AKTUALIZACE ANALÝZY VOLNOČASOVÝCH POHYBOVÝCH AKTIVIT V HRADCI KRÁLOVÉ 2008

AKTUALIZACE ANALÝZY VOLNOČASOVÝCH POHYBOVÝCH AKTIVIT V HRADCI KRÁLOVÉ 8 inpuncto 8 Váš partner pro sociologický a marketingový výzkum www.inpuncto.cz

inpuncto 8 Váš partner pro sociologický a marketingový výzkum www.inpuncto.cz

OBSAH OBSAH... SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... ÚVOD...3 I. OBYVATELÉ MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ...4 IA. ZÁKLADNÍ SOCIODEMOGRAFICKÉ UKAZATELE...4 IB. EKONOMICKÁ ÚROVEŇ...6 II. SPORTOVIŠTĚ A DĚTSKÁ HŘIŠTĚ V HRADCI KRÁLOVÉ...7 IIA. SOUČASNÉ TRENDY V POPTÁVCE...7 IIB. TRENDY V OBLASTI PLÁNOVÁNÍ A VÝSTAVBY SPORTOVIŠŤ...8 IIB-. NEORGANIZOVANÁ TĚLOVÝCHOVA...8 IIB-. ORGANIZOVANÁ TĚLOVÝCHOVA...8 IIB-3. MULTIFUNKČNÍ SPORTOVIŠTĚ...8 IIB-4. VENKOVNÍ SPORTOVIŠTĚ...9 IIB-5. DĚTSKÁ HŘIŠTĚ... IIC. SPORTOVNÍ AREÁLY A SPORTOVIŠTĚ V H. KRÁLOVÉ...3 IIC-. POČET SPORTOVNÍCH AREÁLŮ, SPORTOVIŠŤ A HŘIŠŤ...3 IIC-. VENKOVNÍ SPORTOVIŠTĚ...5 IIC-3. KRYTÁ SPORTOVIŠTĚ...8 IIC-4. VÝZNAMNÉ SPORTOVNÍ KOMPLEXY V HRADCI KRÁLOVÉ... IIC-5. PRŮZKUM MEZI PROVOZOVATELI SPORTOVIŠŤ NA ÚZEMÍ MĚSTA... IID. III. DĚTSKÁ HŘIŠTĚ V HRADCI KRÁLOVÉ...4 ZHODNOCENÍ SITUACE V HRADCI KRÁLOVÉ...7 IIIA. SPORTOVNÍ AREÁLY A SPORTOVIŠTĚ V HRADCI KRÁLOVÉ...7 IIIB. DĚSTKÁ HŘIŠTĚ...9 PŘÍLOHA...3 KARTOGRAMY ZÁZNAMOVÉ FORMULÁŘE PRO TERÉNNÍ PRŮZKUM

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ SEZNAM TABULEK Tab. č.: Základní údaje o okresu Hradec Králové Tab. č. : Vývoj počtu obyvatel vybraných krajských měst (údaje vždy k.. daného roku) Tab. č. 3: Bilance počtu obyvatel v Hradci Králové v roce 7 Tab. č. 4: Průměrný věk obyvatelstva v Hradci Králové Tab. č. 5: Počet obyvatel Hradec Králové podle věkových skupin Tab. č. 6: Vzdělanostní struktura obyvatelstva vybraných krajských měst Tab. č. 7: Průměrné měsíční mzdy fyzických osob vybraných krajů (údaje za první čtvrtletí roku) Tab. č. 8: Maloobchodní výdaje obyvatel spádového území Hradce Králové v roce 6 v Kč Tab. č. 9: Výdaje za sport, kempink a rekreaci v ČR (průměrné výdaje domácností v Kč za osobu) Tab. č. : Počet sportovních areálů v jednotlivých místních částech města Tab. č. : Vývoj celkové plochy sportovišť v Hradci Králové (v m) Tab. č. : Počet sportovišť a hřišť v jednotlivých místních částech města Tab. č. 3: Volně přístupná venkovní hřiště v jednotlivých místních částech města Tab. č. 4: Významné sportovní komplexy v Hradci Králové Tab. č. 5: Sportovní komplexy provozované tělovýchovnými jednotami a Sokolem Tab. č. 6: Sportovní komplexy provozované školami Tab. č. 7: Počet dětských hřišť a jejich výměra v jednotlivých místních částech města Tab. č. 8: Vývoj celkové plochy dětských hřišť v Hradci Králové (v m) Tab. č. 9: Počet veřejných dětských hřišť a hřišť v MŠ v místních částech města Tab. č. : Sportoviště a hřiště ve špatném stavu Tab. č. : Počet veřejných dětských hřišť a deficit ploch v místních částech Tab. č. : Dětská hřiště ve špatném stavu SEZNAM GRAFŮ Graf č. : Jak často se věnujete jednotlivým sportovním aktivitám? Graf č. : Počty sportovišť a hřišť podle druhu sportu a dostupnosti pro veřejnost Graf č. 3: Počty sportovišť a hřišť podle povrchu a dostupnosti pro veřejnost Graf č. 4: Bezbariérový přístup pro diváky a účastníky/uživatele hřišť a sportovišť ( v procentech ) Graf č. 5: Podíly sportovišť v Hradci Králové dle převažujícího určení (v procentech) Graf č. 6: Nabídka sportovního vyžití v rámci krytých sportovišť a hřišť (počet sportovišť) Graf č. 7: Počty krytých sportovišť a hřišť podle povrchu Graf č. 8: Bezbariérový přístup (v procentech) Graf č. 9: Podíly sportovišť v Hradci Králové dle převažujícího určení (v procentech) Graf č. : Podíly odpovědí na otázky v průzkumu (v procentech) Graf č. : Povrch dětských hřišť (v procentech)

