Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta Katedra porodní asistence Vliv aromaterapie na vnímání ženy v průběhu porodního procesu Bakalářská práce V Brno, duben 2013 vedoucí práce: Bc. Markéta Zemanová autor: Lenka Vinopalová
Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma: Vliv aromaterapie na vnímání ženy v průběhu porodního procesu jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a ostatní podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu. V Brně dne:... Lenka Vinopalová
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala paní Bc. Markétě Zemanové, vedoucí mé bakalářské práce, za inspiraci v oblasti aromaterapie a jejímu využití v praxi porodní asistentky, za trpělivé vedení, odborné konzultace a rady v průběhu jejího zpracování. Děkuji své rodině, především svému muži Mirkovi, za podporu v období celého studia. Dále všem, kteří se podíleli na technické stránce a úpravách práce jmenovitě Luboši Vyskočilovi a bratrovi Jakubovi Drobilíkovi. Velké poděkování patří všem ženám, které se zúčastnily výzkumu formou rozhovorů a také děkuji staničním sestrám jednotlivých porodních sálů za spolupráci při anketě.
Abstrakt Předkládaná teoreticko-praktická práce se zabývá možným vlivem aromaterapie na ženu v průběhu porodu. Teoretická část seznamuje s pojmy, jako jsou aromaterapie, historie aromaterapie, éterické a rostlinné oleje, metodami jejich použití, s účinky na lidský organismus a zaměřuje se na využití této metody v praxi porodní asistentky u ženy v průběhu těhotenství a především během porodu. Praktická část je zaměřená na zhodnocení přínosu této metody samotnými ženami. Zkoumá, zda je aromaterapie přínosem pro rodící ženu a v jaké oblasti. Zjišťuje také, zda je přínosem pro praxi porodních asistentek v rámci podpory přirozených porodů a jestli je tato metoda porodními asistentkami využívaná. Data byla získána metodou polostandardizovaných rozhovorů se ženami a doplněná průzkumem porodních sálů v ČR zaměřených na používání aromaterapie na jednotlivých pracovištích. Klíčová slova: aromaterapie, éterické oleje, rostlinné oleje, vůně, dotek, masáž, holistický princip, vnímání,vliv, péče o ženu v těhotenství a při porodu, rodící žena, porodní asistentka.
Abstract This theoretical-practical theses is concerned with possible influence of aromatherapy during labour and birth. In the theoretical part the terms aromatherapy, history of aromatherapy, essential and plant oils are introduced, as well as application methods and their effect on human body; and is focused on usage of aromatherapy in midwifery practice during pregnancy, labour and birth. Practical part is focused on women s evaluation of benefits of this method. It is examined if this method is a benefit for woman during labour and birth and on which fiels particulary. It is researched if it brings any benefit for midwifery practice in scope of natural birth support as well as if the method is widely used by midwives. Data was obtained with the method of half- -standardised interviews with women and completed with maternity hospitals research which was done with the questionnaire method focused on usage of aromatherapy in particular hospital. Keywords: aromatherapy, essential oils, aroma, touch / contact, pregnancy, childbirth, perception, holistic, influence, laboring woman, midwife, care.
Obsah 1. Úvod............................................. 1 2. Teoretická část....................................... 2 2.1 Úvod do aromaterapie................................. 2 2.1.1 Historie aromaterapie.............................. 3 2.1.2 Éterické a rostlinné oleje............................. 5 2.1.3 Metody použití.................................. 7 2.1.4 Zásady bezpečného použití aromaterapie.................... 9 2.2 Vliv aromaterapie na lidský organismus........................ 9 2.2.1 Účinky aromaterapie na psychické úrovni................... 10 2.2.2 Účinky aromaterapie na fyzické úrovni.....................11 3. Těhotenství a porod.....................................13 3.1 Péče o ženu v průběhu těhotenství a porodu......................13 3.1.1 Kompetence porodní asistentky.........................13 3.1.2 Definice těhotenství a porodu..........................14 3.1.3 Fyziologické pojetí porodu a hormonů lásky..................15 3.2 Aromaterapie v období těhotenství..........................16 3.2.1 Aromaterapeutická masáž těhotné ženy.....................17 3.2.2 Další formy aromaterapie v těhotenství.....................19 3.3 Použití aromaterapie v průběhu porodu........................19 3.3.1 Aromaterapie v první době porodní.......................19 3.3.2 Aromaterapie ve druhé a třetí době porodní...................20 4. Praktická část........................................21 4.1 Formulace problému..................................21 4.2 Cíle práce....................................... 21 4.3 Výzkumné otázky................................... 22 4.4 Metodika práce.....................................22 4.5 Výzkumný vzorek...................................23 4.6 Metoda vyhodnocení a prezentace dat.........................23 4.7 Interpretace a rozbor výsledků.............................24 4.7.1 Rozhovory se ženami.............................. 24 4.7.2 Anketa pro porodní sály v ČR......................... 44
4.8 Shrnutí výsledků výzkumu...............................45 4.8.1 Výsledky rozhovorů...............................45 4.8.2 Výsledky ankety.................................46 5. Diskuze...........................................50 6. Závěr............................................54 7. Seznam použité literatury a zdrojů.............................56 8. Seznam zkratek.......................................58 9. Seznam obrázků a tabulek.................................60 10. Seznam příloh.......................................61
