[ DLOUHODOBÁ KONCEPCE ROZVOJE VÝZKUMNÉ ORGANIZACE NA OBDOBÍ LET 2018-2022 Zemědělský výzkum, spol. s r.o. V Troubsku dne 25.8.2017 Schváleno poradou vedení dne 21.8.2017
OBSAH 1. Úvod... 2 2. Historie a současnost VO... 3 3. Vize... 5 4. Cíle DKRVO... 6 4.1 Celkové výstupy DKRVO za období let 2018 2022... 8 4.2 Dosavadní výstupy za období let 2012 2016... 8 4.3 Nejvýznamnější výstupy za období let 2012 2016... 9 5. Výzkumné záměry... 9 6. Smluvní výzkum a vývoj... 18 7. Poradenství a vzdělávání... 18 8. Mezinárodní spolupráce VO ve VaVaI... 20 9. Personální zabezpečení... 22 9.1. Struktura zaměstnanců... 22 9.2. Lidské zdroje... 22 10. Finanční zabezpečení DKRVO... 23 10.1. Požadovaná výše institucionálních prostředků na DKRVO a další plánové prostředky... 23 11. Závěr... 23 1. ÚVOD Příprava dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace (dále jen DKRVO ) vyplývá z Metodiky hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (dále jen Metodika17+ ) schválené usnesením vlády ČR ze dne 8. února 2017 č. 107 a je nezbytným podkladem pro poskytnutí institucionální podpory a hodnocení výzkumných organizací (dále jen VO ). Tato DKRVO je předkládána Zemědělským výzkumem, spol. s r.o. Troubsko jako podklad pro rozhodnutí poskytovatele o poskytnutí institucionální podpory. DKRVO byla připravena v souladu s Koncepcí výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva zemědělství na léta 2016-2022 schválenou usnesením vlády ČR č. 82 ze dne 3. 2. 2016 (dále jen Koncepce VaVaIMZe ) a Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 (dále jen Strategie 2030 ). DKRVO představuje obecný rámec činnosti výzkumné organizace na léta 2018-2022. Konkrétní činnost VO na příslušný kalendářní rok bude blíže specifikována v příloze rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory na DKRVO. Předkladatelem dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace je Zemědělský 2
výzkum, spol. s r.o. Troubsko (dále jen ZVT). Společnost byla založena v roce 2003 jako dceřiná společnost Výzkumného ústavu pícninářského, spol. s r.o. Troubsko a v současné době splňuje všechny podmínky dle rámce společenství pro statut výzkumná organizace. DKRVO zpracovaný na roky 2018 2022 DKRVO reflektuje aktuální potřeby uživatelské praxe tak jak jsou vnímány předkladatelem a navazuje na koncepční materiály, které společnost od svého založení zpracovává a využívá v rámci řízení a auditů kvality (mateřská společnost je certifikována ISO 9001). Pro tvorbu byly také využity Strategie 2030, Koncepce VaVaI MZe a v neposlední řadě mapovací studie nejnovějších poznatků řešených výzkumnými týmy na světové, evropské i národní úrovni, které ZVT pravidelně zpracovává. Vnitřní struktura DKRVO je koncipována do 13 výzkumných záměrů, jejich odborné zaměření naplňuje především klíčové oblasti udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a udržitelného zemědělství, ale zasahuje částečně i do strategické oblasti udržitelná produkce potravin. 