ÚVOD Projekt Aktualizace analýzy volnočasových pohybových aktivit v Hradci Králové 8 navazuje na předchozí projekty v letech 3 a 6. Cílem je zmapovat stávající nabídku volnočasových pohybových zařízení a dětských hřišť na území města Hradec Králové. Projekt je založený na terénním průzkumu a rozhovorech s provozovateli jednotlivých zařízení. U všech objektů jsme zjišťovali nabídku poskytovaných volnočasových aktivit, jejich kapacitu pro aktivní uživatele, návštěvnickou kapacitu, otevírací dobu a další podrobnosti. Současně jsme zjišťovali na základě rozhovorů s provozovateli stav objektu a jejich záměry na případné rozšíření či omezení provozu. Všechny objekty byly opatřené digitální fotografií a GPS souřadnicemi. Veškeré zjištěné informace jsou dostupné v datových souborech (zvlášť pro sportovní zařízení a zvlášť pro dětská hřiště) na přiloženém CD a případným zájemcům jsou k dispozici také na mapovém serveru města Hradec Králové. Následující studie kvantifikuje závěry terénního šetření a shrnuje informace o nabídce sportovních pohybových zařízení na území města a o nabídce dětských hřišť. V závěru studie nabízí vyhodnocení současného stavu a přikládá několik nezávazných doporučení pro další směrování. inpuncto 8 3

I. OBYVATELÉ MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ IA. ZÁKLADNÍ SOCIODEMOGRAFICKÉ UKAZATELE Hradec Králové je sídelním městem administrativy a správy Královéhradeckého kraje a také přirozeným centrem vědy, školství, kultury a obchodu v Královéhradeckém kraji. Spádovost města jde za hranice kraje zejména jižním směrem a přesahuje do Pardubického kraje. Samotné město Pardubice je od Hradce Králové vzdálené necelých 5 kilometrů a příbuznost obou měst se projevuje také v základních ukazatelích. Tab. č.: Základní údaje o okresu Hradec Králové Rozloha v km² Hustota obyv./km² Počet obyvatel Počet obcí Města nad 5. obyvatel 876 8 59 756 Chlumec n. Cydlinou, N. Bydžov, Třebechovice p. Orebem Zdroj: ČSÚ (aktuální stav k 3. 5. 7) Hradec Králové se z dlouhodobého hlediska potýká s úbytkem obyvatelstva. Od sčítání lidu v roce 99 poklesl počet obyvatel města o více než 5 tisíc. V posledních letech se pokles obyvatel přibrzdil a to především díky migračnímu přírůstku obyvatelstva, což ilustrují poslední dostupné údaje z roku 7. Tab. č. : Vývoj počtu obyvatel ve městě Hradec Králové (údaje k.. daného roku) Hradec Králové 99 4 5 6 7 8 99 97 97 55 95 95 94 694 94 43 94 55 94 5 Zdroj: ČSÚ Tab. č. 3: Bilance počtu obyvatel v Hradci Králové v roce 7 Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek -3 8-3 -,3,8 -,3 Absolutně Relativně v % Zdroj: ČSÚ (stav k.. 7) 4

