2017 Územní analýza potřeb obyvatel hlavního města Prahy z hlediska služeb sociální péče a zdravotně sociálních služeb Martin Žárský, Petr Wija Institut pro sociální politiku a výzkum, z.s. 21.12.2017
ÚZEMNÍ ANALÝZA POTŘEB OBYVATEL HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Z HLEDISKA SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Martin Žárský, Petr Wija Odborná spolupráce: Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D., Mgr. Zuzana Kopecká Praha prosinec 2017 Institut pro sociální politiku a výzkum, z. s.
Obsah Úvod... 4 Struktura a prognóza vývoje obyvatelstva hl. města Prahy... 5 Počet obyvatel... 6 Střední délka života... 9 Vývoj úrovně plodnosti... 11 Bilance obyvatelstva (migrační a přirozený přírůstek / úbytek)... 12 Věková struktura obyvatel hl. města Prahy... 16 Prognóza vývoje obyvatelstva hl. města Prahy... 22 Shrnutí hlavních zjištění... 27 Analýza nepojistných sociálních dávek s přímou souvislostí k potřebě péče... 28 Průkaz osoby se zdravotním postižením... 28 Příspěvek na péči... 53 Kapacity poskytovatelů (druhů) sociálních služeb... 93 Příspěvek na bydlení... 126 Analýza zdravotních služeb v kontextu dlouhodobé péče v Praze... 132 Domácí zdravotní péče... 135 Struktura hospitalizovaných... 138 Ukončené hospitalizace podle místa propuštění... 142 Průměrná ošetřovací doba... 145 Pracovníci ve zdravotních službách... 155 Závěry a doporučení... 159 Oblast zdravotních služeb... 159 Oblast nepojistných sociálních dávek... 160 Průkazy osob se zdravotním postižením... 160 2
Doporučení způsobu vyhodnocení údajů o držitelích průkazů OZP... 161 Příspěvek na péči... 161 Doporučení způsobu vyhodnocení údajů o příjemcích příspěvku na péči... 163 Příspěvek na bydlení... 164 Doporučení způsobu vyhodnocení údajů o příjemcích příspěvku na bydlení... 164 Oblast sociálních služeb... 164 Lůžková zařízení sociálních služeb:... 165 Terénní sociální služby... 166 Ambulantní sociální služby... 166 Doporučení způsobu vyhodnocení údajů o kapacitách sítě vybraných sociálních služeb... 167 Odhad kapacity služeb podle údajů o počtu držitelů průkazů OZP, příjemců příspěvku na péči a struktury zajištění péče... 168 Příloha č. 1 - Adresář pobytových služeb sociální péče v hl. m. Praze... 175 Příloha č. 2 Adresář terénních služeb sociální péče v hl. m. Praze... 179 Příloha č. 3 Adresář ambulantních služeb sociální péče v hl. m. Praze... 182 Příloha č. 4 Adresář odlehčovacích služeb a služeb sociální rehabilitace v hl. m. Praze... 184 Příloha č. 5 Adresář služeb sociální prevence v hl. m. Praze... 187 Příloha č. 6 Adresář odborného sociálního poradenství v hl. m. Praze... 193 Příloha č. 7 - Adresář vybraných zdravotnických zařízení v Praze... 196 3
Úvod Územní analýza potřeb obyvatel hlavního města Prahy z hlediska služeb sociální péče a zdravotně sociálních služeb (dále jen analýza ) se zaměřuje primárně na služby pro osoby se sníženou schopností zajišťovat si samostatně uspokojení svých základních životních potřeb, zejména pak na potřebu dlouhodobé sociálně zdravotní péče pro rostoucí populaci ve vyšších věkových kategoriích (65+). K analýze územní diferenciace potřebnosti, poptávky a nabídky jednotlivých forem péče a podpory jsou využity dostupné demografické údaje, údaje o sociálních dávkách a benefitech podmíněných zdravotním stavem, údaje z registru sociálních a zdravotních služeb, údaje zdravotnické statistiky a další relevantní údaje a ukazatele. Základním zdrojem pro hodnocení potřebnosti formální a neformální (rodinné) podpory a péče je systém přiznání a poskytování příspěvku na péči, který představuje ověřený a stabilní zdroj údajů. Základním kritériem je hodnocení potřeb péče na území hl. m. Prahy a jejich diferenciace na různých územních úrovních. Komparovány jsou jednotlivé správní obvody či městské části a v případech, kdy je to účelné, je uvedeno také srovnání Prahy se situací v ostatních krajích a České republice jako celku. Cílem předmětné analýzy je: o Komplexně analyzovat relevantní dostupná data související s aktuální nebo budoucí potřebností služeb dlouhodobé péče (demografická data, údaje o nepojistných sociálních dávkách, zdravotním stavu, sociálních a zdravotních službách) o Porovnat zjištěné potřeby s kapacitou a strukturou sociálních a zdravotních služeb dlouhodobé péče na území hl. města Prahy o Formulovat závěry vyplývající z analýzy demografických, sociálních a zdravotních dat a navrhnout doporučení pro monitorování oblasti sociálních a zdravotně sociálních služeb tak, aby na ně mohlo hlavní město a jednotlivé samosprávy diferencovaně reagovat. 4
Struktura a prognóza vývoje obyvatelstva hl. města Prahy V hl. městě Praze je dlouhodobě nejnižší úmrtnost a nejvyšší střední délka života, což odráží vyšší kvalitu života, dobrou dostupnost zdravotní péče a zdravější zdravotní styl v důsledku nadprůměrné koncentrace vysokoškolsky vzdělaných osob. Je zde také nižší umělá potratovost a vyšší podíl osob narozených v manželství, což rovněž reflektuje vyšší podíl osob s terciárním vzděláním. Současně je v Praze nejnižší úhrnná plodnost ze všech krajů a nejvyšší věk při narození dítěte (32,5 v roce 2016), tj. o 3,3 roku vyšší než v kraji Ústeckém nebo Karlovarském. Tabulka níže ukazuje vývoj vybraných ukazatelů v poslední dekádě (2006-2016). Vybrané demografické ukazatele zdravotního stavu v letech 2006 až 2016 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Průměrný věk matky při narození dítěte: 30,6 30,9 31,2 31,4 31,5 31,8 32,0 32,2 32,3 32,4 32,5 Podíl živě narozených mimo manželství (%) 30,0 30,8 32,6 33,7 35,3 36,6 37,4 38,7 40,6 41,2 41,0 Umělá přerušení těhotenství na 100 narozených 25,4 24,3 23,3 21,4 20,1 21,8 20,3 20,3 17,9 16,0 17,3 Zemřelí na 1000 obyvatel 10,4 10,2 10,0 9,9 9,8 9,8 10,0 9,8 9,7 9,8 9,5 Mrtvorozenost 2,1 2,5 1,6 1,8 2,2 2,4 4,0 3,3 2,8 3,3 3,7 Novorozenecká úmrtnost 1,5 1,3 1,0 1,2 1,9 1,3 0,8 1,0 0,6 1,1 1,2 Kojenecká úmrtnost 2,6 2,2 1,5 2,3 2,7 1,9 1,6 1,6 1,1 1,8 2,0 Naděje dožití při narození - muži 75,2 75,6 75,9 76,2 76,3 76,5 77,0 77,3 77,5 77,7 78,0 Naděje dožití ve věku 60 roků - muži 19,3 19,5 19,7 19,9 19,8 20,0 20,4 20,5 20,7 20,9 21,1 Naděje dožití při narození - ženy 80,4 80,7 80,8 80,8 81,2 81,7 81,8 82,1 82,5 82,6 82,7 Naděje dožití ve věku 60 roků - ženy 22,6 23,0 23,2 23,1 23,4 23,7 23,8 24,0 24,4 24,4 24,5 Zdroj: data ČSÚ Podle údajů ČSÚ průměrný věk matek při narození dítěte vzrostl za posledních deset let o necelé dva roky z 30,6 na 32,5 let. Podíl živě narozených mimo manželství se v souladu s celorepublikovým trendem zvýšil, a to o 10 procentních bodů na 41 %. Počet uměle přerušených těhotenství na 100 narozených se v uplynulých deseti letech snížil z 25,4 na 17,3 v roce 2016. Úmrtnost (zemřelí na 1000 obyvatel) se v uvedeném období snížila z 10,4 na 9,5. Mrtvorozenost dosáhla nejvyšší hodnoty v posledních dvou letech sledovaného období. V roce 2016 činila 3,7 oproti 2,1 v roce 2006. Kojenecká úmrtnost v uvedeném období poklesla 2,6 na 2,0. Naděje dožití při narození vzrostla u mužů o 2,8 roku na 78,0 let a u žen o 2,3 roku na 82,7 let. Naděje dožití ve věku 60 roků stoupla u žen ve sledovaném období o 1,9 roku a u mužů o 1,8 roku. V roce 2016 tak měl 60letý obyvatel Prahy očekávanou dobu necelých 25 let v případě žen (přesně 24,5 roku) a 21,1 roku v případě mužů. 5
Počet obyvatel Na území hl. města Prahy žilo ke konci roku 2016 více než 1 280 tisíc lidí, to je o 92 tisíc více než před deseti lety. V uvedeném období vzrostl počet dětí do 14 let o více než 50 tisíc a osob starších 65 let o více než 52 tisíc. Naopak počet lidí ve věku 15-64 let mezi roky 2006 až 2016 poklesl zhruba o 10 tisíc. Počet lidí ve věku 80 a více let v hl. městě Praze se za posledních deset let zvýšil o 6,5 tisíce na 55 tisíc. Tvoří tak 4,3 % populace Prahy. Počet lidí ve věku 85 a více let vzrostl o 10,8 tisíce na 27,8 tisíc. Lidé ve věku 65 a více let, kterých v Praze ke konci roku 2016 žilo 239 tisíc, z toho 140 tisíc žen (59 %), tvořili 18,6 % celkové populace. Děti ve věku 0 až 14 let pak tvořily 15,2 % a lidé ve věku 15 64 let 66,1 %. Průměrný věk obyvatel Prahy na konci roku 2016 činil rovných 42 let (40,5 let pro muže a 43,4 roku pro ženy), což odpovídá průměru pro Českou republiku (42,0). Nejnižší průměrný věk obyvatel je ve Středočeském kraji (41,0 let), do kterého směřuje migrace mladších lidí z Prahy a ostatních regionů ČR. Nejvyšší průměrný věk byl na konci roku 2016 ve Zlínském a Královéhradeckém kraji (shodně 42,7 let). V mezikrajském srovnání je Praha po Středočeském kraji (1 339 tisíc obyvatel) druhým nejlidnatějším krajem České republiky. Obyvatelé Prahy tvoří 12 % obyvatel ČR. Jak ukazují údaje níže, věková struktura na úrovni krajských územních samosprávných celků je značně homogenizována, což je dáno velikostí těchto samosprávných územních celků. Stejně tak rozdíly v míře plodnosti a úmrtnosti nejsou na krajské úrovni příliš statisticky významné (ČSÚ, 2017). Srovnání krajů podle počtu obyvatel a základních věkových skupin v krajích ukazuje tabulka níže. 6
Počet obyvatel a základní věkové skupiny v krajích (stav ke konci roku 2016) Počet obyvatel celkem v tom ve věku 0-14 let 15-64 let 65 a více let 7 Průměrný věk Index stáří Česká republika 10 578 820 1 647 275 6 942 623 1 988 922 42,0 120,7 Hlavní město Praha 1 280 508 194 897 846 980 238 631 42,0 122,4 Středočeský kraj 1 338 982 231 504 872 510 234 968 41,0 101,5 Jihočeský kraj 638 782 99 112 417 841 121 829 42,3 122,9 Plzeňský kraj 578 629 87 678 379 877 111 074 42,5 126,7 Karlovarský kraj 296 749 44 413 196 260 56 076 42,4 126,3 Ústecký kraj 821 377 130 785 540 254 150 338 41,6 115,0 Liberecký kraj 440 636 70 382 286 937 83 317 41,8 118,4 Královéhradecký kraj 550 804 84 212 355 420 111 172 42,7 132,0 Pardubický kraj 517 087 80 394 338 204 98 489 42,1 122,5 Kraj Vysočina 508 952 77 329 333 665 97 958 42,3 126,7 Jihomoravský kraj 1 178 812 182 280 772 488 224 044 42,2 122,9 Olomoucký kraj 633 925 96 735 414 933 122 257 42,4 126,4 Zlínský kraj 583 698 86 293 384 285 113 120 42,7 131,1 Moravskoslezský kraj 1 209 879 181 261 802 969 225 649 42,2 124,5 Zdroj: Český statistický úřad Index stáří vyjadřující poměr starší a dětské populace na konci roku 2016 v Praze dosahoval úrovně 122,4. Na sto dětí ve věku 0 až 14 let (včetně) tak připadalo zhruba 122 lidí ve věku 65 a více let. Nejnižší hodnota tohoto ukazatele byla opět ve Středočeském kraji (101,5), kde počet lidí nad 65 let na sto dětí do 14 let byl téměř stejný. Naopak nejvyšší počet obyvatel ve věku nad 65 let na sto dětí připadal v Královéhradeckém kraji, přesně 132. Tento ukazatel je výrazně ovlivňován nejen migrací, ale také vývojem porodnosti a úmrtnosti. Za posledních deset let (2006 až 2016) se počet obyvatel v osmi krajích zvýšil, v šesti poklesl (ČSÚ, 2017). Největší přírůstek obyvatel zaznamenala právě Praha a Středočeský kraj. Přírůstky obyvatel zahraniční migrací se koncentrují do hlavního města, zatímco vnitřní migraci v rámci ČR směřuje do Středočeského kraje (ČSÚ, ibid). Největší růst v uplynulých deseti letech zaznamenal Středočeský kraj (nárůst o 164 tisíc). Největší úbytek naopak zaznamenal Moravskoslezský kraj (pokles o více než 39 tisíc obyvatel). Kromě Moravskoslezského kraje se počet obyvatel snížil také v dalších pěti krajích, a to kraji Ústeckém, Kraji Vysočina, Olomouckém kraji, Zlínském a Karlovarském kraji (viz tabulka níže). Celkově se v uvedeném období počet obyvatel v České republice zvýšil o více než 291 tisíc.
Změna počtu obyvatel v krajích mezi roky 2006 až 2016 2006 2016 Rozdíl Středočeský kraj 1 175 254 1 338 982 163 728 Hlavní město Praha 1 188 126 1 280 508 92 382 Jihomoravský kraj 1 132 563 1 178 812 46 249 Plzeňský kraj 554 537 578 629 24 092 Liberecký kraj 430 774 440 636 9 862 Pardubický kraj 507 751 517 087 9 336 Jihočeský kraj 630 006 638 782 8 776 Královéhradecký kraj 549 643 550 804 1 161 Ústecký kraj 823 265 821 377-1 888 Kraj Vysočina 511 645 508 952-2 693 Olomoucký kraj 639 894 633 925-5 969 Zlínský kraj 589 839 583 698-6 141 Karlovarský kraj 304 602 296 749-7 853 Moravskoslezský kraj 1 249 290 1 209 879-39 411 Česká republika 10 287 189 10 578 820 291 631 Zdroj: Český statistický úřad 8
Přírůstek v délce života Střední délka života Střední délka života respektive naděje dožití v konkrétním věku je průměrná doba života zbývající jedinci z dané populace při dosažení daného věku za předpokladu, že by byl v průběhu celého zbytku svého života vystaven intenzitám úmrtnosti odpovídajícím intenzitám úmrtnosti podle věku zaznamenaným v příslušném kalendářním roce či jinak definovaném kalendářním období. Střední délka života v Praze rostla pomaleji než v jiných krajích, drží si ale prvenství u mužů i u žen. Růst počtu nejstarších věkových skupin obyvatel v populaci je ovlivňován jak početností jednotlivých kohort (nepravidelnostmi věkové struktury), tak vývojem úmrtnosti, respektive střední délky života. Dlouhodobým trendem demografického vývoje Prahy a dalších krajů ČR je růst naděje dožití při narození a stárnutí populace i přes rostoucí podíl dětské složky (ČSÚ, 2017) 1. Současně ubývá obyvatel v produktivním věku, tento úbytek je nicméně v Praze zpomalován intenzivní imigrací. V období 2015 2016 střední délka života v Praze dosahovala 78,0 let u mužů a 82,7 let u žen. Mezi roky 2006 až 2016 střední délka života (naděje dožití při narození) v Praze vrostla u mužů o 2,8 roku, u žen o půl roku méně, tj. o 2,3 roku. Jak ukazuje graf níže, délka života se v uplynulých deseti letech zvýšila nejvíce u mužů ve Středočeském kraji, a to o 3,5 roku. Naopak nejméně v Karlovarském kraji, a to o 2,2 roku. Rychleji než v Praze rostla délka života ještě v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina (shodně o 3,3 roku), Libereckém (o 3,2 roku) a Pardubickém kraji (o 3,0 roky). Rozdíl v délce života žen a mužů v Praze se za deset let snížil o půl roku z 5,2 v období 2005-2006 (75,2 a 80,4 let) na 4,7 roku v období 2015-2016 (82,7 a 78,0 let). Přírůstky v délce života za období 2005 2006 až 2015 2016 v krajích ČR 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2,8 2,3 Muži Ženy Zdroj: Český statistický úřad 1 Vývoj obyvatelstva České republiky 2016 Dostupné online: https://www.czso.cz/csu/czso/vyvoj-obyvatelstva-ceske-republiky-2016 9
Přestože střední délka života v Praze rostla pomaleji než v některých jiných krajích České republiky, drží si v mezikrajském srovnání prvenství u mužů i u žen. Ženy v Praze žijí v průměru 82,7 let, následují ženy v Jihomoravském kraji s hodnotou jen o desetinu nižší (82,6 roku) a ženy v Kraji Vysočina (82,4 roku). Na opačném konci stojí ženy v Karlovarském kraji (80,7 roku) a v Ústeckém kraji (79,5 roku). Rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší střední délkou života mužů (Praha a Ústecký kraj) se v uplynulých deseti letech nezměnil. Muži v Praze žijí přesně o 4 roky déle než muži v Ústeckém kraji, stejně jako před deseti lety. V případě žen se rozdíl mezi prvním a posledním krajem v délce života (rovněž Praha a Ústecký kraj) dokonce zvýšil z 2,9 roku v letech 2005-2006 na 3,2 roku v letech 2015-2016 (82,7 oproti 79,5 roku). Střední délka života žen a mužů v krajích ČR za období 2015-2016 84 82 80 78 76 74 72 70 68 82,7 78,0 Muži Ženy Zdroj: Český statistický úřad 10
Vývoj úrovně plodnosti Úhrnná plodnost vyjadřuje počet živě narozených dětí připadající na jednu ženu za celé její reprodukční období (15 49 let) za předpokladu, že by plodnost zůstala po celou tuto dobu na stejné úrovni jako v daném kalendářním roce nebo jinak vymezeném období. Pokud jde o úroveň plodnosti, ta je v Praze tradičně nejnižší ze všech krajů. Míra úhrnné plodnosti se za posledních deset let v ČR zvýšila o z 1,33 na 1,63 dítěte na jednu ženu. V roce 2014 se ukazatel úhrnné plodnosti v ČR po dvaceti letech poprvé dostal z oblasti nízké úrovně plodnosti (1,30 1,49 dítěte na jednu ženu) (ČSÚ, 2017). V Praze míra úhrnné plodnosti v roce 2016 dosáhla hodnoty 1,495. Nejvyšší míra plodnosti v mezikrajském srovnání v roce 2016 byla v Libereckém kraji (1,769) a Středočeské, kraji (1,689). Srovnání míry úhrnné plodnosti v krajích v roce 2016 ukazuje graf níže. Průměrný věk matek při narození prvního dítěte vzrostl za posledních deset let o necelé dva roky na 32,5 let. Míra úhrnné plodnosti v krajích ČR v roce 2016 1,80 1,75 1,70 1,65 1,60 1,55 1,50 1,45 1,40 1,35 úhrnná plodnost průměr ČR Zdroj: Český statistický úřad 11
Bilance obyvatelstva (migrační a přirozený přírůstek / úbytek) Jak ukazuje tabulka níže, počet obyvatel hl. města Prahy se během poslední dekády zvyšoval zejména v důsledku pozitivního salda stěhování (migrace). Mezi roky 2006 až 2016 bylo saldo stěhování každý rok, kromě roku 2013, kladné. Nejvyšší migrační přírůstek v minulé dekádě byl zaznamenán v roce 2007 (přírůstek stěhováním ve výši necelých 23 tisíc obyvatel), následuje rok 2008 (19 tisíc). Za celé desetileté období se do hlavního města přistěhovalo 420,5 tisíc obyvatel. Pětina z nich (83,5 tisíc) byla ve věku 25 až 29 let. Druhou nejpočetnější věkovou kategorií byli lidé ve věku 30 až 34 let (67 tisíc) a třetí lidé ve věku 20 až 24 let (60,8 tisíc). Tyto tři věkové skupiny (20 až 34 let) dohromady tvořily přesně polovinu všech přistěhovalých. Naopak se vystěhovalo se za posledních deset let z Prahy 319,5 tisíc lidí, tj. o 101 tisíc méně než přistěhovalých. Nejpočetnější věkovou kategorií vystěhovalých jsou lidé ve věku 25 až 29 let a 30 až 34 let. Od roku 1990 do roku 2006 byl přirozený přírůstek v Praze ve všech letech záporný. Naopak v posledních deseti letech byl v celém období kladný. Od roku 2006 do roku 2016 se v Praze živě narodilo 156 tisíc dětí, zemřelo 135 tisíc osob. Přírůstek přirozenou měnou tak činil 21 tisíc obyvatel, což je druhá nejvyšší hodnota po Středočeském kraji. Tento vývoj odráží růst porodnosti v minulých letech. Pohyb obyvatelstva v hl. městě Praze v letech 2006 až 2016 ukazuje tabulka níže. Pohyb obyvatelstva v hl. městě Praze v letech 2006 až 2016 Střední stav obyvatel Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek (úbytek) Přirozený Stěhováním Celkový 2006 1 183 576 12 530 12 274 45 061 38 801 256 6 260 6 516 2007 1 196 454 13 195 12 208 54 811 31 827 987 22 984 23 971 2008 1 225 281 14 339 12 269 47 194 28 150 2 070 19 044 21 114 2009 1 242 956 14 488 12 365 38 094 24 402 2 123 13 692 15 815 2010 1 251 726 14 792 12 266 33 461 27 855 2 526 5 606 8 132 2011 1 237 943 13 968 12 092 28 291 22 540 1 876 5 751 7 627 2012 1 243 695 14 176 12 411 32 194 28 843 1 765 3 351 5 116 2013 1 244 762 13 867 12 149 30 473 35 770 1 718-5 297-3 579 2014 1 251 075 14 624 12 118 40 332 26 960 2 506 13 372 15 878 2015 1 262 507 14 759 12 420 33 711 27 680 2 339 6 031 8 370 2016 1 272 732 14 929 12 141 36 901 26 630 2 788 10 271 13 059 Zdroj: Český statistický úřad 12
V roce 2016 se do hlavního města přistěhovalo 36,9 tisíc obyvatel a vystěhovalo 26,6 tisíc osob. Přírůstek stěhováním (pozitivní saldo migrace) tak činil 10,3 tisíc obyvatel. Živě se narodilo 14,9 tisíc dětí a zemřelo 12,1 tisíc osob. Přirozený přírůstek tak činil 2,8 tisíce. Celkový přírůstek byl 13 tisíc obyvatel, z toho nejvíce ve SO Praha 6 (+2,7 tis. obyvatel) a Praha 5 (+1,6 tis. obyvatel). Nejvyšší celkový přírůstek obyvatel v přepočtu na 1000 obyvatel byl ve SO Praha 22 (29,0 ) a SO Praha 6 (24,0 ). Největší přirozený přírůstek byl v roce 2016 ve správních obvodech SO Praha 22 (9,0 ) a SO Praha 19 (8,6 ), záporný přírůstek (úbytek) byl ve SO Praha 6, SO Praha 10 a SO Praha 4 (shodně -0,8 ) a SO Praha 8 (-0,2 ). Největší migrační přírůstek byl ve správních obvodech Praha 6 (24,8 ) a Praha 22 (20,1 ). Úbytek obyvatel stěhováním byl zaznamenán ve třech správních obvodech: SO Praha 17 (-3,4 ), SO Praha 2 (-2,2 ) a SO Praha 1 (-1,9 ). Migrační a přirozený přírůstek ve 22 správních obvodech hl. města Prahy v roce 2016 SO Praha 4 SO Praha 6 SO Praha 10 SO Praha 8 SO Praha 1 SO Praha 16 SO Praha 20 SO Praha 21 SO Praha 3 SO Praha 19 SO Praha 22 SO Praha 2 SO Praha 11 SO Praha 17 SO Praha 9 SO Praha 12 SO Praha 7 SO Praha 18 SO Praha 15 SO Praha 14 SO Praha 5 SO Praha 13-500 0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 přirozený stěhováním Zdroj: Český statistický úřad 13
Následující dva kartogramy ukazují přirozený a migrační přírůstek obyvatel v 57 městských částech hl. města Prahy v roce 2016. Pouze v 10 z 57 městských částí Prahy bylo saldo migrace v roce 2016 záporné, v ostatních pak došlo k přírůstku obyvatel stěhováním. Nejvyšší relativní přírůstek stěhováním byl v roce 2016 evidován v MČ Praha-Královice, Praha-Dolní Chabry a Praha-Lochkov, a to 72 do od 52 obyvatel na tisíc obyvatel (viz kartogram níže). Největší úbytek stěhováním byl v MČ Praha-Přední Kopanina (-35,3 ), Praha-Nebušice a Praha-Nedvězí (shodně -13 ) Migrační přírůstek (úbytek) v městských částech hl. m. Prahy v roce 2016 Zdroj: Český statistický úřad, Veřejná databáze Přírůstek/úbytek osob stěhováním na 1 000 osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem 14
Přirozenou měnou ubylo obyvatel v MČ Praha 6 (-1,2 na 1000 obyvatel), Praha 4 (-1,1 ), Praha 10 (-0,8 ) a Praha 8 (-0,6 viz kartogram níže (nejsvětlejší části kartogramu). Naopak nejvyšší přirozený přírůstek byl evidován v MČ Praha-Vinoř, Praha 22 (13,9 ) a Praha-Štěrboholy (12, 4 ). Přirozený přírůstek (úbytek) obyvatel v městských částech hl. m. Prahy v roce 2016 Zdroj: Český statistický úřad, Veřejná databáze Přirozený přírůstek/úbytek osob na 1 000 osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem 15
Věková struktura obyvatel hl. města Prahy Základní věkové skupiny obyvatel hl. města Prahy v letech 2006 až 2016 se zvláštním zřetelem k populaci nad 65 let ukazuje tabulka níže. Základní věkové skupiny obyvatel hl. města Prahy v letech 2006 až 2016 (stav k 31.12. daného roku) Počet obyvatel v tom podle pohlaví v tom ve věku (let) Průměr. Index celkem muži ženy 0-14 15-64 65 + 80 + 85 + 95+ věk stáří 2006 1 188 126 570 881 617 245 144 560 857 342 186 224 48 872 16 992 952 41,8 128,8 2007 1 212 097 585 728 626 369 146 466 876 107 189 524 50 677 18 878 1 018 41,7 129,4 2008 1 233 211 599 038 634 173 150 109 887 943 195 159 52 201 20 571 1 071 41,6 130,0 2009 1 249 026 608 316 640 710 155 238 892 744 201 044 53 347 22 006 1 103 41,6 129,5 2010 1 257 158 612 072 645 086 161 294 889 974 205 890 54 931 23 197 1 044 41,6 127,6 2011 1 241 664 602 987 638 677 164 659 863 497 213 508 55 413 24 156 969 41,9 129,7 2012 1 246 780 605 484 641 296 170 253 856 494 220 033 56 093 24 863 887 41,9 129,2 2013 1 243 201 602 613 640 588 175 353 842 806 225 042 56 260 25 629 760 42,0 128,3 2014 1 259 079 610 376 648 703 182 500 846 961 229 618 56 148 26 382 875 42,0 125,8 2015 1 267 449 614 669 652 780 188 832 844 932 233 685 55 576 27 178 1 023 42,0 123,8 2016 1 280 508 621 565 658 943 194 897 846 980 238 631 55 376 27 818 952 42,0 122,4 Zdroj: Český statistický úřad, Veřejná databáze Jak ukazuje tabulka níže, index stáří vyjadřující poměr starší a dětské populace se za uplynulých deset let v Praze snížil z hodnoty 129 na 122. K 1. lednu 2017 tak v Praze na sto dětí ve věku 0 až 14 let připadalo 122 lidí ve věku 65 a více let. Index stáří u mužů zůstal prakticky nezměněn (pokles z 98,9 na 98,4), v případě žen poklesl z 160,1 na 147,7. Důvodem poklesu indexu stáří je zejména růst počtu obyvatel ve věkové kategorii do 14 let z důvodu zvýšené porodnosti. V případě mužů se do malé změny hodnoty indexu stáří promítl fakt, že počet mužů ve věku 65 a více let rostl relativně rychleji, než počet žen v důsledku rychleji se zlepšují úmrtnostních poměrů u mužů než u žen. V uplynulých deseti letech se počet obyvatel nad 65 let zvýšil o 52,4 tisíc osob (na necelých 239 tisíc), z toho bylo 25,2 tisíce mužů a 27,3 tisíce žen. Zatímco u žen se jednalo o početní růst o 24 procentních bodů, v případě mužů to bylo o 34 procentních bodů (ze 73 na 98 tisíc). Podrobnější pohled na věkovou strukturu obyvatel hlavního města Prahy podle bilance obyvatel ČSÚ ukazuje graf a tabulka níže. 16
Podle údajů ČSÚ žilo v hl. městě Praze ke konci roku 2016 necelých 28 tisíc osob ve věku 85 a více let (27 818), z toho více než dvě třetiny (68 %) tvořily ženy. Ve věku 90 a více let bylo k uvedenému datu v Praze necelých 9 tisíc osob (8 739), z toho 6 334 žen (72 %) a 2 405 mužů. Ve věku 95 a více let žilo v Praze ke konci roku 2016 celkem 1 261 osob, z toho 981 žen (78 %). Struktura obyvatelstva hl. m Prahy podle pohlaví a věku (k 31. 12. 2016) 95 a více let 981 280 90 až 94 let 85 až 89 let 80 až 84 let 75 až 79 let 70 až 74 let 65 až 69 let 60 až 64 let 55 až 59 let 50 až 54 let 45 až 49 let 40 až 44 let 35 až 39 let 30 až 34 let 25 až 29 let 20 až 24 let 15 až 19 let 10 až 14 let 5 až 9 let 1 až 4 roky 0 roků -60 000-40 000-20 000 0 20 000 40 000 60 000 80 000 Muži Ženy Zdroj: Český statistický úřad, Veřejná databáze 17
