležité považuje i okolnosti zjišťované ze spisu Okresního soudu v Prachaticích sp. zn. 20C 573/2010. V této věci podal žalovaný zastoupený žalobkyní dne 14.09.2010 žalobu o zaplacení částky 1.003.800 Kč z titulu pětinásobku základního bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění s ohledem na své zdravotní postižení. V této věci pak soud rozsudkem ze dne 29.05.2012 rozhodl o tom, že žalobě se vyhovuje co do částky 573.600 Kč, co do částky 430.200 Kč se zamítá a o náhradě nákladů bylo rozhodnuto tak, že žalovaná pojišťovna, a.s.) je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9.016,60 Kč. Do výroku o náhradě nákladů řízení podala žalobkyně jako zástupce žalovaného odvolání, a to v měsíci srpnu 2012, které bylo nejdříve usnesením soudu ze dne 19.11.2012 odmítnuto jako odvolání opožděně podané. Proti tomuto usnesení si podávala žalobkyně v zastoupení žalovaného odvolání, o kterém Krajský soud usnesením ze dne 15.02.2013 rozhodoval tak, že usnesení soudu prvního stupně bylo zrušeno a věc vrácena soudu k dalšímu řízení. Teprve po doplnění dokazování včetně přibrání znalce pak následně Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 10.12.2013, které nabylo právní moci 16.01.2014, rozhodl tak, že žalovaná byla povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobce částky 177.265 Kč a 46.246,20 Kč. Z obsahu předložených listin pak dále je nutno konstatovat, že z žádné z nich nevyplývá zcela jednoznačné písemné odsouhlasení žalovaného jakékoliv provedené právní zastoupení žalobkyně ve vztahu k jejímu následnému vyúčtování. S ohledem na to, jakým způsobem žalobkyně na straně jedné a její rodinní příslušníci a žalovaný na straně druhé a jeho rodinní příslušníci popisovali už v samotném počátku provádění zastoupení otázku placení nákladů řízení, soud považoval za nutné, aby zhodnotil i časově úkony účastníků v tom smyslu, co je z jejich strany tvrzeno, ale jak i vlastně v době kritické, to jest samotného provádění zastupování žalobkyně žalovaného, účastníci jednali a jak se navenek projevovali. V tomto směru z hlediska časové osy soud považuje po stránce skutkové za prokázané následující zjištění. První žalobu vedenou pod sp. zn. 20C 584/2012, jak již shora uvedeno, žalobkyně podala 02.12.2012. Požaduje částku 32.180 Kč za zastoupení převzaté dne 09.10.2009, když sama v žalobě uvádí, že pojišťovna v roce 2009 2010 vyplácena odškodnění žalovanému, naposledy 27.05.2010, přičemž žalovanému bylo řádově v tomto období vyplaceno přes 500.000 Kč odškodnění. Žalobkyně tedy prokazatelně ví o tom, že se plnění žalovanému
pokračování - 15-21 C 68/2013 dostalo, přesto mu žádné vyúčtování svých právních úkonů v této věci neprovádí a toto provádí až v měsíci prosinci 2012. Dne 11.12.2012 žalobkyně rozšiřuje žalobu o zaplacení částky 17.230 Kč s tím, že jde o odměnu za zastoupení při jednání s bývalým zaměstnavatelem žalovaného. Z obsahu žaloby vyplývá, že zastupování bylo převzato 15.09.2009, jednání skončeno 10.01.2010. Opět pak až do výzvy 03.12.2012 žalobkyně na žalovaném ničeho nepožaduje, téměř tři roky na něm žádnou platbu za zastoupení nechce. Další rozšíření žaloby pak žalobkyně provádí 22.04.2013 ve vztahu k částce 14.920 Kč s tím, že zastoupení bylo převzato 16.04.2010 a rovněž i v roce 2010 pak došlo k vyplacení pojistného plnění 151.447 