Průměrný věk občanů Hradce Králové je o více než dva roky vyšší než průměrný věk obyvatel ČR, odchylka se výrazněji projevuje u žen než u mužů (rozdíl u žen je oproti celorepublikovému průměru více než 3 roky). Dvě třetiny obyvatel města tvoří lidé ve věku 5-64 let, děti do 4 let tvoří necelých 3 procent obyvatelstva. Dodejme, že počet narozených dětí v Hradci Králové se za poslední dva roky zvyšuje, v roce 6 přibylo o 99 dětí více než v roce 5 a to 938, v roce 7 přibylo o 3 dětí více než v roce předchozím. Tab. č. 4: Průměrný věk obyvatelstva v Hradci Králové P Průměrný věk celkem muži ženy Hradec Králové 4,5 4,7 44, ČR 4,3 38,8 4,8 Zdroj: ČSÚ (stav k.. 8) Tab. č. 5: Počet obyvatel Hradec Králové podle věkových skupin Věková skupina Celkem Muži Ženy -4 let 6,9% 6 76 4,% 5 85,9% 5-64 let 65 74 69,7% 3 7,% 33 7 68,4% Více než 65 let 6 388 7,4% 6 674 4,8% 9 74 9,7% Celkem 94 55,% 44 97,% 49 85,% Zdroj: ČSÚ (stav k 3.. 6) Obyvatelé města dosahují v průměru vyšší vzdělanostní úrovně než je celorepublikový průměr, vysokoškolsky vzdělaných lidí je v Hradci Králové o více než pět procent více. Tab. č. 6: Vzdělanostní struktura obyvatelstva ve městě Hradec Králové Sloupec ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ Hradec Králové 6,5% 3,% 36,8% 4,7% ČR 3,4% 38,6% 8,9% 9,% Zdroj: ČSÚ (SLDB ) 5

IB. EKONOMICKÁ ÚROVEŇ Úroveň mezd je jedním ze základních ukazatelů ekonomické úrovně a zároveň je hlavní složkou disponibilních příjmů obyvatel utvářejících mimo jiné poptávku po volnočasových zařízeních. Přestože je tempo růstu v kraji jen nepatrně nižší než činí celorepublikový průměr, průměrné měsíční mzdy v kraji jsou dlouhodobě o více než % nižší než celorepublikový průměr. Situace v samotném městě Hradec Králové bude pravděpodobně pozitivnější, než ukazují dostupné celokrajné údaje. Tab. č. 7: Průměrné měsíční mzdy fyzických osob vybraných krajů (údaje za první čtvrtletí roku) Kraj Královéhradecký ČR průměr Mzdy v roce 6 64 893 Index 6/5 5,8 6,9 Mzdy v roce 7 7399 399 Index 7/6 7,3 7,8 Mzdy v roce 8 939 53 Index 8/7 9,9,4 Zdroj: ČSÚ Realizovaná maloobchodní poptávka obyvatel ve spádovém území Hradce Králové dosáhla v roce 6 celkem 688 mil. Kč. Za sport, kempink nebo rekreaci utratila průměrná domácnost v České republice v roce 7 49 Kč na osobu. Tyto výdaje za poslední čtyři roky výrazně poklesly (cca. o 45 Kč na osobu). V případě Hradce Králové můžeme tyto výdaje odhadovat ročně celkem na přibližně 4 mil. Kč. Tab. č. 8: Maloobchodní výdaje obyvatel spádového území Hradce Králové v roce 6 v Kč Počet obyvatel (v tis.) Zboží běžné spotřeby (v mil. Kč) Zboží dlouhodobé spotřeby (v mil. Kč) Hradec Králové Nejbližší okolí města Hradec Králové Širší spádové území 94 38 9 5 336 53 459 34 Spádové území celkem 53 663 555 Spádové území Zdroj: ČSÚ, výpočty inpuncto Tab. č. 9: Výdaje za sport, kempink a rekreaci v ČR (průměrné výdaje domácností v Kč za osobu) 3 4 5 6 7 39 4 435 474 48 457 49 Zdroj: ČSÚ 6

II. SPORTOVIŠTĚ A DĚTSKÁ HŘIŠTĚ V HRADCI KRÁLOVÉ IIA. SOUČASNÉ TRENDY V POPTÁVCE Nejoblíbenější sportovní volnočasovou aktivitou je podle průzkumu společnosti INCOMA Research jízda na kole a plavání, kterým se věnují více než dvě třetiny aktivně sportujících obyvatel České republiky alespoň jednou měsíčně. Pro potřeby této studie jsou relevantní především míčové hry, které provozují 4 z aktivních obyvatel alespoň jednou měsíčně a 3 z navštěvují fitness, posilovnu či aerobic. Graf č. : Jak často se věnujete jednotlivým sportovním aktivitám? (Dané aktivitě se věnují x měsíčně nebo častěji, podíly v procentech) Zdroj: INCOMA Research Poptávka po zařízeních volného času 6, údaje publikované ve studii Analýza volnočasových aktivit Hradec Králové v roce 6 Podle časopisu Sport & Wellness Management je nejvyhledávanějším sportem na venkovních sportovištích tradičně fotbal, následovaný volejbalem, tenisem a nohejbalem. V případě krytých sportovišť můžeme hovořit o kolektivních míčových hrách, fitness a aerobiku, eventuelně o stále populárnějším squashi. 7