Struktura obyvatelstva hl. m Prahy podle věku v letech 2006 až 2016, pětileté věkové skupiny (stav k 31. 12.) 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 0 12 441 13 098 14 404 14 510 14 739 13 979 14 249 13 879 14 690 14 798 14 950 1-4 41 953 44 745 47 751 51 283 54 040 57 184 57 714 57 449 57 156 57 263 58 367 5-9 42 369 43 582 45 204 47 751 50 860 51 568 55 744 60 409 64 893 68 575 70 054 10-14 47 797 45 041 42 750 41 694 41 655 41 928 42 546 43 616 45 761 48 196 51 526 15-19 62 645 61 887 60 468 57 856 54 584 50 331 47 373 44 764 44 469 44 518 45 139 20-24 76 866 79 423 82 300 82 529 80 737 73 835 71 440 67 403 65 740 62 181 58 818 25-29 105 188 105 074 103 984 101 905 100 322 93 090 91 699 89 503 89 167 87 856 87 431 30-34 110 741 119 837 125 121 127 473 126 179 117 913 114 371 109 073 106 733 105 663 106 607 35-39 82 209 87 792 95 437 104 246 111 367 115 958 121 376 123 105 124 707 123 134 120 979 40-44 81 387 84 003 83 731 83 307 83 999 85 880 89 253 94 074 102 124 108 742 114 959 45-49 71 490 71 955 75 088 79 688 82 315 83 506 84 244 81 926 81 150 81 888 84 631 50-54 88 572 85 467 82 171 77 965 74 583 72 006 71 094 72 624 76 979 79 409 80 992 55-59 92 898 90 871 89 706 89 192 87 624 85 276 81 955 77 932 73 834 70 537 68 551 60-64 85 346 89 798 89 937 88 583 88 264 85 702 83 689 82 402 82 058 81 004 78 873 65-69 50 654 54 330 60 109 66 490 70 343 76 854 80 832 80 922 79 708 79 692 77 318 70-74 43 780 42 025 41 577 41 320 42 661 44 880 48 067 53 060 58 964 62 271 67 873 75-79 42 918 42 492 41 272 39 887 37 955 36 361 35 041 34 800 34 798 36 146 38 064 80-84 31 880 31 799 31 630 31 341 31 734 31 257 31 230 30 631 29 766 28 398 27 558 85-89 12 157 14 363 16 402 17 592 18 145 18 347 18 268 18 381 18 451 18 875 19 079 90-94 3 883 3 497 3 098 3 311 4 008 4 840 5 708 6 488 7 056 7 280 7 478 95 + 952 1 018 1 071 1 103 1 044 969 887 760 875 1 023 1 261 Celkem 1 188 126 1 212 097 1 233 211 1 249 026 1 257 158 1 241 664 1 246 780 1 243 201 1 259 079 1 267 449 1 280 508 Zdroj: Český statistický úřad, Veřejná databáze 18
Počet obyvatel ve věku 65 a více let a 80 a více let ve 22 správních obvodech hl. m Prahy k 31. 12. 2016 65 a více let 80 a více let Celkem SO Praha 1 4 964 1 164 29 587 SO Praha 2 8 033 1 947 49 335 SO Praha 3 13 098 3 532 73 095 SO Praha 4 31 658 8 790 137 900 SO Praha 5 14 373 2 996 87 699 SO Praha 6 23 997 7 505 115 358 SO Praha 7 7 163 1 701 44 654 SO Praha 8 24 484 4 589 113 758 SO Praha 9 10 802 2 198 57 048 SO Praha 10 24 945 7 597 109 336 SO Praha 11 18 244 2 915 84 744 SO Praha 12 12 130 2 093 65 757 SO Praha 13 8 421 1 413 66 438 SO Praha 14 6 504 1 239 49 001 SO Praha 15 7 748 1 287 47 998 SO Praha 16 4 249 944 24 291 SO Praha 17 4 430 787 31 051 SO Praha 18 4 104 737 30 072 SO Praha 19 1 991 489 13 804 SO Praha 20 2 469 522 15 304 SO Praha 21 2 890 531 18 368 SO Praha 22 1 934 400 15 910 Zdroj: Český statistický úřad, Veřejná databáze Podíly osob ve věku ve věku 65 a více let a 80 a více let na celkovém počtu obyvatel v 57 MČ ukazují kartogramy níže. 19
Nejvyšší podíl a počet osob ve věku nad 65 let je v nejlidnatějších správních obvodech SO Praha 4 a SO Praha 10 (23 % obyvatel ve věku 65 a více let), v SO Praha 8 a SO Praha 11 (22 %), SO Praha 6 (21 %). Naopak nejnižší podíly osob ve věku 65 a více let (v rozmezí 12 až 14 %) jsou ve správních obvodech SO Praha 22, SO Praha 13, SO Praha 14, SO Praha 18, SO Praha 17 a SO Praha 19. Nejnižší podíl lidí ve věku 65 a více let je v městské části Praha-Křeslice, a to necelých 11 % (10,6 %). Podíl osob ve věku ve věku 65 a více let v populaci 57 MČ v roce 2016 (%) Zdroj: data ČSÚ 20
Nejvyšší podíl a počet osob ve věku nad 80 let je ve správních obvodech SO Praha 10 (7,6 tisíc) a SO Praha 6 (7 tisíc), a to necelých 7 % (6,9 resp. 6,8 %), SO Praha 4 (6,4 %), v MČ Praha 4 (6,6 %), SO Praha 3 (4,8 %) a v MČ Praha 19 (4,8 %). Naopak nejnižší (v rozmezí 2 až 4 %) ve správních obvodech SO Praha 22, SO Praha 13, SO Praha 14, SO Praha 18, SO Praha 17 a SO Praha 19. Podíl osob ve věku ve věku 80 a více let v populaci 57 MČ v roce 2016 (%) Zdroj: data ČSÚ 21
Počet obyvatel ( tis.) Prognóza vývoje obyvatelstva hl. města Prahy Vývoj počtu obyvatel hl. m. Prahy a jeho správních obvodů je ovlivňován zejména vývojem migrace, která v rozhodující míře formuje nejen počet ale také věkovou, sociální a ekonomickou strukturu obyvatel, včetně podílu cizinců (Burcin, Kučera et al 2014). Právě zahraniční migrace má v Praze hlavní vliv na vývoj počtu obyvatel. Zatímco migrační saldo Prahy českých občanů je dlouhodobě záporné, počet přistěhovalých cizinců výrazně převyšuje počet vystěhovalých (Brabec 2015). 2 Podle poslední demografické prognózy hl. m. Prahy zpracované týmem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (Burcin, Kučera et al 2014) bude počet obyvatel Prahy a většiny 22 správních obvodů v příštích letech růst. Do roku 2050 by se podle střední, tedy nejpravděpodobnější varianty prognózy měl počet obyvatel Prahy zvýšit zhruba o pětinu oproti roku 2014. Do roku 2030 by se měl počet obyvatel v Praze zvýšit na 1 352 tisíc a do roku 2050 pak na 1 486 tis. obyvatel (Burcin, Kučera et al 2014). Prognóza vývoje počtu obyvatel hl. města Prahy (střední stav, k 1. 7.) do roku 2050 ve 3 variantách 1 800 1 700 1 600 Nízká varianta Vysoká varianta Střední varianta Reálný vývoj 1 500 1 400 1 300 1 200 1 100 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 2017 2019 2021 2023 2025 2027 2029 2031 2033 2035 2037 2039 2041 2043 2045 2047 2049 Zdroj: Prognóza vývoje obyvatelstva území hl. m. Prahy (Burcin, Kučera et al 2014) 2 Brabec, T. Demografie, bydlení a veřejná vybavenost: Demografie Analýza a prognóza demografického vývoje Prahy. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, červen 2015. Dostupné online: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/demografie/2_demografie_2015-06-29_final.pdf 22
K největšímu populačnímu růstu bude docházet v populačně menších správních obvodech s mladší věkovou strukturou a územím atraktivní pro další imigraci (novou výstavbu). Jedná se především o správní obvody lokalizované na východním okraji Prahy Praha 22, Praha 21, Praha 19, Praha 18. K poklesu počtu obyvatel bude naopak docházet především v centru města (Praha 1) a na vybraných velkých sídlištích (Praha 11, Praha 12). (Brabec 2015). K nejdynamičtějšímu růstu počtu obyvatel by mělo dojít ve SO Prahy 22, jehož obyvatelstvo by mělo do roku 2050 vzrůst na více než dvojnásobek současného stavu. S nadprůměrně vysokou dynamikou růstu v řádu několika desítek procent lze reálně počítat u většiny správních obvodů rozkládajících se ve východní části metropole (Burcin, Kučera et al 2014). Vedle celkového populačního přírůstku je však vzhledem k předmětu naší analýzy významná zejména proměna věkové struktury a pokračující demografické stárnutí charakterizované růstem počtu a podílu osob ve vyšších věkových kategoriích. Pro proces demografického stárnutí bude v příštích dekádách rozhodující přechod populačně silných ročníků narozených v období vysoké porodnosti na konci 40. a počátku 50. let do vyšších věkových kategorií. V horizontu prognózy, tedy do roku 2050 pak dále bude určující zejména přechod populačně silných kohort narozených v 70. letech 20. století (Burcin, Kučera et al 2014). Počet obyvatel ve věku 65 a více let by se měl podle střední varianty prognózy do roku 2050 zvýšit na více než 323 tisíc, což je téměř o 85 tisíc více než v roce 2016. Počet 75letých a starších by se měl zvýšit ze současných 93,4 tisíc (2016) na 172 tisíc (2050). Počet 80letých a starších by se měl zdvojnásobit ze současných 55,4 tisíc (2016) na více než 110 tisíc v roce 2050 a počet 85letých a starších by měl vzrůst více než 2,5 krát na téměř 66 tis. osob. Počet stoletých a starších by se měl do roku 2030 zvýšit téměř šestkrát na 808 osob a do roku 2050 téměř 27krát na 3 690 osob (Burcin, Kučera et al 2014) viz tabulka níže. Jen 15 procent z nich však bude starších 105 let. Průměrný věk by se měl zvýšit do roku 2050 ze současných 42 let na 43,9 let. Střední délka života by se podle demografů mohla zvýšit u mužů o 7,1 let na 84,4 let a u žen o 5,7 let na 87,8 let. Prognóza vývoje obyvatelstva v hl. městě Praze (2014 2050), střední varianta, vybrané věkové skupiny Věk 2014 2020 2030 2040 2050 0-19 222 027 244 031 257 884 266 918 278 614 20-64 791 736 781 073 827 023 862 467 883 357 65+ 228 884 252 395 267 304 288 920 323 194 75+ 90 890 109 485 146 355 153 819 171 823 85+ 26 554 29 480 42 697 61 167 65 766 100+ 137 233 808 1 469 3 690 Celkem 1 242 647 1 277 499 1 352 212 1 418 305 1 485 165 Zdroj: Prognóza vývoje obyvatelstva území hl. m. Prahy (Burcin, Kučera et al 2014) 23
Koncentrace seniorů se tak, jak budou stárnout původní sídlištní celky, bude přesouvat do okrajových obvodů Prahy a naopak podíl seniorů v historickém jádru bude nejnižší. V roce 2030 a 2050 budou nejvyšší podíl osob ve věku 65 a více let ve SO Praha 11 a 12 s více než čtvrtinovým podílem. Naopak na konci bude trojice centrálních SO SO Praha 1, 2 a 7 s podílem osob ve věku 65 let a starších na úrovni zhruba 13 až 15 % (Burcin, Kučera et al 2014) viz kartogram níže. Očekávaný podíl obyvatel ve věku 65 a více let v roce 2050 (střední varianta) Zdroj: Prognóza vývoje obyvatelstva území hl. m. Prahy (Burcin, Kučera et al 2014) 24
Následující tabulka ukazuje pravděpodobný počet obyvatel ve vyšších věkových kategoriích ve správních obvodech hl. m. Prahy v roce 2030 (Burcin, Kučera et al 2014). Zatímco ve SO Praha 13 a 15 by se měl počet osob nad 65 let zdvojnásobit, ve správních obvodech Praha 1, 2, 3, 4, 7 a 10 by měl poklesnout. Očekávaný počet obyvatel ve vyšších věkových kategoriích ve správních obvodech hl. m. Prahy v roce 2030 (střední varianta) 65 a více let 75 a více let 85 a více let 100 a více let Hl. m. Praha 267 304 146 355 42 697 808 Praha 1 3 954 2 022 597 18 Praha 2 6 798 3 474 972 22 Praha 3 12 541 6 430 1 739 30 Praha 4 30 148 17 164 6 321 122 Praha 5 16 613 8 536 2 386 52 Praha 6 23 779 13 623 4 423 120 Praha 7 6836 3556 983 18 Praha 8 24910 14961 4303 51 Praha 9 11998 6706 2359 31 Praha 10 24170 13619 4562 102 Praha 11 21790 13457 3434 56 Praha 12 15948 9048 2132 37 Praha 13 14790 6734 1591 29 Praha 14 9815 4680 1101 15 Praha 15 10792 5673 1497 25 Praha 16 5673 3021 893 16 Praha 17 7304 3545 776 15 Praha 18 5639 2982 734 12 Praha 19 2762 1411 384 9 Praha 20 3620 1886 493 7 Praha 21 4278 2288 626 12 Praha 22 3146 1539 393 7 Zdroj: Burcin, Kučera et al 2014. Prognóza vývoje obyvatelstva území hl. m. Prahy (červenec 2014) 25
V následujících dekádách by měl pokračovat pokles úmrtnosti a odpovídající růst hodnot naděje dožití, zejména ve věkových kategoriích nad 60 let. Pokračující výraznější pokles úmrtnosti u mužů než u žen by měl vést k dalšímu zmenšování rozdílu v naději dožití mezi muži a ženami. Ta by měla podle střední varianty prognózy úmrtnosti poklesnout ze současných 4,8 roku v roce 2014 až na 3,4 roku v horizontu roku 2050 (Burcin, Kučera et al 2014). Mírně by měla růst také úhrnná plodnost viz tabulka níže. Očekávaný vývoj úhrnné plodnosti a naděje dožití při narození (střední varianta) Rok Úhrnná plodnost Naděje dožití muži ženy 2013 1,36 77,48 82,24 2020 1,37 78,90 83,42 2030 1,40 81,01 85,09 2040 1,41 82,79 86,51 2050 1,42 84,40 87,79 Zdroj: Burcin, Kučera et al 2014. Prognóza vývoje obyvatelstva území hl. m. Prahy (červenec 2014) Při interpretaci výsledků prognóz je nezbytné pamatovat na to, že přesnost a tím i spolehlivost výsledků výrazně klesá se vzdalujícím se časovým horizontem. Odhady na období delší, než deset až patnáct let je proto nutné považovat za orientační. Z důvodu menších četností vykazují časové řady hodnot většiny ukazatelů za hlavní město a jeho správní obvody významně menší stabilitu než hodnoty za celou republiku. Při práci s výsledky této, stejně jako ostatních prognóz, je potřeba mít na paměti, že prognostické závěry jsou specifickým druhem kvalifikovaných odhadů. Jako takové mají pravděpodobnostní charakter a jsou tedy zatíženy vetší či menší mírou neurčitosti. S vědomím této skutečnosti musí být také interpretovány (Burcin, Kučera et al 2014). 26
Shrnutí hlavních zjištění Na území hl. města Prahy žilo ke konci roku 2016 více než 1 280 tisíc lidí, to je o 92 tisíc více než před deseti lety. V uplynulých deseti letech (2006-2016) se počet obyvatel nad 65 let v hl. městě Praze zvýšil o 52,4 tisíc osob na téměř 238,6 tisíc v roce 2016 (18,6 % celkové populace), z toho 140 tisíc žen (59 %). Na sto dětí ve věku 0 až 14 let připadalo zhruba 122 lidí ve věku 65 a více let. Počet lidí ve věku 80 a více let se za posledních deset let zvýšil o 6,5 tisíce na 55 tisíc. Tvoří tak 4,3 % populace Prahy. Střední délka života v Praze rostla pomaleji než v jiných krajích, drží si ale prvenství u mužů i u žen. V období 2015 2016 střední délka života v Praze dosahovala 78,0 let u mužů a 82,7 let u žen. Naděje dožití ve věku 60 roků stoupla u žen ve sledovaném období o 1,9 roku a u mužů o 1,8 roku. V roce 2016 tak měl 60letý obyvatel Prahy očekávanou dobu necelých 25 let v případě žen (přesně 24,5 roku) a 21,1 roku v případě mužů. Míra úhrnné plodnosti se za posledních deset let v ČR zvýšila o z 1,33 na 1,63 dítěte na jednu ženu. V Praze míra úhrnné plodnosti v roce 2016 dosáhla hodnoty 1,50. Průměrný věk matek při narození dítěte vzrostl za posledních deset let o necelé dva roky z 30,6 na 32,5 let. Od roku 1990 do roku 2006 byl přirozený přírůstek v Praze ve všech letech záporný. Naopak v posledních deseti letech byl v celém období kladný. Mezi roky 2006 až 2016 bylo saldo stěhování každý rok, kromě roku 2013, kladné. Přírůstek přirozenou měnou činil za 10 let 21 tisíc obyvatel, přírůstek stěhováním 101 tisíc. Podle poslední demografické prognózy hl. m. Prahy bude počet obyvatel Prahy a většiny 22 správních obvodů v příštích letech růst (Burcin, Kučera et al 2014). Do roku 2030 by se podle střední, tedy nejpravděpodobnější varianty prognózy měl počet obyvatel Prahy zvýšit na 1 352 tisíc a do roku 2050 na 1 486 tis. obyvatel. Střední délka života by se měla do roku 2050 zvýšit na 84,40 u mužů a 87,79 u žen. Počet obyvatel ve věku 65 a více let by se měl podle střední varianty prognózy do roku 2050 zvýšit na více než 323 tisíc. Počet 80letých a starších by se měl zdvojnásobit ze současných 55,4 tisíc (2016) na více než 110 tisíc v roce 2050. Koncentrace seniorů se tak, jak budou stárnout původní sídlištní celky, bude přesouvat do okrajových obvodů Prahy a naopak podíl seniorů v historickém jádru bude nejnižší. 27
Analýza nepojistných sociálních dávek s přímou souvislostí k potřebě péče V ČR existuje několik dávkových titulů, u nichž je východiskem pro přiznání nároku zdravotní stav žadatele. Jedná se v oblasti pojistných sociálních dávek především o invalidní důchody a v oblasti nepojistných sociálních dávek pak o dávky pro osoby se zdravotním postižením (příspěvek na zvláštní pomůcku a příspěvek na mobilitu), průkazy pro osoby se zdravotním postižením a především pak o příspěvek na péči. S ohledem na to, že posouzení nároku na invalidní důchody je založeno především na souhrnu medicínských diagnóz, není zcela vyhovující pro účely zjištění potřeb péče. Příspěvek na mobilitu a zvláštní pomůcku je odvozen od posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stejně jako nárok na průkaz pro osoby se zdravotním postižením a příspěvek na péči. S ohledem na počet dávek v populaci a komplexnost posuzování nároku na příspěvek na péči respektive průkazu osoby se ZP, jsou v následující části materiálu analyzovány tyto dva instituty. Pro účely srovnání situace v ČR, krajích, Praze a MČ Prahy je v materiálu používán přepočet na 1 000 obyvatel v dané věkové kategorii a dle pohlaví. Zdroje dat jsou čerpány jednak z databáze MPSV a jednak z otevřených zdrojů ČSÚ. Veškeré výpočty jsou založeny na vlastním zpracování. V případě přepočtu na 1000 obyvatel v Praze mají data týkající se věkové struktury drobně odlišné rozložení věkových kategorií, než data poskytnutá MPSV. Tento fakt ovšem nemá podstatný vliv na účel analýzy, tj. vzájemné porovnání územních celků z hlediska zátěže jednotlivými typy dávek. Z hlediska dalších typů nepojistných sociálních dávek je dobře sledovatelný také fenomén pokrytí nákladů na bydlení v populaci 65+. V závěru materiálu je uveden základní náhled na situaci v této oblasti, a to prostřednictvím analýzy počtu příjemců dávky Státní sociální podpory Příspěvku na bydlení. Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou ve sledované populaci 65+ zcela marginální. Průkaz osoby se zdravotním postižením Charakter dávky a jejich příjemců Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem TP (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže. 28
Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP/P (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru. Vyhláška č. 388/2011 Sb. stanoví, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace. Shrnutí pro účely analýzy potřebnosti služeb sociální a zdravotně sociální péče Počet a struktura příjemců předmětné dávky indikuje rozsah potřeb sociálních, zdravotně sociálních a zdravotních služeb. Struktura příjemců umožňuje indikovat rozsah typů služeb především s ohledem na jejich formu a dostupnost. Sociální služby, služby sociální péče, respektive služby sociálně zdravotní péče lze nahlížet způsobem, zda jsou dostupné v místech, kde je doložitelný výskyt potenciálních či skutečných klientů. Je na místě vycházet z hypotézy, že efektivita, potažmo dostupnost, služeb je určována místem jejich působení. Sebelépe organizovaná služba postrádá efektivitu, pokud je nabízena v místech, kde je potenciální poptávka nízká a samozřejmě naopak. Osoby, kterým je přiznán průkaz ve stupni TP nebo ZTP, vyžadují obvykle terénní a ambulantní služby sociální a zdravotně sociální péče, tj. pečovatelkou službu, osobní asistenci, průvodcovské a předčitatelské služby, tlumočnické služby, sociální rehabilitaci a tísňovou péči. V oblasti zdravotně sociální péče pak především domácí ošetřovatelskou péči. Osoby, kterým je přiznán průkaz ve stupni ZTP/P pak navíc vyžadují také služby ambulantního a pobytového charakteru, tj. centrum denních služeb, denní stacionář, týdenní stacionář a všechny formy pobytových služeb sociální péče, včetně režimu odlehčovacích služeb a zdravotních služeb charakteru domácí ošetřovatelské péče. Způsob zpracování a interpretace dat Počet držitelů průkazů osob se zdravotním postižením je popisován dle druhu průkazu (TP, ZTP, ZTP/P), dle věku a pohlaví. Z hlediska regionálního je sledován počet držitelů průkazů v krajích ČR, přičemž je sledováno, nakolik je situace v Praze srovnatelná se situací v ostatních regionech. V rámci Prahy jsou sledovány počty držitelů průkazů totožně jako v regionálním srovnání a současně je provedena územní analýza v členění na 22 MČ, případně 57 MČ. Pro účely územního srovnání slouží především zpracované kartogramy. Základním interpretačním principem je srovnání výskytu držitelů průkazů ve věkových kategoriích a z toho odvoditelné závěry z hlediska odhadu potřeb obyvatel v oblasti potřebnosti péče a současně provedení územního srovnání, a to především v rámci distribuce držitelů průkazů v hl. m. Praze. Pro účely tohoto srovnání jsou zvoleny odhady potřebnosti jednotlivých druhů služeb, a to dle předpokládaného počtu osob, které by mohly zvolit způsob zajištění péče prostřednictvím vhodného druhy služby. 29
Situace v ČR Průkaz osoby se zdravotním postižením Absolutní počet držitelů průkazů OZP dle věkových kategorií - červen 2016 Kraj TP ZTP ZTP/P muž žena muž žena muž žena 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ PHA 47 598 628 25 838 1 199 177 2 973 4 957 114 2 673 6 882 502 2 095 1 255 285 1 791 1 893 STČ 43 550 365 29 568 595 240 3 667 5 884 154 2 988 7 310 724 3 032 1 230 462 2 385 2 015 JHČ 20 318 198 11 290 269 131 2 276 4 225 82 1 913 5 337 354 1 498 641 225 1 267 964 PLZ 33 290 190 17 277 232 136 2 145 3 304 73 1 694 3 974 376 1 553 777 236 1 142 1 203 KV 15 130 76 6 113 105 46 835 912 26 547 1 124 223 697 307 132 741 516 UL 48 572 255 23 541 374 226 3 221 3 788 125 2 480 4 705 754 2 808 1 119 440 2 010 1 494 LBC 15 204 154 15 287 200 104 1 954 3 061 36 1 781 3 946 362 1 283 526 202 998 859 HK 22 191 144 10 187 205 171 1 789 3 417 79 1 435 4 442 376 1 429 680 221 1 213 1 058 PAR 22 287 170 10 279 233 135 1 655 2 838 71 1 313 3 491 402 1 482 664 234 1 080 1 039 VYS 9 219 117 7 156 149 99 1 900 3 597 46 1 477 4 482 278 1 377 559 190 941 719 JHM 45 673 411 17 657 631 323 4 020 6 790 144 3 232 8 356 668 2 821 1 640 431 2 056 2 087 OL 16 352 217 10 266 287 127 1 992 3 093 75 1 486 4 282 360 1 762 666 218 1 308 1 009 MS 46 602 374 30 562 503 241 3 090 4 252 133 2 480 5 912 643 3 343 1 456 473 2 648 2 348 ZL 11 258 147 5 214 184 146 2 308 3 968 78 1 721 5 576 397 1 568 799 281 1 269 1 312 ČR 392 5 244 3 446 215 5 235 5 166 2 302 33 825 54 086 1 236 27 220 69 819 6 419 26 748 12 319 4 030 20 849 18 516 Počet držitelů průkazů OZP na 1 000 obyvatel v dané věkové kategorii - červen 2016 Kraj TP ZTP ZTP/P muž žena muž žena muž žena 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ PHA 0,21 0,73 2,63 0,22 2,04 12,20 0,80 3,62 20,77 1,01 6,52 70,02 2,27 2,55 5,26 2,51 4,37 19,26 STČ 0,16 0,66 1,55 0,21 1,34 5,95 0,90 4,38 25,04 1,12 7,05 73,10 2,71 3,62 5,23 3,37 5,62 20,15 JHČ 0,17 0,79 1,63 0,18 1,43 5,17 1,13 5,68 34,68 1,37 9,41 102,59 3,04 3,74 5,26 3,76 6,23 18,53 PLZ 0,32 0,79 1,71 0,33 1,49 4,83 1,33 5,88 29,75 1,40 9,09 82,78 3,67 4,25 7,00 4,51 6,13 25,06 KV 0,29 0,69 1,36 0,22 1,18 4,44 0,88 4,44 16,26 0,96 5,71 47,49 4,25 3,70 5,47 4,89 7,73 21,80 UL 0,31 1,11 1,70 0,29 2,04 5,91 1,47 6,23 25,20 1,58 9,35 74,29 4,90 5,43 7,44 5,58 7,58 23,59 LBC 0,18 0,74 1,85 0,35 2,06 5,70 1,26 7,11 36,74 0,85 12,80 112,41 4,39 4,67 6,31 4,77 7,17 24,47 HK 0,22 0,56 1,30 0,20 1,08 4,38 1,73 5,25 30,74 1,55 8,28 94,93 3,79 4,20 6,12 4,34 7,00 22,61 PAR 0,23 0,89 1,73 0,21 1,68 5,61 1,43 5,11 28,82 1,46 7,93 84,08 4,25 4,57 6,74 4,82 6,52 25,02 VYS 0,10 0,68 1,19 0,15 0,95 3,60 1,09 5,94 36,72 0,98 8,98 108,16 3,05 4,31 5,71 4,06 5,72 17,35 JHM 0,21 0,91 1,83 0,16 1,74 6,86 1,53 5,41 30,31 1,33 8,56 90,82 3,16 3,79 7,32 3,98 5,45 22,68 OL 0,14 0,88 1,77 0,17 1,32 5,71 1,12 5,00 25,30 1,29 7,37 85,22 3,17 4,43 5,45 3,75 6,49 20,08 MS 0,22 0,78 1,66 0,27 1,43 5,49 1,13 4,01 18,84 1,21 6,33 64,52 3,01 4,34 6,45 4,31 6,76 25,63 ZL 0,11 0,70 1,30 0,10 1,14 4,03 1,43 6,26 35,08 1,49 9,17 122,03 3,89 4,25 7,06 5,36 6,76 28,71 ČR 0,20 0,79 1,73 0,22 1,55 6,23 1,20 5,07 27,19 1,25 8,04 84,15 3,34 4,01 6,19 4,09 6,16 22,32 30
Počet držitelů průkazů OZP - červen 2016 Kraj Absolutně V přepočtu na 1 000 obyvatel Celkem muži a ženy TP TP ZTP ZTP ZTP/P ZTP/P TP TP ZTP ZTP ZTP/P ZTP/P TP TP ZTP ZTP ZTP/P ZTP/P muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena abs rel abs rel abs rel PHA 1 273 2 062 8 107 9 669 3 852 3 969 2,05 3,13 13,04 14,67 6,20 6,02 3 335 2,60 17 776 13,88 7 821 6,11 STČ 958 1 192 9 791 10 452 4 986 4 862 1,45 1,76 14,81 15,41 7,54 7,17 2 150 1,61 20 243 15,12 9 848 7,35 JHČ 536 570 6 632 7 332 2 493 2 456 1,70 1,76 21,05 22,65 7,91 7,59 1 106 1,73 13 964 21,86 4 949 7,75 PLZ 513 526 5 585 5 741 2 706 2 581 1,79 1,80 19,48 19,66 9,44 8,84 1 039 1,80 11 326 19,57 5 287 9,14 KV 221 224 1 793 1 697 1 227 1 389 1,51 1,49 12,24 11,29 8,38 9,24 445 1,50 3 490 11,76 2 616 8,82 UL 875 938 7 235 7 310 4 681 3 944 2,15 2,27 17,76 17,66 11,49 9,53 1 813 2,21 14 545 17,71 8 625 10,50 LBC 373 502 5 119 5 763 2 171 2 059 1,72 2,24 23,64 25,72 10,03 9,19 875 1,99 10 882 24,70 4 230 9,60 HK 357 402 5 377 5 956 2 485 2 492 1,32 1,44 19,84 21,28 9,17 8,91 759 1,38 11 333 20,58 4 977 9,04 PAR 479 522 4 628 4 875 2 548 2 353 1,87 2,00 18,10 18,65 9,97 9,00 1 001 1,94 9 503 18,38 4 901 9,48 VYS 345 312 5 596 6 005 2 214 1 850 1,37 1,22 22,15 23,43 8,76 7,22 657 1,29 11 601 22,79 4 064 7,99 JHM 1 129 1 305 11 133 11 732 5 129 4 574 1,95 2,17 19,27 19,52 8,88 7,61 2 434 2,06 22 865 19,40 9 703 8,23 OL 585 563 5 212 5 843 2 788 2 535 1,89 1,74 16,81 18,04 8,99 7,83 1 148 1,81 11 055 17,44 5 323 8,40 MS 1 022 1 095 7 583 8 525 5 442 5 469 1,72 1,78 12,79 13,82 9,18 8,87 2 117 1,75 16 108 13,31 10 911 9,02 ZL 416 403 6 422 7 375 2 764 2 862 1,46 1,35 22,47 24,76 9,67 9,61 819 1,40 13 797 23,64 5 626 9,64 ČR 9 082 10 616 90 213 98 275 45 486 43 395 1,75 1,97 17,35 18,27 8,75 8,07 19 698 1,86 188 488 17,82 88 881 8,40 31