2. HISTORIE A SOUČASNOST VO ZVT je jediným pracovištěm v ČR, které se zabývá systematickým pícninářským výzkumem, disponuje unikátním šlechtitelským programem minoritních plodin a dlouhodobě se věnuje výzkumu a laboratornímu chovu druhově původního opylovače, Českého čmeláka. ZVT získalo řadu prestižních mezinárodních ocenění jak za Českého čmeláka (Absolutní vítěz ceny TAČR 2015, Vizionář 2015, Evropská cena), ale také za nové odrůdy, publikace či směsi (Zlatý klas). ZVT je partnerem projektu H2020 EUCLEG a řešitelem 16 výzkumných projektů NAZV, TAČR, GA ČR a OP PIK, pracoviště je členem řady profesních organizací AVO, profesní platformy. Společnost ZVT byla v letech 2004 2010 nositelem výzkumného záměru Ministerstva školství ČR nazvaného Geneticko-šlechtitelské a technologické aspekty trvale udržitelného pícninářství (MSM 2629608001). Závěrečné hodnocení oponentní komisí vyhodnotilo řešení jako vynikající, a to nejen s ohledem na aktuálnost řešených témat, ale také vzhledem ke spektru a počtu dosažených výsledků, ze kterých můžeme uvést zejména souhrnnou knižní publikaci Kapitoly z moderního pícninářství. V tomto období došlo k významné modernizaci pracoviště. V roce 2011 se poskytovatelem institucionální podpory stalo Ministerstvo zemědělství, přičemž výše prostředků odrážela hodnocení kvality a výkonnosti výzkumných organizací. Výsledné hodnocení ZVT se v průběhu posledních šesti let neustále zlepšovalo a docházelo tak k odpovídajícímu navyšování institucionální podpory, která v roce 2017 přesáhla 12 mil. Kč. Základním posláním ZVT je vyvíjet nové efektivní a environmentálně příznivé technologie, šlechtit nové plodiny pro podporu českého zemědělského sektoru a navrhovat nové postupy pro zvýšení efektivnosti využívání obnovitelných zdrojů, zlepšování kvality půdy a podporu biodiverzity. Dlouhodobým cílem výzkumných týmů ZVT je přinášet zemědělské praxi nové agrotechnologické postupy, certifikované metodiky, udržovat a rozšiřovat genofond zájmových druhů, zajišťovat program stabilizace opylovačů a také působit jako expertní organizace pro veřejný i soukromý sektor. Strategické cíle a koncepce rozvoje společnosti jsou klíčovými materiály využívanými ve směřování a řízení společnosti a jsou pravidelně vyhodnocovány a aktualizovány tak, aby odpovídaly aktuálnímu vývoji. Jednotlivé projekty předkládané a řešené v rámci dotačních programů NAZV, TAČR, GA ČR, OP VK, OP VaVPI nebo OP PIK, ale také mezinárodních programů EUREKA, H2020, zapojení do programu mezinárodní mobility nebo meziregionální spolupráce v rámci programu 3
INTERREG z této dlouhodobé koncepce vychází a řeší dílčí projekty ve střednědobém časovém horizontu. Ze strategických koncepčních dokumentů společnosti tedy vychází předkládaný DKRVO. Popisovat historii a počty výzkumných a vzdělávacích projektů by byl velmi dlouhé, pestrost programů, partnerů a výstupů přinesl jak znalosti, tak partnerskou síť a pomohl vytvořit tým odborníků komunikace, marketingu, projektové podpory a nastavit transferové mechanismy pro komunikaci, prezentaci a spolupráci s praxí. Vytvořené know how experti ZVT využívají v další výzkumu a odborném poradenství. Všechny projekty jsou prezentovány na webových stránkách ZVT, zde představíme pouze nejvýznamnější a aktuálně řešené. V letošním roce je ZVT nositelem či spolunositelem 16 výzkumných projektů financovaných z NAZV, TAČR, GA ČR či z OP PIK. Významný přínos pro budoucí projektovou spolupráci měly i menší projekty zaměřené na mobilitu (více kap. 8). Největším úspěchem je zapojení do nového projektu v rámci programu Horizont 2020 s počátkem řešení v září 2017 a akronymem EUCLEG. Je bohužel smutnou skutečností, že pouze velmi omezenému počtu pracovišť z ČR s podaří zapojit se do programů H2020 a jsem rádi, že ZVT mezi ně patří a budeme se snažit zkušenosti i získané kontakty využít v dalších mezinárodních, zejména rámcových programech EU. V této souvislosti je také pozitivní, že pracoviště bylo zapojeno do dalšího projektového