NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1 V Praze dne 22. března 2017 Č. j.: 2017/41716/CNB/110 Počet stran: 6 Vypraveno dne: 23. 3. 2017 ROZHODNUTÍ O ROZKLADU Bankovní rada České národní banky (dále jen bankovní rada ) jako orgán příslušný podle 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o České národní bance ) rozhodovat o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním stupni přezkoumala na základě rozkladu podaného dne 5. 2. 2017 společností ASTRA REINVEST LTD, číslo společnosti 6134674, se sídlem London, SE 18 5TF, Helrik Groud Floor, 17 Bowater Road, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zastoupenou Mgr. Rostislavem Kovářem, advokátem, AKCR Advokátní kancelář s.r.o. se sídlem Plzeňská 2095/150, 150 00 Praha 5, rozhodnutí České národní banky ze dne 31. 1. 2017, č. j. 2017/15863/570, sp. zn. Sp/2017/28/573, a po projednání rozkladu v rozkladové komisi ustavené podle 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) rozhodla podle 16 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o svobodném přístupu k informacím ) takto: Rozklad společnosti ASTRA REINVEST LTD, číslo společnosti 6134674, se sídlem London, SE 18 5TF, Helrik Groud Floor, 17 Bowater Road, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, se podle 90 odst. 5 správního řádu ve spojení s 46c zákona o České národní bance zamítá a rozhodnutí České národní banky ze dne 31. 1. 2017, č. j. 2017/15863/570, se potvrzuje. ODŮVODNĚNÍ [1.] Dne 18. 1. 2017 byla České národní bance (dále též správní orgán prvního stupně nebo povinný subjekt ) doručena žádost společnosti ASTRA REINVEST LTD, číslo společnosti 6134674, se sídlem London, SE 18 5TF, Helrik Groud Floor, 17 Bowater Road, Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen žadatel ), o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Konkrétně byly požadovány následující informace:
- veškeré zpracované posudky Českou národní bankou na žádost Policie ČR, Krajského státního zastupitelství v Ostravě nebo Krajského soudu v Ostravě ve věci trestního řízení na pana Karla Šimko v souvislosti s podnikatelskou činností ASTRA REINVEST LTD. (původní název ASTRA INVEST LTD.); - veškerou korespondenci v souvislosti s podnikatelskou činností ASTRA REINVEST LTD., s bankami v ČR i v zahraniční, a to v období let 2009 a 2010.. Součástí žádosti byl dále jeden nepodepsaný list s textem a označený slovy návrh na vydání věci z 12. 10. 2016, str. 2. [2.] Dne 31. 1. 2017 vydal správní orgán prvního stupně rozhodnutí č. j. 2017/15863/570 (dále jen napadené rozhodnutí ), kterým byla žádost o poskytnutí informace podle ustanovení 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím v celém rozsahu odmítnuta. Důvodem odmítnutí byla povinnost mlčenlivosti o informacích získaných od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu ( 11 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím) a ochrana informací o probíhajícím trestním řízení [ 11 odst. 4 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím]. [3.] Proti napadenému rozhodnutí podal žadatel dne 5. 2. 2017 rozklad, v němž nesouhlasí s důvody pro odmítnutí žádosti a uvádí námitky proti důvodům odmítnutí jeho žádosti. Žadatel se dále vyjadřuje k některým tvrzením uvedeným v bodech 4. až 6. napadeného rozhodnutí. V závěru rozkladu současně žádá, aby bankovní rada v souladu s 16a odst. 6 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím přikázala povinnému subjektu, aby žádost žadatele ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu vyřídil. [4.] V řízení o rozkladu přezkoumala bankovní rada napadené rozhodnutí v rozsahu uvedeném v 89 odst. 2 správního řádu. [5.] K jednotlivým námitkám obsaženým v rozkladu uvádí bankovní rada následující skutečnosti. [6.] V podaném rozkladu žadatel nesouhlasí s odůvodněním napadeného rozhodnutí, a to konkrétně v bodu 9. Žadatel upozorňuje na 19 zákona o svobodném přístupu k informacím a dodává, že výklad povinného subjektu o tom, že 11 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím je speciální úpravou ve vztahu k 19 zákona o svobodném přístupu k informacím, je účelový a nemá oporu v zákoně. Žadatel dále upozorňuje na, podle jeho názoru, nesmyslné použití 26 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, když žadatel v letech 2009 a 2010 nepodléhal dohledu České národní banky. Tuto skutečnost měl potvrdit sám povinný subjekt v části bodu 8. rozhodnutí České národní banky ze dne 4. 1. 2017, č. j. 2017/2486/570. [7.] Bankovní rada s touto námitkou nesouhlasí s tím, že správní orgán prvního stupně správně aplikoval ustanovení 11 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím, na jehož základě se neposkytují informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu, podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím. Povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností. Tímto zvláštním právním předpisem je v tomto případě ustanovení 26 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu ), kdy zaměstnanci České národní banky vykonávající dohled v oblasti kapitálového trhu a osoby, jejichž služeb Česká národní banka 2
