Systém monitorování zdravotních rizik ze znečištěného životního prostředí MUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí aústředí monitoringu, SZÚ
Co je Systém monitorování koordinovaný systém pravidelných aktivit ke sledování expozic vybraným kontaminantům životního prostředí s cílem vyhodnotit zdravotní dopady a rizika pro obyvatele ČR vytváří databáze údajů, na jejichž základě jsou -přijímána nápravná opatření (management zdravotních rizik) - stanovovány expoziční limity - zpracovávány povinné reporty národním a mezinárodním organizacím -tvořeny indikátory pro informační systém životního prostředí a kontrolu udržitelnosti rozvoje 7 částí systému Zdravotní dopady a rizika vnějšího i vnitřního ovzduší pitné vody běžné výživy komunálního hluku pracovních podmínek Biologický monitoring Šetření zdravotního stavu a postojů
Znečištění ovzduší jeden z největších problémů ů životního prostředí ř ČR hlavním problémem kvality ovzduší z hlediska zdraví -plošné znečištění ě jemnými aerosolovými částicemi a obsah polycyklických ký aromatických uhlovodíků Rozpětí hodnot průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu podle zátěže městských lokalit [n ng/m3] 10 8 6 4 2 0 Venkovské ké pozadí Městské lokality: Cílový imisní limit nezatížené zatížené zatížené dopravou dopravou dopravou a průmyslem Teoretické zvýšení rizika vzniku nádorového onemocnění v důsledku expozice karcinogenním látkám v ovzduší při celoživotní expozici
2009 - přes příznivé rozptylové podmínky byla u 1/4 sledovaných měřicích míst překročena kriteria imisního limitu pro aerosolové částice frakce PM 10 (21 ze 77) znamená to, že zhruba 11% obyvatel měst zařazených do Systému monitorování (celkem 3,4 mil. obyvatel) žilo v prostředí s nadlimitním obsahem částic PM 10 vovzduší [µg/m3] Rozpětí hodnot průměrných ročních koncentrací aerosolových částic frakce PM 10 podle zátěže městských lokalit, 2009 50 40 30 20 10 0 Roční imisní limit Venkovské pozadí Městské lokality: nezatížené dopravou Doporučená hodnota WHO zatížené dopravou dopravní hot spots zatížené dopravou a průmyslemů Na základě koncentrací aerosolových částic frakce PM 10, zjištěných v roce 2009 v různých typech městského prostředí je možné odhadnout, že se podíl předčasně zemřelých v důsledku znečištění ovzduší touto škodlivinou pohyboval mezi 1% až 8% z celkové úmrtnosti v ČR.
Jakost pitné vody bez větších změn 2009 kontrolní odběry vyhovující limitům pro zdravotně významné ukazatele jakosti vody - 99,9% (u větších zásobovaných oblastí) - 99,1% (u menších) průměrný příjem dusičnanů pitnou vodou pro obyvatele ČR -přibližně 6 % hodnoty celkového denního tolerovatelného příjmu dusičnanů, který lze dlouhodobě přijímat vodou i potravinami bez rizika zdravotních následků příjem chloroformu - v průměru kolem 1 % této hodnoty Dusičnany Z hlediska expozice z pitné vody - dominuje příjem dusičnanů a chloroformu Chloroform 2004 2005 2006 2007 2008 2009 zásobovaných osob (v tisících) Počet 80 70 60 50 40 30 20 2004 2005 2006 2007 2008 2009 0 1 2 3 4 5 6 7 % expozičního limitu V ČR vodou s nadlimitním obsahem dusičnanů (s platnou výjimkou) v letech 2004 2009 zásobováno kolem 60 tisíc obyvatel
Biologický monitoring spojnice expozičních cest systematické ti monitorování obsahu chemických látek v organismu obyvatel - - v mezinárodním kontextu ojedinělá aktivita, většina ostatních evropských zemí teprve směřuje v rámci EU - kok kroky k harmonizaci biologického monitoringu v Evropě Obsah kadmia v krvi kuřáků a nekuřáků v letech 2005 až 2009 [µg/l] 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 Kuřáci Nekuřáci Medián 25%-75% kvantil 5%-95% kvantil 0,5 0,0 2005 2007 2009 2005 2007 2009 V průběhu let monitorování - jasný klesající í také dobrovolná expozice trend obsahu olova a mírný pokles obsahu přispívá ke zvýšenému kadmia a rtuti v krvi obyvatel ČR, obsahu toxických látek zdravotně významnémezeobsahutěchtomeze kovů v organismu vkrvi a moči překračovány pouze výjimečně
