Astrooptika Jaroslav Řeháček

Podobné dokumenty
Konstrukce teleskopů. Miroslav Palatka

Moderní astrooptika. závěr: čím větší zrcadlo, tím lépe! max. průměry zrcadel D 10 m. rozlišení: nejmenší úhel mezi dvěma rozlišenými bodovými objeky

Zobrazovací vlastnosti několika význačných reflektorů

Reektory se tøemi a ètyømi zrcadly

Zobrazovací vlastnosti několika význačných reflektorů

Alexander Kupčo. typů od malých protoplanetárních mlhovin, hvězdy - zbytku po výbuchu supernovy. obrovských dalekohledů.

Geometrická optika 1

Závěrečná zpráva o řešení projektu

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Za humny. Alexander Kupčo

Chromatic Aberration of Several Important Refractors of the 19th and 20th Century

Využití zrcadel a čoček

Optické parametry objektivu Secrétan Paris 130/1930 Hvězdárny v Úpici.

Měření zvětšení dalekohledu a ohniskové vzdálenosti objektivů 1. Cíl úlohy

Vesmír pohledem Hubblova teleskopu

Aplikace III. příprava prostorových stavů světla. využití digitální holografie. výpočet hologramu. t A. U + U ref. optická rekonstrukce.

Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany. Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/ Téma sady: Fyzika 6. 9.

DALEKOHLEDY. Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta

naše vlajka: Řešení prvního úkolu kategorie 3 druhý stupeň: Trochu teorie a historie: Kamarádi ZŠ Chrast S chutí do toho a půl je hotovo,

Velké sluneční dalekohledy. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Astronomická pozorování

LABOCA otevírá nové okno do vesmíru

Část A strana A 1. (14 b) (26 b) (60 b) (100 b)

Reg.č.. CZ.1.07/1.4.00/ kladní škola T. G. Masaryka, Hrádek nad Nisou, Komenského 478, okres Liberec, příspp. spěvková organizace

1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď.

Postava bájného lovce Oriona strhává na zimní obloze pozornost. Obrazec osmi jasných

Astronomův nejcennější přístroj

Rozdělení přístroje zobrazovací

9. Geometrická optika

ilit Vesmír Vesmír Geografie Cíle: Stručná anotace:

Astronomické a kosmonautické rekordy

Astronomická jednotka (AU)

Simulation of Residual Optical Aberrations of Objective Lens 210/3452 of Solar Spectrograph of Ondřejov Observatory

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.36 EU OP VK. Zkoumání vesmíru

Katadioptrické soustavy Argunova, Popova a Klevcova.

Vlastivěda není věda II. Planeta Země. Milena Hanáková, Oldřich Kouřimský

Exoplanety (extrasolar planet)

DUM č. 19 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

ASFÉRICKÉ PLOCHY V OPTICE

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie

7. Světelné jevy a jejich využití

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

HVĚZDÁŘSKÝ DALEKOHLED. Návod k použití

Principy korekce aberací OS.

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je km.

Deg2-Kvadriky. Světlana Tomiczková

Věda ve vesmíru. Fakulta výrobních technologií a managementu. Věda pro život, život pro vědu. Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.

KAM SPĚJE ASTRONOMIE?

Téma: Prezentace vývoje a formování poznávání vesmíru od starověku do počátků vědecké vesmírné astronomie v kontextu historickokulturním vývojem.

Země. galaxie BANG! y/2 y/2. Regresní modely okolo velkého třesku. Jiří Mihola

kontaktoval nějakého odborníka a má proto ve svém pozorovacím programu jasno.