návrhu v rámci stejné výzvy H2020. I tento návrh byl posuzovateli posunut do užšího výběru, ale pro nedostatek financí nakonec není řešen. Za úspěchem řešení celé řady národních i mezinárodních projektů jsou zahraniční kontakty získané řešením projektů, členové řešitelských týmů ZVT vystupovaly v roli řešitelů i spoluředitelů programu EUREKA posledních 15 let; dále účastí na mezinárodních konferencích, ale také systematická propagační a transferová činnost společnosti. V posledním ukončeném kalendářním roce 2016 byly do databáze RIV zadány sumárně v jednotlivých kapitolách tyto výsledky: vědecké a odborné publikace typu J, 4 nová šlechtitelská osvědčení o udělení ochranných práv k odrůdě, u ÚKZÚZ byla registrována čtyři rozšířená použití přípravků na ochranu rostlin. Členové řešitelského týmu se podíleli na tvorbě devíti nových certifikovaných metodik a pěti certifikovaných map, které se staly součástí rostlinolékařského portálu, výsledky výzkumu a šlechtění byly presentovány na mezinárodní výstavě Země živitelka, Techagro 2016, na celostátní akci Naše pole v Nabočanech ale také na obdobné akci na Slovensku, kde jsme se jako jediné české výzkumné pracoviště presentovali sortimentem odrůd. V listopadu byl uspořádán 20. jubilejní ročník mezinárodní konference s historicky nejvyšší účastí. Pracoviště pořádalo cyklus tří přednáškových dnů pro praxi a semináře k integrované ochraně rostlin, kde byly také presentovány nejnovější výzkumné výsledky. Do popisu historie i současnosti patří také ocenění, která pracoviště či jednotliví členové řešitelského týmu získali. Od roku 2010 kontinuálně se daří uspět v soutěži o Zlatý klas na mezinárodním agrosalonu Země živitelka (2011-jednoletá směs pro opylovače Mája; 2012- knižní publikace Rostliny čeledi Fabaceae LINDL. (bobovité) České republiky; 2013-Odrůda Pramedi, mezidruhový hybrid Trifolium pratenselxtrifolium medium L; 2014-odrůda lničky seté Zuzana; 2015-rekultivační osivová směs pro suché oblasti Sahara; 2016-knižní publikace Méně známé druhy zemědělských plodin), řada pracovníků se podílela na textu knižní publikace Hodnocení krmiv pro dojnice, která byla v roce 2013 oceněna zlatou medailí na Národní výstavě hospodářských zvířat a zemědělské techniky v Brně.V roce 2015 byla pracovišti udělena zlatá medaile na Národní výstavě hospodářských zvířat za program Český čmelák. Tato aktivita spolu se snahou udržet populace opylovačů v krajině na optimálnější úrovni byla oceněna i cenou Vizionář roku 2014. V roce 2015 byl projekt, který byl také zaměřen na opylovače oceněn cenou TAČR. V soutěži ministra zemědělství 4
o nejlepší výsledek výzkumu uspěli v roce 2014 Ing. Badalíková (1. místo) a Ing. Kolařík (3. místo), v roce 2017 Ing. Badalíková (2. místo). Organizaci netvoří ale výsledky, ale tvoří ji jejich tvůrci. Zabezpečení dlouhodobé koncepce vychází z personální politiky výzkumné organizace, která je založena na kombinaci zkušenosti starších vědeckých pracovníků a erudici mladších kolegů. Pracoviště má eminentní zájem na permanentním zvyšování úrovně znalostí a vzdělanosti. Většina mladších spolupracovníků je zapojena do následných doktorských programů. Vedle individuálních studijních programů se snaží pracoviště i formou podnikového vzdělávání ať už v oblasti jazykové, IT či transferové neustále zvyšovat kvalifikaci svých zaměstnanců. Systém práce výzkumné organizace je etablován v rámci ISO norem 9001 pro management kvality a 14001 pro environmentální management, kterých je nositelem mateřská organizace a ZVT se jimi plně řídí. Jak řízení lidských zdrojů, tak odpovídající enviromentální působení organizace považujeme za jeden ze základních atributů moderní firmy. 