MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA Obor Právo a právní věda Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva

MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA Obor Právo a právní věda Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva Průmyslové havárie ve světle právní úpravy Diplomová práce Brno 2015 Vedoucí diplomové práce: doc. JUDr. Ilona Jančářová, Ph.D. Vypracovala: Helena Vlasáková

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Průmyslové havárie ve světle právní úpravy zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury........

Děkuji doc. JUDr. Iloně Jančářové, Ph.D. za pomoc, odborné vedení, cenné rady a vstřícnost při zpracování této práce. Dále děkuji mé rodině za pomoc a podporu během studia.

Anotace Diplomová práce se zabývá průmyslovými haváriemi a jejich právní úpravou. Práce obsahuje rozbor a zhodnocení platné právní úpravy v obecných předpisech práva životního prostředí, ve složkových předpisech a předpisech věnující se jednotlivým zdrojům znečistění. Zabývá se prevencí průmyslových havárií, prostředky k jejich řešení v rámci mimořádných událostí i likvidací průmyslových havárií. Cílem diplomové práce je celkový rozbor právní úpravy a její zhodnocení. Seznam klíčových slov Havárie, průmyslová havárie, havarijní připravenost, mimořádná událost, krizové řízení Abstract This thesis deals with industrial accidents and their legislation. It includes analysis and valorization of current legislation in general regulations of environmental law, in component regulations and regulations dealing with individual sources of pollution. It deals with the prevention of industrial accidents, the means to their solution in the context of emergencies and the disposal of industrial accidents. The aim of this thesis is the overall analysis of the legislation and its evaluation. Key words Accidents, industrial accidents, emergency preparedness extraordinary event, crisis management

Obsah: Seznam použitých zkratek... 6 Úvod... 7 1 Vymezení pramenů... 9 2 Definování základních pojmů... 13 3 Průmyslové havárie v mezinárodním právu veřejném a právu EU... 17 4 Ústavní základy ochrany životního prostředí, života a zdraví před následky průmyslových havárií... 21 5 Právo na informace, povinnost informovat veřejnost a účast veřejnosti... 25 6 Právní úprava prevence průmyslových havárií... 30 6.1 Prevence při procesu posuzování projektů a koncepcí na životní prostředí... 30 6.2 Právní úprava v rámci územního plánování a rozhodování... 32 6.3 Integrovaná prevence... 34 7 Právní prostředky k řešení průmyslových havárií... 37 7.1 Havarijní plánování... 37 7.2 Krizové plánování a řízení... 38 7.3 Integrovaný záchranný systém... 42 8 Právní úprava průmyslových havárií při ochraně složek životního prostředí a regulující zdroje znečišťování životního prostředí... 45 8.1 Průmyslové havárie v režimu vodního zákona... 45 8.1.1 Prevence průmyslových havárií 46 8.1.2 Řešení průmyslových havárií 46 8.2 Průmyslové havárie v režimu zákona o ochraně ovzduší... 47 8.2.1 Prevence průmyslových havárií 48 8.2.2 Řešení průmyslových havárií 49 8.3 Průmyslové havárie v režimu zákona o nakládání s těžebním odpadem... 49 8.3.1 Prevence průmyslových havárií 50 8.3.2 Řešení průmyslových havárií 51 8.4 Průmyslové havárie v režimu zákona o prevenci závažných havárií... 53 8.4.1 Prevence průmyslových havárií 54 8.4.2 Řešení průmyslových havárií 58 8.5 Průmyslové havárie v režimu atomového zákona... 61 8.5.1 Prevence průmyslových havárií 62 8.5.2 Řešení průmyslových havárií 63 9 Ekologická újma v souvislosti s průmyslovými haváriemi... 66 Závěr...69 Seznam použité literatury 72

Seznam použitých zkratek BAT Best Available Technique/nejlepší dostupná technika BREF - BAT Reference Documents/referenční dokumenty nejlepších dostupných technik ČNB Česká národní banka ČR Česká republika EIA Enviromental Impact Assessment/ proces posuzování vlivů na životní prostředí EU Evropská unie IEF Fórum EU pro výměnu informací IZS Integrovaný záchranný systém MAAE Mezinárodní agentura pro atomovou energii POHO Pohotovostní organizace havarijní odezvy SEA Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí ŽP Životní prostředí 6

Úvod Průmyslové činnosti způsobují škodu na životním prostředí jak v rámci běžné provozní činnosti, tak v rámci právě neočekávaných situací, mezi něž řadíme i průmyslové katastrofy či havárie. Právě z důvodu negativních vlivů na životní prostředí, je regulace průmyslových činností tak nutná. Ochrana životního prostředí by měla být nejvyšší prioritou a zájmem, který je společný pro celé lidstvo. Planetu neuchováváme jen pro sebe ale i pro další generace. Přesto k poškozování životního prostředí dochází a to i v souvislosti s průmyslovými haváriemi. Práce proto zkoumá celý život průmyslové činnosti, tj. zabývá se, zda je regulována prevence možných průmyslových havárií, jak je ošetřena běžná provozní činnost a krizové řešení průmyslové havárie i otázkou regulace odstraňování a likvidace jejich následků. Průmyslové havárie nejsou upraveny izolovaně v rámci jediného předpisu, naopak tato problematika se prolíná celým systémem práva životního prostředí. Vzhledem k tomu, že diplomová práce je systematicky rozdělena z hlediska předpisů, prameny práce tvoří obecné právní předpisy práva životního prostředí i složkové předpisy či předpisy regulující jednotlivé zdroje znečišťování životního prostředí. Diplomová práce si tak klade za cíl komplexně postihnout a zhodnotit platnou právní úpravu v obecných i speciálních předpisech práva životního prostředí v samotném začátku výstavby průmyslového zařízení, i v rámci provozu a krizového řízení. Použitou metodou je především metoda popisná a analýza právních předpisů a odborné literatury. V diplomové práci jsou nejdříve vymezeny prameny právní úpravy a základní pojmy. Další kapitoly se věnují mezinárodním úmluvám a právu EU týkající se průmyslových havárií a dále definují zakotvené ústavní základy ochrany životního prostředí, zdraví a života v souvislosti s průmyslovými haváriemi a právo na informace, oznamovací povinnost a účast veřejnosti. Stěžejní část práce je následně věnována kapitole 6 Právní úprava prevence průmyslových havárií. Práce vymezuje, v čem všem se dá spatřovat princip prevence v jednotlivých fázích řízení, tj. při procesu posuzování projektů a koncepcí na životní prostředí, v rámci územního plánování a územního rozhodování a integrovaného rozhodování. Následující kapitola popisuje havarijní a krizové plánování a právní 7

