Zá pis ze zásedá ní Akádemicke ho sená tu Prá vnicke fákulty Univerzity Pálácke ho v Olomouci dne 15. 4. 2019 Přítomní senátoři: pedagogičtí pracovníci: doc. JUDr. Michal Bartoň, Ph.D. JUDr. Petr Dostalík, Ph.D. doc. JUDr. Kateřina Frumarová, Ph.D. JUDr. Mag. i. Michal Malacka, Ph.D., MBA doc. JUDr. Václav Stehlík, Ph.D., LL. M. JUDr. et Mgr. Taťána Špírková, Ph.D. JUDr. Veronika Tomoszková, Ph.D. studenti: Martin Dvořák Jaroslav Křepelka Marek Stratilík Nepřítomní senátoři: Ing. Jana Bellová, Ph.D. JUDr. Renáta Šínová, Ph.D. František Kousal Tomáš Pustka Jiří Stýblo Hosté: děkanka JUDr. Zdenka Papoušková, Ph.D. proděkani JUDr. Martin Faix, Ph.D., MJI JUDr. Monika Horáková, Ph.D. doc. JUDr. Olga Pouperová, Ph.D. JUDr. Maxim Tomoszek, Ph.D. doc. JUDr. Blanka Vítová, Ph.D., LL.M. tajemník ing. Petr Bačík, Ph.D. + veřejnost
Zasedání AS PF UP začalo v 13.10 hod. v Rotundě na budově A Právnické fakulty. Přítomno 10 členů AS PF UP. 1. Prospěchová stipendia Předseda senátu M. Bartoň uvádí, že prvními dvěma body k jednání, jsou body navržené studenty na minulé zasedání senátu, které se nestihly projednat. Předává slovo zástupcům studentů. M. Stratilík: Mají za to, že výše prospěchových stipendií již není z hlediska jejich výše motivační, přiznávají se buď ve výši 1000 Kč, nebo 500 Kč měsíčně, dle dosaženého průměru. Byly uvažovány různé možnosti, např. snížit požadovaný průměr, či zvednout výši stipendia. M. Dvořák: Shrnuje podmínky pro získání stipendia, neměnily se od zavedení stipendia. Možností je též změnit vážený průměr na aritmetický, protože kredity často neodpovídají náročnosti předmětu. Zároveň by bylo dobré rozložit stipendia rovnoměrně mezi ročníky, takto jde většina stipendií do druhého ročníku, ze třeťáků na ně téměř nikdo nedosáhne. J. Křepelka: Cílem je mj., aby o stipendia byla soutěž v rámci ročníku, ne celofakultně, protože náročnost ročníků je velmi různá. Z. Papoušková: Téma již bylo diskutováno s proděkanem Tomoszkem, nyní by se měl k věci vyjádřit senát. M. Tomoszek: Mění se životní úroveň, s výší stipendia lze jistě pohnout, finance ale záleží na senátu. V. Stehlík: Záleží, jak by systém jako celek fungoval, jak budou nastaveny jeho parametry, a jak budou vyčísleny dopady do stipendijního fondu. M. Stratilík: Stipendium ve výši 1000 Kč nyní pobírá 10 studentů, ve výši 500 Kč 26 studentů. M. Bartoň: V rozpočtu jsme vyčlenili 350.000 Kč, z hlediska senátu je nutno řešit, zda tedy celkovou částku v rozpočtu navýšíme rozpočtovým opatřením a o kolik. V. Tomoszková: Upozorňuje na univerzitní předpisy, ty např. hovoří o váženém průměru. Je třeba hlídat, které předpisy by se musely měnit. M. Tomoszek: Je potřeba vyjasnit, kterým směrem se vydat, zda např. zvýšit jednotlivá stipendia, pak by ale na stipendium dosáhlo méně studentů, nebo zda snížit požadovaný průměr, pak dosáhne více lidí, ale stipendium bude nižší. Diskuse o motivaci studentů a motivační roli stipendia, resp. jeho podoby. M. Faix: Nutno zvážit objem celkových prostředků ve stipendijním fondu, buď se vezmou v rámci stipendijního fondu z jiných stipendií, nebo by se muselo kofinancovat i odjinud. V. Stehlík: Je to též otázka priorit, co hodláme formou stipendií podporovat. M. Tomoszek: Ročně jsou příjmy fondu cca 2,5 3 miliony Kč, tato částka se zhruba utratí. Rezerva je stále cca 1 milion Kč. Příjem spíše mírně roste, zatím to vypadá na cca 100.000 Kč ročně. J. Křepelka: Změna struktury stipendia, resp. rozdělení mezi ročníky, nemá vliv na celkovou částku. M. Bartoň: Zatím to vypadá, že je shoda na rozdělení mezi ročníky. Senát může i navýšit celkovou částku, záleží na tom, aby byl systém financování dlouhodobě udržitelný. M. Tomoszek: Při stanovení pravidel je nutno brát v potaz, že jsme v kreditním systému, studenti si mohou zapisovat ročníky dle úvahy. Diskuse k zohledňování opakování předmětů, či znovuzapsání na fakultu po vyloučení, k otázkám nastavení parametrů systému, k řešení opakovaného zaspání předmětů či zapsání předmětů mimo doporučený ročník. Z. Papoušková: Má smysl zkusit změnu provést, uvidíme, jak bude fungovat, může se případně dále měnit.