IIB. TRENDY V OBLASTI PLÁNOVÁNÍ A VÝSTAVBY SPORTOVIŠŤ IIB-. Neorganizovaná tělovýchova Plochy pro neorganizovanou tělovýchovu a sport mají zajistit příležitost pro každodenní pohybové a rekreační vyžití. Na sídlištích a dalších místech s vysokou sídelní koncentrací se doporučuje stavět větší počet hřišť pro mládež a dospělé menších rozměrů, určených zejména k hraní míčových her. Lze však připojit i plochy pro vybrané disciplíny lehké atletiky (např. zařízení pro skok daleký a vysoký, rovinka pro krátké sprinty apod.). Zejména pro potřeby dospívajících je také možné vybudovat prostor pro jízdu na skateboardu nebo in-line bruslích. Doporučená výměra plochy pro neorganizovanou tělovýchovu mládeže a dospělých je asi 7 m na obyvatel. IIB-. Organizovaná tělovýchova V oblasti organizované tělesné výchovy se nejčastěji budují plochy pro oblíbená odvětví olympijských sportů, anebo sporty vyhodnocené jako nejvíce marketingově přínosné pro obec či kraj. Tímto mohou obce a města zvýšit svou prestiž a atraktivitu směrem k pořádání soutěží nadregionální úrovně, ale i posílit možnosti sportovní výchovy své mládeže. Při výstavbě bývá standardně počítáno s diváckým prostorem (s výjimkou školních tělocvičen) a zázemím pro sportovce. U zařízení tohoto typu je obvykle nezbytná velká kapacita odstavných parkovacích ploch a vazba na MHD. Pro velikost plochy tělocvičen je odborný odhad 4 m na obyvatel, pro sportovní stadiony tvoří odhad m na obyvatel, pro sportovní haly se doporučuje 3 m na obyvatel. IIB-3. Multifunkční sportoviště Pro společné sportovní aktivity dětí i dospělých všech věkových kategorií jsou ideálním místem multifunkční sportoviště. Jedná se o variabilní hrací plochy, opatřené kvalitními sportovními povrchy, vybavené koši, brankami a dalším sportovním vybavením pro co nejširší škálu sportovních aktivit. V zahraničí se pro větší bezpečnost často užívá ohrazovacího systému drátěných klecí. Je dobré zahrnout i plochy pro novější druhy sportů, oblíbené jsou zejména mladší generací například horolezecké stěny. Sestaveno především podle magazínu Sport and Wellnes a podle britské organizace Sport England. 8

Obecně můžeme hlavní trendy ve výstavbě multifunkčních sportovišť shrnout do těchto bodů: - zázemí pro všechny věkové skupiny, - doplňkové služby (občerstvení apod.), - možnosti pohybového vyžití pro seniory a handicapované, - nabídka organizovaných aktivit, - dostupnost MHD a dostatek parkovacích míst. V případě takto definovaných multifunkčních sportovišť se setkáváme častěji s krytými sportovišti, eventuelně jejich kombinací s venkovními sportovišti. Novým trendem současnosti jsou tzv. centra pohybových aktivit, která mohou kromě několika zařízení pro vlastní pohybové aktivity současně obsahovat také další doprovodná zařízení. Mezi frekventované služby v komplexech s provozovnami sportovních aktivit patří masážní salony, solária, kosmetika, holičství, kadeřnictví, a také restaurace a obchody. Připojeny by měly být také sezónně využívané venkovní plochy s bazénem, hřištěm a trávníky. Pro zajištění dostatečné atraktivity a komerční úspěšnosti centra je nezbytné počítat s rozlohou cca,5 ha, krytá část s celoročním provozem zaujímá minimálně desetinu z celkové rozlohy areálu. Kapacita takového centra uspokojí spádovou oblast 5 tis. obyvatel. V ideálním případě by měl být objekt dostupný pro obyvatele spádové oblasti nanejvýš 5 minut pěší chůzí od místa bydliště. Pokud se centrum nachází v okrajové části města, je nutné zajistit blízkost hromadné dopravy a dostatek parkovacích ploch. Zajímavým podnětem mohou být také možnosti využití sportovišť ve školních areálech (krytých i venkovních) pro veřejnost. Tyto plochy mohou být v době, kdy nejsou využívány žáky a studenty, tedy v odpoledních a večerních hodinách, o víkendech a školních prázdninách, přístupné široké veřejnosti. V takovém případě je vhodné stanovit správce sportovního areálu. IIB-4. Venkovní sportoviště Přestože se většina oblíbených venkovních sportů v současnosti často stěhuje do dobře vybavených krytých prostor, které tvoří kompaktní celky odolné vůči nepřízni počasí, venkovní sportoviště se mezi lidmi stále těší velké oblibě. Trendem je mobilní vybavení, vhodné pro interiér i exteriér. Například mobilní badmintonové sloupky se sítí lze z halových prostor poměrně snadno přesunout na venkovní plochy. Jiné venkovní sporty, kupříkladu populární plážový 9

