UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Bakalářská práce 2012 Silvie Šmídová

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálně pedagogických studií BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Silvie Šmídová Efektivita vzdělávání u osob s kombinovanými vadami na Praktické škole jednoleté Olomouc 2012 vedoucí práce: Mgr. Petra Jurkovičová, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a výhradně s použitím literatury uvedené v seznamu literatury. V Olomouci, 1. 4. 2012

OBSAH ÚVOD...1 TEORETICKÁ ČÁST 1. Praktická škola jednoletá obsah a zaměření jejího vzdělávání..3 1. 1 Učební dokumenty Praktická škola jednoletá.. 4 1. 2 Rámcový vzdělávací program - Praktická škola jednoletá.....6 2. Individuální vzdělávací plán...15 3. Osoby s kombinovanými vadami a jejich edukace. 18 PRAKTICKÁ ČÁST 4. Rozdíly a podobnosti mezi Učebními dokumenty a RVP..22 4. 1 Očekávané výstupy a cíle vzdělávání u UD a RVP....26 4. 2 Klíčové dovednosti u UD a klíčové kompetence u RVP....29 5. Střední škola DC 90 33 5. 1 PRŠ 1 specifika vzdělávání žáků s kombinovanými vadami.....35 5. 2 Náplň práce asistentky pedagoga v Praktické škole jednoleté..37 6. ŠVP PRŠ 1 Střední školy DC 90, Olomouc Topolany....39 6.1 Charakteristika ŠVP PRŠ 1. 41 6.2 Učební plán a učební osnovy ŠVP PRŠ 1...46 ZÁVĚR.. 50 SEZNAM ZKRATEK.. 53 SEZNAM LITERATURY 54 PŘÍLOHY.55 ANOTACE

ÚVOD Název práce zní Efektivita vzdělávání u osob s kombinovanými vadami na Praktické škole jednoleté. Jak název vypovídá, cílem práce je seznámit čtenáře s oborem středního vzdělávání na Praktické škole jednoleté, jejími současnými Učebními dokumenty, připravovaným Školním vzdělávacím programem pro tento obor, s jejími žáky a s náplní práce asistentky pedagoga v tomto oboru. Autorka si téma vybrala z několika důvodů. Tím hlavním je její působení na Střední škole DC 90, s.r.o. v Olomouci Topolanech coby asistentka pedagoga u oboru Praktická škola jednoletá. Dále její aktivní spolupráce při tvorbě Školního vzdělávacího programu pro tento obor. V neposlední řadě nesporně významným důvodem je její každodenní kontakt s žáky právě tohoto oboru. Ve většině případů se jedná o žáky s kombinovanými vadami. Práce bude rozdělena do dvou částí, části teoretické a části praktické. V teoretické části autorka popíše současný obsah oboru vzdělávání Praktické školy jednoleté (Učební dokumenty) a schválený Rámcový vzdělávací program pro tento obor. Vysvětlí význam Individuálního vzdělávacího plánu. V závěru teoretické části čtenáře obeznámí s žáky tohoto oboru respektive s problematikou kombinovaných vad, terminologií, kategorizací, edukací žáků s kombinovanými vadami atd. Praktická část je zaměřená na konkrétní rozdíly mezi současným obsahem Učebních dokumentů a Rámcovým vzdělávacím programem pro Praktickou školu jednoletou. Dále nás seznámí s vlastním připravovaným Školním vzdělávacím programem Praktická škola jednoletá na škole, kde působí, a na jehož tvorbě se podílela. Potom nám představí samotnou Střední školu DC 90, s.r.o. v Olomouci- Topolanech, ve které pracuje a zaměří se konkrétně na obor Praktická škola jednoletá na této škole na její žáky, jejich postižení a hlavně na specifika vzdělávání žáků s kombinovanými vadami. Druhou podkapitolou bude náplň práce asistentky pedagoga ve třídě oboru Praktická škola jednoletá na Střední škole DC 90. Hlavním cílem práce je pomocí podrobné analýzy připravovaného Školního vzdělávacího programu nastínit zefektivnění vzdělávání v oboru Praktická škola

jednoletá. Efektivita vzdělávání je spatřována v posílení odborných kompetencí žáka s kombinovanou vadou, jakožto možný odrazový můstek pro posílení předpokladů integrace žáků do společnosti. Součástí této práce jsou dvě přílohy. První je ukázka individuálního vzdělávacího plánu jedné žákyně oboru Praktická škola jednoletá. Druhá příloha je připravovaný vypracovaný učební plán jednoho z předmětů Praktické školy jednoleté, jinými slovy ukázka z připravovaného školního vzdělávacího programu, na kterém se autorka podílela. Při psaní této práce se bude autorka opírat o Rámcový vzdělávací program a Učební dokumenty pro Praktickou školu jednoletou, momentální podobu Školního vzdělávacího programu pro Praktickou školu jednoletou na Střední škole DC 90, literatuře věnované osobám s kombinovanými vadami a speciálně-pedagogické problematice. Přínosem této práce jsou postřehy, náměty k zamyšlení a návrhy ke zlepšení efektivity vzdělávání osob s kombinovanými vadami od osoby přímo z praxe a dále i fakt, že tato práce může sloužit jako příklad edukace žáků s kombinovanými vadami s cílem usnadnění jejich cesty k co možná nejvyšší míře samostatnosti.

TEORETICKÁ ČÁST 1. Praktická škola jednoletá obsah a zaměření jejího vzdělávání První kapitola této práce se zabývá vzdělávacím oborem na střední škole Praktické škole jednoleté. V následujících podkapitolách budou přiblíženy školní dokumenty týkající se Praktické školy jednoleté. Jsou to Učební dokumenty (se současným obsahem vzdělávání) a Rámcový vzdělávací program (ze kterého každá škola vytváří vlastní Školní vzdělávací program, a který vejde v platnost počátkem příštího školního roku). Praktická škola jednoletá, přesněji Praktická škola s jednoletou přípravou (dále jen PRŠ 1) je určena žákům s těžkým zdravotním postižením, zejména s těžkým stupněm mentálního postižení, žákům s postižením více vadami a žákům s diagnózou autismus, kteří ukončili vzdělání na úrovni základní školy speciální, případně základní školy, jinými slovy uzavřeli povinnou školní docházku a ze zdravotních či jiných závažných důvodů se nemohou vzdělávat na jiném druhu a typu školy. Délka studia je jeden rok. Studium je určeno pro dívky i chlapce, tedy pro všechny bez rozdílu pohlaví. V obsahu studia je důležité vedle prohlubování a rozšiřování vědomostí a dovedností nabytých v průběhu plnění povinné školní docházky i osvojování manuálních dovedností pomocí konkrétních jednoduchých pracovních činností využitelných v budoucím profesním i osobním životě. Jinak řečeno během studia se klade důraz na získání kladného vztahu žáka k práci, na rozvoj jeho komunikačních dovedností, kultivaci osobnosti, výchovu ke zdravému životnímu stylu a dosažení jeho maximální možné míry samostatnosti, za předpokladu důsledného respektování jeho individuálních schopností a možností. Výuka žáků je organizována jako jednoleté denní studium a poskytuje přípravu zaměřenou na výkon konkrétních jednoduchých činností, ve kterých probíhala