M. Faix připomíná, že fakulta nabízí studentům řadu dalších možností financovaných ze stipendijního fondu, studenti ale často nemají zájem. M. Stratilík: Dalším aspektem stipendií je, že vznikne-li někomu nárok, musí si ještě o stipendium požádat. Nešlo by přidělovat automaticky? M. Tomoszek: Musí být vydáno správní rozhodnutí. Pokud budeme přidělovat deseti nejlepším, studenti tuto informaci mít nebudou, návrh může podávat proděkan. M. Horáková: Jde o správní řízení zahajované na návrh. Diskuse k podobě variant podávání návrhu. M. Malacka: Doporučuje studentům určit si zástupce či mluvčího, ten by měl souhrn nějakých požadavků předat proděkanovi, vedení zváží, jaké varianty jsou možné a financovatelné a předloží senátu návrh. Studenti by si ale měli hlídat svá práva, tj. též podat návrh na přiznání stipendia, i to je součástí zmiňované soutěže. V. Tomoszková souhlasí, návrh na stipendium by měli podávat studenti. M. Bartoň shrnuje diskusi. Z pohledu senátu je klíčová celková částka, která se na prospěchová stipendia vydá. Senát schválil v rozpočtu na 2019 částku 350.000 Kč, lze zvýšit např. na 500.000 Kč, pokud se odhaduje, že každý rok ušetříme ve stipendijním fondu cca 100.000 Kč. Zde by mělo vedení předložit návrh rozpočtového opatření a navrhnout zvýšení alokované částky. Zároveň je shoda na rozdělení částky rovnoměrně mezi ročníky a přidělování stejnému počtu nejlepších studentů (např. 10) z každého ročníku. Je nutno vše propočítat. Technické provedení je již věcí prováděcí směrnice, je nutno podmínky přizpůsobit schválené částce. Senát k uvedené otázce nepřijímal usnesení. 2. Státnice M. Bartoň shrnuje, že druhým bodem navrženým ze strany studentů byla snaha o reformu státních zkoušek. J. Křepelka: Diskutovalo se více variant. Dnes jsou tři povinné státnice a jedna volitelná, ale to si nikdo nevezme, je to povinnost navíc, a nikdo nebude riskovat vyhození ze školy kvůli nesplnění volitelné státnice. V. Tomoszková: Řešili jste též jiné otázky, používání ÚZ, či realizace v jeden den? M: Stratilík: Ne, primárně šlo o vypuštění jedné ze tří povinných státnic a nahrazení jednou povinně volitelnou. J. Křepelka: Studenti hodně řeší rozsah státnice ze správního práva, je to rozsáhlá materie, tj. variantou by bylo si místo správního práva zvolit jiný předmět. Jde též o možnost profilace v rámci státnic. K. Frumarová, T. Špírková: Znalost správního práva je součást profilu absolventa, nikdy nelze předvídat, kde po škole kdo skončí. Je to určitý standard: soukromé, trestní, správní. Rizikem pak je, že studenti půjdou cestou nejjednodušší volby. M. Faix: V Praze je např. volitelná státnice z předmětu, ze kterého se píše diplomka. Nelze ale opustit fakultu bez státnic ze soukromého, trestního či správního práva. Jde o standard srovnatelný s jinými fakultami. P. Dostalík: Souhlas, jde o základy, pilíře, je nutno brát v potaz též navazující profesní zkoušky, justiční, advokátní atd. M. Horáková připomíná někdejší systém průběžných státnic z řady předmětů na PF MU Brno. Z. Papoušková: Vypuštění povinného předmětu ze stánic je otázka změny akreditace, řešilo se i na kolegiu děkanky, kde byla shoda na zachování 3 povinných. Pro profilaci studentů může sloužit modularizace volitelných předmětů.
