TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ A PROCESNÍ

Mgr. Simona Urbánková TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ A PROCESNÍ Učební materiál pro předmět Základy práva Evangelická akademie - Vyšší odborná škola sociální práce a střední odborná škola

Obsah TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ...4 PRAMENY TRESTNÍHO PRÁVA...5 PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ...6 TRESTNÝ ČIN...8 SKUTKOVÁ PODSTATA TČ...10 OBJEKT TRESTNÉHO ČINU...11 OBJEKTIVNÍ STRÁNKA TRESTNÉHO ČINU...12 PACHATEL TRESTNÉHO ČINU...14 SUBJEKTIVNÍ STRÁNKA TRESTNÉHO ČINU...17 OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST...18 VÝVOJOVÁ STÁDIA TRESTNÉ ČINNOSTI...20 ZÁNIK TRESTNOSTI...23 TREST...24 JEDNOTLIVÉ DRUHY TRESTŮ...26 ZVLÁŠTNÍ ČÁST TRESTNÍHO PRÁVA...33 TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ...36 PRAMENY TRESTNÍHO ŘÍZENÍ...37 ZÁKLADNÍ ZÁSADY TRESTNÍHO ŘÍZENÍ...38 SUBJEKTY TRESTNÍHO ŘÍZENÍ...42 SOUDNÍ SOUSTAVA...43 PODEZŘELÝ, OBVINĚNÝ, OBHÁJCE...45 STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ A POLICIE...47 DOKAZOVÁNÍ A DĚLENÍ DŮKAZŮ...48 JEDNOTLIVÉ DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY...50 ZAJIŠTĚNÍ OSOB A VĚCÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ...54 POSTUP PŘED ZAHÁJENÍM TRESTNÍHO STÍHÁNÍ, ZAHÁJENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ... 57 PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ...59 HLAVNÍ LÍČENÍ...62 OPRAVNÉ PROSTŘEDKY V TRESTNÍM ŘÍZENÍ...65 Seznam použité literatury...68 Seznam zkratek...69 Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva 1

Tato publikace je určena studentům 4. ročníku Střední odborné školy Evangelické akademie, pro předmět Základy práva. Obsahuje nejen teoretický rámec trestního práva České republiky, ale zabývá se i podrobnějším popisem trestných činů, trestů a trestnímu řízení. Práce je rozdělena do 3 částí, přičemž toto rozdělení vychází se platné právní úpravy. Trestní právo hmotné obsahuje objasnění základních pojmů a vztahů v oblasti trestního práva České republiky, jako jsou pojmy trestný čin, pachatel trestného činu či trestání a druhy trestů. Ve druhé části této práce, Zvláštní části trestního práva, jsou podrobně popsány jednotlivé hlavy zvláštní části trestního zákona a konkrétní trestné činy, které obsahují. Trestní právo procesní jako poslední část práce pak rozebírá jednotlivé fáze trestního řízení a subjekty trestního řízení. Účelem této publikace je podat výklad právní úpravy trestního práva v České republice, a to jednak pro účely přípravy na maturitní zkoušku z daného předmětu, ale i pro použití v běžném životě. Tato práce vychází ze stavu právní úpravy platné ke dni 1. ledna 2012 a použité judikatury k předchozí úpravě. Mgr. Simona Urbánková Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva 3

TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ = součástí českého právního řádu a odvětvím veřejného práva 1 - trestní právo lze dělit 1. podle struktury: a) trestní právo hmotné = upravuje podmínky trestněprávní odpovědnosti subjektů (pouze fyzických osob) --určuje, za jakých podmínek určitý způsob jednání představuje TČ a jaké sankce za něj mohou být uloženy b) trestní právo procesní = upravuje trestní řízení, tj. procedurální postup trestných orgánů v trestných věcech --upravují postup orgánů činných v trestním řízení o konkrétních spáchaných TČ tak, aby TČ byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni --stanoví pravidla pro uplatnění trestního práva hmotného 2. podle povahy subjektů trestní odpovědnosti můžeme rozlišovat: a) trestní právo dospělých b) trestní právo mladistvých = upraveno zákonem č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže (ZSVM) Trestní právo má ve společnosti několik funkcí, mezi než patří zejména: a) ochranná funkce --chrání společnost a určený okruh společenských vztahů před společensky nebezpečnějšími útoky FO b) preventivní = předcházení a zamezování trestné činnosti --rozlišujeme: --individuální prevenci = zaměřená ke konkrétnímu pachateli, jejím prostřednictvím působí TP preventivně na potencionální pachatele TČ (tato funkce vyplývá zejména z účelu trestu, jehož úlohou je mimo jiné také vychovávat odsouzeného k tomu, aby vedl řádný život, a tím výchovně působit i na ostatní členy společnosti) --generální prevenci = zaměřená na ostatní (potencionální) pachatele TČ --preventivní působení TP má zabezpečit, aby nedošlo k opětovnému porušení nebo ohrožení zájmů chráněných TZ c) represivní funkce jejím účelem je zabránit pachatelům páchat další TČ a během výkonu trestů vytvářet podmínky pro jejich převýchovu, obnovení narušených sociálních vztahů a sociální integrace d) regulativní = TP co nejpřesněji vymezuje zákonné podmínky trestní odpovědnosti i beztrestnosti, zakotvuje podmínky ukládání trestů a ochranných opatření u dospělých pachatelů, výchovných, ochranných a trestní opatření u mladistvých pachatelů, stanoví působnost trestních zákonů apod. 1 Veřejné právo je oblast práva, ve které jsou vztahy založeny na nerovnosti zúčastněných subjektů, přičemž jeden subjekt je nadřazen druhému subjektu. Zároveň jeden subjekt zastupuje veřejnou moc, a to prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. 4 Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva

PRAMENY TRESTNÍHO PRÁVA 1. Ústava ČR obsahuje například ustanovení o imunitě poslanců a senátorů, prezidenta republiky a soudců Ústavního soudu, právo prezidenta republiky udílet amnestie 2. Listina základních práv a svobod obsahuje pro trestní právo hmotné řadu významných ustanovení, např. --čl. 6 odst. 3 nepřipouští trest smrti --čl. 39 zakotvuje významnou zásadu nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege (není zločinu bez zákona, není trestu bez zákona) 3. vyhlášené mezinárodní smlouvy nejvýznamnější mezinárodní smlouvy v TP: --Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (č. 120/1976 Sb.) --Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.) --Úmluva o právech dítěte (č. 104/1991 Sb.) --Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (č. 9/1996 Sb.) 4. zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník pojem zákoník = dává na vědomí, že dotyčný zákon upravuje danou oblast komplexním (matérie není rozptýlena do několika zákonů, které by stanovovaly trestnost určitých činů a ukládání trestů za ně) a systematickým (projevuje se v rozdělení jeho matérie na část obecnou a část zvláštní), a to způsobem: --obecná část = upravuje působnost TZ, vznik a zánik trestní odpovědnosti, ukládání trestů a ochranných opatření, zahlazení odsouzení a výkladová ustanovení -- zvláštní část = rozdělena do 13 hlav podle druhových objektů, které jsou příslušnými skutkovými podstatami chráněny 5. zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže (ZSVM) upravuje podmínky odpovědnosti za protiprávní činy vedené v TZ, kterých se dopustili mladiství a osoby mladší 15ti let, opatření jím za takové činy ukládaná, postup, rozhodování a výkon soudnictví ve věcech mládeže, mimo hmotněprávního ustanovení obsahuje rovněž i procesní úpravu řízení s mladistvými 6. zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody (TOS) 7. amnestijní rozhodnutí prezidenta republiky vydaná na základě a v souladu s čl. 63 odst. 1 písm. j), odst. 3 Ústavy ČR = rozhodnutí prezidenta republiky vyžadují kontrasignaci předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády a které jsou publikovaná ve Sbírce zákonů (od amnestie prezidenta je třeba odlišovat milost udělenou prezidentem republiky - ta má individuální charakter, tzn. vztahuje se na konkrétního pachatele trestné činnosti a jedná se samostatné rozhodnutí prezidenta, není tedy třeba kontrasignace předsedy vlády 8. rozhodnutí ÚS 9. právní předpisy EU Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva 5

PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ = označení pro okruh společenských vztahů, na které se právní norma vztahuje, a podmínky, za nichž se tato norma uplatní vymezen různými podmínkami, např. místními, časovými, charakterem právního vztahu (věci), jakož i osoby, na které se dotyčná úprava vztahuje. pro TP má význam především doba a místo trestného činu a osoba pachatele, popř. okruh zájmů, proti nimž trestný čin míří Druhy působností 1. časová působnost odpoví na otázku, KDY zákon působí na společenské vztahy základními pojmy charakterizujícími časovou působnost: a) platnost = určuje, kdy se norma stane součástí právního řádu tj. dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů b) účinnost = den, od něhož má být podle zákona postupováno v případech vymezených jeho působností - tento údaj je většinou označen v posledním paragrafu zákona --TZ z roku 1961 (zák. č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je účinný do 31.12.2009, na základě derogačního ustanovení 420 TZ z roku 2009 byl zrušen --TZ z roku 2009 právního řádu od 9. 2. 2009 (publikován ve Sb., tedy je platný) a účinným od 1. 1. 2010 c) legisvakanční lhůta = lhůta mezi platností a účinností, jejím hlavním smyslem je zajistit dostatečnou dobu na seznámení s novou právní úpravou Základním pravidlem trestního práva je, že trestnost činu se posuzuje a trest ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Nicméně i z tohoto pravidla existuje výjimka, a to posuzování podle nové právní úpravy, pokud je pro pachatele příznivější. Za příznivější pokládaná taková právní úprava: podle které je skutek zcela nebo beztrestný nebo která zakládá pouze odpovědnost mimotrestní, která je jako celek pro pachatele příznivější v případech, kdy jednání je trestné podle staré i podle nové právní úpravy 2. místní působnost odpovídá na otázku, KDE zákon působí na společenské vztahy vymezuje území, na kterém TZ působí své účinky a okruh případů, které se budou posuzovat podle TZ se zřetelem k místu, kde byl trestný čin spáchán. obecná zásada - podle zákona ČR se posuzuje trestnost činu, který byl spáchán na jejím území 2, přičemž nezáleží na státní příslušnosti pachatele - může jim být jak občan ČR, tak cizí státní příslušník nebo osoba bez státní příslušnosti. 2 Územím republiky se rozumí celé území uvnitř státních hranic, vzdušný prostor nad státním územím a prostor pod povrchem státního území. 6 Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva

působnost TZ se dále vztahuje na všechny TČ občanů ČR a osob bez st. příslušnosti, kteří mají na území ČR povolen trvalý pobyt, a to bez ohledu na místo, kde byl TČ spáchán (podle této zásady lze stíhat i TČ spáchané mimo území ČR) občanství ČR vždy spojeno se zákazem vydání občana ČR k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu cizímu státu s výjimkou tzv. eurozatykače ( 10 odst. 2 = evropský zatýkací rozkaz umožňující předání občana ČR do zemí EU) 3. působnost věcná vyjadřuje, na JAKÉ společenské zájmy jsou chráněny a na jaký okruh společenský vztahů TZ dopadá ustanovení TZ pachatelchrání státní, veřejné i individuální vztahy, zájmy a hodnoty tyto zájmy jsou pak konkretizovány v hlavách zvláštní části TZ 4. působnost osobní odpovídá na otázku, na KOHO trestní zákon působí obecně TZ působí na všechny vyjma osob vyňatých a) exempce hmotněprávní = osoby vyňaté z TZ, které jsou zcela nebo zčásti beztrestné --např. - prezident (trestně odpovědný pouze za velezradu), --poslanci a senátoři (imunita za projevy v Parlamentu) b) exempce procesní = nestíhatelnost (orgány činné v trestním řízení jsou omezeny v možnosti tyto osoby stíhat jako obviněné, neboť určité okolnosti brání provedení trestního řízení) --např. poslanci a senátoři nelze je stíhat bez souhlasu příslušné komory (pokud komora souhlas odepře, je jejich stíhání navždy vyloučeno) Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva 7