1. Úvod Tématem mé bakalářské práce je vliv aromaterapie na vnímání ženy během porodu. V dnešní době je pro většinu těhotných žen samozřejmostí mít možnost vybrat si místo, kde budou rodit, kdo je bude doprovázet k porodu, napsat si porodní plán, rozhodnout se, jestli se teoreticky i prakticky připraví na porod. Aktivně se podílí na porodu, mohou si svobodně vybrat polohu, ve které své dítě přivedou na svět a mohou využívat nefarmakologických postupů. Jsou to ženy, které upřednostňují celostní, holistický přístup v průběhu celého porodu před přístupem čistě medicínským a lékařským. Chtějí rozumět samy sobě, svému tělu a podpořit přirozené zrození svého dítěte. Věřím, že pro porodní asistentku, která pracuje nejen na porodním sále, by mělo být důležité podporovat ženu v přirozeném porodu a využití nefarmakologických metod s ním spojených. Mezi tyto neinvazivní, přirozené metody, které jsou pro ženu příjemné a uklidňující v průběhu porodu, patří právě aromaterapie, a proto mě tato metoda oslovila. Ve své praxi jsem měla to štěstí, setkat se s porodními asistentkami i jinými odborníky v oblasti aromaterapie a možnost vyzkoušet použití olejů u těhotných a rodících žen. Aromaterapie se stala běžnou součástí mé praxe porodní asistentky a je mi blízká svou filozofií, propojením účinků doteků, silic a vůní. Přesto, že je mi toto téma blízké, domnívám se, že je stále mnoho porodních asistentek a samotných žen, které o této metodě mají velmi malé povědomí a příliš ji nevyužívají. Hlavním cílem této práce je objektivně zjistit, jestli je vliv aromaterapie přínosem pro těhotnou a rodící ženu a jakým způsobem ji aromaterapie ovlivňuje. Zda aromaterapie ovlivňuje více psychickou stránku ženy nebo zda má účinky na fyzické rovině v průběhu těhotenství a porodu. Dále je cílem této práce zjistit, proč si ženy vybraly právě tuto metodu při porodu, zda se s aromaterapií setkaly už v průběhu těhotenství a jakou formou s aromaterapií pracovaly. Zajímá mě také, zda je tato metoda používaná porodními asistentkami na porodních sálech v ČR a v jaké míře. Zda porodní asistentky umí s aromaterapií pracovat a jestli by měla být součástí standartní péče v průběhu fyziologického porodu. 1
2. Teoretická část 2.1 Úvod do aromaterapie Aromaterapie je přirozená terapie a umění léčby, které využívá esenciálních (éterických) olejů extrahovaných z aromatických rostlinných zdrojů. 1 Otevírá svět neomezených možností, kde se příroda nabízí v jedné ze svých nejmocnějších forem v podobě vonných kapalin. Pokud je něco na tomto světě holistické, celostní, pak jsou to právě éterické oleje, které mají schopnost účinně působit nejen na buněčné úrovni, ale také v citové, intelektuální, duchovní a estetické oblasti lidského života. Nabízejí léčebný systém přírodní pomoci, který je v naprostém biochemickém souladu s lidským tělem a zároveň také nabízí prevenci a úlevu. 2 Podstatou aromaterapie je působení biologické aktivity éterických olejů (též silicí) na živý organismus. 3 Také ji můžeme definovat jako řízené používání esenciálních olejů k udržování, podpoře a zlepšení fyzické, psychologické a duševní pohody. 4 V současnosti se v aromaterapii využívá přibližně 300 éterických olejů a každý z nich má jedinečné vlastnosti. K nejuspokojivějším aspektům používání éterických olejů patří skutečnost, že velmi účinně vstupují do lidského těla, stejně tak jej opouštějí a nezanechávají po sobě žádné toxiny. Mezi nejčastější a nejúčinnější metody patří aplikace přes kůži při masáži, koupeli či vdechováním. Tímto způsobem na rozdíl od běžné perorální aplikace léčiv, nedochází ke styku s potravou a bakteriemi v trávicím traktu, se kterými mohou chemicky reagovat. 5 Protože jde především o terapii založenou na tělesném kontaktu doteku, dokáže aromaterapie účinně skloubit hluboké fyziologické účinky masáže s psychologickým vlivem éterických olejů na mysl a emoce, kterou v nás vyvolá vnímání vůně pomocí čichu. Aromaterapie tak působí psychoterapeuticky. Jednotlivé účinky budou podrobněji popsány v kapitole 2.2 Existují tři základní formy aromaterapie klinická, estetická a holistická. Klinická aromaterapie se uplatňuje především ve Francii, kde lékaři předepisují éterické oleje pro vnitřní užívání jako součást klinické léčby nemocí a infekcí. 1) Dyeová J., Aromaterapie pro ženu a dítě, 1995, s. 11 2) Worwood V., Voňavá lékárna, 2009, s. 13 a 14 3) [online] dostupné z: http://www.nobilis.cz [cit. 23. 1. 2013] 4) Mojay G., Aromaterapie pro léčení duše, 2000, s. 10 5) Worwood V., tamtéž, s. 16 a 17 2
Estetická aromaterapie se používá jako doplněk ke kosmetické terapii a k relaxaci. Využívá základní směsi olejů nebo často komerčně namíchané oleje, které působí povrchově. Holistická aromaterapie zahrnuje celý léčebný proces a provádí ji profesionálně vzdělaní aromaterapeuti. Její součástí je provedení hloubkové diagnózy klienta, rozpoznání a vyhodnocení drobných oslabení a fyzických a emociálních symptomů. S terapií se začíná až po důkladném vyhodnocení životního stylu, životosprávy, výživy, množství pohybu a celkových fyzických a emociálních okolností. Holistická aromaterapie kombinuje dva základní pocity, hmat a čich, k terapeuticky prospěšné léčbě. Jenom tehdy, když je naše tělo uvolněné a nejsme vystaveni stresu, se můžeme cítit dobře na těle a na duši. 6 2.1.1 Historie aromaterapie Lidská historie téměř od svého počátku zaznamenala používání rostlin a jejich léčebných účinků. První datované důkazy se vztahují k období před 4000 lety, kdy Sumeřané používali vonné rostliny cypřiš a myrhu. Významným objevem je nález egyptského papyru z období 1500let před Kristem, kde je uveden seznam 850 botanických léků. Rostliny byly také používány formou mastí a parfémů. 7 Hippokrates, který je nazýván otcem medicíny, je autorem citátu: Cestou ke zdraví je každodenní aromatická koupel a vonná masáž. Ve 4. století před Kristem si všiml, že pálení určitých aromatických látek poskytuje ochranu proti nakažlivým nemocem. V bibli Bůh nařídil Mojžíšovi připravit olej svatého pomazání a to z tekuté myrhy, balzámové skořice, puškvorce, kasie a olivového oleje. Jeho použití chránilo a léčilo všechny pomazané. Skořice působí proti virům, bakteriím a plísním. Myrha má antiseptické účinky a patří k nejlepším hojivým prostředkům na jizvy, stimuluje buněčný růst. Její hojivé účinky na otevřené rány, vředy a boláky byly známé už v dávných dobách. 8 Prvním průkopníkem aromaterapie byl René Gattefossé, autor knihy Aromatherapie vydané r. 1928, chemik, který zkoumal možnosti využití esenciálních olejů v léčbě kožních onemoc- 6) Dyeová J., Aromaterapie pro ženu a dítě, 1995, s. 23 7) Dyeová J., tamtéž s. 9 8) Worwood V., Voňavá lékárna, 2009, s. 16 3