3. VIZE Z charakteristiky výzkumné organizace tak, jak je definována v evropských dokumentech vyplývá, že by to měla být organizace zaměřená na výzkumnou činnost, která bude prováděna nezávisle a zároveň bude organizace schopna veřejně šířit výsledky publikováním či transferem znalostí. I kdyby tato formulace neuvozovala charakteristiku pro přístup k institucionálnímu financování tak přesto by tvořila základní preambuli pro formulaci vize naší společnosti. Za uplynulých 15 let existence je základní vizí kombinace kvalitního aplikovaného výzkumu, jehož témata jsou kontinuálně konzultována se zemědělskou praxí a rychlý transfer výsledků do praxe. Transferové nástroje jsou využívány mnohé, od již zmíněného pořádání konferencí, přes workshopy, semináře, polní dny, až po publikování výsledků ve vědeckém a odborném tisku. Naplňování této vize na obecné úrovni předpokládá mít kvalitní řešitelský tým, jehož členové nejen, že mají zájem o výzkumnou práci, ale také mají zájem na neustálém sebevzdělávání. Moderní výzkumná organizace se neobejde bez široké spolupráce s partnery na národní a mezinárodní úrovni. Musíme sehrávat roli výzkumného a poradenského pracoviště na regionální úrovni, ale ambicí je také být zajímavým partnerem pro širší konsorcia. Pro naplňování tohoto cíle a této vize je potřeba rozvíjet moderní laboratorní instrumentárium i moderní pokusnickou techniku, tedy je nutné část prostředků racionálně investovat. Komunikace organizace navenek je oblastí nesmírně důležitou. Rozvíjení webových stránek i sdílení informací na sociálních sítích je součásti vize. Poskytování nezávislého poradenství musí být také nedílnou součástí práce. Zkušenosti ukazují, že poptávka uživatelské veřejnosti po aktuálních a nezávislých informacích je stále velká. Aby mohly být naplněny zmíněné cesty, je nutné přicházet s aktuálními tématy. Ne za každou cenu hledat něco nového, ale snažit se reflektovat potřeby uživatelů. Ať už se jedná o oblast technologickou či rostlinolékařskou či o požadavky na nové šlechtitelské metody a jejím prostřednictvím vzniklé nové šlechtitelské materiály. Stručný text této kapitoly neumožňuje vyjmenovat všechny oblasti, do kterých je koncepční rozvoj zaměřen. Studium genetických zdrojů širokého druhového spektra je včetně jejich konzervace příspěvkem pracoviště k uchování současné genetické diverzity pro budoucí generace. Využití nových markerovacích postupů umožní ještě efektivnější selekce nových genotypů. V naší vizi je spojen výzkum s bezprostřední aplikací, a proto tvorba odrůd je logickou koncovkou této práce. To, že je poměrně malý kolektiv schopen produkovat ročně několik odrůd, je výsledek intenzivní práce a dobré znalosti potřeb praxe. 5
Klimatické změny, ať už jsou názory různé, reakce agroekosystému na jiné než obvyklé rozložení srážek a třeba delší periody sucha je také téma, které nás zajímá. Nejúčinnějším protierozním opatřením by bylo zabránit záboru orné půdy na výstavbu nových průmyslových či bytových komplexů. Takovou ambici ale nemáme a můžeme jen apelovat na dodržování zákonů při ochraně zemědělské půdy, co ale můžeme a chceme je přinášet smysluplná technologická řešení s protierozními efekty. Jen ještě poznámka k legislativě moderní výzkumné pracoviště by se mělo vyjadřovat i k legislativním návrhům