volejbal a nově i plážový fotbal a plážový tenis vyžadují speciální lajnování a přizpůsobené konstrukce sloupků. K výrobě konstrukcí většiny venkovního sportovního vybavení se používá převážně hliník, sítě jsou pak nejčastěji z polypropylenu a polyethylenu. Při výstavbě nového venkovního sportoviště se majiteli i provozovateli rozhodně vyplatí sledovat moderní trendy a investovat do kvality. Vybavení sportoviště musí být vyrobeno z odolného materiálu, důraz je potřeba klást na kvalitní povrchovou úpravu, která poté šetří náklady díky minimální nutnosti údržby. Nezbytné je také dbát na platné normové standardy a bezpečnost. Trendy pro venkovní sportoviště můžeme shrnout do následujících bodů: - bezbariérový přístup, možnost vyžití pro handicapované sportovce, - sloupky na tenis a míčové hry se sítí s bezpečnějším vnitřním navíjením, - tenisové dvorce již nejsou lajnovány vápnem, namísto toho se používají plastové profily, - sedačka pro rozhodčí z duralových profilů se stabilní konstrukcí, široké protiskluzové stupně a odkládací polička, prostor po stranách je možné využít jako reklamní plochy, - pro nohejbalové hřiště lze využít standardní tenisové nebo volejbalové sloupky, síť je možné pořídit kombinovanou, která je vhodná pro volejbal i nohejbal, nebo speciální nohejbalovou, která má své opodstatnění při ligových soutěžích, - moderní odolné povrchy, - u areálů pro náročnější sporty (např. skate park) dbát na zvýšenou bezpečnost, - stojany pro cyklisty. IIB-5. Dětská hřiště Doporučená vybavenost dětskými hřišti je cca. 8 m na obyvatel. Velikost hřiště pro děti předškolního věku (do 6 let) se doporučuje cca. 5 m, přičemž docházková vzdálenost by neměla překročit m. Hřiště pro děti školního věku (6-4 let) má doporučenou výměru m, docházková vzdálenost maximálně 5 m. Hlavní současné trendy při výstavbě a provozování dětských hřišť jsou následující: - bezpečnost umístění hřiště v bezpečné klidové zóně v dosahu obydlí, - vybavení a volba povrchu by měla taktéž respektovat požadavek bezpečnosti s ohledem na cílovou skupinu dětí,

- doporučuje se využívat moderních a odolných povrchů, - v rámci možností zajistit hlídání, - hřiště mohou nabízet určité zázemí pro teenagery např. poslouží jako meetingpointy, - volba zařízení by měla rozvíjet kreativitu dětí, pro starší děti se nabízí využití trenažérů. Největší důraz je v současnosti kladen na bezpečnost, odolnost a kvalitní materiály. Postupně jsou odstraňovány a nahrazovány zastaralé nebo potenciálně nebezpečné druhy prolézaček a dalšího vybavení. Velmi důležité je dodržení bezpečnostních dopadových zón a bezpečnosti povrchů. Dopadové plochy pod jednotlivými herními prvky by měly být z pružných materiálů tlumících pád, jako je tráva, borka, písek nebo pryžový podklad. Minimálně 5- cm od hrany herního prvku se nesmí vyskytovat žádné nebezpečné objekty, jako například lavičky, ploty nebo stromy. Nezbytná je také pravidelná (min. x za dva měsíce) kontrola a oprava škod, které při využívání dětských hřišť snadno vznikají. Trendem jsou hlídané hřiště, které má plot a vlastního správce. Na noc tak může být uzavřené a stále pod dohledem. Designové řešení dětských hřišť je čím dál promyšlenější, možnosti sahají od velmi přírodní podoby až po technický až futuristický vzhled. I u nás se již dokonce občas vyskytují originální hřiště, navržená architekty a výtvarníky jako osobité umělecké dílo. Design bývá současně kombinovaný s funkcionalitou za účelem rozvoje dětských motorických a kreativních dovedností. Nejmladší děti (do 3 let) Pokud jde o vybavení, nejfrekventovanějším herní prvkem dětí do tří let zůstává pískoviště, zázemí by mělo být pokryté trávníkem a v ideálním případě stíněné stromy. Maximální popularitu si udržuje klasický domeček se skluzavkou. Starší děti (3 let) Starší děti s většími schopnostmi i nároky vyžadují důmyslnější vybavení, oblíbené jsou různé systémy žebříků, nášlapů a průlezů. Takovéto sestavy jsou tvořeny jednotlivými prvky s různým stupněm náročnosti, proto je mohou využívat děti poměrně širokého věkového rozpětí a různého stupně vývoje. Předností takovéhoto vybavení hřiště je jeho otevřené a přehledné uspořádání, které ocení jak hrající si děti, tak dohlížející rodiče. Klasickým prvkem zůstávají houpačky a eventuelně kolotoče.

