Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vytvořili žáci 7. tříd, školní rok 2008/2009
Rodokmen pánů z Hradce
Jindřich IV. z Hradce 1442-1507
Syn Adam, dcera Anna, 4krát ženatý. Velký vliv na něj měl Zdeněk ze Šternberka. Z jeho popudu také Jindřich zpevňuje hrad. 1463 nastupuje na hradecký stolec jako představitel ortodoxní katolické linie mezi českým panstvem, odpůrce Jiřího z Poděbrad, stoupenec Matyáše Korvína, od něhož přestoupil r.1479 na stranu Vladislava Jagellonského. 1469 se Jindřich z Hradce stal nejvyšším komořím a přísedícím zemského soudu. 1472 Jindřich IV. potvrdil hradeckým měšťanům stará práva v rozsahu privilegií z r.1389. Jindřich se stal oblíbencem krále Vladislava Jagellonského, v jagellonských službách dosáhl hodnosti nejvyššího komorníka a pak nejvyššího purkrabího. 1482 začal Jindřich přestavovat hrad. 1483 došlo k povýšení městského znaku králem Vladislavem Jagellonským, který udělil městu právo výročního jarmarku a polepšil znak tím, že ke zlaté růži připojil dva české královské lvy a svou iniciálu W s korunkou. Jindřich IV. zemřel 17. 1. 1507 na honu. Měl na saních položen u boku oštěp, kterým se nešťastnou náhodou probodl skrze stehno a ledviny.
Jiří z Poděbrad
Erb pánů z Hradce je dodnes ve znaku města
Seznam použitých webových stránek www.wikipedia.cz www.jh.cz www.novadomus.cz/hradecti.html konec Výběr panovníků
Počátky panování Adama z Hradce byly zlé, měl mnoho dluhů. 14. 9. 1511 nastupuje na hradecký stolec. 1515 se oženil s Annou z Rožmitálu, narodili se jim synové Jáchym (1526) a Zachariáš (1527). Zastával vysoký zemský úřad, v r.1523 se stal nejvyšším kancléřem. 1516 Adam I. potvrdil privilegiem měšťanům starší práva. Dodatek privilegia určuje, že majetek zemřelých bez závěti se přisuzuje kostelu a na opravy města.
1526 v bitvě u Moháče padl král Ludvík. Ještě téhož roku svolal Adam urozené pány do Hradce, aby jim doporučil za krále Ferdinanda Habsburského. 1527 se uskutečnila korunovace a Ferdinand si byl dobře vědom, jaké služby mu Adam prokázal. Ferdinand Habsburský
Adam umírá 25. 6. 1531 v Praze na mor a pravděpodobně i na dnu. Zanechal kromě tří dcer (Voršily, Mandelíny a Alžběty) a dvou synů (Jáchyma a Zachariáše) také zajímavý kšaft, ve kterém mimo jiné nařizuje pravidelné rozdávání sladké kaše chudým vždy na Zelený čtvrtek. 1531-1546 - po smrti Adama I. spravuje v období nezletilosti jeho synů rodový majetek poručník Volf starší Krajíř z Krajku na Landštejně, velmi dobrý hospodář. Panství pak převzal syn Jáchym. Syn Zachariáš obdržel Telč, Slavonice, Strmilov, Kunžak a letohrádek Rozkoš.