prostředky k řešení průmyslových havárií při průběhu krizového řízení a v souvislosti s činností integrovaného záchranného systému. Kapitola 8 upravuje další důležitou část práce a to průřez složkovými právními předpisy a předpisy věnujícími se zdrojům znečištění životního prostředí. Tedy právní úprava průmyslových havárií v rámci režimu vodního zákona, zákona o ochraně ovzduší a zákona o nakládání s těžebním odpadem. Významná část práce popisuje právní úpravu v režimu zákona o prevenci závažných havárií a atomového zákona. Průmyslové havárie jsou z pohledu speciálních zákonů řešeny z hlediska prevence i jejich řešení. Poslední část práce se věnuje ekologické újmě v souvislosti s průmyslovými haváriemi. 8

1 Vymezení pramenů V prvních kapitolách práce je použita Ústava ČR, Listina základních práv a svobod a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (dále jen zákon o bezpečnosti ), z kterých jsou vymezeny ústavní základy ochrany životního prostředí, zdraví či života před následky průmyslových havárií. V další kapitole jsou rozebírány právo na informace, povinnost informovat veřejnost a účast veřejnosti ohledně průmyslových havárií v obecném předpisu v zákoně č. 123/1998 Sb., zákon o právu na informace o životním prostředí (dále jen zákon o právu na informace o ŽP ) i ve speciální úpravě. Šestá kapitola se věnuje prevenci průmyslových havárií v obecných předpisech práva životního prostředí. Otázku prevence průmyslových havárií při procesu posuzování projektů a koncepcí na životní prostředí řeší předpis č. 100/2001 Sb., zákon o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon o posuzování vlivů na životní prostředí ). Zákon je důležitý pro téma diplomové práce z důvodu jeho posuzování vlivů na životní prostředí z pohledu možnosti havárie. Prevence havárií průmyslových podniků se tak posuzuje již v samotném záměru takového podniku. Dále v rámci udržitelného rozvoje území je povinností vytvářet podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků. Dalším obecným předpisem je tak zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon ). Tato podkapitola se zabývá havarijní připraveností v územním plánování a rozhodování a řeší, jak se v těchto procesech případné havárie zohledňují a regulují. Dalším preventivním předpisem je zákon č. 76/2002 Sb., zákon o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (dále jen zákon o integrované prevenci ). V rámci integrované prevence jsou pro práci stěžejní podmínky zahrnující i havarijní připravenost integrovaného povolení, kterému podléhají zařízení vyjmenovaná v příloze tohoto zákona. Dalšími prameny jsou vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění a nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách. Další důležitou součástí právní úpravy ohledně průmyslových havárií jsou zákony upravující mimořádné události, tedy průběh a následky samotných havárií. 9

Ochrana lidí a životního prostředí je zakotvena již v ústavním zákoně o bezpečnosti České republiky. Dalšími zákony jsou zákon č. 240/2000 Sb., zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (dále jen krizový zákon ) a zákon č. 239/2000 Sb., zákon o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (dále jen zákon o integrovaném záchranném systému ) a k němu prováděcí vyhláška č. 328/2001 Sb., vyhláška Ministerstva vnitra o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. V této souvislosti bude zkoumáno, jak krizový zákon a zákon o integrovaném záchranném systému upravují postupy, jak jednat v případě průmyslové havárie a jak odstranit její následky. Osmá kapitola rozebírá úpravu průmyslových havárií z hlediska prevence i reakce na průmyslové havárie v zákonech věnující se ochraně vody a ovzduší a nakládání s odpady. Stěžejní je tak zákon č. 254/2001 Sb., zákon o vodách a o změně některých zákonů (dále jen vodní zákon ), který se zabývá haváriemi z pohledu ochrany jakosti vod. Dalším důležitým zákonem je zákon č. 201/2012 Sb., zákon o ochraně ovzduší (dále jen zákon o ochraně ovzduší ), který upravuje průmyslové havárie v rámci ochrany ovzduší před jeho znečišťováním a ochrany lidského zdraví. Podmínky odstraňování důsledků havárie upravuje vyhláška č. 415/2012 Sb., vyhláška o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Dále otázku průmyslových havárií neupravuje zákon č. 185/2001 Sb., zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen zákon o odpadech ) ale povinnost přijmout opatření směřující k předcházení závažných nehod reguluje zákon č. 157/2009 Sb., zákon o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů (dále jen zákon o nakládání s těžebním odpadem ). Náležitosti a obsah havarijního plánu, požadavky na odbornou způsobilost pracovníků pro řízení likvidace závažných nehod a zásady prevence závažných nehod stanoví Český báňský úřad vyhláškou č. 428/2009 Sb., vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o nakládání s těžebním odpadem. Další vyhlášky specifikující podmínky nakládání s různými druhy odpadů většinou všechny definují povinnost provozovatele zpracovat havarijní plán a povinnost v případě závažných provozních nehod postupovat dle havarijního plánu. Například vyhláška č. 99/1992 Sb., vyhláška Českého báňského úřadu o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech, vyhláška č. 383/2001 Sb., vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech 10

