MODERNÍ PŘÍSTUPY V PŘEDÚPRAVĚ PITNÝCH A PROCESNÍCH VOD



Podobné dokumenty
VYUŽITÍ MEMBRÁNOVÉ MIKROFILTRACE PRO ÚPRAVY

GARANČNÍ ZKOUŠKY FLOTAČNÍ JEDNOTKY NA ÚV HRADEC KRÁLOVÉ

POSSIBLE USING OF FLOTATION FOR REMOVAL OF PHYTO PLANKTON WITHIN PROCESSING OF DRINKING WATER

NÁVRH REKONSTRUKCE ÚPRAVNY VODY PETRODVOREC KONKRÉTNÍ ZKUŠENOSTI S PROJEKTOVÁNÍM V RUSKU

ÚPRAVA A ČIŠTĚNÍ VODY

LANDFILL LEACHATE PURIFICATION USING MEMBRANE SEPARATION METHODS ČIŠTĚNÍ PRŮSAKOVÝCH VOD ZE SKLÁDEK METODAMI MEMBRÁNOVÉ SEPARACE

Úprava odpadních vod Různé metody filtrace odpadní vody z prádelen

PŘEHLED A ZHODNOCENÍ PROVOZNÍCH VÝSLEDKŮ PO REKONSTRUKCI ÚV MARIÁNSKÉ LÁZNĚ

MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY

Kalová problematika úpraven pitných vod

Využití faktorového plánu experimentů při poloprovozním měření a v předprojektové přípravě

Nasazení hyperboloidních míchadel v různých fázích úpravy vody

Úvod do membránových procesů Membránové procesy v mlékárenství

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

Membránové bioreaktory

VYUŽITÍ MEMBRÁNOVÉ MIKROFILTRACE PRO PŘÍPRAVU PITNÉ VODY

Návrhové parametry a separační účinnost flotace - ověření v provozu první vodárenské flotace v ČR na ÚV Mostiště

6.Úprava a čistění vod pro průmyslové a speciální účely

VODOVOD VYŠŠÍ BROD : PŘÍKLAD OBNOVY A ROZŠÍŘENÍ VODNÍCH ZDROJŮ

Realizovaná opatření z hlediska provozovatele na ÚV Bedřichov při výskytu sinic v surové vodě. L. Rainiš, S.Beyblová, J.Michalová

Použití vysokorychlostního čiření na odstraňování pesticidů

POZNATKY Z NAVRHOVÁNÍ A PROJEKTOVÁNÍ FLOTACE NA ÚPRAVNÁCH VODY

FAKTOROVÉ PLÁNOVÁNÍ A HODNOCENÍ EXPERIMENTŮ PŘI ÚPRAVĚ VODY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ POUŽITÍ TERCIÁLNÍHO STUPNĚ PŘI ÚPRAVĚ VODY

Veřejná zakázka na služby Modernizace Úpravny vody Písek Zhotovitel projektové dokumentace

Praktické zkušenosti s provozováním komunální ČOV s MBR. Daniel Vilím

DOKUMENTACE K PILOTNÍ ULTRAFILTRAČNÍ JEDNOTCE

ODSTRAŇOVÁNÍ LÉČIV MEMBRÁNOVÝMI PROCESY

Membránové technologie pro úpravu pitných vod - příklad ÚV Méry sur Oise (Francie)

ÚV MONACO PŘEDPROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA A REALIZACE REKONSTRUKCE

Seminář projektu Rozvoj řešitelských týmů projektů VaV na Technické univerzitě v Liberci. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/30.

