ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ

Transkript

1 ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ Bc. Ondřej HEGAR Vedoucí práce: Ing. Romana Čižinská, Ph.D.

2

3

4 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Mladé Boleslavi, dne Ondřej Hegar 3

5 Děkuji vedoucí diplomové práce doc. Ing. Romaně Čižinské, Ph.D. za poskytnutí cenných rad a zkušeností. 4

6 1 Seznam použitých zkratek Úvod a cíl práce Teoretická východiska Legislativa upravující podnikání v oblasti obnovitelných zdrojů energie Zelený bonus vs. Přímý výkup Daň z příjmů Ostatní legislativa Sociální zabezpečení Zdravotní pojištění Podpora v nezaměstnanosti Účetnictví Silniční daň Daň z přidané hodnoty Faktory ovlivňující návratnost investice do fotovoltaické elektrárny Pořizovací cena FVE Produkce energie Výkupní ceny energie Investiční rozhodování Teorie investic Faktor času a rizika Metody hodnocení efektivnosti investic Statické metody Doba návratnosti Průměrný roční výnos Průměrná doba návratnosti Průměrná procentní výnosnost Dynamické metody Čistá současná hodnota NPV

7 Vnitřní výnosové procento IRR Index ziskovosti PI Diskontovaná doba návratnosti Stanovení diskontní sazby (WACC) Analýza investice do fotovoltaické elektrárny o výkonu 8,64 kw p Osoba investora Výstavba fotovoltaické elektrárny Umístění FVE Stanovisko k žádosti o připojení k distribuční soustavě Výběrové řízení Výstavba FVE Popis konstrukce Popis panelů Propojení a kabeláž Ochrana proti blesku a přepětí Investiční výdaje Provozní náklady Příjmy během doby životnosti Cash Flow během doby životnosti Sociální zabezpečení Zdravotní pojištění Daň z příjmů Hodnocení efektivnosti investice Statické ukazatele efektivnosti investice Doba návratnosti Průměrný roční výnos Průměrná doba návratnosti Průměrná procentní výnosnost

8 4.7.2 Dynamické metody efektivnosti investice Stanovení diskontní sazby Čistá současná hodnota NPV Vnitřní výnosové procento IRR Index ziskovosti PI Diskontovaná doba návratnosti Analýza investice po změně legislativy v roce Cash Flow během doby životnosti Odpisy Sociální pojištění Zdravotní pojištění Daň z příjmů Peněžní toky v jednotlivých letech Hodnocení efektivnosti Statické ukazatele efektivnosti investice Doba návratnosti Průměrný roční výnos Průměrná doba návratnosti Průměrná procentní výnosnost Dynamické metody efektivnosti investice Čistá současná hodnota NPV Vnitřní výnosové procento IRR Index ziskovosti PI Diskontovaná doba návratnosti Závěr a doporučení Seznam literatury Seznam příloh

9 1 Seznam použitých zkratek CF peněžní tok v daném roce CK C 0 ERÚ FVE IRR K k kw kwp MW n NPV OSVČ OZE r ck r vk T t VK WACC výše cizího kapitálu výše počáteční investice Energetický regulační úřad fotovoltaická elektrárna vnitřní výnosové procento výše celkového kapitálu diskontní faktor kilowatt, jednotka výkonu elektrárny kilowatt peak, jednotka maximálního výkonu elektrárny megawatt, jednotka výkonu elektrárny počet let životnosti investice čistá současná hodnota osoba samostatně výdělečně činná obnovitelné zdroje energie náklady na cizí kapitál náklady na vlastní kapitál daň z příjmů doba návratnosti výše vlastního kapitálu průměrné vážené náklady kapitálu 8

10 2 Úvod a cíl práce Obnovitelné zdroje energie byly v České republice velmi diskutovaným tématem. A to nejen díky jejich šetrnosti k životnímu prostředí, ale také tím, že podnikatelům v této oblasti mohly přinést zajímavé zisky. Tato práce se zabývá investicí do fotovoltaické elektrárny (dále jen FVE), která pro výrobu elektrické energie využívá slunečního záření jakožto obnovitelné zdroje energie. I když Česká republika nepatří mezi lokality s největší sluneční svítivostí, i zde bylo vhodné realizovat výstavbu FVE díky velmi příznivým legislativním úpravám. Tyto úpravy dávaly investorovi-podnikateli v oblasti OZE jistotu, že veškerá jeho produkce energie bude odkoupena a prodána za minimálně sjednanou cenu a to na dvacet let dopředu. Díky legislativním úpravám bylo možné považovat investici do FVE za málo rizikovou. Cílem této práce je pomocí moderních metod investičního rozhodování posoudit efektivnost investování do fotovoltaické elektrárny. Mnou analyzovaná fotovoltaická elektrárna byla uvedena do provozu v roce 2009, tedy v roce, kdy začínal fotovoltaický boom. V tomto roce strmě klesaly pořizovací výdaje a stále byla dosti vysoká výkupní cena veškeré vyrobené energie. Navazujícím cílem je posoudit, jak se změnila efektivnost této investice v důsledku legislativních změn od ledna roku

11 3 Teoretická východiska 3.1 Legislativa upravující podnikání v oblasti obnovitelných zdrojů energie Obnovitelné zdroje energie a tedy výroba elektřiny pomocí fotovoltaické elektrárny je předmětem úprav několika zákonů a vyhlášek. Zásadním zlomovým okamžikem pro nastartování boomu výstavby fotovoltaických elektráren v České republice bylo vydání zákona č. 180/2005 Sb. Tento zákon upravuje v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č.2001/77/es podporu využití obnovitelných zdrojů energie, zajištění trvalého zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě primárních energetických zdrojů, přispění k šetrnému využívání přírodních zdrojů a vytvoření podmínek pro naplnění indikativního cíle podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v České republice ve výši 8% k roku 2010 a jeho navyšování v následujících letech. Dále z tohoto zákona vyplývá povinnost provozovatele distribuční soustavy připojit zařízení výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, pokud nedojde k prokazatelnému nedostatku kapacity či ohrožení spolehlivého provozu distribuční soustavy. Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů má právo si vybrat, zda nabídne provozovateli distribuční soustavy jím vyrobenou elektřinu k povinnému výkupu, nebo zda za ni bude požadovat zelený bonus. Změnu tohoto výběru též může provést jednou ročně vždy k 1. lednu následujícího roku. Základním úsekem pro vyhodnocování a vyúčtování podpory je jeden kalendářní měsíc. Energetický regulační úřad vždy stanoví na kalendářní rok dopředu výkupní ceny za elektřinu z obnovitelných zdrojů samostatně a pro zelený bonus tak, aby byla zachována výše výnosů za jednotku elektřiny se zohledněním indexu průmyslových cen výrobců (Zákon č. 180/2005 Sb.). Dalším důležitým zákonem je zákon č. 458/2000 Sb., známý též jako energetický zákon. Energetický zákon se zabývá podmínkami podnikání a výkonem státní správy v oboru energetiky. Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky se dle tohoto zákona může pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Žadatel o licenci musí splňovat následující podmínky: Dosažení věku 18 let Úplná způsobilost k právním úkonům 10