nění. Jako také první použil slovo aromaterapie k popisu využití esenciálních olejů z rostlin jakožto formu léčby. 9 Jeho nástupcem byl Paolo Rovesti, zkoumal vliv esenciálních olejů na zmírňování úzkosti a depresí. Předpokládal, že vůně pomáhají uvolnit potlačené emoce a vzpomínky, které byly příčinou daných potíží. 10 Oficiálním zakladatelem a uznávaným vědcem v oblasti aromaterapie se stal Jean Valnet, francouzský lékař a chirurg, autor knihy Aromaterapeutická praxe. Používal esenciální oleje při léčbě popálenin a poranění vojáků během 2. světové války. 11 Marguerite Mauryová původem biochemička z Rakouska žijící ve Francii, zkoumala účinky esenciálních olejů na nervový systém a celkové účinky v holistickém pojetí. 12 Robert Tisserand, britský aromaterapeut, autor knihy Umění aromaterapie, jako první přiblížil aromaterapii anglicky mluvícím pacientům. V r. 1974 založil první britskou výrobnu olejů dnes společnost Tisserand. Společně s Jane Dyeovou, také britskou aromaterapeutkou, založil v r.1987 Tisserandův aromaterapeutický institut. 13 Aromaterapie v porodnictví Není zcela jasně zmapována, historie babictví se zmiňuje pouze okrajově o využití rostlinných a bylinných látek formou čajů, odvarů a mastí v babicím řemesle. Často to bylo jediné, co kromě svých praktických porodnických dovedností mohla porodní bába rodící ženě nabídnout. Ze současných autorů autorek, kteří se věnují aromaterapii a zaměřují se na ženu v období těhotenství, při porodu, v šestinedělí a v dalším období s dítětem patří tyto osobnosti. Vivian Lunny MD. lékařka žijí v Kanadě, původem ze Slovenska, vystudovala chirurgii a patologii, později se specializovala na alternativní medicinu především klinickou holistickou aromaterapii. 14 9) Davisová P., Aromaterapie od A do Z, 2005, s. 14 10) Sakov I., Vůně pro duši, úvod do aromapsychologie, 2006 11) Davisová P., tamtéž, s. 22 12) Dyeová J., Aromaterapie pro ženu a dítě, 1995, s. 15 13) Dyeová Jane, 1995, Aromaterapie pro ženu a dítě, s. 16 14) Lunny V., Vůně života, 2005 doslov 4
Ingeborg Stadelmann, rakouská porodní asistentka pracující od r. 1976, věnuje se ženám v ambulantní péči, domácím porodům, homeopatii a aromaterapiií v porodnictví, od r. 1998 vede aktivně semináře pro porodní asistentky. 15 Walerie Ann Worwood, anglická odbornice na aromaterapii a éterické oleje, věnuje se především léčbě endometriózy a neplodnosti. Je autorkou několika knih z oblasti aromaterpie 16 V České republice se odbornou aromaterapií zabývá Asociace českých aromaterapeutů, v roce 1996 založili Institut aromaterapie a pořádají také kurzy pro porodní asistentky. 17 2.1.2 Éterické a rostlinné oleje Éterické oleje jsou těkavé, snadno se odpařující látky, které se přirozeně vyskytují v rostlinách. Jsou vysoce aromatické, syntetizují se a ukládají v různých typech sekrečních struktur a částech rostlin. 18 Jsou uloženy v olejových váčcích uvnitř listu, ve žlázkách na povrchu listů, okvětních i kališních listech, lodyhách, plodech, ve větvích, kůře, kořenech i semenech. 19 Obrázek č. 1 Povrch listu Nepeta Cataria Obrázek č. 2 Povrch listu uvolnění olejového váčku 19 Každá rostlina je extrahována různými metodami. Mezi nejčastěji používané patří parní destilace, lisování za studena. Mezi další méně často využívané metody patří extrakce separací (pomocí organického rozpouštědla), extrakcí oxidem uhličitým pod tlakem, enfleurage (pomocí tuku). Těkavé složky aromatických rostlin se využívají také v průmyslovém odvětví, ale 15) Stadelmann I., Zdravé těhotenství, přirozený porod, 2001 16) Worwood V. A., Voňavá lékárna, 2009 17) [online] dostupné z :http://www.aromaterapie.cz [cit. 13. 2. 2013] 18) Mojay G., Aromaterapie pro léčení duše, 1996, s. 10 19) Svoboda, Sekretory structures of aromatic and medicinal plants, 2000 5
pokud nejsou získané destilací nebo lisováním za studena, nelze je využít pro aromaterapii, protože ztrácejí své účinky. Ze stejné rostliny může být získán éterický olej, ale také absolutum, které vzniká po odstranění balastních látek (zejména vosků). 20 Některé éterické oleje jsou velmi vzácné pro jejich obtížné získávání, proto jsou v jojobovém oleji (růže, neroli, jasmín, meduňka a další). Při destilaci rostlin lze také získat hydrolát vodu, která prošla opakovaně rostlinným materiálem. Hydroláty obsahují nepatrné množství éterického oleje a mnoho látek extrahovaných z rostlin. Nejznámějšími hydroláty jsou květové vody, které se používají především v péči o pleť, ale lze je využít také v holistické aromaterapii. Příkladem jsou levandulová a růžová voda, hydroláty z heřmánku, meduňky, z pomerančových květů, rozmarýnu a další. 21 Většina éterických olejů je tvořena složitými molekulami několika chemických skupin, často převažují jedna nebo dvě hlavní skupiny. Např. terpeny, alkoholy, ketony, aldehydy a jiné. 22 Éterické oleje se obvykle nepoužívají přímo k aplikaci na pokožku, pro své těkavé vlastnosti, proto potřebují rozpustit v nějakém nosiči, který nedráždí pokožku. 23 Jejich vhodnými nosiči jsou rostlinné oleje. Vyjímkou k přímé aplikaci na pokožku jsou éterické oleje z levandule a tee trea, růže, meduňky. Rostlinné oleje 24 jsou všechny přírodní oleje získané z rostlin, vyráběné z jejich semen a ořechů. Nejčastěji metodou lisování za studena. Kusmirek ve své knize říká, že rostlinné oleje nejsou stejné. Mají různé charakteristiky, hodnoty a použití. Mají podobné chemické složení, společnou vlastností je, že při masáži jsou dobře kluzké, ale každý druh olejnatého semínka je něčím specifický. 25 Rostlinné oleje jsou životadárné. V aromaterapii slouží, kromě svých specifických účinků, jako nosiči éterických olejů při masáži. Rozdíl mezi rostlinnými a minerálními oleji vyráběnými průmyslově, je v jejich účincích na lidskou pokožku. Průmyslově vyráběné oleje jsou inertní a dobře kloužou po pokožce při masáži, ale při nízkých teplotách vytváří bariéru proti vlhkosti a tím pokožce brání ve vstřebávání a dýchání, které je tolik potřebné při aromaterapii. Viz následující kapitoly o účincích aromaterapie. 20) Nováková, Šedivý, Praktická aromaterapie, 1996, s. 54 21) Davisová, Aromaterapie od A do Z, 2005, s. 174 22) Mojay G., Aromaterapie pro léčení duše, 1996, s. 10 12 23) Kusmirek J., Tekuté slunce, 2002, s. 10 a 11 24) Příloha č. 1, seznam rostlinných olejů 25) Kusmirek J., tamtéž, s. 12 a 13 6
