Včelařství Časopis Českého svazu včelařů určeno členům ČSV Ročník 67 (148) 9/2014 Mor včelího plodu a jeho klinické příznaky Postupovali jsme letos proti varroáze správn Historie a současnost včelínu J. G. Mendela Mezinárodní setkání včelařské mládeže očima účastníků Příloha: Správná praxe v chovu včel, Veterinární zákon o potravinách se mění Příloha VčelařstVí č. 8 Včelařství Časopis Českého svazu včelařů určeno členům ČSV Ročník 67 (148) Obsah Výroční zpráva o činnosti SOUV-VVC, o.p.s., Nasavrky za rok 2013 Podpora včelařství v roce 2014: Výzva krajům a okresům Žádost 1.D. fyzické osoby (formulář) Podklady pro statistiku Žádost 1.D. právnické osoby (formulář) Podklady pro statistiku Plná moc k výplatě finančních prostředků (formulář) Dopis Českomoravské společnosti chovatelů Informační služba ústřední evidence Potvrzení o umístění včelstev (formulář) Celostátní soutěž VKM o Putovní pohár ministra zemědělství pro rok 2014 Řádková inzerce 2 4 8 9 10 11 12 13 15 16 17 18 20
Literatura českého humanizmu o včelách (45. část) Zkaleným pohledem položiž jej na to oko a to čiň často, dokud tě oko bolí. Zmíněna byla sice bukvice, ale nenechme se na první pohled mýlit, šlo o čistec lékařský hluchavkovitou léčivou rostlinu evropského původu. Čistec je typický svými drobnými modrými květy a úzkými zvlněnými listy. List s medem byl používán také proti bolestem hlavy a ke scelování mokvajících ran; dále se obklad využíval k vytahování úlomků kostí z ran. Čistec lékařský (Stachys officinalis) V Knihách o mocech rozličného kořenie, které kořenie jest který moci, a to pořádem abecedy byly starými autory v abecedním pořadí seřazeny vybrané byliny a další látky rostlinného původu používané k léčebným účelům. Pročítáme-li dnes uvedený soubor, je na první pohled zřejmé, že nebyl pořádán s cílem sumarizovat jednotlivé podoby zdravotních obtíží našich předků, ale s úmyslem vyjmenovat jednotlivé rostlinné materiály (celé byliny i jejich části, plody rozličných rostlin, zeleninu apod.) a abecedně je seřadit. Teprve při podrobném pročítání textu občas nacházíme u různých rostlin podobné účinky, které se v minulosti využívaly k vyzkoušené léčbě konkrétních onemocnění. Zajímavý je například soubor doporučení zaměřený na lidský zrak, protože se jednotlivé textové pasáže nezabývají jen výrobou a aplikací různých směsí, nýbrž akcentují i hygienu a s ní související dezinfekci. Takřka univerzálně Co si ostatně myslet o následující informaci? Univerzálnost receptu je až zarážející a představa, že výluh prospívající očím lze použít také k léčbě žloutenky i zubů a k odstranění kosmetických vad na pokožce, budí přinejmenším rozpaky: Czelidonia (vlaštovičník větší) má tyto moci: Vezmi ji a stred a vař to v něčem čistém u vodě a zbieraj pěny doluov. Potom, což ostane, hodíť se očima. A máš to vařiti na tichém uhlí. Také vezmi celidonii i s kořenem a vař ji v bielém víně, a to pitie pomáhá od žlútenice. Také kořen vařený v uoctě spomáhá zubóm bolným. Také vařená u víně shánie doluov pěhy s života. U využití bukvice nacházíme také širokou paletu možností: Jestliže by tě jedno oko bolelo, vezmi bukvice list a pomaž jej medem, Pro čistotu očí V sumáři bylinných receptur najdeme i využití jetele. Dnešní botanika rozlišuje celou plejádu jetelů příslušných k určité čeledi rostlin; také ve středověkých knihách registrujeme již určitý pokus o rozlišení: Dětel jest dvuoj, domácí a lesní, a má tyto moci: Ktož, vezma dětel, i ztluče jej a vydáví z něho tuk, a smiese s strdí, i pustí v uoči, a poškvrnu snímá a zraky činí ostré. Nemůžeme se ubránit pocitu, že byl med součástí výsledné tekutiny patrně z hygienických a antibakteriálních důvodů. K podobným účelům při léčbě očí byl používán kosatec: Také kto má nečisté oči, ten prach směs s vínem a s medem a maž tiem okolo očí. Také ktož má uhřivú tvář, vezmi ten prach a přičiň kýchavky a vespi u víno a udělaj z toho flastr, kladiž na tvář. Často můžeme považovat kompozici jednotlivých doporučení za nesourodou a zpřeházenou, ale v různých lékařských knihách, herbářích apod. šlo především o rychlou sumarizaci aktuálních poznatků. Celek pak byl výsledkem dlouhodobých pozorování i nelehkého studia. Hluchavka bílá Dnes bychom mohli hluchavku považovat za bezmála školní bylinu. Ostatně, kdo z nás si ještě dnes po letech nevybavuje obtíže při sběru drobných léčivých kvítků? Také středověk znal její přednosti a celé heslo je v léčebné knize uvedeno následovně: Kopřiva hluchá aneb proser, tak řečené kořenie, má tyto moci: Ktož jest, ješto schne, a požívá jejího semene, budeť zdráv od těch suchotin. Také pitá s kosatcem bielým pomáháť prsóm. Také kto má dýchavici aneb kašel, velmiť spomáhá vařena s vodú aneb siemě jejie. Také s medem ztlučená spomocna jest k ranám a nežitóm. Také jejie voda s medem a s vínem smiešená velmi čistí oči. Také pitá velmi spomáhá ledvím a měchýři jest spomocna. Teprve kompletní heslo nám ukáže, jak se naši předkové snažili stručně sumarizovat veškeré znalosti, které byly v jejich době dostupné. Opět Vlaštovičník větší (Chelidonium majus) se v textu setkáváme s přesahem od léčby k hygieně, dokonce bychom mohli uvažovat o kosmetických účincích rostliny. Přirozeně vnímáme i nezastupitelnou roli medu. A pokud byl kdokoli v minulosti zmítán vleklými depresivními stavy možná i po prodělaných očních potížích nebo při reflexi vlastních kosmetických vad a nedostatků a nedokázal se s útoky negativních emocí vyrovnat sám, klidně mu tehdejší znalci doporučili obyčejný bodlák, jehož poživatelnost byla jistě problematická, a tak patrně právě proto figuroval v doporučení opět med: Bodlák veliký má tyto moci: Ktož jej zetře na prach a požívá toho prachu v jedení aneb v pití, a také ten prach smiešejž s strdí a jez s chlebem, a také přičině muškátového prachu z květu, a to k mladému zelí, i jez to, a zbudeš tesklivé mysli. Hluchavka bílá (Lamium album vitplister) Mgr. Jiří Novotný, (autor je vysokoškolským pedagogem) info@emmaregina.cz, zdroj ilustrací: internet
