Lesnictví
Les definice Jako les chápeme obvykle ekosystém v němž se ve vysoké hustotě (v zápoji) vyskytují stromy. (ve smyslu ekosystému nebo land cover) Původně (a i dnes) se jedná i o právní vymezení (lesní půda je les a ostatní plocha určená k plnění funkce lesa) DEFINICE LESA: za les považujeme plochu o rozloze alespoň 0,5 ha, na níž stromy dosahují výšky nejméně 5 m, a kde koruny stromů v souvislém zápoji pokrývají přinejmenším 10% této plochy. přes 950 definic na http://home.comcast.net/~gyde/defpaper.htm
Les původ slova česky Les, staroslověnsky je lesz, ukrajinsky lis, polsky las, hornolužicky a dolnolužicky lěs, slovensky a bulharsky les. Původní význam byl asi porost listnatý, což odpovídá i faktu, že listnaté porosty původně převládaly, (v Čechách máme 373 jmen osad upomínajících na lesy listnaté a jenom 109 jmen osad připomínající lesy jehličnaté, CHADT 1913). Slovem háj dnes většinou označujeme křovinatý lesík, založený k ochraně a úkrytu zvěře, že háj byl místo, kam se zakazuje vstoupit. Pravděpodobně v pohanské době to byl posvátný les, kam bylo zakázáno vstoupit i místo asylu, útočiště, kam nesměli vstoupit pronásledovatelé. Později les, do něhož nesměli vejít poddaní, aby tam nelovili zvěř vyhrazenou feudálovi.
Les původ slova anglicky Latinské slovo forestare znamená zakázané nebo chráněné území. The word foresta appears for the first time in the laws of the Longobards, referring not to woodlands in general but only to the royal game preserves. Manwood in Lawes of the Forest (1598) forest a certain territory of woody grounds, fruitful pastures, privileged for wild beasts and fowls of forest, chase and warren, to rest and abide in the safe protection of the king, for his princely delight and pleasures. (Encyclopedia Britannia 1910. p. 645.)
Význam lesa ekosystémové služby lesa - produkční Produkce dřeva produkce zvěře produkce paliva a steliva produkce dalších surovin (med, lesní plody, houby, byliny, pochutiny, koření, pryskyřice, latex, javorový sirup, atp.)
Význam lesa ekosystémové služby lesa - regulační Regulace toku vody v krajině regulace toku živin regulace produkce skleníkových plonů čištění vody a vzduchu omezení vodní a větrné eroze
Význam lesa ekosystémové služby lesa - podpůrné Primární produkce vazba uhlíku v biomase podpora biodiversity tvorba půdy
Význam lesa ekosystémové služby lesa - kulturní Rekreace kulturní a spirituální historická informace
Původní nenarušené lesy (zeleně) ostatní lesy (žlutě)
Mapy Copyright 2009 SASI Group (University of Sheffield) plocha přírůstek Plocha lesa 1900 pokles plochy lesa Plocha lesa 2000 Počet obyvatel
les přírodní - je lesem bez dosavadního vlivu člověka, jako synonymum je používán i termín prales (intact forest). Za prales je možno považovat člověkem neovlivněný původní les, který v dané oblasti představuje poslední článek fylogenetického vývoje. les přirozený - je lesem s přírodní druhovou skladbou a změněnou strukturou došlo k ovlivnění např. výběrovou těžbou. les přírodě blízký - je les, v minulosti člověkem ovlivněný jež se při absenci lidských zásahů spontánně vyvíjí. Mají polopřírodní druhovou skladbu a sekundární strukturu. kulturní les plantáže
Přirozený vs. kulturní les Lokální druhy a genotypy patrovitost mosaika plošek na různého vývojového stupně různověká struktura přítomnost mrtvého dřeva spontánní obnova Cizí genotypy nebo i exotické druhy jednoduchá prost struktura stejnověkost umělá obnova odstraňování mrtvého dřeva
ČR 2500 2000 tis ha 1500 1000 500 0 hospodášské ochranné zvláštní urč. reservace a NP Australie Lesy v kompetenci Mze 96% (vč. MO) Lesy v kompetenci MŽP 4%
jednotlivé strukturní typy se střídají na rozlohách 300 až 700 m2, (ve smrčinách 0,5 ha a více). plošný podíl jednotlivého stádia odpovídá časovému podílu na trvání celého vývojového cyklu. 1. Stádium optima Jednotlivý jedinci se vyznačují výrazně delší dobou života, než je doba jejich intenzivního růstu. Dochází tak k vytvoření výškově vyrovnaného porostus velkými věkovými rozdíly malým počtem stromů velkých dimenzí na plošné jednotce lesa, výrazně převládají stromy nejvyšších tloušťkových tříd. Typická je malá intenzita světla dopadajícího na povrch půdy. Na konci tohoto stádia se porost dostává do fáze stárnutí, kdy začínají odumírat jednotlivé stromy a nastupuje první obnova. 2. Stádium rozpadu Zásoba a počet kmenů starší generace rychle klesá, zvyšuje se počet a růst generace nové. Z jejího hlediska je porost ve fázi obnovy. Rozmístění skupin a jedinců původního a nastupujícího porostu je po ploše rozmístěno nepravidelně. Zásoba odumírajících stromů není v plné míře nahrazována přírůstem stromů mladých a někdy výrazněji, někdy méně patrně klesá. Na povrchu půdy se hromadí mrtvé dřevo. 3. Stádium dorůstání Podíl nového porostu se zvyšuje. Dostává se tak do stádia dorůstání, do strmého vzestupu, kdy zásoba spodní a střední vrstvy rychle roste. Zápoj je stupňovitý až vertikální (event. výběrná fáze, výběrná struktura, výstavba). V tomto stádiu je největší tloušťková, výšková i plošná diferenciace. Z hlediska staršího porostu, pokud jsou jeho jedinci ještě přítomni, jde o fázi dožívání.