2.1.3 Metody použití Éterické oleje lze používat různými způsoby. Existuje více forem aplikace a metod užívání. Obecně platí, že éterické oleje lze velmi účinně aplikovat přes kůži. Užití těchto olejů v aromaterapii se neomezuje na pouhou aplikaci určitého oleje na určitý problém. Existuje celá škála metod a způsobu jejich využití. K vytvoření jedinečné harmonie s maximálním terapeutickým efektem je zapotřebí znalost olejů, způsoby použití, znalost fyziologie systémů lidského těla a využití synergie olejů. 26 Mezi základní metody použití éterických olejů patří inhalace, koupel, obklady, odpařování a rozprašování do vzduchu, aromaterapeutická masáž a lokální použití ve formě mastí a krémů. Tyto metody použití budou podrobně upřesněny v následujícím textu. Aromaterapie formou inhalace. Její podstatou je přímé vdechování páry nosem, při kterém plíce přímo absorbují vlastnosti esencí. Při inhalaci se doporučuje mít zavřené oči, protože páry mohou být silné a vyvolat podráždění očí. Tato metoda účinkuje okamžitě. Inhalování pomocí páry. Éterický olej 4 5 kapek se nakape do nádoby s horkou vodou tak, aby se tvořila pára. Doporučuje se překrýt si hlavu ručníkem a vdechovat několik minut, dokud se tvoří pára. Přímá inhalace bez páry. Na papírový kapesník, ubrousek nebo keramický aromamedailon se nakape 1 2 kapky éterického oleje a vdechuje se i opakovaně podle potřeby. Aromaterapie ve formě obkladů. Pokud používáme stahující obklady, přikládáme je pevně na postižené místo, nikdy nestahujeme maximální silou. Obklady lze používat také suchou formou, nahřátím přikládaného materiálu a poté nakapáním olejů na tento materiál. Obklady mohou být teplé i studené. Do misky s teplou nebo studenou vodou se přidá 3 5 kapek éterického oleje, namočí se do ní látka, vyždímá a přiloží na postižené místo, kde se ponechá působit po dobu 5 minut. Doporučuje se opakovat obklad 2krát až 4krát. Účinek lze zvýšit také tím způsobem, že na vlhkou látku přiložíme igelit a přes něho dáme led nebo termofor. Aromaterapie formou odpařování a rozprašování. Podstatou tohoto způsobu je uvolňování éterických olejů do ovzduší a to jejich postupným zahřátím nebo aplikací bez zahřátí. Tyto způsoby využíváme k osvěžení a prevenci infekcí. Většina éterických olejů má antibakteriální účinky. Aromalampa. Počet kapek éterického oleje do vody podle velikosti obsahu odpařovací misky. Rozprašovače. Používáme 7 10 kapek éterického oleje do 200ml vody. Slouží 26) Dyeová J., Aromaterapie pro ženu a dítě, 1995, s. 35 7
jako krátkodobá forma osvěžení, pročištění vzduchu. Hydroláty květové vody, které lze aplikovat i přímo na pokožku. Difuzéry. Počet kapek éterického oleje podle typu přístroje. Aromaterapie formou koupele. Tato metoda účinně kombinuje hydroterapii s účinky éterických olejů, tento efekt ještě můžeme zvýšit přidáním soli z mrtvého moře. Koupel ponořením do vany. Doporučuje se 5 10 kapek éterického oleje smíchat s hydrofilním olejem (samotná silice se z vody pouze odpaří) nebo s 1 polévkovou lžící mléka (lze také nahradit medem) a nalít do vany s teplou vodou. Sedací koupel, koupel nohou. 2 až 3 kapky éterického oleje, podle množství vody. Aromaterapeutická masáž. Jde o nejčastěji využívanou metodou aromaterapie. Samotná masáž je velmi starým způsobem léčby, který vychází z instinktivní potřeby každého člověka třít si postižené nebo bolavé místo. Protože hnětením svalů a kůže je možné snížit bolest či svalovou únavu. Samotné slovo masáž, pochází z řečtiny. Massó znamená hníst, mačkat. Písemné doklady se dochovaly z do Egypta a Číny. Známý čínský myslitel Konficius mimo jiné vypracoval také metodiku masáže. O masáži se zmiňuje také indická Ajurvéda, která ji uvádí mezi léčebnými postupy. 27 Právě při masáži má aromaterapeutická léčba nejtrvalejší účinky. Pokud se aplikuje tímto způsobem, trvá několik hodin, než se éterické oleje opět vyloučí z organismu. Největší množství olejů se vstřebává pomocí kožního mazu přes vlasové folikuly v pokožce. Existují vědecké studie a důkazy, které dokládají, jaký vliv na člověka má dotek. 28 Dotekem přenášíme energii, pomocí doteku stimulujeme naše smyslové vnímání a patří také k tzv. non-verbální komunikaci, řeči těla. Masáž určitých částí těla nebo celého těla. K masáži používáme směs jednoho nebo více druhů éterických olejů s rostlinným olejem. U kojenců do 6 měsíců se nedoporučuje používat éterické oleje k masáži vůbec, vhodnější je masáž pouze kvalitními rostlinnými oleji. U těhotných žen požíváme ředění nižší. Podrobněji se této problematice věnuji v kapitole 3. Tabulka č. 1 Ředění éterických olejů Děti do 6 let Děti do 12 let Dospělí a starší děti 0,5% ředění 7 kapek éterického oleje na 50 ml nosného rostlinného oleje 1,5% ředění 22 kapek éterického oleje na 50 ml nosného rostlinného oleje 2,5 až 3% 37 kapek éterického oleje na 50 ml nosného rostlinného oleje 27) Nováková, Šedivý, Praktická aromaterapie, s. 39 28) Dyeová J., Aromaterapie pro ženu a dítě, 1995, s. 19 8
Aromaterapie formou mastí a krémů. Tuto formu aplikace používáme často lokálně na kůži k regeneraci tkáně, pro hojivé a antiseptické účinky. Do krémového základu např. měsíčkového nebo třezalkového se přidává 5 20 kapek éterického oleje (0,5 2%) v 50 g na krém nebo tubu se stejným obsahem. 2.1.4 Zásady bezpečného použití aromaterapie Mezi zásadami bezpečného použití aromaterapie, kam rozhodně patří dodržování správné koncentrace olejů, respektování individuality a zdravotního stavu konkrétního člověka, kterému je tato metoda určena a potřebných znalostí aromaterapeuta, bych zdůraznila také používání kvalitních a čistých olejů od ověřených výrobců. V ČR se doporučuje lékopisná kvalita cerfitikace SZU. Vivian Lunny ve své knize říká, že je potřeba se zaměřit na uvedení botanického názvu rostliny, zemi původu, popř. způsob sklizně a její zpracování. Také lze vyžádat si od prodejce nebo výrobce chemickou analýzu ÉO. Na štítku musí být uvedeno datum spotřeby. Řídit se také můžeme podle vzhledu, barvou a viskozitou oleje. Synteticky vyrobené oleje mívají obvykle stejnou barvu a hustotu. 29 U těchto olejů ale nelze odhadnout jejich účinky na lidský organismus. Viz. následující kapitola o účincích aromaterapie. Další důležitou zásadou je správné skladování olejů. Neměly by být vystaveny na přímém slunečním světle, v horku, vlhku a nedostatečně uzavřeny. Při správném uskladnění většina olejů vydrží 1 až 2 roky. Lisované ÉO z citrusů mívají kratší expiraci cca půl roku, proto se doporučuje uchovávat je v lednici. Jiné oleje mají naopak delší trvanlivost, u některých se jejich kvalita stářím dokonce zvyšuje např. u éterického oleje z pačuli a santalu. 30 2.2 Vliv aromaterapie na lidský organismus Podle holistického principu nelze oddělit tělo a naši mysl, jsou to vzájemně fungující a složitě propojené oblasti člověka. Odpovídá tomu také citát, který říká: Kořen většiny nemocí spočívá v hloubce duše. Platon. 29) Lunny V., Vůně života, 2005, s. 105 a 106 30) Lunny V., tamtéž, s. 107 9
