Biomy Biomy Doporučená studijní literatura: Prach K, Štech M, Říha P (2009) Ekologie a rozšíření biomů na Zemi. Scientia, Praha. Hejcman Michal Biomy velkoplošné ekosystémy vázané na dané podmínky makroklimatu Teplotní režim Země Poloha obraníku Raka Náklon zemské osy: 23 27 (odpovídá poloze obratníků Raka a Kozoroha) V době letního slunovratu (21. 6.) je slunce kolmo na obratník Raka (v zenitu) Oblast mezi obratníky je hranicí tropů Náklon osy Země střídání ročních období, změna délky dne a noci Tlaková výše anticyklóna Tlaková níže - cyclóna Pevnina rychlejší ohřívání a chladnutí než moře V létě převládá pohlcování tepla, v zimě výdej Vznik tlakových útvarů a tím i větrů Monument upozorňující na průběh obratníku Raka v Mexiku
Globální proudění vzduchu na Zemi Rozložení pravidelných tlakových útvarů na Zemi v létě a v zimě Monzuny letní monzun v Asii Silné mrazy v ČR rozšíření sibiřské tlakové výše do střední Evropy Červnové deště dozvuk monzunu u nás Místní větry Mistrál vznik stabilní tlakové výše nad Massive Central a stékání studeného vzduchu do okolí Blizard vane od severoamerické tlakové výše k jihu Středomoří střídání proudění vzduchu od moře a k moři ve dne a v noci Föhn proudění vzduchu přes horskou překážku Pohon mořských proudů
Klimatické pásy Země Nepravidelné rozložení pevnin a moří na Zemi Tropický pás deštné pralesy a dále opadavé lesy a savany Subtropický pás zejména pouště Teplý mírný pás přechodná oblast se zimními dešti s suchým létem, tvrdolistá vegetace (Mediterán), vždyzelené lesy, Chladný mírný pás opadavé lesy, stepi a studené poušte, na severu borální jehličnaté lesy (Tajga) Chladný pás tundra, polární pouště a ledové pustiny Proporční rozložení nadmořských výšek a mořských hloubek na Zemi Průměrná roční teplota na Zemi (schematizováno)
Průměrné roční množství srážek na Zemi http://wpcontent.answers.com/wikipedia/co mmons/d/d6/meanmonthlyp.gif Oblasti se sněhem jako významným ekologickým činitelem Klimadiagramy dle Waltera Biom opadavého listnatého lesa Nadmořská výška Průměrná roční teplota Roční suma srážek Y osa levá - teplota po 10 C Y osa pravá - srážky po 10 mm A průběh srážek B průběh teploty Svislé šrafování srážkově příznivé období, černá barva změna školováni srážek nad 100 mm (10x), silný přebytek srážek -3.5 přůměrná teplota nejchladnějšího měsíce -25 nejnižší naměřená teplota [50-40] doba po níž měření probíhalo C průměrná teplota pod 0 C D možný výskyt mrazu E počet dnů bez mrazu Osa X jednotlivé měsíce roku
Klimatické rekordy Nejvyšší teplota ve stínu: 57,7 C Nejnižší teplota: -89,2 C Největší teplotní rozpětí: -77,8 C až 35,0 C (Omjakon, Sibiř) ČR: 40,2 C (Uhříněves 1983), -42,2 C (Litvínovice u CB, 1929) Nejvyšší srážky: 26 461 mm (Cherrapunji, Indie 1981), za jeden den: ostrov Reunion 1 870 mm Nejnižší srážky: 0 mm Iquique, poušť Atakama Chile, 14 let bez srážek ČR: Březník na Šumavě 1 500 mm ročně, denní maximum: 345 mm v Jizerských horách v roce 1897 (Evropský rekord) ČR: nejnižší srážky 425 mm (dlouhodobý průměr), Libědice pod Doupovskými horami (u Kadaně) Nejsilnější vítr: 416 km/hod na Mt. Washington 1934, u nás 216 km/hod v roce 2007 na Sněžce Primární produktivita moře Primární produktivita souše Proporční množství N vázaného v různých biomech
Zemědělská produkce Biodiverzita na Zemi Druhová bohatost cévnatých rostlin Druhová bohatost cévnatých rostlin
Salinita a počet druhů rostlin Růstové formy rostlin podle Raunkiera Epifyty, Fanerofyty, Chamaefyty, Hemikryptofyty, Geofyty, Terofyty Zastoupení životních forem v biomech (podle počtu druhů) Vývoj půdních typů v různých biomech
Vztah mezi klimatem, půdami a biomy v evropské části Ruska Tropický deštný les Tropický deštný les Liány: Rattan - Calamus Srážky přes 4 000 mm Charakteristický denní průběh srážek Velké přehřívání povrchu stromů (přes 40C), rozdíl proti lesu až 15C Vývoj xeromorfních listů se silnou kutikulou na povrchu zápoje V interiéru tenké a široké listy Bylinné patro slabě vyvinuto nedostatek světla Výskyt 90% všech druhů lián (rattan - Calamus, Arecaceae; Aristolochiaceae, Araceae, Bignoniaceae) 325 druhů paleotropického rozšíření Výroba nábytku, vláken Calamus inermis - Indie Calamus inermis
Využití stavebních jeřábů pro studium deštných lesů Půdy v tropickém lese Epifyty - Výskyt vzdušného humusu Velmi staré (kontinuální vývoj již od třetihor) Výrazný promivný režim půd (půdy chudé a kyselé), nadbytek Fe a Al Uzavřený a velmi rychlý koloběh živin Posuvné zemědělství (shifting agriculture) Gap dynamics udržení velké druhové pestrosti Platycerium (parožnatka, Polypodiaceae) 18 druhů ve všech tropických oblastech Až několi tun na ha Platycerium bifurcatum - Austrálie
Epifyty - Bromeliaceae Tillandsia ionantha střední Amerika, zranitelný druh Celkem 3 170 druhů domácích především v tropické Americe (jeden v západní Africe) Tillandsia - Nejznámější rod s 600 druhy, Linné pojmenoval podle švédského lékaře a botanika Tillandera (1640 1693) Epifyty: Anthurium (Araceae) Anthurium andraeanum 600 800 (1000) druhů tropické Ameriky Škrtič roste jako epifyt a spouští kořeny na zem Ficus watkinsiana na Syzygium hemilampra, Austrálie Škrtič rod Clusia (Clusiaceae) 140 150 druhů domácích v tropické Americe Clusia rosea