Možnosti obce ve výkonu sociálně-právní ochrany dětí a práce s rodinou Vyskytují se ve vaší obci případy zanedbávaných nebo týraných dětí? Vyrůstají některé děti v podmínkách, které ohrožují jejich zdravý vývoj, a musí jejich situaci řešit pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí? Je prostředí v sociálně vyloučené lokalitě dostatečné pro zdravý vývoj dětí? Bohužel platí, že systém péče o děti v ČR nepreferuje preventivní práci s rodinou, ale reaguje pozdě a důsledkem toho je mechanické odebírání dětí z rodin a jejich zařazování do ústavní výchovy. V současnosti však v ČR probíhá rozsáhlá transformace systému péče o ohrožené děti. V souvislosti s ní dochází k řadě změn. Významnější roli v práci s ohroženými dětmi dnes mohou mít i samotné orgány sociálně-právní ochrany v obcích. Přečtěte si několik možností, jak se jako obec můžete zapojit do řešení situace ohrožených dětí ve vaší obci.
Česká republika v současné době prochází transformací systému sociálně-právní ochrany dětí. Její součástí je novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., jež je v čase přípravy této příručky v legislativním procesu. Měnit se budou i další související zákony, například zákon o rodině. Ministerstvo práce a sociálních věcí se i v reakci na zahraniční kritiku 1 snaží změnit dosavadní systém fungování péče o ohrožené děti. Hlavními zásadami připravovaných změn jsou deinstitucionalizace, tj. odklon od mechanického odebírání dětí z rodin a přeměna velkých zařízení institucionální výchovy na menší, zejména ambulantní zařízení, a dále důraz na prevenci a aktivní depistáž 2 v ohrožených rodinách, rozvoj sítí služeb pro rodiny s dětmi, metody sanace rodiny a profesionální pěstounství. 1 Česká republika je opakovaně kritizována také na mezinárodní úrovni, níže jsou uvedeny závazky, jimiž je ČR vázána: Úmluva o právech dítěte přijata na půdě OSN v roce 1989, úmluva zejména stanoví, že dítě má právo vyjadřovat se ke všem záležitostem, které se ho týkají, přičemž jeho názorům musí být věnována patřičná pozornost. Evropská úmluva o výkonu práv dětí rovněž zdůrazňuje právo dítěte na informace a jeho možnost vyjádření svého názoru v průběhu řízení. Úmluva o ochraně lidských práv - úmluva se netýká jen práv dětí, ale také rodičů. Díky této úmluvě, se lidé, kteří cítí být poškozeni rozhodnutím národních orgánů, mohou obrátit na Evropský soud pro lidská práva. 2 Např. pravidelné a vyhodnocované vstupování do terénu, rozhovory s lidmi v jejich domácím prostředí, zúčastněné pozorovaní a vyhodnocování zpozorovaných změn ad., viz dále. Hlavní zásady připravovaných změn lze shrnout: Primární v oblasti sociálně-právní ochrany dítěte je prevence. Nejlepším místem pro výchovu, socializaci a zdárný vývoj dítěte je jeho biologická rodina. Ekonomická situace nesmí být důvodem pro odebrání dítěte do ústavního zařízení. Klíčové je předcházet defektním stavům v rodině a vítána jsou opatření na podporu dětí a rodin a jejich specifických potřeb. Institucionální, ústavní péče o dítě je krajním řešením, dítě je v ústavní výchově umístěno na co nejkratší dobu a jeho pobyt v ústavním zařízení je pravidelně přezkoumáván. Pokud je dítě v ústavní výchově, má nárok na vyhodnocení svých individuálních potřeb. Není-li možný návrat do rodiny, musí být dítěti poskytnuta jiná forma náhradní péče, jež nejlépe respektuje jeho specifické potřeby. Na alternativním způsobu výchovy dítěte by se měla podílet i biologická rodina, pokud není možné, aby v ní dítě zůstalo. V rámci institucionální výchovy je třeba respektovat právo na soukromí, etnický a socio-kulturní původ dítěte, sourozenecké vazby, vazby na biologickou rodinu. Klíčem k úspěchu je multidisciplinární přístup odborníků a případové konference. 6 Příručka pro obce / Rodina a sociálně-právní ochrana dítěte