12 Bezúhonnost Odborná způsobilost nebo ustanovení odborného zástupce (není nutné při instalovaném výkonu výrobny do 20 kw) Prokázání finančních a technických předpokladů k zajištění výkonu licencované činnosti (není nutné při instalovaném výkonu výrobny do 200 kw) Tato licence se uděluje na dobu maximálně 25 let (Zákon č. 458/2000 Sb.). Další důležitou legislativní úpravou je vyhláška ERÚ č. 541/2005 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, která pojednává o zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a ukládá výrobci povinnost každý měsíc zasílat výkaz o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů (Vyhláška č. 541/2005 Sb.). Neméně důležitá je také vyhláška č. 140/2009 Sb. Podle této vyhlášky jsou výkupní ceny a zelené bonusy uplatňovány po dobu životnosti výrobny elektřiny (Vyhláška č. 140/2009 Sb.). Zde ovšem najdeme odkaz na vyhlášku č. 475/2005 Sb., která stanovuje dobu předpokládané životnosti fotovoltaické elektrárny na 20 let. Ve vyhlášce č. 140/2009 Sb. je nadále řečeno, že po dobu životnosti výrobny elektřiny se výkupní ceny meziročně zvyšují s ohledem na index cen průmyslových výrobců a to minimálně o 2% a maximálně o 4% (Vyhláška č. 475/2005 Sb.) Zelený bonus vs. Přímý výkup Zelený bonus lze chápat jako příplatek k tržní ceně elektřiny za to, že výrobce vyrábí elektřinu pomocí obnovitelných zdrojů. Výrobce má právo zelený bonus inkasovat v případě, že jím vyrobenou elektřinu sám spotřebuje, nebo ji na tržním základě prodá jinému odběrateli (konečnému spotřebiteli nebo obchodníkovi s elektřinou). Příjem ve formě zelených bonusů tedy sestává ze dvou částí: pevného bonusu a sjednané ceny za prodej elektřiny. Dle cenového rozhodnutí ERÚ je zelený bonus méně výhodný než přímý výkup. Ale vzhledem k tomu, že výrobce může jím vyrobenou energii na trhu dále prodat, lze tím získat vyšší výnos než ve formě přímého výkupu. Naopak nevýhodou zelených bonusů je fakt, že výrobce nemá zaručen veškerý odbyt vyrobené energie ani výši výkupní ceny energie. V případě přímého výkupu je provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy povinen od výrobce elektřiny 11

13 z obnovitelných zdrojů energie vykoupit veškerý objem vyrobené elektřiny za výkupní cenu. Výše výkupní ceny a zeleného bonusu je každoročně upravována a zveřejňována cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu (Energetický regulační úřad, ) Daň z příjmů Důležitým zákonem, který se týká zdanění příjmů plynoucích z obnovitelných zdrojů energie, je zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. I z tohoto zákona je patrná podpora obnovitelných zdrojů energie ze strany státu. Pro ilustraci uvádím konkrétní citaci zákona č. 586/1992 Sb. 4 odst. 1 písm. e) pro fyzické osoby, který je shodný s 19 odst. 1 písm. d) pro právnické osoby. Příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považuje i uvedení zařízení do zkušebního provozu, na základě něhož plynuly nebo plynou poplatníkovi příjmy, a dále případy, kdy malá vodní elektrárna do výkonu 1 MW byla rekonstruována, pokud příjmy z této malé vodní elektrárny do výkonu 1 MW nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení ( 33) nebo oprav a udržování. 1 Investor však musí brát v úvahu i 4 odst. 3, pro fyzické osoby (případně 19 odst. 2, pro právnické osoby), ve kterém je uvedeno: Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) (případně písm. d)) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném 1 Zákon č.586/1992 Sb., 4 odst. 1 písm. e), 19 odst. 1 písm. d) 12

14 případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka. 2 Provozovatel fotovoltaické elektrárny se stává poplatníkem daně udělením licence podle energetického zákona a zahájením provozu elektrárny. Poplatník má povinnost se registrovat u místně příslušného správce daně do 30 dnů následujících po dni, kdy došlo k nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence (Zákon č. 337/1992 Sb.). Fotovoltaická elektrárna se pro výrobce stává dlouhodobým hmotným majetkem a nelze ji tedy jednorázově uplatnit do nákladů. FVE proto podléhá daňovým odpisům, přičemž jsou tyto elektrárny zařazeny v odpisové skupině číslo 2, podle standardní klasifikace produkce SKP jsou začleněny ve třídě Fotosenzitivní polovodičové součástky, diody vyřazující světlo, zamontované piezoelektrické krystaly. Doba odepisování tedy činí 5 let. Odpisy se počítají ze vstupní ceny. V případě, že byla na výstavbu FVE získána dotace, se od vstupní ceny tato dotace odečte. Výrobce provádí rovnoměrné nebo zrychlené odpisování (Energy Expert, ). Příjmy z výroby elektřiny jsou považovány za příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a neuplatní-li výrobce výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit výdaje ve výši 40% z příjmů. Tuto možnost výrobce nejspíše využije při skončení odpisování, protože během životnosti FVE jsou náklady na provoz minimální (Zákon č. 586/1992 Sb.) Ostatní legislativa Podle energetického zákona je podnikání v energetických odvětvích samostatnou výdělečnou činností. Proto jsou i drobní výrobci elektrické energie (např. provozovatelé malých střešních fotovoltaických elektráren) považováni za osoby samostatně výdělečně činné, na které se vztahují jak právní úpravy podnikání v energetických odvětvích tak i povinnosti vyplývající z dalších právních předpisů, které uvádím níže. 2 Zákon č. 586/1992 Sb. 4 odst. 3, 19 odst. 2 13