http://www.novadomus.cz/hradecti.html www.jh.cz http://www.wikipedia.cz konec Výběr panovníků
* 1526-1565
Vyrůstal spolu se syny Ferdinanda I. Habsburského, s nimiž hodně cestoval. 1546 převzal vládu nad panstvím. Období vlády Jáchyma zahájilo všestranný rozvoj města Jindřichův Hradec, věnoval se i přestavbě zámku. 1546 - za ženu pojal Annu, dceru Jošta III. z Rožmberka. Ve své době jeden z nejbohatších velmožů v zemi měl celkem pět dětí, z nichž přežily pouze dvě - Anna a Adam. Smlouvou ze dne 26.září 1550 bylo rozděleno panství tak, že Jáchymovi zůstal velkostatek Jindřichův Hradec. 1554 - se stává nejvyšším kancléřem. 1561 - pak získává od španělského krále Filipa II. jako teprve druhý Čech rytířský Řád zlatého rouna. Privilegiem udělil Jáchym měšťanům rozsáhlé výsady, zaručil svobodné odkazování majetku, právo na svobodné stěhování a sňatky, povolil provozovat myslivost a rybolov na jejich statcích. 12. 12. 1565 u Vídně se s jeho kočárem prolomil dřevěný most přes Dunaj a pan Jáchym v jeho chladných vodách nalezl smrt.
Seznam použitých webových stránek http://www.novadomus.cz/hradecti.html http://www.jh.cz/cz/nasemesto/historie/mezniky.html konec Výběr panovníků
ADAM II. Z HRADCE *1549 24. listopadu 1596 praha
1568 nástup vlády Adama II. ŽIVOTOPIS Nejvyšší praţský purkrabí a nejvyšší kancléř Rudolfa II. Dne 21. září 1574 se v Jindřichově Hradci oţenil s Kateřinou z Montfortu (1556-31. března 1631), pocházející ze štýrského hraběcího rodu. Ţila přísně po katolicku a na její popud přivedl Adam do Hradce koncem 16. století jezuity. 1594 přistoupil spolu s manţelkou k výstavbě jezuitské koleje s novou kaplí sv.maří Magdaleny. Jezuitům svěřil Adam II. patronátní právo ke všem kostelům na svém dominiu a pověřil je dozorem nad veškerým hradeckým školstvím. Školní výuka jezuitského gymnázia, jednoho z nejstarších v českých zemích, byla zahájena v r.1595. Po jeho smrti zdědil majetek jeho sedmnáctiletý syn Jáchym Oldřich.
VÝZNAM ADAMA II. PRO ZÁMEK Za Adama II. z Hradce proběhla radikální přestavba hradu na reprezentativní zámek podle vzoru výstavných paláců italské renesance. Pod vedením Baltazara Maggiho a dalších italských stavebníků bylo na třetím nádvoří postaveno Adamovo stavení, protější Španělské křídlo, obě tyto budovy propojily velké arkády a za nimi vznikl v malé zahradě hudební pavilon, tzv. Rondel. Touto velkorysou přestavbou byl stavební vývoj areálu v zásadě ukončen. Úpravy za dalších majitelů měly jiţ jen dílčí charakter a renesanční podobu zámku téměř nepoznamenaly.
ZÁMECKÝ RONDEL Foto: David Picka
PŘÍBUZENSTVO Měl celkem pět dětí, z nichţ jej přeţily jen dvě - Jáchym Oldřich a Lucie Otýlie, protoţe Adam II. byl jiţ v mládí nakaţen zřejmě nemocí syfilis. otec Jáchym z Hradce 1526-1565 matka Anna z Roţmberka 1530-1580 strýc Zachariáš z Hradce *1526/7-1589 bratr Jindřich Adam */ 1551 sestra Anna Aneţka */ 1557 sestra Anna Alţběta z Hradce 1557-1596 sestra Anna, 1553 sestra Alţběta, 1555 manţelka Kateřina z Montfortu 1556-1631 syn Jáchym Oldřich z Hradce 1579-1604 syn Vilém Zachariáš, 1575-1589 dcera Lucie Otýlie z Hradce 1582-1633 dcera Bohunka, 1576-1577 dcera Anna Kateřina, 1578-1596 dcera Dorotka 1594-1604