Kč. Opět dopisem ze dne 03.12.2012 pak žalobkyně poprvé provádí vyúčtování žalovanému tohoto právního zastoupení. Ve vztahu ke druhé žalobě vedené původně pod sp. zn. 21C 68/2013 pak žalobkyně převzala zastoupení ve vztahu k částce 23.006 Kč 27.06.2012, po odeslání dopisu 28.06.2012 pak pojišťovna žalovanému plnila. Dále je pak požadováno zaplacení úkonu právní služby ze srpna 2010. Vyúčtování žalovanému je pak prováděno až dne 08.08.2013. Ve vztahu k dopisu ze dne 08.08.2013 pak nelze přehlédnout, že v tomto dopisu samotná žalobkyně výslovně uvádí, že mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o výši nákladů za právní zastoupení a je nutné účtovat náklady podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. I když tedy žalobkyně tvrdí a svědky ze stran příbuzných se snaží prokázat, že žalovaný byl od počátku srozuměn s tím, že pokud náklady řízení v odškodňování pracovního úrazu nezaplatí, případně zaměstnavatel, tak bude náklady hradit podle advokátního tarifu žalobkyni, její samotný projev jednání tomu zcela neodpovídá. Skutečností zůstává, že žalobkyně základní žalobu za tři zastoupení podává v měsíci prosinci 2012 a to v situaci, kdy ona nevěděla, jakým způsobem bude úspěšná ve vyvolaném soudním sporu ve věci vedené pod sp. zn. 20C 573/2010, neboť v tomto sporu jí v rozsudku okresního soudu byly přiznány k proplacení zcela nevýznamné náklady řízení ve výši 9.000 Kč a proti těmto bylo podáváno odvolání. To pak právě bylo odmítnuto pro opožděnost, žalobkyně si podávala odvolání do tohoto výroku a v měsíci prosinci 2012 žádným způsobem nevěděla, jak odvolací řízení dopadne. A právě v tomto měsíci ona po dvou, někdy i téměř třech letech podává žalobu na žalovaného, přičemž mu zasílá výzvu k zaplacení a obratem bez vyčkání jeho stanoviska podává současně i žalobu k soudu. Soud tedy opakuje, že skutkově dospěl k závěru, že žalobkyně v žalobách popisované zastoupení pro žalovaného prováděla. Spornou otázkou však zůstává, jakým způsobem došlo k uzavření smluv o odměně advokáta v jednotlivých zastoupeních. Soud v tomto směru dospěl k závěru, že ať z hlediska tvrzení žalobkyně či z hlediska tvrzení žalovaného nemůže být ani v jednom případě provádění zastoupení platná dohoda, pokud jde o stanovení výše odměny advokáta, popř. způsobu, jakým má být určena dostatečně určitá, neboť ani v jednom případě není výše odměny ani způsob jejího vyčíslení zjistitelná. Tyto vady dohod o odměně za zastupování mají za následek jejich neplatnost podle 37 odst. 1 občanského zákoníku. Soud přitom dovozuje, že těchto vad si musela být vědoma především samotná žalobkyně jako advokátka, která žádným způsobem přesnou informaci o ceně poskytovaných služeb žalovanému nesdělila. Soud má za to a za podstatné považuje to, že žalobkyně po provedených službách žalovanému tyto nevyúčtovala po dobu dvou a více let, takže ho
