PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)

L 165/2 NAŘÍZENÍ PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1141 ze dne 27. června 2017 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz některých tyčí a prutů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie po přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie ( 1 ) (dále jen základní nařízení ), a zejména na článek 18 uvedeného nařízení, vzhledem k těmto důvodům: 1. POSTUP 1.1. Platná opatření (1) V dubnu 2011 na základě antisubvenčního šetření (dále jen původní šetření ) uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 405/2011 ( 2 ) (dále jen konečné nařízení ) konečné vyrovnávací clo na dovoz některých tyčí a prutů z nerezavějící oceli v současnosti kódů KN 7222 20 21, 7222 20 29, 7222 20 31, 7222 20 39, 7222 20 81 a 7222 20 89, pocházející z Indie. (2) Konečným nařízením bylo uloženo vyrovnávací clo ve výši mezi 3,3 % a 4,3 % na dovoz vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, 4,0 % pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku a 4,3 % pro všechny ostatní společnosti v Indii. (3) V červenci 2013 za základě částečného prozatímního přezkumu (dále jen prozatímní přezkum ) Rada prováděcím nařízením (EU) č. 721/2013 ( 3 ) (dále jen pozměňující nařízení ) změnila celní sazbu použitelnou pro indického vyvážejícího výrobce Viraj Profiles Limited, Palghar, Maháráštra a Mumbai, Maháráštra (dále jen společnost Viraj ) z 4,3 % na 0 % a revidovala celní sazbu pro všechny ostatní společnosti z 4,3 % na 4,0 %. 1.2. Žádost o přezkum před pozbytím platnosti (4) V červnu 2015 Komise zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti vyrovnávacích opatření týkajících se tyčí a prutů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie ( 4 ). (5) Dne 28. ledna 2016 Evropský ocelářský svaz (dále jen Eurofer ), jenž představuje více než 25 % celkové výroby tyčí a prutů z nerezavějící oceli v Evropské unii (dále jen Unie ), podal žádost o přezkum podle článku 18 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ( 5 ). ( 1 ) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55. ( 2 ) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 405/2011 ze dne 19. dubna 2011, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých tyčí a prutů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie (Úř. věst. L 108, 28.4.2011, s. 3). ( 3 ) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 721/2013 ze dne 22. července 2013, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 405/2011, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých tyčí a prutů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie (Úř. věst. L 202, 27.7.2013, s. 2). ( 4 ) Úř. věst. C 248, 29.7.2015, s. 4. ( 5 ) Nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93). Toto nařízení bylo kodifikováno základním nařízením.

L 165/3 (6) Eurofer svou žádost odůvodnil tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvávání subvencování a přetrvání nebo obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. 1.3. Zahájení přezkumu (7) Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 27. dubna 2016 zveřejnila oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie ( 1 ). 1.4. Zúčastněné strany (8) Komise ve svém oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti na šetření kontaktovaly. (9) Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala Eurofer; známé výrobce v Unii a jejich sdružení; známé dovozce a uživatele tyčí a prutů z nerezavějící oceli v Unii; jakož i indickou vládu a známé vyvážející výrobce v Indii a vyzvala je k účasti. (10) Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. 1.4.1. Výběr vzorku (11) V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 27 základního nařízení. 1.4.1.1. Výběr vzorku výrobců v Unii (12) Komise v oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. (13) V souladu s čl. 27 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje, který mohl být v době, která byla k dispozici, přezkoumán, se zajištěním zeměpisného rozložení. (14) Předběžně vybraný vzorek sestával ze tří výrobců v Unii, kteří představovali přibližně 50 % celkového prodeje spolupracujících výrobců v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. (15) Komisi bylo oznámeno, že jeden výrobce v Unii vykázal prodej mezi členy skupiny jako prodej v Unii, a tudíž byl nahrazen jiným výrobcem v Unii. Konečný vzorek rovněž zahrnoval přibližně 50 % celkového prodeje spolupracujících výrobců v Unii. 1.4.1.2. Výběr vzorku dovozců (16) Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala dovozce a jejich reprezentativní sdružení, aby se přihlásili a poskytli konkrétní informace nezbytné k tomu, aby se mohlo rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat. Přihlásili se dva dovozci. 1.4.1.3. Výběr vzorku vyvážejících výrobců (17) Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Indii, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala orgány Indie, aby určily a/nebo kontaktovaly případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření. ( 1 ) Úř. věst. C 148, 27.4.2016, s. 8.

L 165/4 (18) Informace požadované v příloze I oznámení o zahájení přezkumu pro účely výběru vzorku poskytlo čtrnáct vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců, kteří představují přibližně 46 % celkového dovozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli do Unie. Komise zařadila do vzorku tři vyvážející výrobce/skupiny vyvážejících výrobců s největším objemem prodeje na vývoz do Unie (představující 62 % objemu vývozu spolupracujících společností), který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. (19) V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s indickými orgány. Nebyly vzneseny žádné připomínky. 1.4.1.4. Uživatelé (20) Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala uživatele a jejich reprezentativní sdružení a reprezentativní organizace spotřebitelů, aby se přihlásili a spolupracovali. Nepřihlásili se žádní uživatelé v Unii ani jejich sdružení. 1.4.2. Dotazníky a inspekce na místě (21) Komise odeslala dotazníky všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení. (22) Jednalo se o indickou vládu, tři vyvážející výrobce v Indii zařazené do vzorku, tři výrobce v Unii zařazené do vzorku, dva dovozce uvedené v 16. bodě odůvodnění výše, Eurofer a další sdružení výrobců v Unii. (23) Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, od Euroferu, od indické vlády a od tří vyvážejících výrobců v Indii zařazených do vzorku. (24) Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro určení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvencování a přetrvávání nebo obnovení újmy, a zda by zachování vyrovnávacích opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie. (25) Inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení byly prováděny v prostorách indické vlády v Dillí a v prostorách Euroferu v Bruselu a u těchto společností: a) výrobci v Unii: Ugitech SA, Ugine, Francie, Acerinox SA, Madrid, Špenělsko, A.I. Olarra SA, Bilbao, Špenělsko; b) vyvážející výrobci v Indii: Chandan Steel Limited, Mumbai, Indie, Isinox Steel Limited, Mumbai, Indie, Skupina Venus: Hindustan Inox Ltd., Mumbai, Indie, Precision Metals, Mumbai, Indie, Sieves Manufactures Pvt. Ltd., Mumbai, Indie, Venus Wire Industries Pvt. Ltd., Mumbai, Indie. 1.5. Období přezkumného šetření a posuzované období (26) Šetření pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvencování a újmy se týkalo období od 1. dubna 2015 do 31. března 2016 (dále jen období přezkumného šetření nebo OPŠ ).