PHA STČ JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR PHA STČ JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR Průkazy celkem - podíl krajů Průkazy celkem v krajích na 1000 obyv celkem OL 6% MS 10% JHM 12% ZL 7% VYS 5% PHA 10% PAR 5% HK 6% STČ 11% LBC 5% JHC 7% UL 8% PLZ 6% KV 2% 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 Průkazy TP - podíl krajů OL 6% MS 11% JHM 12% ZL 4% VYS 3% PAR 5% PHA 17% HK 4% LBC 5% STČ 11% UL 9% KV 2% JHC 6% PLZ 5% 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 Průkazy TP v krajích na 1000 obyv celkem 32
PHA STČ JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR PHA STČ JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR OL 6% MS 9% JHM 12% Průkazy ZTP - podíl krajů VYS 6% ZL 7% PAR 5% PHA 9% STČ 11% HK 6% LBC 6% UL 8% JHC 7% PLZ KV 6% 2% 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 Průkazy ZTP v krajích na 1000 obyv celkem Průkazy ZTP/P - podíl krajů Průkazy ZTP/P v krajích na 1000 obyv celkem OL 6% MS 12% JHM 11% VYS 5% ZL 6% PAR 5% PHA 9% STČ 11% HK 6% LBC 5% JHC 5% PLZ 6% KV 3% UL 10% 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 33
34
35
36
Výklad k tabulkám, grafům a kartogramům: V České republice je celkem 297 067 obyvatel držitelů průkazů OZP. Poměr mužů a žen držitelů průkazů OZP je vyrovnaný ve věkových kategoriích do 65 let. V kategoriích nad 65 let je patrná převaha žen, což ovšem primárně souvisí s vyšším počtem žen v seniorském věku. Typický/nejčastější držitel průkazu OZP je žena nebo muž, starší 65 let, s těžkým nebo zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace (ZTP a ZTP/P). Jedná se o 52 % všech případů (155 tis. osob). Další významnou skupinu tvoří muži a ženy ve věku 18 až 65 let, držitelé průkazu ZTP a ZTP/P. Jedná se o 37% všech případů (109 tis. osob). Praha se ve srovnání s ostatními regiony a ČR celkem jeví jako region, který je nejméně zatížen počtem osob držitelů průkazu OZP, vyjma průkazu ve stupni TP, který je nejméně často využívaným institutem (z hlediska počtu je v rámci systému marginální). Zatímco v ČR jako celku je zhruba 26 obyvatel z tisíce držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, v Praze se jedná jen o cca 20 obyvatel z tisíce. V některých regionech dosahuje počet držitelů průkazů ZTP a ZTP/P míry přesahující 30 obyvatel z tisíce (např. Liberecký, Zlínský). Naopak srovnatelnými regiony jsou kraje Středočeský, Karlovarský a Moravskoslezský. V celorepublikovém srovnání představuje počet držitelů průkazů v Praze cca 9 až 10% z celkového počtu držitelů průkazů OZP, což zhruba odpovídá celkovému podílu obyvatel na obyvatelstvu ČR. Dílčí závěry: Počet osob držitelů průkazů OZP je v Praze relativně nižší, než celkově v ČR či v regionálním srovnání. Celkový počet držitelů průkazů OZP v Praze činí 28 932 osob, je však kumulován na malém území (podrobněji v části materiálu, který se věnuje situaci v Praze a jejich MČ), což umožňuje lépe odhadnout míru potřebné dostupnosti odpovídajících služeb. Počet držitelů průkazů OZP, a to především držitelů průkazů ZTP a ZTP/P indikuje předpokládaný rozsah péče následovně: o Počet držitelů průkazů ZTP a ZTP/P ve věku do 65 let indikuje potřebnost služeb, které jsou poskytovány terénním nebo ambulantním způsobem. Jedná se především o služby osobní asistence, průvodcovské a předčitatelské služby, tlumočnické služby, sociální rehabilitaci a sociálně aktivizační služby. o Počet držitelů průkazů ZTP a ZTP/P ve věku 65+ indikuje potřebnost služeb svým charakterem zaměřeným na zvládnutí běžných denních činností a chodu domácnosti a v případě osob s průkazem ZTP/P jde také o služby ambulantně pobytového či čistě pobytového charakteru, a to také v módu odlehčovacích služeb. Jde především o pečovatelskou službu, denní stacionáře, odlehčovací služby, pobytové služby a sociálně aktivizační služby. Určení referenční hladiny pro stanovení kapacity potřebných služeb je záležitostí expertního odhadu, přičemž se lze domnívat, že alespoň každý třetí držitel průkazu využije některou z výše uvedených služeb. Stanovení cílové/optimální kapacity je pak záležitostí odborné diskuse v rámci procesu strategického plánování. Odhad potřebné dostupnosti vybraných služeb je uveden v závěrečné části materiálu. 37
Situace v hl. m. Praze - Průkaz osoby se zdravotním postižením Absolutní počet držitelů průkazů OZP dle věkových kategorií - červen 2016 MČ TP ZTP ZTP/P muž žena muž žena muž žena 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ PHA 1 0 15 22 2 13 32 2 69 86 1 58 161 7 30 42 3 35 35 PHA 2 4 18 19 0 37 46 5 168 211 3 125 287 16 67 37 11 49 77 PHA 3 0 36 30 2 51 64 8 181 253 5 153 430 27 112 65 17 86 119 PHA 4 9 74 86 3 91 182 13 262 734 9 264 1 046 47 291 212 23 215 275 PHA 5 1 36 31 2 42 52 10 250 315 8 196 387 31 139 77 28 126 116 PHA 6 3 45 75 2 44 132 10 169 388 8 139 619 41 151 112 19 134 141 PHA 7 1 24 14 0 30 38 11 130 197 3 98 347 14 54 32 10 42 45 PHA 8 2 41 50 2 54 102 18 257 445 11 224 585 51 124 99 30 144 129 PHA 9 3 19 25 1 34 79 9 90 191 7 91 297 18 74 60 10 65 88 PHA 10 1 72 72 4 84 153 18 261 604 6 258 877 47 183 152 23 151 262 PHA 11 1 39 39 2 51 62 8 212 344 5 201 388 34 134 81 17 138 114 PHA 12 1 28 34 1 49 54 4 167 249 10 133 238 18 85 33 13 76 65 PHA 13 3 38 24 1 65 52 6 148 167 8 157 218 37 153 41 15 104 89 PHA 14 8 27 17 1 46 27 18 152 132 7 133 180 32 179 50 13 156 76 PHA 15 0 30 31 0 46 39 5 126 179 2 125 227 18 79 41 13 71 76 PHA 16 0 6 6 0 10 12 7 80 118 5 77 134 10 42 25 10 32 28 PHA 17 3 12 14 0 24 16 4 89 97 4 78 130 16 74 34 10 65 49 PHA 18 3 7 9 1 18 19 4 38 43 2 42 67 8 28 12 5 24 23 PHA 19 2 11 7 0 17 14 7 36 46 4 35 69 10 33 18 7 31 25 PHA 20 1 5 10 0 14 3 1 23 53 3 32 65 4 22 15 4 22 25 PHA 21 0 8 6 1 9 14 9 36 60 1 23 68 4 20 13 2 18 23 PHA 22 1 7 7 0 9 7 0 29 45 2 31 62 12 21 4 2 7 13 Celkem 47 598 628 25 838 1 199 177 2 973 4 957 114 2 673 6 882 502 2 095 1 255 285 1 791 1 893 38
Počet držitelů průkazů OZP na 1 000 obyvatel v dané věkové kategorii - červen 2016 MČ TP ZTP ZTP/P muž žena muž žena muž žena 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ PHA 1 0,00 1,32 9,81 1,01 1,42 11,76 0,93 6,09 38,36 0,51 6,32 59,15 3,26 2,65 18,73 1,52 3,81 12,86 PHA 2 1,00 1,03 5,76 0,00 2,30 9,71 1,25 9,64 64,02 0,79 7,78 60,59 4,02 3,84 11,23 2,88 3,05 16,26 PHA 3 0,00 1,47 5,76 0,35 2,15 8,11 1,32 7,39 48,57 0,87 6,45 54,51 4,47 4,57 12,48 2,97 3,62 15,08 PHA 4 0,72 1,82 6,85 0,25 2,21 9,53 1,04 6,46 58,46 0,75 6,42 54,76 3,77 7,17 16,88 1,91 5,23 14,40 PHA 5 0,12 1,28 5,10 0,24 1,49 6,27 1,16 8,85 51,85 0,98 6,93 46,64 3,60 4,92 12,67 3,41 4,46 13,98 PHA 6 0,26 1,32 7,87 0,18 1,27 9,12 0,86 4,97 40,71 0,72 4,03 42,79 3,51 4,44 11,75 1,71 3,88 9,75 PHA 7 0,24 1,58 4,86 0,00 2,12 8,87 2,62 8,58 68,40 0,75 6,93 81,02 3,34 3,56 11,11 2,49 2,97 10,51 PHA 8 0,18 1,22 4,97 0,19 1,57 7,07 1,66 7,67 44,21 1,05 6,52 40,57 4,69 3,70 9,84 2,85 4,19 8,95 PHA 9 0,55 1,08 5,88 0,18 1,93 12,06 1,65 5,10 44,90 1,27 5,16 45,36 3,29 4,20 14,10 1,81 3,69 13,44 PHA 10 0,10 2,20 7,58 0,44 2,54 9,90 1,87 7,99 63,62 0,66 7,81 56,76 4,89 5,60 16,01 2,54 4,57 16,96 PHA 11 0,13 1,54 4,86 0,27 1,95 6,07 1,03 8,39 42,83 0,68 7,69 37,99 4,37 5,30 10,08 2,32 5,28 11,16 PHA 12 0,16 1,37 6,35 0,17 2,32 7,97 0,66 8,18 46,52 1,66 6,30 35,12 2,95 4,16 6,16 2,16 3,60 9,59 PHA 13 0,45 1,73 6,52 0,16 2,82 10,97 0,90 6,75 45,39 1,26 6,81 45,97 5,55 6,98 11,14 2,36 4,51 18,77 PHA 14 1,52 1,67 6,08 0,21 2,83 7,28 3,42 9,38 47,24 1,48 8,17 48,52 6,07 11,04 17,90 2,74 9,59 20,49 PHA 15 0,00 1,99 9,49 0,00 2,97 8,70 1,01 8,37 54,79 0,42 8,07 50,66 3,63 5,25 12,55 2,73 4,58 16,96 PHA 16 0,00 0,81 3,27 0,00 1,36 4,97 2,55 10,82 64,31 1,96 10,46 55,51 3,65 5,68 13,62 3,93 4,35 11,60 PHA 17 0,98 1,20 7,30 0,00 2,24 6,37 1,31 8,87 50,57 1,42 7,27 51,75 5,25 7,38 17,73 3,56 6,06 19,51 PHA 18 0,89 0,73 5,06 0,30 1,85 8,17 1,19 3,96 24,20 0,61 4,32 28,79 2,38 2,92 6,75 1,51 2,47 9,88 PHA 19 1,12 2,62 8,50 0,00 4,07 12,00 3,91 8,56 55,83 2,43 8,38 59,13 5,59 7,85 21,84 4,26 7,42 21,42 PHA 20 0,61 1,05 9,35 0,00 2,86 2,14 0,61 4,84 49,53 1,94 6,54 46,46 2,44 4,63 14,02 2,58 4,50 17,87 PHA 21 0,00 1,41 4,63 0,47 1,67 8,78 3,91 6,36 46,30 0,47 4,27 42,66 1,74 3,53 10,03 0,94 3,34 14,43 PHA 22 0,47 1,46 8,29 0,00 1,79 6,42 0,00 6,06 53,32 1,00 6,16 56,88 5,59 4,39 4,74 1,00 1,39 11,93 Celkem 0,38 1,49 6,39 0,21 2,09 8,54 1,44 7,43 50,43 0,97 6,66 49,04 4,08 5,23 12,77 2,43 4,46 13,49 39
Počet držitelů průkazů OZP - červen 2016 MČ Absolutně V přepočtu na 1 000 obyvatel Celkem muži a ženy TP TP ZTP ZTP ZTP/P ZTP/P TP TP ZTP ZTP ZTP/P ZTP/P TP TP ZTP ZTP ZTP/P ZTP/P muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena abs rel abs rel abs rel PHA 1 37 47 157 220 79 73 2,36 3,39 9,99 15,85 5,03 5,26 84 2,84 377 12,74 152 5,14 PHA 2 41 83 384 415 120 137 1,66 3,37 15,54 16,85 4,86 5,56 124 2,51 799 16,20 257 5,21 PHA 3 66 117 442 588 204 222 1,85 3,13 12,36 15,75 5,70 5,95 183 2,50 1 030 14,09 426 5,83 PHA 4 169 276 1 009 1 319 550 513 2,58 3,82 15,38 18,25 8,38 7,10 445 3,23 2 328 16,88 1 063 7,71 PHA 5 68 96 575 591 247 270 1,58 2,14 13,39 13,20 5,75 6,03 164 1,87 1 166 13,30 517 5,90 PHA 6 123 178 567 766 304 294 2,23 2,96 10,26 12,74 5,50 4,89 301 2,61 1 333 11,56 598 5,18 PHA 7 39 68 338 448 100 97 1,75 3,03 15,21 19,98 4,50 4,33 107 2,40 786 17,60 197 4,41 PHA 8 93 158 720 820 274 303 1,71 2,66 13,22 13,83 5,03 5,11 251 2,21 1 540 13,54 577 5,07 PHA 9 47 114 290 395 152 163 1,72 3,84 10,60 13,30 5,56 5,49 161 2,82 685 12,01 315 5,52 PHA 10 145 241 883 1 141 382 436 2,80 4,19 17,05 19,83 7,38 7,58 386 3,53 2 024 18,51 818 7,48 PHA 11 79 115 564 594 249 269 1,92 2,63 13,73 13,60 6,06 6,16 194 2,29 1 158 13,66 518 6,11 PHA 12 63 104 420 381 136 154 1,98 3,07 13,18 11,24 4,27 4,54 167 2,54 801 12,18 290 4,41 PHA 13 65 118 321 383 231 208 2,01 3,45 9,95 11,21 7,16 6,09 183 2,75 704 10,60 439 6,61 PHA 14 52 74 302 320 261 245 2,14 2,99 12,44 12,94 10,75 9,91 126 2,57 622 12,69 506 10,33 PHA 15 61 85 310 354 138 160 2,62 3,44 13,32 14,32 5,93 6,47 146 3,04 664 13,83 298 6,21 PHA 16 12 22 205 216 77 70 1,00 1,79 17,12 17,53 6,43 5,68 34 1,40 421 17,33 147 6,05 PHA 17 29 40 190 212 124 124 1,93 2,49 12,67 13,21 8,27 7,72 69 2,22 402 12,95 248 7,99 PHA 18 19 38 85 111 48 52 1,29 2,48 5,77 7,24 3,26 3,39 57 1,90 196 6,52 100 3,33 PHA 19 20 31 89 108 61 63 2,93 4,44 13,06 15,46 8,95 9,02 51 3,69 197 14,27 124 8,98 PHA 20 16 17 77 100 41 51 2,14 2,17 10,32 12,75 5,49 6,50 33 2,16 177 11,57 92 6,01 PHA 21 14 24 105 92 37 43 1,51 2,63 11,34 10,10 4,00 4,72 38 2,07 197 10,73 80 4,36 PHA 22 15 16 74 95 37 22 1,93 1,97 9,51 11,69 4,76 2,71 31 1,95 169 10,62 59 3,71 Celkem 1 273 2 062 8 107 9 669 3 852 3 969 2,05 3,13 13,04 14,67 6,20 6,02 3 335 2,60 17 776 13,88 7 821 6,11 40
Počet držitelů průkazů ZTP a ZTP/P v 57 MČ Prahy červen 2016 MČ 57 Průkaz ZTP muž celkem Na 1000 mužů Průkaz ZTP žena celkem Na 1000 žen Průkaz ZTP/P muž celkem Na 1000 mužů Průkaz ZTP/P žena celkem Na 1000 žen Praha 1 Praha 2 157 384 9,99 15,54 220 415 15,85 16,85 79 120 5,03 4,86 73 137 5,26 5,56 Praha 3 442 12,36 588 15,75 204 5,70 222 5,95 Praha 4 970 15,93 1 269 18,83 474 7,78 439 6,51 Praha 5 555 13,47 572 13,31 238 5,78 263 6,12 Praha 6 519 10,58 710 13,20 273 5,56 269 5,00 Praha 7 329 15,22 434 19,96 97 4,49 97 4,46 Praha 8 672 13,50 768 14,10 250 5,02 282 5,18 Praha 9 290 10,60 395 13,30 152 5,56 163 5,49 Praha 10 883 17,05 1 141 19,83 382 7,38 436 7,58 Praha 11 536 14,29 560 14,00 238 6,34 257 6,42 Praha 12 377 14,08 336 11,69 117 4,37 137 4,77 Praha 13 306 10,20 364 11,39 220 7,33 194 6,07 Praha 14 284 12,32 302 12,84 249 10,80 233 9,91 Praha 15 250 15,56 268 15,56 104 6,47 117 6,79 Praha 16 83 19,56 107 25,73 30 7,07 24 5,77 Praha 17 156 13,15 172 13,62 107 9,02 100 7,92 Praha 18 85 9,04 111 11,22 48 5,11 52 5,26 Praha 19 34 10,04 35 9,61 18 5,32 16 4,39 Praha 20 77 10,32 100 12,75 41 5,49 51 6,50 Praha 21 61 11,26 60 11,13 26 4,80 21 3,90 Praha 22 51 9,57 72 12,97 26 4,88 16 2,88 Běchovice 19 13,45 17 14,05 3 2,12 8 6,61 Benice 1 3,12 2 5,76 3 9,35 1 2,88 Březiněves 3 3,93 5 6,45 2 2,62 4 5,16 Čakovice 37 6,94 46 8,44 23 4,32 26 4,77 Ďáblice 26 14,80 24 12,94 13 7,40 12 6,47 D. Chabry 19 8,76 23 10,39 9 4,15 5 2,26 D. Měcholupy 11 7,93 16 11,32 9 6,48 6 4,24 D. Počernice 18 14,79 18 14,91 12 9,86 12 9,94 Dubeč 14 7,67 15 7,96 8 4,38 13 6,90 Klánovice 17 10,10 13 7,41 6 3,56 10 5,70 Koloděje 8 10,78 2 2,64 2 2,70 4 5,28 Kolovraty 17 9,56 19 9,96 6 3,37 5 2,62 Královice 5 25,00 1 5,85 2 10,00 0 0,00 Křeslice 3 5,94 5 9,45 2 3,96 2 3,78 Kunratice 39 8,29 50 10,21 76 16,16 74 15,11 Libuš 43 8,44 45 8,75 19 3,73 17 3,31 Lipence 17 12,43 9 6,80 3 2,19 8 6,04 Lochkov 14 37,43 10 25,58 3 8,02 1 2,56 Lysolaje 6 8,51 6 8,24 5 7,09 4 5,49 Nebušice 9 5,46 15 9,21 11 6,68 5 3,07 Nedvězí 0 0,00 1 6,67 0 0,00 0 0,00 Petrovice 28 9,64 42 13,58 13 4,48 21 6,79 Př. Kopanina 3 8,57 0 0,00 2 5,71 0 0,00 Řeporyje 15 6,61 19 8,54 11 4,85 14 6,29 Satalice 4 2,96 10 8,52 9 6,66 10 8,52 Slivenec 20 11,50 19 10,58 9 5,18 7 3,90 Suchdol 30 8,63 35 9,67 13 3,74 16 4,42 Šeberov 16 10,28 14 8,93 3 1,93 8 5,11 Štěrboholy 7 6,41 13 11,70 4 3,66 3 2,70 Troja 9 14,75 14 20,53 3 4,92 0 0,00 Újezd 9 6,04 15 9,54 6 4,02 2 1,27 Vel. Chuchle 19 16,13 14 11,24 13 11,04 8 6,43 Vinoř 14 6,74 17 7,82 11 5,29 11 5,06 Zbraslav 72 14,98 76 14,61 28 5,82 29 5,57 Zličín 34 10,84 40 11,66 17 5,42 24 7,00 Praha 8 107 13,04 9 669 14,67 3 852 6,20 3 969 6,02 41
Praha - průkazy TP dle věku Praha 11; 6% Průkazy TP - podíl MČ Průkazy TP 66-80 1 201 36% Praha 9; 5% Praha 10; 12% Praha 12; 5% Praha 13; 5% Praha 14; 4% Praha 15; 4% Průkazy TP 18-65 1 436 43% Průkazy TP 0-17 72 2% Průkazy TP 80+ 626 19% Praha 7; 3% Praha 8; 8% Praha 6; 9% Praha 5; 5% Praha 4; 13% MČ 15 až 22; 14% Praha 1; 3% Praha 2; 4% Praha 3; 5% Praha 16; 1% Praha 17; 2% Praha 18; 2% Praha 19; 1% Praha 20; 1% Praha 21; 1% Praha 22; 1% Praha - Průkazy ZTP dle věku Průkazy ZTP 66-80 7 131 40% Průkazy ZTP 80+ 4 708 26% Průkazy ZTP 18-65 5 646 32% PrůkazyZTP 0-17 291 2% Praha 9; 4% Praha 10; 11% Praha 8; 9% Praha 7; 4% Praha 6; 7% Praha 5; 7% Průkazy ZTP - podíl MČ Praha 11; 7% Praha 4; 13% Praha 12; 5% MČ 15 až 22 14% Praha 13; 4% Praha 3; 6% Praha 14; 3% Praha 1; 2% Praha 2; 4% Praha 15; 4% Praha 16; 2% Praha 17; 2% Praha 18; 2% Praha 19; 1% Praha 20; 1% Praha 21; 1% Praha 22; 1% 42
Průkazy ZTP/P 18-65 3 886 50% Praha - Průkazy ZTP/P podle věku Průkazy ZTP/P 66-80 1 716 22% Průkazy ZTP/P 0-17 787 10% Průkazy ZTP/P 80+ 1 432 18% Praha 9; 4% Praha 7; 3% Praha 8; 7% Praha 10; 10% Praha 6; 8% Praha 5; 7% Průkazy ZTP/P - podíl MČ Praha 11; 7% Praha 4; 14% Praha 12; 4% Praha 13; 6% Praha 14; 6% MČ 15 až 22; 15% Praha 1; 2% Praha 2; 3% Praha 3; 5% Praha 15; 4% Praha 16; 2% Praha 17; 3% Praha 18; 2% Praha 19; 1% Praha 20; 1% Praha 21; 1% Praha 22; 1% 43
Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Praha 21 Praha 22 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Praha 21 Praha 22 1 000 Průkazy ZTP 18 až 65 - absolutně a v přepočtu na 1000 obyv Průkazy ZTP 18-65 1 000 Průkazy ZTP 65+ - absolutně a v přepočtu na 1000 obyv 100 Průkazy ZTP 18-65 Na 1000 obyv v kategorii 100 Průkazy ZTP 65+ 10 10 1 1 1 000 100 Průkazy ZTP/P 18 až 65 - absolutně a v přepočtu na Průkazy ZTP/P 18-65 1000 obyv Průkazy ZTP/P 18-65 Na 1000 obyv v kategorii 1 000 100 Průkazy ZTP/P 65+ - absolutně a v přepočtu na 1000 obyv Průkazy ZTP/P 65+ Průkazy ZTP/P 65+ na 1000 obyv v kategorii 10 10 1 1 44
1 400 1 200 Průkazy ZTP a ZTP/P - podíl mužů a žen ve 22 MČ 1 000 800 600 400 Průkaz ZTP muž celkem Průkaz ZTP žena celkem Průkaz ZTP/P muž celkem Průkaz ZTP/P žena celkem 200 0 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 80 Průkazy ZTP a ZTP/P - podíl mužů a žen v MČ 23 až 57 70 60 50 Průkaz ZTP muž celkem Průkaz ZTP žena celkem Průkaz ZTP/P muž celkem Průkaz ZTP/P žena celkem 40 30 20 10 0 45
1 200 Průkazy ZTP a ZTP/P - podíl mužů a žen 65+ ve 22 MČ 1 000 800 Průkaz ZTP muž 65+ 600 400 Průkaz ZTP žena 65+ Průkaz ZTP/P muž 65+ Průkaz ZTP/P žena 65+ 200 0 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 45 Průkazy ZTP a ZTP/P - podíl mužů a žen 65+ v MČ 23 až 57 40 35 30 25 Průkaz ZTP muž 65+ Průkaz ZTP žena 65+ Průkaz ZTP/P muž 65+ Průkaz ZTP/P žena 65+ 20 15 10 5 0 46
47
48
49
50
Přehled 57 MČ Prahy dle relativní zátěže počtem držitelů průkazů OZP (ZTP a ZTP/P) na 1000 obyvatel v dané věkové kategorii MČ 57 MČ 22 Průkazy ZTP Průkazy ZTP Průkazy ZTP Průkazy ZTP Průkazy ZTP/P Průkazy ZTP/P Průkazy ZTP/P Průkazy ZTP/P Průkazy ZTP/P Průkazy ZTP/P Průkazy ZTP 80+ Průkazy ZTP 65+ 0-17 18-65 66-80 celkem 0-17 18-65 66-80 80+ 65+ celkem Praha 1 Praha 1 0,73 6,19 33,95 101,37 49,76 12,74 2,43 3,17 12,89 24,05 15,51 5,14 Praha 2 Praha 2 1,03 8,75 47,16 108,37 61,99 16,20 3,46 3,46 9,20 29,79 14,19 5,21 Praha 3 Praha 3 1,11 6,92 41,50 80,97 52,15 14,09 3,74 4,10 9,62 26,05 14,05 5,83 Praha 4 Praha 4 0,91 6,52 47,07 81,88 56,84 17,45 2,58 5,33 11,18 24,32 14,87 7,12 Praha 5 Praha 5 0,94 7,99 39,74 83,68 48,91 13,39 3,51 4,71 9,75 28,35 13,63 5,95 Praha 6 Praha 6 0,80 4,64 29,85 69,29 42,49 11,95 2,80 4,18 7,33 17,39 10,55 5,27 Praha 7 Praha 7 1,53 7,78 54,00 146,30 76,04 17,60 2,80 3,33 8,31 19,87 11,07 4,47 Praha 8 Praha 8 1,48 7,19 33,26 79,06 41,82 13,82 3,64 3,92 7,52 18,08 9,49 5,10 Praha 9 Praha 9 1,46 5,13 38,59 70,97 45,18 12,01 2,55 3,94 10,00 28,21 13,70 5,52 Praha 10 Praha 10 1,28 7,90 45,65 90,69 59,37 18,51 3,75 5,08 9,91 31,85 16,60 7,48 Praha 11 Praha 11 0,82 8,33 33,04 77,90 40,16 14,14 3,43 5,55 8,79 22,21 10,92 6,39 Praha 12 Praha 12 1,30 7,53 30,02 89,80 40,44 12,84 2,79 3,98 5,36 21,13 8,11 4,57 Praha 13 Praha 13 1,17 6,97 41,45 70,99 46,42 10,82 4,25 5,74 10,33 41,22 15,51 6,68 Praha 14 Praha 14 2,55 8,84 39,18 84,00 47,58 12,58 4,56 10,44 14,69 37,14 18,90 10,35 Praha 15 Praha 15 0,62 9,58 43,50 109,89 53,94 15,56 3,27 5,36 8,82 48,35 15,04 6,64 Praha 16 Praha 16 4,16 13,39 58,82 130,68 75,79 22,62 1,19 5,74 12,29 22,73 14,76 6,43 Praha 17 Praha 17 1,13 8,87 36,84 108,94 49,15 13,40 4,74 7,11 14,74 40,65 19,16 8,45 Praha 18 Praha 18 1,52 6,32 32,82 82,96 41,20 10,16 3,28 4,11 8,99 33,63 13,11 5,18 Praha 19 Praha 19 1,76 4,77 31,57 62,69 40,82 9,82 0,59 4,29 11,36 17,91 13,31 4,84 Praha 20 Praha 20 1,26 5,70 39,03 80,46 47,79 11,57 2,51 4,56 11,81 32,57 16,20 6,01 Praha 21 Praha 21 1,49 5,83 34,87 122,61 49,10 11,20 0,37 4,45 6,68 30,65 10,57 4,35 Praha 22 Praha 22 0,36 6,57 47,00 114,07 60,97 11,30 2,89 3,07 4,00 34,22 10,29 3,86 Běchovice Praha 21 4,03 6,97 41,27 100,00 54,32 13,72 2,02 2,32 6,35 44,44 14,81 4,19 Benice Praha 22 0,00 2,35 23,53 0,00 21,51 4,49 20,13 2,35 0,00 0,00 0,00 5,99 Březiněves Praha 8 0,00 3,18 27,59 25,00 27,03 5,20 4,87 3,18 0,00 25,00 5,41 3,90 Čakovice Praha 18 1,48 4,97 26,25 54,98 32,08 7,70 2,96 4,06 4,37 30,93 9,76 4,55 Ďáblice Praha 8 1,12 8,36 48,78 78,95 54,87 13,84 5,59 6,97 6,65 17,54 8,85 6,92 D. Chabry Praha 8 0,00 4,95 39,11 65,57 44,01 9,58 4,55 2,29 5,59 0,00 4,55 3,19 D. Měcholupy Praha 15 0,00 3,33 40,82 177,42 68,40 9,64 5,76 3,89 12,24 16,13 13,03 5,35 D. Počernice Praha 14 1,69 7,35 38,46 101,85 52,97 14,85 3,38 7,35 21,98 37,04 25,42 9,90 Dubeč Praha 15 2,19 4,48 27,15 40,98 30,14 7,82 4,38 3,13 13,57 32,79 17,73 5,66 Klánovice Praha 21 2,30 4,22 13,18 92,86 29,81 8,73 2,30 1,05 9,42 50,00 17,88 4,65 Koloděje Praha 21 5,26 1,09 36,36 25,00 34,15 6,67 5,26 3,28 6,06 0,00 4,88 4,00 Kolovraty Praha 22 0,00 5,58 45,20 78,43 52,63 9,77 1,85 2,33 8,47 9,80 8,77 2,98 Královice Praha 22 0,00 9,30 54,55 100,00 61,54 16,17 10,99 4,65 0,00 0,00 0,00 5,39 Křeslice Praha 11 0,00 8,94 10,87 55,56 18,18 7,74 0,00 2,98 21,74 0,00 18,18 3,87 Kunratice Praha 4 0,81 5,34 33,33 75,54 42,17 9,27 5,27 17,40 23,81 39,57 27,11 15,63 Libuš Praha 12 0,48 5,68 25,12 105,00 37,65 8,60 1,43 3,35 8,37 5,00 7,84 3,52 Lipence Praha 16 0,00 6,78 27,25 54,95 32,75 9,66 4,90 1,85 8,17 21,98 10,92 4,09 Lochkov Praha 16 0,00 17,24 70,00 321,43 125,00 31,37 0,00 2,16 20,00 35,71 23,44 5,23 Lysolaje Praha 6 0,00 2,38 15,54 166,67 42,55 8,37 2,80 5,95 15,54 0,00 12,77 6,28 Nebušice Praha 6 1,19 4,20 20,64 63,83 28,30 7,33 3,57 2,10 16,06 21,28 16,98 4,88 Nedvězí Praha 22 16,13 0,00 0,00 0,00 0,00 3,30 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Petrovice Praha 15 0,89 6,65 46,27 76,92 51,66 11,67 1,78 4,92 5,97 55,94 14,76 5,67 Př. Kopanina Praha 6 0,00 2,13 29,85 0,00 22,47 4,34 0,00 4,26 0,00 0,00 0,00 2,89 Řeporyje Praha 13 0,00 3,87 32,76 58,25 36,98 7,57 0,97 5,27 7,71 48,54 14,47 5,56 Satalice Praha 19 1,66 4,51 12,58 37,04 16,13 5,54 6,64 5,15 9,43 74,07 18,82 7,52 Slivenec Praha 5 3,44 5,58 44,33 57,69 47,06 11,04 3,44 4,18 7,39 9,62 7,84 4,53 Suchdol Praha 6 0,67 3,21 31,42 63,06 39,81 9,16 0,00 4,36 1,08 27,03 7,96 4,09 Šeberov Praha 11 1,49 3,51 45,58 60,24 48,25 9,60 2,97 3,51 2,68 12,05 4,39 3,52 Štěrboholy Praha 15 0,00 4,43 39,13 100,00 50,00 9,08 0,00 2,22 17,39 0,00 14,29 3,18 Troja Praha 7 5,99 7,98 54,22 150,00 72,82 17,80 5,99 1,33 0,00 0,00 0,00 2,32 Újezd Praha 11 1,30 5,19 22,95 89,55 34,95 7,83 3,91 1,56 3,28 14,93 5,38 2,61 Vel. Chuchle Praha 16 1,67 5,00 48,23 89,29 59,10 13,62 6,67 5,71 12,86 44,64 21,28 8,67 Vinoř Praha 19 2,67 4,17 28,06 60,00 34,55 7,29 3,57 4,17 5,10 50,00 14,23 5,18 Zbraslav Praha 16 1,80 10,10 34,58 96,95 47,46 14,79 4,95 5,30 7,93 8,31 8,00 5,69 Zličín Praha 17 2,11 4,87 60,88 58,14 60,31 11,27 3,51 5,10 10,65 40,70 16,89 6,24 Průměr 1,57 6,13 36,40 84,71 46,31 11,55 3,54 4,30 9,01 24,62 12,21 5,42 Medián 1,17 5,70 36,84 80,46 47,06 11,20 3,38 4,11 8,79 24,32 13,31 5,21 130% a více mediánu 1,52 7,41 47,89 104,60 61,18 14,56 4,40 5,34 11,43 31,61 17,30 6,77 (+/-) 30% mediánu 70% a méně mediánu 0,82 3,99 25,79 56,32 32,94 7,84 2,37 2,87 6,15 17,02 9,32 3,65 51
Výklad k tabulkám, grafům a kartogramům: V Praze žije celkem 28 932 obyvatel držitelů průkazů OZP, což představuje 9,7% z celkového počtu těchto osob v ČR. Poměr mužů a žen držitelů průkazů OZP se výrazněji odlišuje pouze ve věkové kategorii 65+. Celkový počet osob v kategorii 65+ činí 16 814 (58% z celkového počtu držitelů průkazu OZP). Žen je 9 974, tj. 60% z celkového počtu osob v dané věkové kategorii. Typický/nejčastější držitel průkazu OZP je žena nebo muž, starší 65 let, s těžkým nebo zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace (ZTP a ZTP/P). Jedná se o 52 % všech případů (14,9 tis. osob). Další významnou skupinu tvoří muži a ženy ve věku 18 až 65 let, držitelé průkazu ZTP a ZTP/P. Jedná se o 33% všech případů (9,5 tis. osob). Pokud nahlížíme pouze na skupinu držitelů průkazů ZTP/P, pak skupina ve věku 18 až 65 let tvoří 50% všech držitelů průkazů tohoto typu (3,9 tis. osob). Struktura držitelů průkazů OZP se v hl. m. Praze nijak neliší od situace v ČR. Držitelů průkazů TP je v Praze celkem 3 335, což činí 11,5% z celkového počtu držitelů průkazů OZP. 55% držitelů průkazu TP je starších 65 let a 43% je ve věku 18 až 65 let. V Praze 4, Praze 6 a Praze 10 žije nejvíce držitelů průkazů TP a jejich podíl činí 34% v rámci Prahy. Držitelů průkazů ZTP je v Praze celkem 17 776, což činí 61,4% z celkového počtu držitelů průkazů OZP. 66% držitelů průkazu ZTP je starších 65 let a 32% je ve věku 18 až 65 let. V Praze 4, Praze 8 a Praze 10 žije nejvíce držitelů průkazů TP a jejich podíl činí 33% v rámci Prahy. Držitelů průkazů ZTP/P je v Praze celkem 7 821, což činí 27 % z celkového počtu držitelů průkazů OZP. 40% držitelů průkazu ZTP/P je starších 65 let a 50% je ve věku 18 až 65 let. V Praze 4, Praze 6 a Praze 10 žije nejvíce držitelů průkazů ZTP/P a jejich podíl činí 32% v rámci Prahy. V případě průkazů ZTP/P je na rozdíl od ostatních kategorií průkazů OZP převažující skupinou dle věku, skupina osob mezi 18 a 65 rokem věku. Počty držitelů průkazů ZTP a ZTP/P v přepočtu na 1000 obyvatel v dané věkové kategorii lépe vystihují zátěž jednotlivých městských částí. Z tabulek a grafů lze dovodit, že absolutní počet držitelů průkazů odpovídá obecně velikosti příslušné MČ, ovšem v přepočtu jsou již patrné rozdíly, které jsou z hlediska poměrně rovnoměrného rozložení výskytu držitelů průkazů OZP v Praze, v podstatě zanedbatelné. Pokud jsou zaznamenány vyšší přepočtené hodnoty, pak je to v případech malých MČ, kde je absolutní výskyt držitelů průkazů ve srovnání s rámcem Prahy marginální. Z grafů a především pak z kartogramů je možné dovodit, že držitelé průkazů OZP se vyskytují především v tzv. tradičních MČ, tj. MČ 1 až 22 a nejsilněji pak v MČ 1 až 10. V MČ 23 až 57 je počet držitelů průkazů OZP minimální z hlediska rámce Prahy. Jedná se celkem o 2 223 držitelů průkazů OZP, tj. 7,7% z celkového počtu držitelů průkazů OZP v Praze. V MČ 1 až 10 jde naopak o 18 512 držitelů průkazů OZP, což reprezentuje 64% z celkového počtu držitelů průkazů OZP v Praze. Lze se domnívat, v kontextu s demografickou prognózou, že v horizontu 20 let dojde k přesunu výskytu těchto osob z centrálních MČ do okrajových MČ, což přímo souvisí se stárnutím populace v nově budovaných sídlištních celcích. Dílčí závěry: Z hlediska sledování rozsahu potřeb osob držitelů průkazů OZP je patrné, že se tyto potřeby nejsilněji projevují v oblasti: o terénních služeb sociální péče pro osoby mladší 65 let, tj. především služby osobní asistence a další podpůrné terénní a ambulantní služby, o terénních a ambulantních služeb pro osoby starší 65 let, tj. především pečovatelskou službu, denní stacionáře a centra denních služeb, o pobytových služeb pro osoby starší 65 let. Dostupnost služeb dle území je nezbytné řešit především v oblasti terénních a ambulantních služeb, přičemž distribuce držitelů průkazů OZP v Praze poskytuje možnost stanovení vhodné referenční hladiny pro porovnání kapacit stávajících služeb a stanovení optimálních/cílových hodnot. Odhad potřebné dostupnosti vybraných služeb je uveden v závěrečné části materiálu. 52