využívá při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem, jejich zaměstnanci a členové poradních orgánů České národní banky pro oblast kapitálového trhu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných v souvislosti s výkonem své činnosti, funkce nebo svého zaměstnání v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem. [8.] Správní orgán prvního stupně dále správně vymezil vztah speciality ustanovení 11 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím ve spojení s 26 zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu k ustanovení 19 zákona o svobodném přístupu k informacím, kdy umožnění přístupu k informacím nebo poskytnutí informací za podmínek a způsobem stanoveným zákonem o svobodném přístupu k informacím není porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost uložené zvláštními zákony. Bankovní rada se ztotožňuje s názorem publikovaným v odborné literatuře, že Povinnost mlčenlivosti je v SvInf výslovně zmíněna v komentovaném ustanovení, jež tuto povinnost prolamuje, a dále v 11 odst. 3, který naopak povinnost mlčenlivosti v rámci výkonu kontrolních a jiných obdobných činností pouze omezuje, nikoli prolamuje (povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností).. 1 Ustanovení 19 zákona o svobodném přístupu k informacím je úpravou obecnou, která upravuje generální prolomení povinnosti zachovávat mlčenlivost. Střet práva na informace a povinnosti zachovávat mlčenlivost je tím v zásadě vyřešen ve prospěch poskytování informací. Nicméně, tato obecná úprava je modifikována právě speciálním ustanovením 11 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím, které za splnění v něm stanovených podmínek má před tímto obecným pravidlem aplikační přednost. Bankovní rada ve shodě se správním orgánem prvního stupně konstatuje, že žadatelem požadované informace nevznikly při plnění úkolů České národní banky její činností, nýbrž činností osob, nad kterými dohlíží, případně dalších třetích osob. [9.] Jak je ke střetu práva na informace a povinnosti zachovávat mlčenlivost, který je výslovně řešen v 19 zákona o svobodném přístupu k informacím, uvedeno v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2010 86 (publ. pod č. 2128/2010 Sb. NSS): Informace, na něž se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost, lze však poskytnout pouze tehdy, jestliže tomu nebrání některý z důvodů odepření informací (např. ochrana utajovaných informací, ochrana osobnosti, soukromí a osobních údajů, ochrana obchodního tajemství, ochrana důvěrnosti majetkových poměrů, další omezení dle 11 zákona).. Bankovní rada je v souladu se správním orgánem prvního stupně toho názoru, že důvodem odepření požadované informace je právě ustanovení 11 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím ve spojení s 26 zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu. [10.] K žadatelem uvedenému tvrzení o nesmyslnosti použití 26 zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu, protože žadatel v letech 2009 a 2010 neměl podléhat dohledu České národní banky, respektive samotné,vydávání a nákup veřejně neobchodovatelných akcií pod dohled České národní banky nespadá a nebylo tomu tak ani v dotazovaném období 2009 a 2010, bankovní rada uvádí následující. Nejdříve je zapotřebí uvést, že žadatelem uvedená věta z rozhodnutí České národní banky ze dne 4. 1. 2017, č. j. 2017/2486/570, sp. zn. Sp/2016/451/573, je vytržená z kontextu, protože v bodě 8. tohoto rozhodnutí je dále uvedeno, že Současně je však třeba uvést, že ČNB vykonává a v dotazovaném období vykonávala dohled nad oblastmi, které s vydáváním a nabýváním akcií mohou mít souvislost, konkrétně nad veřejným nabízením cenných papírů ve smyslu 34 a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů a dále pak v oblasti poskytování investičních služeb dle 4 a násl. téhož zákona.. Z tohoto vymezení je tak zřejmé, že ze strany České národní banky byl v posuzovaném případě vykonáván dohled v souladu s právními předpisy. Bankovní rada proto dodává, že správním orgánem prvního 1 Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T. Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 1090. 3
