ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LIV 5 Číslo 3, 2006 Atraktivita odvětví produkce jablek v ČR D. Kudová Došlo: 15. prosince 2005 Abstract Kudová, D.: The atractiveness of apple production in the Czech Republic. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2006, LIV, No. 3, pp. 47 60 The paper deals with evaluation of attractiveness of apple production in the Czech Republic using the Industry attractiveness evaluation matrix according to the methodology of Higgins and Vincze (1989). It identifies the key criteria for evaluation of attractiveness from five fields: market factors, competition factors, financial and economic factors, technological factors, and socio-political factors. The key criteria are described in detail and evaluated from the viewpoint of a producer operating in the apple production industry. The text comes from the papers from the field of fruit production and apple production published by Kudová (2003, 2004, 2005) and Chládková (2003). Application of these methods on other industries was applied by Žufan et al. (2001) and Tomšík, and Žufan (2004). According to the data of the Division of Perennial Plants of the Central Institutte for Supervising and Testing in Agriculture (CISTA), the number of subjects (firms and growers) operating intensive orchards reaches 1 238 on the area of 18 998 ha. In 2003 the number of subjects was 1 243 on the area of 19 514 ha. The total sales in fruit production were in decline from 1999 to 2005, and the decline of sales of apples grown in intensive orchards in 2005 was 34% in comparison with 2004. In the foreign trade, there significantly prevail imports above exports, and from 2002 to 2004 the imports of apples grew by 220%. The biggest growth of area of orchards was in 2004 by 211 ha of mature apple-trees, which amounts only for 2% of the total area. In connection with this growth, there grew also the yield. Diversity of the market is based on varietal structure of apple-trees grown. According to the data of CIS- TA, the current varietal structure is not suitable and its change is very slow. Most of apples are grown in Central Bohemia, which amounts for 11% of the total area, which is more than 2000 ha. We can conclude, that even though the average market price of agricultural land is quite high 25.76 CZK.m 2, the lands for agricultural use for market production with the area of more than 5 ha have the average price of 5.04 CZK.m 2, which is the country average of the price of agricultural land according to the value index (BPEJ). The costs of establishing an apple-tree orchard amount for CZK 409,000 to CZK 653,000 per hectare depending on the number of trees per hectare. The average costs of attending an apple-tree orchard are CZK 75.226 per hectare (average for the period of 1998 2003). Profits in this industry are based on selling the harvest through growers-organization or to a cannery, or by storing the fruits in own warehouses (only those with a controlled atmosphere are competitive). Fruit consumption in the Czech Republic is slightly increasing from 1990, and till 2005 it grew by 12.1 kg per person per year (by 18.8%) to the current 76.5 kg per person per year. Apples have an important share on the total fruit consumption, and their consumption grows, as well. The increase in the period of 1990 2005 was 65%. European Union, and the Ministry of Agriculture of the Czech Republic through the State Agricultural Intervention Fund (SZIF) introduce a spectrum of support programmes, in which it is possible to apply for financial support. But it is necessary to emphasize, that many fruit producers are not able to get to these funds because of high administrative demands on filling-in and submitting the proposals. 47
48 D. Kudová The attractiveness of the Czech apple production is evaluated as below-average; the resulting attractiveness score according to the Industry Attractiveness Evaluation Matrix is 2.41, which means that it is lower than the general average score (3). The paper is a part of solution of the research plan of the Faculty of Business and Economics, MUAF in Brno (No. MSM 6215648904). industry, apple production, attractiveness, environment, analysis Atraktivitu odvětví lze chápat jako míru hodnotící zájem podnikatelských subjektů o vstup do něj. Atraktivita je závislá nejen na okamžité ziskovosti v daném odvětví, která je jistě pro atraktivitu významná, ale i na dalších faktorech (např. na stabilitě a vyrovnanosti trhu). Proto je pro její určení nutno příslušné odvětví podrobně analyzovat. Atraktivita odvětví udává nejen snahu subjektů vstoupit nebo udržet se v tomto odvětví, ale napomáhá managementu firem zvolit vhodnou strategii. V atraktivním odvětví se uplatňují agresivní, růstově orientované strategie, zatímco v odvětví neatraktivním se podniky zaměřují na obhájení stávajících pozic nebo uvažují o odchodu z odvětví (v případě neúspěchu). Subjekt nově vstupující do odvětví má vyšší náklady než subjekty působící v tomto odvětví, protože musí překonávat vstupní překážky a případná odvetná opatření ostatních firem. Tyto vyšší náklady znemožňují nadprůměrné zisky. Z tohoto důvodu není výhodné vstupovat do vyrovnaného odvětví, pokud firma oproti konkurenci