Příspěvek na péči Příspěvek na péči je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách. Nárok na příspěvek má osoba starší 1 roku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. Tyto stupně závislosti se hodnotí podle počtu základních životních potřeb, které tato osoba není schopna bez cizí pomoci zvládat. Při posuzování stupně závislosti osoby se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost (péče o domácnost se neposuzuje do 18 let). Výše příspěvku na péči pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc 3 300 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost) 6 600 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost) 9 900 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost) 13 200 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost) Výše příspěvku na péči pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc 880 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost) 4 400 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost) 8 800 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost) 13 200 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost) Shrnutí pro účely analýzy potřebnosti služeb sociální a zdravotně sociální péče: Počet a struktura příjemců předmětné dávky indikuje rozsah potřeb sociálních, zdravotně sociálních a zdravotních služeb. Struktura příjemců umožňuje indikovat rozsah typů služeb především s ohledem na jejich formu a dostupnost. Osoby, kterým je přiznán příspěvek na péči ve stupni I. a II., vyžadují obvykle terénní a ambulantní služby sociální a zdravotně sociální péče, tj. pečovatelkou službu, osobní asistenci, průvodcovské a předčitatelské služby, tlumočnické služby, sociální rehabilitaci a tísňovou péči. V oblasti zdravotně sociální péče pak především domácí ošetřovatelskou péči. Osoby, kterým je přiznán příspěvek na péči ve stupni III. a IV. pak navíc vyžadují také služby ambulantního a pobytového charakteru, tj. centrum denních služeb, denní stacionář, týdenní stacionář a všechny formy pobytových služeb sociální péče, včetně režimu odlehčovacích služeb. Způsob zpracování a interpretace dat Počet příjemců příspěvku na péči je popisován dle stupně závislosti, dle věku a dle pohlaví. Údaje o příjemcích PnP umožňují sledovat také způsob péče, který příjemci zvolili. Z hlediska náhledu na potřeby těchto osob jde o zcela zásadní charakteristiku, která určuje preference osob závislých na pomoci jiné osoby a jejich blízkých. Z hlediska regionálního je sledován počet příjemců PnP v krajích ČR, přičemž je sledováno, nakolik je situace v Praze srovnatelná se situací v ostatních regionech. V rámci Prahy jsou sledovány počty příjemců PnP totožně jako v regionálním srovnání a současně je provedena územní analýza v členění na 22 MČ, případně 57 MČ. Pro účely územního srovnání slouží především zpracované kartogramy. Základním interpretačním principem je srovnání výskytu příjemců PnP ve věkových kategoriích a z toho odvoditelné závěry z hlediska odhadu potřeb obyvatel v oblasti potřebnosti péče a současně provedení územního srovnání, a to v rámci distribuce příjemců PnP v hl. m. Praze. 53
Situace v ČR příspěvek na péči Absolutní počet příjemců PnP dle věkových kategorií - červen 2016 Kraj I II III IV muž žena muž žena muž žena muž žena 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ PHA 568 1 001 1 715 387 970 5 388 446 1 257 2 118 229 1 048 5 180 300 862 1 370 163 637 2 807 208 415 457 112 345 1 344 STČ 888 1 343 1 982 608 1 114 5 809 530 1 733 2 334 295 1 377 5 628 358 1 254 1 624 191 921 3 509 305 731 717 183 530 1 918 JHČ 337 694 1 225 262 653 3 458 313 896 1 340 173 737 3 458 233 681 1 044 109 532 2 485 162 405 516 106 303 1 317 PLZ 380 610 946 249 580 2 579 348 887 1 230 174 633 3 047 216 691 970 95 521 1 976 147 459 455 105 308 1 205 KV 223 390 444 145 339 1 358 139 484 543 60 376 1 154 122 334 397 64 318 829 83 183 174 50 212 440 UL 717 1 384 1 403 482 1 240 4 097 574 1 924 1 890 301 1 465 4 240 392 1 251 1 305 180 883 2 629 305 667 498 180 430 1 345 LBC 317 606 822 233 492 2 369 251 730 883 120 570 2 217 186 532 744 91 418 1 604 154 301 271 75 213 746 HK 434 664 1 082 305 642 3 162 288 791 1 262 153 699 2 917 207 591 863 96 473 1 979 131 321 447 74 296 1 180 PAR 429 667 947 302 606 2 669 335 821 1 276 169 655 3 031 226 669 1 021 107 441 2 156 164 437 413 91 287 1 109 VYS 341 582 972 227 444 2 892 212 840 1 238 103 545 2 860 140 634 1 016 76 407 2 111 129 404 509 84 292 1 319 JHM 847 1 238 2 231 611 1 118 6 502 552 1 682 2 889 300 1 349 6 731 386 1 291 2 193 178 941 4 976 317 794 1 068 214 570 2 849 OL 452 905 1 335 344 713 3 816 265 1 006 1 443 132 750 3 443 163 758 1 097 96 525 2 341 180 512 501 109 407 1 349 MS 767 1 617 2 150 544 1 353 6 259 506 1 917 2 770 278 1 532 6 573 291 1 554 2 030 187 1 196 4 472 317 927 1 137 200 719 3 178 ZL 391 691 1 246 276 564 3 532 237 855 1 439 135 675 3 564 154 730 1 181 91 536 2 725 170 519 665 133 386 1 765 ČR 7 091 12 392 18 500 4 975 10 828 53 890 4 996 15 823 22 655 2 622 12 411 54 043 3 374 11 832 16 855 1 724 8 749 36 599 2 772 7 075 7 828 1 716 5 298 21 064 Počet příjemců PnP na 1 000 obyvatel v dané věkové kategorii - červen 2016 Kraj I II III IV muž žena muž žena muž žena muž žena 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ PHA 5,01 2,44 17,45 3,59 2,36 38,39 3,93 3,07 21,55 2,12 2,55 36,91 2,65 2,10 13,94 1,51 1,55 20,00 1,83 1,01 4,65 1,04 0,84 9,58 STČ 6,49 3,17 19,82 4,68 2,70 43,04 3,87 4,09 23,34 2,27 3,33 41,70 2,62 2,96 16,24 1,47 2,23 26,00 2,23 1,72 7,17 1,41 1,28 14,21 JHČ 5,64 3,41 23,55 4,64 3,31 49,54 5,24 4,41 25,76 3,06 3,73 49,54 3,90 3,35 20,07 1,93 2,70 35,60 2,71 1,99 9,92 1,88 1,54 18,87 PLZ 7,27 3,27 19,71 4,96 3,25 40,89 6,65 4,76 25,62 3,47 3,54 48,31 4,13 3,71 20,21 1,89 2,92 31,33 2,81 2,46 9,48 2,09 1,72 19,11 KV 8,26 4,07 18,76 5,69 3,67 41,91 5,15 5,05 22,94 2,35 4,07 35,61 4,52 3,49 16,77 2,51 3,44 25,58 3,07 1,91 7,35 1,96 2,30 13,58 UL 9,08 5,22 22,15 6,43 4,92 47,09 7,27 7,26 29,84 4,01 5,81 48,73 4,97 4,72 20,61 2,40 3,50 30,22 3,86 2,52 7,86 2,40 1,71 15,46 LBC 7,49 4,36 23,42 5,79 3,63 49,14 5,93 5,25 25,15 2,98 4,20 45,98 4,40 3,82 21,19 2,26 3,08 33,27 3,64 2,16 7,72 1,86 1,57 15,47 HK 8,52 3,83 23,12 6,34 3,84 49,12 5,65 4,57 26,97 3,18 4,18 45,31 4,06 3,41 18,44 1,99 2,83 30,74 2,57 1,85 9,55 1,54 1,77 18,33 PAR 8,83 4,03 22,81 6,58 3,82 46,85 6,89 4,96 30,73 3,68 4,13 53,20 4,65 4,04 24,59 2,33 2,78 37,84 3,38 2,64 9,95 1,98 1,81 19,47 VYS 7,28 3,54 23,46 5,11 2,86 51,17 4,53 5,11 29,88 2,32 3,51 50,60 2,99 3,86 24,52 1,71 2,62 37,35 2,76 2,46 12,28 1,89 1,88 23,34 JHM 7,82 3,28 24,25 5,93 3,05 49,24 5,10 4,46 31,40 2,91 3,68 50,98 3,56 3,42 23,83 1,73 2,57 37,69 2,93 2,10 11,61 2,08 1,56 21,58 OL 7,78 4,49 26,57 6,21 3,63 52,99 4,56 4,99 28,72 2,38 3,82 47,81 2,81 3,76 21,83 1,73 2,67 32,51 3,10 2,54 9,97 1,97 2,07 18,73 MS 6,99 4,13 23,46 5,22 3,57 46,70 4,61 4,89 30,23 2,67 4,05 49,04 2,65 3,97 22,16 1,79 3,16 33,37 2,89 2,37 12,41 1,92 1,90 23,71 ZL 7,45 3,68 27,27 5,58 3,12 52,38 4,52 4,56 31,49 2,73 3,73 52,86 2,93 3,89 25,85 1,84 2,96 40,42 3,24 2,77 14,55 2,69 2,13 26,18 ČR 7,20 3,66 22,30 5,32 3,30 46,49 5,07 4,67 27,30 2,80 3,78 46,62 3,42 3,49 20,31 1,84 2,66 31,57 2,81 2,09 9,43 1,83 1,61 18,17 54
Počet příjemců PnP - červen 2016 Kraj Absolutně V přepočtu na 1 000 obyvatel Celkem muži a ženy I II III IV I II III IV I II III IV muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena abs relat abs relat abs relat abs relat PHA 3 284 6 745 3 821 6 457 2 532 3 607 1 080 1 801 5,28 10,24 6,15 9,80 4,07 5,47 1,74 2,73 10 029 7,83 10 278 8,03 6 139 4,79 2 881 2,25 STČ 4 213 7 531 4 597 7 300 3 236 4 621 1 753 2 631 6,37 11,11 6,96 10,77 4,90 6,82 2,65 3,88 11 744 8,77 11 897 8,89 7 857 5,87 4 384 3,27 JHČ 2 256 4 373 2 549 4 368 1 958 3 126 1 083 1 726 7,16 13,51 8,09 13,50 6,21 9,66 3,44 5,33 6 629 10,38 6 917 10,83 5 084 7,96 2 809 4,40 PLZ 1 936 3 408 2 465 3 854 1 877 2 592 1 061 1 618 6,75 11,67 8,60 13,20 6,55 8,88 3,70 5,54 5 344 9,24 6 319 10,92 4 469 7,72 2 679 4,63 KV 1 057 1 842 1 166 1 590 853 1 211 440 702 7,22 12,26 7,96 10,58 5,82 8,06 3,00 4,67 2 899 9,77 2 756 9,29 2 064 6,96 1 142 3,85 UL 3 504 5 819 4 388 6 006 2 948 3 692 1 470 1 955 8,60 14,06 10,77 14,51 7,24 8,92 3,61 4,72 9 323 11,35 10 394 12,65 6 640 8,08 3 425 4,17 LBC 1 745 3 094 1 864 2 907 1 462 2 113 726 1 034 8,06 13,81 8,61 12,97 6,75 9,43 3,35 4,61 4 839 10,98 4 771 10,83 3 575 8,11 1 760 3,99 HK 2 180 4 109 2 341 3 769 1 661 2 548 899 1 550 8,04 14,68 8,64 13,47 6,13 9,11 3,32 5,54 6 289 11,42 6 110 11,09 4 209 7,64 2 449 4,45 PAR 2 043 3 577 2 432 3 855 1 916 2 704 1 014 1 487 7,99 13,68 9,51 14,75 7,49 10,34 3,97 5,69 5 620 10,87 6 287 12,16 4 620 8,93 2 501 4,84 VYS 1 895 3 563 2 290 3 508 1 790 2 594 1 042 1 695 7,50 13,90 9,06 13,69 7,08 10,12 4,12 6,61 5 458 10,72 5 798 11,39 4 384 8,61 2 737 5,38 JHM 4 316 8 231 5 123 8 380 3 870 6 095 2 179 3 633 7,47 13,69 8,87 13,94 6,70 10,14 3,77 6,04 12 547 10,64 13 503 11,45 9 965 8,45 5 812 4,93 OL 2 692 4 873 2 714 4 325 2 018 2 962 1 193 1 865 8,68 15,04 8,75 13,35 6,51 9,14 3,85 5,76 7 565 11,93 7 039 11,10 4 980 7,86 3 058 4,82 MS 4 534 8 156 5 193 8 383 3 875 5 855 2 381 4 097 7,65 13,22 8,76 13,59 6,53 9,49 4,01 6,64 12 690 10,49 13 576 11,22 9 730 8,04 6 478 5,35 ZL 2 328 4 372 2 531 4 374 2 065 3 352 1 354 2 284 8,14 14,68 8,85 14,69 7,22 11,25 4,74 7,67 6 700 11,48 6 905 11,83 5 417 9,28 3 638 6,23 ČR 37 983 69 693 43 474 69 076 32 061 47 072 17 675 28 078 7,30 12,96 8,36 12,84 6,16 8,75 3,40 5,22 107 676 10,18 112 550 10,64 79 133 7,48 45 753 4,32 55
PHA STČ JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR PHA STČ JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR PNP celkem - podíl krajů PNP celkem v krajích na 1000 obyv celkem OL 7% MS 12% JHM 12% ZL 7% VYS 5% PHA 8% PAR 6% STČ 10% HK 6% JHC 6% LBC 4% PLZ 5% KV 3% UL 9% 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 PNP I. a II. - podíl krajů PNP I. a II. v krajích na 1000 obyv celkem OL 7% MS 12% JHM 12% ZL 6% VYS 5% PHA 9% PAR 5% HK 6% STČ 11% LBC 4% JHC 6% UL 9% PLZ 5% KV 3% 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 56
PHA STČ JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR PNP III. a IV. - podíl krajů PNP III. a IV. v krajích na 1000 obyv celkem MS 13% OL 6% ZL 7% JHM 13% PHA 7% VYS 6% PAR 6% STČ 10% JHC 6% HK 5% LBC 4% PLZ 6% KV 3% UL 8% 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 57
58
59
60
Výklad k tabulkám, grafům a kartogramům: V ČR žije celkem 345 112 obyvatel příjemců příspěvku na péči, tj. 34 obyvatel z tisíce je závislý na pomoci jiné osoby z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Poměr mužů a žen příjemců příspěvku na péči - se jak v absolutním počtu, tak v relativním vyjádření převažuje na stranu žen, což je způsobeno především tím, že ve věku 65+ je převaha žen zcela dominující. Ve věkových kategoriích do 65 let je ve všech věkových kategoriích převaha mužů. Typický/nejčastější příjemcem příspěvku na péči je žena, starší 65 let, s mírou závislosti v I nebo II stupni. Jedná se o 31% % všech případů (108 tis. osob). Struktura příjemců příspěvku na péči se v hl. m. Praze nijak neliší od situace v ČR, ovšem z hlediska celkového počtu příjemců PnP přepočtených na 1000 obyvatel je Praha nejméně zatíženým regionem v ČR. V celorepublikovém srovnání představuje počet příjemců PnP v Praze cca 8% z celkového počtu příjemců PnP. Praha se ve srovnání s ostatními regiony a ČR celkem jeví jako region, který je nejméně zatížen počtem osob příjemců PnP. Zatímco v ČR jako celku je zhruba 34 obyvatel z tisíce příjemcem PnP, v Praze se jedná jen o cca 23 obyvatel z tisíce. Ve většině regionů je přepočtený počet příjemců PnP vzájemně srovnatelný. Počtem příjemců PnP v absolutním i přepočteném počtu je Praze nejblíže Středočeský kraj. Důvody pro tyto rozdíly by bylo nutné podrobit podrobnější analýze, která by zahrnovala řadu dalších charakteristik populace. Jedním z vysvětlení může být i v rámci republikového srovnání nejnižší míra nabídky pobytových služeb sociální péče v Praze. Řada příjemců PnP původem z Prahy tak vyhledává pobytové služby mimo Prahu a pokud je tato migrace za službou spojena také se změnou trvalého pobytu, může mít tato skutečnost vliv na celkově nižší přepočtený počet příjemců PnP v Praze. Současně je potřeba vzít v úvahu demografický fakt, že populace v Praze se z hlediska délky věku jeví jako nejzdravější v rámci ČR. Zcela srovnatelné údaje, jak jsou uvedeny výše, lze vysledovat také v případě, že příjemce PnP rozdělíme do skupin podle stupňů, tj. příjemci ve stupni I. a II., respektive příjemci PnP ve stupni III. a IV. a stejně tak pokud budeme sledovat věkové kategorie. Dílčí závěry: Počet osob příjemců PnP je v Praze relativně nižší, než celkově v ČR či v regionálním srovnání. Celkový počet příjemců PnP v Praze činí 29 327 osob a je kumulován na malém území (podrobněji v části materiálu, který se věnuje situaci v Praze a jejich MČ). Počet příjemců PnP indikuje předpokládaný rozsah péče následovně: o Počet příjemců PnP ve všech stupních ve věku do 65 let indikuje potřebnost služeb, které jsou poskytovány terénním nebo ambulantním způsobem. Jedná se především o služby osobní asistence, průvodcovské a předčitatelské služby, tlumočnické služby, sociální rehabilitaci a sociálně aktivizační služby. o Počet příjemců PnP ve stupni I. a II. ve věku 65+ indikuje potřebnost služeb svým charakterem zaměřeným na zvládnutí běžných denních činností a chodu domácnosti, tj. nejčastěji pečovatelskou službu. o Počet příjemců PnP ve stupni III. a IV. ve věku 65+ indikuje potřebnost služeb svým charakterem zaměřeným na zajištění celodenní péče, tj. především služby ambulantně pobytového či čistě pobytového charakteru, a to také v módu odlehčovacích služeb. Jde především o denní stacionáře, odlehčovací služby, pobytové služby a sociálně aktivizační služby. Odhad potřebné dostupnosti vybraných služeb je uveden v závěrečné části materiálu. 61
Trend a prognóza počtu příjemců PnP od roku 2014 do roku 2025 Česká republika Kraj červen 2010 červen 2014 červen 2016 Nárůst 2016-2010 absolutně Nárůst 2016/2010 v % Prognóza 2025 Nárůst 2016-2025 absolutně PHA 23 367 28 362 29 327 5 960 126% 35 192 5 865 STČ 30 122 33 586 35 882 5 760 119% 43 058 7 176 JHČ 20 245 21 051 21 439 1 194 106% 25 727 4 288 PLZ 15 536 17 783 18 811 3 275 121% 22 573 3 762 KV 6 522 8 410 8 861 2 339 136% 10 633 1 772 UL 24 169 28 447 29 782 5 613 123% 35 738 5 956 LBC 13 221 14 286 14 945 1 724 113% 17 934 2 989 HK 17 201 18 116 19 057 1 856 111% 22 868 3 811 PAR 16 337 17 974 19 028 2 691 116% 22 834 3 806 VYS 17 530 17 805 18 377 847 105% 22 052 3 675 JHM 36 147 39 329 41 827 5 680 116% 50 192 8 365 OL 20 034 21 625 22 642 2 608 113% 27 170 4 528 MS 37 376 40 570 42 474 5 098 114% 50 969 8 495 ZL 21 964 22 227 22 660 696 103% 27 192 4 532 Celkem ČR 299 771 329 571 345 112 45 341 115% 414 134 69 022 Počet příjemců PNP v letech 2014 až 2016 a prognóza do roku 2025 ČR 300000 250000 200000 208 054 219 417 231 434 150000 74 446 100000 82 589 84 408 50000 19 867 0 27 565 29 270 červen 2010 červen 2014 červen 2016 289 293 ČR senioři 88 628 ČR aktivní 32 197 ČR děti 62
Počet příjemců PnP v letech 2014 až 2016 a prognóza do roku 2025 - Praha 25 000 20 000 15 000 17 186 19 655 20 379 25 474 10 000 5 000 0 1 560 červen 2010 5 718 6 464 2 243 červen 2014 2 413 červen 2016 6 535 PHA senioři 6 862 PHA aktivní 2 654 PHA děti Prognóza 2025 Výklad k tabulce a grafům Prognóza vývoje počtu příjemců PnP je odvozena z obecného trendu vývoje počtu obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích. Současně je odhad vývoje počtu příjemců PnP odvozen od prognózy zpracované v rámci výzkumného projektu Analýza a prognóza potřeb poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením, který zpracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí v roce 2010. V rámci tohoto výzkumu byla zpracována prognóza, která předpokládá až 30% nárůst počtu příjemců PnP mezi lety 2015 a 2025. Pro účely této analýzy byl použit konzervativnější model, tj. 20% nárůst celkového počtu příjemců PnP do roku 2025 vůči současnému stavu. Ovšem v případě, kdy se na příjemce PnP díváme dle věkových kategorií, pak je nezbytné aplikovat rozdílné výhledy podle věku příjemců. Odvozeně od obecné prognózy počtu obyvatel a dle současných trendů v počtu příjemců PnP je pak stanovena prognóza ve věkové kategorii 0-17 v rozsahu 10% nárůstu, ve věkové kategorii 18-64 na úroveň 5% nárůstu a ve věkové kategorii 65+ na úroveň 25% nárůstu mezi roky 2016 a 2025. Z tabulky a grafu vyplývá, že do roku 2025 bude v ČR o 70 tisíc příjemců PnP více, než je tomu v současnosti. V Praze dle této prognózy přibude cca 6 tisíc příjemců PnP, ovšem z toho jich bude 5 tisíc starších 65 let. Dílčí závěry: V horizontu jedné dekády se zvýší počet osob vyžadujících sociálně zdravotní péči až o 25%, tj. v Praze se jedná až o 6 tisíc osob. V kontextu strategického plánování sociálních a sociálně zdravotních služeb je nezbytné stanovit referenční a cílové hodnoty v úrovni prognózy, a to také z důvodu již v dnešní době poddimenzovaných kapacit služeb. V tomto kontextu je také nezbytné zvážit, zda bude i nadále udržitelná ve stávající míře ochota neformálně pečujících pečovat o své blízké. 63
Struktura příjemců PnP dle způsobu zajišťované péče ČR červen 2016 Kraj Neformální a sdílená péče Registrovaný poskytovatel SS POB SS AMB SS TER SS Neformální péče POB SS AMB SS TER SS PHA 1 089 1 413 930 19 848 4 680 815 507 STC 607 1 258 827 25 260 7 093 470 329 JHC 421 334 1 048 14 860 4 272 72 388 PLZ 327 290 711 13 575 3 403 91 366 KV 86 167 252 6 271 1 734 139 195 UL 283 169 734 21 538 6 167 118 749 LBC 232 688 353 11 161 1 913 373 188 HK 316 719 579 13 434 3 447 306 228 PAR 262 744 342 13 823 3 420 290 102 VYS 359 707 296 13 406 3 221 276 102 JM 742 920 1 146 31 639 6 595 394 310 OL 454 628 650 16 193 4 243 191 273 MS 792 733 1 443 30 954 7 611 205 657 ZL 451 575 628 16 383 4 175 198 239 ČR 6 421 9 345 9 939 248 345 61 974 3 938 4 633 Neuvedeno žádný registrovaný poskytovatel 45 38 44 48 17 24 37 28 45 10 81 10 79 11 517 Příjemců PnP z toho pouze neformální péče V % Příjemců PnP z toho sdílená péče V % z toho pouze profi péče 29 327 19 848 67,68% 3 432 11,70% 6 002 20,47% 35 882 25 260 70,40% 2 692 7,50% 7 892 21,99% 21 439 14 860 69,31% 1 803 8,41% 4 732 22,07% 18 811 13 575 72,17% 1 328 7,06% 3 860 20,52% 8 861 6 271 70,77% 505 5,70% 2 068 23,34% 29 782 21 538 72,32% 1 186 3,98% 7 034 23,62% 14 945 11 161 74,68% 1 273 8,52% 2 474 16,55% 19 057 13 434 70,49% 1 614 8,47% 3 981 20,89% 19 028 13 823 72,65% 1 348 7,08% 3 812 20,03% 18 377 13 406 72,95% 1 362 7,41% 3 599 19,58% 41 827 31 639 75,64% 2 808 6,71% 7 299 17,45% 22 642 16 193 71,52% 1 732 7,65% 4 707 20,79% 42 474 30 954 72,88% 2 968 6,99% 8 473 19,95% 22 660 16 383 72,30% 1 654 7,30% 4 612 20,35% 345 112 248 345 71,96% 25 705 7,45% 70 545 20,44% V % Kraj Manžel/ka Dítě Rodič Sourozenec Prarodič Zeť (snacha) Vnuk (vnučka) Tchán (tchýně) Pravnuk (pravnučka) Praprarodič Jiná blízká osoba Asistent sociální péče Jiná fyzická osoba Celkem 1. kruh (manžel,dítě, rodič) 2. kruh (ostatní blízcí) 3. kruh (jiné osoby) PHA 4 825 9 534 4 712 622 63 386 654 12 3 1 1 351 357 760 23 280 19 071 3 092 1 117 STC 5 742 11 584 5 966 737 78 881 870 21 8 4 1 305 304 452 27 952 23 292 3 904 756 JHC 3 272 7 450 3 155 454 59 603 472 14 1 2 768 213 200 16 663 13 877 2 373 413 PLZ 3 081 6 248 3 022 421 51 441 459 11 1 2 750 118 298 14 903 12 351 2 136 416 KV 1 402 2 560 1 537 224 26 138 160 4 1 1 424 115 184 6 776 5 499 978 299 UL 4 679 8 142 5 359 737 130 602 730 13 11 8 1 374 623 316 22 724 18 180 3 605 939 LBC 2 440 5 127 2 618 359 44 362 382 4 2 4 637 170 285 12 434 10 185 1 794 455 HK 3 108 6 427 3 084 377 32 459 411 10 4 4 718 185 229 15 048 12 619 2 015 414 PAR 3 118 6 447 3 163 402 32 506 394 6 4 2 656 212 229 15 171 12 728 2 002 441 VYS 2 989 6 740 2 629 436 40 705 386 10 2 1 566 117 147 14 768 12 358 2 146 264 JHM 6 554 15 238 6 262 980 79 1 276 1 193 19 5 4 1 521 473 843 34 447 28 054 5 077 1 316 OL 3 532 7 860 3 440 486 44 654 516 3 5 0 705 381 299 17 925 14 832 2 413 680 MS 6 817 14 560 6 364 1 036 81 1 203 1 017 12 5 7 1 799 458 563 33 922 27 741 5 160 1 021 ZL 3 324 8 382 3 167 554 42 815 550 12 5 1 685 299 201 18 037 14 873 2 664 500 ČR 54 883 116 299 54 478 7 825 801 9 031 8 194 151 57 41 13 259 4 025 5 006 274 050 225 660 39 359 9 031 64
40 000 Způsob zajištění péče - struktura v krajích v absolutním počtu 30 000 20 000 10 000 0 PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL Fyzická osoba Pobytová služba Ambulantní služba Terénní služba Sdílená péče (FO a SS) Způsob zajištění péče - struktura v krajích v % 100% 80% 60% 40% 20% 0% PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR Fyzická osoba Pobytová služba Ambulantní služba Terénní služba Sdílená péče (FO a SS) 65
Struktura neformálních pečujících v krajích - absolutní počet 30 000 20 000 10 000 0 PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS 3. kruh (jiné osoby) 2. kruh (ostatní blízcí) 1. kruh (manžel,dítě,rodič) JHM OL MS ZL Struktura neformálně pečujícíh v krajích v % 100% 80% 60% 40% 20% 0% PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR 1. kruh (manžel,dítě,rodič) 2. kruh (ostatní blízcí) 3. kruh (jiné osoby) 66
Struktura neformálních pečujících v krajích - absolutní počet 30 000 20 000 10 000 0 PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL Manžel/ka Dítě Rodič 2. kruh (ostatní blízcí) 3. kruh (jiné osoby) MS ZL Struktura neformálních pečujícíh v krajích v % 100% 80% 60% 40% 20% 0% PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR Manžel/ka Dítě Rodič 2. kruh (ostatní blízcí) 3. kruh (jiné osoby) 67
68
69
70
Výklad k tabulkám, grafům a kartogramům: Z výše uvedených tabulek, grafů a kartogramů je zjevné, že z hlediska zajištění péče je zásadním a rozhodujícím způsobem zajištění péče, péče poskytovaná tzv. neformálně pečujícími. Rodina, jiné blízké osoby, případně jiné fyzické osoby poskytují samostatně péči v 72% případů. Sdílení péče, tj. souběh neformální péče a péče zajišťované profi poskytovateli služeb se vyskytuje pouze v 7% případů, což je bohužel velmi nepříznivý ukazatel. Profi péče je zajišťována ve 21% případů a současně je zcela zjevné, že se jedná především o pobytové sociální služby, tj. v 88% případů z celkového počtu osob, které uvádějí způsob péče zajištěné pouze poskytovatelem sociálních služeb. Z hlediska struktury neformálně pečujících dominují především děti, tj. potomci opečovávaných osob jde o 42% případů. Z toho je zřejmé, že se jedná především o potomky osob v seniorském věku. Zhruba stejný počet neformálně pečujících spadá do kategorie partner nebo rodič. Dle provedených výzkumů v oblasti neformálně pečujících bylo doloženo, že neformálně pečujícím jsou z 90% ženy, nejčastěji ve věku 45 až 55 let, se středoškolským vzděláním, které před započetím péče pracovaly alespoň 15 let. V Praze je situace drobně příznivější, než v ostatních regionech, a to především z pohledu rozsahu sdílené péče. Sdílená péče se v Praze vyskytuje téměř ve12% případů. S největší pravděpodobností je to dáno vyšší územní dostupností terénních a ambulantních služeb a pravděpodobně také vyšší mírou spotřeby času v zaměstnání na straně neformálně pečujících. Z hlediska distribuce finančních prostředků vázaných na kvantum vyplácených příspěvků na péči (cca 23 mld. Kč) je tak spotřebováno v neformální péči v ČR cca 16,5 mld. Kč ročně; v Praze pak cca 1,15 mld. Kč ročně (z 1,75 mld. Kč). Dílčí závěry: Fakticky jakákoliv opatření v oblasti zajištění potřeb obyvatel, kteří jsou závislí na pomoci jiné osoby, je nezbytné nahlížet v kontextu největšího nositele péče, tj. neformálně pečujících. V případě, že neformálně pečujícím nebude poskytována podpora, a to jak v podobě ekonomického zajištění, tak především v podobě odborné pomoci, pak je možné očekávat, že s ohledem na rozvolňování mezigenerační soudržnosti, může systém neformálně pečujících začít selhávat. Současně je však nezbytné připomenout, že jde o analýzu údajů, které do informačních systému uvádějí žadatelé o příspěvek. Jimi uvedené údaje mohou, ale nemusí vystihovat skutečné rozložení způsobů zajištění péče. Lze se však domnívat, že údaj o způsobu zajištění péče neformálním pečujícím a údaj o zajištění péče v pobytové službě fakticky odpovídají skutečnosti. 71