stupně bylo ustanovení 26 zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu aplikováno správně, protože žadatelem požadované informace jsou informacemi získanými v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem. [11.] Nad rámec výše uvedeného bankovní rada dodává, že pro neposkytnutí informace z důvodu její ochrany musí povinný subjekt dle doktríny aplikovat i důvody plynoucí nepřímo ze zvláštních právních předpisů. 2 Tímto zvláštním právním předpisem, který je k zákonu o svobodném přístupu k informacím ve vztahu lex specialis, je i zákon o České národní bance, který v ustanovení 45 odst. 1 věta druhá uvádí, že nahlížení do spisu vedeného při výkonu dohledu podle 44 odst. 2 písm. b) až d) zákona o České národní bance je vyloučeno. Předmětné ustanovení bylo do zákona o České národní bance vloženo zákonem č. 227/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a jak k jeho účelu uvádí důvodová zpráva, Vyloučení nahlížení do spisu vedeného při výkonu dohledu ve větě druhé bude respektovat striktní povinnost mlčenlivosti vztahující se na skutečnosti zjištěné při výkonu dohledu nad finančním trhem. Nahlížení do spisu by totiž mohlo způsobovat výrazné snížení efektivnosti dohledu a vyhodnocování zjištěných poznatků. Pouze pokud by bylo na základě výsledků kontroly zahájeno správní řízení, byly by relevantní dokumenty, které by se měly stát podkladem pro správní rozhodnutí, zahrnuty do spisu ke správnímu řízení a do něj by bylo možné nahlížet za podmínek 38 správního řádu.. Účelem tohoto ustanovení je tak ochrana informací obsažených v dohledových spisech a získaných v rámci výkonu dohledu. S vymezením tohoto účelu se ztotožňuje i odborná literatura, která uvádí, že Druhá věta v 45 odst. 1 potom představuje výjimku širší než jen z úpravy v kontrolním řádu. Vylučuje totiž nahlížení kohokoliv do spisu vedeného ze strany ČNB při výkonu dohledu (kontrolní činnosti) podle 44 odst. 2 písm. b) a d), ať již v režimu kontrolního řádu, správního řádu (kterým se výkon kontroly podpůrně řídí) nebo zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Důvodem je opět především zákonná a z hlediska práva EU harmonizační úprava mlčenlivosti, jejímž smyslem je chránit stabilitu finančního systému jako celku i jednotlivých finančních institucí před únikem informací shromážděných orgánem dohledu o jejich stavu a činnosti. Na druhou stranu to však nic nemění na použitelnosti právní úpravy nahlížení do správního spisu podle správního řádu v případě, že je s dohlíženou osobou vedeno správní řízení. V něm je rozhodováno o jejích právech a povinnostech a k naplnění jejích procesních práv je zapotřebí, aby účastník řízení, případně za splnění dalších zákonných podmínek i jiná osoba, která prokáže právní zájem či jiný vážný důvod, měla k informacím ve spisu přístup.. 3 Předmětné ustanovení zákona o České národní bance tak představuje speciální důvod pro neposkytnutí informace požadované podle zákona o svobodném přístupu k informacím, protože jestliže právní předpis zakazuje nahlížení do spisu vedeného při výkonu dohledu, tak z povahy věci je zakázáno z takového spisu poskytovat jakékoliv informace. [12.] Bankovní rada proto k této námitce uzavírá, že žadatelem požadované informace povinný subjekt získal od třetí osoby, a jsou tak informacemi získanými při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu, podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím. Tyto informace nevznikly při plnění úkolů České národní banky její činností a zákon o svobodném přístupu k informacím jejich poskytnutí nepřipouští. 2 Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T. Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 757. 3 Rýdl, T., Barák, J., Saňa, L., Výborný, P. Zákon o České národní bance, Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 166. 4
[13.] V podaném rozkladu žadatel dále nesouhlasí s odůvodněním napadeného rozhodnutí, a to konkrétně v bodu 8. Žadatel namítá, že trestní řízení je vedeno proti fyzické osobě, a nikoliv proti žadateli, který je zahraniční právnickou osobou, a že správní orgán prvního stupně se při aplikaci 11 odst. 4 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím nevypořádal se závěry uvedenými v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 44/2010 103, tj. že povinný subjekt neposkytne informace o probíhajícím trestním řízení pouze poté, co zváží, nakolik je důvod neposkytnutí informace vskutku ospravedlněn naléhavou společenskou potřebou. [14.] Bankovní rada v úvodu odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu, že Pod výluku stanovenou v 11 odst. 4 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, podle kterého se neposkytují informace o probíhajícím trestním řízení, se vztahují i takové informace, které sice vznikly mimo oblast trestního řízení, nicméně v určitý časový okamžik s probíhajícím trestním řízením souvisí a mají k němu vztah. [rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 18/2009-63 (publ. pod č. 1097/2009 Sb. NSS)], který se v plném rozsahu vztahuje i na posuzovaný případ. Navíc bankovní rada