pokračování - 16-21 C 68/2013 musela oprávněně i utvrzovat v přesvědčení žalovaného o tom, že zaplacení právních služeb provede žalobkyni pojišťovna, případně zaměstnavatel žalovaného. Po stránce právní jde v dané věci o aplikaci příslušných ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 177/1996 Sb. a pravidel profesionální etiky a pravidel soutěže advokátů České republiky přijatých podle ustanovení 17 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii představenstvem České advokátní komory (pravidla), popř. smlouvy o poskytování právní pomoci uzavřené mezi účastníky, a to především v její části týkající se výše odměny advokáta. Podle 17 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii advokát postupuje při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu, za tím účelem je povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanoví stavovský předpis. Podle 1 odst. 1 advokátního tarifu odměna advokáta za poskytování právních služeb se řídí jeho smlouvou s klientem, není-li odměna takto určena, řídí se ustanoveními této vyhlášky o mimosmluvní odměně. Podle článku 10 odst. 1 pravidel při sjednávání smluvní odměny je advokát povinen klientovi poskytovat pravdivé informace o očekávaném rozsahu svých výkonů a na jeho žádosti i úplné vysvětlení o výši mimosmluvní odměny v dané věci. Podle odstavce 4 o svých výkonech klienta vede advokát přiměřené záznamy, jejichž obsah na požádání klientovi poskytne s úplným vysvětlením. Podle odstavce 6 advokát nesmí uzavřít s klientem smlouvu, jíž by se klient zavázal k plnění advokátovi za podmínek pro sebe nevýhodných, ledaže měl klient přiměřenou možnost poradit se o smlouvě s jiným nezávislým advokátem a smlouva byla uzavřena písemně. Dále pak podle 3 odst. 1 občanského zákoníku výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Smyslem ustanovení 3 odst. 1 občanského zákoníku je zamezit výkonu práva, který sice odpovídá zákonu, avšak odporuje dobrým mravům, které jsou definovány jako souhrn norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatně historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Není tedy vyloučeno, že i takový výkon práva, který odpovídá zákonu, může být shledán v rozporu s dobrými mravy a že mu proto bude soudem odepřena právní ochrana. V posuzované věci jde o střet práva žalobkyně na odměnu za vykonanou práci, která má být podle pravidel profesionální etiky advokátů přiměřená hodnotě věci, její složitosti a vynaloženému úsilí. Na druhé straně jde pak o právo žalovaného na ochranu jeho osobního vlastnictví. Soud v dané věci dospěl k závěru, že je na místě poskytnout ochranu právu žalovaného. Uplatnění nároku žalobkyní v tomto případě při 100 % vyhovění je v rozporu s dobrými mravy.
pokračování - 17-21 C 68/2013 Soud tento závěr odůvodňuje tím, že v dané věci je postavení žalovaného v právním vztahu se žalobkyní slabší, smlouva o poskytování právních služeb je příkazní smlouvou ve smyslu ustanovení 724 a následujícího občanského zákona, která má povahu smlouvy spotřebitelské. V tomto smluvním vztahu žalobkyně jako advokátka vystupuje jako profesionál vůči žalovanému, který je právním laikem a navíc v těžké složité životní situaci dané zdravotním postižením při pracovním úrazu. Žalobkyně má povinnost postupovat transparentně v zájmu svého klienta a mimo jiné poskytnout mu úplnou a jasnou informaci o ceně právní služby. Jestliže se tak v konkrétním případě účastníci nedohodli, neuzavřeli určitou dohodu o odměně za právní služby, musela si být této vady právního úkonu žalobkyně vědoma stejně tak jako skutečnosti, že v případě dohody o odměně lze tuto odměnu vyčíslit podle ustanovení advokátního tarifu o mimosmluvní odměně. Tuto informaci s uvedením zcela konkrétní výše očekávaných nákladů zastoupení však žalobkyně žalovanému