Příspěvek na péči - situace v hl. m. Praze Absolutní počet příjemců PnP dle věkových kategorií - červen 2016 MČ I. stupeň závislosti II. stupeň závislosti III. stupeň závislosti IV. stupeň závislosti muž žena muž žena muž žena muž žena 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ PHA 1 9 22 51 7 17 149 9 17 43 1 16 88 5 17 20 2 10 45 0 7 5 0 6 18 PHA 2 18 47 93 23 37 232 10 44 79 10 35 218 9 30 43 4 15 105 6 13 12 4 3 41 PHA 3 24 63 99 12 39 325 16 85 100 14 56 321 10 43 86 7 28 182 14 21 27 5 16 84 PHA 4 49 124 218 34 106 664 46 149 332 24 134 763 29 140 212 18 80 427 28 62 65 10 48 189 PHA 5 46 61 85 23 58 277 25 97 125 16 75 278 25 66 80 20 52 157 13 22 32 7 21 85 PHA 6 51 60 186 26 76 620 28 71 193 17 60 416 30 56 122 12 48 305 11 40 37 9 24 148 PHA 7 20 36 40 14 29 192 17 43 99 6 31 253 10 29 47 8 23 124 6 12 17 4 8 40 PHA 8 69 69 168 45 77 558 60 109 216 30 97 473 29 61 124 19 51 226 16 32 53 9 33 120 PHA 9 34 37 77 15 30 225 15 50 90 8 44 232 14 37 60 8 27 121 7 18 19 6 10 67 PHA 10 42 114 254 23 116 783 39 104 230 11 82 671 22 69 145 12 57 349 16 26 45 7 20 168 PHA 11 37 82 109 38 82 356 27 92 171 21 83 372 15 55 88 7 51 165 13 23 33 5 29 82 PHA 12 23 53 80 22 54 236 14 47 79 14 40 176 12 41 67 7 30 109 9 11 18 6 13 57 PHA 13 25 50 48 23 54 126 30 75 53 10 53 189 16 45 55 10 36 85 15 29 16 6 20 46 PHA 14 34 56 35 16 58 125 27 99 62 11 74 123 18 59 35 8 43 79 16 37 15 6 23 53 PHA 15 17 34 55 21 30 177 17 44 43 8 41 124 8 19 41 6 17 59 8 19 14 5 19 29 PHA 16 12 12 14 10 15 57 11 27 44 7 27 96 12 22 41 5 16 64 4 5 8 3 9 25 PHA 17 8 20 21 13 20 61 14 38 44 6 47 120 13 29 31 4 20 67 7 14 10 5 12 32 PHA 18 12 14 16 8 18 44 14 12 21 1 14 48 3 10 15 4 7 22 3 5 6 2 6 6 PHA 19 14 15 18 4 13 49 12 22 20 5 12 84 4 12 19 0 10 28 6 5 8 6 10 18 PHA 20 6 11 18 4 21 52 3 10 27 3 12 46 1 6 15 2 8 28 2 4 9 2 5 13 PHA 21 6 9 10 5 8 31 6 14 26 2 7 52 8 6 13 0 7 35 3 7 6 3 8 16 PHA 22 11 12 20 1 11 49 6 8 21 4 7 36 7 10 11 0 1 23 5 3 2 2 2 7 Celkem 567 1 001 1 715 387 969 5 388 446 1 257 2 118 229 1 047 5 179 300 862 1 370 163 637 2 805 208 415 457 112 345 1 344 72
Počet příjemců PnP na 1 000 obyvatel v dané věkové kategorii - červen 2016 MČ I. stupeň závislosti II. stupeň závislosti III. stupeň závislosti IV. stupeň závislosti muž žena muž žena muž žena muž žena 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ 0-17 18-64 65+ PHA 1 4,20 1,94 22,75 3,55 1,85 54,74 4,20 1,50 19,18 0,51 1,74 32,33 2,33 1,50 8,92 1,01 1,09 16,53 0,00 0,62 2,23 0,00 0,65 6,61 PHA 2 4,52 2,70 28,22 6,03 2,30 48,98 2,51 2,52 23,97 2,62 2,18 46,02 2,26 1,72 13,05 1,05 0,93 22,17 1,51 0,75 3,64 1,05 0,19 8,66 PHA 3 3,97 2,57 19,01 2,10 1,64 41,20 2,65 3,47 19,20 2,45 2,36 40,69 1,65 1,75 16,51 1,22 1,18 23,07 2,32 0,86 5,18 0,87 0,67 10,65 PHA 4 3,93 3,06 17,36 2,82 2,58 34,76 3,69 3,67 26,44 1,99 3,26 39,94 2,33 3,45 16,88 1,49 1,94 22,35 2,25 1,53 5,18 0,83 1,17 9,89 PHA 5 5,33 2,16 13,99 2,80 2,05 33,38 2,90 3,44 20,58 1,95 2,65 33,50 2,90 2,34 13,17 2,44 1,84 18,92 1,51 0,78 5,27 0,85 0,74 10,24 PHA 6 4,37 1,76 19,52 2,34 2,20 42,86 2,40 2,09 20,25 1,53 1,74 28,76 2,57 1,65 12,80 1,08 1,39 21,08 0,94 1,18 3,88 0,81 0,70 10,23 PHA 7 4,77 2,38 13,89 3,49 2,05 44,83 4,06 2,84 34,38 1,50 2,19 59,07 2,39 1,91 16,32 1,99 1,63 28,95 1,43 0,79 5,90 1,00 0,57 9,34 PHA 8 6,35 2,06 16,69 4,28 2,24 38,70 5,52 3,25 21,46 2,85 2,82 32,81 2,67 1,82 12,32 1,81 1,48 15,67 1,47 0,95 5,27 0,86 0,96 8,32 PHA 9 6,22 2,10 18,10 2,72 1,70 34,36 2,74 2,84 21,16 1,45 2,50 35,43 2,56 2,10 14,10 1,45 1,53 18,48 1,28 1,02 4,47 1,09 0,57 10,23 PHA 10 4,37 3,49 26,75 2,54 3,51 50,68 4,06 3,18 24,23 1,21 2,48 43,43 2,29 2,11 15,27 1,32 1,73 22,59 1,66 0,80 4,74 0,77 0,61 10,87 PHA 11 4,76 3,25 13,57 5,19 3,14 34,86 3,47 3,64 21,29 2,87 3,18 36,43 1,93 2,18 10,96 0,96 1,95 16,16 1,67 0,91 4,11 0,68 1,11 8,03 PHA 12 3,77 2,60 14,94 3,66 2,56 34,82 2,29 2,30 14,76 2,33 1,90 25,97 1,97 2,01 12,52 1,16 1,42 16,08 1,47 0,54 3,36 1,00 0,62 8,41 PHA 13 3,75 2,28 13,05 3,62 2,34 26,57 4,50 3,42 14,41 1,57 2,30 39,86 2,40 2,05 14,95 1,57 1,56 17,92 2,25 1,32 4,35 0,94 0,87 9,70 PHA 14 6,45 3,45 12,53 3,37 3,56 33,69 5,12 6,11 22,19 2,32 4,55 33,15 3,42 3,64 12,53 1,69 2,64 21,29 3,04 2,28 5,37 1,27 1,41 14,29 PHA 15 3,43 2,26 16,84 4,42 1,94 39,50 3,43 2,92 13,16 1,68 2,65 27,67 1,61 1,26 12,55 1,26 1,10 13,17 1,61 1,26 4,29 1,05 1,23 6,47 PHA 16 4,37 1,62 7,63 3,93 2,04 23,61 4,01 3,65 23,98 2,75 3,67 39,77 4,37 2,98 22,34 1,96 2,17 26,51 1,46 0,68 4,36 1,18 1,22 10,36 PHA 17 2,63 1,99 10,95 4,63 1,86 24,28 4,59 3,79 22,94 2,14 4,38 47,77 4,27 2,89 16,16 1,42 1,86 26,67 2,30 1,40 5,21 1,78 1,12 12,74 PHA 18 3,57 1,46 9,00 2,42 1,85 18,91 4,17 1,25 11,82 0,30 1,44 20,63 0,89 1,04 8,44 1,21 0,72 9,45 0,89 0,52 3,38 0,61 0,62 2,58 PHA 19 7,83 3,57 21,84 2,43 3,11 41,99 6,71 5,23 24,27 3,04 2,87 71,98 2,24 2,85 23,06 0,00 2,39 23,99 3,36 1,19 9,71 3,65 2,39 15,42 PHA 20 3,67 2,31 16,82 2,58 4,29 37,17 1,83 2,10 25,23 1,94 2,45 32,88 0,61 1,26 14,02 1,29 1,63 20,01 1,22 0,84 8,41 1,29 1,02 9,29 PHA 21 2,61 1,59 7,72 2,35 1,48 19,45 2,61 2,47 20,06 0,94 1,30 32,62 3,48 1,06 10,03 0,00 1,30 21,96 1,30 1,24 4,63 1,41 1,48 10,04 PHA 22 5,12 2,51 23,70 0,50 2,19 44,95 2,79 1,67 24,88 2,00 1,39 33,03 3,26 2,09 13,03 0,00 0,20 21,10 2,33 0,63 2,37 1,00 0,40 6,42 Celkem 4,61 2,50 17,45 3,30 2,41 38,39 3,63 3,14 21,55 1,95 2,61 36,90 2,44 2,15 13,94 1,39 1,59 19,99 1,69 1,04 4,65 0,96 0,86 9,58 73
Počet příjemců PnP - červen 2016 MČ Absolutně V přepočtu na 1 000 obyvatel Celkem muži a ženy I II III IV I II III IV I II III IV muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena abs relat abs relat abs rela t abs rela t PHA 1 82 173 69 105 42 57 12 24 5,22 12,46 4,39 7,57 2,67 4,11 0,76 1,73 255 8,62 174 5,88 99 3,35 36 1,22 PHA 2 158 292 133 263 82 124 31 48 6,39 11,86 5,38 10,68 3,32 5,04 1,25 1,95 450 9,12 396 8,03 206 4,18 79 1,60 PHA 3 186 376 201 391 139 217 62 105 5,20 10,07 5,62 10,47 3,89 5,81 1,73 2,81 562 7,69 592 8,10 356 4,87 167 2,28 PHA 4 391 804 527 921 381 525 155 247 5,96 11,12 8,03 12,74 5,81 7,26 2,36 3,42 1 195 8,67 1 448 10,50 906 6,57 402 2,92 PHA 5 192 358 247 369 171 229 67 113 4,47 8,00 5,75 8,24 3,98 5,12 1,56 2,52 550 6,27 616 7,02 400 4,56 180 2,05 PHA 6 297 722 292 493 208 365 88 181 5,38 12,01 5,29 8,20 3,76 6,07 1,59 3,01 1 019 8,83 785 6,80 573 4,97 269 2,33 PHA 7 96 235 159 290 86 155 35 52 4,32 10,48 7,15 12,93 3,87 6,91 1,57 2,32 331 7,41 449 10,06 241 5,40 87 1,95 PHA 8 306 680 385 600 214 296 101 162 5,62 11,47 7,07 10,12 3,93 4,99 1,85 2,73 986 8,67 985 8,66 510 4,48 263 2,31 PHA 9 148 270 155 284 111 156 44 83 5,41 9,09 5,67 9,57 4,06 5,25 1,61 2,80 418 7,33 439 7,70 267 4,68 127 2,23 PHA 10 410 922 373 764 236 418 87 195 7,92 16,02 7,20 13,28 4,56 7,26 1,68 3,39 1 332 12,18 1 137 10,40 654 5,98 282 2,58 PHA 11 228 476 290 476 158 223 69 116 5,55 10,90 7,06 10,90 3,85 5,11 1,68 2,66 704 8,31 766 9,04 381 4,50 185 2,18 PHA 12 156 312 140 230 120 146 38 76 4,90 9,21 4,39 6,79 3,77 4,31 1,19 2,24 468 7,12 370 5,63 266 4,05 114 1,73 PHA 13 123 203 158 252 116 131 60 72 3,81 5,94 4,90 7,37 3,59 3,83 1,86 2,11 326 4,91 410 6,17 247 3,72 132 1,99 PHA 14 125 199 188 208 112 130 68 82 5,15 8,05 7,75 8,41 4,61 5,26 2,80 3,32 324 6,61 396 8,08 242 4,94 150 3,06 PHA 15 106 228 104 173 68 82 41 53 4,55 9,22 4,47 7,00 2,92 3,32 1,76 2,14 334 6,96 277 5,77 150 3,13 94 1,96 PHA 16 38 82 82 130 75 85 17 37 3,17 6,66 6,85 10,55 6,27 6,90 1,42 3,00 120 4,94 212 8,73 160 6,59 54 2,22 PHA 17 49 94 96 173 73 91 31 49 3,27 5,86 6,40 10,78 4,87 5,67 2,07 3,05 143 4,61 269 8,66 164 5,28 80 2,58 PHA 18 42 70 47 63 28 33 14 14 2,85 4,56 3,19 4,11 1,90 2,15 0,95 0,91 112 3,72 110 3,66 61 2,03 28 0,93 PHA 19 47 66 54 101 35 38 19 34 6,90 9,44 7,92 14,45 5,13 5,44 2,79 4,87 113 8,19 155 11,23 73 5,29 53 3,84 PHA 20 35 77 40 61 22 38 15 20 4,69 9,82 5,36 7,78 2,95 4,85 2,01 2,55 112 7,32 101 6,60 60 3,92 35 2,29 PHA 21 25 44 46 61 27 42 16 27 2,70 4,83 4,97 6,69 2,92 4,61 1,73 2,96 69 3,76 107 5,83 69 3,76 43 2,34 PHA 22 43 61 35 47 28 24 10 11 5,53 7,50 4,50 5,78 3,60 2,95 1,29 1,35 104 6,54 82 5,15 52 3,27 21 1,32 Celkem 3 283 6 744 3 821 6 455 2 532 3 605 1 080 1 801 5,28 10,23 6,15 9,80 4,07 5,47 1,74 2,73 10 027 7,83 10 276 8,02 6 137 4,79 2 881 2,25 74
I. až IV. 0-17 2 412 8% Praha - PNP I. až IV. dle věku I. až IV. 18-65 6 533 22% I. až IV. 66-80 7 076 24% I. až IV. 80+ 13 300 46% Praha 9; 4% Praha 10; 12% Praha 7; 4% Praha 8; 9% Praha 6; 9% Praha 5; 6% Praha 11; 7% Praha 4; 13% Praha 12; 4% Jiné; 12% Praha 3; 6% Praha 13; 4% Praha 14; 4% Praha 1; 2% Praha 2; 4% Podíl MČ - PNP I. až IV. Praha 15; 3% Praha 16; 2% Praha 17; 2% Praha 18; 2% Praha 19; 1% Praha 20; 1% Praha 21; 1% Praha 22; 1% I. a II. 0-17 1 629 8% I. a II. 18-65 4 274 21% Praha - PNP I. a II. dle věku I. a II. 66-80 5 149 25% I. a II. 80+ 9 251 46% Praha 9; 4% Praha 10; 12% Praha 7; 4% Praha 8; 10% Praha 6; 9% Praha 5; 6% Praha 4; 13% Praha 11; 7% Jiné; 12% Praha 1; 2% Praha 2; 4% Praha 3; 6% Praha 12; 4% Praha 13; 4% Praha 14; 4% Podíl MČ - PNP I. a II. Praha 15; 3% Praha 16; 2% Praha 17; 2% Praha 18; 2% Praha 19; 1% Praha 20; 1% Praha 21; 1% Praha 22; 1% 75
Praha - PNP III. a IV. dle věku Praha 11; 6% Praha 12; 4% Podíl MČ - PNP III. a IV. III. a IV. 0-17 783 9% III. a IV. 18-65 2 259 25% III. a IV. 66-80 1 927 21% III. a IV. 80+ 4 049 45% Praha 7; 4% Praha 9; 4% Praha 10; 10% Praha 8; 9% Praha 6; 9% Praha 5; 6% Praha 4; 15% Jiné; 13% Praha 13; 4% Praha 14; 4% Praha 15; 3% Praha 1; 1% Praha 2; 3% Praha 3; 6% Praha 16; 2% Praha 17; 3% Praha 18; 2% Praha 19; 1% Praha 20; 1% Praha 21; 1% Praha 22; 1% 76
MČ 57 MČ 22 I. a II. 65+ muž PNP I. a II. Na 1000 mužů v kategorii I. a II. 65+ žena PNP I. a II. Na 1000 žen v kategorii III. a IV. 65+ muž PNP III. a IV. Na 1000 mužů v kategorii III. a IV. 65+ žena PNP III. a IV. Na 1000 žen v kategorii III. a IV. 80+ muž PNP III. a IV. Na 1000 mužů v kategorii III. a IV. 80+ žena PNP III. a IV. Na 1000 žen v kategorii Praha 1 Praha 1 94 41,93 237 87,07 25 11,15 63 23,14 15 40,32 52 65,66 Praha 2 Praha 2 172 52,18 450 95,00 55 16,69 146 30,82 31 49,92 119 89,74 Praha 3 Praha 3 199 38,20 646 81,89 113 21,69 266 33,72 59 54,28 207 84,66 Praha 4 Praha 4 528 44,02 1 371 74,77 269 22,43 594 32,40 154 48,60 431 80,67 Praha 5 Praha 5 194 33,17 531 66,26 108 18,46 238 29,70 49 49,85 178 93,24 Praha 6 Praha 6 351 40,77 967 72,83 147 17,07 423 31,86 95 40,27 360 77,34 Praha 7 Praha 7 139 49,91 440 105,47 63 22,62 161 38,59 41 82,66 128 109,87 Praha 8 Praha 8 364 38,61 988 72,39 166 17,61 321 23,52 70 48,81 221 76,76 Praha 9 Praha 9 167 39,26 457 69,79 79 18,57 188 28,71 36 45,28 132 94,08 Praha 10 Praha 10 484 50,98 1 454 94,10 190 20,01 517 33,46 129 51,46 418 82,12 Praha 11 Praha 11 270 35,48 694 71,57 115 15,11 237 24,44 45 46,58 169 94,89 Praha 12 Praha 12 148 31,00 372 61,17 76 15,92 154 25,32 36 54,22 114 92,76 Praha 13 Praha 13 98 28,93 297 67,32 65 19,19 125 28,33 22 48,46 88 102,80 Praha 14 Praha 14 90 34,86 231 66,96 47 18,20 126 36,52 18 45,92 75 101,49 Praha 15 Praha 15 75 30,88 224 66,77 43 17,70 60 17,88 16 51,28 41 68,56 Praha 16 Praha 16 28 44,23 66 76,92 15 23,70 27 31,47 9 75,63 12 51,50 Praha 17 Praha 17 56 35,87 143 70,10 31 19,86 82 40,20 13 61,90 58 143,21 Praha 18 Praha 18 37 31,22 92 61,95 21 17,72 28 18,86 13 65,99 21 84,34 Praha 19 Praha 19 17 37,78 47 69,42 9 20,00 17 25,11 7 59,32 12 55,30 Praha 20 Praha 20 45 42,06 98 70,05 24 22,43 41 29,31 14 75,68 30 89,02 Praha 21 Praha 21 22 29,61 39 45,03 10 13,46 30 34,64 9 86,54 21 133,76 Praha 22 Praha 22 22 40,74 58 80,22 9 16,67 17 23,51 4 46,51 12 67,80 Běchovice Praha 21 6 35,50 18 76,27 3 17,75 8 33,90 2 68,97 8 131,15 Benice Praha 22 2 42,55 3 65,22 0 0,00 1 21,74 0 0,00 1 166,67 Březiněves Praha 8 3 33,33 5 52,63 0 0,00 1 10,53 0 0,00 0 0,00 Čakovice Praha 18 13 21,96 58 68,88 10 16,89 17 20,19 4 44,94 9 44,55 Ďáblice Praha 8 14 55,56 22 70,29 5 19,84 10 31,95 3 61,22 6 92,31 Dolní Chabry Praha 8 3 10,10 16 44,20 6 20,20 14 38,67 3 85,71 9 103,45 Dolní Měcholupy Praha 15 4 31,25 13 72,63 1 7,81 6 33,52 1 66,67 5 106,38 Dolní Počernice Praha 14 7 33,02 17 65,38 3 14,15 6 23,08 2 58,82 6 81,08 Dubeč Praha 15 5 21,10 23 70,34 2 8,44 10 30,58 0 0,00 5 61,73 Klánovice Praha 21 8 27,40 24 63,32 3 10,27 9 23,75 2 39,22 8 89,89 Koloděje Praha 21 0 0,00 2 17,70 3 32,61 4 35,40 3 166,67 2 90,91 Kolovraty Praha 22 12 59,70 21 82,35 4 19,90 10 39,22 3 71,43 7 116,67 Královice Praha 22 3 93,75 2 60,61 0 0,00 2 60,61 0 0,00 1 166,67 Křeslice Praha 11 1 23,26 5 74,63 1 23,26 0 0,00 1 250,00 0 0,00 Kunratice Praha 4 22 39,15 56 73,11 8 14,23 22 28,72 3 30,00 13 73,03 Libuš Praha 12 11 19,00 40 57,47 9 15,54 12 17,24 4 57,97 4 30,53 Lipence Praha 16 2 9,48 16 64,78 4 18,96 7 28,34 1 27,78 5 90,91 Lochkov Praha 16 2 37,74 7 93,33 3 56,60 6 80,00 1 100,00 4 222,22 Lysolaje Praha 6 4 39,22 9 67,67 2 19,61 2 15,04 0 0,00 1 37,04 Nebušice Praha 6 7 28,93 18 62,50 4 16,53 12 41,67 2 71,43 9 136,36 Nedvězí Praha 22 2 83,33 1 30,30 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Petrovice Praha 15 10 28,25 33 71,90 8 22,60 6 13,07 3 61,22 5 53,19 Přední Kopanina Praha 6 2 44,44 0 0,00 2 44,44 0 0,00 1 125,00 0 0,00 Řeporyje Praha 13 3 10,27 18 54,55 6 20,55 6 18,18 0 0,00 5 81,97 Satalice Praha 19 4 23,95 10 48,78 2 11,98 6 29,27 2 105,26 3 85,71 Slivenec Praha 5 16 70,80 24 84,51 4 17,70 4 14,08 3 90,91 3 42,25 Suchdol Praha 6 15 28,20 42 58,01 4 7,52 16 22,10 3 24,00 14 67,31 Šeberov Praha 11 5 24,15 15 60,24 1 4,83 6 24,10 0 0,00 5 89,29 Štěrboholy Praha 15 4 33,61 8 49,69 1 8,40 6 37,27 0 0,00 1 31,25 Troja Praha 7 0 0,00 5 45,05 1 10,53 3 27,03 1 62,50 1 41,67 Újezd Praha 11 4 23,12 14 70,35 4 23,12 4 20,10 1 38,46 4 97,56 Velká Chuchle Praha 16 8 43,24 18 75,63 6 32,43 11 46,22 3 71,43 8 114,29 Vinoř Praha 19 4 19,32 18 63,16 6 28,99 6 21,05 4 121,21 4 59,70 Zbraslav Praha 16 18 23,90 46 46,18 21 27,89 38 38,15 10 78,74 28 119,66 Zličín Praha 17 9 25,21 38 80,51 10 28,01 17 36,02 3 46,88 12 111,11 Praha celkem 3 833 39,00 10 567 75,30 1 827 18,59 4 149 29,56 954 50,34 3 095 84,97 Průměr 7,29 20,64 5,43 9,21 2,43 6,64 Medián 4,50 18,00 4,00 6,00 2,50 4,50 77
Počet mužů 65+ PNP I. a II. na 1000 mužů v daném věku Počet žen 65+ PNP I. a II. na 1000 žen v daném věku 160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 Počet mužů 65+ PNP III. a IV. na 1000 mužů v daném věku Počet žen 65+ PNP III. a IV. na 1000 žen v daném věku 160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 78
Počet mužů 80+ PNP III. a IV. na 1000 mužů v daném věku Počet žen 80+ PNP III. a IV. na 1000 žen v daném věku 160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 79
80
81
82
Přehled 57 MČ přepočtený počet příjemců PNP ve stupních I. až IV. na 1000 obyvatel v příslušné věkové kategorii MČ 57 MČ 22 PNP I. až IV. 0-17 PNP I. až IV. 18-65 83 PNP I. až IV. 66-80 PNP I. až IV. 80+ PNP I. až IV. 65+ PNP I. až IV. celkem Praha 1 Praha 1 8,01 5,46 33,42 250,86 84,41 19,06 Praha 2 Praha 2 10,77 6,69 40,58 295,84 102,45 22,92 Praha 3 Praha 3 8,67 7,28 40,77 236,13 93,45 22,94 Praha 4 Praha 4 9,52 9,37 43,86 212,05 91,06 28,71 Praha 5 Praha 5 10,47 8,08 34,55 239,28 77,26 19,93 Praha 6 Praha 6 8,61 6,41 30,59 204,31 86,26 23,83 Praha 7 Praha 7 10,17 7,29 47,58 331,73 115,42 25,16 Praha 8 Praha 8 12,60 7,90 39,65 253,88 79,70 24,65 Praha 9 Praha 9 9,74 7,18 40,91 245,22 82,48 21,93 Praha 10 Praha 10 9,21 8,95 42,02 252,20 106,03 31,14 Praha 11 Praha 11 11,04 10,21 37,23 281,76 76,04 25,05 Praha 12 Praha 12 9,48 7,24 30,80 250,40 69,09 19,74 Praha 13 Praha 13 10,84 8,04 38,68 254,96 75,01 17,02 Praha 14 Praha 14 13,91 13,91 47,34 231,65 81,90 22,72 Praha 15 Praha 15 9,04 8,44 33,44 262,64 69,50 19,17 Praha 16 Praha 16 12,47 11,29 53,56 213,07 91,21 25,71 Praha 17 Praha 17 13,31 10,52 46,89 279,67 86,64 22,22 Praha 18 Praha 18 11,87 6,79 33,72 230,94 66,67 16,12 Praha 19 Praha 19 7,02 6,92 31,57 194,03 79,86 18,64 Praha 20 Praha 20 7,22 7,98 42,63 239,46 84,24 20,13 Praha 21 Praha 21 5,22 6,45 25,22 256,70 62,77 14,53 Praha 22 Praha 22 7,94 5,55 36,00 266,16 83,93 15,25 Běchovice Praha 21 16,13 6,97 31,75 277,78 86,42 20,97 Benice Praha 22 20,13 7,04 47,06 250,00 64,52 17,96 Březiněves Praha 8 14,60 2,12 20,69 150,00 48,65 11,05 Čakovice Praha 18 8,14 7,07 31,50 213,06 68,34 15,49 Ďáblice Praha 8 17,88 10,22 51,00 245,61 90,27 24,64 Dolní Chabry Praha 8 14,55 5,34 33,52 172,13 59,18 15,74 Dolní Měcholupy Praha 15 10,09 3,33 24,49 290,32 78,18 13,20 Dolní Počernice Praha 14 8,46 11,76 27,47 212,96 69,92 22,28 Dubeč Praha 15 9,86 6,72 42,99 172,13 70,92 17,25 Klánovice Praha 21 8,05 3,69 18,83 242,86 65,57 16,87 Koloděje Praha 21 10,53 5,46 18,18 150,00 43,90 12,00 Kolovraty Praha 22 6,48 5,12 59,32 254,90 103,07 17,63 Královice Praha 22 21,98 9,30 109,09 100,00 107,69 29,65 Křeslice Praha 11 7,91 2,98 21,74 277,78 63,64 10,64 Kunratice Praha 4 11,35 22,74 51,43 194,24 81,33 27,92 Libuš Praha 12 5,72 5,54 27,91 210,00 56,47 11,92 Lipence Praha 16 4,90 3,08 35,42 175,82 63,32 13,74 Lochkov Praha 16 11,56 6,47 70,00 392,86 140,63 30,07 Lysolaje Praha 6 5,60 4,76 36,27 238,10 72,34 16,05 Nebušice Praha 6 5,95 5,25 38,99 255,32 77,36 17,09 Nedvězí Praha 22 32,26 0,00 25,00 117,65 52,63 16,50 Petrovice Praha 15 10,70 4,68 25,37 279,72 70,11 14,67 Přední Kopanina Praha 6 0,00 6,40 29,85 90,91 44,94 10,12 Řeporyje Praha 13 4,87 8,08 32,76 155,34 53,05 13,58 Satalice Praha 19 11,63 8,38 40,88 166,67 59,14 16,63 Slivenec Praha 5 9,17 6,04 46,80 278,85 94,12 19,52 Suchdol Praha 6 3,37 6,19 22,75 168,17 61,31 15,35 Šeberov Praha 11 8,92 4,51 32,17 180,72 59,21 13,44 Štěrboholy Praha 15 7,03 3,69 39,13 200,00 67,86 12,71 Troja Praha 7 14,97 3,99 12,05 175,00 43,69 13,16 Újezd Praha 11 9,13 4,16 32,79 238,81 69,89 13,38 Velká Chuchle Praha 16 6,67 7,14 48,23 250,00 101,65 23,52 Vinoř Praha 19 8,91 3,79 33,16 210,00 69,11 12,70 Zbraslav Praha 16 15,31 9,27 33,86 210,53 70,33 21,28 Zličín Praha 17 7,73 6,26 44,14 261,63 89,26 17,06 Průměr 10,31 6,97 37,68 227,07 76,55 18,81 Medián 9,48 6,75 35,42 238,81 75,01 17,63 130% a více mediánu 12,33 8,78 46,05 310,45 97,51 22,92 (+/-) 30% mediánu 70% a méně mediánu 6,64 4,73 24,80 167,16 52,51 12,34
Výklad k tabulkám, grafům a kartogramům: V Praze žije celkem 29 321 obyvatel příjemců PnP, což představuje 8 % z celkového počtu těchto osob v ČR. Poměr mužů a žen příjemců příspěvku na péči - se jak v absolutním počtu, tak v relativním vyjádření převažuje na stranu žen (63% ženy a 37% muži), což je způsobeno především tím, že ve věku 65+ je převaha žen z demografického hlediska zcela dominující. Ve věkových kategoriích do 65 let je ve všech věkových kategoriích převaha mužů. Typický/nejčastější příjemcem příspěvku na péči v Praze je žena, starší 65 let, s mírou závislosti v I. nebo II. stupni. Jedná se o 36% všech případů (10 567 žen). Z hlediska věkové a struktury a rozložení dle stupňů je vždy věková kategorie 65+ dominující. V Praze tvoří 70% ze všech příjemců PnP osoby ve věku 65+. Dalšími významnými skupinami jsou obecně ženy a muži ve věku 65+. V I. a II. stupni PnP reprezentuje tato věková skupina 14 400 osob, tj. téměř 50% ze všech příjemců PnP a 71% ze všech příjemců ve stupni PnP I. a II. Ve III. a IV. stupni PnP tvoří věková skupina 65+ celkem 5 976 osob, což je 20% ze všech příjemců PnP a 66% ze všech příjemců ve stupni III. a IV. Osoby, které pobírají PnP, jsou pak z hlediska územního kumulovány v největších MČ Prahy. Počet příjemců PnP v MČ 4, 6, 8, 10 a 11 tvoří více než 50%. Ovšem z hlediska přepočteného počtu příjemců PnP na 1 000 obyvatel se pak výrazněji profilují i další (především centrální) MČ, tj. 2, 3 a 7. Tuto strukturu lze vysledovat v obdobných rysech i v případě, že nahlížíme na příjemce jak podle skupin členěných dle stupně PnP, tak i dle věku. Dílčí závěry: Počet osob příjemců PnP je v Praze relativně nižší, než celkově v ČR či v regionálním srovnání. Celkový počet příjemců PnP v Praze činí 29 321 osob a je kumulován na malém území, tj. především v tradičních MČ Prahy, tj. 1 až 10 (20 223 příjemců PnP - 70% ze všech příjemců PnP v Praze). V MČ Prahy 11 až 22 jde o 6 897 osob, tj. 23,5% a jen 2 201 příjemců PnP je evidováno v MČ 23 až 57 (6,5%). Z hlediska rozložení příjemců PnP dle věku či stupňů je charakter struktury příjemců víceméně shodný v MČ Prahy tak, jak je evidován v případě, že sledujeme strukturu všech příjemců PnP. Z toho vyplývá, že je možné přistoupit ke sledování potřebnosti zajištění sociálně zdravotních služeb v Praze jednotně, a to z toho důvodu, že jednotlivé MČ se s ohledem na svou velikost neliší v kontextu zjištěných potřeb mezi sebou tak významně, aby bylo nutné přistupovat k potřebám obyvatel rozdílně. Dostupnost služeb dle území je nezbytné řešit především v oblasti terénních a ambulantních služeb, přičemž distribuce příjemců PnP v Praze poskytuje možnost stanovení vhodné referenční hladiny pro porovnání kapacit stávajících služeb a stanovení optimálních/cílových hodnot pro Prahu jako celek i pro jednotlivé MČ. V závěrečné části materiálu je uvedena tabulka zobrazující odhadovaný objem kapacit jednotlivých druhů služeb podle potenciálního zájmu o služby. 84
Struktura příjemců PnP dle způsobu zajišťované péče Praha červen 2016 MČ Neformální a sdílená péče Registrovaný poskytovatel SS Příjemců PnP pobytová SS ambulantní SS terénní SS neformální péče pobytová SS ambulantní SS terénní SS Neuvedeno nebo žádný registrovaný poskytovatel Příjemců PnP z toho pouze neformální péče PHA 1 9 6 82 324 99 5 38 1 564 324 57,45% 97 17,20% 142 25,18% PHA 2 15 89 8 759 180 64 13 3 1 131 759 67,11% 112 9,90% 257 22,72% PHA 3 18 155 29 1 025 330 105 9 6 1 677 1 025 61,12% 202 12,05% 444 26,48% PHA 4 123 177 67 2 736 670 133 40 5 3 951 2 736 69,25% 367 9,29% 843 21,34% PHA 5 48 8 56 1 326 248 0 58 2 1 746 1 326 75,95% 112 6,41% 306 17,53% PHA 6 236 26 126 1 682 465 10 101 0 2 646 1 682 63,57% 388 14,66% 576 21,77% PHA 7 47 66 14 763 116 91 9 2 1 108 763 68,86% 127 11,46% 216 19,49% PHA 8 108 210 46 1 682 549 132 15 2 2 744 1 682 61,30% 364 13,27% 696 25,36% PHA 9 45 14 85 823 225 2 54 3 1 251 823 65,79% 144 11,51% 281 22,46% PHA 10 90 241 56 2 190 665 144 17 2 3 405 2 190 64,32% 387 11,37% 826 24,26% PHA 11 65 237 60 1 177 427 50 13 7 2 036 1 177 57,81% 362 17,78% 490 24,07% PHA 12 50 52 17 917 162 11 6 3 1 218 917 75,29% 119 9,77% 179 14,70% PHA 13 61 4 22 894 94 4 34 2 1 115 894 80,18% 87 7,80% 132 11,84% PHA 14 38 23 71 860 90 4 25 1 1 112 860 77,34% 132 11,87% 119 10,70% PHA 15 28 15 84 606 91 2 27 2 855 606 70,88% 127 14,85% 120 14,04% PHA 16 14 23 15 416 45 20 13 0 546 416 76,19% 52 9,52% 78 14,29% PHA 17 10 37 13 484 72 30 9 1 656 484 73,78% 60 9,15% 111 16,92% PHA 18 12 1 13 249 26 0 10 0 311 249 80,06% 26 8,36% 36 11,58% PHA 19 25 6 19 304 37 1 2 0 394 304 77,16% 50 12,69% 40 10,15% PHA 20 22 6 25 215 34 0 4 2 308 215 69,81% 53 17,21% 38 12,34% PHA 21 18 13 6 213 33 5 0 0 288 213 73,96% 37 12,85% 38 13,19% PHA 22 7 4 14 199 22 2 10 1 259 199 76,83% 25 9,65% 34 13,13% PHA celkem 1 089 1 413 928 19 844 4 680 815 507 45 29 321 19 844 67,68% 3 430 11,70% 6 002 20,47% V % z toho sdílená péče V % z toho pouze profi péče V % 85