M. Tomoszek shrnuje obsah akreditace, na Vědecké radě by vypuštění některého z povinných předmětů asi nebylo průchozí. Řada studentů by navíc postupovala utilitaristicky a logicky volila nejjednodušší řešení, tj. místo náročnějšího či rozsáhlejšího předmětu volila ty jednodušší. Regulované profese (advokáti atd.) mají určité profesní požadavky, mají též profesní zkoušky. Státnice plní mj. roli přípravy na tato další povolání. Důležitý by byl v tomto kontextu též názor Národního akreditačního úřadu. Lze ale diskutovat o koncepci státnic, způsobu zkoušení, lze zvážit např. zadání řešení případu, nikoli ústní zkoušení. Nesouhlasí s tím, že současnou podobu dobrovolné státnice navíc si nikdo nebude volit, záleží, zda se chce student v praxi prokázat něčím navíc, např. půjde-li pracovat na konkrétní ministerstvo apod. J. Křepelka zmiňuje brněnský model státnice z veřejného a soukromého práva. Diskuse o významu a dělení oborů. V. Stehlík: Lze zvážit již zmíněnou redukci obsahu předmětů v rámci daných oborů. Profilovat se lze dále skrze rigorózní práci a státní rigorózní zkoušku. M. Bartoň: Když hovořil s nepřítomným J. Stýblem, pochopil návrh tak, že jde spíše o snahu redukovat zvláštní části některých oborů, nikoli vypuštění jednoho oboru jako celku, popř. zakotvit volitelnost oblastí v rámci předmětů, např. volba některých oblastí ze zvláštní části správního práva, či volba některých oblastí ze soukromého práva. M. Tomoszek: Vnitřní struktura předmětu je mimo akreditační podmínky, nemusela by do Vědecké rady, jde v podstatě o strukturu otázek. V. Tomoszková: Doporučuje studentům jít se na stánice a jejich průběh podívat, udělat si obrázek, obavy mohou být dány i zkreslením informací, např. je zde obava ze správy, ale úspěšnost na správě není až tak problematická, lze dohledat statistiky. Jde taky o způsob zkoušení apod., tj. obavy ze strany studentů nemusejí být dány jen rozsahem předmětů, ale i průběhem státnic. J. Křepelka: Nešlo z jejich strany primárně o to vyhnout se těžkým předmětům, a nejde o nějakou neúctu vůči jednotlivým předmětům. M. Tomoszek: Problémem může být to, že státnice nemusí svým průběhem odpovídat formě výuky během studia. Většina předmětů se v průběhu studia zkouší písemně a formou klauzur a pak je státnice kompletně ústní a často jde o memorování. Státnice jsou veřejné, každý se může přijít podívat a udělat si obrázek. Jedna věc jsou povinné předměty, druhá věc je forma a průběh, lze se bavit o formě zkoušení a tu modernizovat. Zástupci studentů děkují za zpětnou vazbu. V. Tomoszková: Táže se, zda téma nějak na senátu uzavřeme? M. Bartoň se ptá studentů, zda chtějí dále řešit i změny v rámci oněch povinných předmětů, tj. strukturu otázek či volitelnost v rámci předmětu. V. Stehlík: Asi by to neměli řešit studenti a obíhat katedry, to je úkol vedení. Z. Papoušková: Ano, řeší vedení, jen připomíná, že struktura otázek je značně odborná otázka, je primárně v rukou kateder, nelze jim úplně shora vnutit obsah otázek. M. Tomoszek: Závěr může být, že počká na konkrétní požadavky studentů, tj. co je potřeba v rámci daných mantinelů řešit. Mantinely představuje zachování tří povinných státnic. V. Tomoszková: Připomíná i otázku formy a způsobu zkoušení, to by též měli studenti zvážit. M. Tomoszek: Ano, podněty se mohou týkat nejen obsahu, ale i změny způsobu zkoušení. Senát k věci nepřijímal usnesení. 3. Spolupráce vedení se senátem v období 2015-2018 M. Bartoň uvádí, že jde o bod navržený paní děkankou a reagující na minulé diskuse na AS PF UP dne 8. 4. 2019.