Přístup orientovaný na výsledek

Hodonín, Czech Republic TECHNICKÉ DODACÍ PODMÍNKY A PROJEKTOVÉ PODKLADY. Alfa. modifikace: Classic DA/mod

STS Technologie s.r.o. Hodonín, Czech Republic TECHNICKÉ DODACÍ PODMÍNKY A PROJEKTOVÉ PODKLADY. Alfa. modifikace: Classic - DO/mod

PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ

ZKUŠENOSTI Z PROJEKTOVÁNÍ A VÝSTAVBY

integrované povolení

VYHODNOCENÍ ZKUŠEBNÍHO PROVOZU ÚV LEDNICE PO REKONSTRUKCI

RECYKLACE VOD OVĚŘOVÁNÍ A KONKRÉTNÍ REALIZACE. Ondřej Beneš (Veolia ČR) Petra Vachová, Tomáš Kutal (VWS Memsep)

ÚV BEDŘICHOV - TESTOVÁNÍ FILTRACE A FLOTACE, PROJEKTOVÁNÍ A ZAHÁJENÍ REKONSTRUKCE

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

technologie MAR ASŘ chyba Obr.1. Působení chyby vzniklé v MAR

Úprava podzemních vod

KVANTIFIKACE RIZIK VYBRANÝCH NEŽÁDOUCÍCH STAVŮ VE VODÁRENSKÝCH DISTRIBUČNÍCH SYSTÉMECH

PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI S FLOTACÍ ROZPUŠTĚNÝM VZDUCHEM NA ÚPRAVNĚ VODY MOSTIŠTĚ

OPTIMALIZACE SEKUNDÁRNÍCH SEDIMENTAČNÍCH NÁDRŽÍ ÚČOV PRAHA VÍCEFÁZOVÝM MODELEM

Membránová separace aktivovaného kalu

Provozní zkušenosti úpravy vody pomocí membránové mikrofiltrace na keramických membránách s předřazenou koagulací/flokulací

HYDROBIOLOGICKÝ AUDIT VODÁRENSKÉ SOUSTAVY

AAS MOŽNOSTI APLIKACE NOVÉHO FILTRAČNÍHO

INTEGRACE TLAKOVÝCH MEMBRÁNOVÝCH PROCESŮ DO SEPARAČNÍCH A JINÝCH TECHNOLOGIÍ

RECYKLACE TVRDOKOVOVÉHO ODPADU HMZ PROCESEM. HMZ,a.s., Zahradní 46, Bruntál, ČR,

ÚČINNOST ODSTRANĚNÍ PŘÍRODNÍCH ORGANICKÝCH LÁTEK PŘI POUŽITÍ HLINITÝCH A ŽELEZITÝCH DESTABILIZAČNÍCH ČINIDEL

POUŽITÍ KERAMICKÝCH MIKROFILTRAČNÍCH MEMBRÁN

Studie zpracování odpadních vod z obce Úhonice

Původ a složení. Obr. 2 Vznik bentonitu pomocí zvětrávání vulkanické horniny. Obr.1 Struktura krystalové mřížky montmorillonitu

SEPARAČNÍ ÚČINNOST REKONSTRUOVANÝCH FILTRŮ NA ÚV SOUŠ

Stručné shrnutí údajů uvedených v žádosti

Mohamed YOUSEF *, Jiří VIDLÁŘ ** STUDIE CHEMICKÉHO SRÁŽENÍ ORTHOFOSFOREČNANŮ NA ÚČOV OSTRAVA

PŘEDPROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA REKONSTRUKCE PRVNÍHO SEPARAČNÍHO STUPNĚ NA ÚV HRADEC KRÁLOVÉ

TECHNOLOGIÍ PŘI OPĚTOVNÉM VYUŽITÍ VYČIŠTĚNÝCH. Ústav chemie ochrany prostředí ÚCHOP

Maximální výtěžnost okruhu chladící vody - tam, kde je ProMinent Kompletní řešení úpravy chladící vody

Membránové procesy a jejich využití

HYDROPROJEKT CZ a.s. Táborská 31, Praha 4 Člen skupiny SWECO

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

REKONSTRUKCE ÚV VIMPERK PŘEDPROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA A REALIZACE AKCE, PRVNÍ VÝSLEDKY Z UVEDENÍ DO ZKUŠEBNÍHO PROVOZU

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, Ostrava. Rozhodnutí

SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ

Membránové ČOV. Radek Vojtěchovský

Elektrická dvojvrstva

PŘEDPROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA REKONSTRUKCE ÚV BEDŘICHOV PRŮZKUM SEPARAČNÍ ÚČINNOSTI FLOTACE A FILTRACE

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky.