z oblasti jeho působnosti, to chceme také dělat. A děláme aktivně např. v oblasti rostlinolékařství, kde naší odbornou vizí je v zájmových plodinách přicházet s uplatnitelnými prvky integrované ochrany rostlin od nechemických až po chemické. Cenu Vizionář roku jsme získali za náš dlouholetý program chovu čmeláka v laboratorních podmínkách. Je to součást našeho programu udržení opylovačů v krajině, jehož součástí je třeba i Zlatým klasem oceněná jednoletá směs Mája. Byť jsme výzkumné pracoviště primárně zaměřené na zemědělství, tak do naší vize určitě patří i smysluplný environmentální pohled. 4. CÍLE DKRVO DKRVO zpracovaný na roky 2018 2022 DKRVO reflektuje aktuální potřeby uživatelské praxe tak jak jsou vnímány předkladatelem a navazuje na koncepční materiály, které společnost od svého založení zpracovává a využívá v rámci řízení a auditům kvality. Pro tvorbu DKRVO byly využity také strategické materiály zpracované veřejnou správou - Strategie 2030, Koncepce VaVaI MZe a v neposlední řadě mapovací studie nejnovějších poznatků řešených výzkumnými týmy na světové, evropské i národní úrovni, které ZVT pravidelně zpracovává. Vnitřní struktura DKRVO je koncipována do 13 výzkumných záměrů, jejich odborné zaměření naplňuje především klíčové oblasti udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a udržitelného zemědělství, ale zasahuje částečně i do strategické oblasti udržitelná produkce potravin. Cíle DKRVO vycházejí nejen z historické činnosti našeho pracoviště, ale jsou tam zahrnuty i pohledy, které dle našeho názoru jsou maximálně aktuální. DKRVO zahrnuje celkem 13 výzkumných záměrů, které reflektují klíčové oblasti a výzkumné směry z koncepce výzkumu MZe. Výzkumné záměry jsou koncipovány jako mezioborové a mnohé z nich předpokládají širokou součinnost s dalšími pracovišti. První oblastí, kterou považujeme za nesmírně důležitou je studium genetických zdrojů druhů z čeledi Fabaceae. Toto studium vychází nejen z tradice, ale především z gesce našeho pracoviště pro genetické zdroje rostlin rodů Medicago, Trifolium a některých dalších pícnin. Jsme přesvědčeni, že nejen uchovávání, ale i detailní popis a znalost vlastností umožní selekci genotypů rostlin se zvýšenou odolností vůči biotickým a abiotickým faktorům a jejich praktické uplatnění ve šlechtění. Pokud má mít výzkum smysl, musí být řešena celá horizontála od základních poznatků až po jejich aplikaci. Prostřednictvím VZ bude rozvíjen probíhající šlechtitelský program, který se skládá z hodnocení vlastností rodičovských komponent, fenotypového i genotypového hodnocení ve štěpících a následných populacích. Selekční proces využívá vyvíjené metody umělých inokulací patogeny a genomické analýzy. Ve výzkumných záměrech bude využíváno hodnocení šlechtitelských a pokusných vzorků pomocí metody měření aktivity nitrogenázy (úroveň symbiotické fixace) a hodnocení složení voskových vrstev rostlin (potenciální faktor odolnosti vůči suchu). Laboratoř molekulární biologie na oddělení je vybavena přístroji, které slouží k provádění základních technik molekulární biologie (kuličkový homogenizátor, PCR termocycler, 6