nakládání s odpady nebo vyhláška č. 294/2005 Sb., vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Vzhledem k tématu této práce je další důležitou částí právní úpravy zákon č. 59/2006 Sb., zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o prevenci závažných havárií ) a vyhlášky č. 450/2005 Sb., vyhláška o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, vyhláška č. 103/2006 Sb., vyhláška o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu, vyhláška č. 255/2006 Sb., vyhláška o rozsahu a způsobu zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie, vyhláška č. 256/2006 Sb., vyhláška o podrobnostech systému prevence závažných havárií a vyhláška č. 250/2006 Sb., vyhláška, kterou se stanoví rozsah a obsah bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B. Zákon o prevenci závažných havárií stanovuje především preventivní povinnosti provozovatelů jako vypracovat analýzu a hodnocení rizik, bezpečnostní program, bezpečnostní zprávu, plán fyzické ochrany a vnitřní havarijní plán. Další relativně samostatnou podkapitolou jsou radiační a jaderné havárie upravené zákonem č. 18/1997 Sb., zákon o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů (dále jen atomový zákon ). Zákon stanovuje konkrétní povinnosti z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany, havarijní připravenosti i povinnosti pro případ vzniku radiační nehody. Podrobnosti týkající se vnitřního havarijního plánu, havarijního řádu a zajištění havarijní připravenosti stanovuje vyhláška č. 318/2002 Sb., vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu, a podrobnosti povinnosti podat návrh na stanovení 11

zóny havarijního plánování nařízení č. 11/1999 Sb., nařízení vlády o zóně havarijního plánování. 1 Poslední samostatnou kapitolu tvoří institut ekologické újmy v případě vzniku průmyslové havárie, kde je stěžejním předpisem zákon č. 167/2008 Sb., zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů (dále jen zákon o předcházení ekologické újmě ), který se zaobírá aspekty odpovědností za ztráty na životním prostředí v souvislosti s průmyslovými haváriemi. 1 PRŮCHOVÁ, Ivana. In: PEKÁREK, Milan a kol. Právo životního prostředí. 3 díl. 2., přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 151. 12

2 Definování základních pojmů V této kapitole jsou definovány základní pojmy, se kterými je pracováno v celé diplomové práci. Pojmy jsou vytvořeny pro účely práce, a jak jsou uvedeny zde, jsou chápány v celém rozsahu práce. Dále není vyloučeno, že se v průběhu práce objeví i pojmy jiné, uvedené níže jsou však považovány za stěžejní. Havárie či katastrofa je v literatuře nejčastěji definována jako nečekaná událost s ničivým účinkem velkého rozsahu, která nastává v důsledku lidské nebo přírodní činnosti. 2 Jelikož jednotná ani obecná zákonná definice neexistuje, je v kapitolách rozebírající obecné právní předpisy s pojmem katastrofa či havárie pracováno v tomto obecném smyslu. S pojmem havárie dále pracují speciální právní předpisy a to zákon o prevenci závažných havárií, vodní zákon a atomový zákon. V průběhu práce je tak třeba chápat tyto definice v jejich zákonném kontextu. Zákon o prevenci závažných havárií definuje závažnou havárii jako mimořádnou, neovladatelnou, časově a prostorově ohraničenou událost, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a která vede k vážnému ohrožení na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životní prostředí nebo k újmě na majetku. 3 Závažnou havárií je tedy dle zákona o prevenci závažných havárií pouze havárie v souvislosti s nebezpečnými chemickými látkami. Dle vodního zákona je potom havárie mimořádné závažné zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. 4 Dle atomového zákona je radiační havárie radiační nehoda, jejíž následky vyžadují naléhavá opatření na ochranu obyvatelstva a životního prostředí. 5 2 ŠTĚTINA, Jiří. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, s. 46. 3 Zákon č. 59/2006 Sb., zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 24. 3. 2015]. 4 Zákon č. 254/2001 Sb., zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 24. 3. 2015]. 5 Zákon č. 18/1997 Sb., zákon o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 24. 3. 2015]. 13

Za průmyslovou havárii je potom pro účely této práce považovaná jakákoliv havárie, která je způsobená průmyslovou činností 6 včetně havárie stacionárního zdroje, úložného místa či jaderné elektrárny. Jedno z hledisek diplomové práce je časová posloupnost. V práci se tedy systematicky postupuje od předcházení průmyslových havárií po jejich zvládání. Důležitými pojmy pro jejich předcházení jsou prevence průmyslové havárie, havarijní připravenost a havarijní plán. Přitom havarijní připravenost a havarijní plán se dají chápat i jako nástroje řešení průmyslových havárií, protože na základě těchto opatření se postupuje v případě vzniku průmyslové havárie. Z toho důvodu je havarijní plánování zařazeno v kapitole řešení průmyslových havárií. Prevence průmyslové havárie je pro účely této práce chápána jako soubor opatření a činností organizačního či technického charakteru sloužících k předcházení průmyslové havárie s účelem vytvořit podmínky pro zajištění havarijní připravenosti. 7 Preventivní opatření tedy slouží k omezení či úplnému zabránění vzniku průmyslové havárie. Havarijní připravenost je potom soubor opatření, která se použijí již v případě vzniku průmyslové havárie. Tato opatření tedy slouží k zabezpečení činností v případě vzniku nebo možného vzniku průmyslové havárie s cílem omezit rozvoj a důsledky havárie a také zajistit likvidaci jejích následků. 8 Havarijní připraveností tak není myšleno pouze vypracování příslušných havarijních plánů, ale především intelektuální i materiální schopnost havarijní plány včas a efektivně uplatnit. 9 Havarijní plán je dokument, který obsahuje popisy činností a opatření prováděných při vzniku závažné havárie za účelem zmírnění jejích dopadů. Dle jeho působení je v práci rozlišován vnitřní havarijní plán upravující činnosti uvnitř objektu 10 a vnější havarijní plán, který stanovuje bezpečnostní opatření k minimalizaci dopadů havárie 6 ŠTĚTINA, 2014, op. cit., s. 47. 7 MIKA, Otakar J. Průmyslové havárie. Vyd. 1. Praha: Triton, 2003, s. 26. 8 MIKA, 2003, op. cit., s. 20. 9 NOVÁK, Ivan a kol. Atomový zákon: komentář. Vyd. 1. Praha: Codex, 1997, s. 14. 10 POJMY: Krizové plánování. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 24. 3. 2015]. 14