L 165/5 (27) Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2012 do konce období přezkumného šetření (dále jen posuzované období ). 2. VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK 2.1. Dotčený výrobek (28) Dotčený výrobek je tentýž výrobek jako výrobek ve smyslu definice v původním šetření, totiž tyče a pruty z nerezavějící oceli, po tváření za studena nebo povrchové úpravě za studena již dále neopracované, jiné než tyče a pruty s kruhovým příčným průřezem o průměru 80 mm nebo větším (dále jen výrobek, který je předmětem přezkumu ), v současnosti kódů KN 7222 20 21, 7222 20 29, 7222 20 31, 7222 20 39, 7222 20 81 a 7222 20 89, pocházející z Indie (dále jen dotčený výrobek ). 2.2. Obdobný výrobek (29) Šetření ukázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití: dotčený výrobek výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie. (30) Komise dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení. 3. PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ SUBVENCOVÁNÍ 3.1. Úvod (31) V souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení Komise zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k přetrvávání subvencování, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti. (32) Na základě informací obsažených v žádosti o přezkum byly prošetřeny následující režimy, v jejichž rámci jsou údajně poskytovány subvence: Celostátní režimy a) režim předběžného povolení (AAS); b) režim navracení cla (DDS); c) režim Duty Entitlement Passbook (DEPBS); d) režim povolení bezcelního dovozu (Duty Free Import Authorisation DFIA); e) režim osvobození vývozních úvěrů od daní z úroků; f) režim vývozních úvěrů (Export Credit Scheme E); g) režim podpory vývozu kapitálových statků (EPCGS); h) záruky za půjčky a přímé převody finančních prostředků od indické vlády; i) režim vývozu zboží z Indie (MEIS); Regionální režimy j) soustava programů pobídek ( PSI ); k) regionální subvence.

L 165/6 (33) Režimy uvedené výše v písmenech a), c), d), g) a i) vycházejí ze zákona o rozvoji a regulaci zahraničního obchodu z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen zákon o zahraničním obchodu ). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení týkající se vývozní a dovozní politiky. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Období tohoto přezkumného šetření se týkají dva dokumenty o politice zahraničního obchodu: Politika zahraničního obchodu na období 2009 2014 (dále jen FTP (Foreign Trade Policy) 09 14 ) a Politika zahraničního obchodu na období 2015 2020 (dále jen FTP 15 20 ). Druhý dokument vstoupil v platnost v dubnu 2015. V Příručce postupů, díl I, 2009 2014 (dále jen HOP (Handbook of Procedures) I 04 09 ) a Příručce postupů, díl I, 2015 2020 (dále jen HOP I 15 20 ) vláda Indie stanovila také postupy, kterými se řídí příslušně FTP 09 14 a FTP 15 20. Příručky postupů se pravidelně aktualizují. (34) Režim navracení cla (DDS) uvedený výše v písmeni b) vychází z paragrafu 75 celního zákona z roku 1962, z paragrafu 37 zákona o spotřební dani z roku 1944, z paragrafů 93 A a 94 finančního zákona z roku 1994 a z Pravidel pro výběr cel, spotřební daně a vracení daní za služby z roku 1995. Sazby tohoto navracení jsou pravidelně zveřejňovány. (35) Režim osvobození vývozních úvěrů od daní z úroků uvedený v písmeni e) výše vychází ze zákona o dani z úroků z roku 1974. (36) Režim E uvedený výše v písmeni f) vychází z paragrafů 21 a 35 A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který umožňuje Indické centrální bance vydávat pokyny komerčním bankám v oblasti vývozních úvěrů. (37) Režim záruk za půjčky a přímé převody finančních prostředků od indické vlády uvedený v písmeni h) podléhá vládní politice v oblasti záruk. (38) Režim PSI uvedený v písmeni j), použitelný od 1. dubna 2013, vychází z usnesení č. PSI 2013/(CR 54)/IND 8 vydaného ministerstvem průmyslu, energetiky a práce státu Maháráštra. (39) Režimy regionálních subvencí uvedené v písmeni k) podléhají regionálním vládám. 3.2. Režim předběžného povolení (AAS) 3.2.1. Právní základ (40) Tento režim je podrobně popsán v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 dokumentu FTP 09 14 a v kapitolách 4.1 až 4.30 příručky HOP I 09 14 a také v odstavcích 4.03 až 4.24 FTP 15 20 a v kapitolách 4.04 až 4.52 příručky HOP I 15 20. 3.2.2. Způsobilost (41) Režim předběžného povolení sestává z šesti podrežimů, jak je podrobněji popsáno v 42. bodě odůvodnění níže. Tyto podrežimy se mimo jiné liší rozsahem způsobilosti. Vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci, kteří jsou vázáni na pomocné výrobce, jsou způsobilí pro podrežim AAS pro fyzický vývoz a pro podrežim AAS pro roční potřebu. Vyvážející výrobci poskytující dodávky konečnému vývozci jsou způsobilí pro podrežim AAS pro dodávky meziproduktů. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií domnělého vývozu uvedených v odstavci 7.02 dokumentu FTP 15-20, jako např. dodavatelé subjektu orientovaného na vývoz, jsou způsobilí pro podrežim AAS pro domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů vyvážejícím výrobcům jsou způsobilí pro výhody domnělého vývozu v rámci podrežimů předběžného příkazu k uvolnění a tuzemského back-to-back akreditivu. 3.2.3. Provádění v praxi (42) Režim AAS může být vydán pro: a) fyzický vývoz: ten je hlavním podrežimem. Umožňuje bezcelní dovoz vstupních materiálů potřebných k výrobě určitého výsledného výrobku určeného na vývoz. Termín fyzický v tomto kontextu znamená, že výrobek určený na vývoz musí opustit území Indie. Povolený dovoz a vývozní povinnost, včetně typu vyváženého výrobku, jsou uvedeny v licenci;