horizontální i vertikální elektroforézy, centrifuga a ostatní základní laboratorní vybavení sloužící k molekulárně biologickým analýzám). Rutinně jsou zde prováděny izolace nukleových kyselin z rostlinného, živočišného i mikrobiologického materiálu a PCR analýzy spojené s elektroseparačními metodami a fluorescenční vizualizací DNA. Konkrétně se zde v posledních letech provádí PCR detekce parazitů čmeláků a houbových patogenů rostlin, determinace druhově specifických dusík fixujících bakterií pomocí molekulárních markerů, příprava DNA oblastí k sekvenaci za účelem barkodování živých organismů a studium genetické diverzity bobovitých rostlin na základě SSR markerů. V současnosti jsou také vybírány vhodné genotypy z kandidátních rostlin pro šlechtění za přispění metod markery asistované selekce (MAS). Výhledově budou optimalizovány metody pro přípravu knihoven pro celogenomové genotypování a metody MAS budou využity pro šlechtění nových odrůd na našem oddělení. Nedílnou součástí je také dostatečná výpočetní kapacita moderního PC sloužící ke zpracování genomických a transkriptomických dat, která je v současnosti využita pro analýzy ve spolupráci s našimi partnery ve výzkumu. Pokud vyšlechtíme novou odrůdu, musíme k ní mít také adekvátní pěstitelské technologie pro získání rozmnožovacího materiálu, to je další z cílů naší koncepce. Významná část výzkumných záměrů je věnována zlepšení a ochraně půdního prostředí ať už je to formou alternativních zdrojů dusíku či alternativních zdrojů biomasy spojené vždy se studiem protierozních a půdoochranných technologií. Ve výzkumných projektech navrhujeme komplexní řešení agrotechnických zásahů s využitím zapravování organické hmoty formou kompostů pro snížení zhutnění půdy a tím k zachování dobré struktury půdy, ke zvýšení infiltrační a retenční schopnosti ornice. Bude se řešit možnost maximálního využívání meziplodin, ať už tradičních nebo netradičních, při pěstování erozně ohrožených, širokořádkových plodin, a zajištění ochrany půdy ve vegetačním období i mimo něj. Na požadavky praxe aktuálně reaguje výzkumný záměr zaměřený na inovaci pěstování kukuřice na siláž v systému smíšené kultury s primárním zaměřením na protierozní opatření. Dále se zabýváme výzkumem jetelovinotravních směsí pěstovaných na orné půdě. Takovéto směsi se pěstují na jednom místě 1-3 roky, v závislosti na osevním postupu, zdravotním stavu a trvanlivosti porostu. V oblasti pícninářského výzkumu budou řešeny technologie pěstování jednoletých i víceletých pícnin a jejich směsí na orné půdě určených pro výkrm skotu, odrůdová agrotechnika pícnin, růstové hodnocení v průběhu vegetace, vyhodnocování výnosů a kvality píce, možnosti silážování. Nově se v tomto výzkumném záměru budeme zabývat pěstováním dlouhověké jestřabiny východní s důrazem na využití do TTP, ve kterých je problém udržet kvalitní jetelovinu po více let. Nedílnou aktivitou výzkumu v oblasti jetelovinotravních směsí je podpora ochrany životního prostředí a šetrné hospodaření s vodou v krajině. Dalším z cílů je oblast inovace prvků integrované ochrany u zájmových druhů včetně studia rezistence populací škodlivých činitelů vůči účinným látkám pesticidů. Nedílnou součástí budou také moderní metody ochrany pícnin a minoritních polních plodin v podmínkách ČR. Na základě monitoringu laboratorních testů shromážděných populací k různým účinným látkám (LD values, účinnost, rezist. indexy) budou zpracované údaje o frekvenci a stupni rezistence u populací sledovaných hmyzích škůdců polních plodin a vytvořeny specializované mapy, které budou součástí rostlinolékařského portálu. Pro vybrané pícniny a minoritní polní plodiny budou vytvořeny komplexní certifikované metodiky ochrany. Budou navrženy a následně registrovány přípravky na ochranu plodin pro použití v zemědělské praxi pro produkci zdravotně nezávadných a kvalitních produktů a osiv. Tradičním tématem a dalším cílem je studium faktorů, které ovlivňují produkci kvalitních a zdravotně nezávadných krmiv se zaměřením na mykotoxiny. Zdánlivě bokem stojí další cíl naší práce a to je další rozvíjení laboratorního chovu čmeláků. Ale v kontextu výše uvedeného je zřejmé, že jak šlechtitelská, tak množitelská praxe se u cizosprašných rostlin bez opylovačů 7