nesdělila. Za zcela významné pak soud považuje, že tak neučinila ani v době ukončení jednotlivých smluvních vztahů mezi účastníky. Neúčtováním žalobkyně oslabila důkazní postavení žalovaného, protože po téměř třech letech je i těžko očekávané, že si bude žalovaný pamatovat veškeré úkony, které pro něj žalobkyně učinila. Soud se dále pozastavuje nad tím, jak mohla žalobkyně dopředu žalovanému sdělovat, že bude požadovat úhradu nákladů zastupování na pojišťovně, když ve všech věcech, které jsou předmětem tohoto sporu, jde o věci, kde nebyl vyvolán soudní spor a soud se musí podivovat nad tím, že žalobkyně mohla dopředu říci žalovanému, že budou platit tehdy, pokud nebude hradit pojišťovna. Šlo přitom vždy ze strany žalobkyně pouze o vyzývací dopisy bez dalšího navazujícího jednání, které bylo provedeno pouze u sporu týkajícího se jednání s o skončení pracovního poměru žalovaného. Pokud žalobkyně psala vyzývací dopisy, za které si účtuje nyní částku i 15.000 Kč, soud má za to, že bylo zcela evidentně povinností žalobkyně při převzetí písemností od žalovaného, mu sdělit uvedenou skutečnost, což se nestalo. Na základě všech shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že za použití ustanovení 3 odst. 1 občanského zákoníku považuje za přiměřené, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku odpovídající 20 % částek, které ona v jednotlivých sporech v této věci účtuje. Postup žalobkyně je tak hrubě odporující dobrým mravům, že 20 % nárok na odměnu považuje soud za zcela přiměřenou všem okolnostem sporu. Vlastní výpočty podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. učiněné žalobkyní v žalobách soud nezpochybňuje a při stanovení 20 % z nich vychází. Uvedená skutečnost se pak projevila ve výrocích pod bodem I., II. rozsudku, kde v části 20 % žalovaných částek bylo žalobkyni vyhověno ve výroku pod bodem I. včetně příslušenství, v části, kde byla žaloba zamítnuta, se to promítlo ve výroku pod bodem II. rozsudku. Splatnost přisouzené částky byla stanovena do tří dnů od právní moci rozsudku. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud ve výroku pod bodem III. rozsudku za použití ustanovení 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Z výroků pod bodem I., II. rozsudku přitom vyplývá, že žalovaný byl ve věci úspěšný ze 60 %. Jde o úspěch počítaný tak, že úspěšný byl z 80 %, neúspěšný z 20 % a po odečtu těchto položek je právě úspěch dán ve výši 60 %. Náklady řízení žalovaného představují odměnu za právní zastoupení. Ta je pak počítána následovně.
pokračování - 18-21 C 68/2013 Ve věci vedené pod sp. zn. 20C 584/2012 nejdříve samostatně byla předmětem sporu částka 64.330 Kč. Úkon právní pomoci podle 7 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. pak představuje částku 3.700 Kč. Do spojení věci zástupce žalovaného učinil 2 úkony, a to přípravu a převzetí a sepis odporu, jde tedy o částku 7.400 Kč a dále o částku 600 Kč za 2 režijní paušály podle 13 citované vyhlášky. Ve věci vedené jako samostatné sp. zn. 21C 68/2012 byla předmětem sporu částka původně 5.169 Kč, kde sazba za 1 úkon právní pomoci představuje částku 1.500 Kč. Do spojení věci zástupce žalovaného provedl 2 úkony, to jest přípravu a převzetí a sepis vyjádření a jde tedy o částku 3.000 Kč a dále pak o částku 600 Kč za 2 režijní paušály. Po spojení věci