L 165/7 b) roční potřebu: toto povolení se nevztahuje na konkrétní výrobek na vývoz, nýbrž na širší skupinu výrobků (např. chemické látky a příbuzné výrobky). Držitel licence může, a to až do určité hodnoty stanovené na základě jeho vývozní výkonnosti v minulosti, dovážet bezcelně veškeré vstupy k použití při výrobě jakékoli z položek spadajících do příslušné skupiny výrobků. Může vyvážet jakýkoli výsledný výrobek spadající do dané skupiny výrobků, který byl vyroben s použitím takového materiálu osvobozeného od cla; c) dodávky meziproduktů: tento podrežim se vztahuje na případy, kdy dva výrobci chtějí vyrábět jeden výrobek na vývoz a rozdělí si proces výroby. Vyvážející výrobce, jenž vyrábí meziprodukt, smí bezcelně dovážet vstupní materiály a pro tento účel může získat režim AAS na dodávky meziproduktů. Konečný vývozce dokončuje výrobu a je povinen hotový výrobek vyvézt; d) domnělý vývoz: tento podrežim umožňuje hlavnímu dodavateli bezcelně dovážet vstupní materiály potřebné k výrobě zboží, které má být prodáno jako domnělý vývoz kategoriím zákazníků uvedeným v odstavci 7.02 písm. b) až f), g), i) a j) dokumentu FTP 15-20. Podle indické vlády zahrnuje domnělý vývoz ty transakce, při nichž dodané zboží neopouští zemi. Za domnělý vývoz se pokládá řada kategorií dodávek za podmínky, že zboží bude vyrobeno v Indii, např. dodávky zboží některé jednotky orientované na vývoz nebo společnosti s místem působení ve zvláštní ekonomické zóně; e) předběžný příkaz k uvolnění ( ARO ): držitel režimu AAS, který hodlá získávat vstupní materiály z domácích zdrojů místo přímého dovozu, má možnost za tímto účelem využít ARO. V takových případech jsou předběžná povolení validována jako ARO a převedena na domácího dodavatele při dodávce položek, které jsou v nich uvedeny. Schválení ARO opravňuje domácího dodavatele k výhodám domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 7.03 dokumentu FTP 15-20 (tj. AAS pro dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně). V mechanismu ARO jsou daně a cla namísto konečnému vývozci vráceny dodavateli, a to ve formě vrácení/náhrady cla. Vrácení daní/cla je možné v případě domácích i dovezených vstupů; f) tuzemský back-to-back akreditiv: tento podrežim se opět vztahuje na domácí dodávky držiteli předběžného povolení. Držitel předběžného povolení může požádat banku o otevření tuzemského akreditivu ve prospěch domácího dodavatele. Banka uzná povolení u přímého dovozu pouze pro hodnotu a objem položek opatřených z domácích zdrojů místo z dovozu. Domácí dodavatel bude mít nárok na výhody domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 7.03 dokumentu FTP 15-20 (tj. program předběžných povolení na dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně). (43) Komise zjistila, že spolupracující vyvážející výrobci využívající tohoto režimu získali úlevu v rámci prvního podrežimu, tj. fyzický vývoz v rámci režimu předběžného povolení (AAS) během období přezkumného šetření. Není tudíž nezbytné zjišťovat napadnutelnost zbývajících nevyužívaných podrežimů. (44) Pro účely ověření indickými orgány je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží/zboží nakupovaného z domácích zdrojů ve stanoveném formátu (kapitoly 4.47 a 4.51 a dodatek 4H HOP I 15-20), tj. registr skutečné spotřeby. Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní/účetní nákladů a provedené práce, který vydá osvědčení o tom, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 4H jsou po všech stránkách pravdivé a správné. (45) Pokud jde o podrežim využívaný během období přezkumného šetření dotčenými společnostmi, tj. fyzický vývoz, jsou povolený dovoz a povinný vývoz pevně stanoveny co do objemu a hodnoty indickou vládou a jsou zaznamenány v povolení. Kromě toho mají v okamžiku dovozu a vývozu státní úředníci do povolení zaznamenávat příslušné transakce. Objem dovozu povolený v rámci režimu AAS je určen indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů (dále jen SION, které existují pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. (46) Dovezené vstupní materiály nelze převádět a musí být použity pro výrobu výsledného výrobku na vývoz. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání licence (18 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, pokaždé o šest měsíců).

L 165/8 (47) Komise zjistila, že neexistuje úzká spojitost mezi dováženými vstupy a vyváženými hotovými výrobky. Způsobilé vstupní materiály jsou dováženy a používány také pro jiné výrobky než dotčený výrobek. Kromě toho licence pro různé výrobky mohou být spojovány. To znamená, že na základě vývozu jednoho výrobku v rámci licence AAS může vzniknout nárok na bezcelní dovoz vstupů v rámci licence AAS pro jiný výrobek. (48) Během inspekce na místě, kterou Komise provedla, jeden z vyvážejících výrobců potvrdil, že kvůli této chybějící jasné spojitosti je spotřeba vstupů vykazována na základě norem SION. Další vyvážející výrobce využívající tohoto režimu uvedl, že má systém pro sledování, jenž sleduje vstupy dovezené v rámci režimu až ke konečnému výrobku. Společnost však nebyla schopna předložit žádný popis tohoto systému ve svých interních dokumentech. Tento systém nebyl nikdy auditován. (49) Jeden z vyvážejících výrobců nebyl schopen doložit dodatky 4H k licencím AAS. Další vyvážející výrobce byl schopen předložit jeden formulář dodatku 4H prokazující absenci nadměrné úlevy. Z prohlášení účetního znalce v dodatku 4H je jasné, že přezkum účetního znalce je omezen na to, zda údaje v příslušném dodatku 4H odpovídají podnikové evidenci, což potvrdila i indická vláda během inspekce na místě. Kromě toho jeden vyvážející výrobce potvrdil, že účetní znalec se zaměřuje na to, zda vývozní povinnost odpovídá povolenému dovozu podle norem SION v rámci příslušných licencí. Nezpochybňuje ani ve skutečnosti nezkoumá, zda skutečná spotřeba odpovídá příslušné normě SION. V důsledku toho účetní znalec neověřuje, zda záznamy samy o sobě vykazují pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží/zboží nakupovaného z domácích zdrojů. Je rovněž nutné poznamenat, že během inspekce na místě a po ní nebyla indická vláda schopna Komisi poskytnout exemplář jediného formuláře dodatku 4H, který jí předložili vyvážející výrobci zařazení do vzorku. Celkově Komise dospěla k závěru, že obě společnosti využívající tohoto režimu nebyly schopny prokázat, že příslušná ustanovení dokumentu FTP byla splněna. 3.2.4. Závěry týkající se režimu AAS (50) Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení; představuje totiž finanční příspěvek indické vlády, neboť snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné, a zvýhodňuje prošetřovaného vývozce, protože zlepšuje jeho likviditu. (51) Kromě toho je fyzický vývoz v rámci režimu předběžného povolení ze zákona podmíněn vývozní výkonností, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost využívat výhod vyplývajících z tohoto režimu. (52) Podrežim využitý v aktuálním případě nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům stanoveným v příloze I bodě i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatnila účinným způsobem systém ani postup pro ověřování, zda byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém objemu (příloha II bod 4 základního nařízení a v případě režimů navracení u náhradních vstupů příloha III část II bod 2 základního nařízení). Rovněž se má za to, že normy SION pro výrobek, který je předmětem přezkumu, nebyly dostatečně přesné a nemohou samy o sobě tvořit systém pro ověřování skutečné spotřeby, protože se jedná o standardní normy, které neumožňují indické vládě ověřovat s dostatečnou přesností, jaká množství vstupů byla při výrobě vyváženého výrobku spotřebovávána. Indická vláda kromě toho neprovedla další přezkoumání na základě skutečných vstupů, ačkoli by takové přezkoumání bylo vzhledem k absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému potřebné (příloha II bod 5 a příloha III část II bod 3 základního nařízení). (53) Uvedený podrežim je proto napadnutelný. 3.2.5. Výpočet výše subvence (54) Při neexistenci povoleného režimu navracení cla nebo režimu navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu prominutí celkových dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupních materiálů. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze vyrovnání nadměrných celních úlev. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) základního nařízení lze napadnout pouze nadměrné celní úlevy

L 165/9 za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky ale v daném případě splněny nebyly. Proto v případě, že není prokázána existence vhodného monitorovacího procesu, nelze výše uvedenou výjimku pro režimy navracení použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu). Jak je uvedeno v příloze II části II a příloze III části II základního nařízení, není výpočet takového nadměrného vrácení povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak, podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí vyšetřující orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného ověřovacího systému. (55) Jak je vysvětleno v 47. bodě odůvodnění výše, nárok na výhodu (tj. vývoz na základě licence) a poskytnutí výhody (tj. bezcelní dovoz vstupů) spolu souvisejí jen volně. Nemusí k nim dojít v určitém pořadí nebo časové blízkosti. Je tedy možné, že zatímco nárok vznikne během období přezkumného šetření, související výhoda může být poskytnuta před obdobím přezkumného šetření i po něm. Kromě toho nárok na výhodu na základě licence pro jeden výrobek může být spojením převeden tak, že v konečném důsledku poskytuje výhodu jinému výrobku. (56) V konečném nařízení byla výše subvence získané z režimu AAS vypočtena na základě ušlého dovozního cla na veškerý dovezený materiál pro výrobky z tyčí a prutů z nerezavějící oceli v rámci tohoto režimu během období původního šetření. Výše této subvence byla poté přepočtena na vývozní obrat dotčeného výrobku během období původního šetření. (57) Dva vyvážející výrobci využívající režimu AAS souhlasili s posouzením Komise uvedeným v 55. bodě odůvodnění výše a potvrdili, že u vývozu dotčeného výrobku během období přezkumného šetření jim vznikl nárok na výhodu, jejíž část byla nebo bude poskytnuta mimo období přezkumného šetření. Kromě toho jeden z vyvážejících výrobců potvrdil, že s ohledem na způsob provádění procesu tavení během období přezkumného šetření nelze vyloučit, že dovezené vstupy v rámci licencí AAS pro tyče a pruty z nerezavějící oceli skončily v jiných produktech a že dovezené vstupy v rámci licencí AAS pro jiné produkty skočily v tyčích a prutech z nerezavějící oceli. V důsledku toho vyvážející výrobce souhlasil, že zohlednění pouze ušlého cla na dovoz v rámci licencí AAS pro tyče a pruty z nerezavějící oceli během období přezkumného šetření by neodráželo skutečnou výhodu poskytnutou u vývozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli během uvedeného období v rámci režimu. Komise kvůli nedostatku vhodných údajů nemohla vypočítat výši subvence na základě ušlého dovozního cla na veškerý materiál pro všechny tyče a pruty z nerezavějící oceli dovezené v rámci tohoto režimu během období přezkumného šetření jako v původním šetření. (58) Za těchto okolností souhlasily obě společnosti s výpočtem výše subvence na základě všech vývozních transakcí zúčtovaných během období přezkumného šetření v rámci licencí AAS souvisejících s dotčeným výrobkem. Každá společnost navrhla metodiku vhodnou s ohledem na svou konkrétní situaci (v tomto případě v závislosti na škále surovin dovážených pro výrobu dotčeného výrobku). S použitím norem SION nebo průměrné přidané hodnoty v rámci všech předchozích licencí pro dotčený výrobek mohla být výše ušetřeného cla na dovezené vstupní materiály spolehlivě vypočítána. Komise tyto metodiky považovala za vhodné a uznala je. (59) V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byly tyto výše subvence přepočteny na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření jakožto příslušný jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. (60) Komise tak zjistila, že subvenční sazby v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 0,88 % u společnosti Chandan Steel Limited a 1,56 % u společnosti Isinox Steel Limited. 3.3. Režim navracení cla (DDS) 3.3.1. Právní základ (61) Podrobný popis režimu DDS je uveden v Pravidlech pro vracení cel a spotřebních daní z roku 1995 ve znění pozdějších oznámení.

L 165/10 3.3.2. Způsobilost (62) Pro tento režim jsou způsobilí všichni vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci. 3.3.3. Provádění v praxi (63) Způsobilý vývozce může zažádat o navrácení částky, která je vypočtena jako procento hodnoty vyplaceně loď (dále jen FOB free-on-board) výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Tyto sazby navracení byly stanoveny indickou vládou pro řadu výrobků, včetně dotčeného výrobku. Určují se na základě průměrného množství nebo průměrné hodnoty materiálů použitých jako vstupy při výrobě výrobku a na základě průměrné výše cla zaplaceného za vstupy. Jsou použitelné bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno, či nikoli. Během období přezkumného šetření činila sazba DDS 1,9 % do 22. listopadu 2015, poté 2 % s maximální hodnotou 3,2 INR/kg do 10. února 2016 a poté 2 % s maximální hodnotou 4,3 INR/kg. (64) Aby mohla společnost využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. Jakmile jsou údaje o zásilce zaneseny na celní server (ICEGATE), je zde uvedeno, že vývoz probíhá v rámci režimu DDS a je neodvolatelně stanovena částka DDS. Poté co přepravní společnost předloží obecné prohlášení o vývozu a celní úřad tento dokument porovná s údaji na přepravním dokladu a zjistí, že se údaje shodují, jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se vrátilo clo, a to buď přímou platbou na bankovní účet vývozce, nebo příkazem k výplatě. (65) Vývozce musí rovněž prokázat realizaci příjmů z vývozu prostřednictvím potvrzení banky o uskutečnění platby (dále jen BRC Bank Realisation Certificate). Tento dokument může být poskytnut poté, co byla vyplacena částka navraceného cla; indická vláda však bude vyplacenou částku vymáhat zpět, pokud vývozce potvrzení BRC nepředloží ve stanovené lhůtě. (66) Částka navráceného cla může být použita pro jakékoli účely. (67) V souladu s indickými účetními standardy může být částka navráceného cla při splnění vývozní povinnosti zaúčtována do komerčních účtů na základě časového rozlišení jako příjem. (68) Komise zjistila, že všichni spolupracující vyvážející výrobci během období přezkumného šetření dále využívali režim DDS. 3.3.4. Závěr týkající se režimu DDS (69) Režim DDS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu I) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Takzvaná částka navráceného cla je finančním příspěvkem indické vlády, protože má podobu přímého převodu finančních prostředků ze strany indické vlády. Pokud jde o používání těchto finančních prostředků, nejsou stanovena žádná omezení. Kromě toho částka navráceného cla poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu. (70) Sazba navráceného cla u vývozu je stanovena indickou vládou pro jednotlivé výrobky. Třebaže se subvence označuje jako navracení cla, tento režim nemá povahu povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Vyplacení peněžních prostředků vývozci v hotovosti není spojeno se skutečným zaplacením dovozních cel na suroviny a není celním dobropisem ke kompenzaci dovozního cla na minulý nebo budoucí dovoz surovin. (71) Během inspekce na místě indická vláda tvrdila, že existuje dostatečná spojitost mezi sazbami navraceného cla a clem zaplaceným ze surovin. Indická vláda totiž při určování sazeb navraceného cla bere v úvahu průměrné množství nebo hodnotu materiálů použitých jako vstupy při výrobě dotčeného výrobku a rovněž průměrnou výši cla zaplaceného za vstupy. (72) Komise se však nedomnívá, že údajná spojitost mezi sazbami navraceného cla a clem zaplaceným ze surovin postačuje k tomu, aby tento režim byl v souladu s pravidly stanovenými v příloze I, příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Zejména výše dobropisu není vypočtena ve vztahu ke skutečně použitým vstupům. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály (včetně jejich množství a původu) jsou spotřebovány ve výrobním procesu