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov

Letní škola fyziky optika 2015 ( )

Identifikace práce. POZOR, nutné vyplnit čitelně! vyplňuje hodnotící komise A I: A II: B I: B II: C: D I: D II: Σ:

Vzdálenosti ve vesmíru


Astrofotografie, Motto: Jindy než v noci stejně na koníčky není čas

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

MOŽNOSTI POZOROVÁNÍ PROJEVŮ SLUNEČNÍ AKTIVITY NA HVĚZDÁRNĚ VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

1. Teorie mikroskopových metod

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

The Correction of the Optical Aberrations of Astronomical Mirrors

Dalekohledy typu Schmidt-Cassegrain (SCT)

Schmidt-Cassegrain. = Cassegrain + asférická korekèní deska. ohnisková rovina je vysunuta ven

Přírodní zdroje. K přírodním zdrojům patří například:

Expozice času ve Šternberku

HVĚZDNÁ OBLOHA, SOUHVĚZDÍ

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Fokální korektory. Okuláry. Miroslav Palatka

Uvidět znamená uvěřit

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem

Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru

Vzorové řešení příkladů korespondenčního kola Astronomické olympiády 2010/11, kategorie GH

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Kód vzdělávacího materiálu: Název vzdělávacího materiálu: Datum vytvoření: Jméno autora: Předmět: Ročník: 1 a 2

Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211

Kroužek pro přírodovědecké talenty II lekce 13

Témata semestrálních prací:

fyzika P07 poznáváme vesmírem BARYCENTRICKÉ MÍČKY Oběžné dráhy a těžiště

Hodnocení kvality optických přístrojů III

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.35 EU OP VK. Fyzika Orientace na obloze

Tělesa sluneční soustavy

1. Co je to noční vidění?

Baronesa. Zveme Vás na Mezinárodní rok astronomie v Pardubicích

1 00:00:05,240 --> 00:00:08,840 Tyto znamenité přístroje, dalekohledy, nám umožní dohlédnout

ročník 9. č. 21 název

VESMÍR. Vesmír vznikl Velkým Třeskem (Big Bang) asi před 14 (13,8) miliardami let

PLANETÁRIUM PRAHA NABÍDKA PRO ŠKOLY MATEŘSKÉ ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLY STŘEDNÍ ŠKOLY GYMNÁZIA. Hvězdárna a planetárium hl.m.prahy, p.o.

λ, (20.1) infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

V TOMTO ČÍSLE ŘÍJEN /astronomie-na-skolach /moodle /klub

hvězdy základní stavební kameny ve vesmíru vzdálené světy jak je studovat?

Praktická geometrická optika

Venuše ve science fiction

Praktická geometrická optika

Podivná poslední planeta Pluto její pád a nová sláva

Objevena česká proměnná hvězda v naší Galaxii

MANUÁL Pro uživatele Personal Space (Osobní Vesmír)

Transkript:

Astrooptika Jaroslav Řeháček katedra optiky, PřF Univerzity Palackého v Olomouci

Obsah Historický vývoj Trochu teorie Refraktory Reflektory Katadioptrické systémy Moderní astrooptika Velké pozemské teleskopy Adaptivní optika Výhled do budoucna

Historie Vznik: Holandsko přelom 16./17. stol. Galileo poč. 17. stol: krátery na Měsíci sluneční skvrny měsíce Jupitera prstence Saturnu nekvalitní přístroje

Historie... První teorie: Kepler 1611 Keplerův dalekohled 17. stol. prodlužování Hugyens objev Titanu (20cm/60m) prstence Saturnu

Historie... 2. pol. 17. stol. Newton studium barevné vady kovové zrcadlo Newtonův dalekohled první expemplář 1671 2,5cm/15cm

Historie... 1729 Hall/Dollond, první achromát přesná měření poloh první katalogy teleskopických hvězd 2. pol. 18. stol. zvětšování průměrů zrcadel W. Herschel objev Uranu (15cm) měsíce Uranu (50cm), čep. Marsu, dvojhvězdy největší teleskop 180cm

Historie... 19. stol. pokrok ve výrobě skla Fraunhofer flintové disky 10 35cm přesné měření barev > objev absorbčních čar ve slunečním spektru Clark 1862 Sirius B (testování 44cm objektivu) 1871 měsíce Marsu

Historie... Pokrok v pozorovací technice Fraunhofer, heliometr vzájemné polohy objektů zdánlivý průměr objektů sluneční paralaxy, Airy 1874 průměry planet paralaxy blízkých hvězd, 1840 astrofyzika 1871 suchý fotografický proces fotograf. měření poloh mlhoviny, galaxie fotogr. atlasy 1890 Michelson, průměry hvězd