praktická cvičení žáka. Vzhledem ke speciálním vzdělávacím potřebám žáků je výuka organizována tak, aby odpovídala jejich schopnostem a možnostem a respektovala jejich individuální potřeby. Ředitel školy může osvobodit žáka od provádění určitých činností. Způsob ukončení studia je závěrečná zkouška, která se skládá z praktické a ústní části. Žáci získávají vysvědčení o závěrečné zkoušce. Absolventi oboru PRŠ 1 se mohou v rámci svých možností a individuálních schopností uplatnit přiměřeným výkonem v chráněných pracovištích a při pomocných pracích v různých profesních oblastech. Do září 2012 se obsah oboru vzdělávání PRŠ 1 řídí Učebními dokumenty (dále jen UD PRŠ 1) schválenými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT). Od uvedeného časového období vejde v platnost Školní vzdělávací program pro obor vzdělání PRŠ 1 (dále jen ŠVP PRŠ 1) vytvořený příslušnou školou na základě Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání PRŠ 1 (dále je RVP PRŠ 1) vydaného v roce 2009 Výzkumným ústavem pedagogickým Praha (dále jen VÚP Praha). 1.1 Učební dokumenty Praktická škola jednoletá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo Učební dokumenty pro PRŠ 1 (kód oboru PRŠ 1 je 78-62-C/001) dne 9. prosince 2004 (č.j. 32 089/2004-24). Učební dokumenty vešly v platnost 1. září 2005. Podle klasifikace kmenových oborů vzdělávání je kmenovým oborem PRŠ 1 je Praktická škola (KKOV 78-62-C). V Učebních dokumentech jsou určeny tyto vzdělávací oblasti: - Vzdělávání jazykové a literární, které se realizuje výukou předmětu Český jazyk a předmětu Literatura.

- Na Osobnostní a občanský rozvoj žáka se zaměřuje výuka předmětu Občanská výchova. - Estetické vzdělávání, které probíhá v předmětech Výtvarná výchova a Hudební a pohybová výchova. - Rozvoj tělesné kultury se realizuje v hodinách Tělesné výchovy popřípadě Zdravotní tělesné výchovy. - Nácvik Praktických dovedností probíhá v předmětech Rodinná výchova, Ruční práce a Praktická cvičení. Podle Učebních dokumentů je cílem oboru vzdělání PRŠ 1 mimo jiné prohloubení a rozšíření vědomostí získaných v průběhu plnění povinné školní docházky. (UD PRŠ 1, 2004, s. 5), ale také osvojení manuálních dovedností perspektivně využitelných v profesním i osobním životě a získání kladného vztahu k práci, na rozvoj komunikačních dovedností, kultivaci osobnosti, výchovu ke zdravému životnímu stylu a dosažení maximální možné míry samostatnosti žáka. (UD PRŠ 1, 2004, s. 5) Hlavním úkolem těchto cílů je podle Učebních osnov posílení předpokladů žáka pro integraci do společnosti. Metody a formy výuky by podle Učebních dokumentů měly být adekvátní charakteru předmětu a situaci. Učební dokumenty doporučují důsledné uplatňování pedagogických zásad, zejména zásady přiměřenosti učiva a individuálního přístupu k žákům. (UD PRŠ 1, 2004, s. 7) Výuku praktických předmětů navrhují převážně formou praktických cvičení s využitím základních teoretických znalostí. V závěru Učební dokumenty doporučují několik titulů týkajících se edukace žáků se speciálními potřebami. 1. 2 Rámcový vzdělávací program - Praktická škola jednoletá

Rámcový vzdělávací program pro Praktickou školu jednoletou (dále jen RVP PRŠ 1) mění kód tohoto oboru na 78-62-C/01 a vydal ho Výzkumný ústav pedagogický Praha v roce 2009. RVP PRŠ 1 vejde v platnost v září 2012. Na počátku dokumentu jsou uvedeni autoři dokumentu (viz praktická část této práce) a celá práce je zahájena obsahem, který je jasně a přehledně rozdělen na: - Úvod; - Část A (ve kterém je vymezení RVP PRŠ 1); - Část B (charakterizuje obor vzdělání PRŠ 1 organizaci vzdělávání, podmínky pro přijetí ke vzdělávání, způsob ukončování vzdělávání a doklad o dosaženém stupni vzdělání a uplatnění absolventa); - Část C (definuje pojetí a cíle středního vzdělávání, věnuje se klíčovým a odborným kompetencím, oblastem vzdělávání a průřezovým tématům, předkládá rámcový učební plán); - Část D (určuje základní podmínky pro uskutečňování vzdělávacího programu, zabývá se vzděláváním žáků s kombinací postižení, vytyčuje zásady pro zpracování školního vzdělávacího programu a na závěr přikládá slovník použitých pojmů). V úvodu je definováno komu je RVP PRŠ 1 určen, tedy pro žáky s těžkým stupněm mentálního postižení, souběžným postižením více vadami a autismem, kteří ukončili základní vzdělávání v základní škole speciální podle vzdělávacího programu určeného pro tuto skupinu žáků (Rámcový vzdělávací program pro základní školu speciální, Díl II), případně dobíhajícího Vzdělávacího programu pomocná škola a Rehabilitačního vzdělávacího programu pomocné školy. (RVP PRŠ 1, 2009, s. 5) Dále potom říká, že PRŠ 1 doplňuje a rozšiřuje žákům teoretické i praktické dovednosti získané v průběhu povinné školní docházky. Za předpokladu respektování individuálních zvláštností a schopností žáků je vzdělávací proces zaměřen na rozvoj komunikačních dovedností a dosažení nejvyšší možné míry samostatnosti a nezávislosti na péči druhých osob. Poskytuje přípravu na osvojení manuálních dovedností a jednoduchých činností využitelných v oblastech praktického života, které absolventům usnadní integraci do společnosti. (RVP PRŠ 1, 2009, s. 5) a

vytyčuje cíl vzdělávání, kterým je podle RVP PRŠ 1 zvýšení kvality života absolventů, kterým se v rámci jejich individuálních schopností nabízí možnost uplatnit se přiměřeným výkonem v chráněných pracovištích a při pomocných pracích v různých profesních oblastech. (RVP PRŠ 1, 2009, s. 5) V první části dokumentu (v části A) je vymezení RVP PRŠ 1. Kapitola jedna této části vysvětluje systém kurikulárních dokumentů, přesněji tedy objasňuje původ nového systému kurikulárních dokumentů (principy kurikulární politiky byly zformulovány v tzv. Bílé knize v Národním programu rozvoje vzdělávání a jsou zakotveny v Zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů). Tyto kurikulární dokumenty tvoří dvě úrovně státní (Národní program vzdělávání NPV a Rámcové vzdělávací programy RVP) a školní (Školní vzdělávací program ŠVP). Důležité jsou dvě poznámky. První, že každá škola si podle příslušného RVP vytváří ŠVP a podle něj uskutečňuje vzdělávání a druhá, že RVP i ŠVP jsou veřejné dokumenty, do kterých může nahlédnout, kdo bude chtít. Druhá kapitola části A se věnuje specifickými symboly RVP PRŠ 1. Říká, že RVP PRŠ 1 navazuje na Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (RVP ZŠS); specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíž by měli absolventi praktické školy dosáhnout; určuje očekávané výsledky vzdělávání na úrovni, kterou by si žáci měli osvojit v průběhu středního vzdělávání; začleňuje průřezová témata; umožňuje uplatňování speciálně pedagogických metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání a míru podpůrných opatření, s jejichž pomocí mohou žáci dosahovat výsledků, které odpovídají jejich maximálním možnostem; stanovuje základní vzdělávací úroveň pro absolventy praktické školy, kterou škola musí respektovat ve svém ŠVP; přispívá k přípravě na společenské a pracovní uplatnění, na celoživotní vzdělávání; umožňuje modifikaci vzdělávacího obsahu pro vzdělávání žáků s mentálním postižením a souběžným dalším zdravotním postižením. Část B se zabývá charakteristikou oboru, organizací vzdělávání, podmínkám pro přijetí ke vzdělávání v praktické škole, způsobem ukončování vzdělávání a dokladem o dosaženém stupni vzdělání.

Dokument uvádí, že praktické školy umožňují střední vzdělávání s různým stupněm mentálního postižení. Zatímco Praktická škola dvouletá (dále jen PRŠ 2) je vhodná pro žáky s lehkým mentálním postižením, PRŠ 1 je určena žákům s mentálním postižením středně těžkým a těžkým, autismem a vícečetným postižením. Cílem vzdělávání je podle dokumentu umožnit žákům doplnění a rozšíření teoretického i praktického vzdělávání dosaženého v průběhu povinné školní docházky a poskytnout jim základní dovednosti a návyky pro výkon jednoduchých činností v oblastech praktického života. Získané dovednosti žáci využijí v dalším vzdělávání v rámci celoživotního učení. K organizaci výuky dokument udává, že vzdělávání v PRŠ 1 se uskutečňuje v denní formě vzdělávání. Doporučuje organizovat výuku tak, aby byly respektovány psychické, fyzické a sociální možnosti žáků, jejich individuální zvláštnosti a schopnosti. Dodává, že ve výjimečných případech může ředitel školy délku vzdělávání prodloužit nejvýše o dva školní roky. Dokument upravuje, pro koho je PRŠ 1 určena jsou to žáci s mentálním postižením, autismem a vícečetným postižením, kteří ukončili: - povinnou školní docházku v základní škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením; - povinnou školní docházku v základní škole speciální; - povinnou školní docházku, ale nezískali základní vzdělání ani základy vzdělání; - základní vzdělávání na základní škole a z vážných zdravotních důvodů, které jsou v kombinaci s mentálním postižením, se nemohou vzdělávat na jiném typu školy. Ukončení vzdělávání na PRŠ 1 se uskutečňuje závěrečnou zkouškou; dokladem o dosažení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce. O závěrečné zkoušce se tento dokument vyjadřuje, že má dvě části, část ústní a část písemnou. Dokument cituje zákon a uvádí, že úspěšným ukončením vzdělávacího programu žák získá střední vzdělání.

Třetí kapitola dokumentu (část C) se zabývá pojetím středního vzdělávání, kdy podle něj: střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj žáků a poskytuje obsahově širší vzdělávání. (RVP PRŠ 1, 2009, s. 11) Jinými slovy podle dokumentu se vzdělávání v oboru PRŠ 1 snaží dopomoci žákům tohoto oboru k co největší možné míře samostatnosti a k sociální integraci do intaktní společnosti na základě prohlubování a rozšiřování dovedností a vědomostí nabytých v předchozím vzdělávání. Samozřejmě s ohledem, že: obsah, formy a metody středního vzdělávání v praktické škole jednoleté jsou přizpůsobeny vzdělávání žáků se zdravotním postižením především s mentálním postižením. (RVP PRŠ 1, 2009, s. 11) V dokumentu RVP PRŠ 1 jsou dále rozebírány cíle vzdělávání PRŠ 1 a klíčové a odborné kompetence. Obě tyto kapitoly jsou rozpracovány v praktické části této práce. Součástí části C dokumentu RVP PRŠ 1 jsou i oblasti vzdělávání. Obsah vzdělávání je uveden formou předpokládaných výsledků vzdělávání a jim odpovídajícího učiva. Strukturován je podle vzdělávacích oblastí a vzdělávacích okruhů zahrnujících jak teoretické, tak praktické vzdělávání. Obsah vzdělávání zahrnuje sedm vzdělávacích oblastí. Každá vzdělávací oblast je tvořena jedním nebo více vzdělávacím okruhem. Mezi vzdělávací oblasti podle RVP PRŠ 1 patří: - Jazyková komunikace - Matematika - Informační a komunikační technologie - Člověk a společnost - Umění a kultura - Člověk a zdraví - Odborné činnosti Každá vzdělávací oblast obsahuje charakteristiku vzdělávací oblasti, cílové zaměření vzdělávací oblasti a vzdělávací obsah vzdělávacího okruhu (výsledky vzdělávání a učivo).

Podrobněji se jednotlivým vzdělávacím oblastem dedikuje podkapitola tomuto tématu věnovaná v praktické části této práce. V části C dokumentu RVP PRŠ 1 mají své místo Průřezová témata (dále jen PT). Podle tohoto dokumentu jsou to právě ona, která tvoří významnou a nedílnou součást vzdělávání v praktické škole. A to hned z několika důvodů: - jsou důležitá pro podporu individuálních dovedností žáka; - napomáhají dále rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot; - podporují vzájemnou spolupráci mezi žáky; - obsah témat byl přizpůsoben schopnostem a možnostem žáků; - navazují na průřezová témata v základním vzdělání; - každá škola si do svého Školního vzdělávacího programu zařadí minimálně dvě témata; - PT mohou být součástí vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu, nebo v podobě samostatných předmětů, projektů, seminářů, kurzů apod. Každé téma obsahuje charakteristiku průřezového tématu, v níž je zdůrazněn jeho význam, přínos a postavení ve vzdělávání. Obsah průřezových témat je rozpracován do tematických okruhů a každý tematický okruh nabízí další činnosti a náměty. Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi, a umožňují tak propojení vzdělávacích obsahů jednotlivých vzdělávacích oborů. Tím přispívají ke komplexnosti vzdělávání a pozitivně ovlivňují proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Dokument nabízí pro vzdělávání v PRŠ 1 tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova, Člověk a životní prostředí, Mediální výchova a Člověk a svět práce. Osobnostní a sociální výchova pomáhá žákům rozvíjet jejich osobnost, vlastnosti, postoje, sebeúctu, sebedůvěru a přebírat zodpovědnost za své jednání v různých situacích denního života i při práci. Tematickými celky Osobnostní a sociální výchovy jsou Osobnostní rozvoj a Sociální rozvoj. Člověk a životní prostředí - Umožňuje sledovat a uvědomovat si vztahy mezi člověkem a prostředím. Vede jedince k účasti, ochraně a utváření prostředí, ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci

žáků. Člověk a životní prostředí je rozděleno do tematických celků Ekosystémy a Vztah člověka k prostředí. Mediální výchova seznamuje žáky s podstatou médií a jejich vlastnostmi. Představuje je jako významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků a jako prostředek pro získávání informací, vzdělávání a naplnění volného času. Toto téma má dva tematické celky Vnímání mediálního sdělení a Fungování a vliv médií ve společnosti. Výchova pro vstup do světa práce - se zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje vzdělání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Cílem je připravit žáka, aby si osvojil návyky a pracovní postupy v každodenním životě i budoucím pracovním zařazení a chápe význam práce v životě člověka. Průřezové téma Člověk a svět práce zahrnuje tematické celky Práce a zaměstnanost a Sebeprezentace. Poslední kapitolou v části C dokumentu RVP PRŠ 1 je Rámcový učební plán (dále jen RUP) a Poznámky k RUP. Kapitola o RUP definuje povinnou týdenní časovou dotaci (30 hodin týdně). Stanovuje minimální počty týdenních hodin pro jednotlivé vzdělávací oblasti - Jazyková komunikace (3 hodiny týdně); Matematika (2 hodiny týdně); Informační a komunikační technologie (1 hodina týdně); Člověk a společnost (1 hodina týdně); Umění a kultura (2 hodiny týdně); Člověk a zdraví (3 hodiny týdně); Rodinná výchova (3 hodiny týdně); Práce v domácnosti (3 hodiny); Odborné zaměření podle profilace školy (6 hodin týdně). Z uvedených vzdělávacích oblastí (vzdělávacích okruhů) škola vytváří vyučovací předměty. Dále dokument určuje, k čemu slouží disponibilní časová dotace (6 hodin týdně). Je určena pro využití k posílení časové dotace jednotlivých vzdělávacích oblastí (vzdělávacích okruhů), k realizaci průřezových témat, na zařazení předmětů speciálně pedagogické péče nebo vytvoření volitelných předmětů. Část D obsahuje Základní podmínky pro uskutečňování vzdělávacího programu, mezi které dokument řadí podmínky materiální; personální; organizační; hygienické a bezpečnostní a ochrana zdraví a psychosociální. Dále vymezuje pravidla pro

vzdělávání žáků s kombinací postižení a Zásady pro zpracování školního vzdělávacího programu. Mezi materiální podmínky pro uskutečňování vzdělávacího programu PRŠ 1 patří podle RVP PRŠ 1: kmenové (univerzální) učebny pro konkrétní třídy nebo skupiny žáků; učebny pro výuku informačních a komunikačních technologií, případně odborných předmětů, dílny se speciálním vybavením odpovídající potřebám a realizaci praktických činností odpovídající požadavkům BOZP; nezbytné prostory pro uložení nářadí, materiálů a učebních a jiných pomůcek a prostory pro přípravnou práci učitele vybavené odpovídajícím úložným nábytkem; další prostory a jejich vybavení nezbytné pro jiné vzdělávací či podpůrné aktivity; materiály učebnice, didaktická a výpočetní technika, didaktické a kompenzační pomůcky potřebné pro výuku v jednotlivých oblastech vzdělávání, tělocvičné a rehabilitační náčiní aj. Mezi personální podmínky pro uskutečňování vzdělávacího programu PRŠ 1 RVP PRŠ 1 řadí: odbornou a pedagogickou způsobilost pedagogických pracovníků k realizaci ŠVP pro práci s žáky s daným zdravotním postižením; soulad vzdělávacích a výchovných činností pedagogických pracovníků s cíli vzdělávání stanovenými zákonem a dalšími předpisy; naplňování práva a povinnosti pedagogických pracovníků na další vzdělávání. Mezi organizační podmínky RVP PRŠ 1 počítá: respektování požadavků školské legislativy na organizaci a průběh středního vzdělávání, a to ve vazbě na způsob vzdělávání v teoretickém vyučování, v praktickém vyučování a ve výchově mimo vyučování žáků se zdravotním postižením; zabezpečení odborného vzdělávání odpovídajícího danému zaměření školy propojené se skutečným životem a směřující k osvojování praktických dovedností. Dále RVP PRŠ 1 jmenuje hygienické a bezpečnostní podmínky a ochranu zdraví nutné pro zdárný průběh studia na PRŠ 1. Mezi psychosociální podmínky RVP PRŠ 1 řadí: vytváření pohody prostředí, zdravého učení a otevřeného partnerství jak mezi žáky a učiteli, tak mezi učiteli a vedením školy; věkovou přiměřenost a motivující hodnocení respekt k individualitě žáků, hodnocení v souladu s individuálními možnostmi a pokrokem, dostatek zpětné vazby, tolerantnost k chybám a omylům; naplnění potřeb žáků

všestranný prospěch žáka je hlavním momentem v přípravě a realizaci vzdělávání; příznivé sociální klima otevřenost a partnerství v komunikaci, úcta, tolerance, uznání, empatie, spolupráce a pomoc druhému, sounáležitost se třídou, školou; včasnou informovanost o věcech uvnitř školy i mimo ni; respekt k potřebám jedince a jeho osobním problémům, které mohou vyplývat ze zdravotního postižení. Co se týká vzdělávání žáků s kombinovanými vadami dokument stanovuje, že u těchto žáků je třeba uplatňovat při vzdělávání speciálně pedagogické postupy a alternativní metody výuky za pomoci všech dostupných podpůrných opatření, dále potom, že vzdělávání žáků s kombinovanými vadami vyžaduje odbornou připravenost pedagogických pracovníků, podnětné a vstřícné školní prostředí, zajištění podmínek daných platnou legislativou pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Důležitou poznámkou je, že RVP PRŠ1 stanovuje odpovídající vzdělávací podmínky a je východiskem pro tvorbu ŠVP, které jsou podkladem pro případné vypracování individuálních vzdělávacích plánů. (RVP PRŠ 1, 2009, s. 43) K problematice Individuálních vzdělávacích plánů (dále jen IVP) se podrobněji věnuje následující kapitola této práce. Stejně jako vzdělávání žáků s kombinovanými vadami. Poslední kapitolou částí D jsou Zásady pro zpracování školního vzdělávacího programu s podkapitolami Zásady stanovené pro zpracování ŠVP PRŠ 1 a Struktura ŠVP PRŠ 1 a obsah jednotlivých částí. K těmto podkapitolám se budeme blíže věnovat u kapitoly ŠVP v praktické části. RVP PRŠ 1 vymezuje ŠVP jako: - školský dokument, který v souladu s RVP PRŠ 1 zpracovává každá škola realizující střední vzdělávání, za který odpovídá ředitel školy a který koordinuje práci na jeho tvorbě; - výraz autonomie i odpovědnosti celé školy za způsob a výsledky vzdělávání; - školský dokument, který je zveřejněný na přístupném místě; - součást povinné dokumentace školy.

Závěr celého dokumentu RVP PRŠ 1 patří Slovníku použitých pojmů. Ve kterém jsou vysvětleny výrazy, které se objevují v tomto dokumentu. Použité zdroje: Učební dokumenty pro Praktickou školu jednoletou. Praha: MŠMT, 2004 Rámcový vzdělávací program pro Praktickou školu jednoletou. Praha: NVÚP, 2009 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice Bílá kniha. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání Tauris, 2001 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 2. Individuální vzdělávací plán Druhá kapitola této práce se zabývá IVP, který slouží jako jeden z podpůrných opatření pro žáky s kombinovanými vadami, tedy žáky pro které je obor PRŠ 1 určený.

Vzdělávací proces na PRŠ 1 se přizpůsobuje úrovni psychických a fyzických schopností žáků. Vzhledem k variabilitě schopností, úrovni vědomostí a dovedností je nezbytné při vzdělávání respektovat pedagogické zásady, zásady přiměřenosti učiva a názornosti a uplatňovat individuální přístupy odpovídající osobnostním specifikům žáků za přispění podpůrných opatření. U nových žáků se během měsíce září schází pedagogická rada, která projednává adaptaci a úroveň schopností jednotlivých žáků. Výsledkem jsou návrhy na vypracování IVP pro vybrané žáky. Tyto návrhy jsou předloženy zákonným zástupcům a po jejich schválení jsou předány k posouzení SPC. U žáků, kteří ročník opakovali nebo studium rozložili lze IVP vypracovat již dříve. U žáků s kombinovanými vadami je IVP velmi důležitý. IVP vychází z učebních plánů a jsou závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáků. Jsou také součástí dokumentace školy. IVP se doplňuje a upravuje v průběhu celého školního roku podle potřeby. IVP vypracuje učitel, který plán navrhne. Za zpracování individuálního vzdělávacího plánu odpovídá ředitel školy. Individuální vzdělávací plán se tvoří ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka nebo se zletilým žákem. Škola seznámí s individuálním vzdělávacím plánem zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka, kteří v případě souhlasu dokument podepíší. Školské poradenské zařízení se s navrhovaným IVP také seznámí, případně navrhne jeho změny, dvakrát ročně kontroluje jeho plnění. IVP by měl obsahovat tyto informace: název školy, osobní údaje o žákovi (jméno, příjmení, datum narození, třída, bydliště, školní rok), datum rozhodnutí o přijetí, zdůvodnění vyhotovení IVP (informace o schopnostech žáka, zvláštnostech v jeho chování, jeho sociálních vztazích a postoji rodičů). Dále by měly být vyjmenovány předměty, ve kterých bude probíhat výuka dle IVP a název školského poradenského zařízení (např. pedagogicko-psychologické poradna, speciálně pedagogické centrum, středisko výchovné péče), které se na péči o žáka podílí.

Konkrétní IVP pro jednotlivé předměty by měl obsahovat tyto údaje: jméno předmětu a vyučujícího. Dále potom krátkou, ale výstižnou vstupní pedagogickou diagnostiku (aktuální stupeň dosažených vědomostí, dovedností a návyků). Název učebního dokument, podle kterého probíhá výuka daného předmětu. Potom by se měla vypsat organizace výuky předmětu, pedagogické postupy (metody a formy práce), používané učební metody a pomůcky. Vysvětlit způsob zadávání a plnění úkolů, způsob ověřování vědomostí a dovedností, způsob hodnocení. Také by se měl v tomto dokumentu objevit návrh personálního zajištění úprav průběhu vzdělávání žáka (další pedagog, třídní asistent ), dále potom jestli se na vzdělávání podílejí i další subjekty (např. psycholog). Důležitý je podpis spolupráce se zákonnými zástupci a nezletilým či zletilým žákem. Časový a obsahový plán vzdělávání žáka musí obsahovat přesně definované období, během kterého bude IVP plněno, předpokládané IVP výstupy žáka za dané období a dodatečné úpravy časového plánu a obsahu učiva. Jak už bylo napsáno, celý dokument musí být řádně datován. Dále stvrzen podpisy ředitele školy a pedagoga, který plán vypracoval i v případě, že není třídním učitelem žáka, podpis zákonného zástupce a v případě zletilosti žáka i jeho podpis. Součástí IVP je i žádost o jeho vypracování podaná zákonným zástupcem žáka či zletilým žákem. Příklad IVP je součástí přílohy této práce (příloha 1). Použité zdroje: Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Kapitola vychází z 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb, který pojednává o tvorbě a využívání individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Vychází z 18 školského zákona.

3. Žáci Praktické školy jednoleté a jejich edukace Žáci PRŠ 1 jsou osoby s kombinovanými vadami, které ukončily povinnou školní docházku v základní škole (ve většině případů v základní škole speciální). Je třeba poznamenat, že v naší republice neexistuje jednotná terminologie, v médiích se vyskytují termíny vícenásobné postižení, kombinované postižení nebo kombinované vady.

Jak uvádí Ludíková ve své knize Kombinované vady je velice těžká (až přímo nemožná) kategorizace kombinovaných vad hlavně z důvodu jejich různé etiologie. Jinými slovy, nelze určit, zda daný jedinec je osoba s lehkou kombinovanou vadou či středně těžkou nebo dokonce hlubokou kombinovanou vadou (tak jako u mentální retardace). Proto bychom se na každého žáka měli soustředit individuálně, jelikož etiologie je u každého jiná stejně jako žákovy projevy. Jedna z nejčastějších příčin kombinovaného postižení je Dětská mozková obrna (dále jen DMO). DMO můžeme definovat jako raně vzniklé poškození mozku, k němuž došlo před porodem, během porodu nebo krátce po něm a je charakteristické především poruchou vývoje hybnosti. DMO můžeme rozdělit na formu spastickou (tu dále dělíme na formy hemiparetickou, formu diparetickou a formu kvadruparetickou) a nespastickou (formu hypotonickou, dyskinetickou a formu mozečkovou) (Bendová, 2005). S DMO se zpravidla pojí i další postižení. Nejčastěji to jsou: mentální postižení (dále jen MR - u většiny bývalých i současných žáků se jedná o mentální retardaci středně těžkou a těžkou); epilepsie; poruchy zraku; poruchy řeči Jinou nejčastější příčinou kombinovaného postižení je Downův syndrom (dále jen DS). DS vzniká na podkladě chromozomální odchylky. Jedná se o odchylku ve smyslu jednoho chromozomu navíc. To způsobuje tělesné a duševní zvláštnosti jedinci s DS jsou na první pohled odlišní (mívají zavalitou postavu, typický je obličej, krátký krk, malá ústa, větší jazyk, malé nízko posazené uši). Jedinci s DS jsou sociálně adaptabilní, muzikální a přátelští. (Kozáková, 2005) Další příčinou kombinovaného postižení je porucha autistického spektra. Autismus je jednou z nejzávažnějších poruch mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Porucha vzniká na neurobiologickém podkladě. Důsledkem poruchy je, že osoba s poruchou autistického spektra dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj je díky tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Autismus doprovází specifické vzorce chování. Tyto informace jsou dostupné na WWW: <www.dobromysl.cz>. U žáků s kombinovanými vadami je proces učení pomalejší a s určitými odchylkami od ostatních intaktních žáků. Je to dáno tím, že u každého žáka

s kombinovanou vadou je jedním z postižení MR. Typickým znakem je snížení úrovně rozumových schopností, tedy inteligence. Jedná se o vývojovou poruchu, která zasahuje především vývoj rozumových schopností jedince, což je patrné zejména v myšlení, usuzování, v řečových, sociálních a pohybových schopnostech a dovednostech, a to všechno vede k narušení a k omezení v adaptivním fungování a adekvátním chování postiženého jedince v sociálním prostředí. Je významně narušena schopnost učit se z minulých zkušeností. U lidí s MR vázne schopnost přizpůsobovat se novým životním podmínkám a novým situacím, se kterými postižený jedinec přichází během svého života do styku a se kterými se musí nějak vypořádat. Jinak řečeno, jedná se více či méně o výrazné opožďování a zaostávání duševního vývoje za vývojem tělesným. MR postihuje všechny složky kognitivního vývoje, tzn. všechny kognitivní funkce a schopnosti. Postižení jednotlivých kognitivních funkcí však bývá často nerovnoměrné. MR nepostihuje pouze intelektové schopnosti, jak se mnozí většinou domnívají. MR může zasahovat i celou strukturu osobnosti (i další mimo intelektové psychické funkce), a tím rovněž také znesnadňuje adaptaci na podmínky sociálního prostředí. Valenta a Müller (2003) upozorňují, že MR není jen prosté časové opožďování duševního vývoje, ale jde při ní o strukturální vývojové změny, kdy se nejedná pouze o změny kvantitativní, ale také kvalitativní. Jak Ludíková říká cílem veškeré péče o osoby s kombinovanými vadami by mělo být dosažení maximální míry socializace. (Ludíková, 2005, s. 11) Této socializace podle ní lze dosáhnout zajištěním komplexních služeb. (Ludíková, 2005, s. 11) Do komplexních služeb počítá: odpovídající legislativu; včasnou odbornou péči (která je, jak víme, od roku 2014 díky plánovanému rušení kojeneckých ústavů v ohrožení); zajištění poradenských služeb (např. pedagogickopsychologické poradna, speciálně pedagogické centrum, středisko výchovné péče); vytvoření odpovídajících možností pro vzdělávání a následnou přípravu na povolání; tvorba pracovních míst (tuto problematiku dobře mapuje její jiná kniha - Specifická edukace žáků se speciálními potřebami s přesahem do sféry pracovního uplatnění ) a zamezení izolace od společnosti fungování různých zájmových či jiných seskupení.

V knize Kombinované vady se objevuje termín výchovná rehabilitace. Podle Ludíkové je to souhrn speciálněpedagogických postupů-intervencí, které jsou zaměřeny na optimální rozvoj a v konečném důsledku na socializaci jedince s kombinovanými vadami. Výchovná rehabilitace se tedy soustředí především na cíle edukační, rehabilitační, stimulační a rozvíjející, reedukační a kompenzační. (Ludíková, 2005) Cílem vzdělávání osob s kombinovanými vadami je optimální a komplexní rozvoj osobnosti jedince, jinými slovy dosažení žádoucí úrovně vzdělanosti, vychovatelnosti, maximálního stupně socializace, při respektování individuality a speciálních edukačních potřeb vyplývajících z kombinace druhů postižení u tohoto jedince. (Ludíková, 2005) Za základní úkoly edukace osob s kombinovanými vadami se považuje: nejvhodnější uspokojení edukačních potřeb; osvojení stanoveného edukačního obsahu (IVP); optimalizace rozvoje kognitivních a komunikačních předpokladů, schopností a dovedností; optimalizace rozvoje hrubé a jemné motoriky, senzomotoriky; optimalizace rozvoje sebeobsluhy; optimalizace rozvoje emocionality a emocionální inteligence; podpora rozvoje adaptačních schopností jako předpokladu sociálního učení a integrace osob s kombinovanými vadami do společnosti; podpora rozvoje autoregulačních mechanismů; maximalizace samostatnosti a nezávislosti a podpora procesu komplexní rehabilitace. Použité zdroje: BENDOVÁ, P. Komunikace osob s kombinovanými vadami. In Ludíková, L. Kombinovné vady. Olomouc: PdF UP, 2005 ISBN 80-244-1154-7 KOZÁKOVÁ, Z. Problematika kombinovaných vad z pohledu psychopedie. In Ludíková, L. Kombinovné vady. Olomouc: PdF UP, 2005 ISBN 80-244-1154-7 LUDÍKOVÁ, L. Teorie kombinovaných vad. Kombinovné vady. Olomouc: PdF UP, 2005 ISBN 80-244-1154-7 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením ve středních školách. Praha: NÚV, 2012 ISBN 978-80-87063-55-2

VALENTA, M., MULLER, O. Psychopedie. Praha: Parta, 2009 ISBN 978-80-7320-137-1 PRAKTICKÁ ČÁST 4. Rozdíly mezi Učebními dokumenty a Rámcovým vzdělávacím programem První kapitola Praktické části této práce se zabývá rozdíly mezi současnými Učebními dokumenty pro Praktickou školu jednoletou a Rámcovým vzdělávacím

programem, ze kterého školy vytvoří vlastní Školní vzdělávací programy, a které vejdou v platnost od září 2012. Její podkapitoly se pak věnují rozdílům v očekáváných výstupech a cílech, v klíčových dovednostech a kompetencích a jednotlivých oblastech vzdělávání u obou dokumentů. Rozdílů a podobností mezi Učebními dokumenty pro Praktickou školu s jednoletou přípravou (dále jen UD PRŠ 1) a Rámcovým vzdělávacím programem pro obor Praktická škola jednoletá (dále jen RVP PRŠ 1) je hned několik. Mezi jinými je to rozsah obou dokumentů (u UD PRŠ 1 je to 29 normostran a u RVP PRŠ 1 jde téměř o dvojnásobek, přesněji 49 stran). Dalším významným rozdílem je celková přehlednost dokumentu. UD PRŠ 1 je dokument málo přehledný, na druhou stranu RVP PRŠ 1 má jasně daný obsah s očíslovanými stránkami, což jeho čtenáři umožňuje snadnější orientaci. Zatímco u UD PRŠ 1 konkrétní autoři v dokumentu jmenováni nejsou, dostává se nám pouze informace, že dokument byl schválen MŠMT, v RVP PRŠ 1 jsou autoři uvedeni hned na začátku dokumentu jedná se o kolektiv autorů. Na celkové gesce přípravy dokumentu spolupracovali: Jaroslav Jeřábek, Stanislava Krčková a Jan Tupý. Na celkové koncepci dokumentu a koordinaci jeho přípravy spolupracovali: Eva Brychnáčová, a již zmínění Jaroslav Jeřábek, Stanislava Krčková, Jan Tupý. Autory a konzultanty jednotlivých částí dokumentu byli: zmíněná Eva Brychnáčová, dále potom Eva Fišerová, Marie Málková, Monika Sopková a tým odborných didaktiků VÚP. Na RVP PRŠ 1 se dále podíleli externí spolupracovníci a poradci (pracovní tým ředitelů praktických škol jednoletých, koordinátoři, učitelé a ředitelé pilotních škol, kteří ověřovali tvorbu školních vzdělávacích programů). Odbornými poradci byli: Miroslava Bartoňová, Jarmila Pipeková, Marie Vítková, Jaroslava Zemková a Odbor 28 MŠMT ČR. Jak už bylo uvedeno v první kapitole, RVP PRŠ 1 upravuje původní kód oboru vzdělání ze 78-62-C/001 na 78-62-C/01. To, že je RVP PRŠ 1 dokument mladšího data než UD PRŠ 1 dokládá i drobná poznámka v jeho úvodu: Pokud jsou v textu dokumentu používány pojmy žák,

učitel aj., rozumí se tím pedagogická kategorie nebo označení profesní skupiny, tj. žák i žákyně, učitel i učitelka apod. (RVP PRŠ 1, 2009, s. 6), ze které vyplývá potřeba upozornit na nešikovnost mateřského jazyka a upozornit na fakt, že autoři myslí na obě pohlaví jak u žáků, tak i u učitelů, i když v dokumentu pokračují v pojmech žák/učitel. V úvodu obou dokumentů je definováno, pro koho je PRŠ 1 určena a jaké je pojetí tohoto oboru vzdělávání a jaké jsou jeho cíle. Pojetí a cíle jsou přibližně totožné - oba dokumenty v úvodu definují pojetí a cíle oboru takto: Ve vzdělávacím programu je kladen důraz nejen na prohloubení a rozšíření vědomostí získaných v průběhu plnění povinné školní docházky, ale především na osvojení manuálních dovedností perspektivně využitelných v profesním i osobním životě a získání kladného vztahu k práci, na rozvoj komunikačních dovedností, kultivaci osobnosti, výchovu ke zdravému životnímu stylu a dosažení maximální možné míry samostatnosti žáka. (UD PRŠ 1, 2004, s. 5) nebo doplňuje a rozšiřuje žákům teoretické i praktické dovednosti získané v průběhu povinné školní docházky. Za předpokladu respektování individuálních zvláštností a schopností žáků je vzdělávací proces zaměřen na rozvoj komunikačních dovedností a dosažení nejvyšší možné míry samostatnosti a nezávislosti na péči druhých osob. Poskytuje přípravu na osvojení manuálních dovedností a jednoduchých činností využitelných v oblastech praktického života. (RVP PRŠ 1, 2009, s. 11) Jinými slovy oba dokumenty definují pojetí vzdělávacího oboru jako prohloubení, doplnění a rozšíření dovedností a znalostí získaných během plnění povinné školní docházky. Říkají, že vzdělávací proces v oboru PRŠ 1 je zaměřen na rozvoj komunikačních dovedností a zdokonaluje manuální dovednosti žáků s kombinovanými vadami, kteří ukončili povinnou školní docházku a chtějí se nadále vzdělávat. Také v cíli se téměř shodují oba dokumenty tvrdí, že cílem vzdělávacího oboru PRŠ 1 je díky jeho pojetí dosažení nejvyšší možné míry samostatnosti a nezávislosti na péči ostatních. Oba dokumenty se od sebe lehce liší v bodě, pro koho je PRŠ 1 určena.

U UD PRŠ 1 jsou to žáci, kteří získali ucelené vzdělání na úrovni pomocné školy, případně zvláštní školy ukončili povinnou školní a ze zdravotních či jiných závažných důvodů se nemohou vzdělávat na jiném druhu a typu školy. (UD PRŠ 1, 2004, s. 5) U RVP PRŠ 1 jsou to žáci, kteří ukončili základní vzdělávání v základní škole speciální podle vzdělávacího programu určeného pro tuto skupinu žáků (Rámcový vzdělávací program pro základní školu speciální, Díl II), případně dobíhajícího Vzdělávacího programu pomocná škola a Rehabilitačního vzdělávacího programu pomocné školy. (RVP PRŠ 1, 2009, s. 9) Tento rozdíl v terminologii (pomocná škola UD PRŠ 1 / základní škola speciální RVP PRŠ 1) je dán rokem vzniku prvního dokumentu, tedy rokem 2004, kdy se dnešní základní škola speciální označovala jako pomocná škola. Ke změně názvu došlo prvního ledna 2005, kdy nabyl účinnosti nový zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Tímto zákonem se nově bere vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a mění názvy škol ze zvláštní školy na školu základní a z pomocné školy na školu speciální. Dalším významným rozdílem mezi oběma dokumenty je výskyt pojmu kurikulární dokumenty v dokumentu RVP PRŠ 1. Nutno podotknout, že v UD PRŠ 1 se ani objevit nemohl, jelikož poprvé se tento výraz objevuje až v tzv. Bílé knize. RVP PRŠ 1 dělí kurikulární dokumenty na dvě úrovně státní (Národní program vzdělávání NPV a Rámcové vzdělávací programy RVP) a školní (Školní vzdělávací program ŠVP). Rozdílné jsou i některé výrazy v RVP PRŠ 1 se objevují klíčové kompetence (oproti klíčovým dovednostem v UD PRŠ 1), očekáváné výstupy / očekávané výsledky. Oběma rozdílům se budeme věnovat v následujících podkapitolách. Novinkou v RVP PRŠ 1 jsou průřezová témata. Podrobněji se průřezovým tématům věnuje část kapitoly 1.2 Rámcový vzdělávací program v teoretické části této práce. Nově je v RVP PRŠ 1 zakotveno, že ve výjimečných případech může ředitel školy délku vzdělávání prodloužit nejvýše o dva školní roky.

Oba dokumenty upravují, pro koho je PRŠ 1 určena jsou to žáci s mentálním postižením, autismem a vícečetným postižením, kteří: - podle UD PRŠ 1: získali ucelené vzdělání na úrovni pomocné školy, případně zvláštní školy ukončili povinnou školní a ze zdravotních či jiných závažných důvodů se nemohou vzdělávat na jiném druhu a typu školy. - podle RVP PRŠ 1: ukončili povinnou školní docházku v základní škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (dříve zvláštní škola); povinnou školní docházku v základní škole speciální (dříve pomocná škola); povinnou školní docházku, ale nezískali základní vzdělání ani základy vzdělání; základní vzdělávání na základní škole a z vážných zdravotních důvodů, které jsou v kombinaci s mentálním postižením, se nemohou vzdělávat na jiném typu školy. Oba dokumenty se staví podobně i ke způsobu ukončení vzdělávání na PRŠ 1 a to, že vzdělávání se ukončuje závěrečnou zkouškou; dokladem o dosažení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce. (RVP PRŠ 1, 2009, s. 9) Novinkou je v RVP PRŠ 1 popis závěrečné zkoušky, kdy se podle tohoto dokumentu zkouška dělí na ústní teoretické zkoušky z odborných předmětů a z praktické zkoušky z odborných předmětů. Rozdílný je i dosažený stupeň vzdělání. U UD PRŠ 1 je to příprava pro výkon jednoduchých pracovních činností dle zaměření přípravy. (UD PRŠ 1, 2004, s. 3) U RVP PRŠ 1 úspěšným ukončením vzdělávacího programu žák získá střední vzdělání. (RVP PRŠ 1, 2009, s. 10) Závěrem lze konstatovat, že RVP PRŠ 1 je dokumentem nesporně obsáhlejším, přehlednějším, explicitnějším než dokument UD PRŠ 1. 4. 1 Očekávané výstupy a cíle vzdělávání u UD a RVP

Tato podkapitola se věnuje rozdílům v očekávaných výstupech a cílech u UD a RVP pro PRŠ 1. Tedy přesněji, zda nějaké rozdíly v těchto směrech mezi oběma dokumenty existují. Z důvodu snadnější orientace byla zvolena tabulka k představení jednotlivých očekávaných výstupů. Tabulka č. 1 Rozdíly ve výstupech a cílech UD a RVP pro PRŠ 1 UD PRŠ 1 Žák je veden k tomu, aby: - si osvojil poznatky obsažené ve vzdělávacím programu; - rozvinul své komunikační dovednosti, dokáže se v rámci svých možností vyjadřovat ústní i písemnou formou, rozumí smyslu sdělení i pokynů, odpovídajícím způsobem na ně reaguje, dokáže požádat o radu a řídit se jí; - plnil stanovené povinnosti, dodržoval vymezená pravidla, byl schopen spolupráce, vážil si práce vlastní i druhých; - rozvinul své osobnostní kvality, dodržoval základní pravidla společenského chování, vystupoval slušně na veřejnosti, rozpoznal nevhodné a rizikové chování, uvědomoval si jeho možné důsledky; - chápal význam dodržování zdravého životního stylu, vážil si svého zdraví, dovedl se podílet na ochraně životního prostředí; RVP PRŠ 1 Dokument je vytvořen, aby: - rozšiřoval a prohluboval u žáků poznatky získané v základním vzdělávání; - upevňoval a dále rozvíjel klíčové kompetence žáků, zkvalitnil jejich vědomosti, dovednosti a formoval jejich postoje; - podněcoval žáky k tvořivému myšlení; - vedl žáky k využívání komunikačních dovedností (případně alternativních způsobů komunikace), používal účinnou a otevřenou komunikaci a směroval je k demokratické diskuzi; - rozvíjel tělesné, duševní a specifické schopnosti a dovednosti žáků; - učil žáky vnímat a chránit zdraví jako vyvážený stav duševní, fyzické a sociální pohody;

- byl seznámen s podstatou fungování demokratické společnosti, se základními právy a povinnostmi každého občana, byl si vědom důsledků nedodržování zákonů a porušování lidských práv; - si osvojil základní dovednosti, návyky a pracovní postupy potřebné v každodenním životě i v budoucí profesi, chápal význam práce v životě člověka; - dodržoval zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; - byl seznámen se základními pravidly ochrany osob před následky mimořádných událostí. - rozvíjel vztahy k lidem, k prostředí a přírodě; - směřoval žáky k jednání v souladu se strategií udržitelného rozvoje; - vedl žáky k vytváření odpovědného přístupu k plnění svých povinností a k respektování stanovených pravidel; - vedl žáky k vytrvalému a pečlivému přístupu k týmové i samostatné práci; - směřoval žáky k osvojování si poznatků a pracovních postupů a připravoval je k vykonávání pracovních činností podle jejich schopností. Jak vyplývá z této tabulky podle UD PRŠ 1 vede vzdělávací obor PRŠ 1 žáky k tomu, aby si osvojili poznatky obsažené ve vzdělávacím programu, zatímco RVP PRŠ 1 vede žáky k rozvoji a upevňování klíčových kompetencí žáků, ke zkvalitnění jejich vědomostí, dovedností a formuje jejich postoje. Jinými slovy podle UD PRŠ 1 je důležitý obsah vzdělávání, zatímco podle RVP PRŠ 1 jsou to klíčové kompetence, které je důležité u žáka po jeho ukončení základní školy nadále rozšiřovat a prohlubovat. Podle obou dokumentů je nesmírně důležité u žáků PRŠ 1 nadále rozvíjet komunikační dovednosti, aby se žáci dokázali vyjádřit s ohledem k jejich současnému zdravotnímu stavu i například pomocí alternativní komunikace. Jiným společným bodem je přístup ke vzdělávání žáků s kombinovanými vadami v oblasti pracovních návyků. Oba dokumenty vedou žáky k vytváření odpovědného přístupu k plnění svých povinností a k respektování stanovených pravidel, k vytrvalému a pečlivému přístupu k týmové i samostatné práci a připravuje je k vykonávání pracovních činností podle jejich schopností.

Dalším společným výstupem je vzdělávání žáků s kombinovanými vadami v oblasti ochrany vlastního zdraví a podílu žáka na ochraně životního prostředí. Za velmi důležité se považuje vzdělávání žáků s kombinovanými vadami v oblasti rozvoje osobnostní kvality, jinými slovy, oba dokumenty si kladou za cíl upevňovat u žáků návyky dodržování pravidel slušného společenského chování, aby žáci vystupovali na veřejnosti slušně a rozpoznali nevhodné a rizikové chování a uvědomovali si jejich možné důsledky. Pro shrnutí, oba dokumenty mají téměř shodné výstupy ve vzdělávání žáků s kombinovanými vadami v oblastech rozvoje komunikačních dovedností; rozvoje ochrany zdraví a životního prostředí; posílení a upevnění návyků pravidel slušného společenského chování a v neposlední řadě rozvoje pracovních návyků. Výstup, který se liší, se týká všech před chvílí vyjmenovaných rozvojů. Zatímco podle UD PRŠ 1 se těchto rozvojů docílí osvojením všech poznatků obsažených ve vzdělávacím programu, v RVP PRŠ 1 vede cesta postupným rozvojem již nabytých klíčových kompetencí. 4. 2 Klíčové dovednosti u UD a klíčové kompetence u RVP Tato podkapitola se věnuje klíčovým dovednostem obsaženým ve školním dokumentu UD PRŠ 1 a jejich srovnáním s klíčovými kompetencemi z RVP PRŠ 1. Tímto srovnáním bychom měli čtenáři osvětlit i problematiku klíčových a odborných kompetencí, jakožto hlavního středobodu kurikulárních dokumentů. Starší školní dokument UD PRŠ 1 definuje klíčové dovednosti takto: Rozvíjení klíčových dovedností musí vycházet ze vzdělávacích a výchovných předpokladů (možností) a osobních dispozic žáků připravujících se v praktické škole. Za žádoucí se považuje zejména posilování komunikativních, personálních a interpersonálních dovedností, a to jak ve všeobecně vzdělávací, tak i v praktické složce vzdělávání. Klíčové dovednosti získané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na společenský vývoj a vytvářejí předpoklady pro uplatnění žáků v občanském i v pracovním životě. (UD PRŠ 1, 2004, s. 5, 6)