Z. Papoušková: Ráda by shrnula spolupráci vedení s AS PF UP za poslední tři roky, zároveň se vyjádří k materiálu zaslanému předsedou senátu členům senátu na základě jednání na minulém senátu, tedy k určitým restům vedení. Připomíná, že studentští členové senátu byli v roce 2015 ještě na střední škole, neznají tak podrobně situaci před nástupem děkanky do funkce. Vedení mělo tehdy 6 proděkanů, Z. Papoušková vykonávala agendu vědy a výzkumu, do funkce děkanky nastoupila v lednu 2016. Od té doby bylo celkem 20 zasedání senátu, 19 v době jejího mandátu, 14-ti se zúčastnila, jindy zastupoval jiný proděkan, vždy se zúčastnili minimálně dva proděkani. Pokud jde o resty, nebyla zmíněna otázka studentského ombudsmana, byla o něm diskuse na starém senátu, kdysi přišel s nápadem J. Gealfow, prosí studenty o zvážení, zda má smysl tuto funkci zřizovat. K rozpočtu uvádí, že šlo vždy o velmi diskutované téma, senát si v roce 2016 vyžádal rozlišování účetního rozpočtu (tabulka pro rektorát) a věcného rozpočtu. Zprávy o hospodaření za předchozí roky nebyly připravovány. Výroční zpráva o hospodaření za rok 2017 opravdu nebyla senátu odeslána, došlo k pochybení, zpráva poslána bude. K otázce systemizace uvádí, že je to v materiálu předsedy senátu zmíněno jako rest, ale systemizace neměla být nikdy provedena jako přesné určení počtu míst profesorů, docentů, odborných asistentů, ale spočívala v nastavení pravidel, pokud jde o rozsah výuky, odměňování, jak akademiků, tak THP. Systemizace je založena na stávajících akreditacích, garancích programů. Docházelo v rámci ní k odchodu zaměstnanců, konkrétně šlo o 8 odchodů, roční úspora tak činí 2,5 milionu Kč. Proces systemizace ale není u konce, chystají se nové studijní programy, tudíž počty zaměstnanců se opět mohou měnit. Dlouhodobě je např. stále potřeba zvýšit počet docentů na některých oborech, např. teorie práva. K Organizačnímu řádu uvádí, že bylo vše řešeno již na minulém senátu. K hodnocení vědy uvádí, že máme systém OBD, dobíhají RIV body, nekvalitní vědecká práce některých zaměstnanců taktéž byla důvodem pro ukončení úvazku, byl nastaven systém odměňování za vědu. Do toho vstoupil univerzitní systém IS HAP, dle kterého se též zaměstnanci hodnotí. K otázkám doktorského studia připomíná, že byl založen nový odkaz na webu studuj u nás, kde jsou všechny důležité informace pro doktorandy. Nyní proběhne infomační schůzka pro zájemce o doktorát, které se zúčastní za jednotlivé obory F. Melzer, F. Ščerba, K. Frumarová a V. Stehlík. Nově máme 1 program a v rámci něj specializace, takže řada podmínek je nyní společných. Pokud jde o agendu CŽV, je snaha o oživení kursů, je na tuto agendu nový zaměstnanec. Stává se, že nějaký kurs byl domluven (celní správa, finanční úřad), ale pak zájem opadl. Obecně je méně zájemců ze strany veřejnosti. Také je problém sehnat vyučující, řada z nich sice realizuje různá školení, ale ne pod hlavičkou fakulty. Ne každý pedagog má zájem naše kursy vést. Nyní probíhají kursy týkající se mediace, kurs pro ČŠSZ a kurs pracovního práva. Byly zde akreditace na vzdělávání úředníků, ale akreditace již vypršela. M. Horáková doplňuje, že poslední kurs na vzdělávání úředníků byl v roce 2011. Z. Papoušková předává slovo B. Vítové, která zmíní otázku ediční činnosti. B. Vítová: Byla vydána samostatná norma o ediční činnosti, vytvořila se kritéria pro financování publikace výstupů, dříve totiž bylo financováno vše v edičním