Historie 1897 Yerkes observatoř, G.E. Hale dodnes největší refraktor 102cm/19m

Historie... pol. 19. stol. Foucalt, stříbření skla 1919 Mt. Wilson 2,5m teploty planet rozlišení M31, M33 Cefeidy rozpínání vesmíru

Refraktor Princip: barevná vada: index lomu závisí na barvě světla (disperze)

Refraktor... Achromát

Refraktor... Achromatizace P V diagram

Refraktor... běžná skla: fluoritové sklo: fluorit:

Refraktor... Nevýhody dlouhá stavební délka větší náklady na dóm drahý objektiv absorbce ve skle Výhody celkově stabilnější konstrukce nezacloněná apertura výhodný pro malé průměry

Reflektor Kuželosečky rotační: elipsoid I sféroid elipsoid II paraboloid hyperboloid

Reflektor... Zobrazení parabola f elipsa (reálný) s s' hyperbola (virtuální) s s'

Reflektor Jedno zrcadlo (typ Newton) parabolické zrcadlo

Reflektor... Dvě zrcadla (typ Cassegrain) klasický Cassegrain M1 parabola, M2 hyperbola klasický Gregory M1 parabola, M2 elipsa

Reflektor... Ostrý střed pole tvar (asféricita) M2 závisí na zvoleném tvaru M1 Ostrý střed a symetrický obraz mimo střed tvar M1 a M2 dán (dva hyperboloidy) Ritchey Crétien, typická volba pro obří teleskop

Katadioptrické systémy Cassegrain: malé zorné pole (úhl. minuty) Nehodí se pro zobrazení velkých objektů přehlídky oblohy Potřeba velmi světelných přístrojů s velkým zorným polem (úhl. stupně) 30. léta 20. století, Schmidtova komora

Katadioptrické... Princip Schmidtovy komory: sférické zrcadlo + clona + asférická korekční deska

Katadioptrické... Obraz se vytváří na zakřivené ploše!

Katadioptrické... Tautenburg (zrcadlo 2m) Mt. Palomar (48'')

Řasová mlhovina (Cygnus)

Pleiády M45 (Taurus) Digitized sky survey (DSS) http://archive.eso.org/dss/dss

Moderní astrooptika Schopnost pozorovat slabé objekty účinnost detektorů shromažďování světla závisí na ploše vstupní pupily (zrcadla) Schopnost pozorovat detaily rozlišení teleskopu závisí na průměru vstupní pupily (zrcadla) zvětšování zrcadel segmentovaná zrcadla

Velké přístroje Segmentované zrcadlo Keck observatory (Mauna Kea), 36 segmentů, 2x10m uvedeny do provozu 1993/96

Velké přístroje... Keck

Velké přístroje... Nedělené zrcadlo Gemini (Mauna Kea, Cerro Pachón) 8m

Adaptivní optika Ideální teleskop 100 ' ' rozlišení t.j. 0.01'' pro Keck 10m D [ mm] tomu odpovídá 17m na Měsíci a 7km na Slunci Reálný pozemský teleskop krátké expozice ~ 0.1'', dlouhé expozice ~ 1'' (seeing)

Adaptivní optika... HST (Hubble Space Telescope)

Adaptivní optika... NGC 6751

Adaptivní optika...

Adaptivní optika... Teleskopy mimo atmosféru + vyloučen vliv atmosféry náklady (výroba, umístění, servis, upgrade) Řešení (částečné) adaptivní optika, t.j. korekce fluktuací atmosféry v reálném čase (1kHz) AO je výpočetně a technologicky velmi náročná

Adaptivní optika... Schéma analýza referenčního bodového objektu odstranění fluktuací deformovatelným optickým prvkem

Adaptivní optika... Senzor vlnoplochy (Shack Hartmann)

Adaptivní optika...

Adaptivní optika... V IČ oblasti pozemské teleskopy s AO překonávají HST!

Výhled do budoucna Teleskopy obří teleskopy řádu 100m James Webb space telescope, IČ průměr 6,5m start ~ 2013, bod L2 (1,5 mil. km od Země) Adaptivní optika laserové referenční hvězdy MCAO tomografické metody