SEZNAM POUŽITÝCH WEBOVÝCH STRÁNEK http://cs.wikipedia.org/wiki/adam_ii._z_hradce http://www.novadomus.cz/hradecti.html www.jh.cz http://www.zamek-jindrichuvhradec.eu/historie/ konec Výběr panovníků
24. ledna 1557/1579-23. ledna 1604
Příbuzenstvo otec Adam II. z Hradce 1549-1596 matka Kateřina z Montfortu, 1556-1631 bratr Vilém Zachariáš, 1575-89 bratr */ 1578 sestra Lucie Otýlie z Hradce 1582-1633 sestra Bohunka, 1576-77 sestra Anna Kateřina, 1578-96 sestra Dorotka, 1594-1604
Syn Adama II. Jáchym Oldřich z Hradce byl neduživý, shrbený a dostával eptileptické záchvaty. Zápolil s četnými dluhy. Neuměl psát česky. Přes tyto potíže měl namluvenou nevěstu hraběnku Oettingenovou. Ale Jáchymovi Oldřichovi se zalíbila jiná - komtesa z Hohenzollernu. Svatba se konala v lednu 1598. Na zámku v Hradci zatím Jáchym Oldřich dokončoval otcem započaté renovace a úpravy. Rudolfem II. byl jmenován císařským radou a komorníkem a roku 1602 karlštejnským purkrabím. Jeho sestra Lucie Otýlie dala na radu matky i bratra přednost sice ne příliš vzhlednému, ale velmi bystrému Vilému Slavatovi. Svatba se konala v lednu roku 1602. Téhož roku dostal Jáchym Oldřich těžkou padoucnici, z postele už nevstal. Testamentem z roku 1602 odkázal vše svojí sestře Lucii Otýlii z Hradce. Zemřel 24. 1. 1604 a s ním i slavný hradecký rod po meči.
http://www.novadomus.cz/hradecti.html www.jh.cz www.wikipedie.cz konec Výběr panovníků
1. prosince 1572 19. ledna 1652
Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka byl český šlechtic a spisovatel. Na konci svého života sepsal knihu Paměti, čítající čtrnáct svazků. Vilém Slavata se narodil jako syn Adama Slavaty a Doroty z Kurcpuchu. Vilém měl čtyři bratry, tři od Doroty, tj. Diviše, Michala a Jáchyma, a od druhé Adamovy manželky Sibilly ještě Adama. Jeho babička Alžběta byla sestrou Jáchyma z Hradce. Od roku 1584 byl vychováván na hradeckém zámku spolu s dětmi Adama II. z Hradce.
V roce 1597 pod jezuitským vlivem přestoupil k římským katolíkům. Dne 13. ledna 1602 se oženil s dcerou Kateřiny z Montfortu a Adama z Hradce, Lucií Otýlií, sestrou posledního neduživého pána z Hradce, čímž získal bohaté panství Jindřichův Hradec. Z manželství vzešli tři synové: Adam Pavel, Jáchym Oldřich a František Vít. 1604 se stal dědicem rozsáhlého panství i titulu vladař domu hradeckého. V českých dějinách proslul jako královský místodržící svržený roku 1618 při tzv. druhé pražské defenestraci z okna Pražského hradu. Na jaře roku 1619 odjel na léčení do Teplic, po několika měsících však prchl do Pasova k císaři Ferdinandu II. Panství hradecké zatím z Prahy spravoval Michal Slavata, Vilémův bratr. 1621 byl Slavata povýšen do hraběcího stavu. Z vděčnosti pak připojil ke svému erbu erb pánů z Hradce. 1622 se Vilém vrátil do Hradce. Po Bílé hoře se stal říšským hrabětem, nejvyšším komorníkem a od roku 1628 i nejvyšším kancléřem. Obdržel také všechny bývalé výsady rožmberského a hradeckého domu, tj. vladařský titul, možnost zasedat na sněmu jako první hned po knížatech, titul palatina atd. Roku 1643 byl španělským králem Filipem IV. pasován na rytíře Řádu zlatého rouna. Během třicetileté války trpěl Hradec méně právě díky vlivu Viléma Slavaty. Zemřel 1652 a je pochován v J. Hradci.
Seznam vebových stránek www.wikipedie.cz www.novadomus.cz/hradecti.html konec Výběr panovníků