plánu. V Ediční komisi byla dohodnuta pravidla, podpora je nyní podmíněná poskytnutím rukopisu. Výstupy se hodnotí i dle formy (knihy, učebnice, elektronické publikace, ), dle kvality, podpora se poskytuje tam, kde není možno věc vydat komerčně (např. různá specifická užší témata), lze tisknout i na vyžádání jen několik kusů. Z. Papoušková prezentuje dokument obsahující výčet témat, která byla se senátem projednána za poslední tři roky. Bude zaslán předsedovi senátu za účelem založení do zápisu (dokument je níže přiložen poznámky pod čarou a barevné zvýraznění je součástí původního textu). Rekapitulace spolu/práce vedení PF UP s AS PF UP v období 2016 2018 Děkanka nástup do funkce: 23. ledna 2016
Počet zasedání AS PF UP do listopadu 2018: celkem 20 zasedání, v rámci mého funkčního období celkem 19 zasedání Počet zasedání AS PF UP, kterých se děkanka účastnila: 14 (vždy se účastnili min. 2 zástupci vedení) Záležitosti projednávané na AS PF UP z iniciativy Myšleno jak povinnost ze zákona, tak ostatní) vedení PF UP (tematický souhrn, nikoliv výčet projednávání): - Směrnice o stipendiu na podporu studia v ČR - Schválení pravidel pro přijímací řízení v navazujícím Mgr. Programu - Členové VR odvolání a jmenování - Návrhy rozdělování finančních prostředků na PF UP ( rozpočet ) - Směrnice děkanky o stipendiu Faculty of Law Excellence Schollarship na podporu studia v cizojazyčném mgr. SP Master in International and European Law - VZ 2015, VZ a zpráva o hospodaření 2016, VZ 2017 1 (ta sice zpracována byla, ale lidskou chybou se nedostala na jednání AS PF UP, bude tedy předloženo dodatečně) - Disciplinární komise (v kombinaci s iniciativou předsedy senátu) - Harmonogram systemizace (pravidla pro novou strategii řízení lidských zdrojů na PF UP) - Zpracování návrhu opatření ke zvýšení transparentnosti hodnocení písemného zkoušení a jeho objektivity - Návrh směrnice děkanky o některých povinnostech souvisejících s pořádáním konferencí, workshopů, školení a dalších akcí na PF UP nebo jménem PF UP - Návrh směrnice děkanky o některých povinnostech souvisejících s podáním projektu, grantu, výzkumného záměru, dotace nebo jiného příspěvku - Koncepce přijímacích řízení - Novela směrnice děkanky č. 2/2011, kterou se stanoví podrobnosti k provedení SZŘ - Směrnice o některých povinnostech souvisejících s realizací příjezdu a pobytu zahraničního odborníka nebo hosta na PF UP - Podnět k navýšení částky na odměny za VaV -> předloženo rozpočtové opatření - Směrnice OBD změna 2017 (-> doposud není nastaven systém hodnocení vědy státem), koncepce hodnocení vědy na PF UP (lhůta do 31. 5. 2019) - Směrnice o stipendiu J. L. Fischera - Volební řád AS PF UP a Jednací řád AS PF UP - Organizační řád PF UP (ve fázi věcného záměru nového návrhu do poloviny května 2019) - Statut - Plán realizace Strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti UP za PF - Záměry akreditací, vč. DSP všech kromě navazujícího Mgr. SP - Diskuze ke koncepci státnic (i v KD PF UP - > uzavřeno tak, že co je, zůstane a přidá se další volitelná ) - Člen Směnu RVŠ - Vnitřní normy Stanovení dalšího finančního ohodnocování THP PF UP, Řízení lidských zdrojů na PF UP AP, o vědeckém a jiném tvůrčím výkonu akademických pracovníků PF UP, o EK a Komisi pro posuzování tvůrčího výkonu AP PF UP, změna tzv. studijní směrnice S 2/2017, o realizaci programu Právo v CŽV - Změna Směrnice ke kvalifikačním pracím - Centrální systém odměn (placeno z děkanátu) za činnosti nezbytně nutné = za stejnou práci stejná odměna, protože katedry neměly stejné prostředky na zabezpečení spravedlivého odměňování (účast v komisích na SZZk, ústní obhajoby kvalifikačních prací, posudky ke kvalifikačním pracím nad limit, atp.) - Způsob katalogizace děl v knihovně PF UP Záležitosti projednávané na AS PF UP z iniciativy senátorů: - Vkládání dokumentů do DMS (J. Gealfow - student) 1 Červeně označené jsou resty
- Informační systém na PF UP (L. Plachký student) - Studentský Ombudsman (J. Gealfow student) - Člen Legislativní komise AS UP a ekonomické komise AS UP (M. Bartoň) - Dotaz na akreditaci SP Právo (F. Ščerba) - Hodnocení kvality, koncepce a náročnosti studia a vnější obraz PF UP, vypisování termínů zkoušek (L. Plachký, O. Sasín studenti) - Počty udělených výjimek studentů (K. Hamuĺáková -> předloženo hned na dalším zasedání AS UP bouřlivá diskuze v akademickém sboru ovšem vše řádně odůvodněné prochází dalším schvalováním na RUP) - obsahový přezkum zkoušek (studentští senátoři) - Podpora a zajištění fungování elektronické nástěnky (F. Dienstbier) (to byl sice dotaz, ale vlastně podnět) - Nastavení jasných pravidel pro ediční činnost finanční podpora vydávaných publikací (usnesení AS PF UP na zasedání 3. 4. 2017) - Provozování bufetu po skončení nájemní smlouvy (K. Hamuĺáková 2017) - Provoz nových webových stránek (K. Hamuĺáková -> mimo kompetence vedení PF UP) - Odevzdávání kvalifikačních prací bez CD (studentští senátoři/studenti) - minimální standardy činnosti interních doktorandů (L. Plachký) - Chill out zona (studentští senátoři) Nejsou zapracovány informace a dotazy z proběhlých debat, jde o výčet pouze podnětů, kde bylo nutno materiály/názory zpracovat a představit. V Olomouci dne 14. 4. 2019 Zpracovala: Zdenka Papoušková. B. Vítová dále zmiňuje otázku katalogizace děl v knihovně, problém je dnes velké množství absenčních výpůjček a chronologické řazení knih dle přírůstků. Prioritou budou nově prezenční výpůjčky a pracuje se na věcném řazení knih dle oborů a podoborů. Byla nakoupena literatura za 1 milion Kč z evropských fondů. K otázce nákupu a vyřazování knih dnes již není ponecháno na úvaze knihovny, ale nákup i vyřazení se konzultuje s B. Vítovou. Při nákupu jsou vždy sbírány podněty od zaměstnanců. Bylo též omezeno odebírání denního tisku v knihovně. M. Tomoszek zmiňuje, že na UP bude zřízena centrální e-nástěnka po vzoru PF UP. V. Tomoszková navrhuje pravidelnou kontrolu usnesení na začátku jednání senátu, aby bylo zřejmé, které otázky se ještě mají řešit. M. Bartoň: Senát většinou neúkoloval vedení usneseními, neměla by být ambice senátu vedení řídit usneseními. Závazné usnesení bylo přijímáno zpravidla tam, kde se na nějaký problém narazilo opakovaně. Ale souhlasí se zařazením bodu kontrola usnesení. M. Bartoň se dále táže, zda jsou dotazy či připomínky k prezentovaným údajům ze strany vedení. Není tomu tak. Uvádí, že nezařazoval jako samostatný bod otázku oněch restů, ke kterým zaslal jím připravený materiál, šlo o rekapitulační informaci ze zápisů pro všechny členy senátu, k otázkám se tak lze vrátit spíše tematicky, bude-li v budoucnu řešena ta která agenda. Závěrem předseda senátu všem poděkoval za účast s tím, že další senát bude svolán, jakmile bude zaslán nějaký podklad, předpoklad je druhá polovina května. Konec zasedání senátu v 16.15 hod. V Olomouci dne 17. 4. 2019 Michal Bartoň předseda AS PF UP