možnosti obce ve výkonu sociálně-právní ochrany dětí Proč ke změnám dochází? V České republice je počet dětí umístěných v různých formách ústavní péče dlouhodobě vysoko nad průměrem vyspělých zemí. Tento stav se negativně odráží především na dětech a jejich psycho-sociálním vývoji: jednoznačně jsou prokázány neurologické dopady na dítě, které je po dlouhou dobu vychováváno v ústavním zařízení, a tyto defekty si pak nese po celý život. Přesto počet dětí v ústavní výchově v ČR rok od roku stoupá. Samotný orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) nedokáže působit dostatečně preventivně a častěji jedná až v okamžiku, kdy je zapotřebí razantní zákrok v rodině v zájmu dítěte, provedení předběžného opatření či podání návrhu na odebrání dítěte. Orgán sociálně-právní ochrany dětí má trvale nedostatek pracovníků, pracovnice a pracovníci řeší stovky spisů s vysokou administrativní zátěží. Mimo jiné proto je jejich práce s dětmi a rodinami často automatizovaná a chybí větší důraz na včasné odhalení potenciálních problémů v rodině, preventivní práci a zaměření se na individuální potřeby dítěte. OSPOD rezignuje na preventivní funkce a pro řadu klientů je především orgánem represivní povahy, jakýmsi strašákem. Za této situace pochopitelně o dost hůře získává důvěru rodičů potřebnou ke spolupráci. Až 50 procent všech dětí v České republice je do ústavní péče rodinám odebráno z ekonomických a bytových důvodů. Přitom existuje jednoznačná judikatura Ústavního soudu, která stanovuje, že důvodem pro odebrání dítěte z péče nemohou být ekonomické důvody, tedy důvody materiální nedostatečnosti rodičů. Co ještě pravděpodobně přinese novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí? Jednotné standardy kvality a jednotný postup OSPOD Novela zákona směřuje k tomu, aby orgány sociálně-právní ochrany dětí a ostatní aktéři, kteří pracují s ohroženými dětmi, postupovali jednotně. Vyhláška vydaná Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR stanoví metodiku standardů kvality práce s ohroženými dětmi a rodinami, ale také minimální obsah odborného poradenství či obsah individuálního plánu dítěte. Tento krok je velmi podstatný, neboť díky němu dojde k sjednocení odlišné praxe jednotlivých orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Sjednotí se tím i dosavadní rozdílná praxe v různých regionech. Pěstounská péče Novelizovaná legislativa se pokouší rozvíjet a podporovat pěstounskou péči na úkor péče ústavní. Novela přináší řadu novinek. Zde nelze uvést všechny, zmiňujeme proto jen ty, které by se mohly zásadně dotknout obcí. Se všemi pěstouny, kteří mají alespoň jedno dítě v pěstounské či předpěstounské péči, budou uzavírány dohody. Dohody musejí být v souladu s rozhodnutím soudu o uložení pěstounské péče a s individuálním plánem ochrany dítěte. Zákon mění některé podmínky výkonu pěstounské péče v zařízeních pro výkon pěstounské péče, která jsou z větší části pod kuratelou krajů. Novela již vůbec nepracuje s pojmem zařízení pro výkon pěstounské péče a nově stanovuje, že zařízeními sociálně-právní ochrany dětí jsou: 7
- zařízení odborného poradenství pro péči o děti - zařízení sociálně výchovné činnosti - zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc - výchovně-rekreační tábory pro děti Nově dochází k úpravě pěstounství na přechodnou dobu, která stanoví odměnu pěstounovi na přechodnou dobu, jenž je veden v seznamu osob pěstounů na přechodnou dobu, i když se aktuálně o žádné dítě nestará. Sociální kuratela Nově se v legislativě objevuje pojem sociální kuratela, kterým se rozumí soubor specializovaných opatření, jež v rámci přenesené působnosti zabezpečuje orgán sociálně-právní ochrany dětí kvůli odstranění, zmírnění a zamezení prohlubování anebo opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývoje dítěte do doby dovršení jeho zletilosti (ve vymezených případech i déle). Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc V novele zákona také dochází k upřesnění fungování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Reaguje na nedostatečné právní vymezení fungování těchto zařízení ve způsobu odměňování, ale zejména dochází ke stanovení počtu dětí na jednoho pracovníka, který nesmí překročit počet čtyř dětí. V celém komplexu jedné nebo více budov smí být umístěno maximálně 10 dětí. Výjimku tvoří jen případy, kdy jsou v zařízení sourozenci. Jak na to Přestože výkon OSPOD není v samostatné působnosti obce, je začleněn do struktury obecních úřadů a vedení obce může účinně spolupracovat s vedením sociálního odboru na nastavení činnosti sociálně-právní ochrany dětí. Bez ohledu na to, v jakém formátu budou nakonec novelizované normy přijaty, lze najít oporu v metodické podpoře MPSV a dobré praxi řady OSPOD, jež se rozeběhly již před několika roky v rámci pilotních projektů ve vybraných krajích v souvislosti s realizací Národního akčního plánu transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti, který vláda přijala v roce 2009 a jejž od tohoto roku realizuje. Tyto dobré praxe jsme shrnuli v následujících opatřeních: 1. Budujte v obci komplexní síť sociálních služeb OSPOD nebude nikdy dostatečně vybavený pro samostatnou komplexní sociální práci v rodinách. Také nové trendy v sociálně-právní ochraně dětí staví OSPOD více do role koordinátora péče o děti a práci s rodinou a v tomto smyslu musí mít každý OSPOD k dispozici funkční síť sociálních služeb prevence, které může a musí svým klientům doporučovat. S poskytovateli sociálních služeb OSPOD spolupracuje při depistáži, preventivní práci v rodinách, ale také např. při sanaci rodiny, návratu dětí z ústavní výchovy či mládeže z nápravných zařízení. Proto je zcela zásadní, aby ve vaší obci byla funkční co nejkomplexnější síť sociálních služeb prevence. Na jejich zajištění se může podílet jak stát a obec, tak neziskový sektor. Informace o tom, jak v obci 8 Příručka pro obce / Rodina a sociálně-právní ochrana dítěte
možnosti obce ve výkonu sociálně-právní ochrany dětí zavést většinu služeb, které se dotýkají i práce s ohroženými dětmi (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, mateřská centra, nízkoprahová centra pro děti a mládež apod.), najdete v samostatné příručce věnované sociálním službám. Probíhající reforma zřetelně míří k tomu, aby se pracovníci OSPOD stali jakýmisi manažery případů a prostřednictvím případových konferencí či individuálních plánů ochrany dítěte (viz níže) rozdělovali práci s klienty i mezi další organizace nabízející sociální služby, které s nimi mohou pracovat. uvolnily kapacity pracovníků odborů výplatních míst obecních úřadů, které je velmi vhodné využít právě k provádění depistáže. Pro správné provádění depistáže a schopnost adekvátně reagovat přímo v terénu je žádoucí pracovnice a pracovníky proškolit, jelikož se jedná o náročný a odborný výkon sociální práce. V ČR se postupně etabluje systém včasné intervence (SVI), který za účelem sledování a vyhodnocování potenciálních rizikových domácností využívá specifický software. Je vhodné zvážit také zapojení vaší obce do tohoto systému. 2. 3. Dbejte na docházení pracovníků OSPOD do vyloučených lokalit, zajistěte depistáž v rodinách I přes velké množství řešených případů dbejte na to, aby pracovníci OSPOD mohli pravidelně docházet přímo do domácností, které jsou potenciálně rizikové. Ty jsou velmi často v sociálně vyloučených lokalitách, ale nejen tam. Zejména fenomén domácího násilí je rozšířen napříč populací ČR. Aktivní depistáž je pravidelné a vyhodnocované vstupování do terénu, rozhovory s lidmi v jejich domácím prostředí, zúčastněné pozorovaní a vyhodnocování zpozorovaných změn. Důležitý je také aktivní kontakt s ostatními institucemi a lidmi, kteří jsou v častém styku s potenciálně rizikovými domácnostmi a mohou zaznamenat jejich problémy. Jedná se zejména o vychovatele v mateřských školách, učitele v základních školách, dětské lékaře, policisty a samozřejmě sociální pracovníky neziskových organizací. Po změně výplatního místa nepojistných dávek a sjednocení na Úřadu práce se Připravte se na práci s individuálními plány ochrany dítěte Novela zákona o sociálně-právní ochraně dítěte stanovuje OSPOD povinnost sestavit do jednoho měsíce od chvíle, kdy začne být poskytována sociálně-právní ochrana dítěte, tzv. individuální plán ochrany dítěte. V tomto plánu je kladen důraz především na postupy, které by umožnily setrvání dítěte v rodině. Plán se aktualizuje minimálně jednou za měsíc, častější aktualizace je žádoucí především za situace, je-li dítě umístěno v ústavním zařízení. Ministerstvo práce připravuje školení pro zástupce obcí o tom, jak s těmito plány pracovat. Individuální plán ochrany dítěte podle novely zákona obsahuje: příčiny ohrožení dítěte a důvody zahájení sociálně-právní ochrany, vyhodnocení druhu a rozsahu opatření nezbytných k ochraně dítěte a poskytnutí pomoci rodičům a stanovení cíle těchto opatření, postup spolupráce OSPOD s ostatními orgány veřejné správy a dalšími subjekty, 9
rozsah spolupráce rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte s OSPOD a dalšími subjekty zapojenými do řešení situace dítěte, časový plán pro provádění konkrétních opatření v rámci sociálně-právní ochrany, způsob hodnocení a ověřování plnění naplánovaných opatření ze strany rodičů i orgánů sociálně-právní ochrany. Tyto individuální plány již některé OSPOD realizují, často ve spolupráci se sociálními pracovníky neziskových organizací. Doporučujeme zavést individuální plány pilotně ve vybraných případech a před plošným zavedením je vyhodnotit nejen ze strany klienta, ale také spolupracujících organizací a samotných pracovníků OSPOD. 4. Podporujte pořádání případových konferencí a práci s metodami case managementu V Česku je již zcela běžně používán tzv. multidisciplinární přístup. Znamená to, že v klientském případě spolupracují (nejčastěji pod vedením pracovníka OSPOD) také další instituce a pracovníci, kteří přicházejí do kontaktu s dítětem či rodinou. Tento přístup dokáže zamezit překrývání, ale také nedostatkům v intervenci v rodině a v poskytovaných službách. Je výhodný v tom, že práce s dítětem a rodinou může být mnohem koordinovanější a snáze se odhalí vzájemné souvislosti jednotlivých problémů. Děje se tak například prostřednictvím takzvaných případových konferencí (podrobněji jsou popsány v kapitole Case management v příručce Sociální služby). Účastní se jich nejen pracovníci OSPOD a další pracovníci, ale také rodiče (zákonní zástupci) a děti, o které v případu jde. Případové konference se mohou účastnit: rodiče školy zdravotnická zařízení psychologové mediátoři neziskové organizace specializované na různé druhy rodinné terapie či mediace poskytovatelé sociálních služeb soudci státní zástupci probační úředníci další odborní pracovníci v oblasti náhradní rodinné péče Případové konference jsou na první pohled relativně náročný výkon zapojující řadu pracovníků. V důsledku však výrazně šetří čas i finanční prostředky koordinovaná a včasná práce s rodinou může předcházet krizovým situacím, které by bylo nutné složitě a nákladně řešit později (od záškoláctví přes domácí násilí až po nutnost odebrat dítě z rodiny). Případové konference jsou metodologicky poměrně náročné a je vhodné pracovníky, kteří je povedou, velmi dobře proškolit. K dispozici jsou akreditovaná školení nejen MPSV. Novelizovaný zákon by měl stanovit situace, ve kterých nastává povinnost OSPOD pořádat případovou konferenci. Děje se tak v případě návrhu soudu na: rozhodnutí o splnění podmínky osvojení spočívající v tom, že rodiče neprojevují zájem o své dítě, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, nařízení ústavní výchovy, prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy, 10 Příručka pro obce / Rodina a sociálně-právní ochrana dítěte
možnosti obce ve výkonu sociálně-právní ochrany dětí svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, na prodloužení doby trvání tohoto svěření a na zrušení rozhodnutí o svěření dítěte do tohoto zařízení, svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu a jeho zrušení. 5. Podporujte vzdělávání a další profesní přípravu pracovníků OSPOD Doposud neexistují standardy práce při výkonu sociálně-právní ochrany. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) je postupně připravuje a bude je zavádět v souvislosti s novou legislativou. Rovněž není stanoven rámec metodického řízení a individuální supervize pracovníků OS- POD při práci s klienty. Dlouhodobě mají tyto nedostatky destruktivní vliv na výkon pracovníků OSPOD, pro něž tak není vždy a dostatečně zajištěno metodické vedení ani zpětná vazba na jejich práci. V práci s klienty často trpí syndromem vyhoření, někteří se profesně nerozvíjí. Někteří vedoucí pracovníci OSPOD tyto formy metodické podpory a supervize postupně zavádějí, přizpůsobují tomu také porady týmu a způsob dělení práce a úkolů mezi jednotlivé pracovníky. Dobrý výkon pracovníka OSPOD při práci s rodinou je přitom často rozhodující pro další budoucnost dětí a celé rodiny. Vzdělávání a další profesní přípravu pracovníků OSPOD je nezbytné dále podporovat a rozvíjet, k dispozici jsou nejen akreditované kurzy, ale také možnosti využití např. strukturálních fondů EU k zajištění vzdělání a supervize, dokud nebude tento standard garantován MPSV. Zdroje informací Novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dítěte. Důvodová zpráva k novele zákona č. 359/1999 Sb. Publikace Ligy lidských práv Děti z ústavů! http://llp.cz/publikace/deti-z-ustavu/ Na koho se obrátit, s kým konzultovat Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Odbor rodiny a ochrany práv dětí tel.: sekretariát 221 922 450 Neziskové organizace, které poskytují sociální služby nebo provádí preventivní programy 11