1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O JÍMACÍM ÚZEMÍ KN ŽPOLE

Obsah Str. Úvod................................... 2 1. Základní údaje o jímacím území Kn žpole.................. 3 1.1. Hydrogeologická prozkoumanost.................... 3 1.2. Stru ný popis p írodních pom r.................... 17 1.3. Sou asný stav vodárenského využití podzemních vod........... 28 2. íslicové modelování geofiltrace v zájmové oblasti.............. 34 2.1. Elementy hydrogeologické schematizace a výb r vstupních parametr.... 34 2.2. Kalibrace modelu........................... 43 2.3. Hodnocení vlivu t žby št rkopísk na režim podzemních vod......... 46 Záv r................................... 57 Literatura................................. 59 P ílohy: 1. Pr m rné denní pr toky a stavy hladiny v ece Morav pro stanici Spytihn v v roce 2000............................... 61 2. Podrobná mapa jímacího území Kn žpole v m ítku 1:10000.......... 64 3. Seznam sou adnic hydrogeologických objekt v jímacím území Kn žpole I-III... 66 1

ÚVOD P edložená záv re ná zpráva byla vypracována na základ smlouvy o dílo, která byla uzav ena mezi naší firmou a t ža skou firmou GZ - Sand, s.r.o., Napajedla dne 9.3.2005. Tato zpráva je druhou ástí teoretického vyhodnocení výsledk podrobného hydrogeologického pr zkumu, realizovaného námi na území a v okolí ložiska št rkopísk Napajedla v letech 1997-2000, a zabývá se íslicovým modelováním filtrace ve studované oblasti. Cílem tohoto modelování je posoudit vliv probíhající t žby št rkopísk na vodárensky využívané zdroje podzemních vod v nedalekém jímacím území Kn žpole. Záv re ná zpráva je rozd lena do dvou kapitol: první obsahuje údaje o jímacím území Kn žpole, druhá je v nována vlastnímu íslicovému modelování. P írodní pom ry v etn hydrogeologické charakteristiky ložiska št rkopísk Napajedla a jeho okolí zde uvádíme jen v mí e pot ebné pro ú ely modelování (v kap. 2.1), nebo námi byly podrobn popsány již v d ív jší práci Hydrogeologický pr zkum p ilehlého okolí ložiska št rkopísk,napajedla. ást I. Terénní a laboratorní práce. Pro jednozna nost výkladu je v dalším textu prostor zahrnující ložisko št rkopísk Napajedla a p ilehlé okolí ozna ován termínem zájmové území a termíny zájmová (zkoumaná, studovaná) oblast je ozna ován celek, zahrnující spole n zájmové území a jímací území Kn žpole. Pod výrazy zkoumané (studované) území pak podle kontextu rozumíme bu zájmové území, nebo jímací území. 2

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O JÍMACÍM ÚZEMÍ KN ŽPOLE Jímací území (JÚ) Kn žpole leží v údolí eky Moravy v tzv. Kn žpolském lese, v prostoru mezi obcemi Babice, Kn žpole, Jarošov a Hušt novice (viz obr. 1.1). Ze správního hlediska pat í do Zlínského kraje. Toto jímací území, exploatované již od konce ty icátých let minulého století, slouží k hromadnému zásobování pitnou vodou m sta Uherské Hradišt a okolních obcí. 1.1. Hydrogeologická prozkoumanost První významn jší hydrogeologické pr zkumné práce byly v JÚ Kn žpole uskute n ny v letech 1944-1946 geologickým odd lením Technologického ústavu podniku Ba a. V rámci pr zkumu bylo pro zjišt ní geologické stavby severn od obce Kn žpole na levob ežní stran potoka Buravy odvrtáno 9 pr zkumných vrt o hloubce cca 12 15 m. Následn byla zrealizována jedna trubní studna, vystrojená ocelovou zárubnicí 253 mm, a v jejím okolí pak 16 m lkých sond, tvo ících zkušební hydrogeologický uzel. V listopadu - prosinci 1945 byla na pr zkumné studni provedena erpací zkouška, b hem které bylo ze studny erpáno s vydatností cca 8,8 l/s p i snížení 1,3 m (p vodní statická hladina vody ve studni p ed zahájením zkoušky byla v úrovni cca 178,7 m n.m.). Podle této zkoušky byly využitelné zásoby podzemních vod kvartérního kolektoru pro zkoumané území od potoka Buravy až po východní okraj Kn žpolského lesa odhadnuty na 50 100 l/s [6, 27]. Koncem ty icátých let byly na základ poznatk výše popsaného pr zkumu zbudovány východn od potoka Buravy, tj. v tzv. JÚ Kn žpole I (viz obr. 1.2), ty i jímací studny S-1 4, sb rná studna S-I a erpací stanice. V r. 1957 firma Hydrogeologický pr zkum Praha uskute nila pom rn rozsáhlé pr zkumné práce v území, které se rozprostírá od eky Moravy (zhruba v úseku mezi obcemi Babice a Hušt novice) sm rem na východ až k ece B eznici. P i tomto pr zkumu bylo odvrtáno celkem 39 hydrogeologických vrt (A-1 3, B-1 3, C-1 2, D-1 2, E-1 3, F-1 4, G-1 6, H-1-7, CH-1 5 a J-1 4) o hloubce 8,6 11,5 m. Všechny vrty byly vystrojeny plnými a perforovanými ocelovými pažnicemi 267 mm. Na 20 vrtech byly provedeny krátkodobé samostatné 3-denní erpací zkoušky, vždy v režimu konstantního snížení p i t ech hladinových stupních. Vyhodnocením zkoušek hydraulickou metodou pomocí graf Q = f (S) byly pro jednotlivé vrty stanoveny využitelné vydatnosti v rozmezí 2,6 9,4 l/s [21]. Upozorníme, že vzhledem k velmi krátké dob trvání samostatných erpacích zkoušek zjišt né vydatnosti vrt neodpovídají stacionárnímu režimu filtrace a jsou tudíž nadhodnoceny. 3

M ítko 1:50 000 ----- 1 2 3 Obr. 1.1. Situace zájmové oblasti. 1 - hranice zájmového území; 2 - ložisko št rkopísk Napajedla ; 3 - hranice JÚ Kn žpole. 4

Podle projektové dokumentace [4] Hydroprojektu Ostrava byla koncem padesátých let v jímacím území Kn žpole II zbudována erpací stanice a poblíž zd ná sb rná studna S-II o 5 m, zd ná sb rná studna S-IIa o 4 m u eky Moravy a dále 18 jímacích studní S-1 18, odvrtaných pr m rem 1260/610 mm a vystrojených plnost nnými betonovými skružemi 1,0 a 0,5 m. Studny S-1 9 byly rozmíst ny nap í nivou v linii zhruba kolmé k ece Morav a studny S-10 18 v linii S-J sm ru soub žn s tokem Moravy. V letech 1964-1965 provád la organizace IGHP Brno dopl kový hydrogeologický pr zkum v levob ežní ásti moravní nivy v prostoru jižn od linie Hušt novice - Kn žpole až po soutok Moravy a B eznice [6]. Cílem tohoto pr zkumu bylo zabezpe it nové zdroje podzemních vod v množství kolem 20 l/s. 1) Ve zkoumaném prostoru, nazvaném JÚ Kn žpole III, bylo v první etap pr zkumu zrealizováno 8 pozorovacích hydrogeologických vrt P-1 8, hlubokých 11 12 m. Ve vztahu ke kvartérnímu kolektoru šlo o vrty podle stupn pr niku hydrodynamicky úplné. Vrty byly vystrojeny ocelovými plnými a perforovanými zárubnicemi o 267 mm. Na všech osmi vrtech byly uskute n ny samostatné 3-denní erpací zkoušky p i zadaném konstantním snížení S = 1 m, p i emž vydatnost jednotlivých vrt inila 3,2 13,3 l/s. Z údaj o pr b hu zkoušek byly pro kvartérní fluviální št rkopísky ur eny hodnoty koeficientu filtrace k 14 295 m/den a pr m rná veli ina k 153 m/den, dané hodnoty však s ohledem na metodiku jejich stanovení a na jejich zna ný rozptyl nelze pokládat za v rohodné. P i druhé etap pr zkumných prací bylo zbudováno celkem 6 širokoprofilových jímacích vrt HV-101 106 o hloubce 11,0 12,3 m, které byly vystrojeny stá enými plnými a perforovanými plechy 630 mm. Na všech vrtech ady HV byla uskute n na dlouhodobá poloprovozní skupinová erpací zkouška v trvání 75 dní. Zkouška probíhala v režimu konstantního snížení p i 3 hladinových stupních, p i emž sumární vydatnost vrt p i snížení ve vrtech kolem 1 m inila asi 36 l/s, p i S 2 m cca 74 l/s a p i S 2,5 3,0 m p ibližn 95 l/s. Vzhledem k silnému ovliv- ování chemismu podzemních vod ve vrtech HV-105 106 moravní vodou bylo doporu eno tyto vrty nevyužívat. Pro skupinu zbývajících 4 vrt HV-101 104 byly využitelné zásoby podzemních vod ocen ny množstvím cca 30 l/s p i maximálním snížení hladiny vody v jímacích vrtech o cca 2,0 m, což odpovídá kót zhruba 173,5 m n.m. P i erpacích zkouškách na vrtech ady P a skupinové erpací zkoušce na vrtech ady HV byl rovn ž sledován chemismus podzemních vod. Podle výsledk laboratorních rozbor podzemní vody vykazovaly zvýšenou celkovou tvrdost a zvýšené obsahy železa, manganu a amon- 1) V té dob sumární odb r podzemních vod ze studní v JÚ Kn žpole I a Kn žpole II inil 70 110 l/s. 6

ných iont p irozeného p vodu. B hem obou etap pr zkumu byla poprvé v JÚ Kn žpole provád na systematická režimní m ení hladin kvartérních podzemních vod. V podmínkách nenarušených erpáním se v období let 1964-1965 hladina vody ve sledovaných vrtech pohybovala p evážn v úrovni 175 176 m n.m. Krom upomenutých prací byly v rámci dopl kového pr zkumu zrealizovány 3 širokoprofilové studny S-5 7 (pozd ji ozna ené jako S-2a/I, S-3/Ia a S-5/Ia), situované v JÚ Kn žpole I. Studny byly odvrtány do hloubky 11,5 12,0 m a vystrojeny stá enými plechy 630 mm. P i orienta ních samostatných t ídenních erpacích zkouškách jejich vydatnosti inily zhruba 12 13 l/s (p i snížení 1,0 m ve studních S-5 a S-7 a cca 0,4 m ve studni S-6). Pro trvalý odb r byly specifické vydatnosti studní S-5 6 odhadnuty na 5,3 l/s m a studny S-7 na 4,7 l/s m. V r. 1968 firma IGHP Brno v JÚ Kn žpole I vyhloubila a vystrojila jímací studnu S-8, p ejmenovanou pozd ji na S-6/Ia. Tato studna byla ukon ena v hloubce 9,0 m p.t. a byla vystrojena betonovými skružemi pr m ru 0,8 a 1,5 m [17]. Další rozsáhlejší hydrogeologické práce byly v Kn žpolském lese uskute n ny až v letech 1975-1977, kdy firma Vodní zdroje Holešov dostala za úkol zrekonstruovat JÚ Kn žpole II [27]. P i tomto pr zkumu bylo vybudováno 15 vrtaných studní HV-1 15, které nahradily dosluhující skružové studny S-1 18 z konce padesátých let, a dále 15 pozorovacích vrt PV-1 15. Studny ady HV byly hloubeny do 10,5 11,8 m p.t., vystrojeny byly UGI filtry 360/300 mm a plnými ocelovými zárubnicemi 377 mm. Vrty ady PV, hluboké 9,0 11,5 m, byly vystrojeny plnými a perforovanými novodurovými trubkami 110 mm. B hem vrtných prací byly ze všech studní HV-1 15 odebírány vzorky zemin na zrnitostní analýzy. Z k ivek zrnitosti byl ur en koeficient filtrace k kvartérních št rkopísk v rozmezí hodnot 12 1728 (!) m/den. Net eba dokazovat, že podobné veli iny jako k 1728 m/den jsou pro št rkopísky fyzikáln naprosto nereálné. 1) Využitelná vydatnost studní HV-1 15 byla ov ována dvoum sí ní poloprovozní skupinovou erpací zkouškou, provád nou v režimu konstantního snížení p i 2 3 hladinových stupních. P i snížení hladiny vody ve studních na kótu kolem 173,5 m n.m. (tzn. p i snížení S 1 m ve studních HV-1 7 a snížení S 2 2,5 m ve studních HV-8 15) inila sumární vydatnost studní HV-1 7 cca 35,7 l/s a studní HV-8 15 rovn ž 35,7 l/s, tj. celkem 71,4 l/s. V pr b hu erpací zkoušky byly z každé jímací studny ady HV odebrány 4 vzorky na fyzikáln chemický rozbor, tj. celkem 60 vzork. P ed skupinovou zkouškou, b hem ní i po jejím 1) Absolutní chyba stanovení filtra ních parametr podle k ivek zrnitosti iní obvykle 2 3 ády. 7

ukon ení byla v celém JÚ Kn žpole provád na rozsáhlá režimní m ení hladin kvartérních podzemních vod. Z tohoto d vodu byly výškov a polohov zam eny nejen nové vrty PV-1 15 a HV-1 15, ale i v tšina starších vrt. V r. 1980 v JÚ Kn žpole I firma Vodní zdroje Holešov jako náhradu za poškozené studny S-4 a S-7 8 (tj. S-4/Ia 6/Ia) zrealizovala v jejich bezprost ední blízkosti nové jímací vrty S-4A, S-5A a S-6A. Tyto vrty byly ukon eny v hloubce 10,5 11,0 m, vystrojeny byly plnými ocelovými zárubnicemi 324 mm a UGI filtry 300/360 mm [26]. Geodetické zam ení nových vrt se neprovád lo. V zá í - listopadu 1982 Vodní zdroje Holešov zbudovaly v JÚ Kn žpole III nové jímací studny HV-101A 105A o hloubce 10,3 11,2 m, situované 8 10 m od starých jímacích objekt HV-101 105, které musely být nahrazeny kv li špatnému technickému stavu. Studny HV-101A a HV-102A byly vystrojeny ocelovými pažnicemi 324 mm a UGI filtry 300/360 mm, studny HV-103A 105A pak ocelovými pažnicemi 630 mm a UGI filtry 617/690 mm [28]. Bohužel, ani tyto studny nebyly zam eny. Pásma hygienické ochrany (PHO) jímacího území Kn žpole byla stanovena rozhodnutím odboru vodního a lesního hospodá ství a zem d lství ONV Uherské Hradišt v prosinci 1989. V letech 1991-1994 zpracovaly firmy KNT Opava, Aqua-Gea Holešov a Ecoland Praha návrhy na zm nu stávajících hranic PHO, tyto návrhy však byly podloženy nekorektními výpo ty [7], nebo nebyly hydrogeologicky podloženy v bec [18,22]. Naposled se otázkou ochranných pásem JÚ Kn žpole zabývala práce [11] z r. 1997, ale ani ta nepodala žádné hydrodynamické zd vodn ní nov navrhovaných hranic vnit ní a vn jší ásti PHO 2. stupn. Od r. 1994 až do r. 1998 byla v JÚ Kn žpole provád na firmou Hydrogeologie Napajedla pravidelná režimní m ení hladin kvartérních podzemních vod [10]. Cílem t chto m ení bylo zachytit zm ny úrovní hladiny, p ípadn sm ru proud ní podzemních vod p i probíhající exploataci jímacího území. Z regionálního hydrogeologického hlediska byl kvartér JÚ Kn žpole v té i oné mí e vyhodnocován ve studiích Z. Kou ila [5], M. Starobové [15,16] a J. Malého [8]. K významným pracím pat í rovn ž hydrogeologický pr zkum zam ený na studium vodonosného komplexu neogenních sediment hradiš ského p íkopu, který v letech 1988-1992 zrealizovala organizace Vodní zdroje Holešov [23]. Všechny uvedené práce shrnují rozsáhlý publikovaný i archivní materiál a obsahují bohatou dokumentaci, ale vzhledem ke svému zam ení podávají pouze základní geologicko-hydrogeologickou charakteristiku jímacího území. 8

Vedle pr zkum v jímacích územích Kn žpole I III se od r. 1968 provád ly hydrogeologické pr zkumné práce ješt i v JÚ Kn žpole IV [13,19,20]. Toto území už ale není p edm tem našeho zájmu, nebo leží v pravob ežní ásti údolní nivy eky Moravy (jihovýchodn od obce Hušt novice v blízkosti starých í ních ramen Ko ov a Markéta - viz obr. 1.2). Pro úplnost ješt nutno uvést, že v JÚ Kn žpole (zvlášt v JÚ Kn žpole I) bylo v minulosti uskute n no i n kolik dalších ú elových hydrogeologických pr zkum, avšak ne všechny provedené práce byly geologicky zadokumentovány. Mimoto, geologická dokumentace starších pr zkum se v n kterých p ípadech nedochovala, n kdy je neúplná. Situování hydrogeologických vrt, zbudovaných v JÚ Kn žpole I III po r. 1946, je patrné z obr. 1.3 1.5. (Krom vrt zmín ných výše v textu jsou na obr. 1.3 1.4 v JÚ Kn žpole I zakresleny i n které z t ch vrt, k nimž prvotní geologická dokumentace chybí.) Základní údaje o hydrogeologických vrtech, ke kterým byla k dispozici p vodní dokumentace, jsou shrnuty v tab. 1.1. Na základ analýzy výsledk hydrogeologických prací, uskute n ných v JÚ Kn žpole I III v minulém období, lze u init následující obecné záv ry: 1. V pr b hu pr zkum z let 1944-1998 byly získány vcelku podrobné poznatky o geologické stavb jímacího území a dále byl vyhodnocen p írodní hydrochemický režim a áste n vyjasn n hladinový režim podzemních vod kolektoru kvartérních nivních št rkopísk. 2. Úrove znalostí o hydrogeologických podmínkách jímacího území je, bohužel, pom rn nízká. P estože byl v rámci d ív jších pr zkum proveden zna ný objem technických prací, nejsou známy ani ty základní hydrogeologické parametry kvartérního kolektoru. P i žádném z pr zkum nebyly nikdy zjiš ovány objemové nebo migra ní parametry št rkopísk, ur ován byl obvykle jen hydraulický gradient a v n kterých p ípadech ješt koeficient filtrace, avšak i ten byl stanoven chybn. 3. Schéma provozovaných jímacích studní (tj. jejich po et, rozmíst ní, režim erpání atd.) bylo zvoleno empiricky, nikoli na základ hydrodynamických propo t, a nemusí tedy ani zdaleka odpovídat optimálnímu zp sobu využití kvartérních podzemních vod v jímacím území. Totéž platí i o pásmech hygienické ochrany 2. stupn, která byla vymezena do zna né míry intuitivn, bez pat i ných hydrogeologických výpo t. 9

PV5 PV2 PV12 J4 CH5 S10 J3 HV8 CH4 PV10 J2 PV7 CH3 S12 S9 CH2 J1 S13 H4 PV6 SIIa S5 H3 S4 CH1 G4 HV12 G3 SII S1 S7 F3 HV13 G2 H7 H1 S8 S16 F2 SIa S4 HV14 G1 H6 S3 S17 S6 HV15 F1 G5 E2 S5 14 G6 S18 P5 S2 F4 H3 E1 D2 PV1 PV13 P3 SI S1 D1 PV14 H1 5 C2 C1 PV11 PV15 B3 B2 A3 B1 A2 A1 P1 P2 P3 P4 HV101A HV102A 13 P5 P6 HV104A SIII P7 HV106 P8 M ítko 1:25 000 1 2 3 4 B3 S1 PV7 SII Obr. 1.3. Schéma rozmíst ní hydrogeologických vrt v JÚ Kn žpole I-III. 1 - pr zkumné vrty z roku 1957; 2 - jímací vrty (studny); 3 - pozorovací vrty; 4 - sb rné studny. 10

1.2. Stru ný popis p írodních pom r Podle regionálního geomorfologického len ní se jímací území Kn žpole nachází v severní ásti Dyjsko-moravské nivy, která je podcelkem Dolnomoravského úvalu [2]. Území se vyzna uje akumula ním reliéfem, který je tvo en rovinatou údolní nivou eky Moravy. Niva je zde široká 4 5 km a její povrch dosahuje nadmo ské výšky okolo 179 181 m. Studované území spadá do teplé klimatické oblasti s pr m rnou ro ní teplotou kolem 9 o C a s dlouhodobým pr m rným ro ním úhrnem srážek kolem 570 620 mm [3]. Ro ní srážkové úhrny v letech 1998-2000 zde inily cca 600 680 mm [14]. Hydrologicky JÚ Kn žpole pat í k díl ímu povodí 4-13-01 Morava od D evnice po Olšavu. Hydrografickou sí tady tvo í Morava se svým levostranným p ítokem B eznicí a dále potok Burava, ústící do B eznice u Jarošova. Zprava eka Morava p ibírá p i severozápadním okraji zkoumaného území potok Vrbku a asi 1 km jižn ji pak Kudlovický potok. K dalším hydrologickým faktor m pat í plavební kanál po pravé stran Moravy a stará í ní ramena. Úrove hladiny vody v ece Morav je regulována jezy, z nichž nejbližší jsou u Spytihn vi a u Kunovic. Podle pr tok lze Moravu charakterizovat jako tok st edn velký (s pr toky n (1 10) m 3 /s), í ka B eznice a potoky Burava, Kudlovický a Vrbka se adí mezi toky drobné. Základní hydrologické charakteristiky ek Moravy a B eznice a Kudlovického potoka, stanovené na základ dlouhodobých m ení HMÚ, jsou uvedeny v tab. 1.2 1.3. Pr m rné denní pr toky a stavy hladiny v ece Morav b hem roku 2000 pro vodom rnou stanici HMÚ ve Spytihn vi jsou uvedeny v p íloze 1 a graficky znázorn ny na obr. 1.6. Tab. 1.2. Základní hydrologické charakteristiky ek Moravy a B eznice a Kudlovického potoka. Plocha Pr m rné ro ní hodnoty Tok Místo povodí srážky odtok spec. odtok pr tok km 2 mm mm l/s.km 2 m 3 /s Morava Spytihn v vodo et 7890,71 715 216 6,84 54,00 Morava nad B eznicí 7980,01 714 214 6,81 54,20 B eznice ústí 124,21 635 96 3,06 0,38 Kudlovický p. ústí 45,66 630 90 2,85 0,13 Tab. 1.3. Pr toky (m 3 /s) ek Moravy a B eznice a Kudlovického potoka, p ekro ené pr m rn po dobu n dn v roce. Tok Místo n, den 30 90 180 270 330 355 364 Morava Spytihn v vodo et 136,0 63,3 34,2 19,3 11,3 7,90 4,99 Morava nad B eznicí 138,0 63,6 34,5 19,5 11,5 7,96 5,04 B eznice ústí 0,88 0,42 0,20 0,12 0,08 0,05 0,03 Kudlovický p. ústí 0,30 0,14 0,08 0,06 0,04 0,03 0,02 17

MČĜítko 1:50 000 Obr. 1.8. Geologická mapa zájmové oblasti. 24

J m n.m. 181 HV-15 HV-14 HV-13 HV-12 HV-11 HV-10 HV-9 HV-8 S 181 179 179 177 177 175 175 173 173 171 171 169 169 167 0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 x, m 167 m n.m. 181 HV-106 179 J HV-105 HV-104 HV-103 HV-102 HV-101 A-1 B-1 S 181 179 177 177 175 175 173 173 171 171 169 169 167 0 200 400 600 800 1000 1200 x, m 167 1 2 3 4 Obr. 1.9. Schematické hydrogeologické ezy jímacího území Kn žpole. Sestaveno podle [6,21,27]. 1 až 2 - KVARTÉR: 1 - fluviální náplavové hlíny a jíly; 2 - fluviální št rkopísky; 3 - NEOGÉN: jíly; 4 - úrove hladiny podzemních vod 26

SZ JV m n.m. 183 181 179 177 175 173 171 169 167 x, m 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 1800 2000 183 181 179 177 175 173 171 169 167 PV-10 Burava Morava B eznice PV-9 HV-9 H-4 HV-7 HV-6 HV-5 HV-4 H-2 HV-3 HV-2 HV-1 S7=S5/Ia H-6 S6=S3/Ia S5=S2a/I Obr. 1.9. (pokra ování) 27

1.3. Sou asný stav vodárenského využití podzemních vod Jak již bylo zmín no v kap. 1.1, jímací území Kn žpole je roz len no na díl í jímací území I IV, ozna ovaná vodárensky jako prameništ. Samotné JÚ Kn žpole I se pak ješt d lí na prameništ Ia, zaujímající prostor mezi í kou B eznicí a potokem Burava, a na prameništ I, které leží východn od B eznice. V celém jímacím území Kn žpole je nyní 45 jímacích studní, které jsou rozd leny do šesti skupin (viz tab. 1.4). Situování prameniš a jednotlivých skupin jímacích objekt je patrné z obr. 1.2 1.5 a též z p ílohy 2. 1) Tab. 1.4. Vodárenské roz len ní JÚ Kn žpole [11]. ást JÚ Jímací studny Sb rná p vodní ozna ení po et Q, l/s studna prameništ I S-1 3, S-5 6, H-1 4 9 S-I 35 prameništ Ia S-4, H-5 7 4 S-Ia prameništ II, 1. v tev HV-1 7 7 S-II 40 prameništ II, 2. v tev HV-8 15 8 S-IIa prameništ III HV-101 102, HV-101A 105A 7 40 S-III prameništ IV HV-101 110 10 20 30 - kde: Q - sumární využitelné zásoby podzemních vod pro dané studny. Prameništ IV po pravém b ehu eky Moravy slouží jako záložní a vodohospodá sky se zatím nevyužívá. Od povodní v ervenci 1997 nejsou v provozu ani studny v prameništi III. V letech 1998-2000 bylo v JÚ Kn žpole provozováno celkem 28 jímacích studní: v prameništích I a Ia studny S-1 6 a H-1 7 a v prameništi II studny HV-1 15. Technické parametry studní S-1 4 a H-1 7 jsou v tab. 1.5, údaje o studnách S-5 6 a HV-1 15 jsou v tab. 1.1. Tab. 1.5. Technické parametry jímacích studní S-1 4 a H-1 7 v JÚ Kn žpole I [11]. Studna Hloubka studny Pr m r výstroje Osazení filtru m p.t. mm interval, m p.t. S-1 9,8 630 4,0-7,5 S-2 8,5 630 3,6-7,5 S-3 9,0 630 4,0-7,5 S-4 8,8 630 4,0-7,6 H-1 11,5 630 4,0-8,2 H-2 11,3 630 4,0-8,2 H-3 10,8 630 4,0-7,8 H-4 12,0 630 4,0-8,2 H-5 11,8 630 4,0-8,6 H-6 12,0 630 4,0-8,6 H-7 11,5 630 4,0-8,5 1) Mapu uvedenou v p íloze 2 poskytla firma Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., Uherské Hradišt. 28

2. ÍSLICOVÉ MODELOVÁNÍ GEOFILTRACE V ZÁJMOVÉ OBLASTI Hlavním cílem íslicového modelování geofiltrace v zájmové oblasti je: a) ocenit vliv dobývání ložiska št rkopísk Napajedla na hydrodynamický režim kvartérních podzemních vod v okolí t žebního prostoru a v nedalekém jímacím území Kn žpole; b) posoudit, zda t ža ská innost m že ohrozit kvalitu zdroj podzemních vod v jímacím území Kn žpole. 2.1. Elementy hydrogeologické schematizace a výb r vstupních parametr Kvartérní fluviální písky a pís ité št rky údolní nivy eky Moravy p edstavují ve zkoumané oblasti tlakov netlakový kvazihomogenní kolektor o prom nlivé mocnosti cca 3 8 m. Oblast filtrace je plošn poloohrani ená: vn jší hranici tvo í na západ eka Morava. Východní linie vykli ování št rkopísk je hranicí plošné r znorodosti, tj. kontaktem vodonosných systém s rozdílnými filtra ními vlastnostmi, a p edstavuje tak vnit ní hranici oblasti filtrace. Vnit ními hranicemi jsou rovn ž jezera a plochy rekultivované jílovito-hlinitými navážkami v míst odt žených dobývacích prostor, dále mrtvá moravní ramena Pahrbek a N mecké a též í ka B eznice. Morava i všechny vnit ní hranice filtra ní oblasti mají složitou konfiguraci. Hydraulická spojitost fluviálních št rkopísk s vodními toky a nádržemi je rozdílná: s jezery je t sná, s ekou Moravou ztížená a s í kou B eznicí a starými moravními rameny velmi slabá. T lesa navážek ze skrývek se vyzna ují malou propustností a tvo í tak v kolektoru št rkopísk pom rn rozsáhlé zóny plošné filtra ní r znorodosti. P irozený hydrodynamický režim kvartérního kolektoru je narušen nejen stávající t ža skou inností na ložisku št rkopísk Napajedla, ale i vodárenským odb rem podzemních vod v jímacím území Kn žpole, kde je v posledních letech provozováno 28 jímacích vrt. Je z ejmé, že vyjmenované faktory nelze souhrnn zohlednit v rámci analytických výpo tových schémat. Proto námi bylo pro ešení geofiltra ní úlohy p ijato íslicové modelování, jež umož uje p esn a flexibiln imitovat veškerou složitost hydrogeologických pom r zájmové oblasti. Modelování bylo provád no pomocí programu VISUAL MODFLOW ( Waterloo Hydrogeologic Inc., 1999-2000). Tento program, založený na metod kone ných rozdíl, eší trojrozm rné úlohy stacionární i nestacionární filtrace v mnohovrstevném heterogenním anizotropním pórovitém prost edí a dovoluje zadávat libovolné po áte ní podmínky a hrani ní podmínky I., II. a III. rodu. 34

Obr. 2.1 MAPA ZÁJMOVÉ OBLASTI V M ÍTKU 1:25 000 Legenda: - jezera - jílovito-hlinité navážky ze skrývek HGS7 - pozorovací vrty v zájmovém území HV5 - exploatované studny v jímacím území Kn žpole (prameništ I, Ia, II) G2 - pozorovací vrty v jímacím území Kn žpole HV101 - záložní studny v jímacím území Kn žpole (prameništ III) 37

HGS11 HGS6 HGS9 HP1 HGS3 S2 S6 H4 H5 H6 HV1 HV2 HV3 HV5 HV6 HV7 HV8 HV11 HV12 HV13 HV14 HV15 S1 H1 H2 NP2 NP3 NP5 NP7 H3 S5 S3 S4 H7 H5 H1 CH1 G2 CH3 PV15 HV4 H3 HV9 HV10 H4 PV8 G4 F3 E3 A1 HV101 HV101A HV102A HV102 HV103A HV104A HV105A P6 HGS1 HGS2 HGS4 HGS7 HGS8 HGS10 HP2 VB173 VB178 Pahrbek N mecké Bezedný t žební jez. Šoulet U jezu U jezu Topolná t žební j.

Obr. 2.7 HYDRODYNAMICKÁ SÍ KVARTÉRNÍCH PODZEMNÍCH VOD Stav p i odb ru podzemních vod v JÚ Kn žpole v množství 62,5 l/s (M ítko 1:25 000) Legenda: - sou asné t žební jezero - jílovito-hlinité navážky, náležející k sou asnému t žebnímu jezeru - moravní rameno "N mecké" a stará t žební jezera - jílovito-hlinité navážky ze skrývek - eka Morava a í ka B eznice - linie vykli ování fluviálních št rkopísk HGS7 - pozorovací vrty v zájmovém území HV5 - exploatované studny v jímacím území Kn žpole (prameništ I, Ia, II) PV8 - pozorovací vrty v jímacím území Kn žpole 180.5 - izolinie piezometrických výšek - proudnice (t = 1 rok) - proudnice (t = 10 let) - proudnice 53

VB173 HGS11 HGS4 HGS6 HGS3 HGS7 HP1 HP2 HGS8 HGS2 HGS1 HGS9 HGS10 VB178 HV8 HV9 PV8 HV10 HV11 HV12 HV13 HV14 HV15 HV7 HV6 HV5 HV4 HV3 HV2 HV1 H6 H5 H7 S4 S6 H4 S3 S5 S2 H3 H2 S1 H1 PV15

Literatura: 1. Buday T. et al. Vysv tlivky k p ehledné geologické map SSR 1:200 000, M-33-XXX Gottwaldov. ÚÚG, Praha, 1963. 2. Czudek T. et al. Geomorfologické len ní SR. Studia Geographica 23. Geografický ústav SAV, Brno, 1972. 3. Jetel J. et al. Vysv tlivky k základní hydrogeologické map SSR 1:200 000, list 25 Gottwaldov. ÚÚG, Praha, 1988. 4. Koš álek V. Skupinový vodovod Uh. Hradišt. Prameništ II. - jímání vody v Kn žpolském lese. Hydroprojekt, Ostrava, 1958. 5. Kou il Z. Podzemní vody údolí eky Moravy. Studia Geographica 10. Geografický ústav SAV, Brno, 1970. 6. Kuklová K. Uherské Hradišt - Kn žpole. Zpráva o provedení dopl ujícího hydrogeologického pr zkumu pro vodovod Uherské Hradišt. IGHP, Brno, 1966. 7. Landa I. Hydrogeologické posouzení a návrh na zmírn ní ochranných opat ení na severní hranici "PHO 2. stupn - vn jší" jímacího území Kn žpole. Odborný posudek. Ecoland, Praha, 1994. 8. Malý J. Dolnomoravský úval, hydrogeologická syntéza. Regionální hydrogeologický pr zkum. Geotest, Brno, 1990. 9. Malý J. Hydrogeologický posudek k odb r m podzemní vody a vývoji její hladiny v jímacích územích u Kn žpole a Ostrožské Nové Vsi. Hydrogeologie, Napajedla, 1994. 10. Malý J. Kn žpole - Ostrožská Nová Ves - Polešovice. Ú elová pozorovací sí podzemní vody. III.-VII. fáze. Hydrogeologie, Napajedla, 1994-99. 11. Novák J. Technická dokumentace ochranných pásem vodních zdroj : zdroj Kn žpole, okres Uherské Hradišt. Pilotní projekt. Brno, 1997. 12. Polák M. Uherské Hradišt - Kunovice - Let - OPV. Záv re ná zpráva. Geotest, Brno, 1989. 13. Ptá ník J., Pavliš R. Zpráva o vybudování jímacích vrt a provedení erpací zkoušky v prameništi Kn žpole IV. I. etapa. Vodní zdroje, Opava, 1968. 14. Sovadina L. Hydrogeologický pr zkum p ilehlého okolí ložiska št rkopísk Napajedla. ást I. Terénní a laboratorní práce. Záv re ná zpráva. Hydrogeologická služba, Zlín, 2001. 15. Starobová M. Hydrogeologický rajón XXI a XXIV-Q-26b. Hydrogeologická studie. Geotest, Brno, 1972. 16. Starobová M. Hydrogeologický rajón XXI a XXIV-R-33c. Hydrogeologická studie. Geotest, Brno, 1974. 17. Starobová M. Kn žpole u Uh. Hradišt. Zpráva o dopl ujícím hydrogeologickém pr zkumu v jímacím území. IGHP, Brno, 1968. 18. Tichý. Návrh PHO pro jímací území Kn žpole I-IV, okr. Uherské Hradišt. KNT, Opava, 1991. 19. Tomek I. Díl í zpráva o revizi jímacího území Kn žpole IV. Geotest, Brno, 1990. 20. Tomek I. Záv re ná zpráva o revizi jímacího území Kn žpole IV. /dokon ení/. Geotest, Brno, 1992. 21. Vacek J. Výsledek vrtných prací a erpacích pokus akce Kn žpole u Uh. Hradišt. Hydrogeologický pr zkum, Praha, 1957. 22. Vacek Z. Oponentní posudek na revizní návrh PHO jímacího území Kn žpole. Aqua-Gea, Holešov, 1992. 59

P íloha 3 SEZNAM SOU ADNIC HYDROGEOLOGICKÝCH OBJEKT V JÍMACÍM ÚZEMÍ KN ŽPOLE I-III 66

Vrt Y X Z (Bpv) P evzato z geologické (studna) terén pažnice (skruž) dokumentace Jímací území Kn žpole I S-1 (S-1/I) 533 201,81 1 177 188,30 180,16 180,99 1) Ž rková I., 1978 S-2 (S-2/I) 533 314,27 1 176 968,71 180,29 182,13 S-3 (S-3/I) 533 442,63 1 176 809,98 180,08 182,14 S-4 (S-4/Ia) 533 635,35 1 176 688,62 180,59 181,63 S-5 179,32 180,43 2) Kuklová K., 1966 (S-2a/I) 533 384,74 1 176 895,07 179,68 181,08 S-6 179,83 180,68 (S-3/Ia) 533 530,65 1 176 758,39 180,73 181,55 S-7 179,16 179,97 (S-5/Ia) 533 771,73 1 176 629,99 179,58 180,21 S-8 (S-6/Ia) 533 842,70 1 176 606,62 179,31 180,30 S-7/I (H-1) 533 227,26 1 177 186,59 179,69 180,43 S-8/I (H-2) 533 301,60 1 177 155,11 179,37 180,43 S-9/I (H-3) 533 304,51 1 177 019,24 179,73 180,75 S-10/I (H-4) 533 457,64 1 176 795,29 179,96 180,76 5 533 147,55 1 177 251,64 179,68 180,05 13 532 924,41 1 177 128,52 179,92 180,68 14 533 113,21 1 176 981,06 180,09 181,01 P-1 533 260,77 1 177 165,57 179,53 180,67 P-2 (NP-2) 533 306,62 1 177 078,43 179,76 180,57 P-3 (NP-3) 533 344,22 1 177 067,85 179,49 180,50 P-5 (NP-5) 533 365,72 1 176 949,67 179,73 180,94 P-7 (NP-7) 533 480,25 1 176 779,64 180,04 181,29 Jímací území Kn žpole II A-1 178,02 178,22 A-2 178,54 178,76 A-3 178,54 178,94 B-1 177,92 178,32 B-2 178,53 178,82 B-3 178,08 178,51 C-1 177,95 178,42 C-2 176,28 176,72 D-1 178,07 178,58 179,23 179,66 534 630,00 1 177 144,20 179,18 179,63 D-2 177,98 178,51 179,03 179,60 534 894,30 1 177 012,60 179,00 179,54 E-1 178,15 178,62 534 541,25 1 177 000,24 179,40 179,83 kde: (S-5/Ia) pozd jší ozna ení vrtu. 1) 2) 1) 2) 1) 3) Starobová M., 1968 1) 1) 4) Koš álek V., 1958 4) 2) 1) 4) 2) 1) 4) 1) 67