Značení matek 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Z obsahu: Mor včelího plodu a jeho klinické příznaky 220 Co dělat při podezření na mor 222 Postupovali jsme letos proti varroáze správně a účelně? 226 Varroamonitoring pomáhá včelařům 228 Fenologická pozorování včely medonosné 232 Jak na polystyrenové úly 240 Historie a současnost včelínu J. G. Mendela 246 Medová šunka vítězí 246 From the content: Foto: J. Veber Značení matek 2014 (zelená) American Foul Brood and its Clinical Symptoms 220 Suspicion of the American Foul Brood What to Do 222 Did We Proceed Correctly and Efficiently against the Varroa This Year? 226 Varroa Monitoring helps Beekeepers 228 Phenological Observations of Honey Bee 232 How to Deal with Polystyrene Hives 240 The Present and Past of J. G. Mendel s Apiary 246 The Honey Ham Is Winning 246 Jak dál v tlumení moru včelího plodu? Mor včelího plodu (MVP), je nepochybně stálým nebezpečím pro naše včelařství. To dnes bezpochyby uznává každý rozumný včelař. Zejména pak ten, který má s touto nebezpečnou nákazou svoje zkušenosti. Nezbytná drastická opatření k likvidaci ohniska nákazy a přísná karanténní opatření nařízená v OP znamenají nejen omezení včelařské činnosti a z toho vyplývající finanční ztráty, ale často také silné psychické trauma pro postižené včelaře. To zejména v těch oblastech, kde se nedaří nákazu důsledně zlikvidovat a za krátkou dobu se opakovaně objevují nová ohniska nákazy. Bohužel počet nových ohnisek MVP v prvním pololetí tohoto roku a nepříznivý vývoj nákazové situace zejména v krajích Zlínském, Severomoravském, Olomouckém a kraji Vysočina k uklidnění situace mezi včelaři nijak nepřispěl. Tato situace vede ke vzrušeným diskusím o účelnosti nařízených opatření, které hýbou včelařskou veřejností. V uplynulém roce se některým skupinám včelařů, nespokojeným s totální likvidací všech včelstev v ohnisku nákazy, podařilo přesvědčit odpovědné pracovníky na MZe a dosáhnout změny veterinárních předpisů k tlumení moru včelího plodu, konkrétně Vyhlášky MZe č.299/2004 Sb., a to novelou č. 72/2013. Zásadní změna nastala v 140, odst. 2), kde je nově stanoveno, že všechna včelstva v ohnisku nákazy se utrácí v případě, že na stanovišti byl MVP potvrzen nejméně u 15 % z celkového počtu včelstev. Potvrzení MVP ve včelstvu, podle současného výkladu předpisu, vyžaduje zjištění jak klinických příznaků onemocnění, tak i laboratorní zjištění původce Paenibacillus larvae v odebraném vzorku z téhož včelstva. Pokud je zjištěný MVP u méně než 15 % včelstev, utrácí se jen včelstva s potvrzenou nákazou, na stanovišti se nařídí ochranná opatření a 12 měsíční pozorovací doba. Jistou pojistkou je, že pokud se v pozorovací době nákaza znovu objeví, likvidují se pak všechna včelstva na stanovišti. Jedním z argumentů pro tuto změnu vyhlášky bylo tvrzení, že na stanovišti se kromě nemocných likvidují i včelstva zdravá, která mají schopnost se s nákazou úspěšně vypořádat a morem neonemocní. Přitom se však dostatečně nezvážilo nebezpečí, které hrozí v podobě včelstev, u kterých může v pozorovací době nákaza propuknout v klinické formě, a ta se pak stanou zdrojem šíření nákazy do okolí. I když zatím od počátku uplatňování novely 72/2013 neuplynula dostatečně dlouhá doba, aby se její důsledky na vývoj nákazy mohly plně projevit, Editorial zaznamenáváme už první problematické případy tlumení ohnisek MVP. Tato problematická novela vyvolala na mnoha stranách již ve velmi krátké době po vydání všeobecnou nespokojenost a volání po její další úpravě. Určitých nedostatků této nové úpravy je si vědoma i Státní veterinární správa ČR, která proto vypracovala návrh vyhlášky nové. Tentokrát to však již nemá být novela vyhlášky 299/2003 Sb., ale samostatná vyhláška o veterinárních požadavcích na chov včel a včelstev a o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz včel. Její návrh počátkem června rozeslala významným celostátním včelařským spolkům a institucím včetně ČSV, k vyjádření. Dne 30. června se pak na SVS sešli k diskuzi nad tímto návrhem zástupci SVS, MZe a včelařů. ČSV, jmenovitě komise pro zdraví včel, již zpracovala k navrhované úpravě pozměňovací návrhy, které chceme konzultovat s ostatními včelařskými organizacemi, s cílem dosáhnout konsenzu v rozhodujících bodech vyhlášky. Společný návrh pak chceme do konce září předložit SVS. V této souvislosti chceme také oživit náš loňský návrh Národního eradikačního programu moru včelího plodu, který by měl umožnit koordinovaný a účinný postup monitoringu, kontroly a tlumení této nákazy na území celé České republiky. Určitou inspirací je pro nás obdobný Národní program, probíhající od roku 2009 na Slovensku. Při dosavadních jednáních, například se zástupci Asociace profesionálních včelařů, jsme se v mnoha bodech k tomuto návrhu shodli. Je však zřejmé, že k tomu, aby se mohlo s morem včelího plodu bojovat účinněji než dosud, bude třeba nejen změnit legislativu, ale také přístup jednotlivých včelařů a celé včelařské veřejnosti. Jestliže často z řad našich členů slyšíme volání po rychlejším a důslednějším postupu inspektorů SVS při šetření podezření a nařízení opatření k tlumení nákazy, pak ještě naléhavěji potřebujeme upevnit kázeň a disciplinu včelařů při dodržování protinákazových opatření. Bez toho nemůže být boj s tak zákeřným a nebezpečným onemocněním, jako je mor včelího plodu, úspěšný. Pokud si to včelařské spolky a nejen organizace Českého svazu včelařů plně neuvědomí, pak je veškeré naše úsilí předem odsouzeno k nezdaru. MVDr. Bohumil Pantůček, člen PRV ČSV Včelařství odborný a spolkový měsíčník. Ročník 67 (148). Pro své členy vydává Český svaz včelařů, o. s., se sídlem v Praze (IČO: 00 44 32 39). Místo vydání: Praha. Odp. redaktor: Mgr. Antonín Karoch, tel. : 224 932 351, karoch@vcelarstvi.cz. Inzerce, jubilea a úmrtí: PhDr. Václav Šimice, 224 934 478, simice@vcelarstvi.cz. Expedice a reklamace nedoručení časopisu: Jaroslava Nechybová, 224 934 082, nechybova@vcelarstvi.cz. Redakce, inzerce a expedice: 115 24 Praha 1, Křemencova 8, telefax: 224 934 977, e-mail: redakce@vcelarstvi.cz; inzerce@vcelarstvi.cz. Internetové stránky: www.vcelarstvi.cz. Neobjednané rukopisy, kresby, fotografie a diapozitivy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo veškeré příspěvky podle potřeby stylisticky a rozsahově upravovat. Redakční rada: Jiří Sláma (předseda), MVDr. Martin Kamler, RNDr. Pavel Krieg, CSc., Ing. Zdeněk Kulhánek, Ing. Antonín Pavlíček, RNDr. Roman Slaboch, Ivan Zimmerman, RNDr. Václav Švamberk, Zdeněk Žák,. Grafická úprava a předtisková příprava: NVT Repro, Jinočanská 24, 161 00 Praha 6. Tisk: MORAVIAPRESS a. s., Břeclav, U Póny 3061, 690 02 Břeclav MK ČR E 126/ISSN 0042-2924 srpen 2014 l 219