15 Sociální zabezpečení Dle 3 odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se výrobce elektřiny pro účely pojistného na sociální zabezpečení považuje za osobu samostatně výdělečně činnou (Zákon č. 589/1992 Sb.). Pojištění osob samostatně výdělečně činných zahrnuje: a) Důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti U provozovatele fotovoltaické elektrárny je samostatná výdělečná činnost zahájena dnem uvedení elektrárny do provozu. Tuto skutečnost je výrobce povinen oznámit místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla samostatná výdělečná činnost zahájena (Zákon č. 582/1991 Sb.). Pro placení důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je rozhodující, zda výrobce vykonává tuto činnost jako hlavní nebo vedlejší. OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost je povinna platit tyto příspěvky vždy, bez ohledu na výši příjmů z této činnosti, v pravidelných měsíčních zálohách a případně doplatku po podání přehledu o příjmech a výdajích za účetní období. O vedlejší samostatnou výdělečnou činnost se jedná tehdy, kdy OSVČ např. vykonává zaměstnání, které jí zakládá účast na nemocenském nebo jen důchodovém pojištění, je nezaopatřeným dítětem, měla nárok na invalidní důchod atd. a současně vykonává podnikatelskou činnost. Účast na důchodovém pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je v tomto případě závislá na výši dosaženého daňového základu. Pokud daňový základ dosáhl rozhodné částky podle 10 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění (rozhodná částka pro rok 2009 činila Kč), je OSVČ povinna platit příspěvky na důchodové pojištění. V ostatních případech je účast na tomto pojištění dobrovolná (Zákon č. 155/1995 Sb.). Je však důležité upozornit, že ačkoliv výrobce uplatňuje nárok na osvobození příjmů z provozu FVE, vstupují tyto příjmy do vyměřovacího základu pro účely stanovení výše důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v plné výši. 14

16 Výše důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je stanovena na 29,2% (z toho 28% důchodové pojištění a 1,2% na státní politiku zaměstnanosti) z vyměřovacího základu (min. 50% daňového základu) (Zákon č. 582/1991 Sb.). b) Nemocenské pojištění U osob samostatně výdělečně činných je účast na nemocenském pojištění dobrovolná. Pojistné na nemocenské pojištění činí 1,4% z vyměřovacího základu a minimální výše pojistného činí 56 Kč (Zákon č. 187/2006 Sb.) Zdravotní pojištění Výrobce elektřiny, jakožto osoba samostatně výdělečně činná, má povinnost oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna, den zahájení činnosti nejpozději do osmého dne zahájení činnosti. Výrobce je dále povinen platit ze své výdělečné činnosti pojistné zdravotního pojištění. OSVČ je povinna platit toto pojištění i v případě, platí-li zdravotní pojištění jako zaměstnanec (výroba elektřiny není hlavním zdrojem příjmů) nebo v případě, kdy za tuto platí pojistné zdravotního pojištění stát (např. u nezaopatřeného dítěte, poživatele důchodu z důchodového pojištění, atd.). Výše pojistného je stanovena na 13,5% z vyměřovacího základu za rozhodné období. Vyměřovacím základem pro OSVČ je 50% přijmu z podnikání po odečtení výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Je-li OSVČ zaměstnancem, nevztahuje se na něj ustanovení o minimálním vyměřovacím základu (Zákon č. 48/1997 Sb.). Z 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. vyplývá, že pokud je příjem v provozu FVE osvobozen, pak se z těchto příjmů pojistné neplatí, neboť vyměřovací základ pro platbu zdravotního pojištění vychází z vyměřovacího základu pro účely daně z příjmů. Protože se názory na výklad tohoto zákona liší, jako přílohu této práce přikládám Zápis z jednání zástupců Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven ze dne (Zákon č. 592/1992 Sb.) Podpora v nezaměstnanosti I pro účely zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je výrobce elektřiny osobou samostatně výdělečně činnou. Tento zákon 15

17 se pro výrobce stává velmi důležitým v případě, kdy výrobce provozuje FVE jako vedlejší výdělečnou činnost a zároveň má hlavní příjem z pracovněprávního vztahu. V okamžiku, kdy tato osoba ztratí zaměstnání, stává se výroba elektrické energie jeho hlavním příjmem a může se stát pouze zájemcem o zaměstnání (nikoliv uchazečem o zaměstnání), tudíž nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti. Úřad práce tak tomuto výrobci může pouze zprostředkovat vhodné zaměstnání nebo mu může zabezpečit rekvalifikační kurz. Při ztrátě zaměstnání pak výrobci vzniká povinnost nahlásit příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, že se jeho samostatná výdělečná činnost stává hlavním zdrojem příjmů (Zákon č. 435/2004 Sb.) Účetnictví Výrobce má dle energetického zákona povinnost být účetní jednotkou a vést podvojné účetnictví ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb. bez ohledu na výši příjmů plynoucí z výroby elektrické energie (Zákon č. 458/2000 Sb.) Silniční daň Na výrobce elektrické energie z obnovitelných zdrojů se též vztahuje zákonem stanovená silniční daň. Předmětem této daně jsou silniční motorová vozidla registrovaná a provozovaná na území České republiky, pokud jsou používaná za účelem podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Daňová povinnost vzniká počínaje kalendářním měsícem, ve kterém se výrobce stal OSVČ, nebo ve kterém bylo vozidlo registrováno na osobu výrobce. Výrobce elektřiny platí zálohy na daň a je povinen podat daňové přiznání nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Sazba daně u osobních automobilů je závislá na zdvihovém objemu motoru. Tato sazba se nadále může snížit dle data první registrace daného vozidla. Pro přesný výpočet silniční daně proto odkazuji na zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (Zákon č. 16/1993 Sb.) Daň z přidané hodnoty Výroba elektrické energie je svým charakterem předmětem daně z přidané hodnoty. Dle 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je osoba 16