MČ 22 Manže l(ka) Dítě Rodič Souroze nec Prarodič Zeť (snacha) Vnuk (vnučka) Tchán (tchýně) Pravnuk (pravnu čka) Praprar odič Jiná blízká osoba Asistent sociální péče Jiná fyzická osoba Celkem 1. kruh (manžel,dítě, rodič) 2. kruh (ostatní blízcí) 3. kruh (jiné osoby) Praha 1 64 179 70 19 1 3 13 0 1 0 31 0 40 421 313 68 40 Praha 2 161 356 153 25 2 13 22 0 0 0 51 5 83 871 670 113 88 Praha 3 229 533 202 45 1 17 39 0 0 0 71 20 70 1 227 964 173 90 Praha 4 682 1 306 529 81 10 44 98 1 0 0 180 68 104 3 103 2 517 414 172 Praha 5 321 504 337 36 4 27 40 1 0 0 87 4 77 1 438 1 162 195 81 Praha 6 399 969 341 41 3 45 76 1 2 0 130 39 24 2 070 1 709 298 63 Praha 7 135 401 152 30 5 12 35 0 0 0 84 1 35 890 688 166 36 Praha 8 454 814 468 37 5 34 47 1 0 0 136 25 25 2 046 1 736 260 50 Praha 9 203 380 193 32 3 17 28 0 0 0 80 6 25 967 776 160 31 Praha 10 487 1 223 387 70 7 46 79 0 0 0 148 68 62 2 577 2 097 350 130 Praha 11 361 584 351 47 5 24 35 4 0 0 65 39 24 1 539 1 296 180 63 Praha 12 227 440 212 22 3 13 24 1 0 0 44 34 16 1 036 879 107 50 Praha 13 206 342 267 25 3 22 19 1 0 0 40 6 50 981 815 110 56 Praha 14 195 303 304 30 4 16 14 1 0 0 70 2 53 992 802 135 55 Praha 15 160 287 183 18 1 7 20 0 0 0 38 16 3 733 630 84 19 Praha 16 100 180 107 9 1 10 16 0 0 0 17 6 22 468 387 53 28 Praha 17 120 194 141 23 2 10 11 0 0 0 16 11 16 544 455 62 27 Praha 18 85 161 116 15 1 6 13 0 0 0 14 0 11 422 362 49 11 Praha 19 53 78 48 5 0 1 7 0 0 0 6 1 8 207 179 19 9 Praha 20 73 107 48 5 0 5 6 0 0 0 16 2 6 268 228 32 8 Praha 21 60 101 51 4 1 9 5 1 0 1 10 1 6 250 212 31 7 Praha 22 48 91 51 3 1 5 5 0 0 0 17 3 0 224 190 31 3 Praha celkem 4 823 9 533 4 711 622 63 386 652 12 3 1 1 351 357 760 23 274 19 067 3 090 1 117 86
3 500 Způsob zajištění péče - struktura v MČ Prahy v absolutním počtu 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 16 Fyzická osoba Pobytová služba Ambulantní služba Terénní služba Sdílená péče (FO a SS) Praha 17 Praha 18 Způsob zajištění péče - struktura v MČ Prahy v % Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 100% 80% 60% 40% 20% 0% Fyzická osoba Pobytová služba Ambulantní služba Terénní služba Sdílená péče (FO a SS) 87
3 000 2 800 2 600 2 400 2 200 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Struktura neformálních pečujících v MČ Prahy - absolutní počet Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 18 Manžel(ka) Dítě Rodič 2. kruh (ostatní blízcí) 3. kruh (jiné osoby) Struktura neformálních pečujícíh v MČ Prahy v % Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Manžel(ka) Dítě Rodič 2. kruh (ostatní blízcí) 3. kruh (jiné osoby) 88
89
90
91
Výklad k tabulkám, grafům a kartogramům: Z výše uvedených tabulek, grafů a kartogramů je zjevné, že i v Praze je z hlediska zajištění péče je rozhodujícím způsobem zajištění péče, péče poskytovaná tzv. neformálně pečujícími. Rodina, jiné blízké osoby, případně jiné fyzické osoby poskytují samostatně péči v 68 % případů. Sdílení péče, tj. souběh neformální péče a péče zajišťované profi poskytovateli služeb se vyskytuje ve 12% případů, což je lepší výsledek než obecně v ČR, ale i tak jde jen o velmi malý podíl sdílené péče v celkové struktuře způsobů zajištění péče. Profi péče je zajišťována ve 20 % případů a současně je zcela zjevné, že se jedná především o pobytové sociální služby, tj. v 78 % případů. Jde opět o lepší poměr, než je tomu v kontextu celé ČR, což je dáno především lepší dostupností terénních a ambulantních služeb sociální péče, než je tomu v ostatních regionech ČR. Z hlediska struktury neformálně pečujících dominují především děti, tj. potomci opečovávaných osob jde o 41 % případů. Z toho je zřejmé, že se jedná především o potomky osob v seniorském věku. Zhruba stejný počet neformálně pečujících spadá do kategorie partner nebo rodič. Z hlediska srovnání MČ Prahy je patrné, že v těch MČ, kde jsou dostupné pobytové služby, jeví se jejich podíl na způsobu zajištění péče vyšší, než v ostatních MČ. Bohužel ve všech MČ Prahy je významně malý podíl zajištění péče formou terénní či ambulantní služby. V ostatních parametrech je struktura způsobu zajištění péče fakticky totožná. Obdobně je tomu i v případě, kdy jsou porovnávány údaje o fyzických pečujících osobách. Dílčí závěry: Z hlediska udržitelnosti zajištění potřeb je nezbytné podporovat především model sdílené péče, a to sdílené péče mezi fyzickými pečujícími osobami a terénními a ambulantními službami. Posílení vazeb mezi profi poskytovateli služeb a pečujícími fyzickými osobami lze docílit aktivním a stupňovitým nabízením podpory ze strany poskytovatelů služeb do prostředí neformální péče. Přičemž stupňovitým přístupem je míněno především řetězení intervencí, tj. dostupnost informací o službách, poskytnutí obecného a následně specifického poradenství, aktivní nabídka služby v modelu sdílení, vzájemné se učení mezi profi a neformálně pečujícími v prostředí, kde je péče poskytována, rozvinutí modelu odlehčovacích služeb a postupná distribuce kompetencí mezi poskytovatele profi služby a neformálně pečujícího. 92
Kapacity poskytovatelů (druhů) sociálních služeb V této části se věnujeme popisu kapacit především poskytovatelů sociálních služeb, které řadíme mezi služby sociální péče. Jedná se především o následující hlavní druhy služeb, které jsou schematicky rozděleny podle nejčastějšího způsobu jejich poskytování, tj. pobytová forma, ambulantní a terénní forma (v tabulkových podkladech jsou pak zmiňovány i další druhy služeb, které spadají mezi služby sociální prevence a jejich působení je však vnímáno spíše jako doplňkové ke službám sociální péče). Některé druhy služeb mohou být poskytovány jak ambulantní tak i terénní formou. Pobytové služby sociální péče Domovy pro osoby se zdravotním postižením o Domovy pro osoby se zdravotním postižením poskytují dlouhodobé pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Domovy pro seniory o Domovy pro seniory poskytují dlouhodobé pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Domovy se zvláštním režimem o Domovy se zvláštním režimem se poskytují dlouhodobé pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění, závislosti na návykových látkách, osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a další typy demencí, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Chráněné bydlení o Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. Týdenní stacionáře o Týdenní stacionáře poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních o Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních poskytují pobytové sociální služby osobám, které již nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny obejít se bez pomoci jiné fyzické osoby a nemohou být propuštěny ze zdravotnického zařízení ústavní péče do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou či jinou fyzickou osobou nebo ambulantních sociálních služeb anebo pobytových sociálních služeb. 93
Ambulantní služby sociální péče Centra denních služeb o Centra denních služeb poskytují ambulantní služby osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Cílem služby je posílit samostatnost a soběstačnost osob v nepříznivé sociální situaci, která může vést k sociálnímu vyloučení. Denní stacionáře o Denní stacionáře poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Terénní služby sociální péče Osobní asistence o Osobní asistence se poskytuje v přirozeném sociálním prostředí osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, a to v předem dohodnutém rozsahu a čase. Pečovatelská služba o Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytována osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje ve vymezeném čase v domácnosti osob a v zařízeních sociálních služeb. Tísňová péče o Tísňová péče je terénní distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami, které jsou vystaveny stálému riziku ohrožení zdraví nebo života, popřípadě náhlého zhoršení zdravotního stavu. Průvodcovské a předčitatelské služby o Průvodcovské a předčitatelské služby jsou terénní nebo ambulantní služby poskytované osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace nebo komunikace, a napomáhá jim osobně si vyřídit vlastní záležitosti. Podpora samostatného bydlení o Podporované bydlení je terénní služba poskytovaná osobám se zdravotním postižením chronickým onemocněním, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby; služba se poskytuje v domácnosti osob. Odlehčovací služby Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které jinak pečuje osoba blízká v domácnosti. Cílem služby je umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek. 94
Shrnutí pro účely analýzy potřebnosti služeb sociální a zdravotně sociální péče Kapacity a struktura poskytovaných služeb umožňuje nahlédnout celkovou kvantitativní i kvalitativní dostupnost služeb a porovnat ji s předpokládanou poptávkou po službách, kterou lze odvodit od počtu držitelů průkazů OZP nebo příjemců PnP. K jednotlivým druhům služeb lze přiřadit, dle charakteru potřeb osob odvozených od účelu dávky, dílčí srovnávací kritéria. Lze konstatovat, že služby pobytového charakteru jsou ve většině případů určeny osobám s vyšším stupněm závislosti na péči jiné osoby a terénní a ambulantní služby pak pro osoby v nižších stupních závislosti. Nejde však o jednoznačné pravidlo. Především terénní a ambulantní služby mohou být při správném nastavení poskytovány v celém spektru péče a jsou nejlépe uzpůsobeny ke sdílení péče s neformálně pečujícími. Způsob zpracování a interpretace dat Pobytové služby kapacita je měřena počtem lůžek Domov pro osoby se zdravotním postižením (DOZP) Domov pro seniory (DpS) Domov se zvláštním režimem (DZR) Chráněné bydlení (CHrB) Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních (SSvZZ) Týdenní stacionář (TS) Odlehčovací služby pobytové (RESPIT) Sociální rehabilitace - pobytová (SRHB) Terénní služby kapacita je měřena počtem klientů (kapacitní místa) Osobní asistence (OA) Pečovatelská služba (PS) Tísňová péče (TP) Podpora samostatného bydlení (PSB) Tlumočnické služby (TlmS) SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením (SAS) Ambulantní služby kapacita je měřena počtem klientů (kapacitní místa) Centrum denních služeb (CDS) Denní stacionář (DS) Raná péče (RP) Tlumočnické služby (TlmS) SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením (SAS) sociálně terapeutické dílny (STD) Celková a přepočtená kapacita je pak vzájemně srovnávána mezi regiony v ČR se zvláštním akcentem na situaci v hl.m. Praze. 95
Situace v ČR Kapacity (lůžka) pobytové služby ČR (stav březen 2017) Kraj domovy pro seniory/pob domovy se zvláštním režimem/pob domovy pro osoby se zdravotním postižením/pob chráněné bydlení/pob týdenní stacionáře/pob sociální služby poskyt. ve zdrav. zař. lůžkové péče/pob 96 odlehčovací služby/pob sociální rehabilitace/pob PHA 2 729 911 727 375 718 247 427 132 STC 5 588 2 737 2 448 1 481 214 263 354 6 JHC 3 149 913 644 666 184 129 100 24 PLZ 2 282 1 114 2 792 1 800 29 199 41 30 KV 1 091 600 778 132 10 80 5 0 UL 4 271 2 555 3 105 1 978 31 305 172 0 LBC 1 032 805 774 154 116 37 195 8 HK 2 511 896 2 187 707 9 9 139 0 PAR 2 558 1 098 6 003 1 043 12 70 91 0 VYS 2 088 812 663 186 250 109 104 0 JHM 3 090 3 714 1 146 386 156 115 306 0 OL 4 093 1 268 2 191 552 18 195 82 0 MS 5 340 2 070 2 334 1 926 22 347 203 8 ZL 2 510 1 200 973 245 36 49 94 16 ČR 42 332 20 693 26 765 11 631 1 805 2 154 2 313 224 Počet příjemců PNP ve stupni III. a IV. na jedno lůžko ČR (stav březen 2017) Kraj domovy pro seniory/pob domovy se zvláštním režimem/pob domovy pro osoby se zdravotním postižením/pob chráněné bydlení/pob týdenní stacionáře/pob sociální služby poskyt. ve zdrav. Zař. lůžkové péče/pob odlehčovací služby/pob sociální rehabilitace/pob PHA 3,31 9,90 12,41 24,05 12,56 36,52 21,12 222,17 STC 2,19 4,47 5,00 8,27 57,20 46,54 34,58 5 980,33 JHC 2,51 8,65 12,26 11,85 42,90 61,19 78,93 893,29 PLZ 3,13 6,42 2,56 3,97 246,48 35,92 174,34 627,03 KV 2,94 5,34 4,12 24,29 320,60 40,08 641,20 0,00 UL 2,36 3,94 3,24 5,09 324,68 33,00 58,52 0,00 LBC 5,17 6,63 6,89 34,64 45,99 144,19 27,36 1 868,13 HK 2,65 7,43 3,04 9,42 739,78 739,78 47,90 0,00 PAR 2,78 6,49 1,19 6,83 593,42 101,73 78,25 0,00 VYS 3,41 8,77 10,74 38,28 28,48 65,33 68,47 0,00 JHM 5,11 4,25 13,77 40,87 101,13 137,19 51,56 0,00 OL 1,96 6,34 3,67 14,56 446,56 41,22 98,02 0,00 MS 3,04 7,83 6,94 8,42 736,73 46,71 79,84 5 309,25 ZL 3,61 7,55 9,31 36,96 251,53 184,80 96,33 1 416,25 ČR 2,95 6,04 4,67 10,74 69,19 57,98 53,99 1 540,68
Kapacity (kapacitní místa) ambulantní služby ČR (stav březen 2017) Kraj denní stacionáře/amb centra denních služeb/amb odlehčovací služby/amb raná péče/amb průvodcovské a předčitatelské služby/amb tlumočnické služby/amb SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/amb sociálně terapeutické dílny/amb sociální rehabilitace/amb pečovatelská služba/amb PHA 1 529 350 17 31 0 1 100 4 045 396 1 921 1 991 STC 1 004 68 70 207 0 5 2 727 853 1 589 4 496 JHC 374 95 6 22 4 50 281 395 390 174 PLZ 165 36 17 3 2 8 343 98 240 16 KV 103 70 5 1 30 0 135 300 187 3 788 UL 182 49 26 1 1 14 292 584 242 12 LBC 173 165 13 8 30 340 523 256 305 461 HK 433 104 5 105 2 5 55 36 611 339 PAR 389 80 32 224 96 0 445 196 1 395 1 116 VYS 905 124 15 74 0 55 56 184 246 622 JHM 642 371 30 13 20 748 5 917 393 1 156 5 724 OL 507 111 34 11 0 3 265 176 438 243 MS 655 212 36 92 0 749 514 681 451 74 ZL 204 92 4 1 0 1 167 408 164 83 ČR 7 265 1 927 310 793 185 3 078 15 765 4 956 9 335 19 139 Počet příjemců PNP ve stupni I. a II. na jedno kapacitní místo ambulantní služby - ČR (stav březen 2017) Kraj denní stacionáře/amb centra denních služeb/amb odlehčovací služby/amb raná péče/amb průvodcovské a předčitatelské služby/amb tlumočnické služby/amb sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením/amb sociálně terapeutické dílny/amb sociální rehabilitace/amb pečovatelská služba/amb PHA 13,28 58,02 1 194,53 946,03 0,00 26,66 7,25 74,06 15,27 10,20 STC 23,55 347,66 337,73 173,34 0,00 7 176,40 13,16 42,07 22,58 5,26 JHC 36,22 142,59 2 257,67 974,50 5 359,75 428,78 76,30 54,28 54,97 77,85 PLZ 70,68 323,97 686,06 6 270,33 9 405,50 2 351,38 54,84 191,95 78,38 728,94 KV 54,90 80,79 1 131,00 8 861,00 295,37 0,00 65,64 29,54 47,39 1,49 UL 108,34 402,39 758,35 29 782,00 29 782,00 2 127,29 101,99 51,00 123,07 1 643,08 LBC 55,55 58,24 739,23 1 868,13 498,17 43,96 28,58 58,38 49,00 20,85 HK 28,64 119,22 2 479,80 181,50 9 528,50 3 811,40 346,49 529,36 31,19 36,58 PAR 30,61 148,84 372,09 84,95 198,21 0,00 42,76 97,08 13,64 10,67 VYS 12,44 90,77 750,40 248,34 0,00 334,13 328,16 99,88 74,70 18,10 JHM 40,58 70,22 868,33 3 217,46 2 091,35 55,92 7,07 106,43 36,18 4,55 OL 28,80 131,57 429,53 2 058,36 0,00 7 547,33 85,44 128,65 51,69 60,10 MS 40,10 123,90 729,61 461,67 0,00 56,71 82,63 62,37 94,18 354,95 ZL 66,69 147,88 3 401,25 22 660,00 0,00 22 660,00 135,69 55,54 138,17 163,92 ČR 30,31 114,28 710,41 435,20 1 865,47 112,12 21,89 69,64 36,97 11,51 97
Kapacity (kapacitní místa) terénní služby ČR (stav březen 2017) Kraj pečovatelská služba/ter odlehčovací služby/ter osobní asistence/ter tísňová péče/ter podpora samostatného bydlení/ter raná péče/ter průvodcovské a předčitatelské služby/ter tlumočnické služby/ter SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/ter sociální rehabilitace/ter PHA 21 033 158 1 842 1 400 126 243 18 1 500 1 176 1 694 STC 25 266 390 1 556 1 035 123 172 26 600 4 097 1 278 JHC 5 084 15 422 200 13 54 50 661 29 490 PLZ 459 13 187 4 6 19 2 603 117 379 KV 8 387 10 213 70 178 107 30 0 20 406 UL 421 27 279 0 38 12 1 609 183 367 LBC 3 659 70 353 500 161 20 7 939 109 540 HK 7 091 10 535 278 36 109 2 608 25 574 PAR 9 396 2 2 166 0 36 224 96 0 170 491 VYS 3 999 71 190 1 0 199 8 50 68 57 JHM 16 254 81 720 200 4 338 173 748 6 445 385 OL 9 789 39 256 0 21 488 0 5 119 312 MS 1 079 138 643 0 98 249 0 1 343 144 503 ZL 2 519 16 118 0 21 188 0 2 61 60 ČR 114 436 1 040 9 480 3 688 861 2 422 413 7 668 12 763 7 536 Počet příjemců PNP ve stupni I. a II. na jedno kapacitní místo terénní služby - ČR (stav březen 2017) Kraj pečovatelská služba/ter odlehčovací služby/ter osobní asistence/ter tísňová péče/ter podpora samostatného bydlení/ter raná péče/ter průvodcovské a předčitatelské služby/ter tlumočnické služby/ter sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením/ter sociální rehabilitace/ter PHA 0,97 128,53 15,92 20,95 232,75 120,69 1 629,28 19,55 24,94 17,31 STC 0,94 60,62 23,06 34,67 291,72 208,62 1 380,08 59,80 8,76 28,08 JHC 2,66 903,07 50,80 107,20 1 649,15 397,02 428,78 32,43 739,28 43,75 PLZ 25,41 897,15 100,59 4 702,75 3 135,17 990,05 9 405,50 31,20 160,78 49,63 KV 0,67 565,50 41,60 126,59 49,78 82,81 295,37 0,00 443,05 21,83 UL 46,83 730,26 106,75 0,00 783,74 2 481,83 29 782,00 48,90 162,74 81,15 LBC 2,63 137,29 42,34 29,89 92,83 747,25 2 135,00 15,92 137,11 27,68 HK 1,75 1 239,90 35,62 68,55 529,36 174,83 9 528,50 31,34 762,28 33,20 PAR 1,27 5 953,50 8,78 0,00 528,56 84,95 198,21 0,00 111,93 38,75 VYS 2,81 158,54 96,72 18 377,00 0,00 92,35 2 297,13 367,54 270,25 322,40 JHM 1,60 321,60 58,09 209,14 10 456,75 123,75 241,77 55,92 6,49 108,64 OL 1,49 374,46 88,45 0,00 1 078,19 46,40 0,00 4 528,40 190,27 72,57 MS 24,34 190,33 66,06 0,00 433,41 170,58 0,00 31,63 294,96 84,44 ZL 5,40 850,31 192,03 0,00 1 079,05 120,53 0,00 11 330,00 371,48 377,67 ČR 1,92 211,76 36,40 93,58 400,83 142,49 835,62 45,01 27,04 45,80 98
Kapacity skupiny služeb ČR (stav březen 2017) Kraj Celkem/POB Celkem/AMB Celkem/TER Celkem/POB - relativně Celkem/AMB - relativně Celkem/TER - relativně PHA 6 266 11 904 29 307 1,44 1,71 0,69 STC 13 091 13 292 34 557 0,94 1,78 0,68 JHC 5 809 1 912 7 123 1,36 7,08 1,90 PLZ 8 287 960 1 798 0,86 12,15 6,49 KV 2 696 4 619 9 441 1,19 1,22 0,60 UL 12 417 1 415 1 945 0,81 13,93 10,14 LBC 3 121 2 435 6 509 1,71 3,95 1,48 HK 6 458 1 698 9 273 1,03 7,30 1,34 PAR 10 875 4 379 12 711 0,65 2,72 0,94 VYS 4 212 2 316 4 643 1,69 4,86 2,42 JHM 8 913 15 570 25 762 1,77 1,67 1,01 OL 8 399 1 789 11 029 0,96 8,16 1,32 MS 12 250 3 565 4 297 1,32 7,37 6,11 ZL 5 123 1 132 2 990 1,77 12,02 4,55 ČR 107 917 66 986 161 385 1,16 3,29 1,36 99
70 000 Struktura služeb sociální péče v krajích v absolutním počtu 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL Celkem/POB Celkem/AMB Celkem/TER Struktura služeb sociální péče v krajích v % 100% 80% 60% 40% 20% 0% PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR Celkem/POB Celkem/AMB Celkem/TER 100
PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR 14 000 Struktura pobytových služeb v krajích absolutně Struktura pobytových služeb v krajích v % 100% 12 000 90% 10 000 80% 70% 8 000 60% 6 000 50% 4 000 40% 30% 2 000 20% 0 10% 0% domovy pro seniory/pob domovy se zvláštním režimem/pob domovy pro osoby se zdravotním postižením/pob chráněné bydlení/pob týdenní stacionáře/pob sociální služby poskyt. ve zdrav. zař. lůžkové péče/pob odlehčovací služby/pob domovy pro seniory/pob domovy pro osoby se zdravotním postižením/pob týdenní stacionáře/pob odlehčovací služby/pob domovy se zvláštním režimem/pob chráněné bydlení/pob sociální služby poskyt. ve zdrav. zař. lůžkové péče/pob 101
PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR Struktura ambulantních služeb v krajích absolutně Struktura ambulantních služeb v krajích v % 14 000 12 000 100% 90% 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% denní stacionáře/amb odlehčovací služby/amb raná péče/amb tlumočnické služby/amb sociálně terapeutické dílny/amb centra denních služeb/amb pečovatelská služba/amb průvodcovské a předčitatelské služby/amb SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/amb sociální rehabilitace/amb denní stacionáře/amb centra denních služeb/amb odlehčovací služby/amb pečovatelská služba/amb raná péče/amb průvodcovské a předčitatelské služby/amb tlumočnické služby/amb SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/amb sociálně terapeutické dílny/amb 102
PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR 34 000 Struktura terénních služeb v krajích absolutně Struktura terénních služeb v krajích v % 32 000 30 000 28 000 26 000 100% 90% 24 000 22 000 80% 20 000 18 000 16 000 70% 60% 14 000 12 000 50% 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 40% 30% 20% 10% 0% odlehčovací služby/ter osobní asistence/ter odlehčovací služby/ter osobní asistence/ter pečovatelská služba/ter tísňová péče/ter pečovatelská služba/ter tísňová péče/ter podpora samostatného bydlení/ter raná péče/ter podpora samostatného bydlení/ter raná péče/ter průvodcovské a předčitatelské služby/ter tlumočnické služby/ter průvodcovské a předčitatelské služby/ter tlumočnické služby/ter SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/ter sociální rehabilitace/ter SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/ter sociální rehabilitace/ter 103
104
105
Výklad k tabulkám, grafům a kartogramům: Z hlediska struktury kapacit sociálních služeb dle základního členění na pobytové, ambulantní a terénní je obtížné provést exaktní srovnání. Je to dáno především tím, že v některých krajích je evidentně aplikována odlišná metodika evidence kapacit terénních a ambulantních služeb. Především v krajích Plzeňském a Ústeckém jsou dle údajů z Registru poskytovatelů sociálních služeb neúměrně nízké počty klientů v terénních a ambulantních službách. Problém záznamu kapacit jednotlivých druhů služeb může v celorepublikovém srovnání vnášet do analýzy zásadní deformace. Lze však vycházet z předpokladu, že na území Prahy je metodika záznamu do registru jednotná a nemůže tak dojít k zásadním odchylkám při výkladu předmětných dat. Přes výše uvedené lze provést alespoň rámcové srovnání, ze kterého je patrné, že Praha má v rámci regionů ČR nejvíce příhodnou strukturu služeb, což je ovšem v kontextu optimální dostupnosti kapacit služeb stále jen pozice nejlepšího mezi špatnými, což je vysledovatelné především v přepočtu kapacit jednotlivých základních druhů služeb na předpokládanou poptávku, která je měřena počtem příjemců PnP. V ČR je celkem 336 288 lůžek nebo kapacitních míst ve sledovaných sociálních službách (viz výše). Z toho je 107 917 lůžek v pobytových službách (32 %), 161 385 kapacitních míst v terénních službách (48%) a 66 986 kapacitních míst v ambulantních službách (20%). Praha reprezentuje počtem celkových kapacit 47 477 cca 14% podíl na ČR. Vnitřní struktura vypovídá o větším zastoupení terénních služeb (29 307/62%) a ambulantních služeb (11 904/25%) oproti kapacitám pobytových služeb (6 266/13%) ve srovnání se situací v ČR. Srovnatelné poměry nalezneme také ve Středočeském kraji. Lůžková zařízení sociálních služeb: V ČR je evidováno celkem 108 tis. lůžek v 2 175 zařízeních služeb sociální péče. Z tohoto počtu jednoznačně dominují pobytová zařízení pro seniory 62 tis. lůžek a 923 zařízení, tj. cca 57% pobytových kapacit je určeno pro seniory. Pobytová zařízení pro osoby se ZP již několik let prochází transformací z velkokapacitních zařízení směrem k menším jednotkám, nejčastěji ve formě chráněného bydlení. Kapacita DOZP a CHrB tak čítá cca 40 tis. lůžek a dle všech indicií a prognóz je tato kapacita dostačují, a to v případě, bude-li se i nadále transformovat do podoby malokapacitního bydlení, které se v nejvyšší možné míře blíží běžnému bydlení v domácnosti. Podíl kapacit v Praze činí 4,3 % na celkové kapacitě lůžek v ČR, což je vzhledem k počtu obyvatel Prahy výrazně poddimenzováno ve srovnání s jinými regiony ČR. Stejný podíl má kapacita lůžek v Praze v zařízeních služeb pro seniory. Z hlediska rozložení kapacit pobytových služeb po území ČR je Praha současně zatížena tím, že i Středočeský kraj je silně kapacitně poddimenzován a nelze tedy počítat s nabídkou kapacit v okolí Prahy. V ČR a v Praze je zastoupení kapacit jednotlivých druhů pobytových služeb následující: o Domovy pro seniory ČR 39% vs. Praha 44% o Domovy se zvláštním režimem 19% vs. 15% o Domovy pro OZP 25% vs. 12% o Chráněné bydlení 11% vs. 6% o Týdenní stacionáře 2% vs. 11% o Odlehčovací služby 2% vs. 7% o Sociální služby ve zdravotnických zařízeních 2% vs. 4% Z výše uvedeného srovnání je patrné, že v Praze jsou strukturálně více, než v ČR jako celku zastoupeny služby pro seniory, ale ještě mnohem častěji jsou zastoupeny služby odlehčovací a služby na pomezí ambulantních služeb (týdenní stacionáře a případně služby ve zdrav. zařízeních). 106