Aktuálně Historicky první rojení na Státní veterinární správě Doopravdy poprvé se z iniciativy Státní veterinární správy uskutečnilo v jejím sídle jednání prakticky se všemi včelařskými organizacemi v ČR o budoucí úpravě veterinární legislativy, která má řešit zdraví včel a zajistit dostatečnou produkci zdravotně nezávadného medu a ostatních včelích produktů. (Mor včelího plodu a varroáza jsou nemoci včel, které mohou zdecimovat včelí populaci a tím ohrozit opylení rostlin, produkci medu a včelích produktů). Podle Milana Maleny, ústředního ředitele SVS, o úspěšnosti a prospěšnosti tohoto setkání svědčí to, že účastníci jednání vysoce hodnotili. Kromě osobního vyjádření písemně poděkovali například zástupci Hnutí Šance pro včely a Dadantklubu. Pozvání Státní veterinární správy přijali zástupci z těchto organizací: Českého svazu včelařů, Výzkumného ústavu včelařského v Dole, Hnutí Šance pro včely, Pracovní společnosti nástavkových včelařů, Asociace profesionálních včelařů, Dadantklubu, Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a zástupci Ministerstva zemědělství. Jednání probíhalo formou diskuse, každý účastník se mohl vyjádřit k jednotlivým částem textu a navrhnout jeho úpravu. Na základě těchto podnětů bude původně navržený text revidován tak, aby vyhovoval co nejširšímu okruhu chovatelů CISem polopatě včel a zároveň i požadavkům veterinárním. Cílem této diskuse je sjednotit některé názorové rozpory chovatelů včel zejména pokud jde o nákazy včel, jejich tlumení a prevenci. Celé jednání se neslo v duchu profesionálních komentářů a živé debaty jak mezi chovatelskou veřejností a Státní veterinární správou, tak také mezi jednotlivými účastníky, včelaři. Státní veterinární správa by chtěla touto cestou poděkovat všem, kdo se jednání účastnili, za korektní přístup a profesionalitu, a současně vyjádřit přesvědčení, že pokud budou další jednání probíhat ve stejném duchu, podaří se najít soulad ve všech navrhovaných bodech. Na jednání s včelaři a včelařskými odborníky byla patrná snaha najít společnou řeč, a odtud lze vyvodit, že takováto jednání mají smysl a tímto postupem se lze dobrat dohody a vyvarovat se případných dodatečných výhrad. V následujících měsících bude Státní veterinární správa pořádat další kolo jednání na toto téma. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS Nastává poslední přípravná fáze k tomu, abychom mohli už konečně využít náš dlouho očekávaný CIS. Ano. Jedná se o podání žádosti o dotaci 1.D. V praxi to znamená jediné. U každého člena, v záložce se stanovištěm, vyplnit v kolonce včelstev k dotaci 1.D - počet včelstev. Pokud má tedy ZO třeba 38 členů a z toho 4 včelaří na dvou stanovištích a jeden na třech, pak musíte zadat 44 čísel. Jestliže jsou tato čísla zadána a zkontrolována prostřednictvím tiskové sestavy - Náhled pro dotaci, jejímž prostřednictvím lze vytisknou na nečisto seznam, kde si můžete vše zkontrolovat, zda-li je opravdu u všech chovatelů uvedeno u stanoviště správný počet včelstev. Správně? Pokud ano, přejdete k záložce Příspěvky - zde se Vás CIS několik zeptá, zda-li jste opravdu vše zkontrolovali, jestli si to nechcete rozmyslet a a požádá Medový den Včelaři z Valašsko-meziříčska v rámci Dnů města pořádají na Náměstí dne 10. září 2014 svůj Medový den. Součástí bude stylová živá hudba, nabídka všech dostupných druhů medu, medoviny, medových perníčků, koláčů a ostatních výrobků z medu. V nabídce bude také kosmetika obsahující včelí produkty, jako je med, vosk, propolis a mateří kašička. Na Medovém dnu proběhne také soutěž o nejlepší med. Komise složená z odborníků vyhodnotí o definitivní potvrzení. Tím se vygeneruje tisková sestava, v níž je ostrý seznam, který vytisknete 2x, orazítkujete a podepíšete. Jednou se pošle na centrálu (Křemencova-Praha) a podruhé poslouží Vám jako důkaz, že jste provedli celé zadání správně. Po něm už nebude nikdo moci tato čísla změnit, budou zmrazena, Vy je neustále uvidíte, aby jste měli možnost provádět kontroly zazimování. To je celé! Zdá se Vám to také tak jednoduché? A přesně tak to i je. V dalším článku naleznete zcela detailní popis i link na videonávod. Nyní už Vám běží čas na to, aby jste si dobře nastavili jednu z obrazovek, kde najdete nastavení příspěvků. Jsou zde čtyři položky, které lze modifikovat (měnit). Podle vašich vnitřních regulí nastavite částky, které vybíráte na člena a včelstvo. Až dorazí dotace a bude jasné, kolik dělá 1.D anonymní vzorky a vyhlásí vítěze. Hodnotit však bude moci medy přihlášené do soutěže o nejchutnější med i každý z návštěvníků. Navíc se jako bonus u stánků či předváděcího úlu s živými včelami mohou návštěvníci dovědět všechno o medu či včelách od přítomných odborníků. Tak tedy vzhůru na Medový den! Jiří Rosa, ZO ČSV Valašské Meziříčí na včelstvo, pak se Vám změní částka 180,-Kč na aktuální a Vy si můžete vytisknout výplatnici dotace, jednotlivým členům potvrzení o dotaci, rozpis členských příspěvků na rok 2015. Pro vnitřní účely poslouží další tisková sestava, kde najdete všechny kolonky souhrnně, aby jste mohli každému říci stručnou finanční rekapitulaci. Takže tisk by neměl trvat déle než dvě minuty. Až vyplatíte všechny peníze, zpět se vrátíte k počítači a potvrdíte nebo změníte (pokud někdo musel snížit počet zazimovaných včelstev, ) a opět provedete uzávěrku, tentokráte výplatní a po ní i příspěvkovou. Opět se Vám při každé uzávěrce vygeneruje tisková sestava, která potvrdí správnost postupu. Po ní se opět zmrazí údaje, které spadají pod tuto uzávěrku. Tímto pro Vám skončí první rok s CISem. Karel Zahradník Záběr z loňského Medového dnu 220 l Včelařství
Září přípravy na zazimování včelstev vrcholí Pranostiky V půli záři úly zavři a zahoď klíč. Když na svatého Jiljí(1.9.) prší, celý podzim voda crčí. Je-li střídavě na Jiljí, je střídavé podletí. Jaké počasí o Panny Marie narození (8.9.), takové bude osm neděl. Na svatého Václava (28.9.) pěkný den, přijde pohodlný podzimek. Je-li na svatého Václava bouřka, bývá dlouho teplo. Počasí a snůškové poměry Září je prvním měsícem včelařského podzimu a také měsícem podzimní rovnodennosti. Bývá posledním měsícem, v němž je možno ještě užít tepla a sucha. Končí definitivně produkční období včelstev. Sklizňové práce na polích a v sadech vrcholí, ale příroda už příliš nektaru a pylu nenabízí. Ojediněle dle místních podmínek může ještě doznívat medovicová snůška zejména z jedle a smrku. I zde platí, že plásty s medovicovým medem by měly být ze včelstva odstraněny, aby v zimním období nezatížily včelstvo nestravitelnými nebo obtížně stravitelnými látkami. Vysoce rizikovým je zejména melecitózní med. V zahradách kvetou jiřiny, astry a některé další květiny. Na lukách ještě pomohou máchelky a další byliny. Na polích leckde dokvétá svazenka vratičolistá nebo hořčice bílá. Vylepšování včelí pastvy: Září je vhodným měsícem k vysázování stromů a keřů, ke sběru semen a dělení zahradních rostlin. Vývoj včelstev Aktivita včel v září výrazně klesá zabývají se zejména přípravou na klidné přežití zimního období. Charakteristickým projevem včelstev připravujících se na zimu je: - silné tmelení vnitřního úlového prostoru propolisem (někdy je silně zatmeleno i česno), - slídění včel, - zesílená ochrana česen proti dotírajícím nepřátelům (slídičky z jiných včelstev, vosy a někdy také sršni). Včelstvo ukládá dodané invertované zimní zásoby cukru (měly by být dodány nejpozději do 10. září, pokud již nebyly dodány v dostatečném množství v srpnu) a donesený pyl. Vybíhají poslední mladušky zimní generace včel. Přezimovat má v každém úlu nejméně 10 000 až 20 000 včel (u silných včelstev v nástavkových víceprostorových úlech je to i více). Plod, který se líhne koncem měsíce, je méně hodnotný, proto se snažíme matku omezit v kladení. Je to