18 povinná k dani fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. 3 Ale je zde možné osvobození od uplatňování daně pro osoby, pokud jejich obrat za dvanáct bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne částku Kč. Pokud osoba dosud nebyla povinná k dani z přidané hodnoty a nastaly-li skutečnosti stát se plátcem, je tato osoba povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit. Sazba daně z přidané hodnoty je pro účely tohoto záměru ve výši 20%. Snížené sazby 10% nelze dosáhnout ani v případě instalace fotovoltaické elektrárny na střechu rodinného domu, neboť tato instalace přináší svému majiteli finanční příjem a není nutnou součástí pro bydlení. Plátce je povinen podat daňové přiznání do 25 dnů po skončení zdaňovacího období a vlastní daňová povinnost je splatná taktéž do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Zdaňovacím obdobím se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty rozumí: Kalendářní čtvrtletí pro osoby, pokud jejich obrat nedosáhl za předcházející kalendářní rok Kč, Kalendářní měsíc pro osoby, pokud jejich obrat přesáhl Kč (Zákon č. 235/2004 Sb.). 3.2 Faktory ovlivňující návratnost investice do fotovoltaické elektrárny Vzhledem k tomu, že od roku 2008 není možnost získat dotace pro výstavbu FVE, je nutný výpočet návratnosti pouze z těchto faktorů: Pořizovací cena FVE Produkce energie Výkupní ceny energie Ačkoliv není Česká republika z hlediska slunečního svitu optimální destinací pro fotovoltaické elektrárny, je tento nedostatek vykompenzován legislativou a výší výkupní ceny energie. Tato výkupní cena je totiž nejvyšší ve střední Evropě. 3 Zákon č. 235/2004 Sb., 5 17

19 Pokud investor zváží neustále klesající ceny fotovoltaických panelů, lze dojít k závěru, že se jedná o dobrou investici přinášející minimální riziko Pořizovací cena FVE Pořizovací cena je faktor, který nejvíce ovlivňuje návratnost investice do FVE v České republice. Investor zde ale musí být velmi obezřetný a důkladně zvážit technologii, která bude pro stavbu elektrárny použita. Pořizovací cena se skládá z: Technologie + výstavba Licence ERÚ Poplatek za připojení elektrárny a) Technologie + výstavba základní technologickou odlišností jsou použité solární panely. Existuje totiž řada technologií jejich výroby. Solární panely lze rozdělit do tří základních kategorií: monokrystalické, polykrystalické a amorfní. Použití monokrystalických panelů je vhodné pro elektrárny s orientací přímo na jih. Nevýhodou je potřeba přímého maximálního osvitu sluncem. Tyto panely pak mají účinnost v rozmezí 13-17%. Monokrystalický panel poznáme podle uspořádání jednotlivých buněk do tvaru osmiúhelníku v černé barvě. Zdroj: Obr.1 Monokrystalický panel 18

20 Polykrystalické panely se skládají z většího počtu buněk ve tvaru čtverce, kde se nacházejí malé polykrystaly křemíku. Tyto panely tak mají lepší využití plochy než monokrystalické panely. Účinnost panelů se pohybuje mezi 13 15%, avšak pro dosažení této účinnosti není zapotřebí přímé orientace na jih a jsou účinnější při menším slunečním svitu. Navíc jsou polykrystalické panely levnější než monokrystalické. Zdroj: Obr.2 Polykrystalický panel Třetí kategorií jsou panely amorfní. Ačkoliv jsou tyto panely málo účinné cca 9%, jejich výhodou je, že nejsou citlivé na orientaci na světovou stranu, sklon konstrukce (střechy), či intenzitu slunečního svitu. Ale k dosažení stejné výkonnosti jako u mono/poly krystalu je potřeba přibližně plocha 2,5 krát větší (HiTechSolar, ). 19

21 Zdroj: Obr.3 Amorfní panel Nejenže existují rozdíly v konstrukci panelů, ale díky sofistikovanosti výroby jsou panely vyráběny ve třech kvalitách. Kvalita jednotlivých panelů se zjišťuje ihned po jejich výrobě na základě měření výkonu solárního panelu. Panely jsou poté roztříděny do tří kategorií: A nejvýkonnější, B s průměrným výkonem, C s nejmenším výkonem. Výkony jednotlivých kategorií se liší přibližně o 10W na jeden panel. O výkonnosti elektrárny nerozhoduje jen použití daných fotovoltaických panelů. Významným výkonovým činitelem je upevnění panelů konstrukce. Panely lze upevnit 3 způsoby. Speciální konstrukcí pro ploché střechy, která není příliš vhodná, protože dochází k zahřívání systému a tím k vyšším ztrátám. Na šikmé střechy, fasády a pozemky se používá pevná nosná konstrukce z různých materiálů, která zajistí dlouhou životnost a tvarovou stálost. Výhodou této konstrukce je přijatelná cena, naopak nevýhodou je pevné natočení panelu. Nejdražší, ale nejúčinnější variantou je uchycení panelů pomocí tzv. trackerů. Trackery mohou být jedno nebo dvou osé a slouží k natočení solárních panelů proti přímému slunci. Díky tomu pak elektrárna dosahuje až o 30% vyššího výkonu. Umístění těchto trackerů je však vhodné jen pro pozemní instalace (SOLARCENTER, ). 20

22 Zdroj: Obr.4 Konstrukce trackeru Zdroj: Obr.5 Konstrukce pro ploché střechy Obr.6 Konstrukce pro šikmé střechy 21

23 b) Licence ERÚ - poplatek za udělení licence pro podnikání v energetických odvětvích je upraven zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Licence pro výrobu elektrické energie do instalovaného výkonu 1 MW včetně stojí Kč. Licence pro výrobu elektrické energie od instalovaného výkonu 1 MW stojí Kč. Tento poplatek musí být zaplacen Energetickému regulačnímu úřadu při podání žádosti o udělení licence. Tento poplatek je daňově uznatelným nákladem (Energetický regulační úřad, ). c) Poplatek za připojení elektrárny tento poplatek se řídí zákonem č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě. Tento poplatek se liší dle připojení k distribuční soustavě nízkého napětí, vysokého napětí či velmi vysokého napětí, a výkonu výrobny. Výše poplatku se pohybuje v rozmezí 200 Kč/A až Kč/MW. Přesnou výši poplatku stanoví provozovatel distribuční soustavy na základě Žádosti o připojení výrobny k distribuční soustavě, kterou podává investor před zahájením výstavby FVE (Vyhláška č. 51/2006 Sb.) Produkce energie Na množství vyprodukované energie mají vliv tři činitelé: použitá technologie, vlastní výkon elektrárny a intenzita slunečního záření. Použitou technologií jsme se již zabývali výše a výkon elektrárny záleží na preferencích a finančních možnostech investora. Proto se zde budeme zabývat intenzitou slunečního záření. Právě intenzita slunečního záření je snad tím nejdůležitějším činitelem, který rozhoduje o smysluplnosti výstavby fotovoltaické elektrárny. Nutno říci, že Česká republika není ideálním místem pro stavbu FVE, ale dle mého názoru je tento nedostatek velice dobře vykompenzován právě legislativními úpravami. Ke zjištění ročního průměrného množství slunečního záření nám pomůže mapa instituce Photovoltaic Geographical Information System, spadající pod hlavičku Evropské komise, která ukazuje intenzitu slunečního záření v České republice. 22