TRESTNÝ ČIN Základním pojmem trestního práva je pojem trestný čin. Definice je uvedena v 13 odst. 1 TZ a specifikuje trestný čin jako protiprávní čin, který TZ označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. Z výše uvedeného vyplývají 2 základní podmínky pro stanovení, zda jednání je trestným činem: a) protiprávnost = rozpor s právní normou v rámci právního řádu b) znaky uvedené v TZ, tj. formální znaky TČ od 1.1.2010 2 kategorie trestných deliktů (dle 14 TZ): a) přečiny = všechny nedbalostní TČ + ty úmyslné TČ, za které zákon stanoví TOS s horní hranicí trestní sazby do 5 let (vhodnější by byla formulace nepřevyšující 5 let ) b) zločiny = TČ, které nejsou přečiny TČ nejsou jediným druhem protispolečenských činů, protispolečenská jednání můžeme rozdělit podle jejich závažnosti do několika skupin: a) TČ podle TZ, resp. provinění podle ZSVM b) správní delikty FO, zejm. přestupky, disciplinární delikty (např. vojáků), pořádkové delikty --ustanovení o TČ jsou v poměru speciality k ustanovením o přestupcích --ustanovení o přestupcích jsou v poměru subsidiarity k ustanovením o TČ c) občanskoprávní (civilněprávní) delikty d) jiné společensky nežádoucí činy se škodlivými důsledky, kt. nelze kvalifikovat jako protiprávní podle 111 se trestním činem rozumí jen čin soudně trestný a také (pokud z jednotlivých ustanovení TZ nevyplývá něco jiného): 1. příprava k TČ, 2. pokus TČ, 3. účastenství na TČ ve formě organizátorství, návodu a pomoci zvláštním případem TČ trvajících delší dobu je: 1. pokračování v TČ 116 --takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují, byť i v souhrnu, skutkovou podstatu stejného TČ, jsou spojeny stejným nebo podobným provedením a blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku 2. TČ hromadné (kolektivní) --podmínkou trestnosti = více útoků, které teprve v souhrnu zakládají odpovědnost za TČ 8 Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva

--např. TČ nedovoleného ozbrojování ( 279 odst. 3 písm.b) - jeden případ vyrobení zbraně k naplnění této SP nestačí --vyžaduje se mnohost útoků a musí zde být společný záměr 3. TČ trvající 170 --kdy pachatel vyvolá protiprávní stav a pak jej udržuje (např. omezování osobní svobody) nebo udržuje protiprávní stav, aniž zákon vyžaduje, aby jej také vyvolal z hlediska hmotného práva pro pokračování v trestné činnosti a TČ hromadné a trvající společně platí, že tyto trestné činy mají být posuzovány jako jeden skutek a jeden TČ Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva 9

SKUTKOVÁ PODSTATA TČ = souhrn objektivních a subjektivních znaků (resp. skupin znaků, složek), které určují jednotlivé druhy TČ a odlišují je navzájem znaky SP TČ uvedeny v TZ formulace SP = uskutečňuje ústavní zásadu, že jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit (čl. 39 Listiny) znaky SP: 1. objekt = chráněné zájmy (hodnoty), proti nimž směřuje trestný čin (např. u TČ krádeže = zájem na ochraně majetku) 2. objektivní stránka = způsob provedení činu a jeho následky (jednání, následek a příčinný vztah mezi jednáním a následkem) 3. pachatel (subjekt) = pokud ze zákona nevyplývá něco jiného, může jim být kdokoli, kdo je trestně odpovědný 4. subjektivní stránka = charakterizuje vnitřní, psychický vztah pachatele k protiprávnímu jednání 5. protiprávnost 10 Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva

OBJEKT TRESTNÉHO ČINU = společenské vztahy, zájmy a hodnoty chráněné TZ (může se jednat také o soubor vztahů) Třídění objektů TČ a) podle stupně obecnosti 1. obecný (rodový) objekt = souhrn nejdůležitějších vztahů, zejm. zájmů, hodnot, které chrání TZ - veškeré zájmy, které je třeba chránit zájmy společnost, ústavní zřízení ČR, a práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob 2. druhový (skupinový) objekt: --je vyjádřen společnými druhovými rysy individuálních objektů jednotlivých TČ --představuje širší nebo užší skupinu příbuzných chráněných zájmů, které patří do téže oblasti a které zákonodárce obvykle seskupil do jedné hlavy nebo jednoho dílu zvláštní části TZ --13 hlav TZ: I. TČ proti životu a zdraví II. TČ proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství III. TČ proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti IV. TČ proti rodině a dětem V. TČ proti majetku VI. TČ hospodářské VII. TČ obecně nebezpečné VIII. TČ proti životnímu prostředí IX. TČ proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci X. TČ proti pořádku ve věcech veřejných XI. TČ proti branné povinnosti XII. TČ vojenské XIII. TČ proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy b) podle množství objektů v jedné skutkové podstatě 1. jeden objekt - např. krádež (brání se vlastnické právo) 2. dva či více objektů - např. loupež (ohrožení svobody i majetku) Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva 11