důležité i proto, aby včely zimní generace už nekrmily plod. Včela s opotřebovanými hltanovými žlázami se obvykle jara nedožije. Dalším důvodem je léčení proti varroáze, neboť předpisy SVS ukládají, aby při fumigacích nebyl ve včelstvu plod. Pokud je, je třeba jej před druhým ošetřením vyřezat. Je to tvrdý zásah do včelstva připravujícího se na přezimování. Proto je vhodnější omezit matku v kladení. Včelařovy práce v září Ukončení doplňování zimních zásob: Při medovicové snůšce dodáváme zásoby ve velkých dávkách hned po vytočení. V oblastech bez medovicové snůšky by měly být zásoby doplněny nejpozději do poloviny měsíce, jinak vzniká nebezpečí, že včely nebudou moci dodané zásoby dostatečně zpracovat, a to může mít za následek střevní problémy. V každém včelstvu by měl být alespoň jeden pylový plást. Podle situace čistíme krmítka a dezinfikujeme nástroje a pomůcky, provádíme důkladný úklid včelnice, a připravujeme ochranu proti drobným hlodavcům. Vyřazení starých plástů a nevystavěných mezistěn: Po 2 a více letech používání plásty tmavnou, obsahují více choroboplodných zárodků a líhnou se v nich menší dělnice. Proto je vyřadíme. Odstraníme i nevystavěné mezistěny a panenské plásty, které rozdělují včelám plodiště a mají horší teplodržné vlastnosti. Plásty, které chceme ponechat pro příští sezonu, uskladníme tak, aby byly chráněny proti loupeži a zavíječi voskovému. Jednou z možností, jsou např. skříně ty používají spíše malí popř. střední včelaři. Jinou, dnes už i dotovanou možností, jsou chlazené skladovací prostory souší. Setkal jsem se také se způsobem uskladnění zásobních plástů s volným přístupem včel i jiného hmyzu, ať už např. pod střechou nebo ve volně přístupném přístřešku. Toto nelze v žádném případě doporučit. Hrozí zde zdravotní riziko případného přenosu včelích nemocí. Zvláště rizikové jsou pro přenos moru včelího plodu. Proto by zásobní pláty měly být vždy uskladněny tak, aby nebyly volně přístupné a přitom bylo umožněno jejich snadné ošetření proti zavíječům. Podklady pro národní dotaci 1.D a statistické výkazy: Do 15. září je nutno provést následující: a) Nahlásit změny v počtu chovaných včelstev, stanovištích, osobních údajích apod. Českomoravské společnosti chovatelů (tato společnost zasílá dopis s údaji, které jsme uvedli před rokem pokud se některý z údajů mění, vyznačíme změnu a opravený tiskopis zašleme zpět na ČMSCH). Na splnění této povinnosti chci zvláště upozornit, protože státní orgány, vyplácející dotaci 1.D, porovnávají počty včelstev uvedených v žádosti chovatele se stavem, který tento chovatel uvedl ve svém hlášení ČMSCH. V případě, že chovatel uvede v žádosti údaj vyšší než v hlášení nebo hlášení vůbec neodešle, může mít problémy s přiznáním dotace. Některé ZO ČSV při sběru podkladů k žádosti o dotaci 1.D sbírají od svých členů i hlášení na ČMSCH a tato pak odesílají hromadně za celou členskou základnu. Zmíněná praxe šetří náklady na poštovné členům a umožní těmto ZO ČSV aktualizovat si data, zadávaná do Centrálního informačního systému. b) Podat u příslušné ZO ČSV vyplněný tiskopis (Příloha k žádosti dotačního programu 1.D. tzv. národní dotace. Bez této žádosti nelze počítat s podporou státu. Zde upozorňuji na povinnost doložit příslušným způsobem (obsaženo v příloze Včelařství č. 8) počty včelstev umístěných mimo územní obvod ZO ČSV, v níž chovatel o dotační podporu žádá. c) Podat u ZO ČSV tiskopis Podklady pro statistický výkaz o včelaření v ČR. Dokonalé přeléčení proti varroáze: Září je často rozhodujícím měsícem, kdy je možno zdecimovat kleštíka Varroa destructor na co nejnižší míru. Nejpozději do konce měsíce je nutno vložit na dno úlů podložky. Dokončíme přeléčení promocí GABONU, pokud jsme ho s ohledem na vyšší spady nasadili již v měsíci srpnu. GABON je léčivo kontaktní, a protože v druhé polovině měsíce v důsledku snižujících se teplot komunikace včel klesá, jeho pozdější vkládání by mělo slabší účinnost. Dle metodiky kontroly zdraví vydané SVS se provádí vždy 3 ošetření včelstev. Metodika kontroly zdraví vydaná SVS pro letošní rok ukládá: V období od 10. října do 31. prosince, provedou chovatelé včel trojí opakované ošetření všech včelstev přípravkem VARIDOL 125 mg/ml.). Ošetření se provede nejlépe komisionálně, a to fumigací nebo aerosolem. Ve včelstvech nemá být při druhém a třetím ošetření zavíčkovaný včelí plod. Pokud je ve včelstvech v době 3. ošetření (např. při teplém počasí) zavíčkovaný plod, odstraní se vyřezáním nebo odvíčkováním. Doporučené intervaly mezi ošetřeními jsou 14 21 dní. Poslední ošetření v prosinci, kdy jsou včelstva bez plodu, se doporučuje provést aerosolem. Při použití acetonu lze aerosol aplikovat do teploty minus 5 C. Josef Hanuška, jhanuska@tiscali.cz Kalendárium srpen 2014 l 221
Aktuálně Mor včelího plodu a jeho klinické příznaky Mor včelího plodu způsobuje sporulující grampozitivní bakterie Paenibacillus larvae. Spory tohoto mikroba jsou schopny přežít v extrémních fyzikálně-chemických podmínkách (např. bez problémů přežijí teplotu varu). V prostředí mohou přežívat mnoho desítek, možná i stovek let. S intenzifikací chovu včel, která je spojená s chovem více včelstev na jednom stanovišti, vzrostl epiziootologický potenciál moru včelího plodu. Právě kvůli vysoké odolnosti spor a invazivnímu šíření na stanovišti, na němž mor včelího plodu propukl, představuje tato nákaza jedno z nejzávažnějších rizik současného včelařství. V poslední době je bakterii P. larvae věnována velká pozornost, především díky výzkumného týmu Dr. Elke Genersch z Německa. Její tým identifikoval 4 různé genotypy P. larvae (ERIC I ERIC IV), které se liší svojí virulencí, tj. schopností vyvolat onemocnění. Nejčastěji jsou z nemocných včelstev izolovány genotypy ERIC I a ERIC II. Přičemž Jeden z typických příznaků u onemocnění morem včelího plodu v pokročilém stádiu je mezerovitost plodu. genotyp ERIC II zabíjí larvu mnohem rychleji, během cca 7 dní od kontaktu s patogenem. K úhynu tak dochází nejčastěji na otevřeném plodu. Infekce genotypem ERIC I je pomalejší, k úhynu dochází v průměru za 12 dní od infekce, tj. u zavíčkovaného plodu. Neplatí tak dříve uváděné dogma, že při moru včelího plodu dochází k úhynu pouze u zavíčkovaného plodu. Typické příškvary na řezu starým plástem. Vzhledem k tomu, že jediný příškvar obsahuje až 2 miliardy spor, přičemž k nakažení larvičky v prvních hodinách života postačuje 10-100 spor, jsou staré plásty s příškvary velkým rizikem pro šíření moru včelího plodu. Z toho důvodu přijalo PRV ČSV, o.s. usnesení o nezveřejňování inzerátů na prodej/nákup starých plástů v časopise Včelařství. Někdy dochází k vytlačení tekutiny z rozkládající se larvy na víčko buňky. Na víčkách tak můžeme pozorovat drobné červenohnědé kapičky. Horní buňka má typicky proražené víčko. Při infekci, množení P. larvae, dochází k tvorbě plynů. Ty se hromadí pod víčkem buňky až dojde k jeho prasknutí. Plodové buňky s dírkami jsou tak dalším z typických příznaků. Pokud víčko více otevřeme, najdeme buňku prázdnou. Při správném natočení plástu můžeme vidět i příškvary (vyznačené šipkami), tmavě hnědou až černou hmotu vzniklou z rozložených larev, která pevně ulpívá na spodní stěně buňky. Z buněk s příškvary odstraní včely víčka. Příškvar je pak možné pozorovat jako tmavě hnědou až černou hmotu, která se z buňky velmi obtížně odstraňuje (na rozdíl od mumií vznikajících při zvápenatění včelího plodu). 222 l Včelařství
Aktuálně I během infekce jedním kmenem P. larvae mohou být ve včelstvu patrné rozdíly. V buňce č. 1 je přítomná uhynulá a rozkládající se larva. Dle charakteru uhynulého plodu v buňce č. 2 je zřejmé, že zde došlo k úhynu až po metamorfóze (je patrná hlava, sosák a část nohou). V buňce č. 3 je již viditelný příškvar. Při tzv. zápalkovém testu vložíme zápalku nebo párátko na spodní stěnu buňky a několikrát zatočíme. Při vytažení vzniká vlákno, které může být až několik centimetrů dlouhé. Test je však velmi závislý na zkušenosti. Negativní výsledek testu neznamená vyloučení nákazy. Ta musí být potvrzena/vyloučena mikrobiologickým vyšetřením (kultivací). Buňka s příškvarem uprostřed prázdných buněk na řezu plástem. K nákaze larvy může reálně dojít pouze v prvních hodinách života, kdy enzym chitináza produkovaný P. larvae poruší peritrofickou membránu žaludku a mikrob následně proniká do celého těla. Na rozvoj infekce má velký význam i dostupnost pylové potravy pro krmení plodu (podvyživený plod je mnohem náchylnější k infekci) a další faktory. Vznik onemocnění je tak souhrou tří základních faktorů schopnosti daného kmene P. larvae vyvolat onemocnění, stavu včelstva (např. individuální rezistence larviček vůči infekci, čistící pud včelstva atp.) a prostředí (např. dostupnost zdrojů pylové snůšky, infekční tlak). Každá infekce morem včelího plodu může proto mít mírně odlišné příznaky. Z toho důvodu je potřeba věnovat pozornost jakýmkoliv nepřirozeným změnám včelího plodu. Na následujících fotografiích jsou uvedeny klasické příznaky moru včelího plodu. Doc. Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D. Uhynulá larva ztrácí článkování a klesá na spodní stěnu buňky. Během prvních fází infekce nemusí být příznaky typické. Dochází však k intenzivnímu množení P. larvae a následně jeho sporulaci. srpen 2014 l 223
Aktuálně Co dělat při podezření na mor Pravidla odběru vzorků k laboratornímu vyšetření na mor včelího plodu: Jaké vzorky je možné vyšetřit na mor včelího plodu: Nejčastěji vyšetřujeme včelí měl, včelí vosk, plodové plásty a med. Tyto vzorky jsou stěžejní, nejfrekventovanější a dávají nejspolehlivější výsledky. Kromě výše uvedených čtyř skupin vzorků jsme schopni ve výjimečných případech vyšetřit i další materiály, jako je například mateří kašička, propolis, glycidové zásoby, pylové zásoby, uhynulé včely, stěry z prostředí, případně další materiál. U těchto neobvyklých materiálů je třeba kontaktovat laboratoř a domluvit se na podrobnostech odběru, balení, množství vzorku, zasílání vzorku a na technických a kapacitních možnostech laboratoře. Je třeba upozornit, že tyto vzorky nejsou zahrnuty v Metodice kontroly zdraví pro rok 2014 a nejsou propláceny ze státního rozpočtu i pokud pocházejí z ohniska nebo ochranného pásma onemocnění. Jak vzorky správně odebrat, uchovat a odeslat do laboratoře: Včelí měl odebíráme nejlépe do plastových kelímků od jogurtů nebo kelímků z voskovaného papíru, které po naplnění opatříme prodyšným víčkem ze savého papíru, které připevníme pomocí gumičky. Kelímek opatříme štítkem s pořadovým číslem vzorku, jménem, adresou včelaře a identifikací stanoviště včelstev, případně počtem včelstev, která jsou zastoupena ve vzorku. Kelímky vložíme do plastového sáčku a vzorky naskládáme do kartónové krabice a přiložíme seznam vzorků a objednávku/žádanku vyšetření, kterou je třeba kompletně vyplnit. Formulář je dostupný na stránkách SVS Praha: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/formulare-ke-stazeni/objednavky-laboratornich-vysetreni/objednavka-laboratorniho-vysetreni.html Alternativně mohou být vzorky odebrány do papírových sáčků (např. sáčků do vysavače), které po umístění vzorku uzavřeme založením jeho okraje a přelepíme samolepícím štítkem a opatříme štítkem s údaji, které byly vyjmenovány u kelímků. Sáčky umístíme rovněž do plastového sáčku a s průvodními dokumenty uložíme do transportní krabice. U letních mělí je možno použít odběrových psaníček, které musí obsahovat dostatečné množství materiálu (alespoň 1-2 gramy 1-2 čajové lžičky). Psaníčka s materiálem vložíme do obálky, opatříme výše uvedenými daty a při hromadných odběrech opět umístíme do přepravních krabic s požadovanou dokumentací. Měl nesmí obsahovat mrtvé včely, plísně, škůdce, musí být dobře vysušená. Včelí vosk nebo mezistěny vkládáme nejlépe do plastového nebo do papírového obalu, který opět vybavíme štítkem s potřebnými údaji a průvodními dokumenty (žádanka/objednávka, případně seznam vzorků). Plodové plásty odesíláme do laboratoře celé, nikoliv jen části, které se deformují a jsou prakticky nepoužitelné. Plásty balíme do prodyšného papíru (noviny, balicí papír). Zabalený plást opatříme štítkem s požadovanými údaji, označení je dobré provést navíc i tužkou na hraně rámku. Takto zabalený plást navíc vložíme do plastového sáčku nebo tašky. Přiloženou dokumentaci je třeba přiložit v nepropustném obalu, aby nedošlo k jejímu????????? 224 l Včelařství
Aktuálně poškození. Podezřelé buňky je možné indikovat ležatou sirkou nebo papírovou šipkou. Med je možné dodávat v originálním balení, nebo ve zvláštním nepropustném obalu (skleničce, plastové vzorkovnici). Objem by měl být nejméně 100g. Vzorkovnici je třeba opatřit opět výše uvedenými údaji a přiložit požadovanou dokumentaci. Další, méně obvyklé materiály, jako je mateří kašička, odebíráme do vzorkovnic, jako je tomu u medu. Propolis balíme jako vosk, glycidové zásoby jako plodové plásty, nebo po vykapání jako med. Pyl a uhynulé včely je možno poslat v prodyšných obalech jako je tomu u měli. Stěry z prostředí zasíláme v transportních tubičkách s přepravní půdou a průvodními dokumenty (systém Transbak). I tyto vzorky musí být nezaměnitelně označeny a hromadně vloženy do nepropustného transportního obalu! Důležitá upozornění: Vzorky musí být označeny pořadovými čísly 1,2,3,4,5,. Vzorky nelze označovat písmeny ani kombinací čísel a písmen (1a, 1b, 1c) Takto označené vzorky nelze zařadit do počítačové databáze a je třeba je přečíslovat, což může znamenat následnou chybu v interpretaci!!! Čísla vzorků a jejich popisky uvedené na obalu musí přesně sedět s údaji v žádance a seznamu vzorků!!! Vzorky musí být dostatečně velké. Malé množství vzorku nemusí mít správnou vypovídací hodnotu!!! Znehodnocené, vysypané, plesnivé, vlhké vzorky, vzorky se škůdci rovněž nelze vyšetřit!!! Vzorky by měly být do laboratoře doručeny promptně a neodkladně, pokud možno poslem nebo svozovou linkou!!! Příjem vzorků na SVÚ Olomouc se děje 24 hodin denně. Uchovávání vzorků by mělo být realizováno při pokojové teplotě s výjimkou mateří kašičky, kterou je třeba uchovat při chladničkové teplotě. Je možno ji i lyofilizovat!!! Na SVÚ Olomouc je možné vyšetřovat simultánně vzorky měli na varoázu a mor včelího plodu, pokud jsou tyto vzorky doručeny v plastových nebo voskovaných kelímcích. Naši pracovníci před vyšetřením individuálních vzorků na varoázu provedou odběr a vytvoření směsných vzorků na mor sami (dle požadavků MKZ).Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce MVDr. Jaroslav Bzdil, Ph.D., Státní veterinární ústav Olomouc Mor včelího plodu se šíří Od začátku tohoto roku, tj. od 1. 1. 2014 do 31. 7. 2014, bylo vyhlášeno 228 ohnisek moru včelího plodu, přičemž nejhorší situace je ve Zlínském kraji. Relativně špatná situace je na Olomoucku, Pardubicku a Benešovsku. Oproti minulým rokům se nově objevuje pásmo v Ústeckém kraji. Pokud jde o délku trvání, pak pásma zůstávají na rok a ohniska se ukončují na základě platné legislativy. Stejně tak platí, že při výskytu pod 15% se likvidují jen pozitivní včelstva a nad 15% se likvidují všechna včelstva. V současné době rovněž probíhá úprava legislativy, týkající se vybraných nákaz včel. Spoustu dalších hodnotných informací a výstupů lze získat z webové aplikace, které byla pro tento účel vytvořena, a to na adrese: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zdravi-zvirat/ vcely/mor-vceliho-plodu/mapy-vyhlasenych-ohnisek-pasem.html Josef Duben, tisk. mluvčí SVS srpen 2014 l 225
Aktuálně Postupovali jsme letos proti varroáze správně a účelně? Varroáza se u nás vyskytuje od počátku 80. let minulého století. Na rozdíl od mnohých jiných zemí jí hned byla věnována mimořádná pozornost. Všichni, tedy včelařská i ostatní veřejnost měla mnoho příležitostí seznámit se nejen s biologií tohoto pro naše včely zcela cizího parazita, ale i se způsoby předcházení jeho šíření a s metodami zjišťování jeho výskytu. Začínalo se v říjnu diagnostickou fumigací Takticem, který obsahuje stejnou účinnou látku amitraz, jako současný Varidol. Po tomto ošetření následoval povinný odběr spadu (měli) a laboratorní vyšetření směsného vzorku. V případě pozitivního výsledku této diagnostiky se provádělo povinné třetí léčebné ošetření. Ještě před doručením výsledků z laboratoře byla stanovena povinnost druhé fumigace. Tímto byl zahájený náš systematický boj s varroázou. Je skutečností, že nebyla a ani nemohla být úplně vymýcena. Vždyť včely volně létají, žijí i divoce v přírodě a hlavně neuznávají hranice mezi státy. Šíření nákazy však bylo díky jednotným povinným veterinárním opatřením výrazně zpomaleno a získali jsme tak čas na vypracování dalších metod prevence a léčby. Na tomto místě je nutné připomenout, že největší podíl práce v této fázi boje nesl Výzkumný ústav včelařský v Dole a jmenovitě pan ing. Vladimír Veselý. Zejména jeho vysoká odbornost, neokázalá pracovitost a schopnost taktního jednání se státními orgány i se včelaři by pro nás všechny měla být nejen příkladem, ale i důvodem k zamyšlení. Jiný vývoj uplatňovali v ostatních zemích. Varroáza je naneštěstí přenašečem dalších onemocnění, v tomto případě především virového původu, při nichž jsou roztoči nejen rezervoárem, ale i aktivními elementy. Četné statistiky ze zahraničí ukazují, že běžné ztráty včelstev, za obdobných klimatických i geografických podmínek jako u nás, se nyní běžně pohybují mezi 20 až 30 %, někdy i výše. Nepředpokládejme, že tamní včelaři jsou horší. Ale chybí jim dobře organizovaný a všemi prováděný systém protinákazových opatření. Měli bychom si přiznat, že my jsme ho, dostatečně vystrašení osvětou, z počátku bez větších problémů dodržovali. Dnešní doba, spíše dění okolo nás, ovlivnila myšlení a chování mnohých, tedy i některých chovatelů včel. Varroáza je rozšířená po celé republice, ve všech okresech, ve všech ZO ČSV. Vyskytuje se prakticky na všech stanovištích, ale míra intenzity nakažení se liší. Nejen v jednotlivých včelstvech, ale hlavně, mění se v průběhu roku. V úvodu zmíněná diagnostická fumigace v říjnu byla postupně nahrazena povinným vyšetřením zimní měli v únoru. Původní podzimní léčení fumigací bylo doplněno možností aerosolového ošetření, přibyly jarní nátěry plodu, následovaly možnosti léčby kyselinou mravenčí, případně i přípravky na bázi thymolu. Velkou oblibu si získaly přípravky řady Gabon, zejména snadností jejich vkládání do včelstev s výhodou jejich delší doby působení. Horší to však bylo s následujícím včasným vyjmutím těchto pásků z úlů. To už záleželo výhradně na každém včelaři. Zcela zákonitě se začala projevovat získaná odolnost roztočů proti účinným látkám v nich obsažených. Léčení varroázy se stalo pracovně, časově i finančně náročnější. Ale také my, včelaři, máme více zkušeností a vědomostí. Vývoj varroázy dokážeme poznat letním monitoringem přirozeného spadu roztočů na podložky a dokážeme vyhodnocovat i jejich počty na povrchu včel. Metody byly mnohokrát podrobně popsané v odborných časopisech a odborníci je pravidelně vysvětlují při vzdělávacích akcích. Přesto se příliš nevžily. Všeobecně chybí organizovaný systém nejen zjišťování momentálního stavu nákazy, ale hlavně podle získaných výsledků šetření bezodkladné provádění nápravných zákroků. Ne pouze u jednotlivého včelaře, ale plošnějšího rozsahu, nutného k docílení požadovaného účinku. Dílčí snahy o zavedení tohoto systému jsou spíše výjimkou. V této oblasti máme co zlepšovat. Na jaře letošního jsme včelařskou veřejnost v souvislosti s neobvyklým vývojem počasí opakovaně upozorňovali, že je možné v průběhu léta očekávat navýšení počtů roztočů ve včelstvech na úroveň, která už ohrožuje především zimní generaci včel. V průběhu července některá pozorování sdělená zodpovědnými funkcionáři i jednotlivými včelaři předpoklad potvrdila. Proto ČSV nejen na informačních stránkách svazového webu, ale i přímo OO a ZO ČSV upozornil na závažnost situace a tím vyzval k provedení takových opatření, aby nedošlo k zanedbání možností nápravy nepříznivého stavu. Vždyť důsledky podceněné varroázy známe z období let 2007/2008. O tom, jak se naši funkcionáři i samotní chovatelé včel zachovali a jak to všechno dopadlo, by bylo třeba si pohovořit na následujících členských schůzích a na krajských aktivech funkcionářů OO a ZO ČSV. Z porovnání a vyhodnocení poznatků bude možné získat nové a cenné zkušenosti do dalších let. MVDr. Jan Krabec, předseda komise RV ČSV pro zdraví včel 226 l Včelařství
Co říká věda Varroáza a virus deformovaných křídel Virus deformovaných křídel se vyskytuje ve většině evropských zemí, ale jen v některých včelstvech se infekce projevuje naplno. V těch jsou pak škody citelné. Zvláště těžké následky má infekce virem deformovaných křídel u včelstev napadených zároveň parazitickým roztočem kleštíkem zhoubným. Britští vědci nyní zjistili pozadí tohoto fenoménu. Cizopasný roztoč kleštík zhoubný (Varroa destructor) je rozšířený v chovech včel ve většině zemí světa. Představuje hrozbu nejen sám o sobě, ale také jako přenašeč mnoha nákaz. K nejvýznamnějším patří virus deformovaných křídel (DWV Deformed Wings Virus). Pokud je včelstvo masivně infikované tímto virem, pak se v něm hojně vyskytují jedinci postižení deformacemi, dělnice nedokážou nanosit do úlu dostatek potravy a významně se zkracuje délka života včel. K masivním infekcím dochází hlavně u včel, které jsou zároveň napadeny cizopasným roztočem. Mechanismus, jakým infekce DWV zesiluje působnost v přítomnosti kleštíků, odhalili britští vědci z University of Warwick pod vedením Davida Evanse. Pokud nejsou včely napadené parazitickým roztočem, DWV se u nich vyskytuje v nízkých titrech a projevy infekce nejsou většinou nijak nápadné. Pokud ale kleštící sají u nakažených včel hemolymfu, obchází virus většinu obranných bariér včelího organismu a dostává se přímo do hemolymfy. Za těchto podmínek se v těle včely prudce množí vysoce virulentní forma viru, která se bez přímého vnesení do hemolymfy nedokáže prosadit. Titry vysoce virulentního viru DWV jsou u včel napadených kleštíkem 10 000krát vyšší než u včel, na kterých kleštík neparazituje. Samotné napadení včel kleštíkem sice ovlivňuje funkce genů zodpovědných za imunitní obranu včel proti infekcím, ale v tomto případě je zjevně mnohem důležitější způsob, jakým se virus dostává do organismu včely. Pokud vědci aplikovali přímo do hemolymfy směsku mnoha kmenů DWV, byla výsledkem rovněž převládající infekce jediným vysoce virulentním kmenem, zatímco zbývající kmeny DWV se neprosadily. Výsledky Sameček Varroa Destructor výzkumu anglických vědců zveřejnil přední vědecký časopis PLOS Pathogen. Naše výsledky dokazují, že DWV je ve Velké Británii hojně rozšířený, a to dokonce i v chovech, které nejsou napadené kleštíkem. Naše zjištění, že za vážnými projevy onemocnění stojí jeden jediný vysoce virulentní kmen DWV, by nám mohlo pomoci při vývoji strategií k posílení zdravotního stavu včel, snížení ztrát včelstev a zajištění dostatečné úrovně opylení, říká David Evans. Jaroslav Petr Samička Varroa Destructor Napadený včelí plod Roztoč se nevyhýbá ani dospělé včele srpen 2014 l 227
Aktuálně Varroamonitoring pomáhá včelařům O tom, že monitorování včelstev na výskyt kleštíka včelího je nutnost, není třeba včelaře dlouze přesvědčovat. Jakmile ale dojde na diskusi o způsobu monitoringu, tak nastanou mezi nimi nelítostné rozmíšky, obdobně, jako když diskutují o výhodnosti té či oné rámkové míry či linie včely medonosné. Někteří se spokojí s vyšetřením zimní měli, další upřednostňují monitoring přirozeného spadu. Někdo počítá spad pouze po aplikaci Formidolu a dalších prostředků určených k tlumení varroázy, jiní počítají kleštíky přítomné na trubčím plodu. Oblíbená je i metoda zvaná smyv, kdy včelař počítá kleštíky, které získal z určitého reprezentativního vzorku včel, ať již po jejich usmrcení nebo po tom, co včely práškoval moučkovým cukrem. V tomto článku bych se ale nechtěl pouštět na tento tenký led a snažil se rozhodovat, která metoda je přesnější a lépe vypovídající o stavu napadení včelstva. Chtěl bych zde představit pomocníka pro vedení a interpretaci záznamů nashromážděných výše uvedenými metodami. Rád bych čtenáře inspiroval, proč je výhodné výsledky své práce nenechávat si pro sebe v šuplíku a seznámil je s možností, jak se o tyto informace podělit i s ostatními včelaři. V časopisu Včelařství v čísle 5/14 jsem psal o možnostech, jak si vést úlové záznamy. Většinou se jednalo o zahraniční projekty a informace o napadení včelstev kleštíky se v nich vyskytovaly jen okrajově. Přitom na monitorování výskytu kleštíka existuje jeden ryze český projekt. Jedná se o Varroamonitoring systém VMS, který již sedm let slouží českým včelařům. Zaměřuje se na monitorování kleštíka a snaží se včelaře naučit nejen jak sledovat spady, ale i jak výsledky správně interpretovat a volit odpovídající opatření. Proto bych rád systém VMS přiblížil široké včelařské veřejnosti. Varroamonitoring systém je internetová aplikace jednoduše použitelná i pro začátečníky a počítačové laiky, která byla spuštěna v roce 2008 a od té doby se stále vyvíjí. Jedná se o webvou aplikaci, která vyžaduje on-line připojení, ale v době tabletů a chytrých telefonů a mobilního Internetu lze data vkládat rovnou ze včelnice. Tato aplikace neposkytuje pouze platformu pro prostý záznam údajů o léčení a spadech, ale umožňuje i generování grafů a sledování trendů, využívá statistiky, meziročních srovnání, meteorologických údajů a mnoho dalších funkcí. Funkce a výhody jsou volitelně nastavitelné. Systém umožňuje sdílení vybraných údajů s ostatními včelaři používajícími systém VMS. Funkce sdílení je nastavitelná, volba kolegů, kteří vidí na vkládaná data, je plně na zadavateli. Funkci lze i úplně vypnout a systém využívat pouze pro vlastní potřebu. Sdílení má ale řadu výhod a jednou z nich je i informovanost o spadech kleštíka ve vašem okolí. VMS slouží především jako systém včasného varování pro včelaře samotného a udržuje ho bdělým a znalým. Nad to poskytuje možnost evidence včelařských záznamů, nejen pouhé sledování spadů. Samotnou aplikaci najdete na adrese http://www.varroamonitoring.cz. Při prvním přihlášení uvidíte základní obrazovku: Míra detailu je pro náhodného návštěvníka konečná, ten dostane základní přehled s údaji, jak vypadá nákazová situace jen u včelařů, kteří souhlasili s publikováním svých výsledků široké veřejnosti. Pro další práci je nutné se přihlásit. Není to nic složitého, zvolíte si jen přezdívku, heslo, a pak se rozhodnete, o jaké osobní informace se chcete s okolím podělit, a co si necháte jen pro 228 l Včelařství
Aktuálně sebe. Po přihlášení budete moci mapu zvětšit a podívat se, jak jsou na tom včelaři v okolí (samozřejmě pokud monitorují a pokud ke zveřejnění informací pro registrované dali souhlas). Dále si můžete údaje na mapě filtrovat, tedy např. zobrazit si stanice podle spadů, podle léčení atd. Pokud se budete chtít do projektu aktivně zapojit, tak je nutné vložit do systému svoji včelnici (či včelnice). Opět platí, že i zde si můžete zvolit, komu se vaše včelnice zobrazí. Úrovní zobrazení je více. Buď je veřejný údaj viditelný všem, nebo se údaj zobrazuje pouze registrovaným včelařům v systému VMS, popřípadě údaj uvidí pouze ti, které osobně schválíte (např. vaše známé ze ZO). V systému lze nastavit i variantu, že údaje uvidíte pouze vy a nikdo jiný. A nyní již můžete vkládat svoje data o spadech, léčeních atd. Odměnou za správný monitoring vám bude nejen to, že máte své záznamy dobře a přehledně vedené, ale i to, že do nich můžete kdykoliv a odkudkoliv nahlížet. Také vám systém z vašich údajů nakreslí přehledný graf a upozorní vás, kdy jsou spady v určitém období ještě akceptovatelné a v jakém množství jsou již nebezpečné. Z grafu můžete také vyčíst, kdy se spady začaly zvyšovat nad akceptovatelnou mez. Ing. Miloš Vondruška srpen 2014 l 229