Existují různé přístupy a zajímavé pohledy na aromaterapii a její účinky na lidský organismus. Někteří autoři např. Mojay, který se ve své knize zabývá provázáním aromaterapie a principů čínské medicíny, propojuje psychologicko energetickou rovinu účinku éterických olejů. Přirovnává tyto oleje (produkty vzájemného spolupůsobení rostlin a slunečního světla) k životním látkám, které podobné jako krev a tělesné tekutiny představují proudící životní energii (nebo-li čchi). Chápe je jako důležité posly energie a vědomí. Protože orientální medicína dovoluje vnímat jedinečnost individuality, jde o zjištění potřeb dané osoby a jejich doplnění s důležitými vlastnostmi oleje nebo olejů. 31 Éterické oleje používané při masáži se vstřebávají pokožkou, díky své malé molekulární hmotnosti přechází rychle do krve (do 3 minut) a krevním řečištěm následně do celého těla. Plného účinku dosahují za 30 minut. Pronikají do tkání, lymfy a postupně se z těla vyloučí plícemi, ledvinami, tlustým střevem a potem. Při vdechování a inhalaci se éterické oleje dostávají přes průdušky a plíce do krevních kapilár a následně do celého těla. Samotný účinek vůně má vliv na krátkodobou i dlouhodobou paměť. Viz následující podkapitola. Už dříve byly prokázány účinky přirozených typicky lidských vůní (vylučovaných potními žlázami podpaží, slabin, prsou) tzv. feromonální účinky. Typickým příkladem jsou kojení novorozenci, kteří dokáží podle vůně bezpečně rozpoznat svoji matku. 32 Podle celkového působení jsou díky svým schopnostem účinku éterické oleje popisovány jako stimulační, relaxační a adaptační. Záleží také na jejich síle účinku. Podle energie, kterou vyvolávají, rozlišujeme oleje zahřívající, chladivé a stabilizační. Jednotlivé oleje fungují při smíchání dohromady synergickým účinkem. Znamená to, že jejich účinek se vzájemně posiluje. Pro lepší přehlednost uvádím účinky rozdělené do jednotlivých podkapitol. 2.2.1 Účinky aromaterapie na psychické úrovni Aromaterapie má přímý vliv na náladu a pocity. Samotné vnímání vůní pomocí čichu vyvolává odezvu v našem centrálním nervovém systému. Vůně simuluje nervové buňky a vysílá signály do limbické části mozku. Tento limbický systém je složitou oblastí mozku, která formuje projevy instinktu, sebezáchovy, včetně pudu reprodukčního. Je zodpovědná za naše emoce a paměť. Ovlivňuje nás i v době, kdy si tento účinek neuvědomujeme. Může pak vytvořit pří- 31) Mojay G., Aromaterapie pro léčení duše, 1996, s. 6 a7 32) Stadelmann I., Zdravé těhotenství a přirozený porod, 2001, s. 522 a 523 10
mou asociaci s dobrými či špatnými událostmi. Většina z nás si dokáže vybavit nějakou situaci, při které nějaká vůně vyvolala asociaci nebo dávno zasunutou vzpomínku. Vůně má vždy emociální zabarvení. Tento vliv vůně na paměť nelze zaznamenat měřením na encefalografu, lze ale ukázat změny způsobené v mozku jako reakci na pachovou stimulaci. 33 Aromaterapie ovlivňuje tedy soustředění, paměť, duševní a fyzickou výkonnost člověka. Podporuje adaptaci člověka při stresových a poststresových poruchách. Harmonizuje psychické procesy. Sakov ve své knize používá termín tzv. aromapsychologie. Je to metoda, která využívá aromaterapii k vytvoření nervového a psychického stavu adekvátního okolním podmínkám. Aromaterapie v kombinaci s psychologií a psychoterapií řeší celkový stav, metody psychologického působení se soustředí na konkrétní problémy. Při výrazných stresových projevech se využívá aromaterapie především ke stabilizaci nervového a psychického stavu.využívá se na doplnění adaptačních zdrojů, relaxaci a stabilizaci emocí. Po ustálení emočního pozadí se potom základní metodou stává psychoterapie, která řeší příčiny stresu. 34 Velký důraz je kladen na tzv.aromadiagnostiku, metodu diagnostických opatření s pomocí éterických olejů, za účelem zjištění psychického a somatického stavu klienta. Aromadiagnostika se vyvinula z praxe, při analýze souvislosti jednotlivých patologií s éterickými oleji, které si klienti vybrali. Jedná se o bioregulační působení aromaterapie na člověka. Ten si vybírá určitý regulátor (konkrétní éterický olej jehož vůně je mu příjemná), který právě v přítomném okamžiku nejvíc potřebuje. Pro aromadiagnostiku se doporučuje sada minimálně pěti éterických olejů podle základních charakteristik (stimulační, adaptační, relaxační, stabilizátor emocí a harmonizující olej) optimálně sada 15 až 20 éterických olejů. 35 2.2.2 Účinky aromaterapie na fyzické úrovni Aromaterapie zlepšuje prokrvení mozku (zlepšení napětí cévních stěn), ovlivňuje krevní oběh, dýchání, zlepšuje a podporuje trávení. Pomocí čichu působí na CNS-hypotalamus a neurohormonální systém různými způsoby, na základě chemických reakcí mozku. Ty jsou rozdílné podle jednotlivých éterických olejů, elektromagnetického účinku a speciální chemické látky mozku, kterou každý člověk uvolňuje podle svých reakcí. 36 Rostlinné vůně stimulují hypo- 33) Dyeová J., Aromaterapie pro ženu a dítě, 1995, s. 21 34) Sakov I., Vůně pro duši, 2010, s. 11 35) Sakov, Vůně pro duši, tamtéž s. 37 36) Lunny V., Vůně života, 2005, s. 105 11
talamus a hypofýzu a uvolňují neurotransmitery (mediátory) v synapsích. Aromaterapie také podporuje a zvyšuje funkci imunitního systému tím, že zvyšuje vylučování adrenalinu. 37 Byl prokázán analgetický účinek éterických olejů při bolestech svalů, kloubů, po úrazech. Některé éterické oleje působí antiemeticky, viz. kapitola o aromaterapii v těhotenství. Převážná většina éterických olejů má antiseptické a antimikrobiální účinky, které lze využít k lokální aplikaci a k podpoře regenerace pokožky při popáleninách, poraněních. Některé rostlinné oleje zvyšují elasticitu pokožky, zlepšují stav ekzémů. Dalším účinkem aromaterapie, je podpora a úprava spánku. 37) Dyoevá J.,Aromaterapie pro ženu a dítě, s. 22 12