Technika a technologie bioplynového hospodářství

KATALOG MYCÍ AUTOMATY. CLEANFIX, s.r.o., Šumavská BRNO tel.+fax: , cleanfix@cleanfix.cz.

Uplatnění spalovací turbíny v rámci obnovy elektrárny Prunéřov II Monika Vitvarová

Úvod do intenzivního chovu ryb včetně přehledu RAS v České republice Jan Kouřil

VÝSLEDKY TESTŮ MIKROFILTRACE PROVEDENÝCH NA TŘECH ÚPRAVNÁCH VODY V ČESKÉ REPUBLICE

Membránová filtrace Více než jen čistá voda

Gravitaèní pískové filtry Interfilt SK Filtrace pitné vody, odpadních vod, prùmyslových vod

CHEMIKÁLIE NA ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD CHEMICAL FOR WASTE WATER TREATMENT

Otázky PT3 Stroje a zařízení chemického průmyslu

Nové technologie pro úpravny vody

Filtrace s klesající zdánlivou filtrační rychlostí na ÚV Hosov

one2clean inovativní koncepce. Chytrá a jednoduchá čistírna Biologické čistírny odpadních vod, septiky, zemní filtry, jímky 50 LET kvality a inovací

Optimalizace aeračních účinků na kaskádách Ing. Tomáš Adler VODING HRANICE, spol. s r.o.

LAPÁKY ROPNÝCH LÁTEK A TUKŮ

Zkušenosti z projektování, výstavby a uvádění do provozu flotační jednotky na ÚV Mostiště

Využití membránových technologií při úpravě vody na vodu pitnou

Perspektivní postupy úpravy vody po roce 2000

Ing. Simona Psotná, Ing. Taťána Barabášová V 10 APLIKACE PYROLÝZNÍCH OLEJŮ VE FLOTACI UHLÍ

MOŽNOSTI ODSTRAŇOVÁNÍ CYANOTOXINŮ VODÁRENSKÝMI TECHNOLOGIEMI

REKONSTRUKCE ÚPRAVNY VODY LUDKOVICE

obchodní oddělení Nitranská 418, Liberec , /fax ,

AUTOCHLOR OCEANIC SWC SMC 20, SMC 30

ROVNOVÁŽNÉ KONCENTRACE VÁPNÍKU A HOŘČÍKU VE VODĚ PŘI KONTAKTU S KALCITEM NEBO DOLOMITEM

Přístupy ke sledování parazitických prvoků ve vodách (s důrazem na Cryptosporidium)

Zdůvodnění návrhové kapacity pro záměr Celková přestavba a rozšíření ÚČOV Praha na Císařském ostrově Hartig K., Kos M., Mucha A. a Divecká H.

CÍL PRÁCE A PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ

Martin Hynouš gsm:

Sledování změn obsahu volného aktivního chloru při dopravě pitné vody

Transkript:

Citace Runštuk J., Konečný P.: Moderní přístupy v předúpravě pitných a procesních vod. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 139-144. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 MODERNÍ PŘÍSTUPY V PŘEDÚPRAVĚ PITNÝCH A PROCESNÍCH VOD Mgr. Jan Runštuk, Ing. Pavel Konečný VWS MEMSEP s.r.o., U Nikolajky 1070/13, 150 00 Praha 5 e-mail: jan.runstuk@veoliawater.com, pavel.konecny@veoliawater.com ÚVOD V uplynulých letech nastal rychlý rozvoj nových přístupů k předúpravě pitných a procesních vod. Nové technologie řeší hlavně otázku obecného nedostatku prostor pro výstavbu nových, případně intenzifikaci stávajících technologií. Tyto nové intenzivní technologie jsou kompaktnější, účinnější a ekonomicky výhodnější. Při rozhodování o vhodné technologii pro konkrétní lokalitu hraje roli mnoho parametrů. Mezi hlavní parametry patří kvalita surové vody a její kolísání během roku, požadovaná kvalita upravené vody, dostupný prostor pro instalaci zařízení, provozní a investiční náklady a případně další omezující faktory dané lokálními poměry. Na mnohé z těchto parametrů lze odpovědět testem pomocí mobilních pilotních jednotek. K technologiím porovnávaným v tomto textu patří vysokorychlostní-zátěžové čiření, flotace rozpuštěným vzduchem a membránové procesy. Tyto technologie lze jednoduše rozdělit na postupy mechanické (membrány) a chemické (zbylé dva). Vysokorychlostnízátěžové čiření se od flotace liší způsobem separace balastních látek od vyčiřené vody. Zatímco u flotace jsou balastní látky vynášeny k povrchu bublinkami vzduchu a upravená voda se odvádí spodní částí flotátoru, v případě vysokorychlostníhozátěžového čiření se upravená voda odvádí vrchní částí čiřiče a kal zatížený mikropískem je odčerpáván zespodu. V další části textu budou rámcově popsány uvedené technologie s jejich hlavními výhodami a nevýhodami. PŘEHLED TECHNOLOGIÍ Vysokorychlostní-zátěžové čiření Vysokorychlostní-zátěžové čiření, uváděné pod obchodním jménem Actiflo TM a celosvětově patentované společností Veolia, bylo vyvinuto na konci 80. let 20. století. Od té doby bylo po celém světě instalováno několik stovek jednotek na úpravu pitných, procesních a odpadních vod. V ČR bylo prozatím instalováno 7 jednotek o celkovém výkonu cca 2000 m 3 /h. [1] Z provozního hlediska se jedná o intenzifikaci čiřiče s lamelovým separátorem doplněným o dávkování mikropísku společně s anorganickým koagulantem a polymerním flokulantem. Díky vysoké koncentraci mikropísku v celém objemu čiřiče dochází k vytváření kompaktních a rychle sedimentujících vloček. V sedimentační nádrži dochází k rychlému oddělení vyčiřené vody a kalu. Vyčiřená voda prochází lamelovou vestavbou a vrchním žlabem opouští čiřič. Toto řešení umožňuje dosáhnout vysoké stoupací rychlosti až 120 m/h. Actiflo TM obsahuje oddělené prostory pro koagulaci, flokulaci a sedimentaci (viz obr. 1). Systém Actiflo TM dále zahrnuje proces recirkulace, který pomocí recirkulačního čerpadla a hydrocyklónu vrací mikropísek zpět do koagulační komory, zatímco oddělený kal odchází do kalové jímky. Upravená flokulace a sedimentace v procesu Actiflo TM vede W&ET Team, doc. Ing. Petr Dolejš, CSc., České Budějovice 2010

Obrázek 1. Schéma procesu Actiflo TM k významně menšímu záboru plochy oproti ostatním technologiím o stejném výkonu. Nová generace Actiflo TM Turbo dále snižuje množství odpadního kalu a prostor potřebný k instalaci a provozu při stejné kvalitě a kvantitě upravené vody. [1] Tabulka 1. Vysoko-zátěžové čiření výhody a nevýhody Výhody Malý zábor plochy, z čehož plynou nižší investiční náklady a větší užití v místech s omezeným prostorem Až pětinásobné snížení času zdržení oproti konvenčnímu čiření Rychlé najetí procesu (5-15min) Vysoká stoupací rychlost 10-15x vyšší oproti konvečnímu čiření Dobré výsledky při kolísavé kvalitě a kvantitě surové vody Výborné výsledky při odstraňování zákalu a organických látek Schopnost upravovat vodu o vysokém zákalu (>100NTU) nebo vody s velkými rozdíly v kvalitě surové vody Nevýhody Velký podíl mechanických zařízení Počáteční náklady na mikropísek Náklady na provoz recirkulace Méně vhodný pro surovou vodu s velmi nízkým obsahem balastních látek Flotace rozpuštěným vzduchem Flotace rozpuštěným vzduchem (DAF) je technologie úpravy vody, která se ve světě začala používat od 60. let 20. století a v ČR byla na úpravu pitné poprvé instalována 140