pak byla předmětem celé žaloby částka 69.499 Kč, kde úkon právní pomoci představuje částku 3.900 Kč. Po spojení věci zástupce žalovaného provedl celkem 8 úkonů právní služby, to jest jednání u soudu dne 03.02.2014, vyjádření k věci, jednání dne 08.09.2014, kde vzhledem k délce jednání jde o 2 úkony právní služby, dále jednání dne 13.10.2014 za 1 úkon právní služby, jednání dne 24.11.2014 za 1 úkon právní služby a jednání dne 19.01.2015 za 2 úkony právní služby. Celkem 8 úkonů pak představuje částku 31.020 Kč a k tomu jde o částku 2.400 Kč za 8 režijních paušálů. Zde jde o částku 33.600 Kč. Součtem částek 8.000 Kč, 3.600 Kč a 33.600 Kč je částka 45.200 Kč. To je celková výše odměny zástupce žalovaného v dané věci. Tato je dále zvyšována o 21 % DPH a pak jde o částku 54.692 Kč. 60 % poměr úspěchu ve věci pak v konečném výsledku představuje částku 32.815,20 Kč. Uvedenou částku je povinna žalobkyně zaplatit žalovanému, a to k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích u Okresního soudu v Prachaticích nejméně ve dvojím vyhotovení. Nebude-li podle tohoto rozsudku řádně a včas plněno, může oprávněný požádat o soudní výkon rozhodnutí. V Prachaticích dne 19.ledna 2015 Za správnost vyhotovení: Ivana Majerová JUDr. Bohumil Veselý v.r. soudce
Č. j.: 21 C 68/2013-334 U S N E S E N Í Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudcem JUDr. Bohumilem Veselým v právní věci žalobkyně JUDr advokátky, IČ: proti žalovanému, nar. bytem, zastoupeného JUDr., advokátem,, o žalobě o zaplacení částek 5.169 Kč, 32.180 Kč, 17.230 Kč a 14.920 Kč vždy s příslušenstvím takto o návrhu žalobkyně ze dne 22.02.2015 opravným usnesením t a k t o : I. Rozsudek Okresního soudu v Prachaticích č.j. 21C 68/2013-315 ze dne 19.01.2015 se ve výroku pod bodem I. b) v části týkající se počátku prodlení žalovaného o p r a v u j e na toto správné znění: od 03.12.2012. II. Rozsudek Okresního soudu v Prachaticích č.j. 21C 68/2013-315 ze dne 19.01.2015 se ve výroku pod bodem I. c) v části týkající se počátku prodlení žalovaného o p r a v u j e na toto správné znění: od 11.12.2012. III. Rozsudek Okresního soudu v Prachaticích č.j. 21C 68/2013-315 ze dne 19.01.2015 se ve výroku pod bodem II. b) v části týkající se počátku prodlení žalovaného o p r a v u j e na toto správné znění: od 03.12.2012. IV. Rozsudek Okresního soudu v Prachaticích č.j. 21C 68/2013-315 ze dne 19.01.2015 se ve výroku pod bodem II. c) v části týkající se počátku prodlení žalovaného o p r a v u j e na toto správné znění: od 11.12.2012. O d ů v o d n ě n í: Na základě návrhu žalobkyně soud v dané věci postupem podle 164 o.s.ř. opravil ve výrocích pod bodem I. IV. tohoto usnesení nesprávná data počátku prodlení žalovaného v původním rozsudku ve výrocích pod bodem I. b), c) tam, kde bylo žalobě vyhověno a ve výrocích pod bodem II. b), c) tam, kde byla žaloba zčásti zamítnuta. Uvedený postup vychází z toho, že při vyhlášení rozsudku a v následném písemném vyhotovení rozsudku došlo zřejmou nesprávností ve stanovení špatného počátku data prodlení z částek 6.436 Kč, 3.446 Kč, 25.744 Kč a 13.784 Kč. Jednotně zde stanovené datum 11.12.2013 neodpovídá tomu, jak byla žaloba podána. Šlo o pouhý překlep ve vyhlášení a v písemném vyhotovení rozsudku, který je možno postupem soudu napravit. Ve výrocích pod bodem I. - IV. se tak stalo.