3. Těhotenství a porod 3.1 Péče o ženu v průběhu těhotenství a porodu Péče o ženu v průběhu nekomplikovaného těhotenství, porodu a šestinedělí, včetně péče o zdravého novorozence a kojence, patří do kompetencí porodní asistentky. 3.1.1 Kompetence porodní asistentky Porodní asistentka je uznávána jako plně zodpovědný zdravotnický pracovník, který pracuje jako partner ženy, poskytuje jí potřebnou podporu, péči a radu během těhotenství, porodu a v době poporodní. Vede porod na svou vlastní zodpovědnost, poskytuje péči novorozencům a dětem v kojeneckém věku. Tato péče zahrnuje preventivní opatření, podporu normálního porodu, zjišťování komplikací u matky nebo dítěte, zprostředkování přístupu k lékařské péči nebo jiné vhodné pomoci a provedení nezbytných opatření při mimořádné naléhavé situaci. Porodní asistentka má důležitou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdělávání a to nejen pro ženy, ale také v rámci rodiny a komunity. Tato práce by měla zahrnovat prenatální vzdělávání a přípravu k rodičovství a může být rozšířena i do oblasti zdraví žen, sexuálního nebo reproduktivního zdraví a péči o dítě. Porodní asistentka může vykonávat svou profesi v jakémkoli prostředí, včetně domácího prostředí, ambulantních zdravotnických zařízení, nemocnic, klinik, nebo zdravotnických středisek. 38 Platná mezinárodní definice porodní asistentky (citovaná bez části o vzdělávání PA) z roku 2005, byla revidovaná a přijatá radou ICM 15. 6. 2011. V ČR jsou kompetence PA dané platnou legislativou, zákonem č. 96/2004 Sb. Upravené vyhláškou č. 424/2004Sb. o činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. 39 38) ICM, 2011 [online], dostupné z: http://internationalmidwives.org [cit. 25. 3. 2013] 39) Normální porod [online], dostupné z http://normalniporod.cz [cit. 25. 3. 2013] 13
3.1.2 Definice těhotenství a porodu Těhotenství je období života ženy, kdy v jejím organismu dochází k vývoji plodu. Trvá v průměru 10 lunárních měsíců po 28 dnech, tj. 280 dní. Začíná splynutím mužské a ženské pohlavní buňky a je ukončeno porodem plodu. 40 Podle Světové zdravotnické organizace je při definování normálního porodu třeba vzít v úvahu dva faktory: stupeň rizikovosti těhotenství a průběh I. a II. doby porodní. Jak již bylo řečeno, predikativní hodnota stanoveného rizika není zdaleka 100 %. U těhotné ženy, která byla zařazena do skupiny s nízkým rizikem na počátku I. doby porodní, může být porod nakonec velmi komplikovaný. Na druhé straně však probíhá porod u mnoha žen s vysokým rizikem nakonec nekomplikovaně v I. i II. době porodní. V této zprávě se však primárně zaměřujeme na velkou skupinu žen s nízkým rizikem. Normální porod definujeme jako: spontánně vyvolaný, s nízkým rizikem na počátku porodu, které je neměnné během celé I. i II. doby porodní. Dítě se narodí spontánně v pozici hlavou napřed, v období mezi ukončeným 37. a 42. týdnem těhotenství. Po porodu jsou matka i dítě v dobrém stavu. Obecně lze stupeň rizika na počátku I. doby porodní považovat za nízký u 70 až 80 % těhotných žen. 41 Definice MZ o porodu patří z 1. 10. 2012 do zákona 372/2011 Sb., pro statistické a administrativní účely Ministerstvo zdravotnictví ČR seznamuje odbornou veřejnost ještě s dalšími definicemi vycházejícími z mezinárodních doporučení, které zpracoval ÚZIS ČR ve spolupráci s Českou gynekologickou a porodnickou společností ČLS J.E.Purkyně: 1) Porodem se rozumí ukončení těhotenství narozením živého nebo mrtvého dítěte; 2) Za narození živého dítěte se považuje úplné vypuzení nebo vynětí plodu z těla matčina, bez ohledu na délku trvání těhotenství, jestliže plod po narození dýchá nebo projevuje alespoň jednu ze známek života, to je srdeční činnost, pulsaci pupečníku nebo nesporný pohyb kosterního svalstva bez ohledu na to, zda byl pupečník přerušen nebo placenta připojena (dále zde definují mrtvě narozené dítě a potrat.) 42 40) Roztočil A., Porodnictví, 2001, s. 70 41) WHO: Péče v průběhu normálního porodu: praktická příručka [on-line] 42) Definice porodu a potratu [online] dostupné z: http://gynstart.cz [16. dubna 2013] 14
3.1.3 Fyziologické pojetí porodu a hormonů lásky Donedávna, ačkoliv všechny kultury dramaticky narušovaly fyziologické procesy, byla žena nucena spolehnout se na vyplavení celého koktejlu tzv.hormonů lásky, aby za jejich pomoci přiváděla děti na svět. Dnes je počet lidských matek, které se spoléhají na své vlastní hormony, aby porodily dítě a placenta, zanedbatelný. 43 Do 50. let 20. století byl oxytocin (hlavní a nejdůležitější složka koktejlu hormonů lásky) považován pouze za hormon s mechanickým účinkem, který působí na děložní kontrakce a umožňuje tak porod dítěte a placenty, a působí také na reflex vypuzování mléka. Dnes se role oxytocinu jeví jako klíčová u všech orgasmických a extatických stavů. 44 Helen Deutchschová první žena, která absolvovala medicinu na Vídeňské univerzitě a členka psychoanalytické společnosti, která prožila porod a kojení, považovala pohlavní styk a porod za dvě fáze jednoho procesu, pouze oddělené časovým intervalem. 45 Výzkumy prokázaly výskyt a účinky přirozených lidských opiátů endorfinů a take inhibiční účinek hormonů ze skupiny adrenalinů na proces porodu. Pokrok dnešní doby v oblasti fyziologie nám poskytuje klíč k znovuobjevení vrcholných příček prožívání porodu. Dosáhnou nejvyšších příček znamená porodit dítě reflexně. Přirozené, reflexivní vypuzení plodu probíhá, když se dítě narodí po sérii neovladatelných kontrakcí, které nenechávájí žádný proctor pro volní pohyby. Za takových okolností je neokortex (část mozku související s intelektuál ní aktivitou) vypnutý a nemá kontrolu nad starými strukturami mozku, které mají na starost vitální funkce, jakou je i porod. Ženy se v tu chvíli tzv. nekontrolují, mohou se chovat společensky nepřijatelně, křičet, nadávat apod. Přímo v okamžiku porodu a následujících pár minut po něm, jsou takové matky v extatickém stavu. 46 Odent ve své knize říká, že tento reflex byl až donedávna ignorován. Hlavní důvod je ten, že nejsou naplňovány základní potřeby rodící ženy!!! Protože těmto potřebám nerozumíme, nevidíme je. Mezi tyto základní potřeby patří: chránit ženu před jakoukoliv stimulací neokortexu dodržovat ticho, vyhýbat se světlu (světlo stimuluje neokortex, ke snížení jeho aktivity se uvolňuje hormon melatonin, např.před usnutím), zabránit tomu, aby se rodící žena cítila sledovaná a hodnocená. To vše vede ke kořenům funkce porodní báby. Dokazuje to, že ženy měly vždy tendenci rodit v blízkosti své matky nebo jiné zkušené ženy, která roli matky dokázala zastoupit. Ideálně je porodní asistentka prototypem mateřské osoby, se kterou se můžeme cítit v bezpečí. 47 43) Odent M., Přirozené funkce orgasmů při milování, porodu a kojení, 2013, s. 18 44) Odent M., tamtéž, s. 16 45) Deutsch H., Psychoanalysis of the sexual functions of women, 1991 46) Odent M., Přirozené funkce orgasmů při milování, porodu a kojení, 2013, s. 21 47) Oden M., tamtéž, s. 22 a 23 15