1. První stádium invazí pionýrských dřevin (bříza, jíva, osika, na vlhčích stanovištích i olše, podobně i borovice a modřín. *odolné * rychlým růst v mládí, *bohatou úrodou semen, * extenzitou ve využívání životního prostoru * nižší konkurenční schopnost 2. Druhé stádium vznikají podmínky pro obnovu náročnějších dřevin, zpravidla polostinných a stinných (jedle, buk, smrk, javor aj.). * nesnášejí podmínky holé plochy, * jsou poškozovány mikroklimatickými extrémy, * snášejí zastínění * snášejí dobře konkurenci * v mládí rostou pomaleji, přírůst kulminuje později a zachovává si vysokou intenzitu i v pozdějším věku * jsou to většinou o dlouhověké organizmy charakteru C-stratégů tak vzniká les přechodný,zpravidla dvojetážový. 3. Třetí stádium Dřeviny závěrečného lesa (klimaxové) probíhá obnova pouze dřevin klimaxových. Klimaxový les se vyznačuje maximální akumulací biomasy.
Obnova kulturního lesa
Školkování vs.přirozená obnova volba obnovovaných dřevin nezávisí na mateřském porostu založené kultury jsou rovnoměrné, optimálně husté a přehledné, následná těžba dřeva je jednoduchá, umělá obnova není závislá na periodicitě plodnosti dřevin. na holých plochách je omezena možnost výsadby stinných dřevin, vznikají převážně stejnověké a stejnorodé porosty, kultury více než nárosty poškozuje zvěř, umělá obnova je nákladnější než přirozená.
Přirozené obnova Buď pod porostem a následuje clonná seč nebo vedle porostu po holoseči důležitá je vzdálenost mateřských rostlin V přirozeném lese hraje pro spontánní obnovu zásadní význam mrtvé dřevo jako mikrohabitat a zdroj živin
Pěstební zásahy Zásahy vedoucí k produkci co největšího objemu dřeva co největší tržní hodnoty (bez suku a co největší DBH) Tradeof zvýšení hustoty porostu zvyšuje celkovou produkci (do určité míry) na druhou stranu snižuje DBH Snížení hustoty zvyšuje DHB ale od určité miry zvětšuje sukovitost
680 560
Růstové tabulky vytvořeny pomocí obecného růstového modelu Výchozí taxační data porostu, probírkový režim a scénář popisující předpokládané změny růstu tvoří vstupy Růstové tabulky jsou členěny podle bonit. porosty různého věku různě proto nevystačíme s tříděním vstupních údajů podle bonit, ale v rámci jednotlivých bonit je nutno vypracovat predikce vývoje pro jednotlivé věkové stupně. Vzhledem k tomu, že růstové tabulky popisují vývoj plně zakmeněných porostů, byl probírkový režim stanoven tak, aby byl porost po celou dobu, pro níž je zpracována predikce, udržován na úrovni plného zakmenění.
Zakmenění Vypočítá se jako poměr skutečné výčetní základny porostu a výčetní základny tabulkové. Lze je vypočítat také jako poměr skutečné a tabulkové porostní zásoby. Vyjadřuje se desetinnými čísly. Plné zakmenění odpovídající plnému využití růstového prostředí má hodnotu 1. (je dáno tabulkami) Zakmenění kritické je takové, při kterém porost produkuje ještě 95 % maximálního přírůstu. Zakmenění maximální odpovídá maximální kruhové základně, kterou může porost určité dřeviny daného věku na konkrétním stanovišti dosáhnout. Zakmenění optimální je takové, při kterém porost dané dřeviny v závislosti na věku a stanovišti produkuje maximální objemový přírůst.
Probírka a zakmenění Kolik ubrat aby to mělo efekt ale nevedlo to k snížení zásoby (aby odběr byl kompensován přírůstem) Kritické zakmenění zákon zakazuje výchovné zásahy snižující zakmenění pod 70% plného zakmenění