pokračování - 2-21 C 68/2013 P o u č e n í: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Odvolání se podává u Okresního soudu v Prachaticích nejméně ve dvojím vyhotovení. Od právní moci tohoto usnesení je možno podat do 15 dnů odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Prachaticích č.j. 21C 68/2013-315 ze dne 19.01.2015 ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích u Okresního soudu v Prachaticích nejméně ve dvojím vyhotovení. Prachatice dne 4.března 2015 Za správnost vyhotovení : JUDr. Bohumil Veselý v.r. soudce
Text těla emailové zprávy z podání 2288/2019 Od: Komu: podatelna@osoud.cbu.justice.cz, podatelna@osoud.ckr.justice.cz, podatelna@osoud.jhr.justice.cz, podatelna@osoud.plh.justice.cz, podatelna@osoud.psk.justice.cz, podatelna@osoud.ptc.justice.cz, podatelna@osoud.sce.justice.cz, podatelna@osoud.tab.justice.cz, podatelna@osoud.cli.justice.cz, podatelna@osoud.dec.justice.cz, podatelna@osoud.chv.justice.cz, podatelna@osoud.jbc.justice.cz, podatelna@osoud.lbc.justice.cz, podatelna@osoud.ltm.justice.cz, podatelna@osoud.lou.justice.cz, podatelna@osoud.mst.justice.cz, podatelna@osoud.tep.justice.cz, podatelna@osoud.unl.justice.cz Kopie: Předmět: Žádost o poskytnutí informací o předběžném projednání obžaloby Věc: žádost obvodnímu soudu v Praze o sdělení informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informací. Dobrý dne, jsem studentem 10. semestru oboru Právo na Právnické fakultě Masarykovi univerzity v Brně. V rámci svého studia píši závěrečnou diplomovou práci na téma Předběžné projednání obžaloby, a rád bych Vás touto cestou požádal o sdělení informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Na základě této žádosti bych Vás chtěl poprosit o zaslání statistických data o: 1. Celkovém počtu trestních věcí rozhodovaných senátem v letech 2014 (2013) 2018 (2017), 2. celkovém počtu případů, ve kterých bylo v letech 2014 (2013) 2018 (2017) nařízeno předběžné projednání obžaloby, 3. jak často bylo předběžné projednání obžaloby v daném období projednáváno ve veřejném zasedání 4. pro které z důvodů podle 186 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, bylo předběžné projednání nařízeno a 5. jaká byla učiněna rozhodnutí podle 188 TŘ, zejména jak častý byl postup podle 188 odst. 1 písm. e) TŘ, vrácení věci státnímu zástupci k došetření. Předem děkuji za vyřízení S pozdravem
OKRESNÍ SOUD V PRACHATICÍCH Pivovarská 3, 383 18 Prachatice, tel.: 388 305 111, fax: 388 305 154, e-mail: podatelna@osoud.ptc.justice.cz, IDDS: iurabu8 NAŠE ZNAČKA: 22 Si 10/2019 VAŠE ZNAČKA: DNE: z 6. 2. 2019 Vážený pan Prachatice 20. 2. 2019 Poskytování informací podle zák. č. 106/1999 Sb. Vážený pane, k žádosti o podání informace podle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 6. 2. 2019 bylo zjištěno následující: 1) Celkový počet trestních věcí rozhodovaných senátem v letech 2013 2018 je 137. 2) Nelze dohledat v informačním systému. 3) Nelze dohledat v informačním systému. 4) Nelze dohledat v informačním systému. 5) Rozhodnutí podle 188 trestního řádu bylo v letech 2013 2018 učiněno celkem 5 /stejný počet byl učiněn podle 188 odst. 1 písm. e) trestního řádu/. S pozdravem Mgr. Vendulka Pozniaková, místopředsedkyně Okresního soudu v Prachaticích