připomíná, že důvodem pro odmítnutí poskytnutí požadovaných informací byla i povinnost mlčenlivosti o informacích získaných od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu podle 11 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím ve spojení s 26 zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu, což je samo o sobě dostatečným zákonným důvodem pro takové odmítnutí. [15.] Bankovní rada dále k této námitce uvádí, že správní úvahu pro využití 11 odst. 4 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím v napadeném rozhodnutí shledává, když se v bodě 8. uvádí, že: Pokud jsou případně požadované informace zpracovány a vloženy do trestního spisu, žadatel, resp. pan Karel Šimko jakožto výkonný ředitel společnosti žadatele, má možnost se k nim dostat prostřednictvím využití práva na nahlížení do spisu podle trestního řádu.. Bankovní rada se v plném rozsahu ztotožňuje s názorem správního orgánu prvního stupně (srov. body 4. až 6. napadeného rozhodnutí), že žádost žadatele prokazatelně a bezprostředně souvisí s trestním stíháním fyzické osoby pana Karla Šimko, mimo jiné osoby oprávněné jednat za žadatele. Za takových okolností jsou opodstatněné pochybnosti správního orgánu prvního stupně o osobní potřebě žadatele vedoucí k uplatnění politického práva na informace. Zjištěné skutečnosti nasvědčují spíše tomu, že žadatel je nástrojem využívaným panem Karlem Šimko pro realizaci jeho osobních cílů souvisejících s trestním řízením vůči němu vedeným. V této souvislosti lze odkázat na nález Ústavního soudu, který uvedl, že: Právo na informace je v Listině systematicky zařazeno mezi práva politická, tedy jako prostředek účasti na politickém životě státu. - Právo na informace však nelze chápat jako neomezené právo člověka na uspokojení osobní zvědavosti či zvídavosti. Je to právo na informaci v politickém slova smyslu, chápanou velmi široce, tj. takovou, kterou člověk žijící ve státě potřebuje k tomu, aby v prakticky dosažitelné míře znal, co se děje na veřejnosti v jeho okolí. - Právo na informace lze omezit toliko zákonem a to za splnění dvou podmínek: předně že se tak děje za některým z účelů taxativně uvedených v čl. 17 odst. 4 Listiny (opatření v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví nebo mravnosti) a za druhé, že je takové omezení nezbytné, tzn., že cíle omezení jinak v demokratické společnosti dosáhnout nelze.. (Srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 156/02). [16.] Vzhledem ke skutečnosti, že pan Karel Šimko je v předmětném trestním řízení osobou, které svědčí právo nahlížet do spisu podle 65 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, bankovní rada nemá pochybnosti o tom, že požadované informace by mohl získat tímto způsobem. Tento postup předpokládá i soudní judikatura, která ke střetu práva na poskytnutí informace podle zákona o svobodném 5
přístupu k informacím a práva na nahlédnutí do trestního spisu podle trestního řádu uvedla, že: Vzhledem k tomu, že požadované informace měly být zpracovány a vloženy do trestního spisu, stěžovatelka jako trestně stíhaná osoba má možnost se k nim dostat prostřednictvím využití práva na nahlížení do spisu podle trestního řádu. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 18/2009-63). [17.] V této souvislosti není relevantní, zda jsou žadatel a pan Karel Šimko rozdílné osoby, což ani správní orgán prvního stupně nezpochybňuje. Nicméně k vyjádření žadatele k některým tvrzením uvedeným v bodech 4. až 6. napadeného rozhodnutí bankovní rada dodává, že nesdílí jeho názor, že úvahy a závěry správního orgánu prvního stupně jsou jen spekulací. Úzkou souvislost mezi žádostí žadatele a trestním řízením s panem Karlem Šimko dokládá i žadatelem na jeho internetových stránkách zveřejněné vyjádření k rozsudku ze dne 26. 3. 2015 s názvem Prohlášení bývalého výkonného ředitele společnosti ASTRA INVEST Ltd. Karla Šimko k rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5.3.2015 vydaného pod sp.zn. 77T 7/2011. 4 [18.] Závěrem bankovní rada pro úplnost dodává, že vzhledem ke skutečnosti, že napadené rozhodnutí věcně souvisí s rozhodnutím České národní banky ze dne 4. 1. 2017, č. j. 2017/2486/570, proti kterému byl žadatelem dne 18. 1. 2017 podán rozklad, jsou s ohledem na účelnost a hospodárnost vedených řízení tyto věci projednávány bankovní radou na jednom jednání. *** [19.] S ohledem na výše uvedené bankovní rada rozhodla tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí se v souladu s ustanovením 152 odst. 4 ve spojení s 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat. otisk úředního razítka Ing. Tomáš Nidetzký člen bankovní rady podepsáno elektronicky Ing. Vojtěch Benda člen bankovní rady podepsáno elektronicky 4 http://astrainvestltd.webnode.cz/news/vyjadreni-k-rozsudku-ze-dne-26-3-2015/. 6