Dospívající děti (od let) Nejnáročnější skupinou jsou teenageři, mezi něž některé zdroje započítávají již děti od deseti let. Většina dětí v tomto věku již hraním si opovrhuje, přesto však stojí o určité pohybové aktivity, při kterých se mohou bavit a sdružovat s přáteli. Mezi dospívajícími se značné oblibě těší různé typy trenažérů, simulující např. jízdu na skateboardu, lanovky nebo lezecké stěny. V zahraničí jsou nepostradatelnou součástí hřišť tzv. meetpointy, tedy místa, kde se mohou (nejen) teenageři scházet a neformálně se bavit a jejich často hlasitá zábava není nikým rušena. Na tato místa je vhodné umístit různé objekty, na kterých se dá libovolně posedávat, postávat, prolézat či se za ně zavěsit.

IIC. SPORTOVNÍ AREÁLY A SPORTOVIŠTĚ V H. KRÁLOVÉ IIC-. Počet sportovních areálů, sportovišť a hřišť V Hradci Králové bylo k 3. 6. 8 celkem 7 sportovních areálů, z toho více než 6 % ve vlastnictví města nebo kraje provozovaných především prostřednictvím škol. Dalších cca. % sportovišť provozují tělovýchovné jednoty potažmo Sokol, zbytek jsou soukromé projekty, projekty církví a občanských sdružení. Největší nabídka sportovních areálů je v místních částech Pražské Předměstí a Hradec Králové. Tab. č. : Počet sportovních areálů v jednotlivých místních částech města Místní část Počet obyvatel Počet areálů Březhrad Hradec Králové Kukleny Malšova Lhota Malšovice Moravské Předměstí Nový Hradec Králové Piletice Plácky Plačice Plotiště Pouchov Pražské Předměstí Roudnička Rusek Slatina Slezské Předměstí Svinary Svobodné Dvory Třebeš Věkoše 97 6 56 56 4 87 486 9 68 493 777 37 6 59 63 6 5 5 7 8 Celkem 97 55 7 486 63 6 4 4 89 94 69 68 846 846 Plocha sportovišť v m 73 6 569 6 68 8 7 64 84 5 45 48 775 86 4 75 754 3 996 3 5 84 44 4 48 56 8 m/ obyv. 35 49 3,4,7 3,7,6 6,8 4,7,8,9,,7 4,,3,5,7 7,3 4,,, 5,,6 8,6, Celková rozloha sportovišť na území města byla k uvedenému datu 35 49 m (tj. 33 hektarů). Průměrná vybavenost byla 3,4 metrů čtverečních plochy sportovišť na jednoho obyvatele. Pro srovnání dodejme, že celková plocha maloobchodních prodejen na území města je 97 9 m, přičemž deset největších velkoplošných prodejen zaujímá plochu o rozloze 86 374 m a největší z nich Hornbach má užitnou plochu mě. 3

Nejlepší vybavenost v tomto smyslu mají místní části Roudnička, Malšovice, Malšova Lhota a Kukleny. Celková plocha sportovišť na území města za poslední dva roky poklesla o více než 78 tis. m, tj. o 9 %. Tab. č. : Vývoj celkové plochy sportovišť v Hradci Králové (v m) Rok 6 Celková plocha všech sportovišť Změna 8 35 44-78 78 49 Město Hradec Králové disponuje celkově 59 sportovišti a hřišti. Nejpestřejší výběr sportovišť a hřišť je v místí části Hradec Králové a na Pražském Předměstí. Z celkového počtu sportovišť je venkovních (69 %) a 48 vnitřních, resp. krytých (3 %). Tab. č. : Počet sportovišť a hřišť v jednotlivých místních částech města Místní část Březhrad Hradec Králové Kukleny Malšova Lhota Malšovice Moravské Předměstí Nový Hradec Králové Piletice Plácky Plačice Plotiště Pouchov Pražské Předměstí Roudnička Rusek Slatina Slezské Předměstí Svinary Svobodné Dvory Třebeš Věkoše Celkem Počet sportovišť a hřišť z toho venkovní z toho vnitřní 3 3 44 8 4 8 7 34 3 3 3 8 7 6 4 4 3 6 3 59 49 4

IIC-. Venkovní sportoviště Z celkového počtu 5 sportovišť je venkovních. Přibližně polovina je volně dostupná veřejnosti (5 sportovišť), byť některá s omezenou otevírací dobou, a druhá polovina (6 sportovišť) je otevřená v určitém režimu. Ve druhém případě se nejčastěji jedná o zpoplatnění, anebo provoz sportoviště v rámci jiného zařízení a je tedy dostupné pouze členům nebo určitým cílovým skupinám. V Hradci Králové je volně přístupných celkem 5 sportovišť a hřišť. Nejlepší situace je na Novém Hradci Králové a v místní části Hradec Králové. Naopak neuspokojivá situace je vzhledem k počtu obyvatel na Slezském Předměstí, ale i v Třebeši, Věkoších a Pláckách. Tab. č. 3: Volně přístupná venkovní hřiště v jednotlivých místních částech města Místní část Počet volně přístupných Plocha volně přístupných sportovišť a hřišť sportovišť a hřišť (m) Březhrad 3 73 Hradec Králové 5 6 Kukleny 9 3 77 Malšova Lhota 64 Malšovice 5 499 Moravské Předměstí 5 Nový Hradec Králové 5 38 83 Piletice Plácky Plačice 86 Plotiště 4 9 Pouchov Pražské Předměstí 9 4 7 Roudnička Rusek 98 Slatina 44 Slezské Předměstí Svinary 4 Svobodné Dvory 3 Třebeš Věkoše Celkem 5 74 5

Graf č. : Počty sportovišť a hřišť podle druhu sportu a dostupnosti pro veřejnost 5 45 Všechna venkovní sportoviště a hřiště 44 Dostupnost ve stanoveném režimu 4 Volně přístupná hřiště 35 3 3 5 5 4 3 8 6 5 5 5 3 3 3 3 9 8 7 6 4 5 la jb el o V si n et 6 4 la tb o F 8 yr h év čo í M ak tie lt A áv o kí š o K h ě B la jb e h o N 3 á n ez á H í ln o kš ak u ýv la jb ek o H 3 í n ič d n o K í n čei vc í n les u r B si n et í n l o St la b r lo F Převažujícím typem povrchu venkovních hřišť je tráva nebo antuka, což platí především pro volně přístupná hřiště. U hřišť dostupných pouze po zaplacení nebo členům klubů či sdružení je rozšířený umělý povrch (zejména umělá tráva), ale i beton. Graf č. 3: Počty sportovišť a hřišť podle povrchu a dostupnosti pro veřejnost 6

Celková kapacita návštěvníků sportovních událostí v hledišti je přes 34 tisíc, přičemž 5 tis. návštěvníků je kapacita Všesportovního stadionu v Malšovicích. Devět z deseti venkovních sportovišť v Hradci Králové umožňuje bezbariérový přístup pro zájemce o aktivní sportovní vyžití, osm z deseti sportovišť nabízí podle svých provozovatelů kapacity v hledišti pro handicapované diváky. Graf č. 4: Bezbariérový přístup pro diváky a účastníky/uživatele hřišť a sportovišť (v procentech) Podle průzkumu provedeného mezi provozovateli venkovních sportovišť je přibližně polovina z nich (5 %) určená primárně pro školní mládež, třetina (33 %) pro dospělé, 4 % především pro dorost a pouze malá část ( %) pro děti3. 3 Převažující určení pro skupiny uživatelů v dotazníku jsme položili provozovatelům otázku, jaké jsou procentuelní podíly jednotlivých skupin uživatelů. Podíly v grafu udávají procenta převažujících skupin uživatelů, neznamená to tedy, že dané zařízení není vhodné pro ostatní skupiny uživatelů. 7

Graf č. 5: Podíly sportovišť v Hradci Králové dle převažujícího určení (v procentech) IIC-3. Krytá sportoviště Město Hradec Králové disponuje 49 krytými sportovišti a hřišti, která nabízejí v téměř polovině případů prostor pro míčové hry (nejčastěji košíkovou), eventuelně mají v nabídce aerobik nebo zařízení pro gymnastiku. Graf č. 6: Nabídka sportovního vyžití v rámci krytých sportovišť a hřišť (počet sportovišť) Nejčastějším typem povrchu jsou u krytých sportovišť a hřišť parkety, v několika případech se vyskytl i koberec a dále specifické typy povrchů pro nabízené sporty (např. ledový povrch). 8

Graf č. 7: Počty krytých sportovišť a hřišť podle povrchu Celková kapacita míst v hledišti u krytých sportovišť v Hradci Králové přesahuje tisíc míst. Přístup pro handicapované zájemce o aktivní sportovní vyžití nabízí v případě krytých sportovišť přibližně polovina z nich (5 %), o něco více jich nabízí možnost bezbariérového přístupu do hlediště (59 %). Graf č. 8: Bezbariérový přístup (v procentech) 9

Podle odpovědí provozovatelů krytých sportovišť je přibližně polovina z nich (49 %) určená primárně dětem ve školním věku, více než čtvrtina (9 %) dospělým a necelá pětina (3 %) dorostencům. Graf č. 9: Podíly sportovišť v Hradci Králové dle převažujícího určení (v procentech) IIC-4. Významné sportovní komplexy v Hradci Králové Některé sportovní komplexy přesahují lokální význam a jejich spádové území zahrnuje celé město, eventuelně přilehlé okolí či území okresu. Postavení těchto sportovišť se odráží ve vyšší návštěvnosti. Tato zařízení slouží buď pro aktivní vyžití obyvatel spádového území (např. plavecký areál) nebo také jako divácky atraktivní sportoviště (např. TJ Sokol Hradec Králové). Některá zařízení nevykazují takovou míru návštěvnosti během roku, ale jsou vysoce specializovaná a zaměřená na některé specifické sporty, proto je i jejich spádové území značně rozšířené (např. Ricochet Centrum). Převážná část těchto sportovních komplexů je buďto v majetku města, anebo organizací typu Sokol apod. Soukromí provozovatelé se zaměřují především na specializovaná sportoviště. K návštěvnicky nejúspěšnějším sportovištím v Hradci Králové patří s 3 tisíci návštěvníky ročně FIT studio. Celkově nejvyšší uváděnou roční návštěvnost má plavecký areál a to přibližně 45.