Text těla emailové zprávy z podání 3155/2019 Od: Komu: podatelna@ksoud.cbu.justice.cz, podatelna@osoud.cbu.justice.cz, podatelna@osoud.ckr.justice.cz, podatelna@osoud.jhr.justice.cz, podatelna@osoud.plh.justice.cz, podatelna@osoud.psk.justice.cz, podatelna@osoud.ptc.justice.cz, podatelna@osoud.sce.justice.cz, podatelna@osoud.tab.justice.cz Kopie: Předmět: žádost dle zákona 106/99 Sb. Dobrý den, v rámci celorepublikového průzkumu vás na základě zákona o svobodném přístupu k informacím (dále InfZ) zdvořile žádám o následující informace: 1./ Pokud se na váš soud obrátí žadatel s žádostí o rozsudek podanou dle InfZ, je poskytnutí tohoto rozsudku u vašeho soudu zpoplatněno? 2./ Pokud ano, jakým způsobem je poskytnutí rozsudku zpoplatněno (např. jakou sazbou v Kč za hodinu práce či anonymizaci jedné strany) a z jakého důvodu? 3./ Pokud žadatel v žádosti o rozsudek dle InfZ uvede vedle spisové značky i jméno a příjmení účastníka, kterého se rozsudek týká, je tato žádost na vašem soudu odmítnuta? 4./ Pokud jde o způsob anonymizace rozsudku, necháváte v něm iniciály uvedených osob, nebo mažete (začerňujete) celé jméno a příjmení včetně prvních písmen? Pokud používáte jiný způsob, tak jaký? 5./ Jaký celkový počet žádostí o rozsudek podaných v roce 2018 dle InfZ evidujete? Kolik z nich jste odmítli? 6./ Kolik z celkového počtu žádostí o rozsudek podaných v roce 2018 dle InfZ se týkalo trestních věcí? Kolik z nich jste odmítli? 7./ Kolik z celkového počtu žádostí o rozsudek podaných v roce 2018 dle InfZ se týkalo poskytnutí nepravomocného rozsudku? Kolik z těchto žádostí jste odmítli? Kolik z nich bylo soudem odmítnuto (nevyhověno) z důvodu nezaplacení požadovaného poplatku (v případě, že váš soud poplatek požaduje)? 8./ Kolik z celkového počtu žádostí o rozsudek podaných v roce 2018 dle InfZ se týkalo poskytnutí pravomocného rozsudku? Kolik z těchto žádostí jste odmítli? Kolik z nich bylo soudem odmítnuto (nevyhověno) z důvodu nezaplacení požadovaného poplatku (v případě, že váš soud poplatek požaduje)? Pokud je to možné, prosím o zaslání informace na e-mail Děkuji, datum narození: adresa:
OKRESNÍ SOUD V PRACHATICÍCH Pivovarská 3, 383 18 Prachatice, tel.: 388 305 111, fax: 388 305 154, e-mail: podatelna@osoud.ptc.justice.cz, IDDS: iurabu8 NAŠE ZNAČKA: 22 Si 13/2019 VAŠE ZNAČKA: DNE: 26. 2. 2019 Vážený an, nar. Poskytování informací podle zák. č. 106/1999 Sb. Vážený pane, K Vaší žádosti o podání informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ze dne 19. 2. 2019 sděluji následující údaje: 1. V souvislosti s poskytováním informací podle zákona č. 106/1999 Sb. může soud podle 17 odst. 1. 3 zákona citovaného zákona požadovat úhradu nákladů ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopii, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informaci žadateli. Soud jako povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. Instrukce Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 14. 6. 2011 č.j. 286/2011-OT-OSV, stanoví sazebník úhrad za poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. takto: náklady na pořízení kopií - za pořízení kopie formátu A4 - jednostranná 2,- Kč, - oboustranná 3,- Kč. - za pořízení kopie formátu A3 - jednostranná 3,- Kč, - oboustranná 4,- Kč. Pokud jsou požadované informace obsaženy v publikaci či tiskovině vydávané povinným subjektem, stanoví se výše úhrady ve výši ceny příslušného výtisku, poskytují-li se informace formou prodeje tohoto výtisku. náklady na pořízení technických nosičů dat - za 1 kus CD - 10,- Kč. za 1 kus DVD- 15,- Kč. V případě použití jiného technického nosiče dat se náklady stanoví ve výši jeho skutečné pořizovací ceny. Náklady na odeslání informací žadateli - náklady za použitou nebo požadovanou poštovní službu se hradí ve výši skutečných nákladů dle platného ceníku použitého provozovatele poštovních služeb. Náklady na mimořádně rozsáhlé vyhledání informací Pokud je poskytnutí informace spojeno s mimořádně rozsáhlým vyhledáváním informací, stanoví se výše úhrady za každou hodinu vyhledávání jedním pracovníkem na 200,- Kč. V případě mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací více pracovníky je výše úhrady dána součtem částek připadajících na každého pracovníka.