3.2 Aromaterapie v období těhotenství Aromaterapie patří mezi neinvazivní a ženami vyhledávanou metodu v období těhotenství i při samotném porodu. Je to cesta plná vůně, něhy, jemných doteků a síly, kterou má v sobě každá žena. Některé z nás ji potřebují probudit či vzpomenout si, že ji v sobě mají a že není třeba se ničeho obávat, protože být ženou a stát se matkou, je ta nejpřirozenější změna, pro kterou jsme stvořeny. Těhotenství by měla být doba plná radosti a krásných pocitů, kdy se tělo a mysl ženy připravuje na příchod dítěte. Během tohoto období dochází k recesi psychického prožívání a záleží na zralosti ženy, jak budou tyto změny hluboké a na její tendenci regredovat v tomto období. Ženy s nevyřešenými konflikty se v těhotenství stávají úzkostnými. Těhotenství a porod je cestou k pochopení vlastní matky a zdrojem indintifikace se s ní. Regrese probíhá i u zralých žen, projevuje se sebestředností, zájmem o vlastní osobu a vyvíjející se plod. Toto nastavení ženě umožňuje se správně vyladit na potřeby dítěte a tím mu vytvořit podmínky k bezpečnému připoutání se bondingu s následným vstupem do života s důvěrou. 48 Aromaterapie, je jemná a jednoduchá cesta, která se snaží přinést těhotné ženě komfort, podporu a nádherný pocit individuální péče. Nabízí možnost ulehčit ženě od negativních fyzických, ale také emocionálních obtíží, které jsou spojeny s těhotenstvím. Mezi nejčastější fyzické obtíže patří bolesti zad, otoky nohou, pálení žáhy a jiné trávicí potíže, nespavost. 49 Minimalizace nepříjemných fyzických pocitů využitím aromaterapie v období těhotenství, pomáhá ženě vyrovnat se z tělesnými změnami, pomáhá jí soustředit na to, co je opravdu důležité, na sebe samu a její dítě. Pomáhá zbavit se stresu, zmírnit úzkost a strach. Pohladí ji na duši a upevní spojení s dítětem, podpoří prenatální komunikaci. Již prenatálně matka emocionálně reaguje na pohyby plodu a její emoce opět ovlivňují nenarozené dítě. Vznik citové vazby tzv. prenatální bonding je posilován doteky a řečí s plodem. 50 Lunny ve své knize říká, že je to bezpečný, přirozený a krásný způsob, jakým můžeme budoucí mamince pomoci, aby se cítila klidně a sebejistě v době, kdy prochází jedním z nejdůležitějších období svého života. 51 Reakce na vůně je v období těhotenství intenzivnější. Některé vůně a pachy v ženě dokáží vyvolat i negativní fyzickou reakci jako je nevolnost, zvracení, bolest hlavy a mají za úkol těhotnou 48) Rastislavová K., Aplikovaná psychologie porodnictví, s. 43 49) Worwood V., Voňavá lékárna, 2009, s. 274 50) Odent M., Láska jako věda, 1999, s. 15 51) Lunny V., Vůně života, 2005, s. 78 16
ženu chránit před možnou noxou. 52 V kapitole 2 je popsáno, jakým způsobem prostřednictvím čichu vůně účinkuje v našem těle. Bylo prokázáno, jaký hluboký vliv má vůně na naši mysl a emoce. Toho můžeme využít právě v období těhotenství a také v samotné přípravě na porod, jak fyzické (např. předporodní masáž hráze), tak emocionální naladěním ženy. V prvním trimestru se obecně nedoporučuje používat éterické oleje. Podle názoru lékařky Lunny je ale použití některých silic méně nebezpečné než použití některých léků (např. éterické oleje z citrusů při ranních nevolnostech aj.). Některé éterické oleje účinkují podobně jako hormony, použití ve velkých koncentracích může ohrozit průběh těhotenství a vyvolat předčasný porod (např. šalvěj lékařská a muškátová). Jiné silice mohou poškodit plod. Všechny éterické oleje mají nízkou molekulární hmotnost, takže dokáží projít placentární i krevní bariérou. U plodu tak dokáží proniknout hematoencefalickou bariérou a poškodit CNS i další orgánové soustavy. Při náhodném testování potracených plodů, byly v mnoha případech zaznamenány vysoké hodnoty určitého éterického oleje v krvi a tkáních plodu (šalvěj, majoránka, rozmarýn, fenykl). 53 Podrobný seznam éterických olejů kontraindikovaných v těhotenství, rozdělený podle trimestru je součástí přílohy č. 2. Ve druhém a třetím trimestru je při správném použití a koncentraci aromaterapie pro ženu vhodnou a příjemnou metodou. Mezi vhodné éterické oleje bez rizik patří v tomto období: bazalka, benzoe, bergamot, citron, citronela, cypřiš, čajovník, eukalyptus radiata, geránium, grapefruit, heřmánek římský, jasmín, kadidlo, levandule úzkolistá, mandarinka, manuka, máta kadeřavá, neroli, pepř černý, petitgrain (pomerančové listí), pomeranč, ravintsara, růže damašská, růžové dřevo, řebříček, santal, šalvěj muškátová(4 týdny před porodem a při porodu), tymián linalol, vetiver, ylang ylang, zázvor. Vhodnými rostlinnými oleji jsou: mandlový, meruňkový, jojobový, šípkový, dýňový (vhodný na tlumení tonizací), olej z pšeničných klíčků, lískový olej. 3.2.1 Aromaterapeutická masáž těhotné ženy Nejčastějším metodou v těhotenství je aromaterapeutická masáž. Pohlazení a dotek v nás vzbuzuje silné emoce. Síla a směr jeho působení záleží na kvalitě doteku. Schopnost vnímat dotek je prvním smyslem, který nám pomáhá v komunikaci s ostatním světem. 54 Terapeut 52) Dyeová J., Aromaterapie pro ženu a dítě, 1995, s. 21 53) Lunny V., Vůně života, 2005, s. 103 a 104 54) Nováková, Šedivý, Praktická aromaterapie, 1996, s. 38 17
ideálně porodní asistentka pečující o ženu, je s ní během masáže v úzkém tělesném kontaktu. Její ruce přenáší energii, jsou nástrojem komunikace. Při masáži je nezbytně nutné dodržovat správnou koncentraci masážního oleje. Pro těhotnou ženu je bezpečná 0,5% až 1,5% koncentrace. 55 Tabulka č. 2 Ředění éterických olejů pro masáž těhotných. 0,5% koncentrace 1 kapka éterického oleje na 10 ml nosného rostlinného oleje 1% koncentrace 2 kapky éterického oleje na 10 ml nosného rostlinného oleje 1,5% koncentrace 3 kapky éterického oleje na 10 ml nosného rostlinného oleje Masážní směs může obsahovat jeden i více druhů éterických olejů, musí ženě vonět a být pro ni celkově příjemná. Masáž provádíme v uvolněné poloze, nejlépe v poloze na vaku. Masírujeme ženě podbřišek a celé břicho, záda, oblast kříže, obličej, hrudník, ramena, ruce, dlaně, boky, nohy. Používáme techniku opakovaných jemných tahů tzv. effleurage. Záleží na ženě, kde jsou jí doteky příjemné, jestli masírujeme v těhotenství nebo při porodu. Používáme jemné a citlivé tahy, všímáme si, jak reaguje na masáž žena a jak reaguje dítě. Obrázek č. 3 Masáž těhotné ženy. 55) Lunny V., Vůně života, 2005, s. 112 18