v roce 2005 na ÚV Mostiště. Společností Veolia je flotace dodávána pod obchodním jménem Spidflow TM. Tato technologie byla vyvinuta jako alternativa ke konvenčním způsobům čiření. Proces separace balastních látek probíhá za přispění bublinek rozpuštěného vzduchu, které unášejí nečistoty k povrchu a upravená voda se odvádí spodní částí separační komory. Proces DAF je nejvíce účinný za podmínek, kdy vznikají lehké vločky kalu. Toho je dosaženo u surové vody zejména z povrchových zdrojů jako jsou jezera a nádrže, kde hlavní znečišťující látky představují řasy, mikroorganismy a další suspendovaný organický materiál. Schéma procesu je vyobrazeno na obrázku 2. Obrázek 2. Schéma procesu flotace - Spidflow TM K docílení optimálních podmínek flotace je zapotřebí dosáhnout optimální velikosti bublinek vzduchu. Dávka koagulantu případně flokulantu je s ohledem na požadované velikosti vloček kalu snížena o cca 30 % oproti konvenčním procesům. Snížené dávky chemikálií a větší stoupací rychlosti se projeví menšími požadavky na plochu instalovaného zařízení. Z důvodu možného porušení vrstvy vyflotované kalu okolním prostředím (vítr, déšť) musí být celé zařízení instalováno uvnitř budovy či jinak adekvátně chráněno před vlivy venkovního prostředí. Pro efektivní fungování flotace je zapotřebí průměrná hodnota zákalu nižší než 50 NTU a hodnota TOC nižší než 10 mg/l. Nižší hodnoty NTU a TOC jsou důležité, z toho důvodu že DAF nezvládá separovat větší vločky produkované při adekvátně zvýšené dávce koagulantu a flokulantu. [1]. Tabulka 2. Flotace rozpuštěným vzduchem výhody a nevýhody Výhody Menší zábor plochy než srovnatelné konvenční metody Výborné výsledky při dobré kvalitě surové vody Vysoká účinnost při odstraňování lehkých a nesedimentujících vloček Nižší dávky chemikálií Dobré výsledky při odstraňování řas Nevýhody Neschopnost upravovat vodu o vysokém zákalu (>100NTU) nebo vody s velkými rozdíly v kvalitě surové vody Vyšší spotřeba energie z důvodu provozu saturátoru a recirkulačního čerpadla Flotace musí být umístěna uvnitř budovy 141