Tab. č. 4: Významné sportovní komplexy v Hradci Králové * Název Místní část Plavecký areál Městské lázně TJ Sokol Hradec Králové Všesportovní stadion Zimní stadion FIT studio FC Olympia Fitnessstudio Atlas Body fit club Fotbalové Hřiště Park Golf Klub Ricochet Centrum Petangue hřiště Sportovní areál Bavlna FC Nový Hradec Králové Sportovní hala TJ Slavia Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Malšovice Hradec Králové Hradec Králové Kukleny Hradec Králové Hradec Králové Nový Hradec Králové Roudnička Pražské Předměstí Hradec Králové Pražské Předměstí Třebeš Hradec Králové Průměrná roční návštěvnost* 45 8 8 5 7 3 5 4 8 5 5 5 - Pozn.: Údaje od provozovatelů zařízení Tělovýchovné jednoty, eventuelně místní organizace Sokola provozují sportovních areálů (sportovních komplexů) z celkových 7, tj. 6 %. Většinou se jedná o fotbalové stadiony nebo víceúčelové sportovní komplexy. Tab. č. 5: Sportovní komplexy provozované tělovýchovnými jednotami a Sokolem Název Místní část TJ Sokol Třebeš Sportovní hala TJ Slavia TJ Plácky TJ Sokol Hradec Králové Hřiště TJ Sokol Malšova Lhota TJ Lokomotiva Hradec Králové Stadion TJ Rudá Hvězda TJ Montas TJ Sokol Pražské Předměstí TJ Slavoj Svobodné Dvory TJ Sokol Pouchov Třebeš Hradec Králové Plácky Hradec Králové Malšova Lhota Pražské Předměstí Pražské Předměstí Pražské Předměstí Pražské Předměstí Svobodné Dvory Pouchov

Také školy provozují pětinu sportovních areálů ( %), tedy 5 areálů s různými typy sportovišť. Převážná z nich je kombinovaná a nabízí vnitřní a venkovní sportoviště, byť veřejně přístupná jsou spíše venkovní sportoviště. Tab. č. 6: Sportovní komplexy provozované školami Název Místní část Typ sportoviště SOŠ a SOU Hradební ZŠ Bezručova ZŠ Habrmanova ZŠ Jana Pavla II. ZŠ Jiráskovo náměstí Hradební Bezručova Habrmanova Na Hradě Jiráskovo náměstí Vnitřní, venkovní Vnitřní, venkovní Vnitřní, venkovní Vnitřní, venkovní Vnitřní ZŠ Kukleny Pražská třída Vnitřní, venkovní ZŠ Malšova Lhota ZŠ Mandysova ZŠ Masarykova Plotiště ZŠ Milady Horákové ZŠ Pouchov ZŠ Sever ZŠ Štefanikova ZŠ Štefcova Lhotecká Mandysova Petra Jilemnického Milady Horákové K Sokolovně Lužická Štefanikova Štefcova Vnitřní, venkovní Vnitřní, venkovní Vnitřní, venkovní Vnitřní, venkovní Vnitřní, venkovní Vnitřní, venkovní Venkovní Venkovní ZŠ Úprkova Úprkova Vnitřní, venkovní IIC-5. PRŮZKUM MEZI PROVOZOVATELI SPORTOVIŠŤ NA ÚZEMÍ MĚSTA Naprostá většina (86 %) oslovených provozovatelů zařízení pro sport uvedla, že kapacita jimi provozovaného zařízení odpovídá místní poptávce. V případě, že provozovatelé spatřovali nedostatečnou kapacitu, spojovali nedostatky především s malými prostory, eventuelně poukazovali na jejich zastaralost, nevyhovující parametry a vybavení, anebo špatný technický stav. Jeden provozovatel poukazoval také na nedostatečnou informovanost o nabídce mezi obyvateli města. Necelá pětina (7 %) provozovatelů uvažuje o rozšíření stávajícího provozu. Přibližně polovina respondentů hovořila v této souvislosti o rekonstrukci či modernizaci provozovaného zařízení. Část z nich uvažuje o rozšíření prostor pro sport, anebo rozšíření provozní doby (např. celoroční provoz).