3.2.2 Další formy aromaterapie v těhotenství Mezi další metody využívané v průběhu těhotenství patří inhalace formou vdechování (z papírového kapesníku nebo ubrousku) nebo odpařováním (aromalampou nebo z talířku ve sprše), koupel, obklad. K fyzické přípravě se doporučuje 4 týdny před porodem provádět pravidelnou masáž hráze, vhodnou směsí éterických a rostlinných olejů, které působí protizánětlivě a zvyšují elasticitu tkáně. 3.3 Použití aromaterapie v průběhu porodu Porod je pro ženu jednou z klíčových životních zkušeností. Frederick Leboyer říká: Když si žena projde těhotenstvím a porodem, je vždy jiná, než byla předtím. Je proměněná a mnohem víc rozumí životu. Přivést na svět dítě znamená vykoupat se v pramenu života. 56 Právě při porodu, tomto přirozeném a složitém procesu, se ukáže podstata osobnosti ženy. Projeví se její individuálnost, odolnost proti stresu na stupňující se fyzickou a psychickou zátěž a velmi záleží na zkušenostech porodní asistentky, její schopnosti komunikace, správné míře empatie a psychologického přístupu, zda žena porod nakonec zvládne a jakým způsobem. Porod není jen ona neosobní lékařská definice o vypuzení plodu viz kapitola 3.1.2. Je potřeba jej vnímat jako celkový porodní proces, v jehož středu všeho dění je sama rodící žena se svými základními potřebami, jak je popisuje ve své knize Odent viz kapitola 3.1.3. Porodní asistentka především ta, která pracuje v nemocničním zařízení, může prostřednictvím aromaterapie působit na základní potřeby rodící ženy. 3.3.1 Aromaterapie v první době porodní Aromaterapie podpoří porod tím, že vytvoří pro matku a dítě to nejlepší prostředí. 57 Jednou z těchto možností je použití metody vdechování. Pokud má žena svoji oblíbenou vůni, kterou používala např.do aromalampy, doporučuje se vzít si ji s sebou k porodu. Provoněním místnosti např. porodního pokoje známou vůní, dodáme rodící ženě pocit jistoty a bezpečí. Působíme tak na základní potřeby rodící ženy. Přímým vdechováním např. silic citrusů lze ulevit od úporné nauzey, která některé ženy velmi obtěžuje a často klasická antiemetika aplikovaná ženě formou nitrožilní či svalové injekce event. rektálního čípku, nepřináší výraznou úlevu a jsou řešením pouze krátkodobým. Další často využívanou metodou je koupel. Při- 56) Leboyer F., Porod bez násilí, 1995, s. 14 57) Lunny v., Vůně života, 2005, s. 76 19
dáním éterického oleje levandule nebo růžového dřeva do koupele se postup porodu urychlí a zároveň se zabrání bakteriální infekci. Doporučovanou a osvědčenou metodou v první době porodní je především aromaterapeutická masáž. Uklidňující dotek při masáži pomáhá rodící ženě zvládnout bolest a lépe ji snášet, díky doteku při masáži může žena zůstat klidná a soustředěná. Masírujeme především dolní část zad a podbřišek, celé břicho a ostatní části těla, podle potřeb rodící ženy (chodidla, boky, ramena, krk, dlaně rukou). Pokud jsou éterické oleje správně použity, napomáhají správnému dýchání, posilují celkový pocit pohodlí a uvolnění. Právě díky tomu, rodící žena spíše spolupracuje a nebrání se změnám, které v průběhu porodu prožívá. Cítí se jistější a vice si důvěřuje. Použití éterických olejů tak může porod znatelně urychlit. Vyhneme se tak negativním dopadům mnohých léků. 58 Éterické oleje vhodné při porodu: citrusy, geránium, heřmánek římský, hřebíček plody, jasmín, kadidlo, levandule, neroli, růže, růžové dřevo, rozmarýn, santal, skořice, šalvěj muškátová, tymián, zázvor. 3.3.2 Aromaterapie ve druhé a třetí době porodní Pokud je rodící žena uvolněná v průběhu první doby porodní, jde samotný porod druhá doba porodní, rychle vlivem reflexivního vypuzení plodu 59 a většinou éterické oleje nepoužíváme. Mohou být součástí provoněné místnosti aromalampou již z první doby porodní. Pokud ale druhá doba porodní nemá rychlý průběh, můžeme ženu pomocí aromaterapie podpořit, pomoci jí se uvolnit, zbavit napětí a strachu. Pokud panikaří, můžeme jí pomoci se zklidnit. Při zeslabení kontakcí lze pomocí stimulační aromaterapeutické masáže podbřišku a dolní části zad, intenzitu kontrakcí zesílit. Vhodné je také použití hydrolátů (květových vod) např. růže k celkovému osvěžení ženy, přímo aplikovat na obličej nebo otírat formou obkladu. Ve třetí době porodní můžeme aromaterapii aplikovat formou masáže a teplého obkladu na podbřišek nebo na křížovou oblast zad, a tím pomoci odloučit placentu (tento způsob lze také použít při její retenci). Vhodnými éterickými oleji podporující porod placenty jsou: cypřiš, heřmánek římský, jasmín, levandule, šalvěj muškátová, ylang-ylang. Porodem využítí aromaterapie nekončí, přestože na toto období se má práce nezaměřuje, je důležité se alespoň krátce zmínit o možnosti využít ji také v poporodním období. Aromaterapii využíváme především lokálně formou gelů a mastí k regeneraci poraněných tkání a k masáži podbřišku při bolestivém zavinování dělohy. 58) Lunny V., Vůně života, 2005, s. 78 a 79 59) Odent M., Přirozené funkce orgasmů při milování, porodu a kojení, 2013, s. 21 20
4. Praktická část 4.1 Formulace problému Porodní asistentka je při porodu klíčovou osobou, která má podporovat ženu ve všech porodních fázích. Mezi stěžejní základní potřeby rodící ženy patří mít oporu v porodní asistentce, která má pro ženu význam svou mateřskou rolí, blízké zkušené ženy. Mezi další základní potřeby patří necítit se pozorována a hodnocena, respektovat ticho, podporovat využití tlumeného světla. Aromaterapie patři mezi jednu z nefarmakologických metod, kterou může porodní asistentka rodící ženě nabídnout a podpořit tím její základní potřeby. Práce si klade za cíl objasnit, zda je aromaterapie přínosem pro rodící ženu a v jaké rovině vliv aromaterapie ženy během porodu vnímají. Pomocí aromaterapie, může porodní asistentka podpořit základní potřeby rodící ženy, které jsou podle výzkumů a moderních poznatků fyziologie, nejdůležitějšími faktory v průběhu porodního procesu. 4.2 Cíle práce Cíl č. 1 Zjistit, zda je aromaterapie přínosem pro rodící ženu. Cíl č. 2 Zjistit, zda ovlivňuje psychický nebo fyzický stav rodící ženy. Cíl č. 3 Zjistit, zda ženy využívají aromaterapii už v průběhu těhotenství a jakou formou. Cíl č. 4 Zjistit, zda porodní asistentky na porodních sálech v ČR pracují s aromaterapií. Cíl č. 5 Zjistit, zda se zaznamenává použití aromaterapie při porodu do zdravotnické dokumentace. 21