Membránové procesy Membrány jsou už léta používány pro produkci čisté a ultračisté vody zejména v potravinářském průmyslu a farmacii. Tyto procesy nacházejí v současné době širší uplatnění v dalších oblastech z důvodu jejich technického rozvoje a postupně klesající ceny. K jejich hlavním výhodám patří výborná efektivita v odstraňování mikroorganismů (Giardia, Cryptosporidium a viry), která má za následek snížení dávek dezinfekčních prostředků a potažmo omezení vzniku vedlejších produktů dezinfekce. Obrázek 3. Schéma jednotky Ultrafiltrace během provozu a praní Membrány s malou velikostí pórů 0,1 1 nm a vysokým pracovním tlakem (reverzní osmóza a nanofiltrace) se používají k odstranění rozpuštěných látek a malých organických molekul. Ultrafiltrace a mikrofiltrace s poněkud větší velikostí pórů 10 100 nm a nižším pracovním tlakem se používají k odstranění koloidních a nerozpuštěných látek a mikrobiálních patogenů. Pro výběr membrán hrají hlavní roli dva faktory průtok (flux) a zanášení (fouling) membrány. Průtok membránou je charakterizován množstvím vody protečené membránou za stanoveného tlaku jednotkovou plochou za jednotkový čas (l.m -2.h -1 ). Průtok membránou je zpravidla určen kvalitou a teplotou surové vody. Zanášení membrány je proces, kdy se díky nečistotám vstupujícím na membránu předčasně sníží účinnost, případně se membrána úplně odstaví z provozu. Zanášení membrány je závislé na množství organických a anorganických nečistot vstupujících do membránového modulu. Pro nastavení optimálních hodnot průtoku a zanášení membrán slouží především pilotní testy, při kterých se určí vhodný typ membrán a požadovaný počet modulů. Schéma jednotky ultrafiltrace s vyznačeným způsobem provozu během pracovní a prací fáze je na obrázku 3. Hlavní výhody a nevýhody membrán v tabulce 3. [1] Tabulka 3. Membránové procesy výhody a nevýhody Výhody Fyzikální bariéra pro zákal a patogeny Menší zábor plochy Jednoduchá automatizace a snadná obsluha Obecně bez dávkování chemikálií Vhodná technologie pro malé systémy Nevýhody Potřeba předúpravy surové vody při zákalu >15 NTU Riziko zanášení (NL) membrán s možným úplným odstavením úpravny Potřeba pravidelné kontroly integrity membrán Vyšší objem odpadních vod Malá zkušenost úřadů s povolováním 142

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝBĚR VHODNÉ TECHNOLOGIE Kvalita surové vody Jedním z hlavních faktorů určující výběr vhodné technologie je kvalita surové vody a to jak její střední hodnota, tak i její kolísání během roku. Mezi hlavní sledované ukazatele patří zákal, organické látky, teplota a mikrobiologické oživení. S kvalitou surové vody a výběrem vhodné technologie včetně jejího nadimenzování úzce souvisí garantované parametry požadované investorem. Z pilotních a provozních zkoušek provedených na výše zmíněných technologiích, které byly prováděny buď společně za stejných podmínek nebo zvlášť, lze vyvodit tyto závěry. Při dobré a relativně stabilní kvalitě surové vody (průměrný zákal <15 NTU a TOC <4 mg/l) vykazují všechny technologie v hlavních sledovaných parametrech výborné a srovnatelné výsledky jak za čiřičem tak i za následnou pískovou filtrací. [1, 2] Při horší kvalitě surové vody, a/nebo jejích výrazných změnách, se jednoznačně prosazuje systém Actiflo TM, který zvládá upravovat vodu i při extrémních stavech (zákal až 1000 NTU) za mírně zhoršených výstupních hodnot. Flotace při zákalu vyšším než 50 NTU začíná mít velké problémy a při zákalu nad 100 NTU přestává fungovat. Pro membránové procesy představuje vysoké zatížení nerozpuštěnými látkami zkrácení pracovního cyklu (častější zanášení) a zvýšené množství odpadních vod, pro omezení častého zanášení membrán je zapotřebí instalovat předřazenou technologii pro úpravu surové vody. [1, 2] Letní období rozvoje řas a sinic přináší velké zatížení organismy, které je potřeba odstranit. Za těchto podmínek, vzhledem k charakteru vznikajícího kalu, vykazuje nejlepší vlastnosti flotace, která vykazuje >99% odstranění řas v upravené vodě. Actiflo TM odstraňuje řasy s mírně nižší účinností. Pro membrány platí stejná omezení jako v předchozím odstavci. Při velkém zatížení řasami dochází k rychlému zanášení, a proto pro bezproblémový provoz je nutná předřazená úprava surové vody. V případě správně nadimenzované technologie a nepříliš extrémních stavů, však membrány trvale odstraňují téměř 100% řas a sinic. [1, 4, 5, 6] Provozní spolehlivost Kromě správného nastavení technologie vůči kvalitě a kvantitě surové vody, musí zařízení zajišťovat spolehlivý provoz i za extrémních situací jako např. okálové stavy nebo rozvoj řas a sinic v letním období. V provozní spolehlivosti instalované technologie také hraje nezanedbatelnou roli množství a složitost mechanických zařízení (míchadla, saturátory, čerpadla, apod.). V případě poruchy těchto zařízení dochází k omezení, případně k úplnému odstavení technologie. Investiční náklady Přímé investiční náklady patří společně s garancemi na zařízení a kvalitu a kvantitu vyrobené vody mezi hlavní kritéria při hodnocení nabídky v ČR a na východ od nás. Pro snížení investičních nákladů může hrát roli využití stávajících prostor při modernizace technologie. Tyto úspory se hlavně týkají částečných rekonstrukcí při intenzifikaci stávajícího procesu nebo instalaci zařízení, které nemají speciální požadavky na uložení, např. membránové procesy. 143

Náklady během životního cyklu V současné době se zvyšuje tlak od investorů vyčíslit také celkové náklady během životnosti celého zařízení. Do těchto nákladů se započítávají jak přímé investiční náklady, tak i náklady provozní, náklady na údržbu zařízení a náklady na předpokládanou výměnu opotřebovaných zařízení. Tyto náklady jsou vysoce závislé na množství a složitosti instalovaných zařízení a jejich životnosti v provozních podmínkách. V níže uvedené tabulce 4 jsou pro ukázku vyčíslené náklady pro úpravnu pitné vody ve městě Melbourne, Florida (jezero Washington) o instalovaném výkonu 3150 m 3 /h a pro terciérní stupeň čistírny odpadních vod v městě Westborough, Massachusetts o instalovaném výkonu 2520 m 3 /h. [3, 7] Tabulka 4. Náklady jednotlivých technologií Melbourne, Florida - 3150 m 3 /h Actiflo TM DAF Stoupací rychlost 60 m/h 7,5 m/h Náklady na zařízení $1 050 000 $1 592 085 Celkové náklady $2 969 824 $3 983 723 Westborough, Massachusetts - 2520 m 3 /h Actiflo TM DAF Stoupací rychlost 173 m/h 48 m/h Náklady na zařízení $1 396 385 $1 171 000 Celkové náklady $1 871 000 $1 318 000 Roční provozní náklady $465 000 $552 000 Celoživotní náklady (20 let) $7 440 000 $8 832 000 Celkové celoživotní náklady $9 311 000 $10 150 000 Literatura 1. Firemní materiály Veolia Water Solutions & Technologies; http://www.memsep.cz 2. SCOTT, M. A., et al. When it s time to choose: A discussion of conventional treatment, Ballasted flocculation, Upflow clarification, Dissolved air flotation, and Membranes. In AWWA - Annual Conference Proceedings; 2002. 3. ALVAREZ, M. City of Melbourne Lake Washington pilot program. Executive summary, CH2MHILL; 1999. 4. REDDY, S.; et al. Demonstration level comparison of DAF and Ballasted sand flocculation for pretreatment of Colorado River water. In AWWA - Water quality technology conference; 2002. 5. SHAHNAWAZ, S.; et al. Sand ballasted flocculation versus Conventional coagulation: Bench- and Pilot-scale comparisons of highly variable source waters. In AWWA - Water quality technology conference; 2002. 6. VAN CAPPELLEN, J.; et al. Long-term Comparison Testing with Sand Ballasted Flocculation (SBF) and High-rate Dissolved Air Flotation (DAF). Water Practice & Technology; 2008. 7. Earth Tech, Inc.; Westborough Wastewater Treatment Plant Upgrade Phosphorus Treatment Pilot Study. 2008. 144