mimo objekt provozovatele (zónu havarijního plánování). 11 Pojmy důležité v rámci řešení průmyslových havárií jsou mimořádná událost, krizová situace či krizový stav, krizové řízení a integrovaný záchranný systém. Jako mimořádná událost je potom chápané škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. 12 S pojmem mimořádná situace je tedy v práci pracováno ve smyslu nějakého nežádaného stavu, kdy jsou sice chráněné hodnoty ohrožené, ale ne do té míry, aby je nebylo možné zvládnout běžnými prostředky. Tím se liší od krizového stavu. Atomový zákon také definuje radiační mimořádnou situaci jako situaci, která následuje až po radiační havárii nebo radiační nehodě nebo po zjištění zvýšené úrovně radioaktivity nebo ozáření, které vyžadují naléhavá opatření na ochranu fyzických osob. 13 Krizová situace či krizový stav je mimořádná událost, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav či stav ohrožení státu. 14 Krizová situace je tedy závažnější než mimořádná událost, jelikož k zvládnutí situace a provedení záchranných a likvidačních prací nestačí běžné prostředky. Pro účely práce se za krizový stav nebude považovat stav, který souvisí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením. 15 Krizové řízení je v práci chápáno jako souhrn řídících činností orgánů krizového řízení, které se zaměřují na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, dále plánování, 11 PROCHÁZKOVÁ, Dana a kol. Nebezpečné chemické látky a chemické přípravky a průmyslové nehody. Vyd. 1. Praha: Vydavatelství PA ČR, 2008, s. 357. 12 Zákon č. 239/2000 Sb., zákon o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 24. 3. 2015]. 13 atomový zákon 14 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 24. 3. 2015]. 15 krizový zákon 15

organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou a řešením na krizové situace. 16 Integrovaný záchranný systém (dále také jen IZS ) je koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. 17 Použije se při potřebě provádět záchranné nebo likvidační práce dvěma nebo více složkami IZS najednou. Zákon rozlišuje základní složky, kam patří Hasičský záchranný sbor ČR, Policie ČR, poskytovatelé zdravotnické záchranné služby, a ostatní složky IZS. 18 16 SKULOVÁ, Soňa. In: JURNÍKOVÁ a kol. Správní právo: zvláštní část. 6., dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 78. 17 zákon o integrovaném záchranném systému 18 JAKUBCOVÁ, Lenka a Ján ŠUGÁR. Bezpečnost a krizové řízení. Vyd. 1. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2013, s. 70 71. 16

3 Průmyslové havárie v mezinárodním právu veřejném a právu EU Průmyslových havárií se přímo týká Luganská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za škody způsobené aktivitami nebezpečnými pro životní prostředí z roku 1993. Úmluva upravuje činnosti nebezpečné pro životní prostředí, tedy i průmyslové havárie. Náhrada škody způsobené průmyslovou havárií má mezinárodní povahu, pokud únik emisí způsobený touto průmyslovou havárií způsobí škodu na území jiného státu. Jejím záměrem tak je zajistit přiměřenou kompenzaci škod na životním prostředí ale především osobám za škody vzniklé z činností nebezpečných pro životní prostředí. Úmluva zakládá systém objektivní odpovědnosti v případě vzniku průmyslové havárie z důvodu samotného specifického rizika způsobeného provozem nebezpečné činnosti. Nebezpečnou látkou se dle úmluvy rozumí látky, které mají vlastnosti, které činí látku nebezpečnou např. výbušnost, vznětlivost, toxicita či karcinogenita a látky specifikované v příloze I, části B úmluvy. Dalším principem zakotveným v Úmluvě je i princip znečišťovatel platí. Odpovědnou osobou je potom osoba, která řídí nebezpečnou aktivitu v době havárie. Dalším důležitým přínosem této úmluvy je, že zapojuje do ochrany životního prostředí i veřejnost, zejména nadace a asociace. Úmluva také poskytuje nástroje pro prevenci škod způsobených průmyslovými haváriemi i opatření pro jejich odstranění a uvedení životního prostředí do původního stavu. 19 V rámci mezinárodní úpravy v souvislosti s průmyslovými haváriemi je dále relevantní Mezinárodní Úmluva o účincích průmyslových havárií přesahující hranice států z roku 1992. Cílem úmluvy je prevence, připravenost a odezva ohledně průmyslových havárií vzniknuvších i v důsledku přírodních katastrof, dále aktivit souvisejících s nebezpečnými látkami. Úmluva se naopak nevztahuje na jaderné havárie, havárie na vojenských zařízeních a další uvedené v čl. 2. 2. Důležitost úmluvy spočívá především v zakotvení principu prevence průmyslových havárií. Strany této úmluvy se zavazují přijmout vhodná opatření a spolupracovat za účelem ochrany obyvatelstva i životního prostředí před průmyslovými haváriemi, předcházet těmto haváriím a omezit jejich účinky. Strany se dále zavázaly v rámci havarijní připravenosti přijmout opatření k organizaci přípravy na havarijní situace za účelem efektivní reakce, zabezpečit havarijní plánování a přijmout vhodná opatření k omezení následků havárie. 19 JANČÁŘOVÁ, Ilona. Staré ekologické zátěže v kontextu americké, evropské a mezinárodní právní úpravy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 141, 145 148. 17