Co říká věda Základy genetiky pro včelaře Část 11. Mendelovy zákony Johan Gregor Mendel je jednou z nejvýznamnějších osobností genetiky a právem je považován za jejího zakladatele. Narodil se 20. července 1822 ve slezských Hynčicích v německy mluvící rodině Antona a Rosiny Mendelových a zemřel 6. ledna 1884 v augustiniánském klášteře sv. Tomáše na Starém Brně, kde působil jako opat. Je s podivem, že nejvyšší duchovní představený kláštera se ve volném čase věnoval právě genetice. Genetické výzkumy prováděl Mendel na rostlinách i živočiších, zejména na hrachu, jestřábnících a včelách. Pokusy s jestřábníky a včelami však Mendelovi nevycházely, proto jsou důležité hlavně studie na hrachu setém. V Mendelově době totiž ještě nebylo známo, že se jestřábníky rozmnožují apomikticky, což je zvláštní druh rozmnožování, při kterém vznikají plody bez předchozího opylení. Nedojde tedy ke splynutí samčí pohlavní buňky (pylového zrna) se samičí pohlavní buňkou (vajíčkem). Podobně Mendel ani tehdejší přírodovědci netušili, že včelí matka se za snubního letu páří v průměru s patnácti trubci. K tomuto zjištění vědci došli až v roce 1955. Proto pro Mendela zůstal vděčným genetickým objektem ke zkoumání pouze hrách setý, u kterého fungovala všechna genetická pravidla tak, jak měla. Po tisících pokusech křížení hrachu, při kterých Mendel sledoval několik znaků (velikost stonku, postavení květů na stonku, tvar a barvu květů a semen a barvu děloh) dospěl k několika genetickým zákonitostem, které byly později na jeho počest pojmenovány jako Mendelovy zákony. Mendel tvrdil, že lze tyto zákonitosti uplatnit na všechny živé organismy a že vysvětlují dědičnost a proměnlivost všech znaků organismů. Ve své době nebyl Mendelův výzkum doceněn a uznání se mu dostalo až 16 let po jeho smrti. V roce 1900 došli totiž tři pánové nezávisle na sobě ke stejným závěrům, jako Johan Gregor Mendel a všichni tři poté uznali jeho prvenství. Byli to Němec Carl Erich Correns, Holanďan Hugo Marie de Vries a Rakušan Erich von Tschermak-Seysenegg. Nutno ještě dodat, že klasické genetické zákony se vztahují pouze na diploidní včelí samice matky a dělnice, u partenogeneticky vzniklých trubců neplatí. Rodičovské a dceřiné generace Před vlastním vysvětlením Mendelových zákonů je důležité zopakovat si některé pojmy, se kterými jsme se už v našem genetickém seriálu setkali (zejména 4. část seriálu), případně si vysvětlit pojmy nové. Jak bylo uvedeno výše, páří se matka při snubním letu v průměru s patnácti trubci a pokud poté začne klást vajíčka, používá k jejich oplodnění nejprve sperma jednoho trubce, pokud je spotřebováno, přichází na řadu sperma dalšího trubce. Matku a trubce označujeme jako rodičovskou, nebo také parentální generaci (z latinského parentes rodiče). Vzniklí potomci jsou první generací potomků (první filiální generace, z latinského filia dcera). V praxi se pak běžně zkracují a používají místo parentální jen P generace a místo první filiální pouze F1 generace. Potomci F1 generace se označují druhá filiální (F2) generace, a takto bychom mohli pokračovat dále. Protože Mendelovy zákony popisují zákonitosti dědičnosti, budeme i my sledovat dědičnost nějakého znaku. Mezi nejznámější Mendelovy pokusy patřilo křížení různobarevných odrůd hrachu, proto si vybereme barvu kutikuly včely. Jedná se o monogenní znak, za zbarvením tedy stojí jeden gen velkého účinku. První Mendelův zákon Je zákonem o uniformitě první generace kříženců. Pokud jsou oba rodiče homozygoti, vzniká potomstvo genotypově i fenotypově stejné. Genotyp je soubor genů (vloh) organismu, fenotyp je vnější projev genotypu, tedy jak organismus skutečně vypadá a funguje. Geny se vyskytují v různých formách (alelách), jedinec, který má alely daného genu stejné, je homozygot, pokud se alely jedince liší, je to heterozygot. Alela svou funkcí převažující nad druhou je dominantní, alela nepřevažující je recesivní. Nejlépe si vše předvedeme na příkladu Alela A podmiňuje tmavé zbarvení včely a je dominantní. Alela a stojí za světlým zbarvením včely a je recesivní. Jsou tři možnosti křížení, při kterých budou rodiče homozygotní. a) Oba rodičovské organismy mají sestavu alel AA (dominantní homozygoti), tedy sestavu pro tmavé zbarvení těla. Abychom poznali, jak křížení probíhá, používáme tzv. kombinační (též Mendelovský) čtverec. Pro lepší názornost v kombinačním čtverci použiji barvy, kde modře bude jeden rodičovský organismus, červeně druhý rodičovský organismus a žlutě budou čtyři vzniklí potomci. A A A AA AA A AA AA Z kombinačního čtverce vyplývá, že pokud jsou oba rodiče dominantní homozygoti, jsou jejich potomci uniformní, též dominantní homozygoti a všichni mají tmavě zbarvená těla. b) Oba rodičovské organismy mají sestavu alel aa (recesivní homozygoti), tedy sestavu pro světlé zbarvení těla. a a a aa aa a aa aa Z kombinačního čtverce vyplývá, že pokud jsou oba rodiče recesivní homozygoti, jsou jejich potomci uniformní, též recesivní homozygoti a všichni mají světlé zbarvení těla. Jeden rodičovský organismus je dominantní homozygot AA (tmavé zbarvení), druhý rodičovský organismus je recesivní homozygot aa (světlé zbarvení). a a A Aa Aa A Aa Aa Z kombinačního čtverce vyplývá, že pokud je jeden rodič dominantní homozygot a druhý rodič recesivní homozygot, jsou všichni potomci heygoterozti, a protože je alela A dominantní, mají všichni potomci tmavě zbarvená těla. Druhý Mendelův zákon Je zákon o segregaci alel a jejich kombinaci v druhé generaci kříženců. Jde o to, že pokud budeme vzájemně křížit heterozygoty první generace (F1) potomků předchozího křížení, získáme druhou generaci (F2) potomků, kde sice bude převažovat tmavé zbarvení těla, ale budou přítomni i jedinci světlí. Každý potomek má stejnou pravděpodobnost, že získá jednu ze dvou alel od svých rodičů. Opět si to názorně ukážeme na kombinačním čtverci. A a A AA Aa a Aa aa Vidíme, že je 50% šance vzniku heterozygota (Aa), který bude díky dominantní A alele tmavě zbarvený, 25% šance vzniku dominantního homozygota (AA) taktéž tmavě zbarveného a 25% šance vzniku recesivního homozygota (aa) světle zbarveného. Tomuto rozdělení alel říkáme genotypový štěpný poměr a udává se v něm možný počet vzniklých jedinců, tedy 1(AA):2(Aa):1(aa). Z toho vychází i fenotypový štěpný poměr, to znamená, jaké 230 l Včelařství