Obsah persistentních organických látek (POPs) v mateřském mléce - - spolehlivý ukazatel zátěže celé populace sledované POPs - izomery DDT, hexachlorbenzen, polychlorované bifenyly (PCB) po několika letech stagnace opět mírný sestupný trend nežádoucí zdravotní účinky - ovlivnění hormonálních a imunitních funkcí - zvýšené riziko nádorových onemocnění (např. rakoviny prsu či prostaty - incidence z dlouhodobého pohledu roste) Národní implementační plán Stockholmské úmluvy ukládá monitoring výskytu POPs, zejména v ovzduší a tělních tekutinách. Suma izomerů DDT [µg/kg tuku] 400 Indikátorový kongener PCB 153 Hexachlorbenzen 350 300 250 200 150 100 50 0 2005 2006 2007 2008 2009 některé POPs včetně polyaromatických uhlovodíků- -tzv. endokrinní rozvraceče č (disruptory) ty WHO letos označila jako jeden z 5 hlavních environmentálně - zdravotních problémů Evropy PCB a deriváty DDT - pravděpodobné estrogenní účinky
Alergie narůstající ů í problém současnostič podle periodicky opakovaného šetření výskytu alergií u dětí vzrostl počet alergických dětí mezi první a poslední etapou šetření téměř dvojnásobně: - 17 % v roce 1996-32 % v roce 2006 nejčastější alergií - alergická rýma pylová a atopický ekzém - přes 1/2 všech diagnostikovaných alergických onemocnění Struktura alergických onemocnění u dětí Opakované bronchitidy 8% Ostatní alergie 14% Celoroční alergická rýma Astma 7% 18% Alergická rýma pylová 27% Atopický ekzém 26%
Zjištěné rizikové faktory vzniku astmatu a pylové rýmy pohlaví - častěji u chlapců Stále časnější záchyt alergických onemocnění pozitivní rodinná v mladším dětském věku anamnéza alergického onemocnění v přímé linii Rozdělení 5-ti letých dětí podle věku, ve kterém (3x častější výskyt) bylo zjištěno alergické onemocnění matka v době těhotenství starší než 40 let 100% v předškolním stresy během těhotenství 80% věku (4-5 let) komplikovaný porod opakovaná respirační 60% v batolecím onemocnění v 1. roce 40% věku (2-3 roky) života 20% opakovaná léčba v kojeneckém věku antibiotiky (0 1 rok) 0% expozice plísním v bytě 1996 2001 2006 a dopravnímu znečištění v okolí bydliště Podíl dětí
Změny v životním stylu obyvatel středního věku (45-5454 let) v posledních 10 letech ve vztahu k rizikovým faktorům Kuřáctví Pozitivní trend: -u mužů pokles podílu kuřáků ze 44% na 32% -u žen ze 37% na 27% Etapy šetření: I. 1999 II. 2004 Muži I. etapa II. etapa III. etapa 44 27.0 32 40.6 200 37 44.0 III. 2009 Ženy I. etapa II. etapa III. etapa 27 51.6 0% 20% 40% 60% 80% 100% kuřáci bývalí kuřáci nekuřáci
Obezita Negativní trend: -u mužů statisticky významný nárůst podílu obézních BMI 30 kg/m 2 z 19% na 24% -u žen žádné zlepšení situace Muži II. etapa III. etapa 28 26 50 54 24 19 Ženy II. etapa III. etapa 50 33 17 51 32 17 0% 20% 40% 60% 80% 100% norma nadváha obezita
Fyzická aktivita -ve středním věku důležitá také k udržení fyzické zdatnosti pro úspěšné stárnutí -doporučená délka trvání cílené fyzické aktivity minimálně 3,5 hod/týdně Muži Ženy Negativní trend: pokles dostatečné cílené fyzické aktivity u obou pohlaví I. etapa II. etapa III. etapa I. etapa II. etapa III. etapa 34 41 32 34 38 35 36 26 0% 20% 40% 60% 80% 100% 0 hodin 1-3 hodiny 3,5+ hodin
Děkuji za pozornost