Dále se úmluva zabývá i povinností informovat veřejnost, účasti veřejnosti a vzájemné pomoci. 20 Protokol o občanskoprávní odpovědnosti za škody způsobené přeshraničními vlivy průmyslových havárií na přeshraničních vodách z roku 2003 potom řeší odpovědnostní otázky a umožňuje poškozeným subjektům následkem průmyslové havárie z jiného státu zažádat o náhradu škody. Protokol zajišťuje, aby poškozené subjekty nebyly diskriminovány a měly stejné postavení jako tuzemské. 21 Obě výše zmíněné úmluvy ze své působnosti vyčleňují jaderné havárie. Ty jsou upraveny samostatně v rámci mírového využívaní energie a to Mezinárodní úmluvou o občanskoprávní odpovědnosti v oblasti jaderné energie z roku 1960 a Úmluvou o občanskoprávní odpovědnosti za jadernou škodu z roku 1963. Obě sledují stejný cíl a aplikace je usnadněna Společným protokolem týkající se aplikace obou úmluv. Úmluvy zakotvují objektivní odpovědnost provozovatele jaderného zařízení za škodu, která vznikla v důsledku jaderné havárie. Dále zakotvují povinnost provozovatele jaderného zařízení být pojištěn v takové výši, aby pojištění pokrylo odpovědnost za škodu. 22 Dále v souvislosti s jadernými haváriemi po jaderné katastrofě v Černobylu v roce 1986 vznikla Úmluva o včasném oznamování jaderných nehod důležitá v souvislosti s pravidlem pravidelné výměny informací a Úmluva o pomoci v případě jaderné škody nebo radiační nehody. 23 Tyto mezinárodní úmluvy jsou do českého právního řádu inkorporovány na základě čl. 10 Ústavy ČR v případě splnění podmínek stanovených v tomto článku, jsou tak závazné a mají aplikační přednost před zákony. 24 Evropská unie upravuje oblast životního prostředí, tedy i prevenci a odstraňování následků průmyslových katastrof, především skrze sekundární právní akty, tedy směrnice a nařízení. Tato normotvorná činnost Unie skrze harmonizaci právních řádů reprezentuje jeden z jejích důležitých cílů a to ochranu životního prostředí. Více než nařízení, které jsou pro státy přímo závazné, Unie upravuje tuto 20 JANČÁŘOVÁ, 2007, op. cit., s. 157. 21 JANČÁŘOVÁ, 2007, op. cit., s. 175, 176. 22 JANČÁŘOVÁ, 2007, op. cit., s. 163. 23 ZÁSTĚROVÁ, Jana. In: ŠTURMA, Pavel a kol. Mezinárodní právo životního prostředí. 1. část. 1. vyd. Beroun: IFEC, 2004, s. 73. 24 TKÁČIKOVÁ, Jana. In: PEKÁREK, Milan a kol. Právo životního prostředí. 1. díl. 2., přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 67, 68. 18

oblast skrze směrnice, které byly v případě ČR implementovány zákony do českého právního řádu. 25 Environmentální odpovědnost za škody na životním prostředí způsobené mimo jiné i průmyslovými haváriemi je upravena směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí. Směrnice tedy stanovuje rámec odpovědnosti za ztráty na životném prostředí a je založena na principu znečišťovatel platí a principu prevence, kdy má provozovatel povinnost na svoje náklady provádět preventivní opatření. Dále směrnice zakotvuje povinnost informovat příslušný úřad o havárii, přijmout všechna nezbytná opatření k omezení či zastavení škody nebo přijmout nezbytná nápravná opatření. Vztahuje se na škodu na životním prostředí, pokud je způsobená některou z činností uvedenou v příloze III nebo na škodu na chráněných druzích způsobenou jakýmikoliv aktivitami. V prvním případě se jedná o objektivní odpovědnost provozovatele, v případě druhém o subjektivní. Směrnice se přitom nevylučuje s Luganskou úmluvou o občanskoprávní odpovědnosti ani s jinou mezinárodní úmluvou upravující občanskoprávní odpovědnost. Tato směrnice je u nás provedena zákonem o předcházení ekologické újmě. 26 Ohledně regulace zacházení s nebezpečnými látkami a prevence vzniku havárií v souvislosti s nimi je stěžejní směrnice č. 96/82/ES o omezování rizik závažných havárií spojených s nebezpečnými látkami. Směrnice je stěžejní v oblasti prevence průmyslových havárií způsobené chemickými látkami a ukládá členským státům povinnost přijímat opatření k předcházení těmto haváriím a k omezení jejich dopadů. 27 Směrnice definuje pojmy jako objekt, zařízení, provozovatel, nebezpečná látka, závažná havárie, riziko a uskladnění. Dále vymezuje provozovatelům povinnost vypracovat dokument vymezující zásady politiky předcházení haváriím, zaslat příslušným orgánům oznámení ohledně nebezpečných látek v jejich objektech, označit rizikové objekty, vypracovat bezpečnostní zprávu ohledně bezpečnosti v objektu, vypracovat vnitřní havarijní pán a spolupracovat na vypracování vnějšího, informovat osoby, které mohou být dotčeny vzniklou havárií, o bezpečnostních opatřeních nebo informovat příslušné orgány po vzniku havárie. Směrnice dále určuje povinnosti členským státům, 25 KRUŽÍKOVÁ, Eva, Eva ADAMOVÁ a Jan KOMÁREK. Právo životního prostředí Evropských společenství: praktický průvodce. Praha: Linde, 2003, s. 33, 34. 26 JANČÁŘOVÁ, 2007, op. cit., s. 132 134. 27 DAMOHORSKÝ, Milan a SMOLEK, Martin. In: DAMOHORSKÝ, Milan a kol. Právo životního prostředí. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, s. 513. 19

např. zřídit kontrolní orgán, zakázat provoz zařízení v případě nedostatečných preventivních opatření, zajistit systém kontroly nebo oznámit havárii Komisi a s Komisí a dalšími členskými státy si pravidelně vyměňovat informace. Tato směrnice je u nás provedena zákonem o prevenci průmyslových havárií. 28 28 KRUŽÍKOVÁ, ADAMOVÁ a KOMÁREK, 2003, op. cit., s. 328 333. 20