V celkovém přepočtu příjemců PnP ve stupni III. a IV. na počet lůžek v pobytových zařízeních připadá v ČR na 1 lůžko 1,16 příjemce PnP. Praha patří mezi regiony, kde je republikový údaj překračován a je na úrovni 1,44 příjemce PnP na 1 lůžko. V tomto kontextu je situace nejkritičtější ve Zlínském, Jihomoravském a Libereckém kraji, kde tato hodnota činí více než 1,7 příjemce PnP ve stupni III. a IV. na 1 lůžko. S ohledem na značně odlišnou strukturu lůžek v krajích je nezbytné je porovnávat spíše dle druhů sociálních služeb. Kapacity pobytových služeb byly srovnávány vždy s celkovým počtem příjemců PnP ve stupni III. a IV. bez ohledu na věk, a to z toho důvodu, že struktura příjemců dle věku je ve všech regionech totožná a umožňuje tak jednotné srovnání. Ve službě: o Domov pro seniory - připadá v ČR na 1 lůžko 2,95 příjemců PnP vs. Praha 3,31 o Domov se zvláštním režimem 6,04 vs. 9,9 o Domov pro OZP 4,67 vs. 12,41 o Chráněné bydlení 10,74 vs. 24,05 o Týdenní stacionáře 69,19 vs. 12,56 o Odlehčovací služby 53,99 vs. 21,12 o Soc. sl. ve zdrav. zař 57,98 vs. 36,52 Z výše uvedeného srovnání je patrné, že Praha je ve srovnání s ČR relativně méně vybavená kapacitami služeb pro seniory a službami pro OZP. Na druhou stranu je výrazně lépe vybavená kapacitami odlehčovacích služeb, týdenních stacionářů a soc. služeb ve zdrav. zařízeních, což je především v kontextu nabídky přechodných služeb správným trendem. Terénní sociální služby V ČR je evidována kapacita terénních sociálních služeb v rozsahu 160 tis. klientů. Z tohoto počtu jednoznačně dominuje pečovatelská služba 114,5 tis. klientů, tj. 72% z kapacit terénních služeb. Pečovatelskou službu využívají ponejvíce osoby v seniorském věku. Druhou nejrozsáhlejší službou je osobní asistence, která je ovšem více využívána osobami v aktivním věku a dětmi. Podíl kapacit v Praze činí 18 % na celkové kapacitě klientských míst v ČR, což je vzhledem k počtu obyvatel Prahy nastaveno na nadstandardně vyšší úroveň ve srovnání s jinými regiony ČR. V ČR a v Praze je zastoupení kapacit základních druhů terénních služeb následující: o Pečovatelská služba ČR 72% vs. Praha 72% o Osobní asistence ČR 6% vs. Praha 6% V celkovém přepočtu příjemců PnP ve stupni I. a II. na počet kapacitních míst v terénních službách připadá v ČR na 1 kapacitní místo 1,36 příjemce PnP ve stupni I. a II. Praha patří mezi regiony, kde je republikový údaj překračován směrem k pozitivní bilanci a je na úrovni 0,69 příjemce PnP na kapacitní místo. Z tohoto počtu by se dalo usuzovat, že kapacita terénních služeb je dostačující, což je nezbytné okamžitě odmítnout a to především z toho důvodu, že jednak terénní služby a zejména pečovatelskou službu využívají i lidé bez PnP a druhým determinantem je fakt, že se pečovatelská služba příliš často zaměřuje na úkony spojené s dovozem a přípravou stravy a tudíž se může jevit, s ohledem na úzký sortiment dílčích činností, kapacita jako dostačující. 107
Z výše uvedeného srovnání je patrné, že Praha je ve srovnání s ČR lépe vybavená kapacitami terénních služeb. Je však nutno vzít v úvahu, že pečovatelská služba, svým objemem a zásadně pak převažujícím charakterem dílčích činností při poskytování služeb, značně toto srovnání deformuje. Na druhou stranu v oblasti služeb osobní asistence se Praha v rámci ČR řadí mezi nejlépe vybavené regiony. Ambulantní sociální služby V ČR je evidována kapacita ambulantních sociálních služeb v rozsahu cca 62 tis. klientů. Z tohoto počtu jednoznačně dominují služby denní stacionář, centrum denních služeb a ambulantní forma pečovatelské služby. Tyto tři druhy služeb reprezentují téměř 46% z celkových kapacit ambulantních služeb. Další zásadní skupina ambulantních služeb má formu především sociálně aktivizačních služeb, sociální rehabilitace a terapeutických dílen. Tyto formy jsou však charakteristické velkou mírou pestrosti způsobu jejich poskytování a je obtížné je vzájemně srovnávat. Orientačně je jejich podíl na celkových kapacitách cca 48%. Podíl kapacit ambulantních služeb v Praze činí 18 % na celkové kapacitě klientských míst ambulantních služeb v ČR, což je vzhledem k počtu obyvatel Prahy nastaveno na nadstandardně vyšší úroveň ve srovnání s jinými regiony ČR. V celkovém přepočtu příjemců PnP ve stupni I. a II. na počet kapacitních míst v ambulantních službách připadá v ČR na 1 kapacitní místo 3,29 příjemce PnP ve stupni I. a II. Praha patří mezi regiony, kde je republikový údaj překračován směrem k pozitivní bilanci a je na úrovni 1,71 příjemce PnP na kapacitní místo. Z výše uvedeného srovnání je patrné, že Praha je ve srovnání s ČR lépe vybavená kapacitami ambulantních služeb. Stále je však potřeba mít na paměti, že kapacita služeb měřená deklarovaným počtem klientů bez skutečné evidence spotřebovaného času na služby pro klienta je pro stanovení optimálního rozsahu služeb zavádějící a v podstatě umožňuje jen územní srovnání. Dílčí závěry: Dostupné údaje o kapacitách sociálních služeb jsou obsaženy především v Registru sociálních služeb. Bohužel záznamy, které jsou v registru prováděny, mohou být založeny na jiné metodice zápisu údajů, respektive spíše na rozdílném pochopení metodiky, kterou vyžaduje MPSV ČR a příslušné krajské úřady. Pro exaktní sledování kapacit sítí sociálních služeb bude nezbytné kultivovat způsob zápisu údajů do Registru, nebo zvolit jinou metodu sledování kapacit a dalších výkonů v sociálních službách. Kapacita sítě vybraných sociálních služeb v ČR je odvozena spíše od historické činnosti a priorit okresních struktur. Krajům se doposud nedaří intervenovat do těchto sítí tak, aby docházelo k postupnému vyrovnání dostupnosti služeb na celém území krajů a potažmo ČR. Praha má proti ostatním regionům výhodu kompetenční, časové i prostorové konzistence. Toto je bezesporná výhoda ve strategickém plánování kapacit služeb pro občany Prahy. Projevuje se mimo jiné i tak, že v Praze je lepší dostupnost služeb terénního a ambulantního charakteru a odlehčovacích služeb, což je dobrým východiskem pro zvládnutí poptávky po službách, které se mají a musí odehrávat především v přirozeném prostředí klientů a ve spolupráci s jejich blízkými. 108
Situace v hl. m. Praze Kapacity (lůžka) pobytové služby Praha (stav březen 2017) MČ 22 domovy pro seniory/pob domovy se zvláštním režimem/pob domovy pro osoby se zdravotním postižením/pob chráněné bydlení/pob týdenní stacionáře/pob sociální služby poskyt. ve zdrav. zař. lůžkové péče/pob odlehčovací služby/pob sociální rehabilitace/pob Praha 1 0 0 38 0 0 0 9 0 Praha 2 62 0 0 28 94 17 18 0 Praha 3 225 0 0 0 0 4 7 0 Praha 4 282 208 322 87 497 0 30 65 Praha 5 76 48 142 0 0 0 28 0 Praha 6 330 74 164 31 0 0 34 33 Praha 7 0 0 38 14 0 26 38 0 Praha 8 522 127 0 80 0 120 25 0 Praha 9 149 106 0 2 0 8 0 0 Praha 10 402 229 0 2 23 55 38 20 Praha 11 510 0 0 30 27 0 59 0 Praha 12 0 0 0 0 54 0 50 0 Praha 13 50 40 11 24 9 0 10 0 Praha 14 38 0 0 50 14 0 0 0 Praha 15 50 79 12 8 0 12 58 0 Praha 16 0 0 0 13 0 0 0 0 Praha 17 0 0 0 0 0 2 13 0 Praha 18 0 0 0 0 0 0 0 14 Praha 19 0 0 0 0 0 0 0 0 Praha 20 33 0 0 6 0 3 0 0 Praha 21 0 0 0 0 0 0 10 0 Praha 22 0 0 0 0 0 0 0 0 Praha 2 729 911 727 375 718 247 427 132 109
Počet příjemců PNP ve stupni III. a IV. na jedno lůžko Praha (stav březen 2017) MČ 22 domovy pro seniory/pob domovy se zvláštním režimem/pob domovy pro osoby se zdravotním postižením/pob chráněné bydlení/pob týdenní stacionáře/pob sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče/pob odlehčovací služby/pob sociální rehabilitace/pob Praha 1 0,00 0,00 3,55 0,00 0,00 0,00 15,00 0,00 Praha 2 4,60 0,00 0,00 10,18 3,03 16,76 15,83 0,00 Praha 3 2,32 0,00 0,00 0,00 0,00 130,75 74,71 0,00 Praha 4 4,64 6,29 4,06 15,03 2,63 0,00 43,60 24,46 Praha 5 7,63 12,08 4,08 0,00 0,00 0,00 20,71 0,00 Praha 6 2,55 11,38 5,13 27,16 0,00 0,00 24,76 35,52 Praha 7 0,00 0,00 8,63 23,43 0,00 12,62 8,63 0,00 Praha 8 1,48 6,09 0,00 9,66 0,00 6,44 30,92 0,00 Praha 9 2,64 3,72 0,00 197,00 0,00 49,25 0,00 0,00 Praha 10 2,33 4,09 0,00 468,00 40,70 17,02 24,63 66,90 Praha 11 1,11 0,00 0,00 18,87 20,96 0,00 9,59 0,00 Praha 12 0,00 0,00 0,00 0,00 7,04 0,00 7,60 0,00 Praha 13 7,58 9,48 34,45 15,79 42,11 0,00 37,90 0,00 Praha 14 10,32 0,00 0,00 7,84 28,00 0,00 0,00 0,00 Praha 15 4,88 3,09 20,33 30,50 0,00 20,33 4,21 0,00 Praha 16 0,00 0,00 0,00 16,46 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 17 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 122,00 18,77 0,00 Praha 18 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 6,36 Praha 19 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 20 2,88 0,00 0,00 15,83 0,00 31,67 0,00 0,00 Praha 21 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 11,20 0,00 Praha 22 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 3,30 9,90 12,40 24,05 12,56 36,51 21,12 88,99 110
Kapacity (kapacitní místa) ambulantní služby Praha (stav březen 2017) MČ 22 denní stacionáře/amb centra denních služeb/amb pečovatelská služba/amb raná péče/amb odlehčovací služby/amb průvodcovské a předčitatelské služby/amb tlumočnické služby/amb SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/amb sociálně terapeutické dílny/amb sociální rehabilitace/amb Praha 1 8 68 0 0 3 0 735 736 0 105 Praha 2 155 0 25 2 0 0 0 192 18 235 Praha 3 78 0 120 0 0 0 0 216 36 24 Praha 4 570 12 400 0 0 0 5 16 30 365 Praha 5 10 0 0 1 0 0 0 0 0 10 Praha 6 125 0 0 0 0 0 0 0 40 106 Praha 7 22 0 222 0 0 0 0 1 300 25 19 Praha 8 75 0 300 0 1 0 180 1 475 212 332 Praha 9 127 60 0 8 0 0 0 0 0 0 Praha 10 37 38 100 0 0 0 0 0 0 0 Praha 11 10 0 200 0 8 0 0 30 8 363 Praha 12 176 0 150 0 4 0 180 50 0 0 Praha 13 21 0 0 20 1 0 0 0 12 300 Praha 14 90 156 0 0 0 0 0 30 15 45 Praha 15 0 0 54 0 0 0 0 0 0 15 Praha 16 0 16 40 0 0 0 0 0 0 0 Praha 17 25 0 250 0 0 0 0 0 0 2 Praha 18 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Praha 19 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Praha 20 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Praha 21 0 0 130 0 0 0 0 0 0 0 Praha 22 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Praha 1 529 350 1 991 31 17 0 1 100 4 045 396 1 921 111
Počet příjemců PNP ve stupni I. a II. na jedno kapacitní místo ambulantní služby - Praha (stav březen 2017) MČ 22 denní stacionáře/amb centra denních služeb/amb pečovatelská služba/amb raná péče/amb odlehčovací služby/amb průvodcovské a předčitatelské služby/amb tlumočnické služby/amb SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/amb sociálně terapeutické dílny/amb sociální rehabilitace/amb Praha 1 53,63 6,31 0,00 0,00 143,00 0,00 0,18 0,18 0,00 1,29 Praha 2 5,46 0,00 33,84 173,50 0,00 0,00 0,00 1,81 19,28 1,48 Praha 3 14,79 0,00 9,62 0,00 0,00 0,00 0,00 3,46 20,78 31,17 Praha 4 4,64 220,25 6,61 0,00 0,00 0,00 318,00 99,38 53,00 4,36 Praha 5 116,60 0,00 0,00 656,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 65,60 Praha 6 14,43 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 29,30 11,06 Praha 7 35,45 0,00 3,51 0,00 0,00 0,00 0,00 0,25 13,12 17,26 Praha 8 26,28 0,00 6,57 0,00 1 971,00 0,00 7,19 0,88 6,11 3,90 Praha 9 6,75 14,28 0,00 67,88 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 10 66,73 64,97 24,69 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 11 147,00 0,00 7,35 0,00 183,75 0,00 0,00 35,87 134,50 2,96 Praha 12 4,76 0,00 5,59 0,00 209,50 0,00 2,11 7,60 0,00 0,00 Praha 13 35,05 0,00 0,00 21,45 736,00 0,00 0,00 0,00 35,75 1,43 Praha 14 8,00 4,62 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 14,33 28,67 9,56 Praha 15 0,00 0,00 11,31 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 19,60 Praha 16 0,00 20,75 8,30 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 17 16,48 0,00 1,65 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 122,00 Praha 18 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 19 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 20 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 21 0,00 0,00 1,35 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 22 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 13,28 58,01 10,20 378,94 1 194,29 0,00 10,68 2,90 29,66 6,12 112
Kapacity (kapacitní místa) terénní služby Praha (stav březen 2017) MČ 22 odlehčovací služby/ter osobní asistence/ter pečovatelská služba/ter tísňová péče/ter podpora samostatného bydlení/ter raná péče/ter průvodcovské a předčitatelské služby/ter tlumočnické služby/ter SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/ter sociální rehabilitace/ter Praha 1 0 90 2 130 1 200 0 0 0 735 636 105 Praha 2 30 60 1 662 200 29 69 15 0 0 174 Praha 3 55 80 1 000 0 0 0 0 0 132 0 Praha 4 10 272 980 0 0 0 0 600 0 387 Praha 5 0 10 743 0 0 9 0 0 0 10 Praha 6 3 200 1 360 0 0 0 0 0 0 79 Praha 7 2 3 2 185 0 0 0 3 0 0 15 Praha 8 31 203 3 799 0 97 0 0 105 0 222 Praha 9 0 0 590 0 0 25 0 0 0 2 Praha 10 0 570 1 527 0 0 0 0 0 0 0 Praha 11 0 205 1 015 0 0 0 0 0 0 353 Praha 12 0 0 720 0 0 0 0 60 0 0 Praha 13 0 40 556 0 0 140 0 0 0 300 Praha 14 0 6 280 0 0 0 0 0 8 45 Praha 15 0 0 554 0 0 0 0 0 0 0 Praha 16 2 0 250 0 0 0 0 0 0 0 Praha 17 0 48 400 0 0 0 0 0 0 2 Praha 18 0 35 0 0 0 0 0 0 0 0 Praha 19 5 10 425 0 0 0 0 0 200 0 Praha 20 0 0 162 0 0 0 0 0 0 0 Praha 21 5 10 625 0 0 0 0 0 200 0 Praha 22 15 0 70 0 0 0 0 0 0 0 Praha 158 1 842 21 033 1 400 126 243 18 1 500 1 176 1 694 113
Počet příjemců PNP ve stupni I. a II. na jedno kapacitní místo terénní služby - Praha (stav březen 2017) MČ 22 odlehčovací služby/ter osobní asistence/ter pečovatelská služba/ter tísňová péče/ter podpora samostatného bydlení/ter raná péče/ter průvodcovské a předčitatelské služby/ter tlumočnické služby/ter SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/ter sociální rehabilitace/ter Praha 1 0,00 6,27 0,20 0,11 0,00 0,00 0,00 0,18 0,21 1,29 Praha 2 28,20 18,85 0,51 1,74 11,97 5,03 23,13 0,00 0,00 1,99 Praha 3 20,98 20,96 1,15 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 5,67 0,00 Praha 4 264,30 14,53 2,70 0,00 0,00 0,00 0,00 2,65 0,00 4,11 Praha 5 0,00 174,60 1,57 0,00 0,00 72,89 0,00 0,00 0,00 65,60 Praha 6 601,33 13,23 1,33 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 14,84 Praha 7 390,00 369,33 0,36 0,00 0,00 0,00 109,33 0,00 0,00 21,87 Praha 8 63,58 13,52 0,52 0,00 13,35 0,00 0,00 12,33 0,00 5,83 Praha 9 0,00 0,00 1,45 0,00 0,00 21,72 0,00 0,00 0,00 271,50 Praha 10 0,00 5,97 1,62 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 11 0,00 9,93 1,45 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3,05 Praha 12 0,00 0,00 1,16 0,00 0,00 0,00 0,00 6,33 0,00 0,00 Praha 13 0,00 27,88 1,32 0,00 0,00 3,06 0,00 0,00 0,00 1,43 Praha 14 0,00 185,33 2,57 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 53,75 9,56 Praha 15 0,00 0,00 1,10 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 16 166,00 0,00 1,33 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 17 0,00 13,67 1,03 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 122,00 Praha 18 0,00 8,89 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 19 53,60 39,40 0,63 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,63 0,00 Praha 20 0,00 0,00 1,31 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 21 35,20 28,80 0,28 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,56 0,00 Praha 22 12,40 0,00 2,66 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 128,50 15,92 0,97 8,39 93,23 48,34 652,61 7,83 9,99 6,93 114
Kapacity skupiny služeb Praha (stav březen 2017) MČ 22 Celkem/POB Celkem/AMB Celkem/TER Celkem/POB - relativně Celkem/AMB - relativně Celkem/TER - relativně Praha 1 47 1 755 4 996 2,87 0,24 0,09 Praha 2 219 627 2 239 1,30 1,35 0,38 Praha 3 236 475 1 267 2,22 2,43 0,91 Praha 4 1 491 1 406 2 253 0,88 1,88 1,17 Praha 5 294 21 772 1,97 55,52 1,51 Praha 6 666 327 1 649 1,26 5,52 1,09 Praha 7 116 1 588 2 208 2,83 0,49 0,35 Praha 8 874 2 579 4 459 0,88 0,76 0,44 Praha 9 265 195 617 1,49 4,39 1,39 Praha 10 769 177 2 097 1,22 13,95 1,18 Praha 11 626 627 1 577 0,90 2,34 0,93 Praha 12 104 760 780 3,65 1,10 1,07 Praha 13 144 484 1 036 2,63 1,52 0,71 Praha 14 102 336 339 3,84 2,14 2,12 Praha 15 219 69 554 1,11 8,86 1,10 Praha 16 13 56 252 16,46 5,93 1,32 Praha 17 15 292 450 16,27 1,41 0,92 Praha 18 14 0 35 6,36 0,00 6,34 Praha 19 0 0 640 0,00 0,00 0,42 Praha 20 42 0 162 2,26 0,00 1,31 Praha 21 10 130 840 11,20 1,35 0,21 Praha 22 0 0 85 0,00 0,00 2,19 Praha 6 266 11 904 29 307 1,44 1,71 0,69 115
Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Praha Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 Struktura služeb sociální péče v MČ Prahy v absolutním počtu Celkem/POB Celkem/AMB Celkem/TER Struktura služeb sociální péče v MČ Prahy v % 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Celkem/POB Celkem/AMB Celkem/TER 116
Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Praha 1500 1400 Struktura pobytových služeb v MČ Prahy absolutně Struktura pobytových služeb v MČ Prahy v % 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% domovy pro seniory/pob domovy se zvláštním režimem/pob domovy pro osoby se zdravotním postižením/pob chráněné bydlení/pob týdenní stacionáře/pob sociální služby poskyt. ve zdrav. zař. lůžkové péče/pob odlehčovací služby/pob sociální rehabilitace/pob 0% domovy pro seniory/pob domovy se zvláštním režimem/pob domovy pro osoby se zdravotním postižením/pob chráněné bydlení/pob týdenní stacionáře/pob sociální služby poskyt. ve zdrav. zař. lůžkové péče/pob odlehčovací služby/pob sociální rehabilitace/pob 117
Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Praha 2 800 Struktura ambulantních služeb v MČ Prahy absolutně Struktura ambulatních služeb v MČ Prahy v % 2 600 2 400 2 200 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% denní stacionáře/amb centra denních služeb/amb odlehčovací služby/amb pečovatelská služba/amb raná péče/amb průvodcovské a předčitatelské služby/amb tlumočnické služby/amb SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/amb denní stacionáře/amb odlehčovací služby/amb raná péče/amb tlumočnické služby/amb sociálně terapeutické dílny/amb centra denních služeb/amb pečovatelská služba/amb průvodcovské a předčitatelské služby/amb SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/amb sociální rehabilitace/amb 118
Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Praha Struktura terénních služeb v MČ Prahy absolutně Struktura terénních služeb v MČ Prahy v % 4800 100% 4400 90% 4000 80% 3600 70% 3200 2800 2400 60% 50% 2000 40% 1600 30% 1200 20% 800 10% 400 0% 0 odlehčovací služby/ter osobní asistence/ter pečovatelská služba/ter tísňová péče/ter podpora samostatného bydlení/ter raná péče/ter průvodcovské a předčitatelské služby/ter tlumočnické služby/ter odlehčovací služby/ter osobní asistence/ter SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/ter sociální rehabilitace/ter pečovatelská služba/ter tísňová péče/ter podpora samostatného bydlení/ter raná péče/ter průvodcovské a předčitatelské služby/ter tlumočnické služby/ter SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/ter sociální rehabilitace/ter 119
120
121
122
123
124
Výklad k tabulkám, grafům a kartogramům: Srovnání vybavenosti Prahy dle jednotlivých MČ je fakticky možné provést pouze z hlediska struktury kapacit sociálních služeb dle základního členění na pobytové, ambulantní a terénní. Přehled vybavením jednotlivými druhy služeb je pak spíše orientační a poukazuje spíše na absenci některých druhů služeb v částech Prahy, což by mělo vést k iniciaci dostupnosti těchto druhů služeb dle předpokládané poptávky. Jak již bylo uvedeno v předchozí části materiálu, je Praha lépe, než ostatní regiony vybavena kapacitami terénních a ambulantních služeb a na druhou stranu hůře v oblasti pobytových služeb. Praha je taktéž obecně lépe vybavena službami odlehčovacího charakteru. Dostupnost velké skupiny služeb není nijak omezena příslušností potenciální klientely trvalým bydlištěm ke konkrétní MČ. Z toho důvodu jsou přepočty kapacit značně zavádějící. Kromě vysoce specifických služeb typu Tísňová péče či Tlumočnické služby se to také týká fakticky všech pobytových služeb, služeb osobní asistence a dále pak všech služeb, které mají socio terapeutický charakter. V některých údajích o výskytu služeb v MČ je potřeba vzít do úvahy do jisté míry předimenzované kapacity služeb Tísňové péče, Tlumočnických služeb a Sociálně aktivizačních služeb. V předmětných grafických srovnáních pak kapacity těchto služeb vytvářejí vizuální dojem vysoké dostupnosti služeb obecně. Jedná se především o MČ 1, 4, 7 a 8. Jistou míru objektivity může nabídnout náhled na pečovatelskou službu a některé ambulantní služby (denní stacionáře, centra denních služeb a pečovatelská služba ambulantního charakteru), a to z toho důvodu, že jak poskytovatelé, tak klienti preferují u těchto druhů služeb příslušnost k MČ. Centra denních služeb a pečovatelská služba ambulantního charakteru jsou však často jen odlišně zaregistrované služby totožného způsobu zajištění péče. Z toho úhlu pohledu je síť ambulantních služeb v Praze dle MČ značně děravá. Denní stacionáře nejsou vůbec dostupné v 7 MČ a Centra denních služeb jsou pak k dispozici pouze v 6 MČ, což je však vyvažováno dostupností ambulantní pečovatelské služby, která je dostupná ve 12 MČ. V MČ 18, 19, 20 a 22 není žádný z těchto druhů ambulantní služby. Pečovatelská služba terénního charakteru je v Praze evidována ve všech MČ, vyjma Prahy 18. Její kapacita je však značně nevyrovnaná. V přepočtu se tak kapacita pečovatelské služby pohybuje od 0,2 příjemce PnP ve stupni I. a II. na jedno kapacitní místo v pečovatelské službě (Praha 1) až po 2,7 na Praze 4. Z tohoto údaje, mimo jiných závěrů, vyplývá, že je nezbytné v prvé řadě sjednotit v registračním procesu způsob vykazování kapacit a dále pak analyzovat výkonové ukazatele pečovatelské služby, což je možné sledovat dle počtu pracovníků v přímé péči, nebo podle skutečně nasmlouvaných a poskytnutých hodin či úkonů péče. Dílčí závěry: Jak již bylo uvedeno v dílčích závěrech předchozí kapitoly, je situace v oblasti dostupnosti služeb v Praze založena na dlouhodobějším jednotném působení, než je tomu v ostatních regionech ČR. V důsledku toho je jednoznačně patrné, že nejlépe vybaveny jsou jednoznačně tradiční MČ Prahy, tj. Prahy 1 až 10. V MČ 11 až 22 je situace odvozena od toho, ke které MČ 1 až 10 historicky přináležely. V MČ 23 až 57 je situace v dostupnosti sociálních služeb v podstatě nahodilá a z hlediska kapacit marginální. Z hlediska vyrovnání dostupnosti služeb v Praze je nezbytné v prvé řadě vyrovnávat dostupnost kapacit terénních a některých ambulantních sociálních služeb v jednotlivých MČ. Pobytové služby je možno nahlížet z hlediska Prahy jako celku. 125
Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliže jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35), a zároveň součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny a nákladů na bydlení za rozhodné období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Za společně posuzované osoby se považují všechny osoby, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu. Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady. U všech bytů se dále započítávají náklady za energie, vodné a stočné, odpady a vytápění. Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné, resp. srovnatelné náklady a ceny služeb a energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu služeb a energií a přiměřenou velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících. Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35. Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi těmito náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, resp. 0,35. Shrnutí pro účely analýzy potřebnosti služeb sociální a zdravotně sociální péče Příspěvek na bydlení je možným indikátorem potřeb obyvatel, které vyžadují služby sociálně zdravotní péče tehdy, pokud je nahlížen prostřednictvím věku příjemců dávky a výskytem jednočlenných domácností. Osoby v seniorském věku, které současně bydlí samostatně či osaměle mohou vyžadovat vyšší rozsah profesionální podpory ze strany poskytovatelů sociálních služeb, a to jak z hlediska zajištění přímé péče, tak z hlediska poskytování příležitostí k získání informací a podmínek pro společenské a kulturní zapojení. Způsob zpracování a interpretace dat V následujících tabulkách a grafech je vyhodnocován absolutní a relativní počet příjemců příspěvků na bydlení a především pak zastoupení příjemců starších 65 let, kteří žijí v jednočlenných domácnostech. 126
Situace v ČR Příjemci Příspěvku na bydlení ČR (červen 2016) Kraj Celkem Domácnosti 65+ Jednočlenné domácnosti 65+ Podíl domácností 65+ na celkem Podíl jednočlenných domácností 65+ Jednočlenné domácnosti 65+ na 1000 obyv v kategorii Celkem příspěvek na bydlení v populaci na 1000 obyv PHA 23 973 8 880 8 037 37,04% 90,51% 36,49 18,84 STC 15 069 2 553 2 432 16,94% 95,26% 11,37 11,30 JHC 10 366 1 517 1 462 14,63% 96,37% 13,16 16,24 PLZ 6 803 1 219 1 162 17,92% 95,32% 11,40 11,78 KV 8 726 1 031 984 11,82% 95,44% 19,39 29,35 UL 31 908 3 610 3 451 11,31% 95,60% 25,37 38,80 LBC 11 863 2 101 2 001 17,71% 95,24% 26,54 26,95 HK 9 818 1 302 1 243 13,26% 95,47% 12,22 17,81 PAR 8 405 1 232 1 179 14,66% 95,70% 13,10 16,27 VYS 6 712 990 966 14,75% 97,58% 10,74 13,18 JHM 23 896 4 214 3 872 17,63% 91,88% 18,80 20,30 OL 13 457 1 876 1 782 13,94% 94,99% 15,93 21,22 MS 51 369 11 980 11 053 23,32% 92,26% 53,70 42,40 ZL 8 899 1 222 1 190 13,73% 97,38% 11,47 15,23 ČR 231 264 43 727 40 814 18,91% 93,34% 22,44 21,89 127