OBJEKTIVNÍ STRÁNKA TRESTNÉHO ČINU - charakterizuje způsob spáchání TČ a jeho následky - znaky objektivní stránky TČ: 1. jednání = projev vůle ve vnějším světě zahrnuje: 1. vůle chtění něco udělat, jednáním je tedy konání nebo opomenutí 2. projev vůle navenek provedení vůle akcí navenek jednáním tedy není: a) fyzické násilí - vylučuje projev vůle b) myšlenka nebo vůle neprojevená zevním aktem směřujícím k jejímu uskutečnění - způsoby jednání, kterými lze spáchat TČ konání opomenutí: --úmyslné (účastník nehody neposkytne pomoc jinému účastníkovi a ujede) --nedbalostní (neopatrné předjíždění) 2. následek TČ = porušení nebo ohrožení hodnot, které jsou objektem TČ porušení nebo ohrožení je způsobeno jednáním charakterizujícím TČ rozlišujeme: 1. TČ poruchové - následkem je porucha --např. ublížení na zdraví, krádež - škoda nikoli nepatrná 2. TČ ohrožovací - následkem je ohrožení, tedy reálné nebezpečí vzniku poruchy --např. obecné ohrožení - nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví ( 272 odst. 1) druhy následků: a) následek = porucha nebo ohrožení b) těžší následek = závažnější porucha či ohrožení objektu --např. způsobení těžké újmy na zdraví, způsobení smrti při znásilnění c) škodlivý následek = jedná se o ohrožení nebo porušení objektu TČ, --např. při žhářstvím i škodu vzniklou na sousedním majetku při hašení požáru d) zvlášť těžký a těžko napravitelný následek --jednou z podmínek uložení doživotního výjimečného trestu význam následku TČ u majetkových deliktů: v příslušných SP rozsah škody vyjádřen obecnými hodnotícími pojmy škoda nikoli nepatrná: 5 000 Kč + škoda nikoli malá: 25 000 Kč + větší škoda: 50 000 Kč + značná škoda: 500 000 Kč + škoda velkého rozsahu: 5 000 000 Kč + 12 Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva

3. příčinná souvislost mezi jednáním a následkem 1. osoba je trestná jen tehdy, pokud svým jednáním daný následek skutečně způsobila 2. příčinou = každý jev, bez něhož by jiný nenastal, resp. nenastal způsobem, kterým nastal Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva 13

PACHATEL TRESTNÉHO ČINU pachatelem TČ = trestně odpovědná osoba, která svým jednáním uskutečnila všechny znaky TČ pachatel = i pachatel přípravy nebo pokusu, spolupachatel a účastník pachatelem je FO, která je v době činu: a) příčetná b) dovršila 15. rok věku c) je rozumově a mravně vyspělá, jde-li o mladistvého pachatele provinění a) - c) musí být splněno současně ad b) příčetnost = způsobilost být pachatelem TČ, pokud závisí na duševních schopnostech pachatele schopnost rozpoznávací = schopnost pachatele chápat význam svého činu pro společnost, rozpoznat protiprávnost schopnost ovládací = schopnost ovládat své jednání TZ příčetnost nedefinuje, ale uvádí důvody, které příčetnost vylučují --pro nepříčetnost není trestně odpovědný, kdo pro duševní poruchu nemohl v době činu rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání pachatel jedná v nepříčetnosti, jestliže: a) trpí duševní poruchou = tzv. biologické kritérium nepříčetnosti (duševní poruchy vyplývající z duševní nemoci, hluboká porucha vědomí, mentální retardace, těžká sociální porucha osobnosti nebo jiná těžká duševní nebo sexuální odchylka) --TP se zajímá o její vliv na spáchání TČ tedy na schopnost rozpoznat protiprávnost činu a ovládnout jednání (na schopnost svobodně jednat) --samotná existence duševní poruchy nezbavuje trestní odpovědnosti b) je zbaven schopnosti rozpoznat protiprávnost činu nebo ovládnout své jednání c) ztráta rozpoznávací nebo ovládací schopnosti je důsledkem duševní poruchy d) duševní porucha a ztráta rozpoznávací nebo ovládací schopnosti u postižené osoby jsou dány v době činu zmenšená příčetnost 27 = stav, v kterém byla v důsledku duševní poruchy výrazněji zeslabena schopnost pachatele rozpoznat, že spáchaný čin je protiprávní, nebo schopnost ovládat své jednání obě schopnosti jsou pouze výrazně, podstatně, zásadně oslabeny není považována za polehčující okolnost byl-li TČ spáchán ve stavu zmenšené příčetnosti, pachatel je trestně odpovědný --odpovědnost za TČ spáchané pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky 3 130 3 návykovou látkou je alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování 14 Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva

rozlišujeme 3 případy: 1. pachatel se úmyslně uvedl do stavu nepříčetnosti, aby v něm spáchal TČ (opil se na kuráž): --odpovědnost se posuzuje podle doby, kdy byl pachatel ještě příčetný a úmyslně se uváděl do stavu nepříčetnosti = > je plně odpovědný za úmyslný TČ 2. pachatel spáchá v nepříčetnosti TČ z nedbalosti a jeho nedbalost spočívá ve spáchání TČ jednáním, jímž se uvedl do stavu nepříčetnosti: --např. řidič motorového vozidla se opije za přípravy na cestu a neopatrnou jízdou způsobí smrtelný úraz pak lze v tom, že se uvedl do stavu nepříčetnosti, spatřovat jednání, jímž z nedbalosti způsobil usmrcení ( 147) = > plně odpovědný za TČ z nedbalosti 3. TČ opilství 360 (odst. 1) --trestně odpovědný i tehdy, přivodil-li si stav nepříčetnosti požitím alkoholického nápoje nebo aplikací jiné návykové látky, ať již úmyslně nebo z nedbalosti a spáchal-li potom v tomto stavu čin jinak trestný --zavinění zahrnovalo pouze přivození si stavu nepříčetnosti, zavinění se nevztahuje na kvazidelikt spáchaný v tomto stavu --tzv. patologická opilost 4 --mohl-li pachatel u takové opilosti předvídat, že požití alkoholického nápoje v důsledku předchozí poruchy nervové soustavy nebo duševní poruchy bude mít za následek nepříčetnost, pak bude za čin spáchaný v nepříčetnosti odpovídat, ať již podle ustanovení o TČ, který spáchal nebo podle 360 o TČ opilství ad c) věk trestní odpovědnost začíná = dnem, který následuje po dni 15. narozenin mladistvý = osoba, které v době spáchání TČ dovršily 15. a nepřekročily 18. rok svého věku (posuzovány dle ZSVM s ohledem na rozumovou a mravní vyspělost) další věkové hranice významné pro TP: a) osoba dovršila 12. rok a je mladší než 15 let: --soud uloží v občanskoprávním řízení ochrannou výchovu vždy, pokud TZ za daný trestný čin dovoluje uložení výjimečného trestu --uloženou ochrannou výchovu možno prodloužit až do 19 roku věku b) pokročilý lidský věk --nemá vliv z hlediska trestněprávní odpovědnosti, ale může mít význam pro výběr vhodné sankce tzv. relativní trestní odpovědnost --u mladistvého pachatele nestačí k trestní odpovědnosti samotná příčetnost a dosažení věku 15 let --musí dosáhnout rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, jinak není ta tento čin trestně odpovědný 4 mrákotný stav, provázený bludy a halucinacemi vyvolaný požitím alkoholu, kt. v kombinaci s duševní poruchou, event. jiným onemocněním, tento stav způsobuje Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva 15