4 Ústavní základy ochrany životního prostředí, života a zdraví před následky průmyslových havárií Pro předcházení i v případě vzniku průmyslových havárií Ústava ČR, Listina základních práv a svobod a ústavní zákon o bezpečnosti zakotvují práva, ale i povinnosti z důvodu ochrany občanů i přírody před nepříznivými následky těchto havárií. Prvním právem, které je ústavně chráněno před důsledky průmyslových havárií, je právo na příznivé životní prostředí. Právo na příznivé životního prostředí je zakotveno v čl. 35 Listiny, kdy každý má právo na příznivé životní prostředí. 29 Listina nehovoří o právu na životní prostředí ale o právu na příznivé životní prostředí, tj. prostředí s určitými očekávanými vlastnostmi, které člověku umožní uspokojení biologických ale i sociálních potřeb odpovídající určité úrovni společenské povahy lidské existence. 30 Ochrana životního prostředí je jednou ze základních biologických podmínek přežití lidské populace a je proto třeba jí udělovat nejvyšší prioritu. 31 Člověk je povinen jej všemi prostředky chránit nejen pro sebe ale i pro příští generace. Požadavek ochrany životního prostředí je tak naplněn principem nejvyšší ochrany. Ochraně přírody je tak podřízen výkon všech státních práv i zájmů veřejných i soukromých. 32 Požadavek příznivého životního prostředí se dále naplňuje především skrze princip prevence, kdy předpisy obecného práva životního prostředí i speciální zákony velmi přísně regulují různá preventivní opatření, limity či povinnost vytvořit havarijní plány ve snaze zabránit či omezit znečištění nebo přímo havárii. Ochrana životního prostředí je vyjádřena také přímo v Ústavě v čl. 7, který zavazuje stát dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Článek 7 tak představuje ústavní zakotvení principu odpovědnosti státu za příznivý stav životního prostředí. Odpovědnost je třeba chápat ve smyslu garance, kdy stát je hlavním garantem příznivého stavu životního prostředí. Tím se ale nevylučuje odpovědnost jiných subjektů, především odpovědnost původce. K zajištění odpovědnosti stát vytváří 29 Usnesení č. 2/1993 Sb., usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 24. 3. 2015]. 30 PEKÁREK, Milan. In: PEKÁREK, Milan a kol. Právo životního prostředí. 1. díl. 2., přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 41. 31 DAMOHORSKÝ, Milan. In: KLÍMA, Karel a kol. Komentář k Ústavě a Listině. 1 díl. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, s. 98, 99. 32 PEKÁREK a kol., 2009, op. cit., s. 71 21

jednotlivými zákony institucionální podmínky, zejména co se týče jednotlivých ministerstev. Stát také zajišťuje příznivé životní prostředí kromě průběžné činnosti, také v různých mimořádných situacích, např. při havárii, požáru či povodni. K naplnění principu odpovědnosti státu, tak dochází skrze přijetí zákona o bezpečnosti ČR a krizových zákonů. 33 Dále Listina v čl. 35 odst. 3 zakotvuje všeobecnou nepřímou povinnost, že při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovené zákonem. 34 Každý člověk je závislý na kvalitě prostředí, v němž žije, své prostředí ovlivňuje, tak je také logicky povinen usilovat o omezení negativních důsledků svého působení a tyto důsledky napravovat v důsledku odpovědnosti vůči sobě, životnímu prostředí i budoucím generacím. 35 Konkrétní povinnosti jednotlivých subjektů jsou stanoveny ve složkových zákonech na jednotlivých úsecích ochrany životního prostředí, ekosystémů či zdrojů ohrožení. 36 To zahrnuje i povinnost prevence v rámci průmyslových činností, aby nedocházelo k možným haváriím a poškozování životního prostředí. Ustanovení tak obsahuje všeobecnou zásadu odpovědnosti každého za stav životního prostředí, která spočívá v povinnosti nepoškozovat a neohrožovat životní prostředí nad míru stanovenou zákony. 37 K tomu dochází také skrze právní princip práva životního prostředí a to odpovědnost původce. Právní úprava ochrany životního prostředí stíhá v první řadě samotného původce nepříznivých důsledků, například průmyslových havárií tam, kde je použit institut právní odpovědnosti. Teprve, když původce není znám, nastupuje jako subjekt povinný někdo jiný, nejčastěji stát. 38 Význam ochrany životního prostředí je také vyjádřen v článku 11 odst. 3 Listiny, který vyjadřuje vztah mezi vlastnickým právem a právem na příznivé životní prostředí. Listina vyjadřuje princip přednosti ochrany životního prostředí před výkonem vlastnických práv v případě střetu těchto dvou práv. 39 Článek označuje vlastnictví také za povinnost a odpovědnost a výkon vlastnického práva, např. provozování průmyslové 33 KLÍMA a kol., 2009, s. 98, 99. 34 Listina základních práv a svobod 35 PEKÁREK a kol., 2009, op. cit., s. 73, 75. 36 DAMOHORSKÝ, Milan. In: KLÍMA, Karel a kol. Komentář k Ústavě a Listině. 2 díl. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, s. 1285. 37 KLÍMA a kol., 2009, 2 díl. s. 1284. 38 PEKÁREK a kol., 2009, op. cit., s. 74. 39 KOCOUREK, Tomáš. Omezení vlastnického práva z důvodu ochrany životního prostředí. Právní rozhledy, r. 2010, č. 6. In: Beck online [online právní informační systém] [cit. 30. 3. 2015]. 22

činnosti tak nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu ani životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. 40 Zákonodárce tak chtěl také vyjádřit obecnou povinnost ochrany životního prostředí pro nejvýznamnější skupinu objektů, mezi které se řadí i vlastníci zdrojů znečišťování. 41 S právem na příznivé životní prostředí souvisí také právo na život a právo na ochranu zdraví, jelikož bez příznivého životního prostředí by nemohla být tato práva garantována. 42 Dalším chráněným zájmem před důsledky průmyslových havárií je tak zdraví. Dle čl. 31 Listiny má každý právo na ochranu zdraví. Zachování zdraví je dále nutným předpokladem lidské existence, tedy i nutným předpokladem práva na život a zachování fyzické integrity jedince. Z funkce čl. 31 je tak třeba dovozovat povinnost státu zajišťovat občanům dostatečnou ochranu před faktory, které ohrožují jejich zdraví. K zajištění této povinnosti stát opět vytváří institucionální podmínky a zasahuje i v rámci mimořádných situací. Tento obecný ústavní požadavek zajištění práva na ochranu zdraví je dále konkretizován v obecných zákonech, např. v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. K naplnění ústavního práva na ochranu zdraví a ostatně i života dochází skrze preventivní opatření, havarijní plánování a krizové opatření upravené v jednotlivých zákonech práva životního prostředí. 43 Právní úprava také myslí na situace, kdy by průmyslová havárie byla většího rozsahu, ohrožovala zdraví a životy velkého množství lidí nebo by se mohla týkat většího území. V ústavní rovině ke zvládnutí rozsáhlých či intenzivních průmyslových havárií slouží vyhlášení nouzového stavu dle ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Podle čl. 5 tohoto zákona vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. 44 Tato havárie většího rozsahu potom vyžaduje, pokud je to nezbytné, z důvodu zmírnění či likvidace následků vyhlášení 40 DROBNÍK, Jaroslav. In: DAMOHORSKÝ, Milan a kol. Právo životního prostředí. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, s. 47. 41 KLÍMA a kol., 2009, 2 díl. s. 1285. 42 DAMOHORSKÝ a kol., 2003, op. cit., s. 48. 43 STARK, Daniel. In: KLÍMA, Karel a kol. Komentář k Ústavě a Listině. 2 díl. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, s. 1243, 1245. 44 Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 24. 3. 2015]. 23