Příspěvek na bydlení v krajích 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL Celkem Domácnosti 65+ Jednočlenné domácnosti 65+ Počet příjemců PnB - jednočlené domácnosti 65+ na 1000 obyv 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR 128
Situace v hl. m. Praze Příjemci Příspěvku na bydlení Praha (červen 2016) MČ Počet příspěvků na bydlení (PnB) Příspěvky na bydlení v domácnostec h 65+ Příspěvky na bydlení v jednočlených domácnostec h 65+ Podíl domácností 65+ na celkem příjemcích PnB Podíl jednočlenných domácností 65+ na příjemcích PnB 65+ Jednočlenné domácnosti 65+ (příjemci PnB) na 1000 obyv v kategorii Praha 1 673 348 305 51,71% 87,64% 61,44 Praha 2 1 910 896 791 46,91% 88,28% 98,47 Praha 3 2 710 1 211 1 088 44,69% 89,84% 83,07 Praha 4 2 706 1 119 1 028 41,35% 91,87% 32,47 Praha 5 1 974 695 647 35,21% 93,09% 45,01 Praha 6 1 961 895 801 45,64% 89,50% 33,38 Praha 7 1 248 540 487 43,27% 90,19% 67,99 Praha 8 1 685 565 521 33,53% 92,21% 21,28 Praha 9 1 005 256 241 25,47% 94,14% 22,31 Praha 10 3 007 1 228 1 115 40,84% 90,80% 44,70 Praha 11 839 154 140 18,36% 90,91% 7,67 Praha 12 577 130 113 22,53% 86,92% 9,32 Praha 13 678 85 79 12,54% 92,94% 9,38 Praha 14 789 146 134 18,50% 91,78% 20,60 Praha 15 486 119 109 24,49% 91,60% 14,07 Praha 16 315 118 113 37,46% 95,76% 26,59 Praha 17 469 137 128 29,21% 93,43% 28,89 Praha 18 521 145 118 27,83% 81,38% 28,75 Praha 19 110 34 28 30,91% 82,35% 14,06 Praha 20 115 14 12 12,17% 85,71% 4,86 Praha 21 85 19 16 22,35% 84,21% 5,54 Praha 22 110 26 23 23,64% 88,46% 11,89 Praha celkem 23 973 8 880 8 037 37,04% 90,51% 33,68 129
3 500 3 000 Příspěvek na bydlení v MČ Prahy 2 500 2 000 1 500 1 000 Počet příspěvků na bydlení (PnB) Příspěvky na bydlení v domácnostech 65+ Příspěvky na bydlení v jednočlených domácnostech 65+ 500 0 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Počet příjemců PnB - jednočlené domácnosti 65+ na 1000 obyv 100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 130
Výklad k tabulkám a grafům: Počet příjemců příspěvku na bydlení v ČR činí 231 264. V kategorii domácnosti osob starších 65 let činí v ČR 43 727, což představuje podíl 19%. Z počtu příjemců starších 65 let však více než 93% těchto příjemců žije v jednočlenných domácnostech. Každý pátý samostatně žijící člověk starší 65 let je příjemcem příspěvku na bydlení. V Praze je výskyt jednočlenných domácností 65+ (více než 8 000), které pobírají příspěvek na bydlení druhý nejvyšší v republice po Moravskoslezském kraji. Každý třetí samostatně žijící občan Prahy starší 65 let je příjemcem příspěvku na bydlení. Dílčí závěry: Nedostatek prostředků na zajištění základních potřeb, mezi něž jednoznačně spadají náklady na bydlení, může způsobovat u těchto osob neochotu použít vlastní finanční prostředky na jiné potřeby, mezi něž spadá také potřeba zajištění sociálně zdravotní péče. Dá se pak usuzovat, že v těchto případech je součástí poptávky po sociálně zdravotních službách také poptávka po řešení situace bydlení. Nejčastěji jde o poptávku po službách v domech s pečovatelskou službou a následně pak v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem. 131
Analýza zdravotních služeb v kontextu dlouhodobé péče v Praze V roce 2015 bylo v Praze celkem 4 901 poskytovatelů zdravotních služeb (zdravotnických zařízení), tj. 16 % z celkového počtu zařízení v ČR (31,2 tisíc). Z toho téměř třetinu tvořily ambulance specialistů (32 %, respektive 1,5 tisíce) a pětinu ambulance stomatologů (21 %, cca 1 tisíc). Ordinací praktického lékaře pro dospělé bylo zhruba o polovinu méně než stomatologů (556). Samostatných ordinací psychologa bylo v Praze 110, tj. čtvrtina z celkového počtu v České republice, a logopeda 49. Téměř pětina všech ambulantních specialistů (19 %) a stomatologů (18 %) v ČR působí v Praze. V Praze působilo v roce 2015 celkem 53 poskytovatelů domácí zdravotní péče z celkového počtu 500 v ČR (11 %), 15 nemocnic, 4 fakultní nemocnice a 8 nemocnic následné péče, 11 léčeben dlouhodobě nemocných (LDN), 2 hospice (z celkového počtu 17 v ČR), 2 dětské domovy pro děti do 3 let, 3 zařízení zdravotní péče v ústavech sociální péče a 3 krizová centra (z celkem 4 v ČR). Počet vybraných zdravotnických zařízení (poskytovatelů) v Praze a ČR v roce 2015 ukazuje tabulka níže. Počty vybraných zdravotnických zařízení v hl. městě Praze v roce 2015 Zdravotnické zařízení Praha ČR 101 - fakultní nemocnice 4 10 102 nemocnice 15 145 105 - nemocnice následné péče 8 32 110 - léčebna pro dlouhodobě nemocné (LDN) 11 75 111 - léčebna tuberkul.a respir.nemocí (TRN) 1 8 112 - psychiatrická léčebna 1 18 119 - ostatní odborné léčebné ústavy 2 15 180 - hospic 2 17 350 - domácí zdravotní péče 53 500 351 - samostat. zaříz. nelékaře rehabilitační 168 1 161 352 - samostat. zaříz. nelékaře - návštěvní služba sestry 4 48 398 - zařízení pro léčbu drogových závislostí 6 10 461 - psychoterapeutický stacionář 5 16 465 - krizové centrum 3 4 Zdroj: ÚZIS 132
Počet vybraných ambulantních zdravotnických zařízení v Praze a ČR v roce 2015 ukazuje tabulka níže. Počty vybraných ambulantních zdravotnických zařízení v hl. městě Praze v roce 2015 Název Praha ČR 320 - ordinace praktického lékaře pro dospělé 556 4 653 321 - ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 243 1 994 322 - ordinace PL stomatologa 1 024 5 805 323 - ordinace PL gynekologa 186 1 277 324 - ordinace lékaře specialisty 1 546 8 024 340 - samostatné zařízení psychologa 110 447 341 - samostatné zařízení logopeda 49 300 Zdroj: ÚZIS V roce 2015 bylo v Praze necelých 12 tisíc lůžek akutní, následné a dlouhodobé lůžkové péče. V přepočtu na tisíc obyvatel připadalo cca 94 lůžek, což je o 20 více oproti celorepublikovému průměru. Zatímco počet lůžek intenzívní akutní lůžkové péče je v Praze v přepočtu na obyvatele dvojnásobný oproti ČR (14 na tisíc obyvatel v Praze oproti 6 v ČR), v případě dlouhodobé lůžkové péče je počet lůžek pod průměrem pro ČR (4,8 oproti 5,7). U ostatních typů lůžek (akutní a následná péče) je počet lůžek v přepočtu na obyvatele vyšší v Praze než v ČR celkem. Lůžka akutní péče (standardní) tvoří v Praze i ČR shodně 55 % všech lůžek. Lůžka následné a dlouhodobé péče (celkem 3 552) v Praze tvoří 30 % lůžkového fondu oproti 37 % v ČR (28,9 tisíc lůžek). Počet lůžek podle typu péče v hl. městě Praze a ČR v roce 2015 Hlavní město Praha Česká republika Typ lůžek Počet lůžek Počet na tis. obyv. Počet lůžek Počet na tis. obyv. akutní lůžková péče intenzívní 1 755 13,8 6 456 6,1 akutní lůžková péče standardní 6 587 52,0 42 582 40,3 následná lůžková péče 2 948 23,3 22 888 21,7 dlouhodobá lůžková péče 604 4,8 6 011 5,7 Celkem 11 894 93,8 77 937 73,8 Zdroj: ÚZIS 133
Z celkového počtu 2 195 lékařů v lůžkové péči (přepočtené úvazky) bylo ve standardní akutní lůžkové péči 1 346 lékařů (61 %), v následné a dlouhodobé lůžkové péči 262 lékařů (tj. 12 % všech lékařů). Nejvíce úvazku lékaře v přepočtu na počet lůžek je u intenzívní akutní lůžková péče (0,33 úvazku lékaře), nejnižší u následné a dlouhodobé péče (0,08, respektive 0,06 úvazku lékaře). Počet lékařů u lůžka podle typu péče v roce 2015 Přepočtený počet Počet lékařů Přepočtený počet Počet lékařů (úvazky) u lůžka (úvazky) u lůžka akutní lůžková péče intenzívní 586,4 0,3 2 631,6 0,4 akutní lůžková péče standardní 1 346,1 0,2 8 628,5 0,2 následná lůžková péče 229,3 0,1 1 272,0 0,1 dlouhodobá lůžková péče 33,3 0,1 272,7 0,1 celkem 2 195,2 0,2 12 804,8 0,2 Zdroj: ÚZIS 134
Domácí zdravotní péče Velmi významnou službou dlouhodobé péče je domácí zdravotní péče. Tabulka níže uvádí počet pacientů domácí péče v členění podle 22 správních obvodů (lokalizace poskytovatele zdravotnických služeb), pohlaví pacientů přijímajících péči od poskytovatele se sídlem v daném správním obvodě a třech základních věkových skupin (mladí lidé do 19 let, dospělí do 64 let a starší pacienti ve věku 65 a více let). V tomto případě zdrojem dat není NRHOSP (Národní registr hospitalizovaných), kde je uváděno bydliště pacienta, ale statistický výkaz, který vyplňují jednotliví ambulantní poskytovatelé. Údaje proto nejsou dostupné v členění podle bydliště pacienta, ale podle sídla poskytovatele. V roce 2016 bylo v Praze podle statistik ÚZIS celkem 53 z celkového počtu 500 registrovaných poskytovatelů domácí zdravotní péče v ČR. Pacientů domácí zdravotní péče bylo v roce 2016 celkem 12 616, což je o téměř 700 méně než v předchozím roce 2015. Ženy v hl. městě Praze tvoří zhruba dvě třetiny (65 %) pacientů domácí zdravotní péče. Z hlediska věkové struktury téměř 9 z 10 pacientů domácí péče v Praze je ve věku 65 a více let (88 %), což je společně s Krajem Vysočina nejvíce z krajů ČR. Tabulka níže uvádí počty pacientů domácí zdravotní péče v Praze 1 až 22 podle sídla poskytovatele. Z důvodu ochrany údajů zdravotnických zařízení tam, kde data poskytli 3 a méně poskytovatelé, jsou údaje agregovány do kategorie ostatní. Domácí zdravotní péče počet pacientů podle lokalizace poskytovatele zdravotnických služeb SO ORP hl. m. Prahy Název Celkem Muži Ženy 0-19 let 20-64 let 65 let a více Praha 3 1 524 550 974 11 285 1 228 Praha 4 3 195 1 184 2 011 10 305 2 880 Praha 5 654 220 434 1 58 595 Praha 7 352 96 256 0 19 333 Praha 10 2 261 797 1 464 2 191 2 068 Praha 11 597 198 399 2 80 515 Praha 16 549 216 333 0 58 491 Praha ostatní * 3 484 1 161 2 323 2 472 3 010 Praha celkem 12 616 4 422 8 194 28 1 468 11 120 ČR celkem 141 369 54 832 86 537 621 24 525 116 223 * obvody Prahy ve členění Praha 1 Praha 22, ve kterých hlásily méně než 3 ZZ Pozn.: počty pacientů uvedeny podle sídla hlásícího ZZ Datový zdroj: výkaz A (MZ) 1-01: domácí zdravotní péče (A089) Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017 135
Jak ukazuje tabulka výše, čtvrtina všech pacientů (25 %) domácí zdravotní péče v Praze je pacientem poskytovatele se sídlem v Praze 4 (cca 3,2 tisíce pacientů v roce 2016). Další necelá pětina (18 %) pacientů připadá na poskytovatele v Praze 10. Z poskytnutých údajů vyplývá, že nejvyšší podíl pacientů ve věku 65 a více let mají poskytovatelé domácí zdravotní péče v Praze 7 (95 %). Následující tabulka poskytuje údaje o domácí zdravotní péči v totožné struktuře jako předchozí tabulka s tím rozdílem, že uvedené údaje jsou členěny za hl. m. Prahu a jednotlivé kraje. Podle údajů ÚZIS se počet pacientů domácí péče v ČR meziročně zvýšil o 5,8 tisíce na celkem 141,4 tisíce. Počet pacientů domácí péče se mezi roky 2015 a 2016 v osmi krajích snížil (nejvíce v Kraji Vysočina a Plzeňském kraji), včetně hl. města Prahy a v šesti krajích se naopak zvýšil, nejrazantněji, téměř na dvojnásobek (o 8,5 tisíce) v Ústeckém kraji, dále pak kraji Středočeském a Pardubickém. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel je počet pacientů domácí péče v Praze třetí nejnižší ze všech krajů (985 oproti 1 336 na 100 tisíc obyvatel v ČR), po kraji Zlínském (777) a Kraji Vysočina (543). Naopak nejvyšší je v kraji Ústeckém (2 469), Pardubickém (2 139) a Královéhradeckém (1 997). Nejvyšší podíl pacientů ve věku 65 a více let byl v roce 2016 v Praze (88 %), naopak nejnižší v Ústeckém kraji (74 %). Podíl žen mezi pacienty domácí péče je ve všech krajích nadpoloviční, od 52 % v kraji Ústeckém po necelé dvě třetiny (65 %) v Jihočeském kraji a Hlavním městě Praze (údaj za rok 2016). Pokud jde o hlavní příjemce domácí zdravotní péče, tedy osoby ve věku 65 a více let, nejvíce pacientů v přepočtu na tisíc obyvatel téhož věku bylo v roce 2016 v Ústeckém kraji, a to 99, tj. téměř desetina osob ve věku 65 a více let. V Ústeckém kraji tak byl v roce 2016 pacientem domácí zdravotní péče každý desátý obyvatel starší 65 let. V Praze to bylo zhruba o polovinu méně, necelých 47 pacientů na tisíc obyvatel ve věku 65 a více let, tj. zhruba každý 22. obyvatel ve věku 65 a více let. Rozdíl mezi krajem s nejvyšším a nejnižším počtem pacientů ve věku 65 a více let na tisíc obyvatel (99 v Ústeckém kraji a 25 v Kraji Vysočina) je tedy zhruba čtyřnásobný. Uvedené údaje ilustrují značné nerovnosti ve využití této služby, které je z hlediska celkové efektivity akutní i dlouhodobé péče zásadní. 136
Pacienti domácí zdravotní péče podle věku a pohlaví v krajích v roce 2016 Název Celkem na 100 tis. Muži Ženy 0-19 let 20-64 let 65 let a více na 100 tis. 65+ Podíl 65 + (%) obyv. Hlavní město Praha 12 616 985 4 422 8 194 28 1 468 11 120 4 660 88% Středočeský kraj 14 381 1 074 5 797 8 584 62 2 575 11 744 4 998 82% Jihočeský kraj 8 591 1 345 2 977 5 614 8 1 578 7 005 5 750 82% Plzeňský kraj 6 310 1 091 2 315 3 995 14 1 071 5 225 4 704 83% Karlovarský kraj 4 004 1 349 1 501 2 503 28 625 3 351 5 976 84% Ústecký kraj 20 282 2 469 9 732 10 550 92 5 282 14 908 9 916 74% Liberecký kraj 7 445 1 690 2 801 4 644 15 946 6 484 7 782 87% Královéhradecký kraj 10 999 1 997 4 055 6 944 81 2 085 8 833 7 945 80% Pardubický kraj 11 063 2 139 4 146 6 917 21 1 688 9 354 9 498 85% Kraj Vysočina 2 766 543 998 1 768 8 318 2 440 2 491 88% Jihomoravský kraj 12 648 1 073 4 892 7 756 114 1 962 10 572 4 719 84% Olomoucký kraj 6 677 1 053 2 501 4 176 23 815 5 839 4 776 87% Zlínský kraj 4 534 777 1 716 2 818 66 663 3 805 3 364 84% Moravskoslezský kraj 19 053 1 575 6 979 12 074 61 3 449 15 543 6 888 82% ČR celkem 141 369 1 336 54 832 86 537 621 24 525 116 223 5 844 82% Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) 137
Struktura hospitalizovaných Následující tabulka ukazuje počet osob hospitalizovaných během roku 2016 v některém typu zdravotnického zařízení poskytujícím následnou a / nebo dlouhodobou zdravotní péči. Jedná se tedy o druhy zařízení, která se zaměřují převážně na poskytování ošetřovatelské, respektive geriatrické péče. Hospitalizovaní jsou členěni podle místa bydliště (22 SO ORP) a vztahují se na hospitalizované obyvatele Prahy v roce 2016 (poslední dostupné údaje). V roce 2016 bylo na lůžkách následné a dlouhodobé péče hospitalizováno celkem 8 150 osob. Jednalo se o lůžka v nemocnicích následné péče, léčebnách pro dlouhodobě nemocné a lůžka v nemocnicích, kde je poskytována ošetřovatelská následná péče (kód 89). Z celkového počtu hospitalizovaných na lůžkách následné a dlouhodobé péče připadal nejvyšší podíl na nemocnice a fakultní nemocnice (40 %), na nemocnice následné péče 35 % a na LDN 25 %. Nejvíce hospitalizovaných ve věku 65 a více let v přepočtu na tisíc obyvatel téhož věku bylo ve SO Praha 9 (46 na tisíc) a Praha 4 (45), nejméně SO Praha 14, SO Praha 18 a SO Praha 22 (8-12 na tisíc obyvatel) viz tabulka a kartogram níže. 138
Počet hospitalizovaných na lůžkách následné a ošetřovatelské péče podle místa bydliště (SO ORP Praha) 2016 MČ Nemocnice následné péče LDN Nemocnice a FN* Celkem Praha 1 81 41 102 224 Praha 2 151 52 55 258 Praha 3 295 154 88 537 Praha 4 363 476 770 1 609 Praha 5 110 101 442 653 Praha 6 220 391 418 1 029 Praha 7 90 52 113 255 Praha 8 291 119 178 588 Praha 9 290 119 171 580 Praha 10 505 395 251 1 151 Praha 11 52 26 205 283 Praha 12 55 17 156 228 Praha 13 32 20 109 161 Praha 14 69 7 16 92 Praha 15 70 33 15 118 Praha 16 20 6 59 85 Praha 17 8 21 65 94 Praha 18 35 2 9 46 Praha 19 29 3 6 38 Praha 20 46 4 3 53 Praha 21 31 4 7 42 Praha 22 12 9 5 26 Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) * Kód 89 - oddělení nebo pracoviště ošetřovatelské péče DRUHZAR 105 (Nemocnice následné péče) DRUHZAR 110 (Léčebna pro dlouhodobě nemocné - LDN) DRUHZAR 101,102,ODD 89 (NEMOCNICE) 139
Počet hospitalizovaných osob ve věkové kategorii nad 65 let na 1000 obyvatel v daném věku Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) 140
Struktura hospitalizovaných na lůžkách následné a dlouhodobé péče v hl. městě Praze (2016) LDN 25% Nemocnice a FN* 40% Nemocnice následné péče 35% Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) Následující graf a tabulka uvádí přehled ukončených hospitalizací osob ve věku 65 a více let podle místa propuštění v roce 2016. Z celkového počtu necelých 71 tisíc ukončených hospitalizaci, téměř dvě třetiny osob (63 %) byly propuštěny domů, 9 % zemřelo, 8 % bylo předáno do následné lůžkové, 8 % bylo přeloženo na jiné odd. téhož zdravotnického zařízení. Do zařízení sociálních služeb byly propuštěny 4 % hospitalizovaných osob ve věku 65 a více let (celkem 2 839 osob). 141
Ukončené hospitalizace podle místa propuštění Počet ukončených hospitalizací (celkem) osob ve věku 65 a více let podle místa propuštění (2016) Pacient propuštěn domů 44 738 Předčasné ukončení hospitalizace 427 Přeložen do zdravotnického zařízení akut. péče 4 839 Přeložen do zdravotnického zařízení násl. péče 5 657 Přeložen na jiné odd. téhož zdravotnického zař. 6 051 Propuštěn do zařízení sociální péče 2 839 Zemřel-nevystaven poukaz na pitvu 5 062 Zemřel-vystaven poukaz na pitvu 1 347 Celkem 70 960 Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) 7% 7% 4% 2% 1% 8% 8% 63% pacient propuštěn domů přeložen do zdr.zařízení násl.péče přeložen do zdr.zařízení akut.péče zemřel-vystaven poukaz na pitvu přeložen na jiné odd.téhož zdr.zař. zemřel-nevystaven poukaz na pitvu propuštěn do zařízení sociální péče předčasné ukončení hospitalizace Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) 142
Počet hospitalizovaných osob na lůžkách následné a ošetřovatelské péče podle místa bydliště, pohlaví a věku (SO ORP Praha) 2016 MČ Počet hosp. na tis. obyv. Muži Ženy 65 a více 65 a více na tis. obyv. Podíl 65plus 80 a více 80 a více na tis.obyv. Podíl 80plus Praha 1 224 8 74 150 188 38 84% 133 114 59% Praha 2 258 5 98 160 218 27 84% 132 68 51% Praha 3 537 7 177 360 468 36 87% 306 87 57% Praha 4 1 609 12 601 1 008 1 415 45 88% 911 104 57% Praha 5 653 7 254 399 567 39 87% 353 118 54% Praha 6 1 029 9 356 673 922 38 90% 649 86 63% Praha 7 255 6 92 163 219 31 86% 138 81 54% Praha 8 588 5 210 378 514 21 87% 279 61 47% Praha 9 580 10 237 343 501 46 86% 273 124 47% Praha 10 1 151 11 388 763 1 049 42 91% 684 90 59% Praha 11 283 3 120 163 252 14 89% 149 51 53% Praha 12 228 3 90 138 193 16 85% 98 47 43% Praha 13 161 2 72 89 136 16 84% 70 50 43% Praha 14 92 2 28 64 66 10 72% 36 29 39% Praha 15 118 2 45 73 98 13 83% 49 38 42% Praha 16 85 3 34 51 76 18 89% 46 49 54% Praha 17 94 3 27 67 79 18 84% 51 65 54% Praha 18 46 2 13 33 34 8 74% 18 24 39% Praha 19 38 3 9 29 32 16 84% 17 35 45% Praha 20 53 3 26 27 47 19 89% 24 46 45% Praha 21 42 2 24 18 35 12 83% 17 32 40% Praha 22 26 2 10 16 24 12 92% 11 28 42% DRUHZAR 105 (Nemocnice následné péče) DRUHZAR 110 (Léčebna pro dlouhodobě nemocné - LDN) DRUHZAR 101,102,ODD 89 (NEMOCNICE) Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) 143
Z hlediska dlouhodobé péče a spolupráce a návaznosti zdravotních a sociálních služeb je významná zejména rostoucí kategorie pacientů ve věku nad 80 let. Jak ukazuje kartogram níže, nejvyšší podíl 80letých a starších na všech hospitalizovaných byl mezi obyvateli SO Prahy 6 (63%), nejnižší ve SO Praha 14 a Praha 18. Pacienti ve věku nad 65 let tvoří drtivou většinu hospitalizovaných na lůžkách následné a dlouhodobé péče, jejich podíl činil 91 % ve SO Praha 10 a 90 % ve SO Praha 6. S výjimkou SO Praha 18 a Praha 14 tvoří tato věková kategorie více než čtyři pětiny pacientů na těchto lůžkách (nad 83 %). Podíl hospitalizovaných osob ve věkové kategorii nad 80 let na všech hospitalizovaných v roce 2016 Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) 144
Průměrná ošetřovací doba Dalším důležitým údajem je průměrná ošetřovací doba ošetřovatelské péče, která se liší podle jednotlivých druhů zařízení. Průměrná doba ošetřování a péče byla podle očekávání nejdelší v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN). Na druhém místě jsou nemocnice následné péče. Relativně nejkratší je ošetřovatelská doba na lůžkách následné a ošetřovatelské péče v nemocnicích. Tabulka níže ukazuje srovnání průměrné ošetřovací doby podle bydliště pacienta a druhu zařízení. Vůbec nejdelší ošetřovací doba je u pacientů s bydlištěm v Praze 6 (SO), a to 97 dnů, tedy více než čtvrť roku, následují pacienti ze SO Praha 12 (89 dnů) a Praha 2 (82 dnů). Nejkratší ošetřovací doba, do měsíce a půl byla v roce 2016 u pacientů s bydlištěm ve SO Praha 9 a Praha 20 (43 resp. 36 dní). Mezi jednotlivými typy zařízení jsou však, co se týče průměrné ošetřovací doby, výrazné rozdíly. Průměrná ošetřovací doba v LDN je v průměru 1,7krát delší než v nemocnicích následné péče. Kromě obyvatel pěti správních obvodů: SO Praha 7, Praha 9, Praha 19, Praha 20 a Praha 21 byla ve všech případech průměrná ošetřovací doba delší v LDN než v nemocnicích následné péče. Vůbec nejdelší průměrná ošetřovací doba byla v roce 2016 u pacientů léčeben pro dlouhodobě nemocné s bydlištěm ve SO Praha 6 a Praha 12 (148, resp. 138 dnů), naopak nejkratší ve SO Praha 20 a Praha 21 (21 a 32 dnů). Rovněž v případě nemocnic následné péče byla nejdelší průměrné ošetřovací doba u osob s bydlištěm ve SO Praha 6 a Praha 12 (96 resp. 78 dní), naopak nejkratší ve SO Praha 13 (24 dní) a Praha 17 (30 dní). V případě ošetřovacích lůžek v nemocnicích a fakultních nemocnicích byla nejdelší ošetřovací doba u obyvatel ze SO Praha 14 (73 dnů) a SO Praha 21 (67 dnů), naopak nejkratší ve SO Praha 19 (35 dnů) a SO Praha 22 (36 dnů). Počet hospitalizovaných a průměrná ošetřovací doba podle místa poskytovatele zdravotních služeb (2015) Počet Prům. ošetř. doba hosp. Následná a dlouhodobá lůžková péče (Léčebna TRN, psychiatrická 12 547 38 léčebna, ostatní OLÚ, další lůžková zařízení, hospic) Léčebny dlouhodobě nemocných 5 494 150 Nemocnice následné péče celkem 2 998 104 Celkem 21 039 97 Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) * Pololetní výkaz o lůžkovém fondu poskytovatele zdravotních služeb (PZS 145
Průměrná ošetřovací doba na ošetřovatelských lůžkách podle místa bydliště (SO ORP Praha) a druhu zařízení v roce 2016 (ve dnech) MČ Nemocnice lůžka následné péče LDN Nemocnice a FN* Celkem (Ø) Praha 1 53,5 76,8 55,8 62,0 Praha 2 63,8 124,8 57,7 82,1 Praha 3 54,2 77,7 65,9 65,9 Praha 4 55,6 89,2 56,4 67,1 Praha 5 51,9 101,9 51,1 68,3 Praha 6 95,9 147,9 48,3 97,3 Praha 7 68,0 65,9 53,5 62,5 Praha 8 48,0 51,5 44,8 48,1 Praha 9 43,5 40,3 45,0 42,9 Praha 10 57,3 86,0 56,6 66,7 Praha 11 42,1 107,2 54,4 67,9 Praha 12 77,7 137,6 51,7 89,0 Praha 13 24,1 109,5 56,8 63,4 Praha 14 58,7 75,7 72,8 69,0 Praha 15 60,5 91,3 62,4 71,4 Praha 16 32,6 87,3 49,8 56,6 Praha 17 30,0 121,4 50,2 67,2 Praha 18 31,8 59,5 49,9 47,1 Praha 19 63,2 61,0 34,8 53,0 Praha 20 45,3 21,0 40,3 35,6 Praha 21 51,0 31,8 67,7 50,1 Praha 22 65,4 72,3 36,4 58,1 Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) * Kód 89 - oddělení nebo pracoviště ošetřovatelské péče 146
Jak bylo uvedeno výše, v případě léčeben pro dlouhodobě nemocné byla nejdelší průměrná ošetřovací doba v roce 2016 u pacientů s bydlištěm ve SO Praha 6 (148 dnů), tj. necelých 5 měsíců, naopak nejkratší ve SO Praha 20 (21 dnů), tedy méně než měsíc. Průměrná ošetřovací doba v LDN (ve dnech) podle místa bydliště pacienta v roce 2016 Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) 147
V přepočtu na tisíc obyvatel bylo nejvíce hospitalizovaných v LDN ve věku 65 a více let ve SO Praha 6 a Praha 10 (5 na tis. obyv. téhož věku), naopak nejméně ve SO Praha 18, Praha 14, Praha 12, Praha 19, Praha 21, Praha 16, Praha 11 a Praha 20 (do 2 na tis. obyv.). V těchto SO byl však počet hospitalizovaných v LDN velmi nízký. Počet hospitalizovaných osob v LDN ve věkové kategorii nad 65 let na 1000 obyvatel v daném věku v roce 2016 Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) 148
Z 12 141 lidí zemřelých v roce 2016 v hl. městě Praze jich necelá pětina (19 %) zemřela doma (2,2 tisíce), více než dvě třetiny zemřely ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče (67 %) nebo ve zdravotnickém zařízení poskytujícím jiné formy zdravotní péče (2 %), celkem 69 % (8,5 tisíc osob). V zařízení sociálních služeb zemřelo v roce 2016 celkem 784, tj. 6 % z celkového počtu zemřelých. Podíl zemřelých byl v Praze ve srovnání s průměrem pro ČR podprůměrný jak v případě zemřelých doma (19 % oproti 21 %), tak zemřelých v zařízení sociálních služeb (6,5 % oproti 7,3 % v ČR). Struktura zemřelých v Praze v roce 2016 podle místa úmrtí ve ZZ 8 178 6,5% 3,7% 1,6% doma soc. služby 784 2 249 18,5% jiné ZZ 280 jinde 243 nezjištěno venku při převozu 200 156 51 69,7% 0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 ve ZZ doma soc. služby jinde nezj. Vysvětlivky: Ve ZZ = ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče; jiné ZZ = ve zdravotnickém zařízení poskytujícím jiné formy zdravotní péče; venku = na ulici, veřejném míst; soc. služby = v zařízení sociálních služeb; jinde; nezj. = nezjištěno Pozn.: V druhém grafu (vpravo) kategorie ZZ zahrnuje všechna ZZ včetně jiné, kategorie jinde zahrnuje kategorie jinde, na ulici / veřejnosti a při převozu do zdravotnického zařízení Zdroj: ÚZIS Tabulka níže ukazuje počty zemřelých v Praze v roce 2016 podle místa úmrtí. 149