tzv. nepřímý pachatel = ten, kdo úmyslně užije ke spáchání svého trestného činu jinou osobu jako živý nástroj = kdo k provedení činu užil jiné osoby, která není trestně odpovědná: --pro nedostatek věku, či nepříčetnosti --pro omyl --proto, že jednala v nutné obraně, krajní nouzi či za jiné okolnosti vylučující protiprávnost --proto, že sama nejednala --proto, že nejednala zaviněně, popř. nejednala ve zvl. úmyslu či z pohnutky předpokládané zákonem + živý nástroj = není odpovědný vůbec např. pro nedostatek věku, nebo je odpovědný jen omezeně (např. pro nedbalostní TČ) --znakem = úmysl nepřímého pachatele spáchat TČ prostřednictvím jiného spolupachatelství = kdy je TČ spáchán úmyslným společným jednáním 2 či více osob --každá z nich odpovídá jako by TČ spáchala sama --spolupachatelé odpovídají za celý následek společného jednání bez ohledu na okolnost, jaké konkrétní dílčí zranění bylo způsobeno konkrétním dílčím útokem toho kterého pachatele, a také bez ohledu na okolnost, že byl rozdíl v intenzitě jednání jednotlivých spolupachatelů --znaky spolupachatelství: --spáchání TČ společným jednáním 2 nebo více osob --úmysl k tomu směřující --společné jednání = může mít různé podoby, jde o něm tehdy, kdy: a) každý ze spolupachatelů uskutečnil svým jednáním všechny znaky SP TČ b) u TČ se dvěma jednáními 1 spolupachatel vykoná jedno jednání a 2. doplní zbývající jednání c) u společného jednání spolupachatelé vykonávají určitou činnost, která teprve jako celek tvoří jednání vyžadované příslušnou SP ke spolupachatelství = dochází na zákládě předchozí dohody (výslovná nebo konkludentní) 16 Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva

SUBJEKTIVNÍ STRÁNKA TRESTNÉHO ČINU obsahuje soubor znaků charakterizujících psychiku pachatele ve vztahu k TČ zavinění = vnitřní (psychický) vztah člověka k určitým skutečnostem, které zakládají TČ, ať již vytvořeným pachatelem nebo objektivně bez jeho přičinění již v době činu složky tvořící zavinění ( 15 a 16): a) složka vědění = intelektuální nebo též představová složka zavinění --zahrnuje vnímání (= odraz předmětů a jevů pomocí našich smyslových orgánů) a představu předmětů a jevů (které sice pachatel nemůže právě v daný okamžik vnímat, které však vnímal dříve nebo k nimž došel úsudkem na základě znalosti a zkušenosti) b) složka volní = vyjadřující různý stupeň zaměření pachatele k porušení nebo ohrožení chráněného zájmu --vyžaduje, aby pachatel uskutečnění určitého skutku převzal do své vůle a rozhodl se pro takové porušení (ohrožení) chráněného zájmu --zahrnuje chtění a srozumění 2 formy zavinění: a) úmysl = obsahuje jak složku vědění, tak složku volní --úmysl je těžší zavinění než nedbalost 1. přímý --pachatel věděl, že způsobem uvedeným v TZ poruší nebo ohrozí nebo alespoň může porušit nebo ohrozit zájem chráněný TZ, a chtěl takové porušení nebo ohrožení způsobit --vyjádřeno slovem s cílem 2. nepřímý --věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného TZ, a pro případ, že jej způsobí, byl s tím srozuměn --srozumění = pachatel nepočítal s žádnou konkrétní okolností, který by následku, jež si představoval jako možný, mohla zabránit --srozuměním = i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v zák. může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem b) nedbalost = obsahuje jen složku vědění, složka volní chybí --rozdíl mezi oběma druhy = v tom, jak se složka vědění uplatňuje 1. vědomá --věděl, že může způsobem v TZ uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný TZ, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí --pachatel ví o možnosti, že způsobí následek 2. nevědomá --nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl --pachatel neví o možnosti, že způsobí následek Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva 17

OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST = takové okolnosti, které pachatele činu jinak trestného zbavují trestní odpovědnosti TZ uvádí 5 okolností vylučujících protiprávnost krajní nouze nutná obraná svolení poškozeného přípustné riziko oprávněné použití zbraně jednotlivé okolnosti vylučující protiprávnost: a) krajní nouze --musí být splněny následující podmínky: 1. odvracení nebezpečí, které hrozí zájmu chráněnému TZ 2. nebezpečí hrozí přímo, bezprostředně 3. nebezpečí nebylo možno za daných okolností odvrátit jinak 4. způsobený následek nesmí být zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil b) nutná obrana --NO směřuje proti útoku, který ohrožuje společenské vztahy chráněné TZ a který přímo hrozí nebo trvá --musí být splněny následující podmínky: 1. přímo hrozící nebo trvající útok --útok = úmyslné, protiprávní jednání čl., jež je nebezpečné pro společnost 2. útok směřuje proti zájmu chráněnému TZ 3. nejde o nutnou obranu, jestliže byla obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku --přiměřenost obrany = významné, zda útok směřuje proti životu napadeného či proti jeho majetku nebo obojímu c) svolení poškozeného --svolením se stává čin, jenž by byl nedovoleným zásahem do práv poškozeného, činem dovoleným, oprávněným --svolení poškozeného = důvod, který vylučuje v určitých případech škodlivost činu --nelze udělit souhlas k ublížení na zdraví nebo usmrcení s výjimkou případů svolení k lékařským zákrokům, které jsou v době činu v souladu s právním řádem a poznatky lékařské vědy a praxe a u TČ proti životnímu prostředí nebo proti pořádku ve věcech veřejných d) přípustné riziko --zejména tam, kde je třeba činit důležitá rozhodnutí (tzv. riziko ve výrobě a výzkumu, riziko lékařské) 18 Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva

--podstava v tom = při zavádění nové techniky, při zkoušení nových výrobků, při odvracení nebezpečí, které vzniklo ve výrobě, a při výzkumu je třeba někdy zájmy, jinak chráněné, vystavit určitého nebezpečí (např. transplantace umělého srdce) e) oprávněné použití zbraně --TČ nespáchá, kdo použije zbraně v mezích stanovených jiným právním předpisem (zákon o ozbrojených silách ČR, o Policii ČR, o obecní policii, o Vojenské policii, o Vězeňské službě a justiční stráži ČR, celní zákon, o Bezpečnostní informační službě) --v příslušných předpisech oprávnění použití zbraně = vázáno na konkrétní a přesné podmínky, z těchto podmínek také dovodíme způsob použití zbraně Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva 19

VÝVOJOVÁ STÁDIA TRESTNÉ ČINNOSTI určité fáze (určité stupně), které jsou typické pro uskutečňování úmyslu pachatele spáchat TČ v časové posloupnosti se jedná o: myšlenka - nemá trestní význam projev myšlenky navenek - nemá trestní význam příprava - pouze úmyslný trestný čin pokus - pouze úmyslný trestný čin dokonaný čin. rozlišuje: a) přípravu k TČ --= trestná jen u zvlášť závažných zločinů, pokud tak TZ u příslušného TČ výslovně stanoví --úmyslné vytváření podmínek pro spáchání zvl. závažného zločinu b) pokus TČ 21 --pachatel trestně odpovědný přesto, že nenaplnil všechny znaky SP TČ --znaky pokusu: 1. jednání nebezpečné pro společnost, které bezprostředně směřuje k dokonání TČ --= pachatel začal uskutečňovat jednání popsané v příslušné SP TČ, o jehož dokonání se pokouší 2. úmysl spáchat TČ 3. nedostatek dokonání + --= pokus vyvolá jen nebezpečí způsobení tohoto následku --chybí následek, který předpokládá příslušná skutková podstata TČ c) dokonaný TČ = nejzávažnější --naplňuje všechny znaky SP TČ trestní součinnost = na TČ se podílí více spolupachatelů nebo vedle pachatele i jiné osoby, zejména tím, že: a) TČ pachatele nebo spolupachatelů úmyslně zosnují, řídí, vyvolávají nebo takový čin umožňují či alespoň usnadňují, b) zužitkují výnosy z TČ nebo c) pachateli či spolupachatelům TČ nebo osobám na něm zúčastněným usnadňují uniknout trestnímu stíhání nebo trestu - formy trestní součinnosti: a) účastenství = úmyslná formu účasti 2 a více osob na TČ směřující proti témuž konkrétnímu chráněnému zájmu a sleduje se jím stejný následek 20 Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva