ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ASPEKTY PROVOZOVÁNÍ FOTOVOLTAICKÝCH ELEKTRÁREN

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ASPEKTY PROVOZOVÁNÍ FOTOVOLTAICKÝCH ELEKTRÁREN Accounting and tax aspects of the operation of photovoltaic power stations Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Michaela Jurová, Ph.D. Autor: Bc. Ondřej Matas Brno, 2015

Jméno a příjmení autora: Název diplo mo vé práce: Název práce v angličt ině: Katedra: Vedoucí diplo mové práce: Bc. Ondřej Matas Účetní a daňové aspekty provozování fotovoltaických elektráren Accounting and tax aspects of the operation of photovoltaic power stations financí Rok obhajo by: 2015 Ing. Michaela Jurová, Ph.D. Anotace Předložená práce zkoumá vývoj a současný stav problematiky podpory výroby elektrické energie ze slunečního záření v České republice. V úvodu práce je popsána stručná historie využívání energie ze Slunce a základní charakteristiky fotovoltaických elektráren. Další kapitola obsahuje legislativní vymezení podpory výroby od jejího zavedení až po současnou snahu ji co nejvíce omezovat. Následují kapitoly popisující nejdůležitější daňové a účetní aspekty. Po kapitole vymezující metody hodnocení investic následuje praktická část práce. Nejprve je zkoumána střešní elektrárna. Jsou zhodnoceny dopady ze změny podmínek podnikání v tomto oboru a povinnosti, které majiteli vznikly, ve vztahu ke státním úřadům. Stejné zhodnocení a vyčíslení dopadů je provedeno u plošné fotovoltaické elektrárny. Nakonec jsou zhodnoceny dosažené výsledky a majitelům navržena možná opatření. Annotation This thesis examines the development and current condition of subsidy production of electricity from solar radiation in the Czech Republic. The introduction describes brief history of using energy from the Sun and the basic characteristics of photovoltaic power plants. Next chapter contains legislative definition of production aid since its implementation to contemporary efforts to reduce it as much as possible. Following chapters describe the most important tax and accounting aspects. The practical part continues after the chapter defining the investment evaluation methods. At first, the roof power plant is examined. Further, the impacts of changes in business conditions in this branch as well as the owner's obligations to state authorities are evaluated. The same assessment and quantification of the impacts is applied to flat photovoltaic power plants. Finally, the results are evaluated and there are some potential measures suggested to the owners. Klíčová slova obnovitelné zdroje, fotovoltaická energie, solární energie, fotovoltaická elektrárna, účetnictví, zdanění, podpora, dotace, legislativa, právní nejistota, zdražování elektrické energie Keywords renewable sources, photovoltaic energy, solar energy, photovoltaic power station, accounting, taxation, aid, subsidy, legislation, legal uncertainty, increase in electric power prices

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Účetní a daňové aspekty provozování fotovoltaických elektráren vypracoval samostatně pod vedením Ing. Michaely Jurové, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 15. května 2015 vl a st n or učn í podpis a utor a

Poděkování Tímto bych rád poděkoval Ing. Michaele Jurové, Ph.D. za rady a připomínky při tvorbě a zpracování této práce a paní Kateřině Bistřické za odborné rady a součinnost při získávání podkladů a zdrojů pro tuto práci.

OBSAH ÚVOD... 13 1 CÍLE A METODIKA... 15 2 LITERÁRNÍ REŠERŠE... 17 2.1 HISTORICKÝ VÝVOJ VÝROBY ELEKTRICKÉ ENERGIE ZE SLUNCE... 17 2.2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY FOTOVOLTAICKÝCH ELEKTRÁREN... 19 2.3 VÝVOJ NÁKLADŮ NA VÝSTAVBU... 21 2.4 SOLÁRNÍ BOOM... 24 2.5 LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA... 27 2.5.1 Směrnice Evropské unie... 27 2.5.2 Legislativa v České republice... 29 2.6 ÚČETNÍ ASPEKTY... 34 2.6.1 Daňová evidence nebo vedení účetnictví... 34 2.6.2 Přechod z daňové evidence na vedení účetnictví a naopak... 35 2.6.3 Daňová evidence... 37 2.6.4 Vedení účetnictví... 39 2.6.5 Účetní odpisy... 42 2.7 DAŇOVÉ ASPEKTY... 43 2.7.1 Daňové odpisy... 43 2.7.2 Daň z příjmů... 45 2.7.3 Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění... 47 2.7.4 Daň z nemovitých věcí... 48 2.8 SROVNÁNÍ POVINNOSTÍ MAJITELŮ STŘEŠNÍ A PLOŠNÉ ELEKTRÁRNY... 49 2.9 HODNOCENÍ INVESTIČNÍHO PROJEKTU... 49 2.9.1 Předinvestiční příprava... 49 2.9.2 Peněžní toky z investice... 52 2.9.3 Čistá současná hodnota... 55 2.9.4 Index ziskovosti... 56 2.9.5 Doba návratnosti... 57 2.9.6 Požadovaná výnosnost... 58 3 PRAKTICKÁ ČÁST... 61 3.1 FOTOVOLTAICKÁ ELEKTRÁRNA NA STŘEŠE NEMOVITOSTI... 61 3.1.1 Základní charakteristiky... 61 3.1.2 Stanovení daně z příjmů fyzických osob... 62 3.1.3 Stanovení pojistného na sociální a zdravotní pojištění... 67 3.1.4 Důsledky nepodání daňového přiznání a přehledu na zdravotní pojištění... 68 3.1.5 Vyčíslení kapitálových výdajů... 71 3.1.6 Vyčíslení čistých peněžních příjmů... 72 3.1.7 Výpočet čisté současné hodnoty... 78 3.1.8 Výpočet indexu ziskovosti... 80 3.1.9 Výpočet diskontované doby návratnosti... 80 3.2 ZHODNOCENÍ MOŽNÝCH VARIANT VYKAZOVÁNÍ DANĚ A POJISTNÉHO... 82 3.3 PLOŠNÁ FOTOVOLTAICKÁ ELEKTRÁRNA... 84 3.3.1 Základní charakteristiky... 84 3.3.2 Ekonomické zhodnocení projektu auditorem... 85 3.3.3 Vyčíslení kapitálových výdajů... 86 3.3.4 Vyčíslení čistých peněžních příjmů... 88 3.3.5 Výpočet čisté současné hodnoty... 89 3.3.6 Výpočet indexu ziskovosti... 90 3.3.7 Výpočet diskontované doby návratnosti... 91 3.3.8 Odvod z elektřiny ze slunečního záření a likvidační poplatek... 92 3.3.9 Zhodnocení dopadů ze zavedení odvodu z elektřiny... 93 3.4 POROVNÁNÍ ZISKOVOSTI STŘEŠNÍ A PLOŠNÉ ELEKTRÁRNY... 94

DISKUZE... 95 ZÁVĚR... 99 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 101 SEZNAM GRAFŮ... 105 SEZNAM TABULEK... 105 SEZNAM SCHÉMAT... 105 SEZNAM OBRÁZKŮ... 105 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 107 SEZNAM PŘÍLOH... 108

ÚVOD Snaha o zdokonalování využití energetických zdrojů je stará jako lidstvo samo. Od primitivního spalování dřeva pro získání tepla, přes průmyslovou revoluci a masivní rozšíření využívání fosilních paliv až po současný trend přechodu k obnovitelným zdrojům. S rozmachem průmyslu od vynálezu parního stroje se začala poptávka po energiích rapidně zvyšovat a vzrostla tak zejména těžba uhlí, ropy a zemního plynu, v pozdějších letech některé státy přešly také k výrobě elektrické energie z jádra. V současné době však rostou obavy z udržitelnosti tohoto stavu. Nejzásadnější je přirozeně omezenost tradičních fosilních zdrojů, všeobecně se mluví o horizontu maximálně stovek let. Dalším problémem, který můžeme v posledních několika letech pozorovat na příkladu Ruska, je soustředění těchto surovinových zdrojů do rukou států, které by této výhody mohly využívat k získání moci a nepřímému ovládání ostatních států světa. Jaderná energie, zdá se, nenaplňuje očekávání z minulých let a nebude vhodnou náhradou za fosilní paliva. Nejedná se pouze o všeobecný strach veřejnosti z jádra vyvolané zejména haváriemi elektráren v Černobylu či té nedávné ve Fukušimě, ale také o ekonomickou stránku výstavby nových jaderných elektráren. Při současných cenách je takováto výstavba nerentabilní, důkazem budiž zrušení tendru na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Obnovitelné zdroje energie (dále OZE) řeší, kromě výše zmíněných problémů, také otázku čistoty naší planety. Stále rostoucí poptávka po elektrické energii zapříčiňuje ruku v ruce také rostoucí spalování fosilních paliv, a tím zvýšenou produkci zvláště oxidu uhličitého. Drtivá většina studií se v současné době shoduje na tom, že právě tento plyn způsobuje v největší míře globální oteplování. Vidina prakticky nevyčerpatelného zdroje, nezatěžujícího naší planetu produkcí škodlivých látek, a možnost jeho diverzifikace nejen v rámci států, ale též mezi města či jednotlivce, naráží v současné době na dva zásadnější problémy. Oba jsou spojeny hlavně s energií vyráběnou ze Slunce, která má největší potenciál růstu. Prvním je nemožnost regulovat množství výroby, s čímž souvisí prozatímní neschopnost ukládat vyrobenou elektřinu. Druhým je ekonomická stránka, kdy stále ještě poměrně vysoké náklady pořízení převyšují tržní cenu elektřiny vyráběnou levnějšími neobnovitelnými zdroji. Ovšem oba problémy by v blízké budoucnosti mohly najít svá řešení. V dubnu 2015 představila americká společnost Tesla nástěnné baterie do domácností za mnohem příznivější cenu, než bylo dosud myslitelné, 13

což někteří odborníci považují za malou energetickou revoluci. Baterie by mohla být dobíjena přes den pomocí fotovoltaických panelů nebo případně v noci z elektrické sítě za levnější sazbu, tímto by se mohla stát řada domácností či menších firem prakticky energeticky nezávislými. Způsob řešení druhého problému, který se týká ekonomiky provozu, již úzce souvisí se zvoleným tématem této práce. Na základě nařízení a kvót stanovených evropskou unií přijala Česká republika (dále ČR) opatření k zatraktivnění investic do výroby elektřiny z OZE, za účelem dosažení stanovené hranice spotřeby alespoň 13 % energie z OZE do roku 2020. Nastavená podpora byla však štědrá až příliš, přesněji řečeno nebyla zajištěna pružnější regulace výše podpory s ohledem na vývoj podmínek na trhu. Díky neustálému vývoji a celosvětovému masivnímu růstu výroby fotovoltaických panelů začala pořizovací cena rapidně klesat. Vidina prakticky bezrizikové investice, díky zákonem stanovené podpoře, přilákala mnohem větší množství investorů, než stát očekával, a zmíněná hranice 13 % byla překročena již v roce 2014. Zdánlivě velmi výhodná investice se však snahou zákonodárců napravit nebo alespoň zmírnit napáchané škody stala rizikovější, než se na první pohled mohlo zdát. Z fotovoltaiky se do určité míry v očích veřejnosti stalo zlo, které způsobuje pravidelné zdražování elektrické energie, přestože tržní cena silové elektřiny klesá. Zlem pro investory se naopak staly neustále přijímané novely zákonů upravující podporu z OZE, z nichž některé měly minimálně nepřímo retroaktivní účinek a narušily princip právní jistoty a legitimního očekávání. Těžko soudit, zda za přijetím původního zákona byly určité vedlejší zájmy veřejnosti skrytých osob či se jednalo pouze o prostý omyl a špatný odhad vývoje ekonomické situace v této oblasti. Ať už je pravda jakákoli, je zřejmé, že prohrávajících je v tomto případě drtivá většina, bohužel zejména daňový poplatník. Toto téma stále je a pravděpodobně bude aktuální, protože jak již bylo zmíněno, oblast fotovoltaiky a potažmo obnovitelných zdrojů prochází neustálým vývojem, a to jak z hlediska technologického, tak z hlediska legislativního. 14

1 CÍLE A METODIKA Hlavním cílem práce je vyčíslit dopady legislativních změn na konkrétní podnikatelský záměr výstavby fotovoltaické elektrárny a promítnutí těchto změn do účetních výkazů, zhodnotit efektivnost a návratnost realizovaného projektu. Na základě získaných poznatků zhodnotit možnosti podnikatele předvídat a průběžně reagovat na změny podmínek podnikání v tomto oboru ve vztahu k optimalizaci investičního záměru. Dílčím cílem práce v teoretické části práce je vytvoření uceleného a komplexního přehledu problematiky financování, výstavby a provozování fotovoltaické elektrárny, zejména s důrazem na oblasti zdanění, účtování, vedení daňové evidence a možnosti získání státní podpory. Dalším dílčím cílem práce je porovnání dopadů legislativních změn, které jsou v posledních letech více než časté a mnohdy velmi obsáhlé, na provozovatele malé fotovoltaické elektrárny umístěné na střeše rodinného domu a na provozovatele velké, plošné fotovoltaické elektrárny postavené na volném prostranství. Dílčím cílem praktické části práce je vyčíslení těchto legislativních změn na dvou konkrétních podnikatelských záměrech, tedy pro provozování větší, plošné fotovoltaické elektrárny a elektrárny umístěné na střeše nemovitosti. Jedná se zejména o pro podnikatele negativní změny v odvedených daních, přijatou podporu a vznik ostatních nákladů či povinných plateb a promítnutí těchto změn do účetních výkazů, realizovaných úspor a do hodnocení efektivnosti a návratnosti realizovaných projektů. Posledním dílčím cílem práce je případné navržení možných opatření nebo postupů, které by mohly tyto negativní dopady zmírnit. Z metodického hlediska jsou zejména v části literárních rešerší použity metody deskripce a analýzy pro popis současného a minulého stavu dané problematiky a pro její snadnější pochopení. V praktické části jsou za pomoci syntézy aplikovány získané poznatky na dva konkrétní podnikatelské záměry. Pro vyčíslení dopadů změn, které nastaly až během provozování investic, je použita metoda modelování, kdy je vycházeno jak ze změněných podmínek, tak z podmínek, které mohl investor předpokládat před uskutečněním dané investice. Následně je použita komparace pro porovnání dvou sledovaných typů elektráren z hlediska jejich ekonomické efektivity. Z výzkumu v teoretické části vyplývá, že právní jistota ve věci státem poskytované podpory byla značně omezena, přesto je v budoucích odhadech uvažováno s dlouhodobě trvající aktuální právní úpravou, jelikož si autor netroufá odhadnout budoucí kroky zákonodárců, rovněž z tohoto důvodu je při výpočtech ukazatelů uvažováno s délkou životnosti 20 let, což je pro sledované elektrárny garantovaná délka trvání 15

podpory, přestože faktická životnost fotovoltaických panelů se předpokládá asi o 10 let vyšší. Při zpracování praktické části autor narazil na určité citlivé skutečnosti u majitele elektrárny na střeše rodinného domu, proto v práci není zveřejněno jméno podnikatele fyzické osoby (dále FO) a ani jiné identifikační údaje zkoumané elektrárny. 16

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Historický vývoj výroby elektrické energie ze slunce Termín fotovoltaický vznikl složením dvou slov. Prvním je phos [fós], což znamená světlo, druhým je jméno celosvětově známého italského fyzika Alessandra Volty, po kterém je pojmenována jednotka elektrického napětí. Pojem fotovoltaika je definován jako přímá přeměna slunečního světla na elektřinu. 1 V roce 1839 objevil fotoelektrický jev francouzský fyzik Alexander Edmond Becquerel, který se však zasloužil zejména o výzkum fotografií. O téměř 40 let později objevili vědci William G. Adams a Richard E. Day podobný efekt pro selenové krystaly. Roku 1905 se Albertu Einsteinovi podařilo fotoelektrický jev vysvětlit, za což byl odměněn ziskem Nobelovy ceny za fyziku v roce 1921. 2 Vynálezcem solárního článku jako takového je Russell Ohl. V roce 1939 objevil tzv. P-N přechod, což je oblast na rozhraní polovodiče typu P a polovodiče typu N. Přechod P-N je v dnešní době obsažen prakticky v každé elektronice a vyznačuje se tím, že propouští elektrický proud pouze jedním směrem. Na principu P-N přechodů dnes pracují polovodičové součástky, jako jsou diody nebo tranzistory. Solární článek vznikl de facto omylem. Při zkoumání materiálů pro výrobu tranzistoru vznikl jako vedlejší produkt právě solární článek, v tehdejší době nazvaný jako světlocitlivé zařízení s konverzní účinností okolo 5 %. Vynález si Russell Ohl nechal patentovat v roce 1946. První využití v praxi se však fotovoltaickým článkům dostalo až koncem šedesátých let při vesmírném programu. Od té doby jsou nedílnou součástí napájení veškerých satelitů a družic. První družice napájená solárními panely, která byla vypuštěna na oběžnou dráhu Země v březnu roku 1958, se jmenovala Vanguard 1. Díky zvýšené poptávce právě leteckého průmyslu došlo během šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století k významnému pokroku ve vývoji těchto technologií. Jak vypadal tehdejší fotovoltaický článek z roku 1975, je vidět na obrázku č. 1 na str. 18. Zhruba až od roku 1985 začaly být články více využívány pro výrobu elektřiny také na zemském povrchu. Ovšem tato takzvaná první generace článků vyrobených z křemíku skýtala poměrně značné nevýhody, a to hlavně vysoké výrobní náklady a poměrně nízká účinnost, která při ideálních podmínkách 1 QUASCHNING V. Obnovitelné zdroje energií. 2010., 91 s. 2 SUNNY POWER. Dějiny fotovoltaiky. [online]. [cit. 2014-10-24]. Dostupné z: http://www.sunnypower.cz/cs/ historie-a-soucasnost-fv 17

činila maximálně 31 %. Proto se dnešní úsilí vědců soustředí na další, druhé a třetí, generace článků, které by měly do budoucna oba tyto problémy vyřešit. 3 Obrázek č. 1: Fotovoltaický článek z roku 1975 Zdroj: SOLARENVI Historie fotovoltaiky. [online]. [vid. 2014-10-24]. Dostupné z: http://www.solarenvi.cz/slunecni-elektrarny/technicke-informace/historie-fotovoltaiky/ Od využití článků pro napájení družic a satelitů přes použití malých článků k napájení či dobíjení baterií v kalkulačkách, telefonech a svítilnách se dnes dostáváme k mnohdy až megalomanským stavbám plošných fotovoltaických elektráren (dále FVE). Momentálně asi největší z nich má název Ivanpah a nachází se na hranicích mezi Kalifornií a Nevadou ve Spojených státech Amerických. Nevyužívá sice přímo fotovoltaický jev, nýbrž otočná zrcadla, ale co do zařízení čerpajících energii ze Slunce je suverénně největší. Zaujímá plochu přibližně 1600 hektarů, což je o 1 km 2 Brno-střed. 4 více, než je katastrální výměra městské části Jen v roce 2013 se celkový instalovaný výkon FVE zvýšil o 38 %, což představuje asi 39 Gigawattů (dále GWp). Celková instalovaná světová kapacita se zvětšuje v posledních letech exponenciální řadou. Z hodnoty 300 Megawatt-peak (dále MWp) v roce 1996, přes 800 MWp v roce 2000 na 2,5 GWp v roce 2005. 5 V dnešní době přesáhla světová instalace hodnotu 140 GWp. Toto množství představuje asi 0,85 % celosvětové poptávky po elektrické energii. Největším výrobcem zatím stále zůstává Německo, které elektřinou vyrobenou ze Slunce pokrývá 6 % ze své národní poptávky a dá se předpokládat, že zejména 3 SOLARENVI. Historie fotovoltaiky. [online]. [cit. 2014-10-24]. Dostupné z: http://www.solarenvi.cz/slunecnielektrarny/technicke-informace/historie-fotovoltaiky/. 4 ŽIVĚ. Největší solární tepelná elektrárna na světě byla spuštěna. [online]. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/nejvetsi-solarni-tepelna-elektrarna-na-svete-byla-spustena/sc-3-a-172488/default.aspx 5 PATEL, Mukund R. Wind and solar power systems: design, analysis, and operation. 2006. s. 143 18

z důvodu útlumu výroby energie z jádra v této zemi se toto procento bude nadále zvyšovat. Mezi nejrychleji rostoucí státy však již patří Čína s celkovou kapacitou 18 GW, následuje Japonsko a Spojené státy americké. 6 2.2 Základní charakteristiky fotovoltaických elektráren Využití fotovoltaických panelů lze v zásadě rozdělit na několik typů, které se liší způsobem provozu. Ostrovní systém nebo též off-grid systém je využíván tam, kde není připojení do distribuční sítě, nebo by výstavba takovéto přípojky výrazně překročila náklady na pořízení fotovoltaiky. Toto se vyplatí, jak už z definice vyplývá, zejména na odlehlých místech jako jsou chaty, karavany, jachty nebo v případě rozvojových zemí například odlehlé vesnice v Africe. Do systému může být zapojen akumulátor, který zaručí nepřetržitou dodávku elektrické energie. 7 Nás ale budou v práci především zajímat zbylé dva systémy. Prvním je instalace panelů na obytné budovy nebo do jejich bezprostřední blízkosti. Energie je zde využívána nejčastěji na ohřev vody a napájení ostatních spotřebičů v domě, přebytky jsou prodávány do elektrické sítě, pokud je na toto sytém vybaven. Druhým je, v současné době často se vyskytující termín solární park, který se využívá pro elektrárny s instalovaným výkonem vyšším než 500 kwp. Solární parky bývají zpravidla tvořeny několika centrálními střídači (též měniči), které zajišťují převod elektrického napětí (respektive proudu) ze stejnosměrného na střídavý. Základním prvkem jsou však fotovoltaické panely, které se skládají z několika desítek fotovoltaických článků. Mezi největší solární parky v Evropě patří například elektrárna v Portugalsku s výkonem necelých 50 MWp. V ČR jsou nejznámější solární parky v Bušovanech a v Ostrožské Lhotě. Solární parky nemusí vyrůst jen na volné ploše (myšleno na zelené louce), ale třeba i na střeše výrobních či skladovacích hal. Toho využili majitelé firmy General Motors, když naplánovali výrobu největší FVE na světě na střeše své firmy ve městě Zaragoza ve Španělsku. 85 tisíc fotovoltaických panelů pokryje plochu 183 tisíc čtverečních metrů (dále m 2 ). 8 V souvislosti s rozvojem panelů byla zavedena měrná jednotka Watt-peak (dále Wp). Jedná se o nominální výkon fotovoltaických panelů v laboratorních světelných podmínkách. Ty zahrnují energetickou hustotu záření 1000 W/m 2, teplotu článků 25 C a bezoblačnou 6 EPIA EUROPEAN PHOTOVOLTAIC INDUSTRY ASSOCIATION. Global Market Outlook for Photovoltaics 2014 2018. [online]. [cit. 2014-10-24]. Dostupné z: http://www.epia.org/news/publications/ 7 SOLARENVI. Ostrovní fotovolatické systémy. [online]. [cit. 2014-10-24]. Dostupné z: http://www.solarenvi.cz/slunecni-elektrarny/typy-instalaci/off-grid-ostrovni-system/ 8 NEMAKEJ. Solární parky. [online]. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://www.nemakej.cz/solarni-parky.php 19

atmosféru. Watt peak je jednotkou, která udává maximální výkon ve wattech, které je schopno vygenerovat dané fotovoltaické zařízení za ideálních podmínek, jde tedy přibližně o výkon dodávaný panelem během bezoblačného letního dne. 9 Jednotka je nejčastěji udávána v násobcích kilowatt-peak (dále kwp), případně MWp u velkých elektráren. Na 1 kwp instalovaného výkonu je potřeba asi 8 m 2 panelů. Výrobci panelů zpravidla již v jejich názvech tento výkon označují. Životnost fotovoltaických panelů je výrobci zpravidla garantována nejméně na 20 let. Někteří výrobci uvádějí dokonce 30 let, ovšem na tyto tvrzení se nelze zcela spolehnout z poměrně prostého důvodu. Tím je, že panely této generace ještě takového stáří nedosáhly a nejedná se tak o faktická tvrzení, jako spíše o odborné odhady. V práci budeme uvažovat obecně přijatou dobu životnosti 20 let. 10 Další nezanedbatelnou vlastností panelů je jejich postupná degradace, tedy snižování účinnosti v čase. Ta klesá s každým rokem přibližně o 0,8 %. Po 25 letech provozu bude tedy panel na asi 80 % své původní účinnosti. Dalším faktorem, který ovlivňuje množství vyprodukované elektrické energie, je intenzita slunečního záření a počet hodin slunečního svitu v jednotlivých ročních obdobích, případně i součinitel znečištění atmosféry. S tím souvisí také orientace panelů a jejich sklon. Ideální je samozřejmě orientace přímo na jih, při orientaci panelů na jihozápad či jihovýchod vznikají ztráty přibližně 5 %. Ideální sklon je pod úhlem 32, pokud chceme energii dodávat do sítě, protože při letních měsících, kdy je nejvíce slunečních dnů a Slunce je vysoko na nebi, dopadá na Zemi až 75 % celkového ročního úhrnu slunečního záření. V zimním období by bylo ideální kolmé natočení ke Slunci pod úhlem 49. 11 Obrázek č. 2 na str. 21 zobrazuje průměrný roční úhrn slunečního záření na mapě České republiky měřený mezi lety 2004 a 2010. Jak je z obrázku patrné, nejlepších výsledků bychom dosáhli při výstavbě elektrárny na jihu Moravy v oblasti Mikulova, Hodonína a Uherského Hradiště. Naopak nejmenší intenzita je samozřejmě na horách, zejména na těch při naší severní hranici s Německem a Polskem. 9 ISOLAR. Co znamená jednotka výkonu Wp?. [online]. [cit. 2014-10-25]. Dostupné z: http://www.isolar.cz/faqcasto-kladene-dotazy/items/co-znamena-jednotka-vykonu-wp-watt-peak.html 10 RENEWABLE ENERGY WORLD. NREL Helps PV Industry Make Panels Last. [online]. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://www.renewableenergyworld.com/rea/news/article/2012/06/nrel-helps-pv-industry-makepanels-last 11 MURTINGER, Karel a TRUXA, Jan. Solární energie pro váš dům. 2006. s. 3 20

Obrázek č. 2: Průměrný roční úhrn slunečního záření v ČR Zdroj: SOLARGIS.INFO. [online]. [vid. 2014-10-25]. Dostupné z: http://solargis.info/doc/_pics/ freemaps/1000px/ghi/solargis-solar-map-czech-republic-cz.png 2.3 Vývoj nákladů na výstavbu Investiční náklady na pořízení FVE po celém světě klesají mnohem rychleji, než mnozí experti v dřívějších letech očekávali, a to zejména díky masivně se zvyšující produkci fotovoltaických panelů. Náklady na pořízení FVE v minulých letech klesaly průměrně o zhruba 20 % při každém zdvojnásobení instalovaného výkonu na celém světě. Graf č. 1 na str. 22 ukazuje vývoj maloobchodních nákladů v dolarech respektive eurech na pořízení fotovoltaického článku přepočtené na výkon jednoho Wp. Ceny jsou přepočítány kurzy roku 2010 a neobsahují daně ani subvence. Z dlouhodobého hlediska je v grafu pokles cen jasně patrný. Kromě vládních subvencí a pobídek, které výrazně stojí za růstem poptávky a tedy i snižováním nákladů na výrobu, je pokles cen způsoben také expandujícími trhy Číny a Tchajwanu. Na úkor těchto zemí naopak ztrácí svůj výsadní podíl na světovém trhu výrobci z Evropy, USA a Japonska. 12 V několika příštích letech se předpokládá i nadále pokračování 12 SOLARBUZZ. Module pricing. [online]. [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: http://www.solarbuzz.com/facts-andfigures/retail-price-environment/module-prices 21

tohoto trendu. Ten ustane pravděpodobně až v době, kdy se elektřina z fotovoltaiky stane levnější, než elektřina vyráběná z ostatní zdrojů. 13 Graf č. 1: Ceny článků na maloobchodním trhu v USA a EU v EUR/Wp a USD/Wp 6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 USA Evropa Zdroj: vlastní zpracování autora, SOLARBUZZ. Module pricing. [online]. [vid. 2015-01-13]. Dostupné z: http://www.solarbuzz.com/facts-and-figures/retail-price-environment/module-prices Jelikož zatím nejsme součástí měnové unie, má na vývoj cen vliv také vývoj kurzu české koruny vůči euru. Drtivá většina panelů je českými firmami distribuována od německých výrobců. V ČR došlo v posledních letech k poměrně častým a též prudkým změnám kurzu, které situaci s cenou u nás ovlivnily. V Německu začal na přelomu let 2008 a 2009 strmý pokles cen panelů, kdežto v ČR došlo k dočasnému zdražení cen panelů díky oslabení české koruny. Přesto, i za pomoci nastupující krize, která ceny snížila, došlo u nás mezi těmito roky k poklesu cen. Toto je patrné také na následujícím grafu č. 2 na str. 23, kde jsou ceny přepočteny podle průměrného ročního kurzu koruny vůči euru. Zajímavostí také je, že díky přepočtu kurzu koruny k americkému dolaru, jsou panely z USA levnější než ty z Evropy. Ovšem zpočátku nepřiměřeně nastavené vysoké výkupní ceny elektřiny vyrobené z OZE, související s přijetím novely zákona o obnovitelných zdrojích, tlačily ceny pořízení panelů mírně vzhůru. Je tedy patrné, že výslednou cenu ovlivňuje mnoho faktorů a je poměrně obtížné její vývoj spolehlivě předjímat. Což dokazují také odhady Nezávislé odborné komise (tzv. Pačesova komise) pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém 13 CZECH RE AGENCY. Fotovoltaika vývoj investičních nákladů. [online]. [cit. 2014-12-26]. Dostupné z: http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika/fv-vyvoj-investicnich-nakladu 22

horizontu. Prognóza této komise uveřejněná v její závěrečné zprávě předpokládala, že investiční náklady na jeden Wp budou okolo 90 Kč. 14 Graf č. 2: Průměrné ceny panelů přepočítané kurzem koruny 180 160 140 120 100 80 60 40 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 USA Evropa Zdroj: vlastní výpočty a zpracování autora, FINANCE.CZ. Kurzy měn. [online]. [vid. 2015-01-08]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/menove-ukazatele/statistiky/kurzy-czk/ Cena fotovoltaických článků je samozřejmě rozhodující složkou při stavbě celého systému, ale nesmíme zapomínat ani na ostatní části. Druhou nejnákladnější částí je střídač, který převádí stejnosměrný proud vyrobený elektrárnou na proud střídavý. Koláčový graf č. 3 zobrazuje podíl jednotlivých složek nákladů na celkové ceně FVE. Graf č. 3: Podíl jednotlivých složek nákladů na výstavbu FVE 10% 10% Fotovoltaické panely 15% 65% Střídače Ostatní Práce Zdroj: vlastní zpracování autora, PATEL, Mukund R. Wind and solar power systems: design, analysis, and operation. 2006. s. 151 14 NEZÁVISLÁ ODBORNÁ KOMISE PRO POSOUZENÍ ENERGETICKÝCH POTŘEB ČESKÉ REPUBLIKY V DLOUHODOBÉM ČASOVÉM HORIZONTU. Zpráva. [online]. [cit. 2014-12-27]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/pracovni-verze-k-oponenture.pdf 23

2.4 Solární boom Díky zmíněnému poklesu cen na pořízení FVE v předchozí kapitole, zejména mezi roky 2008 až 2010, a současnému zavedení výkupních cen a zelených bonusů, jejichž výše přestala být úměrná vstupním cenám, došlo k razantnímu zvýšení instalované kapacity FVE v ČR. Následující tabulka č. 1 udává celkový instalovaný výkon FVE v letech 2005 až 2013. Vrcholu tento růst dosáhl v letech 2009 a 2010. Poslední řádek tabulky ukazuje podíl instalovaných FVE na celkovém instalovaném výkonu elektřiny v ČR. Z tabulky vyplývá, že díky tomuto prudkému nárůstu se podíl nainstalovaného výkonu z fotovoltaiky k celkovému výkonu v ČR navýšil prakticky během 2 let z 0 % na 10 %. Tabulka č. 1: Vývoj instalovaného výkonu FVE v ČR 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Instalovaný výkon [MW] Meziroční nárůst Podíl na celkovém výkonu 0,1 0,2 3,4 39,5 464,6 1959,1 1971 2086 2132,4 0 0,1 3,2 36,1 425,1 1494,5 11,9 115 46,4 0,00 % 0,00 % 0,02 % 0,22 % 2,54 % 9,76 % 9,73 % 10,17 % 10,12 % Zdroj: vlastní zpracování autora, ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD. Roční zprávy o provozu. [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.eru.cz/cs/elektrina/statistika-a-sledovanikvality/rocni-zpravy-o-provozu Vstup asijských výrobců na evropský trh a opožděná reakce státu na změnu legislativní úpravy zapříčinilo zdražení elektrické energie na několik let pro všechny obyvatele ve formě zvýšení příspěvků na podporu obnovitelných zdrojů. Tento příspěvek je součástí každé faktury za odběr elektřiny. Příspěvek stanovuje vždy na následující rok Energetický regulační úřad (dále ERÚ) podle odhadované výše množství vyrobené energie z OZE. Tabulka č. 2 na str. 25 zobrazuje vývoj tohoto příspěvku a přibližnou roční platbu domácností podle průměrné spotřeby. 24

Tabulka č. 2: Vývoj příspěvku na OZE a jeho dopad na domácnosti 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Příspěvek na OZE [Kč/MWh] Domácnost osvětlení [Kč] Domácnost ohřev vody [Kč] Domácnost vytápění [Kč] 28 34 40 52 166 370 419 583 495 495 76 92 108 140 448 999 1131 1 574 1 337 1 337 193 235 276 359 1 145 2 553 2 891 4 023 3 416 3 416 504 612 720 936 2 988 6 660 7 542 10 494 8 910 8 910 Zdroj: vlastní výpočty a zpracování autora, ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD. Roční zprávy o provozu. [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.eru.cz/cs/elektrina/statistika-asledovani-kvality/rocni-zpravy-o-provozu V roce 2014 se výše příspěvku za dlouhá léta poprvé snížila, díky schválení novely zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie. To ovšem neznamená, že by se celková suma vydaná na podporu OZE snížila. Tento rozdíl musel dorovnat příspěvek ze státního rozpočtu, který činil asi 12 miliard Kč. Pro výpočty přibližných plateb domácností bylo uvažováno s průměrnou roční spotřebou 2,7 MWh v případě domácností, které elektřinou pouze svítí, domácnosti, které navíc ohřívají teplou vodu, spotřebují cca 6,9 MWh a domácnosti, které navíc elektřinou rovněž vytápějí, spotřebují ročně zhruba 18 MWh. 15 V novele energetického zákona, která je v současné době projednávána, se uvažuje o změně výpočtu příspěvku na OZE a to tak, že by se nově příspěvek neodvíjel od spotřeby, ale od hodnoty hlavního jističe. Toto opatření by zlevnilo elektřinu zejména pro středně velké a velké průmyslové podniky. Tabulka č. 3 na str. 26 ukazuje veškeré odhadnuté náklady, které nám tento solární boom přinese v následujících 20 letech, po které je podpora garantována. Tabulka obsahuje v přímých i nepřímých nákladech také položku na podporu větrných elektráren, ta je ovšem oproti FVE zanedbatelná. 15 PENÍZE.CZ. Cena elektřiny pro domácnosti 2014: Srovnání nákladů. [online]. [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://www.penize.cz/nakupy/277054-cena-elektriny-pro-domacnosti-2014-srovnani-nakladu 25

Tabulka č. 3: Odhad nákladů na podporu výkupů z FVE a větrných elektráren částky v mil. Kč Za roky 2010 až 2030 Podíl na celku Přímé náklady výkupu elektřiny z FVE 509 916 72,6 % Přímé náklady výkupu elektřiny z větrných elektráren Náklady na zajištění dodatečných podpůrných služeb 44 836 6,4 % 48 948 7 % Náklady vynucených investic 18 035 2,6 % Náklady na dodatečnou regulační energii 80 380 11,4 % Hrubé náklady celkem 702 116 100 % Hodnota dodané elektřiny z FVE a větrných elektráren 47 529 Čisté náklady 654 587 Zdroj: vlastní zpracování autora, ZAJÍČEK, M. a ZEMAN, K. Ekonomické dopady výstavby fotovoltaických a větrných elektráren v ČR: odborná studie. 2010. s. 9 Jak je z tabulky č. 3 patrné, největší část nákladů, přes 70 %, tvoří hodnota povinných výkupů z výroby FVE. Na tyto přímé náklady výkupů mají největší vliv, a to zhruba 80 %, elektrárny uvedené do provozu v inkriminovaných letech 2009 až 2011. Samozřejmě i u nepřímých nákladů mají stěžejní vliv tyto ročníky uvedení do provozu, celkem se jedná o vliv až čtyř pětinový. Náklady na zajištění dodatečných podpůrných služeb souvisí zejména s nepředvídatelností množství dodané energie z FVE a větrných elektráren, kdy provozovatel přenosové soustavy společnost ČEPS a.s. je nucena nakoupit záložní zdroje pro vyrovnání výkyvů mezi spotřebou a výrobou. Jedná se o značnou nevýhodu těchto zdrojů OZE, jelikož všechny ostatní konvenční zdroje a rovněž ostatní OZE (vodní, geotermální, aj.) lze regulovat případně alespoň predikovat s větším časovým předstihem. Pro koncového spotřebitele jsou tyto náklady zahrnuty v poplatku za systémovou službu. Mezi náklady vynucených investic patří náklady vyvolané povinností distribučních soustav připojit do sítě nově vybudované FVE bez ohledu na jejich umístění (výstavba nového a úprava stávajícího vedení a trafostanic). Toto se promítne rovnoměrně v době životnosti těchto investic v poplatku za distribuci (přenos). Náklady na regulační energii jsou vyvolané opět 26

nemožností predikce vyrobeného množství, jelikož z podpůrných služeb je hrazena pouze fixní část těchto nákladů. 16 2.5 Legislativní úprava Hledání alternativních zdrojů elektrické energie, jejich podpora a rozvoj je dlouhodobě celosvětovým cílem. V posledních letech se však dostává silněji do povědomí, a to zejména s událostmi v březnu roku 2011, kdy došlo k havárii jaderné elektrárny Fukušima I v Japonsku. Svět začal pochybovat o bezpečnosti výroby elektrické energie z jádra. To se projevilo zejména v sousedním Německu, které plánuje do několika málo let ukončit provoz všech jaderných elektráren. Tento trend se projevuje také snahou zákonodárců zatraktivnit výrobu elektřiny z OZE. 2.5.1 Směrnice Evropské unie Evropská unie vydala směrnici, která navazuje na závazky vyplývající z úmluvy Kjótského protokolu přijatého na půdě Organizace spojených národů. Zejména z důvodů převažujícího importu, a tím i závislosti na dovozu elektrické energie do Evropské unie, nesouladu mezi oblastmi produkce a spotřeby, vysokých cen energie a negativních vlivů na životní prostředí v případě výroby z konvenčních zdrojů, byly vytyčeny Evropskou unií tyto základní cíle: posílit obnovitelné zdroje, snižovat energetickou náročnost ekonomik, vytvořit jednotný trh s energiemi, snížit vnější závislost států Evropské unie na dovozu ropy a plynu ze třetích zemí, vypořádat se s problémy častých klimatických změn. Dne 23. dubna 2009 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Tuto směrnici regulující obnovitelné zdroje energie jsou všechny členské státy povinny transponovat do svých národních legislativ a splnit z ní vyplývající závazky. Stěžejním bodem směrnice je povinný cíl, který stanovuje dosáhnout 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě veškeré energie na území Evropské unie do roku 2020. Každý stát si může podle svého uvážení stanovit své národní cíle, které 16 ZAJÍČEK, M. a ZEMAN, K. Ekonomické dopady výstavby fotovoltaických a větrných elektráren v ČR: odborná studie. 2010. s. 61-75 27

pomohou hranice 20 % dosáhnout. Zároveň by tyto cíle měli investorům poskytnout jistotu jejich investic a motivovat je k rozvoji technologií nutných k výrobě energie z OZE, což se v našich podmínkách ukázalo jako značně problematické, zejména co se týká zmíněné jistoty investice. Rovněž je samozřejmě na každém státě, mezi které sektory obnovitelných zdrojů svou podporu rozdělí. Do celkové spotřeby energie se v tomto případě nezapočítává sektor dopravy, jenž má stanoven vlastní cíl, a to 10 % podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v dopravě do roku 2020. A právě zavedení takto ambiciózního cíle vidí analytik Dean Brabec jako počátek problému tzv. solárního boomu Prvotní problém vidím v postupu Evropské unie a ve vyhlášení nařízení 20/20/20, tzn. 20 % energií z obnovitelných zdrojů do roku 2020, aniž by si někdo uvědomil, spočítal, kolik to může stát a že se to bez státní podpory neobejde. Slepě se k tomuto postupu přihlásily také národní vlády. 17 Příloha 1 této směrnice udává konkrétní výčet podílů jednotlivých zemí. Pro ČR je stanoven celkový závazný cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 ve výši 13 %. Dle vyjádření předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové je pravděpodobné (zatím není přesně vyčísleno), že díky příliš vysoko nastavené podpoře OZE bylo tohoto cíle dosaženo již v roce 2014, tedy o 6 let dříve, ovšem za cenu nadbytečně vyplacených 162 miliard Kč v případě podpory fotovoltaiky. 18 Součástí tohoto záměru je dosažení podílu energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy na hrubé konečné spotřebě energie v dopravě v ČR ve výši 10 % v roce 2020. 19 Tyto národní cíle jsou poté zahrnuty v jednotlivých akčních plánech členských států, které jsou předány Komisi, aby mohly být mezi sebou dále porovnávány. Vypracovaný akční plán ČR pro energii z obnovitelných zdrojů si dal za cíl dosáhnout celkového podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 ve výši 13 %. Součástí tohoto akčního plánu je závazný cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy na hrubé konečné spotřebě energie v dopravě v ČR ve výši 10 % v roce 2020. 20 17 BRABEC, D. Citace v článku. [online]. [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://www.penize.cz/nakupy/275131- jak-to-bylo-a-je-s-fotovoltaikou-v-cesku 18 HALONOVINY.CZ. Obnovitelné zdroje přeplácíme o desítky miliard - Rozhovor Haló novin ze dne 1. dubna 2015 s předsedkyní Energetického regulačního úřadu Alenou Vitáskovou. [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.halonoviny.cz/articles/view/36132213 19 EUR-LEX. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES. [online]. [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=oj:l:2009:140:0016:0062:cs:pdf 20 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů. [online]. [cit. 2015-1-10]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument79564.html 28

Mezi další významnější body směrnice dále patří, že členské státy musí provádět náležitou údržbu a rozvoj distribuční elektrické soustavy, provozovatelé těchto soustav jsou povinni zajistit přenos elektřiny vyrobené z OZE a při spouštění nových zařízení pro výrobu elektřiny mají upřednostňovat právě ty využívající OZE. Na tyto úpravy, jako je například připojování nových zařízení či rozšiřování kapacity sítě, jsou provozovatelé distribučních soustav oprávnění zažádat poměrné nebo plné hrazení takovýchto opatření. 2.5.2 Legislativa v České republice Právní úprava provozu FVE v ČR zahrnuje několik zákonů a vyhlášek. V této kapitole budou představeny ty nejvýznamnější. Energetický zákon, v celém znění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, je základním právním předpisem upravující energetický trh v ČR. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Provoz FVE je tedy podnikáním právě podle tohoto předpisu. Zákon mimo jiné upravuje tzv. dispečerské řízení, které chrání distribuční síť před přepětím. Toto řízení umožňuje na dálku odpojit od sítě FVE s instalovanou kapacitou vyšší než 100 kwp. 21 V současné době (únor 2015) je v legislativním procesu tzv. energetický balíček, který obsahuje také novelu tohoto zákona, která je velmi diskutována v odborné veřejnosti a ze strany ERÚ také velmi kritizována. Úřad kritizuje zejména nedostatečné vyčíslení dopadů novely ze strany předkladatele zákona, kterým je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jedná se o finanční dopady cen elektřiny pro koncové spotřebitele, jelikož výše příspěvku na OZE již nebude stanovena podle roční spotřeby, ale podle kapacity hlavního jističe. Ministr průmyslu oponuje, že vlivem zákona k žádnému zdražení u domácností nehrozí a naopak dojde ke zlevnění pro velké výrobní podniky. Výpadek příspěvků na OZE bude financován ze státního rozpočtu 5 miliardami ročně, ovšem ERÚ dodává, že 5 miliard po příštích 17 let. 22 Dále je kritizován vznik rady ERÚ, která by úřad ovládla a ten tak přestal 21 ZÁKON č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. [online]. [cit. 2014-12-11]. 22 ČESKÁ TELEVIZE. Energetický zákon schválen: Rozhodovat nebude spotřeba, ale jistič. [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/307429-energeticky-zakonschvalen-rozhodovat-nebude-spotreba-ale-jistic/ 29

být nezávislý, jelikož by rada mohla být plně v režii politiků (nyní ředitele úřadu jmenuje prezident). Nově vzniklou radu by jmenoval na pět let ministr průmyslu a obchodu. Zároveň novela snižuje administrativu v případě výstavby střešních FVE do 10 kwp. Pro jejich instalaci již nebude potřebná licence, a to ani v případě podnikání. Jakousi pojistku proti dalšímu extrémnímu rozvoji FVE a plateb na podporu OZE tvořila v zákoně pasáž, která stanovila maximální množství výroby elektřiny z OZE s nárokem na státní podporu. Toto ale z návrhu zákona vypadlo, což je také předmětem kritiky ze strany ERÚ. Zároveň se podle úřadu jedná o porušení závazku vůči Evropské unii, čímž by ČR hrozilo uvalení sankcí. Během projednávání však již byly přijaty stovky změn a vzhledem k neutuchající kritice ERÚ, který navrhuje vlastní novelu, se dají ještě další změny předpokládat. 23 Dne 10. dubna 2015 Poslanecká sněmovna výše navrhovanou novelu Energetického zákona schválila o pouhý jeden hlas, nyní zákon čeká na schválení Senátu a podpis prezidenta. Výše zmíněné změny zůstaly prozatím v zákoně zachovány. Naopak nebyl schválen sporný pozměňovací návrh, který by umožnil rozdělit FVE na menší části, čímž by se majitelé vyhnuli platbě odvodu. Rovněž nebyl schválen návrh, aby FVE uvedené do provozu v lednu a únoru 2011 byly zařazeny mezi ty, které pobírají vyšší podporu z roku 2010. 24 Nejvýznamnější vliv na rozvoj výstavby FVE u nás mělo přijetí zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, v celém znění pak zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále ZPVOZ). Předpis byl schválen Poslaneckou sněmovnou 23. února 2005 a nabyl účinnosti 1. srpna tohoto roku. Účelem zákona byla podpora využití obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílů na spotřebě primárních energetických zdrojů, šetrné využívání přírodních zdrojů, rozvoj společnosti, naplnění cílů stanovených směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES. Kromě toho, že zákon transponuje části uvedené ve směrnici, zavádí také konkrétní formy podpory výroby elektřiny z OZE. První možností je povinný přímý odkup elektřiny do elektrické sítě, který je z podstaty věci určen zejména pro plošné FVE. Velkou výhodou přímého odkupu je jeho garance na 20 let, která měla zajistit návratnost investice. Druhou možností je pak tzv. zelený bonus, který 23 ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD. Novela energetického zákona a výhrady Energetického regulačního úřadu. [online]. [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://www.eru.cz/documents/10540/462756//prezentace +p%c5%99edsedkyn%c4%9b%20a.+vit%c3%a1skov%c3%a9/aa746189-b2bb-4e1c-94ae-b72ec424fbb7 24 ČESKÁ TELEVIZE. Energetický zákon schválen: Rozhodovat nebude spotřeba, ale jistič. [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/307429-energeticky-zakonschvalen-rozhodovat-nebude-spotreba-ale-jistic/ 30

zákon definuje takto: Zeleným bonusem je finanční částka navyšující tržní cenu elektřiny a hrazená provozovatelem regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, zohledňující snížené poškozování životního prostředí využitím obnovitelného zdroje oproti spalování fosilních paliv, druh a velikost výrobního zařízení, kvalitu dodávané elektřiny. 25 Jedná se tedy o jakýsi příspěvek za to, že nezatěžujeme životní prostředí. Vyrobenou elektřinu je možno buď plně spotřebovat, nebo její přebytky prodat do sítě na volném trhu, ovšem již na vlastní riziko (není zaručen povinný odkup). Stěžejním bodem tohoto zákona je ovšem 6, který stanoví, že ERÚ stanoví vždy na kalendářní rok dopředu výkupní ceny za elektřinu z obnovitelných zdrojů samostatně pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů a zelené bonusy tak. 26 Přestože 6 odstavec 3 říká, že Při stanovení výkupních cen a zelených bonusů ERÚ vychází z odlišných nákladů na pořízení, připojení a provoz jednotlivých druhů zařízení včetně jejich časového vývoje hned následující odstavec 4, který zní Výkupní ceny stanovené ERÚ pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 95 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje. 27 tomuto fakticky odporuje, jelikož tím znemožňuje ERÚ nastavovat tyto ceny efektivně ve vztahu k vývoji cen pořizovacích nákladů, jak požaduje zmíněný odstavec 3. Za zmínku jistě stojí také to, že číslovka 95 byla upravena pozměňovacím návrhem poslankyně ČSSD. V původním návrhu zákona bylo uvedeno 90 %. 28 Dále je ERÚ povinen pouze povinný odkup každoročně valorizovat minimálně o 2 %. Tabulka č. 4 na str. 32 ukazuje vývoj výše zeleného bonusu pro FVE uvedené do provozu v roce 2012 a o výkonu od 0 do 30 kwp a výši povinných výkupních cen pro FVE uvedené do provozu v roce 2010 o výkonu vyšším než 30 kwp. Tyto hodnoty jsou zvoleny pro potřeby výpočtů v praktické části práce. 25 ZÁKON č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [online]. [cit. 2014-12-13]. 26 ZÁKON č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [online]. [cit. 2015-04-14]. 27 ZÁKON č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [online]. [cit. 2015-04-14]. 28 SNĚMOVNÍ TISK 529. Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&t=529 31

Tabulka č. 4: Velikost zeleného bonusu a výkupních v letech 2010-2015 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Zelené bonusy [Kč/MWh] - - 5 080 5 734 5 810 5 888 Výkupní ceny [Kč/MWh] 12 150 12 400 12 650 12 903 13 161 13 424 Zdroj: vlastní zpracování autora, ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD. Cenová rozhodnutí. [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.eru.cz/cs/poze/cenova-rozhodnuti Díky vzniklému problému s velmi rychlým nárůstem instalované kapacity FVE byla v režimu legislativní nouze přijata novelizace ZPVOZ zákon č. 402/2010 Sb. Až 15. prosince 2010 novelu podepsal prezident a od 1. ledna 2011 vešla v platnost. Tato novela zavedla pravděpodobně nejdiskutovanější opatření, a to tzv. Solární daň. Literou zákona nazvanou jako Odvod z elektřiny ze slunečního záření. Základem pro výpočet odvodu je částka zeleného bonusu nebo výkupní ceny bez daně z přidané hodnoty (dále DPH), kterou hradí provozovatel soustavy výrobci energie. Sazba byla v případě zeleného bonusu stanovena na 28 % a v případě výkupních cen na 26 %. Podle ustanovení této novely je předmětem daně elektřina vyrobená od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010. Plátce odvodu, kterým je provozovatel soustavy, tedy vlastně o tuto částku ponížil vyplácené zelené bonusy nebo výkupní ceny za vyrobenou elektřinu. Od odvodu je osvobozena elektřina vyrobená ze slunečního záření ve FVE s instalovaným výkonem do 30 kw, která je umístěna na střešní konstrukci nebo obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem evidované v katastru nemovitostí. 29 Další novelou č. 165/2012 Sb. byla, k nelibosti provozovatelů FVE, platnost tohoto odvodu významně prodloužena. Předmětem tohoto nového odvodu je v současné době elektřina vyrobená ze slunečního záření od 1. ledna 2014 po dobu trvání práva na podporu elektřiny v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010. Odvod se tedy již netýká FVE uvedených do provozu v první vlně solárního boomu v roce 2009. Princip výběru odvodu zůstává zachován, byla však snížena jeho sazba na 10 % v případě výkupní ceny a na 11 % v případě zeleného bonusu. Správu odvodu vykonávají finanční úřady a je příjmem státního rozpočtu. 30 32 Dle sdělení Generálního finančního ředitelství je pro poplatníka, který vede účetnictví, sražená částka odvodu daňově uznatelným 29 ZÁKON č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. [online]. [cit. 2015-01-11]. 30 ZÁKON č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [online]. [cit. 2015-01-12].