L 165/11 vyváženého výrobku, nebo zda došlo k nepřiměřené platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Kromě toho indická vláda neprovedla žádné další šetření na základě skutečných vstupů a transakcí za účelem určení, zda došlo k nepřiměřené platbě. Tvrzení bylo proto zamítnuto. (73) Platbu v podobě přímého převodu finančních prostředků ze strany indické vlády po vývozu uskutečněném vývozci je tudíž třeba považovat za přímý grant indické vlády závislý na vývozní výkonnosti, a proto je považována za specifickou a napadnutelnou podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. 3.3.5. Výpočet výše subvence (74) V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy se uskuteční vývozní transakce v rámci tohoto režimu. V takovém okamžiku musí indická vláda zaplatit částku navraceného cla, která představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné částku navraceného cla, která má být poskytnuta pro danou vývozní transakci, nemůže indická vláda rozhodnutí o udělení subvence nijak ovlivnit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, a protože nejsou spolehlivé důkazy svědčící o opaku, považuje se za odpovídající stanovit výši výhody vyplývající z režimu DDS jako součet částek navraceného cla získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto režimu v období přezkumného šetření. (75) V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byly tyto výše subvence přepočteny na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření jakožto příslušný jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. (76) Komise tak zjistila, že subvenční sazby v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 1,02 % u společnosti Chandan Steel Limited, 0,66 % u společnosti Isinox Steel Limited a 1,82 % u skupiny Venus group. 3.4. Režim Duty Entitlement Passbook (DEPBS) (77) Šetřením bylo zjištěno, že tento režim byl přerušen a během období přezkumného šetření neposkytoval žádné výhody vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, a proto nebylo další hodnocení jeho napadnutelnosti pro účely tohoto šetření nezbytné. 3.5. Režim povolení bezcelního dovozu (Duty Free Import Authorisation DFIA) (78) Šetřením bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření nevyužívali tohoto režimu žádní vyvážející výrobci zařazení do vzorku, a proto nebylo další hodnocení jeho napadnutelnosti pro účely tohoto šetření nezbytné. 3.6. Režim osvobození vývozních úvěrů od daní z úroků (79) Šetřením bylo zjištěno, že tento režim byl přerušen a během období přezkumného šetření neposkytoval žádné výhody vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, a proto nebylo další hodnocení jeho napadnutelnosti pro účely tohoto šetření nezbytné. 3.7. Režim vývozních úvěrů (Export Credit Scheme E) (80) Šetřením bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření tohoto režimu využívali všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku. Jelikož však bylo zjištěno, že získané pobídky byly zanedbatelné, není další hodnocení napadnutelnosti tohoto režimu pro účely tohoto šetření nezbytné.

L 165/12 3.8. Režim podpory vývozu kapitálových statků (EPCGS) (81) Šetřením bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření tohoto režimu využívali všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku. Jelikož však bylo zjištěno, že získané pobídky byly zanedbatelné, není další hodnocení napadnutelnosti tohoto režimu pro účely tohoto šetření nezbytné. 3.9. Záruky za půjčky a přímé převody finančních prostředků od indické vlády (82) Šetřením bylo zjištěno, že žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nezískal záruky za půjčky a přímé převody finančních prostředků od indické vlády, jež by poskytly výhodu během období přezkumného šetření, a proto nebylo další hodnocení napadnutelnosti tohoto režimu pro účely tohoto šetření nezbytné. 3.10. Režim vývozu zboží z Indie (MEIS) 3.10.1. Právní základ (83) Podrobný popis režimu MEIS je uveden v kapitole 3 dokumentu FTP 15 20 a v kapitole 3 příručky HOP I 15 20. (84) Režim MEIS je následnickým režimem 5 dalších režimů (Focus Market Scheme, Focus Product Scheme, Market Linked Focus Product Scheme, Agricultural Infrastructure Incentive Scrip a VKGUY). 3.10.2. Způsobilost (85) Pro tento režim jsou způsobilí všichni vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci. 3.10.3. Provádění v praxi (86) Způsobilé společnosti mohou využívat režim MEIS ve vývozu konkrétních výrobků do konkrétních zemí, které byly rozděleny do skupiny A ( Tradiční trhy, včetně všech členských států EU), skupiny B ( Nově vznikající trhy a trhy, které jsou středem zájmu ) a skupina C ( Ostatní trhy ). Země spadající do každé skupiny a seznam výrobků s odpovídajícími zvýhodněnými sazbami jsou uvedeny v tabulce 1 a tabulce 2 dodatku 3B dokumentu FTP 15 20. Ke konci období přezkumného šetření bylo rozlišení mezi různými trhy zrušeno a režim se stal dostupný pro všechny. (87) Výhoda má formu celního dobropisu, který odpovídá procentnímu podílu hodnoty vývozu FOB. V případě tyčí a prutů z nerezavějící oceli se zjistilo, že na začátku období přezkumného šetření tento procentní podíl činil 2 % pro vývoz do zemí skupiny B a 0 % pro vývoz do zemí skupiny A a C. Jak bylo uvedeno výše v 86. bodě odůvodnění, na konci období přezkumného šetření bylo rozlišení mezi skupinami zemí zrušeno a 2 % sazba se stala použitelná pro všechny země. Na určité typy vývozu, např. na vývoz dováženého či překládaného zboží, domnělý vývoz, vývoz služeb a vývozní obrat jednotek působících v rámci zvláštních ekonomických zón/jednotek orientovaných na vývoz, se tento režim nevztahuje. (88) Celní dobropisy v rámci režimu MEIS jsou volně převoditelné a jsou platné po dobu 18 měsíců od data vydání. Mohou se použít pro: i) platbu cel na dovoz vstupních materiálů nebo zboží, včetně kapitálových statků, ii) platbu spotřebních daní na opatřování vstupních materiálů nebo zboží z domácích zdrojů, včetně kapitálových statků a iii) platbu daně za služby týkající se veřejných zakázek na služby. (89) Žádost o poskytnutí výhod na základě režimu MEIS se musí vyplnit on-line na webové stránce Generálního ředitelství pro zahraniční obchod. K on-line žádosti musí být připojena příslušná dokumentace (přepravní doklady, potvrzení banky o uskutečnění vývozu a doklad o vylodění). Příslušný regionální orgán indické vlády vydá celní dobropis po přezkoumání dokumentů. Pokud vývozce poskytne odpovídající dokumentaci, regionální orgán nemůže rozhodnutí o poskytnutí celních dobropisů nijak ovlivnit. (90) Komise zjistila, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku během období přezkumného šetření využívali výhod v rámci režimu MEIS.

L 165/13 3.10.4. Závěr týkající se režimu MEIS (91) Režim MEIS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Celní dobropis v rámci režimu MEIS je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto celní dobropis v rámci MEIS poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu. (92) Kromě toho režim MEIS právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. (93) Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Režim nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka dobropisu není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitým vstupům. Neexistuje režim nebo zavedený postup pro potvrzení, jaké vstupy jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku, nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Vývozce je způsobilý obdržet výhody v rámci režimu MEIS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupy doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupy, mají nárok na výhodu poskytovanou v rámci režimu MEIS. Kromě toho může vývozce využít celní dobropisy v rámci režimu MEIS k dovozu kapitálových statků, ačkoliv kapitálové statky nespadají do působnosti povolených režimů navracení cla, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků. Kromě toho indická vláda neprovedla žádné další šetření na základě skutečných vstupů a transakcí za účelem určení, zda došlo k nepřiměřené platbě. 3.10.5. Výpočet výše subvence (94) V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy se uskuteční vývozní transakce v rámci tohoto režimu. (95) V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byly tyto výše subvence přepočteny na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření jakožto příslušný jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. (96) Komise tak zjistila, že subvenční sazby v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 1,31 % u společnosti Chandan Steel Limited, 1,33 % u společnosti Isinox Steel Limited a 1,00 % u skupiny Venus group. (97) Po poskytnutí informací jedna strana tvrdila, že by měla být napadena pouze výhoda poskytnutá s ohledem na prodej do Unie během období přezkumného šetření. Jak je však uvedeno v 95. bodě odůvodnění výše, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření jakožto příslušný jmenovatel. Výše výhody přepočtené na obrat vývozu do Unie byla poté napadena. 3.11. Soustava programů pobídek ( PSI ) státu Maháráštra (98) Šetřením bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření nevyužívali tohoto režimu žádní vyvážející výrobci zařazení do vzorku, a proto nebylo další hodnocení jeho napadnutelnosti pro účely tohoto šetření nezbytné.

L 165/14 3.12. Regionální subvence (99) Šetřením bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření nevyužívali těchto režimů žádní vyvážející výrobci zařazení do vzorku, a proto nebylo další hodnocení jejich napadnutelnosti pro účely tohoto šetření nezbytné. 3.13. Výše napadnutelných subvencí (100) Výše napadnutelných subvencí podle základního nařízení, vyjádřené hodnotově, byly u spolupracujícího vyvážejícího výrobce následující: Tabulka 1 Napadnutelné subvence SPOLEČNOSTI REŽIMY AAS (%) DDS (%) MEIS (%) Celkem (%) Chandan Steel Limited 0,88 1,02 1,31 3,21 Isinox Steels Limited 1,56 0,66 1,33 3,55 Venus Group neuvedeno 1,82 1,00 2,82 Zdroj: Šetření. (101) Celková výše subvencí je vyšší než nepatrná podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení. 3.14. Závěry o pravděpodobnosti přetrvávání subvencování (102) V souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že subvencování bude přetrvávat nebo se obnoví, pokud stávající opatření pozbudou platnosti. (103) Jak bylo uvedeno v bodech odůvodnění 31 až 101 výše, bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření indičtí vývozci dotčeného výrobku pokračovali v získávání výhod z napadnutelného subvencování od indických úřadů. (104) Režimy subvencí poskytují opakované výhody a neexistuje žádný náznak, že by tyto výhody měly být v blízké budoucnosti ukončeny. Subvencování v rámci režimu DDS a MEIS se během období přezkumného šetření totiž zvýšilo. Sazba a maximální hodnota se v rámci režimu DDS zvýšily a režim MEIS, jenž byl na začátku období přezkumného šetření dostupný pro vývoz do určité skupiny zemí (nezahrnující členské státy), se k jeho konci stal dostupný pro všechny země. Díky této poslední změně se zvýšila atraktivita vývozu do Unie. (105) Ačkoli ceny tyčí a prutů z nerezavějící oceli při dovozu do Unie jsou podobné jako při dovozu na třetí trhy, mají všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku značnou volnou kapacitu v rozmezí od 14 % do 66 %. Využití kapacity všech spolupracujících vyvážejících výrobců (představujících přibližně 46 % celkového dovozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli z Indie do Unie) činí přibližně 42 %. Volná kapacita jen těchto výrobců představuje přibližně 156 000 tun, tj. 50 % celkové spotřeby v Unii během období přezkumného šetření. Vzhledem k tomu, že toto číslo nezahrnuje volnou kapacitu vyvážejících výrobců představujících dalších 54 % z celkového dovozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli z Indie do Unie ani těch indických výrobců, kteří nevyvážejí do Unie, jde o střízlivý odhad celkové volné kapacity v Indii. (106) Podle indického návrhu vnitrostátní politiky v oblasti ocelářství z roku 2017 byla Indie v roce 2015 jedinou velkou ekonomikou na světě, kde poptávka po oceli i nadále vykazovala kladný růst ve výši 5,3 %. Zatímco výroba pro domácí spotřebu u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku se během období přezkumného šetření pohybovala od 1 % do 17 % celkové výroby, nadměrná kapacita spolupracujících vyvážejících výrobců činí přibližně 58 %. V důsledku toho i kdyby růst domácí spotřeby zůstal na úrovni roku 2015, trvalo by několik let, aby se absorbovala nadměrná kapacita.

L 165/15 (107) Trh Unie je atraktivní, a to navzdory opatřením. Všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku jsou orientovaní na vývoz, přičemž vyvážejí mezi 83 % a 99 % své celkové výroby tyčí a prutů z nerezavějící oceli. Nehledě na platná opatření zůstala Unie pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku důležitou destinací vývozu a představovala 35 % až 53 % jejich veškerého vývozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli během období přezkumného šetření. Pokud by opatření byla zrušena, je pravděpodobné, že by objemy vývozu do Unie, které jsou během období přezkumného šetření již vysoké, vzrostly. Jak je totiž dále popsáno ve 183. bodě odůvodnění níže, dobře to dokládá příklad jednoho vyvážejícího výrobce, jehož sazba byla snížena na 0 % na základě prozatímního přezkumu v roce 2013. (108) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že přetrvávání subvencování je pravděpodobné. 4. PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ ÚJMY 4.1. Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii (109) Během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek 25 výrobců. Tito výrobci představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení. 4.2. Předběžné poznámky (110) Újma byla posouzena na základě trendů v oblasti výroby, výrobní kapacity, využití kapacity, prodeje, podílu na trhu, zaměstnanosti, produktivity a růstu shromážděných na úrovni celého výrobního odvětví Unie a trendů týkajících se cen, ziskovosti, peněžního toku, schopnosti získávat kapitál a investice, akcií, návratnosti investic a mezd shromážděných na úrovni výrobců v Unii zařazených do vzorku. (111) Během posuzovaného období, s výjimkou roku 2013, převládaly pozitivní tržní podmínky se zvýšením spotřeby tyčí a prutů z nerezavějící oceli v Unii. Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, v roce 2013 byla na základě prozatímního přezkumu snížena celní sazba použitelná pro společnost Viraj na 0 %. 4.3. Spotřeba v Unii (112) Komise stanovila spotřebu v Unii připočítáním: a) ověřeného prodeje v Unii uskutečněného třemi výrobci v Unii zařazenými do vzorku; b) prodeje v Unii uskutečněného spolupracujícími výrobci v Unii nezařazenými do vzorku získaného z žádosti o přezkum a po ověření údajů poskytnutých sdružením Eurofer; a c) dovozu podle údajů Eurostatu. (113) Spotřeba tyčí a prutů z nerezavějící oceli v Unii se vyvíjela takto: Tabulka 2 Spotřeba v Unii (v tunách) 2012 2013 2014 2015 OPŠ Celková spotřeba v Unii (v tunách) 270 254 259 213 301 309 310 418 314 305 Index (2012 = 100) 100 96 111 115 116 Zdroj: Eurostat, Eurofer a odpovědi na dotazník. (114) Spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 16 %. Meziroční analýza ukazuje počáteční pokles o 4 % mezi lety 2012 a 2013 a následné postupné zvyšování o 20 procentních bodů neboli o více než 55 tisíc tun v období od roku 2014 do konce období přezkumného šetření.

L 165/16 4.4. Dovoz z Indie 4.4.1. Objem dovozu z Indie a jeho podíl na trhu (115) Komise stanovila objem dovozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli z Indie do Unie na základě údajů Eurostatu a podílu dovozu na trhu srovnáním těchto objemů dovozu se spotřebou v Unii, jak je uvedeno v tabulce 2. (116) Dovoz tyčí a prutů z nerezavějící oceli z Indie do Unie se vyvíjel takto: Tabulka 3 Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu 2012 2013 2014 2015 OPŠ Objem dovozu z Indie (v tunách) 27 138 27 053 42 631 44 494 44 636 Index (2012 = 100) 100 100 157 164 164 Podíl dovozu z Indie na trhu (v %) 10 10 14 14 14 Index (2012 = 100) 100 102 140 141 140 Zdroj: Eurostat. (117) Objem dovozu z Indie do Unie se během posuzovaného období výrazně zvýšil, a to o 64 % neboli téměř o 18 000 tun. Meziroční analýza ukazuje počáteční nevýrazný pokles v roce 2013 a následné zvýšení o 57 procentních bodů v roce 2014, další zvýšení o 7 procentních bodů do roku 2015 a období přezkumného šetření. (118) Původně byl mezi lety 2012 a 2013 dovoz z Indie stabilní, zatímco spotřeba v Unii klesla o 3 %. Mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření se dovoz z Indie zvýšil o 64 %. zatímco spotřeba v Unii vzrostla o 20 %. Jelikož bylo zvýšení dovozu z Indie vyšší než zvýšení spotřeby v Unii, zvýšil se podíl tohoto dovozu na trhu z 10 % na 14 %. 4.4.2. Ceny dovozu z Indie (119) Komise použila ceny dovozu z Indie na základě údajů Eurostatu. (120) Průměrné ceny dovozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli z Indie do Unie se vyvíjely takto: Tabulka 4 Ceny dovozu z Indie 2012 2013 2014 2015 OPŠ Ceny dovozu z Indie (EUR za tunu) 2 509 2 233 2 095 2 225 2 165 Index (2012 = 100) 100 89 84 89 86 Zdroj: Eurostat. (121) Ceny dovozu z Indie se v posuzovaném období snížily o 14 %, přičemž k největšímu poklesu došlo mezi lety 2012 a 2013. Snížily se o 11 % v roce 2013 a o dalších 5 procentních bodů v roce 2014, v roce 2015 vzrostly o 5 procentních bodů a dále se v období přezkumného šetření snížily o 3 procentní body.