24 Zdroj: Obr.7 Průměrná intenzita slunečního záření v České republice Z mapy lze vyčíst, že průměrná intenzita slunečního záření se v České republice pohybuje v rozmezí kwh/m 2 /rok. Toto záření je však měřeno na horizontální plochu. V našich podmínkách nám sklon 35, od horizontální polohy, umožní zvýšit úhrn slunečního záření o %. Z mapy je dále patrné, že největší intenzity slunečního záření je dosahováno na jižní Moravě. Na základě modelu, vytvořeného Photovoltaic Geographical Information System, lze při zadání lokality a parametrů FVE zjistit denní, měsíční, roční a průměrnou denní výrobu elektrické energie. Model je zdarma přístupný na internetové adrese: (European Commission, ). 23

25 3.2.3 Výkupní ceny energie Jak již bylo zmíněno v předchozím textu, výše výkupní ceny a zeleného bonusu je každoročně upravována a zveřejňována cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. Tyto výkupní ceny energie jsou vypočítávány s ohledem na zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře a využívání obnovitelných zdrojů, tak, aby investorům byla zaručena patnáctiletá návratnost investic a přiměřený zisk. Cenová rozhodnutí bývají zveřejněna vždy v listopadu a stanovují výkupní ceny pro nadcházející kalendářní rok (Energetický regulační úřad, ). 3.3 Investiční rozhodování Teorie investic Investici lze chápat jako (jednorázově) vynaložené zdroje, které budou přinášet peněžní příjmy v budoucnosti. Při investičním rozhodování je důležité nejen přihlížet k výnosnosti dané investice, ale taktéž k riziku a likviditě daného instrumentu. Výnos, riziko a likviditu je potřeba pro daný investiční záměr hodnotit souhrnně. Není totiž možné docílit ideální investice ve formě maximalizace výnosu a likvidity a současné minimalizace rizika. Proto se každý investor musí zeptat sám sebe: Jak velké riziko jsem ochoten podstoupit? a z odpovědi na tuto otázku preferovat určitou strategii v rámci výše zmíněného troj-imperativu. V rámci strategie maximálního výnosu investor očekává nejvyšší možné zhodnocení svých prostředků, což přispívá k základnímu cíli podnikání. Tuto strategii je možné přirovnat ke spekulacím, kde dochází k levnému pořízení aktiva a očekávanému rychlému růstu jeho ceny. Při strategii maximální likvidity investor upřednostňuje rychlou transformaci aktiva do peněžité podoby. Tyto investice investoři upřednostňují především v období nejistoty a krize a investice tak přináší menší očekávaný výnos. Při uplatnění agresivní strategie investor očekává vysoké riziko, které je kompenzováno možností vysokých zisků. Jako příklad můžeme uvést investici Business Angela nebo Venture fondů do slibných podnikatelských nápadů. 24

26 Naopak při konzervativní strategii investor požaduje jistý (byť malý) výnos za velmi malého rizika. Typickým příkladem takovéto je investice do státních pokladničních poukázek. Jelikož investice jsou většinou dlouhodobou a strategickou záležitostí, je třeba při výběru investice predikovat možné interní a externí vlivy, které budou působit na podnikatelský subjekt. Může se například jednat o změnu legislativy či požadavky odběratelů, výrobní technologie atd. Právě změna legislativy může nastartovat nebo zcela zlikvidovat určitý okruh podnikatelských aktivit. Investici bychom neměli posuzovat samostatně pouze jako její návratnost, ale také bychom měli posoudit její vliv na hodnotu podniku (Nývltová a Marinič, 2010) Faktor času a rizika Každý investor musí při svém investičním plánování brát v úvahu faktor času a rizika. Jedná se zejména o časovou hodnotu peněz v souvislosti s oceňováním budoucího peněžního toku. Klíčovou roli v této problematice hraje pojem alternativních nákladů kapitálu. Tento pojem si lze představit pod myšlenkou, že pokud inkasujeme příjmy dnes, můžeme je okamžitě investovat a znova inkasovat výnos. Pokud ale příjmy inkasujeme později, o daný výnos přicházíme ve smyslu ušlé příležitosti. Z toho vyplývá, že čím později dané příjmy inkasujeme, tím mají pro nás nižší hodnotu. Při oceňování budoucích peněžních toků proto používáme diskontní sazbu, která nám peněžní toky sníží o ušlou příležitost. Tímto výpočtem se budeme zabývat v kapitole metod hodnocení investic (Mařík a kol., 2007) Metody hodnocení efektivnosti investic Pro posouzení efektivnosti investic existuje celá řada metod a postupů. Tyto metody se mohou lišit zásadně, nebo také minimálním způsobem (například výpočtem) dospívající ke stejnému výsledku. Podle toho, zda dané metody přistupují k faktoru času, dělíme metody hodnocení efektivnosti investic: Statické metody nerespektují faktor času Dynamické metody respektují faktor času Pro většinu těchto metod jsou klíčovými parametry počáteční kapitálové výdaje, peněžní tok z investice plynoucí v jednotlivých letech, doba životnosti a vážené náklady kapitálu. 25

27 Statické metody Statické metody opomíjejí faktor času, ale pro svou jednoduchost jsou hojně využívané v praxi. Tyto metody lze využít u krátkodobých investičních projektů s velmi nízkou diskontní sazbou a tedy i velmi nízkým rizikem. V ostatních případech je lze použít jen pro první nastínění vhodnosti investice Doba návratnosti Jedná se o velmi jednoduchou metodu, kdy nám stačí znát výši počáteční investice a peněžní toky v jednotlivých letech. Doba návratnosti je pak dána počtem let, kdy dojde k nakumulování peněžních toků ve výši počáteční investice Průměrný roční výnos Tato metoda potřebuje k výpočtu také počet let životnosti. Při výpočtu se dělí součet všech peněžních toků plynoucích z investice počtem let životnosti investice. Kde CF - je peněžní tok v daném roce, n je počet let životnosti investice Průměrná doba návratnosti Tento výpočet nám udává, za jak dlouho by mělo dojít ke splacení počáteční investice při průměrném ročním peněžním toku. Kde t je doba návratnosti, C 0 výše počáteční investice Průměrná procentní výnosnost Touto metodou vypočítáme, kolik procent počátečního kapitálu se ročně průměrně vrátí. 26