nemá zvláštní výhody a tržní mechanismus funguje dokonale. V tom případě celkové zisky poklesnou pod hranicí nákladů a výroba se stane ztrátovou. Situace, kdy tržní mechanismus nefunguje dokonale, není neobvyklá, a proto snadno může dojít i k případu nadprůměrných zisků po vstupu do odvětví, zejména v případě absence, neúčinnosti nebo zpoždění odvety konkurentů. Ke zvláštní výhodám, které vedou k nadměrné ziskovosti při vstupu do odvětví, patří nižší vstupní náklady, schopnost ovlivňovat strukturu odvětví aj. Na základě provedené charakteristiky určitého odvětví a analýzy konkurenčních sil můžeme vyhodnotit kritéria atraktivity a dle toho určit, zda se jedná o odvětví s vysokou nebo nízkou mírou atraktivity (Porter, 1994). Různí autoři definují pojem atraktivita odvětví různě, avšak obecná shoda panuje v tom, že atraktivitu je vhodné kvantifikovat za pomocí konkrétních faktorů kritérií atraktivity. Vyhodnocení pak začíná stanovením těchto kritérií. Jednotlivá kritéria se stanovují s ohledem na charakteristiku odvětví, jejich stanovení je komplexní, i když do značné míry subjektivní proces. Příspěvek je součástí řešení výzkumného záměru PEF MZLU v Brně (č. MSM 6215648904). Navazuje na předešlé práce autorky zabývající se odvětvím produkce jablek (2005) a dalších textů z oblasti odvětví ovocnářství (2003, 2004, 2005), dále se touto problematikou zabývala Chládková (2003). Aplikací metod na jiné odvětví se zabýval Žufan a kol. (2001) a atraktivitu odvětví vinařství sledoval Tomšík, Žufan (2004). Materiál a metody Při hodnocení atraktivity odvětví produkce jablek byla využita matice hodnocení odvětví (Industry Attractiveness Evaluation Matrix), jak ji definovali Higgins a Vincze (1989). Tito autoři rozdělují kritéria atraktivity odvětví do pěti oblastí, a to jsou: faktory trhu, faktory konkurence, finanční a ekonomické faktory, technologické faktory a socio-politické faktory. Vlastní tvorba matice hodnocení atraktivity (dále matice IAE) odvětví začíná stanovením kritérií pro atraktivitu odvětví. Tato kritéria jsou následně ohodnocena a jsou jim přiřazeny váhy. Váha každého kritéria by měla vyjadřovat jeho relativní důležitost pro atraktivitu odvětví. Váhy se pohybují v intervalu 0;1 a jejich součet musí být roven 1. Poté je třeba určit atraktivitu sledovaného odvětví vzhledem ke klíčovým kritériím. Matice IAE vychází z hodnocení atraktivity na pětibodové stupnici, přičemž hodnocení 1 znamená nejmenší atraktivitu a hodnocení 5 znamená nejvyšší atraktivitu. Dalším krokem je výpočet vážených skóre pro všechna sledovaná kritéria (vynásobením váhy a atraktivity), jejich sečtení a zjištění celkového váženého skóre daného odvětví. Celkové vážené skóre je potom hodnoceno na základě určitého standardu nebo srovnáním se skóre jiného odvětví a nebo se použijí oba způsoby. Jako průměrné skóre atraktivity (Higgins-Vince, 1998) se uvádí hodnota 3. To znamená, že odvětví s výrazně vyšším celkovým skóre je nadprůměrně atraktivní a odvětví s výrazně nižším celkovým skóre je podprůměrně atraktivní. Obecná matice hodnocení atraktivity odvětví je uvedena v Tab. I.
Atraktivita odvětví produkce jablek v ČR 49 I: Matice hodnocení atraktivity odvětví Kritérium atraktivity Váha Atraktivita Vážené skóre Seznam kritérií, která nejvýrazněji ovlivňují atraktivitu odvětví 0;1 vyjádření relativní důležitosti daného kritéria 1;5 1 neatraktivní 5 velmi atraktivní Celkem 1,00 Suma Zdroj: Higgins-Vince, 1998 Váha * atraktivita Tento příspěvek se zabývá aplikací matice IAE na hodnocení atraktivity odvětví produkce jablek. Vstupní údaje byly čerpány převážně ze sekundárních zdrojů, a to z internetu, odborného a denního tisku a dostupné literatury. Váhy jednotlivých kritérií byly zjištěny výpočtem vycházejícího ze seřazení jednotlivých kritérií dle stanovení kolegů na Ústavu managementu PEF MZLU v Brně. Atraktivita odvětví byla hodnocena z pohledu producenta působícího v odvětví produkce jablek. Výsledky a diskuse Jako klíčová kritéria pro hodnocení atraktivity byla zvolena tato: Faktory trhu - Velikost trhu - Roční míra růstu - Různorodost trhu - Sezonnost Faktory konkurence - Typy konkurence - Míra koncentrace - Vstupy a výstupy - Míra a typy integrace Finanční a ekonomické faktory - Marže - Úspory z rozsahu - Bariéry vstupu finanční i nefinanční Technologické faktory - Diferenciace - Potřebná technologie výroby Socio-politické faktory - Společenské postoje a trendy - Zákony a vládní regulace Vlastní ohodnocení atraktivity odvětví produkce jablek: 1. Velikost trhu Velikost trhu lze nejlépe charakterizovat pomocí finančního vyjádření produkce jablek z intenzivních i neintenzivních ovocných sadů. Údaje z let 1988 2003 uvádí graf č. 1. m il.kč 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1998 2000 2002 2004 roky produkce v neintenzivních sadech produkce v intenzivních sadech 1: Finanční vyjádření produkce jablek v intenzivních a neintenzivních sadech v ČR Zdroj: <http://www.mze.cz> Celkové tržby za produkci ovoce z sadů během sledovaných let klesají, pokles tržeb jablek vypěstovaných v intenzivních sadech v roce 2005 oproti roku 2004 byl 34 %. V grafu č. 2 je zachycen vývoj zahraničního obchodu s konzumními jablky, import několikanásobně převyšuje export a od roku 2002 narostl o 220 %.
50 D. Kudová 600000 500000 400000 tis. Kč 300000 200000 export im port 100000 0 2000 2001 2002 2003 2004 rok 2: Vývoj zahraničního obchodu s konzumními jablky ve finančním vyjádření Zdroj: Celní statistika, vlastní výpočty Zahraniční obchod s moštovými jablky během sledovaných let kolísal v závislosti na kvalitě úrody v daném roce (viz Tab. II). II: Vývoj zahraničního obchodu s moštovými jablky ve finančním vyjádření v tis. Kč 2000 2001 2002 2003 2004 export 267849 98349 394692 128169 203631 import 1720 3697 92 15455 5244 Zdroj: Celní statistika Atraktivitu velikosti trhu vyjádřeného pomocí finančního vyjádření lze označit známkou 2. 2. Roční míra růstu Nárůst ploch intenzivních plodných sadů je uveden v grafu 3. Nejvyšší nárůst ploch byl v roce 2004, a to o 211 ha ploch plodných jabloní, což je plocha odpovídající pouze 2 % plochy. V souvislosti s tímto nárůstem se zvýšil i výnos. V roce 2005 došlo k poklesu sklizně vlivem nepříznivých podmínek v období květu. Během sledovaných let došlo k poklesu celkové sklizně téměř o 14 %. V uvedených letech tvořila jablka 84 86 % celkové produkce ovoce v ČR. Podíl sklizených jablek na celkové sklizni ovoce kolísá během sledovaných let v rozmezí 2 %. Odvětví produkce jablek, vzhledem k uvedenému vývoji, hodnotím známkou 2. 3. Různorodost trhu Různorodost trhu je tvořena odrůdovou skladbou pěstovaných jabloní. Podle ÚKZÚZ Brno tato skladba v současné době není vyhovující a obměna je velmi pomalá. V ČR se pěstuje 123 odrůd jabloní, z toho 18 letních odrůd, 25 podzimních odrůd, 80 zimních odrůd a dalších asi 50 odrůd v odrůdových či poloprovozních pokusech. Různorodost trhu oceňuji z hlediska atraktivity známkou 2. 4. Sezonnost Vliv sezonnosti se v odvětví výroby jablek projevuje hlavně v závěru léta a podzimu, kdy vrcholí sklizeň jablek na vlastních zahrádkách a klesá potřeba nakupovat jablka v obchodech. Toto období končí před vánocemi, kdy jablka z vlastních zahrad jsou spotřebovaná a opět narůstá poptávka, která je během roku mimo jmenovaná období relativně stálá. Sezonnost hodnotím jako průměrně atraktivní, známkou 3. 5. Typy konkurentů V Tab. č. III jsou typy konkurence rozebrány z hlediska formy podnikatelské činnosti. Jsou uvedeny pouze do roku 2004, protože od roku 2005 tyto údaje týkající se formy podnikatelské činnosti přestal OTK ÚKZÚZ detailně sledovat.
Atraktivita odvětví produkce jablek v ČR 51 9 150 250 000 ha 9 100 9 050 9 000 8 950 8 900 200 000 150 000 100 000 t plochy plodných intenzivních sadù jabloní celková sklizeò 8 850 8 800 8 750 1999 2000 2001 2002 2003 roky 2004 2005 50 000 0 3: Vývoj ploch plodných intenzivních sadů jabloní a celkové sklizně jablek v ČR během let 1999 2005 Zdroj: MZe ČR, ÚKZÚZ Brno, OTK, OU ČR Poznámka: 2005* odhad ÚKZÚZ III: Formy podnikatelské činnosti u uživatelů ovocných sadů v ČR a jejich plocha (ha) Rok Skupina I. II. III. IV. Celkem Počet Plocha Počet Plocha Počet Plocha Počet Plocha Počet Plocha 1999 57 4 313 150 11 081 483 1 821 690 17 215 2000 53 3 985 144 10 877 553 2 343 750 17 205 2001 53 3497 143 10 821 581 3 552 777 17 870 2002 14 165 49 3587 140 9 586 674 4 469 874 17 808 2003 13 149 42 3579 143 9 543 713 4 927 911 18 198 2004 18 158 39 3438 153 10 189 1 033 5 729 1 243 19 515 Zdroj: OTK ÚKZÚZ Brno Pozn.: Skupiny: I. sady, které obhospodařuje státní podnik (školní zemědělské podniky, školní statky, církev apod.) II. sady, které obhospodařují družstva (ZD, ZOD, HD, ZVD, DV, OD) III. sady, které obhospodařují ostatní právnické osoby (a. s., s. r. o., ostatní subjekty) IV. sady, které obhospodařují fyzické osoby Rozloha a počet pěstitelů v I. skupině jsou sledovány až od roku 2002. Podle Tab. III a grafu 4 lze konstatovat, že od roku 2000 se strměji zvyšovala křivka nárůstu ploch sadů než počtu fyzických osob, které je obhospodařují. Největší nárůst plochy je od roku 2003 do 2004, a to o 7,2 %. V těchto letech také se výrazně zvýšil počet osob podnikajících v odvětví ovocnářství, a to o 36 %, přičemž tento nárůst byl způsoben hlavně zvýšením podnikajících fyzických osob (téměř o 45 %). Podle údajů OTK ÚKZÚZ dosahuje v roce 2005 počet subjektů (firem i pěstitelů) obhospodařující intenzivní ovocné sady 1 238 na ploše 18 998 ha. Oproti roku 2004 došlo ke snížení o 5 subjektů, lze tedy konstatovat, že počet subjektů se od roku 2004 podstatně nezměnil. Snížila se obhospodařovaná plocha, a to o 516 ha (to je méně než o 3 %). V odvětví produkce jablek je forma podnikatelské činnosti nezjistitelná, protože tento údaj ÚKZÚZ Brno nesleduje. Lze ale usoudit, že situace bude obdobná jako při sledování forem podnikatelské činnosti v celém odvětví ovocnářství, neboť plocha obhospodařovaná pěstiteli jablek v roce 1999 tvořila 48 % celkové plochy, v roce 2001 to bylo 53 %, v roce 2002 zaujímala 51 % a v roce 2003 to bylo 50 % celkové plochy. Na základě těchto údajů lze konstatovat, že podíl jabloňových sadů z celkové plochy ovocných sadů se během sledovaných let téměř nezmě-
52 D. Kudová 1400 20 000 poèet fyzických osob 1200 1000 800 600 400 200 19 500 19 000 18 500 18 000 17 500 17 000 16 500 plocha sadù (ha) Øada2 Øada1 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 16 000 roky 4: Nárůst počtu fyzických osob a plochy sadů Zdroj: ÚKZÚZ Brno, OTK nil. Největším pěstitelem jablek v ČR je Zemědělské družstvo Dolany na Náchodsku, které pěstuje plodné jabloně na výměře kolem 270 ha. Celková rozloha jejich ovocných sadů je v současnosti 423 ha, plodné jabloně tvoří téměř 64 % celkové výměry (<http:// www.cerstvezpravy.cz>). Vzájemně si naši pěstitelé konkurují minimálně, hlavním konkurentem jsou pěstitelé z Polska a Slovenska, kteří produkují jablka za příznivějších ekonomických podmínek. Dovoz do ČR je uskutečňován za nižší ceny, než jsou tuzemské výrobní náklady. Atraktivitu hodnoceného kritéria oceňuji známkou 2. 6. Míra koncentrace Největší plochy jabloňových sadů jsou ve středních Čechách a v roce 2005 tvořily z celkové plochy ovocných sadů 25 %, plochy jabloňových sadů v severních Čechách představují 10,8 % a plochy na jižní Moravě 8,9 %. Plochy intenzivních sadů se během sledovaných let zvýšily nejvíce opět ve středních Čechách, a to o 15 %, ve všech dalších oblastech došlo buď k minimálnímu nárůstu ploch nebo k poklesu, nejvyšší snížení ploch bylo v jihozápadních Čechách, a to o 14 %. 3000 2500 ha 2000 1500 1000 2001 2005 500 0 Stř. Čechy Sev. Čechy J-Z Čechy Vých.Čechy J. Morava S.Morava kraje ČR 5: Vývoj ploch intenzivních jabloňových sadů v jednotlivých krajích ČR od roku 2001 do roku 2005 Zdroj: <http://www.mze.cz>, vlastní výpočty
Atraktivita odvětví produkce jablek v ČR 53 Atraktivitu sledovaného odvětví z hlediska míry koncentrace lze hodnotit známkou 3. 7. Vstupy a výstupy Mezi vstupy do odvětví z hlediska kapitálové náročnosti lze zařadit - cenu půdy - náklady na založení intenzivního jabloňového sadu - náklady na ošetřování jabloňového sadu. V České republice se uplatňují dva druhy cen zemědělské půdy: 1. Ceny úřední jsou ceny určené pro daňové účely, pro prodej a koupi pozemků ve vlastnictví státu. Jsou to ceny stanovené cenovými předpisy Ministerstva financí ČR a Ministerstva zemědělství ČR. Průměrná úřední cena za celou ČR je 5,24 Kč za m 2. 2. Ceny tržní jsou určovány nabídkou a poptávkou, na jejich výši má prvořadý vliv poloha a velikost pozemku a účel využití kupovaného pozemku. Tab. IV uvádí rozdílné tržní ceny pozemků rozdělené dle velikosti prodávané výměry. Nejnižší ceny jsou u pozemků nad 5 ha určené pro zemědělské využití. Průměrná tržní cena zemědělských pozemků s výměrou nad 5,0 ha je po převážnou část sledovaného období nižší než průměrná úřední cena zemědělské půdy. IV: Tržní ceny vybraných druhů pozemků za období let 1993 2002 (Kč.m 2 ) Druh pozemku Velikost prodávaných pozemků (ha) do 0,10 0,1 0,25 0,25 0,5 0,5 1,0 1,0 2,0 2,0 5,0 5,0 10,0 nad 10,0 průměr Orná půda 202,97 126,54 67,16 79,43 25,12 16,65 8,67 5,72 32,50 Vinice 16,60 63,02 25,31 7,84 5,87 23,81 Ovocný sad 111,89 84,49 58,23 57,46 51,56 11,92 1,89 57,25 Zahrada 118,83 109,44 52,84 37,10 16,61 17,54 16,67 10,83 80,25 TTP 48,74 42,05 32,60 16,75 7,01 4,64 2,50 2,83 9,40 Zdroj: Výběrové šetření VÚZE Nejvyšší průměrné tržní ceny mají za sledované období zahrady (80,25 Kč.m 2 ), druhá nejvyšší průměrná tržní cena je u ovocných sadů, a to 57,25 Kč. m 2. Obecně lze konstatovat, že i když průměrná tržní cena zemědělské půdy je značně vysoká 25,76 Kč. m 2, pozemky pro zemědělské využití pro tržní produkci s výměrou nad 5,0 ha mají průměrnou cenu nízkou, kolem 5,04 Kč.m 2, což je celostátní průměr úřední ceny zemědělské půdy podle BPEJ (bonitované půdně ekologické jednotky)(<http://www.mze.cz>). Náklady na založení intenzivních jabloňových sadů Výše těchto nákladů souvisí s počtem stromků vysazeným na jednotku plochy. Intenzivní pěstování jablek v současné době charakterizují nižší pěstitelské tvary a větší počet stromů vysazovaných na jednotku plochy (hustota výsadby pro tvary vřeten je až 4000 stromků na ha). Z ekonomického hlediska jsou husté výsadby investičně náročnější a mají kratší životnost. Ekonomická efektivnost těchto výsadeb je podmíněna použitím moderních odrůd a hnojivé závlahy (převážně kapkové). U jabloní nastává začátek hospodářsky významné plodnosti za dva až čtyři roky od založení sadu (vřeteno, volný zákrsek), což umožňuje dosáhnout návratnost investic i při životnosti sadu 10 15 let. K poklesu plodnosti a kvality ovoce dochází kolem 12 15 roku od výsadby (Blažek, 2001). Do nákladů uvedených v Tab. č. V. jsou zahrnuty i náklady na ošetřování výsadby před vstupem do plodnosti. V: Celkové náklady na zakládání intenzivních sadů v ČR v roce 2003 (Kč.ha 1 ) Druh Tvar Počet stromků na ha Celkem (Kč. ha 1 ) Jabloně Vřeteno 2 860 653 000 Jabloně Pásová výsadba 1 125 409 000 Zdroj: http://www.kr-jihomoravsky.cz/urad/ozpz/> Náklady na ošetřování jabloňového sadu Náklady na ošetřování sadu kolísají v rozmezí 71 tis. Kč až 86 tis. Kč, průměrné roční náklady za uvedené roky jsou 75 226 Kč.ha 1.
54 D. Kudová VI: Průměrné roční náklady na ošetřování 1 ha plodné výsadby jabloní v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti v ČR v letech 1998 až 2003 (Kč.ha 1 ) 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Náklady 73 578 71 567 72 651 69 264 86 153 78 140 Zdroj: <http://www.vuze.cz/cz/> Ceny ovoce Na základě šetření ČSÚ poklesly ceny zemědělských výrobců konzumních jablek v roce 2005 ve srovnání s rokem 1999 o 3 %, ceny moštových jablek téměř o 37 %. Ceny během sledovaných let kolísaly v závislosti na výši úrody v daném roce. VII: Průměrné ceny zemědělských výrobců v ČR (Kč.t 1 ) Druh ovoce 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Jablka konzumní 8 219 8 432 8 246 8 548 8 289 9 047 7 975 Jablka moštová 3 118 1 553 2 087 1 637 2 622 1 573 1 960 Zdroj: ČSÚ Poznámka údaj za období I. VIII. 2005 Při srovnání pohybu cen zemědělských výrobců (CZV) a cen spotřebitelských (SC) (viz graf 6), je možno konstatovat nárůst spotřebitelských cen (o 55 %) při současném minimálním nárůstu do roku 2004 a poklesu v roce 2005. Poměr CZV ku SC se snižuje od 54 % v roce 1992 na 34,5 % v roce 2005. 30 25 Kč.kg-1 20 15 10 CZV 5 0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SC rok 6: Vývoj cen zemědělských výrobců a spotřebitelských cen konzumních jablek v letech 1992 2005 v Kč.kg 1 Zdroj: ČSÚ Poznámka: rok 2005 údaj za období I. VIII. 2005 Atraktivitu vstupů a výstupů v odvětví produkce jablek mohu označit známkou 1. 8. Míra a typy integrace Vertikální integrace znamená mimo jiné, že k nákupu a prodeji dojde prostřednictvím zajištěných vztahů. V odvětví produkce jablek je to otázka prodeje celé úrody pomocí odbytových družstev, nebo prodeje do konzerváren a nebo uskladnění ve vlastních skladech; konkurenceschopné jsou sklady s řízenou atmosférou. Další typ integrace je integrace vpřed a ta je tvořena: - schopností odlišit produkt pěstování jablek na ekologických farmách - lepší přístup k informacím o trhu domnívám se, že informace o velikosti poptávky není v tomto odvětví nepostradatelnou informací, neboť nelze přizpů-
Atraktivita odvětví produkce jablek v ČR 55 sobit během vegetačního období vlastnosti produktu poptávce - přístup k distribučním kanálům prodej přímo nebo prostřednictvím odbytových družstev. Pěstitelé ovoce zakládají společná odbytová družstva, do kterých se sdružují a mají tak silnější pozici pro vyjednávání s obchodními řetězci. V komoditě jablka působí v současné době na trhu čtyři odbytová družstva: CZ FRUIT, ZN FRUIT, JIHOFRUKT a nově EB FRUIT. Odbytová družstva ZN FRUIT, JIHOFRUKT působí výhradně v Jihomoravském kraji, CZ FRUIT je geograficky rozdělen do tří regionů, a to Západ, Střed a Východ a EB FRUIT sdružuje ovocnáře z Libereckého a Královéhradeckého kraje. Tato družstva sdružují něco přes jednu třetinu producentů ovoce s kapacitou přes 60 % chladírenských skladů ČR. Činnost těchto center je hrazena z obchodní marže při prodeji ve výši do 3 %, přičemž členský podnik se zavazuje, že většinu produkce konzumního ovoce bude odbytovat prostřednictvím družstva a bude poskytovat družstvu informace o svých plochách, výši a kvalitě vypěstovaného ovoce. Tato družstva vznikla na stejných principech jako v členských státech EU (dle nařízení Rady EHS č. 2 200/1996 o společné organizaci trhu čerstvého ovoce a zeleniny). V ČR družstva na přibližně stejné bázi existovala do roku 1952, kdy byla znárodněna (Salaš, 2003). Jedním ze základních cílů odbytových družstev se stala jednotná kvalita zboží a to ve všech fázích procesu produkce, skladování, balení a expedice. Z tohoto hlediska atraktivity je odvětví oceněno známkou 3. 9. Marže Marže je marginální (mezní) výnos neboli hrubé rozpětí, což je dáno rozdílem ceny a přímých nákladů, nebo tržbami a náklady prodaného zboží. 7: Celkové náklady a tržby za jablka v kukuřičné a řepařské oblasti v letech 1999 2003 v podnicích s podvojným účetnictvím 1999 2000 2001 2002 2003 Náklady celkem (Kč.ha 1 ) 71 567 72 651 69 242 86 153 78 140 Tržby za výrobky (Kč.ha 1 ) 81 249 64 365 53 047 42 531 58 523 Marže 9 682 8 286 16 195 43 622 19 617 Zdroj: <http://www.vuze.cz/cz/>, vlastní výpočty Při záporném výsledku hospodaření je nutno hodnotit atraktivitu známkou 1. 10. Úspory z rozsahu Sdílení činností s dalšími útvary úspor lze dosáhnout spoluprací s ostatními útvary rostlinné výroby (náklady na mechanizaci, odbornou práci, nákup a aplikace hnojiv a chemických ochranných prostředků, management). Činností se společnými náklady je možno jmenovat sdílení nákladů na nákup a provoz mechanizace společné s dalšími útvary rostlinné výroby, odbornou práci, nákup a aplikaci hnojiv a chemických ochranných prostředků. Snižování nákladů při zakládání nového sadu je nutno počítat s intenzivní výrobou, protože zahušťované výsadby obecně snižují pracovní náklady na tunu vyprodukovaného ovoce. Zejména se jedná o náklady na řez stromů, sklizeň ovoce a chemickou ochranu porostu před škůdci. Lze konstatovat, že úspory z rozsahu patří v odvětví výroby produkce jablek mezi významné ekonomické vlivy a z hlediska atraktivity je lze ohodnotit známkou 2. 11. Bariéry vstupu finanční i nefinanční Bariéry vstupu do odvětví se neustále mění vlivem vývoje nových technologií, uplatňování nových konkurenčních strategií a konkurenčních firem, změn vyplývajících ze zásahů státu a celkové politické situace. Z celkového posouzení mají bariéry vstupu střední důležitost a hodnotím je známkou 3. 12. Diferenciace V tomto odvětví se nedá hovořit o výrobkové diferenciaci v pravém smyslu slova. Jedná se spíše o výběr správných odrůd, které však nelze měnit dle momentální poptávky na trhu. Tento faktor oceňuji známkou 2. 13. Potřebná technologie výroby Vlastnictví výrobní technologie tyto náklady souvisejí s kapitálovými požadavky (nákup speciální mechanizace do sadu) a s úsporami z rozsahu. Výhodný přístup k surovinám nákup kvalitního výsadbového materiálu není problémem. V ČR je 77 školkařských podniků (dle OU), jejich celková produkce je uvedena v Tab. č. VIII.
56 D. Kudová VIII: Přehled o školkařské výrobě jabloní v ČR v letech 1990 2005 Druh 1990 1995 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Jabloň 754 743 938 073 1 126 691 1 065 031 975 545 925 006 1 202 463 888 742 Zdroj: <http://www.mze.cz> Potřebné technologii z hlediska atraktivity přiřazuji známku 2. 14. Společenské postoje a trendy Spotřeba ovoce v České republice se od roku 1990 mírně zvyšuje. Souvisí to s cílenou aktivitou zdravotnických organizací spolu s médii změnit styl stravování a zaměřit se na vyšší konzumaci ovoce a zeleniny. Spotřeba ovoce na osobu a rok se od roku 1990 do roku 2005 zvýšila o 12,1 kg na osobu a rok (o 18,8 %) na současných 76,5 kg na osobu a rok. Výrazný podíl na celkové spotřebě ovoce mají jablka, jejichž spotřeba má stále rostoucí trend (viz Tab. IX). Od roku 1990 do roku 2005 se zvýšila spotřeba jablek o 65 %. Tento údaj je ale zcela odlišný, pokud pro rok 1990 použiji údaj FAO, který uvádí spotřebu jablek v ČR ve výši 21,3 kg na osobu a rok. Potom by zvýšení spotřeby jablek bylo ve sledovaných letech pouze o 11 %. IX: Spotřeba jablek v ČR v hodnotě čerstvého ovoce (kg.os 1.rok 1 ) Rok 1990 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Spotřeba 14,5 17,8 19,0 19,5 23,0 23,5 25,0 22,0 24,0 23,8 Zdroj: <http://www.mze.cz> Velmi významnou součástí našeho ovocnářství je produkce ovoce pro samozásobení a výrazně tak ovlivňuje poptávku. V roce 2004 bylo z 53 % sklizeného ovoce vypěstovaného v neintenzivních sadech pro samozásobení určeno 51 % sklizně (sklizeň z intenzivních sadů v tomto roce tvořila 47 % celkové sklizně) (<http://www.mze.cz>). Spotřeba ovoce v zemích EU od počátku 90. let meziročně klesala, avšak od roku 2000 byl zaznamenán opětovný mírný nárůst. Největší roční spotřeba ovoce je v Řecku (170 kg.os 1 ), Itálii (145 kg.os 1 ), Rakousku (138 kg.os 1 ) a Portugalsku (130 kg.os 1 ), nejnižší spotřebu vykazují Irsko (85 kg.os 1 ), Velká Británie (83 kg.os 1 ) a skandinávské země (<http:// www.mze.cz> ). Společenské postoje a trendy lze ve sledovaném odvětví z hlediska atraktivity hodnotit známkou 5. 15. Zákony a vládní regulace Tuto legislativní oblast bych zhodnotila z pohledu vládních subvencí dotační politika státu a existence vývozních subvencí pro čerstvé ovoce a zeleninu dle Nařízení Rady a Komise ES. V následujícím krátkém přehledu je uvedeno spektrum podpůrných programů, ve kterých je možno žádat o finanční prostředky. Je ale nutno zdůraznit, že mnoho producentů ovoce na tyto finanční prostředky nedosáhne z důvodu vysoké administrativní náročnosti při vyplňování a podávání žádostí na MZe ČR a SZIF. Podpora restrukturalizace ovocných sadů dotace je určena na nezbytné zlepšení zdravotního stavu ovocných stromů a zlepšení kvality produkovaného ovoce. Sazba do 200 000 Kč.ha 1 vysázeného ovocného sadu uznanou sadbou jabloní na výměře min. 1 ha (min. počet stromů 800 ks.ha 1 ). Sazba do 100 000 Kč.ha 1 vysázeného ovocného sadu uznanou sadbou jabloní na výměře min. 1 ha (min. počet stromů 400 ks.ha 1 ). V Tab. č. X je uvedena výše dotací v letech 1995 2004. Tyto dotace byly poskytovány podle dotačních pravidel platných před vstupem České republiky do Evropské unie. X: Výše dotací na 1 ha (v tis. Kč.ha 1 ) Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Dotace 53 42 50 80 60 77 55 150 155 145 Zdroj: <http://www.mze.cz>
Atraktivita odvětví produkce jablek v ČR 57 Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech účelem je zvýšení konkurenceschopnosti a kvality ovoce. Maximální výše podpory: do 60 tis. Kč. ha 1. V roce 2003 byla výše podpory 26 540 Kč.ha 1 a v roce 2004 výše podpory činila 48 700 Kč.ha 1. Dalším zdrojem, ze kterého jsou vypláceny národní podpory, je Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Možné podpory poskytované tímto fondem pro producenty jablek jsou následující: Program Zemědělec v rámci tohoto programu jsou podporovány investice sloužící ke zpracování produktů ze zemědělské produkce. Finanční limit pro rok 2004 byl 490 mil. Kč. Program Mládí cílem programu je usnadnit zahájení a rozvoj zemědělské výroby na bázi rodinných subjektů pro mladé podnikatele a mladé rodiny do 40 let. Finanční limit není pro tento program specifikován. Podpora pojištění účelem podpory je zpřístupnění pojistné ochrany širokému okruhu zemědělců a tím dosažení vyššího zajištění podnikatelských aktivit proti nepředvídatelným škodám a částečná kompenzace pojistného, vynaloženého na pojištění plodin. Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství podpora z tohoto programu je určena na pořízení strojů pro zemědělskou výrobu, na rekonstrukci a modernizaci skladovacích kapacit a k zavádění hygienických standardů při skladování (<http:// www.mze.cz>). Další možnosti čerpání jsou ze zdrojů EU prostřednictvím Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF). Tyto prostředky lze získat zejména z pěti oblastí a jsou to tyto oblasti: - jednotná platba na plochu - odbytové organizace producentů - operační program rozvoje venkova a multifunkční zemědělství - horizontální plán rozvoje venkova - podpora propagace. Dále lze požadovat finanční prostředky podle jednotlivých programů na investiční projekty a provozní záležitosti (Ludvík, 2005). Vládní subvence hodnotím známkou atraktivity 4. XI: Matice hodnocení atraktivity odvětví produkce jablek v České republice Kritéria atraktivity Váha Atraktivita Vážené skóre Velikost trhu 0,11 2 0,22 Roční míra růstu 0,11 2 0,22 Různorodost trhu 0,05 2 0,10 Sezónnost 0,03 3 0,09 Typy konkurentů 0,09 2 0,18 Míra koncentrace 0,08 3 0,24 Vstupy a výstupy 0,05 1 0,05 Míra a typy integrace 0,04 3 0,12 Marže 0,11 1 0,11 Úspory z rozsahu 0,04 2 0,08 Bariéry vstupu finanční i nefinanční 0,06 3 0,18 Diferenciace 0,06 2 0,12 Potřebná technologie výroby 0,03 2 0,06 Společenské postoje a trendy 0,08 5 0,40 Zákony a vládní regulace 0,06 4 0,24 Celkem 1,00 2,41 Závěr Atraktivitu odvětví produkce jablek hodnotím jako podprůměrnou, výsledek skóre atraktivity podle matice hodnocení atraktivity tohoto odvětví je roven 2,41; jako průměrné skóre se uvádí hodnota 3. Matici hodnocení atraktivity je třeba chápat jako velmi dobrý pomocný nástroj pro zvažování nejvýznamnějších faktorů vnějšího prostředí. Toto hodnocení vyplývá ze současného pohledu na situaci v daném odvětví, lze předpokládat, že součas-
58 D. Kudová ná situace se bude vyvíjet a s časem měnit. V současnosti lze základní důvody nízké atraktivity tohoto odvětví vymezit takto: - odvětví je roztříštěné, působí v něm mnoho subjektů - po vstupu ČR do EU neexistuje ochrana trhu proti silné zahraniční konkurenci - na straně odběratelů působí obchodní řetězce s velkou vyjednávací silou - samozásobitelství v ČR tvoří téměř čtvrtinu celkové sklizně - z pohledu finančního vyjádření nepatří trh mezi velké - příjmy v prvních letech po vstupu do odvětví jsou minimální. Je možno se domnívat, že zájem nových podnikatelských subjektů o vstup do odvětví produkce jablek je minimální a v blízké budoucnosti se tato situace zřejmě nebude měnit. Na druhé straně je ale možno předpokládat zájem zahraničních subjektů o vstup na český trh s jablky a získání části podílu na trhu. Souhrn Příspěvek se zabývá určením atraktivity produkce jablek v České republice s využitím matice hodnocení atraktivity podle Higginse a Vincze (1989). Jsou stanovena klíčová kritéria pro hodnocení atraktivity z pěti oblastí, a jsou to: faktory trhu, faktory konkurence, finanční a ekonomické faktory, technologické faktory a socio-politické faktory. Klíčová kritéria jsou podrobně rozebrána a zhodnocena z pohledu producenta působícího v odvětví produkce jablek. Text navazuje na příspěvky z odvětví ovocnářství a odvětví produkce jablek, které publikovala Kudová (2003, 2004, 2005) a Chládková (2003). Aplikací metod na jiné odvětví se zabýval Žufan a kol. (2001) a atraktivitu odvětví vinařství sledoval Tomšík, Žufan (2004). Podle údajů OTK ÚKZÚZ dosahuje v roce 2005 počet subjektů (firem i pěstitelů) obhospodařující intenzivní ovocné sady 1 238 na ploše 18 998 ha. V roce 2003 byl počet subjektů 1 243 a plocha činila 19 514 ha. Celkové tržby za produkci ovoce z sadů od roku 1999 do roku 2004 klesaly, pokles tržeb jablek vypěstovaných v intenzivních sadech v roce 2005 oproti roku 2004 byl 34 %. V zahraničním obchodě převládá výrazně dovoz do ČR nad vývozem, od roku 2002 do roku 2004 narostl dovoz konzumních jablek o 220 %. Nejvyšší nárůst ploch byl v roce 2004, a to o 211 ha ploch plodných jabloní, což je plocha odpovídající pouze 2 % plochy. V souvislosti s tímto nárůstem se zvýšil i výnos. Různorodost trhu je tvořena odrůdovou skladbou pěstovaných jabloní. Podle ÚKZÚZ Brno odrůdová skladba v současné době není vyhovující a obměna je velmi pomalá. Největší plochy jabloňových sadů jsou ve středních Čechách a v roce 2005 tvořily z celkové plochy ovocných sadů 11 %, což je více než 2 000 ha. Lze konstatovat, že i když průměrná tržní cena zemědělské půdy je značně vysoká 25,76 Kč.m 2, pozemky pro zemědělské využití pro tržní produkci s výměrou nad 5,0 ha mají průměrnou cenu nízkou, kolem 5,04 Kč.m 2, což je celostátní průměr úřední ceny zemědělské půdy podle BPEJ. Celkové náklady na výsadbu jabloňových sadů činí 409 000 Kč.ha 1 až 653 000 Kč.ha 1 podle počtu stromků na ha. Průměrná hodnota nákladů na ošetřování jabloňového sadu jsou 75 226 Kč.ha 1, je to průměr od roku 1998 do roku 2003. Realizace zisku v odvětví produkce jablek je prodejem celé úrody pomocí odbytových družstev, nebo prodejem do konzerváren a nebo uskladněním ve vlastních skladech, konkurenceschopné jsou sklady s řízenou atmosférou. Spotřeba ovoce v České republice se od roku 1990 mírně zvyšuje, od roku 1990 do roku 2005 se zvýšila o 12,1 kg na osobu a rok (o 18,8 %) na současných 76,5 kg na osobu a rok. Výrazný podíl na celkové spotřebě ovoce mají jablka, jejichž spotřeba má stále rostoucí trend. Od roku 1990 do roku 2005 se zvýšila spotřeba jablek o 65 %. MZe ČR a EU prostřednictvím SZIF uvádí spektrum podpůrných programů, ve kterých je možno žádat o finanční prostředky. Je ale nutno zdůraznit, že mnoho producentů ovoce na tyto finanční prostředky nedosáhne z důvodu vysoké administrativní náročnosti při vyplňování a podávání žádostí. Atraktivitu odvětví produkce jablek hodnotím jako podprůměrnou, výsledek skóre atraktivity podle matice hodnocení atraktivity tohoto odvětví je roven 2,41, což je nižší než průměrné skóre, které je rovno třem. Příspěvek je součástí řešení výzkumného záměru PEF MZLU v Brně (č. MSM 6215648904). odvětví, produkce jablek, atraktivita, prostředí, analýza
Atraktivita odvětví produkce jablek v ČR 59 Literatura Blažek, J.: Pěstujeme jabloně. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Brázda, 2001, 280s. ISBN 80-209- 0294-5 Higgins, J. M., Vincze, j. w.: Strategic management: Text and cases. New York: The Dryden Press, 1989, 1180 s. KUDOVÁ, D., CHLÁDKOVÁ, H.: Vybrané ekonomické faktory v odvětví výroby jablk. In Firma a konkurenční prostředí. Brno: PEF MZLU, 2003, s. 284 290. ISBN 80-7157-695-6 KUDOVÁ, D., CHLÁDKOVÁ, H.: Charakteristika odvětví ovocnictví ČR. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2003, IL, No. 6, pp. 265 278, ISSN 1211-8516 KUDOVÁ, D.: Charakteristika odvětví výroby ovoce na Moravě. In Odvětvové strategie a politiky. Křtiny: PEF MZLU v Brně, 2004, s. 64 69. ISBN 80-7157-835-5 KUDOVÁ, D.: Bariéry vstupu v odvětví produkce jablek v České republice. In Sborník prací z mezinárodní vědecké konference Agrární perspektivy XIV. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2005, s. 421 426. ISBN: 80-213-1372-2. KUDOVÁ, D., CHLÁDKOVÁ, H.: Konkurenční prostředí v odvětví produkce jablek v ČR. In Strategické řízení. 1. vyd. Praha: 2005, s. 62 69. ISBN 80-213-1411-7 CHLÁDKOVÁ, H.: Úvodní studie ke strukturální analýze odvětví výroby ovoce v ČR. In Model evropského zemědělství a jeho implementace v podmínkách ČR. České Budějovice: JČU České Budějovice, 2002, s. 39 44. ISBN 80-7040-601-1. PORTER, M. E.: Konkurenční strategie. Praha: Victoria Publishing, 1994, 403 s., ISBN 80 85605 11 2 Salaš.P.: Modernizace výukového procesu u předmětů ovocné, okrasné školkařství a ovocnářství. In: Sborník přednášek z odborného semináře.1.vyd. Lednice na Moravě. MZLU v Brně, 2003. s.14 31. ISBN 80-7157-715-4 SEDLÁČKOVÁ, H.: Strategická analýza. Praha: C. H. Beck, 2000, 101 s., ISBN 80 7179 422 8 Situační a výhledová zpráva Ovoce 2000, Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2000, 69 s., ISBN 80 7084-148-6 Situační a výhledová zpráva Ovoce 2001, Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2001, 72 s., ISBN 80 7084-198-2 Situační a výhledová zpráva Ovoce 2002, Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2002, 71 s., ISBN 80 7084-225-3 Situační a výhledová zpráva Ovoce 2003, Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2003, 73s., ISBN 80 7084-254-7 TOMŠÍK, P., ŽUFAN, P.: Analýza atraktivity odvětví vinařství v České republice. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis 2004, LII, No. 3, pp. 135 142. ISSN 1211-8516 ŽUFAN, P., ERBES, J., ČERNÍKOVÁ, R.: Příspěvek k analýze odvětví výroby nealkoholických nápojů v České republice. In AP IX. Agrární sektor před vstupem ČR do EU. Praha: ČZU v Praze, 2001, 312 318 s. ISBN 80-213-0714-5 České jablko: levnější a méně stříkané. URL: <http:// www.ekonomika.idnes.cz> <13. 9. 2004> CHLÁDKOVÁ, H.: Úvodní studie ke strukturální analýze odvětví výroby ovoce v ČR. URL: <http:// old.mendelu.cz/~manage/> <31. 5. 2005> Koncepce rozvoje ovocnictví Jihomoravského Kraje. URL:<http://www.kr-jihomoravsky.cz/urad/ozpz/> <20. 12. 2004> KUDOVÁ, D., CHLÁDKOVÁ, H., POŠVÁŘ, Z.: Ovocný sad případová studie do managementu. URL: <http://old.mendelu.cz/~manage/> <12. 12. 2004 Ludvík,M.: Možnost čerpání dotací pro ovocnářství v roce 2005. URL: <http://www.zahradaweb. cz> <13. 9. 2004> POLÁČKOVÁ, J.: Výběrové šetření o nákladovosti zemědělských výrobků v síti FADN. URL: <http:// www.vuze.cz/cz/> <25. 11. 2005> Situační a výhledová zpráva Ovoce 2004, Ministerstvo Zemědělství. URL: <http://www.mze.cz> <12. 5. 2004> Situační a výhledová zpráva Půda 2004, Ministerstvo Zemědělství. URL: <http://www.mze.cz> <12. 5. 2004> Situační a výhledová zpráva Ovoce 2005, Ministerstvo Zemědělství. URL: <http://www.mze.cz> <10. 10. 2004> Největší český pěstitel jablek ZD Dolany čeká průměrnou úrodu. URL: <http://www.cerstvezpravy. cz> <5. 12. 2004> Adresa Ing. Dagmar Kudová, Ústav managementu, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika
60