omezujících opatření, které se mohou dostat do rozporu se základními lidskými právy a svobodami zaručené Listinou a to konkrétně právo na nedotknutelnost osoby dle čl. 7 a nedotknutelnost obydlí dle čl. 12, vlastnické právo dle čl. 11, svobodu pohybu a pobytu dle čl. 14, právo pokojně se shromažďovat dle čl. 19, právo podnikat dle čl. 26 a právo na stávku dle čl. 27 Listiny. 45 V případě vyhlášení nouzového stavu, se dle 1 odst. 1 krizového zákona postupuje dle tohoto zákona, kdy je možné tyto základní práva a svobody omezit. Dle 5 krizového zákona lze z rozhodnutí orgánů veřejné správy za nouzového stavu či za stavu ohrožení státu pouze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit: 46 a) právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví, b) vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku ( 29 a 31), pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada, c) svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací, d) právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací, e) právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění, f) právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací. 47 Dle 6 krizového zákona je dále vláda oprávněna za stejných podmínek nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území, zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území, nařídit vykonat uloženou povinnost či poskytnout požadované věcné prostředky, uložit pracovní povinnosti či výpomoci a fyzická osoba je tato omezení povinna strpět. 48 45 Listina základních práv a svobod 46 zákon o bezpečnosti České republiky 47 krizový zákon 48 KLÍMA, Karel. Ústavní právo. 3., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, s. 218, 219. 24

5 Právo na informace, povinnost informovat veřejnost a účast veřejnosti Právo na informace patří mezi základní práva zaručené na ústavní úrovni. Je zakotveno v čl. 17. Listiny a právo na informace o stavu životního prostředí v čl. 35 Listiny. Toto dále rozvíjí hned dva zákony a to zákon č. 106/1999 Sb., zákon o svobodném přístupu k informacím a zákon o právu na informace o životním prostředí. 49 Ohledně průmyslových havárií existuje pro občany několik možností, jak se informovat. Z vlastní iniciativy a to skrze žádost dle zákona o právu na ŽP, kdy každý může bez důvodu požádat o informace o stavu životního prostředí u správních úřadů, orgánů územní samosprávy a dalších povinných osob stanovených zákonem. Informaci je potom povinný subjekt povinen zpřístupnit do 30 dnů od obdržení žádosti, v případě zvláštních okolností do šedesáti dnů. 8 zákona o právu na informace o životním prostředí omezuje přístup k informaci pouze za taxativně stanovených podmínek a to v případě utajovaných informací, ochrany duševního vlastnictví, obchodního tajemství nebo osobních údajů. 50 Například v rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 10. 7. 2006, č. 19101/03 ve věci sdružení Jihočeské matky vs. Česká republika nebyl sdružení povolen přístup k dokumentům a plánům týkajících se jaderné elektrárny Temelín. Soud došel k názoru, že se nejednalo o porušení práva na informace, kdy odmítnutí přístupu bylo řádně zdůvodněno ochranou obchodního tajemství, národní bezpečnosti a ochranou veřejného zdraví. Soud zdůraznil, že žádost o přístup k informacím o technickém charakteru zařízení není záležitostí veřejného zájmu. Právo na přístup k dokumentům veřejné správy tak není absolutní a může být omezeno. 51 Podobně viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2008, čj. 29 Ca 339/2006-28. Kromě práva na informace na základě žádosti dle předchozího odstavce, se může veřejnost zapojit do procesu prevence průmyslových havárií v samotném posuzování záměru průmyslového zařízení skrze účast ve správním řízení 52. Typicky 49 Listina základních práv a svobod 50 Zákon č. 123/1998 Sb., zákon o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 24. 3. 2015]. 51 BAHÝĽ, Ján, Lenka BAHÝĽOVÁ a Tomáš KOCOUREK. Příklady a judikatura z práva životního prostředí. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, s. 200. 52 správní řízení v širším slova smyslu, tj. všechna řízení vedená před správními úřady 25

proces přijímání územně plánovací dokumentace, proces posuzování vlivů na životní prostředí nebo havarijní plánování. Veřejnost se tak může k probíhajícím řízení vyjádřit formou podání námitek, podnětů nebo připomínek, samotnou účastí na veřejném projednání nebo podáním výhrad k záměrům. 53 Například veškerá dokumentace a posudky v rámci EIA jsou veřejnosti přístupné. Veřejnost se může dále zapojit skrze institut občanského sdružení či spolku, pouze však, pokud se jedná o ochranu životního prostředí a ne pouze o opatření na ochranu obyvatelstva. Viz rozsudek ve věci Občanského sdružení J. v Č. proti Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost ze dne 5. 8. 1997, čj. 6 A 68/2000-53 ohledně stanovení zóny havarijního plánování dle 3 odst. 2 písm. f) zákona č. 18/1997 Sb., atomového zákona. Občanské sdružení potom nemá na základě 70 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve správním řízení postavení účastníka řízení. 54 Zákon o právu na informace o ŽP dále v 10b stanovuje, že v případě mimořádné události je veřejnost, které hrozí nebezpečí, varována podle zvláštních právních předpisů, tj. dle krizových zákonů. Tedy i v případě průmyslové havárie za podmínek bezprostředního ohrožení zdraví nebo životního prostředí je veřejnost varována či informována v rámci krizových zákonů. 55 Podle 31 krizového zákona má každá fyzická osoba na území České republiky právo na nezbytné informace o připravovaných krizových opatřeních k ochraně svého života, zdraví a majetku. Na základě 3 potom může hejtman kraje v případě průmyslové havárie maximálně po dobu 30 dnů vyhlásit stav nebezpečí, jako bezodkladné opatření, pokud jsou ohroženy životy, zdraví, majetek a životní prostředí a pokud tento stav nelze odvrátit běžnou činností. Dále v době krizového stavu, např. při vzniku průmyslové havárie starosta obce zabezpečuje varování a informování osob před hrozícím nebezpečím. Potom je podle 30 tohoto zákona provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání, povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti orgánů krizového řízení neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení krizových stavů a nařízených krizových opatřeních při krizových stavech. 56 Dle zákona 53 JANČÁŘOVÁ, Ilona. Účast veřejnosti při ochraně životního prostředí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, s. 84, 85. 54 BAHÝĽ, BAHÝĽOVÁ, KOCOUREK, 2010, op. cit., s. 201, 202. 55 JANČÁŘOVÁ, Ilona. In: PEKÁREK, Milan a kol. Právo životního prostředí. 1. díl. 2., přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 147. 56 zákon o krizovém řízení 26

o integrovaném záchranném systému má tato osoba povinnost na základě žádosti operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému neprodleně a bez úpravy zveřejnit tísňové informace potřebné pro záchranné a likvidační práce. Na základě tohoto zákona má také Ministerstvo vnitra povinnost zajišťovat a provozovat jednotný systém varování a vyrozumění a povinnost stanovit způsob informování osob ohledně možného ohrožení. Podle 25 zákona o integrovaném záchranném systému má tak fyzická osoba pobývající na území České republiky právo na informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva a na poskytnutí instruktáže a školení ke své činnosti při mimořádných událostech. 57 Mezi povinnosti IZS tak patří povinnost informovat osoby o hrozících průmyslových haváriích a plánovaných opatřeních, varovat je, provést evakuaci nebo ukrytí a zorganizovat záchranné práce. 58 Zákon o IZS v 24 odst. 2 stanovuje provozovateli, u kterého došlo k havárii povinnost ohlásit neprodleně havárii místně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku IZS a ohroženým obcím. Zákon také vymezuje vztah k zvláštním právním předpisům, kdy touto povinností není dotčena oznamovací povinnost stanovená podle zvláštních právních předpisů. 59 Dle 41 odst. 3 vodního zákona, 19 odst. 1 atomového zákona, 26 odst. 1 zákona o prevenci závažných havárií a dle 6 odst. 6 a 10 odst. 6 zákona o nakládání s těžebním odpadem v případě vzniku průmyslové havárie zákony stanovují oznamovací povinnost pro provozovatele objektu vůči krajskému či obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo příslušnému orgánu. Dále krizový zákon stanovuje povinnosti podílet se na varování osob ohrožených havárií v rozsahu stanoveném ve zvláštním právním předpise. Jde tak o promítnutí nutnosti varovat přímo občana v případě, že nastane havárie mimořádně ohrožující jeho život, zdraví nebo životní prostředí. 60 Například atomový zákon dle 19 odst. 1 písm. b) zakotvuje přímou povinnost varovat obyvatelstvo v zóně havarijního plánování při vzniku radiační havárie. V rámci ochrany před radiačními a jadernými haváriemi je také důležitá pro veřejnost možnost seznámit se s havarijním plánem a vědět jaké činnosti a chování se od ní očekávají. Nejdůležitějšími opatřeními 57 zákon o integrovaném záchranném systému 58 tamtéž 59 tamtéž 60 JANČÁŘOVÁ, Ilona. Přístup k informacím o životním prostředí: (sborník z konference). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1999, s. 11, 12. 27

pro ochranu obyvatel v zóně havarijního plánování jsou potom varování, ukrytí, jodová profylaxe a evakuace. Zóna havarijního plánování pro jadernou elektrárnu Dukovany je potom kruh o poloměru 20 km kolem elektrárny, pro Temelín 13 km. Plocha je menší z důvodu modernějšího typu elektrárny ochranného kontejmentu. 61 Další možnosti, jak získat informace, poskytuje speciální úprava na základě 15 zákona o právu na informace o ŽP. Rozsah informací stanovený zákonem o právu na informace o ŽP však nelze omezit. V rámci zákona o prevenci závažných havárií krajský úřad s účastí provozovatele zařízení zpracovává a poskytuje informaci veřejnosti o nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních, opatřeních na zmírnění dopadů a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie. Účelem informování veřejnosti dle tohoto zákona je informovat je právě o výskytu vybraných chemických látek v jejich okolí a o tom, jak reagovat v případě havárie. Dále se může veřejnost podílet na schvalovacím procesu a veřejném projednání návrhů bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu a jejich aktualizace. Tuto možnost sdělí dotčená obec v zóně havarijního plánování veřejnosti do 15 dnů od obdržení návrhů dokumentů. Každý má do těchto návrhů právo nahlížet, činit si výpisy, opisy nebo kopie po dobu 30 dnů od jejich zveřejnění. V této lhůtě lze uplatnit připomínky, které může uplatnit každý při dodržení lhůt. Krajský úřad musí k těmto připomínkám přihlížet. Úřad poté zajišťuje zpřístupnění schváleného bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího 62 63 havarijního plánu veřejnosti. S účastí a informováním veřejnosti se počítá i dle zákona o nakládání s těžebním odpadem. Dle 14 odst. 4 zákona o nakládání s těžebním odpadem je havarijní plán úložného místa kategorie I podroben přezkoumání krajským úřadem, kdy krajský úřad veřejnost informuje skrze úřední desku a portál veřejné zprávy a veřejnost může k těmto návrhům sdělit do 30 dnů od jejich zveřejnění své připomínky. Dále je Provozovatel úložného místa kategorie I povinen poskytnout krajskému úřadu informaci o opatřeních, která je nutno v případě závažné nehody provést a každé 3 roky podklady 61 MIKA, Otakar J a Lubomír POLÍVKA. Radiační a chemické havárie. Vyd. 1. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2010, s. 116. 62 JANČÁŘOVÁ, 2002, op. cit., s. 110, 111. 63 22 a násl. zákona o prevenci závažných havárií 28