2. Viz odpověď na otázku č. 1. - výše úhrady za každou hodinu vyhledávání jedním pracovníkem činí 200,- Kč. 3. Žádosti žadatele je vyhověno, pokud je podle jeho informací rozsudek dohledatelný v evidenčních pomůckách soudu. 4. Pokud jde o způsob anonymizace rozsudku, tuto soud provádí pomocí PC programu tak, že se začerňují údaje umožňující identifikaci osob. 5. V roce 2018 bylo u zdejšího soudu podáno celkem 23 žádostí o zaslání anonymizovaného rozhodnutí. Odmítnuta nebyla žádná žádost, pouze v 1 případě žadatel nedoplnil potřebné náležitosti a žádost tak byla odložena. 6. Z 23 žádostí se trestních věcí týkalo celkem 10. Odmítnuta nebyla žádná žádost, pouze v 1 případě žadatel nedoplnil potřebné náležitosti a žádost tak byla odložena. 7. Nepravomocného rozsudku se netýkala žádná žádost (pro přesnost uvádím, že 2 žádosti se týkaly nepravomocných trestních příkazů). 8. Z celkového počtu žádostí v roce 2018 se 2 výslovně týkaly poskytnutí pravomocného rozsudku (pro úplnost uvádím, že další žádosti se týkaly pravomocných trestních příkazů či jiných rozhodnutí). S pozdravem Mgr. Vendulka Pozniaková, v. r. místopředsedkyně Okresního soudu v Prachaticích
V dne 24.2.2019 Elektronicky / e-mailem OKRESNÍ SOUD V PRACHATICÍCH Věc: Žádost dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedo, ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádám v souvislosti s přípravou mé disertační práce na téma Osvojení zletilého komparace s německy mluvícími zeměmi o sdělení následujících informací: Kolik bylo v kalendářním roce 2017 a 2018 u vašeho okresního soudu podáno návrhů na osvojení zletilého a kolika z těchto návrhů bylo vyhověno, resp. kolika z těchto návrhů nebylo vyhověno; pokud nebylo některému z těchto návrhů vyhověno, žádám též o sdělení, zda byl takový návrh zamítnut, odmítnut ( 447 z. ř. s. popř. 43 o. s. ř.), či zda řízení o něm skončilo jinak (např. zastavením z důvodu zpětvzetí). V případě, že bylo návrhu vyhověno či byl zamítnut, žádám též o zaslání těchto vydaných rozhodnutí ve věci samé, a to v anonymizované podobě. Požadované informace je možné sdělit elektronicky na e-mailovou adresu adresu. popř. písemně na Údaje o žadateli: dat. nar. trvalým pobytem: č.p. doručovací adresa: e-mailová adresa: telefon: Děkuji a zůstávám s pozdravem
OKRESNÍ SOUD V PRACHATICÍCH Pivovarská 3, 383 18 Prachatice, tel.: 388 305 111, fax: 388 305 154, e-mail: podatelna@osoud.ptc.justice.cz, IDDS: iurabu8 NAŠE ZNAČKA: 22 Si 15/2019 Vážený pan VAŠE ZNAČKA: DNE: 25. 2. 2019 nar. Poskytování informací podle zák. č. 106/1999 Sb. Vážený pane k žádosti o podání informace podle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 24. 2. 2019 bylo zjištěno následující: V roce 2017 nebyl u zdejšího soudu podán žádný návrh na osvojení zletilého. V roce 2018 byl u zdejšího soudu podán jeden návrh na osvojení zletilého, kdy tomuto návrhu bylo vyhověno. Věc je vedena pod sp. zn. 9 C 26/2018. S pozdravem Mgr. Vendulka Pozniaková, místopředsedkyně Okresního soudu v Prachaticích
Číslo jednací: 9 C 26/2018-19 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní JUDr. Simonou Vojíkovou ve věci osvojitele:, narozený bytem zastoupený advokátem JUDr. se sídlem osvojovaná: za účasti: bytem bytem, narozená narozená o osvojení zletilé takto: I., nar. se právní mocí tohoto rozsudku stává osvojenkou, nar. II. Osvojitel, nar. v, syn nar. ve, a, roz., nar. v, bude zapsán v knize narození matričního úřadu Městského úřadu v ve svazku, ročník, na straně, pod pořadovým číslem na místo otce, nar.. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje. Odůvodnění: