Změny devizového kurzu ČNB a vývoj mezd Changes in the exchange rate of the CNB and wage developments

Transkript

1 Změny devizového kurzu ČNB a vývoj mezd Changes in the exchange rate of the CNB and wage developments Abstrakt Jaruše Krauseová Oslabení české koruny ovlivnilo pozitivní vývoj tržeb exportujících firem. Zvýšení tržeb a vysoký podíl přidané hodnoty na tržbách je předpokladem velikosti mzdových nákladů. Dané hodnoty však jsou především zásluhou inovačních aktivit a nikoliv působením devizového kurzu. Abstract Czech crown depreciation had a positive impact upon the developement of revenues of exporting firms. An increase in revenues and a high share of the added value in revenues of exporting firms. An increase in revenues and a high share of the added value in revenue determine the labor costs. However, the values achieved result particulary from innovations, not the exchange range effects. Klíčová slova devizový kurz, tržba, přidaná hodnota, mzdy Key words Foreign Exchange rate, revenue, added value, wages V roce 2013 ČNB provedla oslabení české koruny s určitými výkyvy. V souhrnu tyto změny představovaly oscilaci oslabeni devizového kurzu koruny kolem deseti procent. Ve vztahu k podnikatelské sféře ČNB sdělila, že tímto chce podpořit pozitivní vývoj tržeb exportujících firem, zlepšit tím jejich možnosti tvorby vlastních finančních zdrojů a to na mzdy. Záměr ČNB podpořit růst mezd je jistě pozitivní. Nízké mzdy zejména vysokoškolsky vzdělaných pracovníků v oblasti vědy, školství, zdravotnictví atd. jsou jednou z příčin ekonomické emigrace a tím demografický vývoj v ČR ztrácí na kvalitě. 63

2 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Dopad kurzových změn se bezprostředně měl projevit a také projevil na úrovni podniků. Ve finančním řízení firem se často zdůrazňují některé způsoby tvorby kapitálu jako je např. překapitalizování, podkapitalizování nebo zadluženost atp. Většinou se pozitivně hodnotí překapitalizování a opomíjí se vyhodnotit alokaci kapitálových zdrojů společností a skoro opomíjená jsou i další hlediska výsledků finančního hospodaření. Zadluženost se odsuzuje, ačkoliv je cestou k rychlému získání toho kapitálu, který je nutný pro dosažení a udržení postavení podniku na trhu. V úspěšném rozvoji podniku jsou však především významné hodnoty jichž má být dosaženo, neboť jsou cílem podnikání. Přes různé názory na cíle podnikání je to především velikost tržní hodnoty firmy a dosažení zisku, ale jsou i jiné a velmi významné. Podle cíle podnikání se určují úkoly další úkoly v řízení podniku. Hodnotí se průměrná mzda, ale velmi významné je posílení finančních zdrojů na mzdy. Pro finančního manažera je prioritní úkol řídit tvorbu kapitálu a mít připravenou dostatečnou zásobu peněz. Pozornost v řízení firem směřuje k tržbám, které jsou zásadním interním finančním zdrojem a předurčují možnost tvorby kapitálových zdrojů. Podle výše tržeb si finanční manažer připravuje zásobu peněz z vlastní činnosti podnikání. Dalším jeho úkolem je, jak tyto finanční zdroje, ale také peníze, rozdělit. Rozdělování finančních zdrojů, a jejich umístění do spotřeby - mezd a investic,patří mezi velmi významné stránky finančního řízení. Na základě rozdělování tržby vznikají hodnoty, které specifikují výsledky podnikání např. EBIT, EAT a další. Rozdělování tržby začíná materiálovými výdaji a výdaji za služby. Z tržeb potom vzniká přidaná hodnota. Ve výkazu Účet zisku a ztrát je přidaná hodnota vyjádřená v samostatném řádku a víme, že hodnota v něm vyjádřená není základem pro platby daně z přidané hodnoty, ale má jiný význam. Přidaná hodnota je finančním zdroj na mzdy, odpisy( jen daňově uznatelné),úroky, daně a na zisk ( hospodářský výsledek daného účetního období). Tvorba a rozdělení přidané hodnoty má následující postup: 1 Tržba (obrat) 2 - výkonová spotřeba 3 = přidaná hodnota 3 - mzdy 4 - odpisy 5 - úroky(finanční zisk nebo ztráta) 6 - daně 7 = čistý zisk 64

3 Pro rozvoj podniku a tudíž je významná velikost přidané hodnoty, která je ovlivněna mnoha vlivy, ale mezi základní patří: 1. Objem prodaného zboží, služeb 2. Ceny prodaného zboží, služeb 3. Struktura prodaného zboží a služeb 4. Ceny materiálu a materiálových služeb 5. Množství spotřeby materiálu a materiálových služeb 6. Struktura spotřeby materiálu a materiálových služeb 7. Devizový kurz Všechny výše uvedené faktory jsou předmětem podnikového řízení a úkol je zvyšovat tržby a také působit na snižování materiálových nákladů a služeb. Většina faktorů ( od 1 6) je přímo ovlivnitelná podnikovým managementem. Vývoj devizového kurzu podnikový management ovlivnit nemůže, musí se vyrovnat s kurzovým rizikem. Devizový kurz ovlivňuje rozdílným způsobem tržby exportujících a importujících firem. Pro výhradně exportující firmy je výhodný trend oslabení koruny. Pro importující firmu je však velmi výhodný trend posilování koruny. Většina podniků však současně importérem a také exportérem, záleží na vzájemném vztahu a především objemu exportu a importu. Pro čistého exportéra má oslabení koruny pozitivní dopad na přidanou hodnotu a pro čistého importéra je oslabení koruny nevýhodné. V meziročním vývoji se má přidaná hodnota, tržba (obrat) a materiálové náklady projevit následujícím trendem: I přidané hodnoty > I tržeb > I výkonové spotřeby Vývoj měřený meziročními indexy posuzuje dynamiku změn mezi výsledky finančního hospodaření a náklady. Dynamika vývoje přidané hodnoty má být vyšší, než je meziroční vývoj tržeb. Současně meziroční vývoj tržeb má být vyšší, než je vývoj výkonové spotřeby. Vznikají příznivé podmínky pro vývoj mzdových prostředků. Můžeme z tohoto i odvodit cílový mzdový trend: I přidané hodnoty > I tržeb > I osobních nákladů Pokud však je trend protisměrný a horizontálně v čase je vyjádřený: I přidané hodnoty < I tržeb < I výkonové spotřeby Může nastat dokonce i tento trend, který naznačuje finanční tíseň podniku: I přidané hodnoty < I tržeb < I osobních nákladů 65

4 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Meziroční trend vývoje přidané hodnoty je nižší, než je trend vývoje tržeb a než je vývoj materiálových nákladů. V této situaci materiálové náklady a náklady za služby mají vyšší dynamiku než možný vývoj mzdových prostředků. Růst mezd v této situaci je velmi nepravděpodobný. Pokud meziroční pokles osobních nákladů je nižší, než je meziroční vývoj předané hodnoty a tržeb, potom se projevuje závažná finanční tíseň podniku. Posoudit meziroční trendy dopadu devizového kurzu tj. operací ČNB na vývoj osobních nákladů prozatím nelze, protože trendová analýza vyžaduje vyhodnotit období aspoň tří let. Statistická data mají prozatím dvě období, proto se musí zvážit poměrové hodnoty. Vztah přidané hodnoty a osobních nákladů je užitečné posuzovat podle podílu přidané hodnoty na obratu a podílu osobních nákladů na obratu. Čím vyšší je podíl přidané hodnoty na obratu, tím větší jsou možnosti pro rozdělení osobních nákladů tj. mezd z finančních zdrojů podniku. V podniku vytvořená přidaná hodnota je nově vznikající hodnotou firmy, která se rozděluje těmito směry: odměna za práci mzdové náklady, tj. osobní náklady obnova finančním zdrojem jsou odpisy dlouhodobého majetku rozvoj finančním zdrojem je zisk aktivovaný do rozvoje podniku odměna pro vlastníky za riziko z podnikání výplata dividendy nebo podílu na zisku Přidaná hodnota je novou hodnotou a vyjadřuje se jako finanční zdroj, který se dělí mezi zaměstnance, banky, stát a podnik, a ten zastupuje vlastníky. Tento finanční zdroj se dělí několik velmi významných subjektů a každý z nich vyjadřuje velmi silnou zájmovou skupinu. Zájmy subjektů, kteří se dělí o přidanou hodnotu, mají různý charakter a jejich řízení je charakterizované řízením mezd, úroky, daněmi, odpisy a ziskem. Způsob rozdělování tržby a řízení velikosti přidané hodnoty je ovlivněn způsobem řízení jednotlivých společností, např. provázané vztahy mezi ekonomicky a vlastnicky spřízněnými osobami podniky nemusí vést k zájmu o podporu růstu přidané hodnoty.. Způsob finančního řízení je potom výrazně ovlivněný zájmy vlastníků. Posoudit skutečný dopad změny devizového kurzu na mzdy lze provést jen v rámci jednoho roku. Z tohoto hlediska jsou velmi užitečné statistické analýzy MPO. Následující analytický pohled na přidanou hodnotu vychází z výsledků finanční analýzy MPO za rok

5 Podle finanční analýzy Ministerstva průmyslu a obchodu za rok 2014 byl podíl přidané hodnoty v tržbách tj. obratu rozdílný v jednotlivých oborech činností podniku: Přidaná hodnota / Obrat DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA 37,33 % ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 19,23 % VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY A PLYNU 12,53 % VODA, ROZVODY A SANACE 33,94 % STAVEBNICTVÍ 16,7 % VELKO A MALOOBCHOD, OPRAVÁRENSTVÍ 7,52 % DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 25,24 % INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ CINNOSTI 44,63 % Podle výše uvedených čísel mají nejvyšší podíl přidané hodnoty na obratu informační a komunikační činnosti. Podíl osobních nákladů na obratu v roce 2014: Osobní náklady / Obrat DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA 20,36 % ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 8,28 % VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY A PLYNU 2,00 % VODA, ROZVODY A SANACE 18,63 % STAVEBNICTVÍ 11,42 % VELKO A MALOOBCHOD, OPRAVÁRENSTVÍ 4,39 % DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 19,32 % INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ CINNOSTI 18,62 % 67

6 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development Podíl osobních nákladů na obratu je dalším předpokladem pro motivační odměňování. Z tohoto hlediska má obor doprava a skladování nejlepší předpoklad pro velikost mzdy na jednoho pracovníka. Hrubý operační přebytek, který je předpokladem investičního rozvoje odpovídal velikosti přidané hodnoty na obratu. (PH-ON) / Obrat: Operační přebytek / Obrat DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA 16,97 % ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 10,95 % VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY A PLYNU 10,54 % VODA, ROZVODY A SANACE 15,31 % STAVEBNICTVÍ 5,28 % VELKO A MALOOBCHOD, OPRAVÁRENSTVÍ 3,13 % DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 5,91 % INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ CINNOSTI 26,02 % V oboru Informační a komunikační činnosti je podíl hrubého operačního přebytku na obratu nejvyšší. Podíl osobních nákladů na obratu neubírá na rozvojové síle. Z hlediska dosaženého podílu přidané hodnoty na obratu jsou zřejmé rozdíly mezi ekonomickými obory. Hodnota, která přesahuje padesátiprocentní podíl přidané hodnoty na tržbách představuje velmi dobou tvorbu nové hodnoty podniku, jako velmi dobrého předpokladu řídit vývoj mezd, platit úroky, daně a dosahovat vysoké ziskovosti. Padesátiprocentní podíl však nepřekročil ani jeden ekonomický obor. Příčiny jsou složité a důsledky jednoznačně omezují lepší využití motivační funkce mzdy pro stabilní demografický vývoj. Budeme-li se zabývat dopady kurzových změn na mzdy, potom je nutné odvodit z daných statistických souborů informaci, která je relevantní k průměrné měsíční mzdě. Poměrové hodnoty nemají vypovídací schopnost o celkové roční velikosti osobních nákladů a z nich odvozených měsíčních osobních nákladů na jednoho pracovníka. V statistických souborech jsou celkové osobní náklady a také počty pracovních sil. Podle nich celkové roční osobní náklady na jednoho pracovníka 68

7 a z nich odvozené průměrné měsíční osobní náklady na jednoho pracovníka dosáhly této výše: Celkové osobní náklady (v tis. Kč) na jednoho pracovníka DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY A PLYNU VODA, ROZVODY A SANACE STAVEBNICTVÍ VELKO A MALOOBCHOD, OPRAVÁRENSTVÍ DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ CINNOSTI Měsíční mzdové náklady (v Kč) na jednoho pracovníka Měsíční osobní náklady (v Kč) na jednoho pracovníka DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY A PLYNU VODA, ROZVODY A SANACE STAVEBNICTVÍ VELKO A MALOOBCHOD, OPRAVÁRENSTVÍ DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ CINNOSTI Podle výše uvedených hodnot je zřejmá souvislost mezi podílem přidané hodnoty na obratu a velikostí měsíčních osobních nákladů. Podíl osobních nákladů v obratu není jednoznačně významný z hlediska velikosti osobních tj. mzdových nákladů. Obor dobývání a těžba má nejvyšší podíl osobních nákladů na tržbách 20,36 %, ale 69

8 Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development průměrná mzda v roce 2014 je Kč ,-. Obor informační a komunikační činnosti má podíl osobních nákladů na tržbách nižší než odbor doprava a skladování, ale jeho 18,62% stačí na průměrné měsíční náklady ve výši Kč ,-, tj. téměř dvounásobně vyšší než obor dopravy a skladování. Z tohoto důvodu nepovažujeme výši osobních nákladů na obratu za významnou. Hrubý operační přebytek, který je předpokladem investičního rozvoje odpovídal velikosti přidané hodnoty na obratu. (PH-ON) / Obrat. Nejvyšší podíl operačního přebytku je v oboru informačních a telekomunikačních činností 26,02 %. Podle této hodnoty se projevuje jasná preference rozvoje před mzdami. Podle dat za rok 2014 se projevuje dopad preference rozvojových cílů před osobními náklady. Důsledek je pozitivní a průměrná mzda oboru informačních a telekomunikačních činností dosáhla nejvyšší úrovně ve srovnání s ostatními obory a to Kč ,-. Možnosti vysokého podílu přidané hodnoty na obratu je předpokladem velikosti osobních nákladů tj. souhrnného vyjádření mzdových nákladů. V oboru informačních a komunikačních činností je nejvyšší podíl přidané hodnoty na obratu 44,61 % a tím je vytvořen předpoklad nejvyšších průměrných mzdových nákladů na zaměstnance Kč ,-. Dané hodnoty však jsou především zásluhou inovací, které jsou v oboru informačních a komunikačních činností prováděné pro další existenci firem naprosto bezpodmínečně. Vliv devizového kurzu je zcela okrajový. Vliv změn devizového kurzu ČNB na podíl přidané hodnoty v obratu je velmi okrajový. Větší pozornost si zasluhuje stále vysoká materiálová spotřeba, která se však vlivem devizového kurzu nemohla snížit, protože představuje faktor importního vlivu na materiálovou spotřebu a tím je dopad oslabení devizového kurzu na přidanou hodnotu protisměrný. Problematika velikosti mzdového nákladu na zaměstnance je velmi ožehavá a má pro demografický vývoj zásadní vliv. Nízké mzdy snižují stabilitu zejména kvalifikovaných pracovních sil. Tyto pracovní síly využijí možnosti velice pozitivního volného pohybu na trhu práce a odchází tam, kde je jeiich kvalifikační potenciál lépe využitý a lépe ohodnocený vyšší mzdou. S těmito pracovníky odchází i jejich rodiny a dále dochází k potenciálnímu oslabení demografického vývoje. 70

9 Literatura [1] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2014 [on-line]. Dostupné z: html [cit 10/2015] doc. Ing. Jaruše Krauseová, CSc. Soukromá vysoká škola ekonomických studií Katedra financí a účetnictví Lindnerova 575/ Praha 8 jaruse.krauseova@svses.cz 71