28 Dynamické metody Dynamické metody respektují faktor času. Z důvodu dlouhodobosti investic jsou rozdíly časové hodnoty peněz natolik podstatné, že je potřeba peněžní toky jednotlivých let vyjádřit ke stejnému datu. Toto vyjádření se nejčastěji děje pomocí diskontování. Díky použití odpovídající diskontní sazby pak tyto metody respektují nejen faktor času, ale také rizika Čistá současná hodnota NPV Tuto metodu lze považovat za jakýsi základ všech dynamických metod hodnocení investic. K výpočtu je nutné znát peněžní toky v jednotlivých letech životnosti investice a diskontní míru. Metoda výpočtu pak závisí jen na porovnání výše vstupní investice s peněžním tokem plynoucí z investice v obou případech v jejich současné hodnotě. Výsledek výpočtu nám udává, kolik peněz z investice dostaneme nad investovanou částkou. Z tohoto důvodu je možné přijmout pouze tu investici, jejíž čistá současná hodnota dosahuje kladných čísel, neboť pokud by se přijala investice se zápornou čistou současnou hodnotou, nedošlo by vlastně nikdy ke splacení počáteční investice. Nedostatkem tohoto modelu je fakt, že výsledek nám udává pouze absolutní velikost získaných peněžních prostředků z dané investice. Proto je vhodné čistou současnou hodnotu spojit s jinou metodou výpočtu, která ukazuje i relativní pohled na efektivnost vložených prostředků (např. IRR) Vnitřní výnosové procento IRR Tato metoda výpočtu nám dává relativní pohled na efektivnost dané investice. Metodu vnitřního výnosového procenta lze definovat jako takovou diskontní míru, při které bude čistá současná hodnota rovna nule. Rovnici výpočtu lze zapsat následovně: 27

29 Čím vyššího vnitřního výnosového procenta investice dosahuje, tím lepší je její relativní výhodnost při srovnání kapitálových výdajů a příjmů z investice plynoucích. Investici lze přijmout, pokud je vnitřní výnosové procento větší než vážený průměr nákladů investovaného kapitálu. Výpočet vnitřního výnosového procenta však skýtá určitá úskalí. Tuto metodu nelze použít tam, kde v průběhu životnosti investice dochází k nekonvenčním peněžním tokům, tj. pokud dojde ke změně znaménka v Cash Flow více než jednou. Tuto metodu nelze použít ani v případě, kdy se znaménko Cash Flow nemění vůbec. Výhodou této metody je fakt, že pro využití této metody v rozhodovacím procesu není nutné znát diskontní sazbu Index ziskovosti PI Index ziskovosti je dalším relativním měřítkem, které může sloužit při rozhodování o investicích. Tento index představuje poměr diskontovaného Cash Flow během doby životnosti investice a počáteční výše investice: Daný investiční záměr může být přijat k realizaci pouze tehdy, je-li index ziskovosti větší než 1. Čím větší než 1 index ziskovosti je, tím je záměr ekonomicky výhodnější. Tato metoda je též velmi vhodnou při relativním srovnávání výhodnosti jednotlivých variant investice. Index ziskovosti velmi často doplňuje metodu Čisté současné hodnoty Diskontovaná doba návratnosti Oproti statické metodě doby návratnosti tato varianta počítá s diskontovanými peněžními toky v jednotlivých letech investice. Metoda spočívá v načítání diskontovaných Cash Flow v jednotlivých letech investice až do splacení počáteční investice. Tím zjistíme dobu návratnosti. Pokud bychom pokračovali 28

30 v kumulaci peněžních toků i v následujících letech, zjistili bychom čistou současnou hodnotu investice. Ale ani zde se nevyhneme faktu, že po splacení mají hotovostní toky v podstatě nulovou váhu. Pokud použijeme tuto metodu pro hodnocení více investičních variant, je třeba proti sobě hodnotit investice o přibližně stejné životnosti. Naopak výhodou této metody je to, že nám poskytne představu o míře likvidity investice (Kislingerová a kol., 2004) Stanovení diskontní sazby (WACC) Diskontní sazba je nástroj, díky kterému se do hodnoty investice započítává riziko a čas. Diskontní sazba tedy je: Míra výnosnosti užívaná pro přepočet peněžní částky, která má být vydána nebo přijata v budoucnosti, na současnou hodnotu této částky. Míra výnosnosti očekávaná investorem při akvizici budoucího peněžního toku s ohledem na riziko spojené s možností tento výnos získat. 4 Diskontní sazbu tedy stanovujeme na základě výnosnosti, kterou investor bude očekávat s přihlédnutím k riziku, které nese daná investice. Toto očekávání by však mělo korespondovat s reálnou možností dosáhnout této výnosnosti při alternativním investování téhož kapitálu při stejném riziku. Toto alternativní investování kapitálu je potom nákladem ušlé příležitosti. Náklady na cizí kapitál jsou pak jen pohledem na diskontní sazbu z jiného úhlu. Náklady kapitálu jsou tedy především dány náklady ušlé příležitosti a ne platbami pro investory (Mařík a kol., 2007). Při výpočtu průměrných nákladů kapitálu (WACC) vycházíme ze zdrojů financování podniku z vlastního kapitálu a cizího kapitálu (kapitálu věřitelů), tedy: Kde WACC jsou průměrné náklady kapitálu, 4 Mařík, M. a kol. Metody oceňování podniku. Proces ocenění základní metody a postupy. 2. vydání. PRAHA : Ekopress, ISBN ,str

31 r VK náklady na vlastní kapitál, r CK náklady na cizí kapitál, VK výše vlastního kapitálu, CK výše cizího kapitálu, K výše celkového kapitálu, T daň z příjmu (Kislingerová a kol., 2004). 30

32 4 Analýza investice do fotovoltaické elektrárny o výkonu 8,64 kw p 4.1 Osoba investora Osoba a očekávání investora sehrály klíčovou roli při tomto investičním rozhodování. Investor je studentem, jemuž zbývá rok a půl k ukončení studia. Vedle studií je podnikatelem účastníkem sdružení podnikatelů, podnikání má jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Toto sdružení se zabývá prodejem, servisem a půjčovnou lyží a snowboardů. Jedná se tedy o sezónní záležitost. Investor nechce investovat volné peněžní prostředky do výše zmiňovaného sdružení, neboť chce diverzifikovat riziko z investovaných peněžních prostředků. K dispozici má jeden milion korun českých. Vzhledem k tomu, že mu zbývá rok a půl do ukončení studia, chtěl by peníze investovat tak, aby měl po ukončení studií peněžní prostředky pro start do pracovního života a zároveň hledá investici, která nebude časově náročná a nebude přinášet vysoké riziko. Investor je plátcem daně z přidané hodnoty. 4.2 Výstavba fotovoltaické elektrárny Investici do fotovoltaické elektrárny můžeme brát jako velmi málo rizikovou investici. Je to dáno díky legislativním úpravám obnovitelných zdrojů energií v České republice. Investici do FVE lze rozdělit do několika fází, přičemž první tři fáze se týkají její výstavby. První a nejdůležitější fází celého projektu je nalezení vhodného umístění FVE. Druhou fází je získání kladného Stanoviska k žádosti o připojení FVE k distribuční soustavě. Třetí fází je výběrové řízení a samotná výstavba. Poslední fází je pak samotné fungování FVE. Tato poslední fáze je jedinou, která investorovi přináší peněžní příjmy Umístění FVE Investor měl dvě možnosti umístění FVE. První variantou bylo umístění na pozemku v jeho osobním vlastnictví. Tato varianta ale byla zamítnuta stavebním úřadem ve Valašském Meziříčí, protože se nejedná o pozemek technické vybavenosti, což je v rozporu se stávajícím územním plánem. 31

33 Druhou variantou bylo umístění FVE na střeše hospodářské budovy, taktéž ve vlastnictví investora v lokalitě Valašské Meziříčí. Zde již stavební úřad neměl žádné výhrady k umístění elektrárny. Střecha hospodářské budovy v nedávné minulosti prošla rekonstrukcí vazby a střešní krytiny. Výhodou instalace FVE na střeše budovy je také fakt, že nebude zapotřebí instalovat ochranné prvky jako je oplocení atp. Také pojištění celého systému vychází levněji, protože řada pojišťoven zahrnuje pojištění FVE do ceny budovy. Naopak nevýhodou je nemožnost získat úvěr pro výstavbu FVE většího rozsahu. Důvodem je požadavek bankovních institucí k zastavení rodinného domu, kdy po podrobnějším zkoumání úvěrových podmínek bylo toto zastavení nemožné z důvodu věcného břemene, které se k tomuto domu vztahuje. Další nevýhodou je sklon střechy, který dosahuje Stanovisko k žádosti o připojení k distribuční soustavě Pokud má investor vybranou lokalitu výstavby a zná předpokládaný výkon fotovoltaické elektrárny, je zapotřebí získat kladné Stanovisko k žádosti o připojení FVE k distribuční soustavě, na základě které distribuční společnost rezervuje výrobci kapacitu v síti. V lokalitě investora působí jako provozovatel regionální distribuční soustavy společnost ČEZ Distribuce, a.s. V kladném stanovisku jsou budoucímu výrobci stanoveny podmínky připojení k regionální distribuční síti. Tyto podmínky je při výstavbě nezbytné dodržet, neboť se týkají i technologických prvků dané fotovoltaické elektrárny. Pokud dojde k nesplnění stanovených podmínek, FVE nebude k regionální distribuční síti připojena Výběrové řízení Výběrové řízení je fází realizace, kde se rozhoduje o nákladovosti celého investičního projektu, tedy i o celkové ekonomické efektivnosti investice. Než začne výběrové řízení, je nezbytně nutné, aby měl investor k dispozici místo pro umístění FVE a kladné Stanovisko k žádosti o připojení, protože na základě toho může dodavatel zpracovat celkovou koncepci fotovoltaické elektrárny a poté cenovou nabídku. 32

34 Počet společností zabývající se výstavbou FVE v České republice strmě rostl. Ale dle investora bylo kvalitních společností málo. Proto byly do výběrového řízení na základě referencí a kontaktu jiných společností pozvány pouze dvě firmy: Art Solar s.r.o. a Tridas Technology s.r.o. Společnost Art Solar s.r.o. sídlí v Kunovicích u Uherského Hradiště, což je od místa realizace vzdáleno 80 km. Tato společnost investora zaujala svým projektem v Ostrožské Lhotě v té době největší FVE v České republice. Společnost Tridas Technology s.r.o. sídlí od místa realizace pouhé 4 km. Její jednatel se v oblasti fotovoltaických elektráren pohybuje již 7 let a podílel se na projektování jak velkých FVE, tak střešních systémů. Obě společnosti nabízely fotovoltaické panely značky Suntech. Společnost Art Solar s.r.o. nabízela panely STP280 v počtu 30 kusů, společnost Tridas Technology s.r.o. panely STP270 v počtu 32 kusů. Jednalo se o polykrystalické panely, které jsou vyráběny ve třech kvalitách STP280, STP270 a STP260. V rámci Stanoviska k žádosti o připojení bylo stanoveno, že elektrárna musí mít měnič Kostal Piko 8.3. Na základě testu společnosti Kostal dosahovala účinnost návrhu společnosti Tridas Technology s.r.o. o 1% vyšší, než v případě druhé firmy. Společnost Tridas Technology s.r.o. dále přišla s návrhem speciální konstrukce pro snížení úhlu střechy z 51 na 47, čímž by se zvýšila účinnost systému v letních měsících přibližně o 5 %. Tato konstrukce by však vyžadovala více místa a do budoucna by zabránila rozšíření FVE o další část. Pro lepší orientaci se ceny fotovoltaických elektráren udávají v kč/kw p, tedy v korunách za jednotku špičkového výkonu. Nutno říci, že čím větší fotovoltaická elektrárna je, tím je levnější 1 kw p. Na začátku soutěžení bylo dosaženo ceny kč/kw p. Po několika jednáních bylo dosaženo nejnižší ceny kč/kw p od společnosti Tridas Technology s.r.o., což dosahovalo úspory kč oproti původnímu návrhu. Cena realizace FVE tedy byla Kč bez DPH. Navíc bylo se společností Tridas Technology dohodnuto, že po skončení doby životnosti rozebere a odkoupí elektrárnu za Kč. 33

35 4.2.4 Výstavba FVE Systém fotovoltaické elektrárny je umístěn na střeše hospodářské budovy po rekonstrukci střechy. Jednotlivé panely jsou kaskádovitě propojeny až do měniče. Díky tomuto řešení je v případě poruchy či poškození odstavena jen potřebná část FVE a zbytek systému dodává vyrobenou energii bez omezení. Z měniče je vedení napojeno na nově vybudovaný rozvaděč, jehož zřízení stálo Kč a byl vybudován elektrikářskou firmou EG Mont s.r.o Popis konstrukce Panely na střeše jsou umístěny na konstrukci kopírující sklon střechy. Od původního návrhu, snižující sklon střechy na 47, bylo upuštěno. Jednotlivé panely jsou namontovány na podélné roznášecí profily, které jsou přichyceny ke střešním hákům. Tyto háky jsou ukotveny přímo do střešních krovů. Díky této konstrukci se zvýší zatížení střechy jen o 15kg/m 2 a navíc nebude docházet k druhotnému zatížení střechy při špatných povětrnostních podmínkách. Jednotlivé díly nosné konstrukce jsou vyrobeny z hliníku či nerezu, čímž je zajištěna vysoká odolnost proti povětrnostním vlivům a dlouhá životnost konstrukce. Na konstrukci je zhotovitelem poskytnuta záruka 5 let a záruka na dodávku a montáž je 36 měsíců Popis panelů Pro realizaci byly vybrány velmi kvalitní polykrystalické panely renomované značky Suntech. Výrobce dává na panely záruku 12 let na 90% výkonu a 20 let na 80% výkonu panelů. Společnost Suntech je držitelem všech dostupných certifikátů včetně CE, ISO, TUV, IEC, IAF. Tyto panely jsou navíc schváleny a doporučovány bankovními domy v České republice. Maximální výkon jednoho panelu je 270 W p. Při umístění 32kusů těchto panelů ve dvou řadách je výkon elektrárny 8,64 kw p. Provozní teplota panelů je -40 až +85 C Propojení a kabeláž Propojení jednotlivých panelů je řešeno pomocí předinstalovaných rozvodů přímo na panelech. Na propojení celého stringu a měniče byly zvoleny kabely průměru 4mm s barevným odlišením + a zapojení. Tyto kabely jsou úchytkami přichyceny k nosné konstrukci a svedeny do měniče. Z měniče je silové vedení nataženo do rozvaděče. V rozvaděči jsou umístěny všechny jednotlivé jističe a ochrany FVE. 34

36 Výkon elektrárny je rovnoměrně rozložen do tří fází s ohledem na dodržení podmínek stanovených ve Stanovisku k žádosti o připojení Ochrana proti blesku a přepětí Systém je standardně chráněn na úrovni přívodu přepěťovou ochranou v rozvaděči. V měniči je instalována přepěťová ochrana výměnnými varistory. V případě udeření blesku do vedení se bude přepětí šířit přívodem VN. V tomto případě bude sloužit jako přepěťová ochrana transformátor nebo přepěťové ochrany v rozvaděči a měniči. Pro případ přímého udeření blesku bylo nutné připojit FVE na stávající hromosvod, čímž dojde k uzemnění celého systému (Tridas Technology, 2009). 4.3 Investiční výdaje V našem případě jsou investiční výdaje na fotovoltaickou elektrárnu nutné jen v roce výstavby. V tabulce nalezneme jejich výši: Tab. 1 Investiční výdaje pro FVE 8,64 kwp Účel Výše nutných výdajů v Kč FVE Nový rozvaděč Poplatek za nové odběrné místo Poplatek za připojení FVE Kolky a poplatky Investiční výdaje celkem Provozní náklady V dalších letech budeme započítávat pouze náklady na pojištění elektrárny a ostatní provozní náklady. Provozní náklady byly po roce provozu elektrárny vyčísleny na Kč ročně. Jak jsem již zmiňoval výše, na pojištění budovy se vztahuje i případné poškození elektrárny. Proto bylo třeba pouze v pojistné 35

37 smlouvě zvýšit hodnotu budovy o hodnotu FVE. Náklady na pojištění jsem tedy stanovil jako rozdíl mezi starou a novou výší roční pojistky a činí Kč. Náklady na provoz elektrárny pak činí Kč ročně. Fotovoltaická elektrárna se stává dlouhodobým hmotným majetkem a nelze ji tedy jednorázově uplatnit do nákladů. Je třeba ji odepisovat, přičemž FVE je zařazena do druhé odpisové skupiny. Započítání odpisů podle druhé odpisové skupiny by však nebylo příliš výhodné, proto je lepší variantou odpisovat danou FVE po dobu 10 let tak, jako kdyby byla zařazena do třetí odpisové skupiny. Odpisy v jednotlivých letech budou vypadat následovně: Tab. 2 Odpisy v jednotlivých letech Rok odpisování Výše ročního odpisu v Kč Příjmy během doby životnosti Dobu životnosti budeme brát jako dobu, po kterou je garantován výkup vyprodukované elektrické energie. Příjmy v jednotlivých letech stanovím pomocí modelu Photovoltaic Geographical Information System, o kterém jsem se zmiňoval výše, a výkupní ceny energie, kterou pro každý rok stanovuje Energetický regulační úřad. Pro zjednodušení přikládám výpočet modelu do přílohy této práce. 36

38 Prozatím nám bude stačit fakt, že roční produkce této elektrárny činí kwh. Výkupní cena energie v roce 2009 činila 12,89 Kč/kWh. Roční příjem činí ,80 Kč. Roční produkci v jednotlivých letech je ale potřeba snížit vždy o 1 procento oproti předchozímu roku, neboť během let dochází k ubývání výkonnosti systému právě o přibližně 1% ročně. Vzhledem k tomu, že pro výpočty hodnocení investic je zapotřebí pracovat buď s reálnými (se zakalkulovanou inflací), nebo s nominálními (bez kalkulování inflace) veličinami, a odhad inflace na 20 let dopředu by mohl být dosti nepřesný, rozhodl jsem se při výpočtech užívat nominální veličiny. Z toho důvodu nebudu při příjmech kalkulovat s valorizovanými výkupními cenami, nýbrž budu používat výkupní cenu platnou v roce uvedení do provozu tedy v roce 2009, která činí 12,89 Kč/kWh. Naše elektrárna o výkonu 8,64 kw p byla uvedena do provozu 24. listopadu Proto v roce 2009 budeme uvažovat její příjem pouze za měsíc prosinec. V následujících 19 letech budeme brát celé roční období a v posledním roce životnosti budeme brát příjmy pouze do listopadu. Po skončení doby životnosti elektrárny bude tato elektrárna rozebrána a prodána společnosti, jež prováděla výstavbu, za Kč. Tato částka bude vyfakturována v prosinci 2028, ale se splatností 3 měsíce. Proto se příjem projeví až v roce Výši příjmů v jednotlivých letech ukazuje následující tabulka: Tab. 3 Výše příjmů v jednotlivých letech Rok Příjem v Kč