neobejde. 4.1 Celkové výstupy DKRVO za období let 2018 2022 a) dle klíčové oblasti změn B: Excelence zemědělského výzkumu Koncepce VaVaI MZe Druh výstupu 2018 2019 2020 2021 2022 Celkem Jimp. (Q1 a Q2) 1 1 1 7 12 22 P 0 0 0 0 0 0 CELKEM 1 1 1 7 12 22 b) dle RIV Druh výstupu 2018 2019 2020 2021 2022 Celkem Publikační výstupy 19 22 23 27 33 124 ostatní Aplikované výsledky 4 3 9 10 23 49 ostatní Ostatní 1 5 4 5 5 20 CELKEM 24 30 36 42 61 193 4.2 Dosavadní výstupy za období let 2012 2016 Druh výstupu 2012 2013 2014 2015 2016 Celkem Jimp. 1 2 4 10 4 21 z toho Q1 a Q2 0 1 1 2 1 5 Jsc 4 4 5 5 9 27 Jrec. 9 18 20 28 19 94 B 2 1 0 0 1 4 C 2 6 0 1 0 9 D 6 6 3 1 0 16 P 0 0 0 0 1 1 G 0 0 0 0 0 0 H 0 0 1 0 4 5 N 7 9 10 9 11 46 Z 5 11 5 9 7 37 F 1 0 1 3 1 6 R 0 0 0 0 0 0 A 0 0 0 0 0 0 M 0 0 0 0 0 0 W 0 0 0 0 0 0 O 26 33 48 42 44 193 CELKEM 63 90 97 108 101 459 8
4.3 Nejvýznamnější výstupy za období let 2012 2016 J imp Nedělník J., Strejčková M., Sabolová T., Cagaš B., Both Z., Palicová J., Hortová B. (2015): First Report of Fusarium poae Associated with and/or Causing Silvertop on Loloidtype Festulolium in the Czech Republic. Plant Protection Science, 51(3): 136 140. Votavová, A. (2014): Search for Alternative Methods for Stimulating Bumblebee Queen of Bombus terrestris L. During Laboratory Rearing. Pakistan J. Zool., 46(5): 1255 1261. B - kniha Pelikán J., Knotová D., Hofbauer J. (2016): Méně známé druhy zemědělských plodin. Agriprint s.r.o. Olomouc, 272 s., ISBN 978-80-88000-06-8 N- certifikovaná metodika: Badalíková B., Novotná J., Pospíšilová L., 2016: Vliv zapravení organické hmoty na půdní vlastnosti a snížení vodní eroze. Uplatněná certifikovaná metodika 33/16, 41 s. ISBN 978-80-88000-10-5 P -patent: Vymyslický T., Knotová D., Pelikán J., Semanová I., Raab S., Straková M., Straka J., Lošák M., Ševčíková M.: Druhově pestrá osivová směs pro suché oblasti, zapsaný pod číslem 305283 u Úřadu průmyslového vlastnictví. Řepková, J, Nedělník, J., Jakešová, H. (2015): Testovací sada specifických markerů v souboru znaků jetele pro hodnocení hybridního charakteru Trifolium pratense x T. medium pro šlechtitelské účely. Číslo přihlášky PV2014719 F užitný vzor: Lang, J., 2015: Osivo vojtěškotravní směsi. Právně chráněný užitný vzor č. 28743, zapsán Úřadem průmyslového vlastnictví v Praze dne 26.10.2015. Z tech ověřená technologie Laudis č.j. UKZUZ 106055/2016 ze dne 27.9.2016 Z - odrůda Právní ochrana Melilotus albus komonice bílá jednoletá odrůda MEBA, duben 2015, číslo šlechtitelského osvědčení 24/2015 Právní ochrana Anthyllis vulneraria úročník lékařský odrůda IVAN šl.osv. 65/2016 5. VÝZKUMNÉ ZÁMĚRY 5.1. Studium nově získaných původů zájmových druhů a kolekcí rodů Fabaceae 5.1.1. Návaznost na Koncepci VaVaI Mze Navrhovaný výzkumný záměr navazuje na koncepci VaVaI MZe v oblasti Udržitelné zemědělství a lesnictví. Tento výzkumný záměr zapadá do oblastí III. Biodiverzita a V. Rostlinná produkce a rostlinolékařství. 5.1.2. Abstrakt Hlavním cílem VZ je detailní studium nově získaných položek, reprezentujících biodiverzitu zájmových druhů z čeledi Fabaceae se zaměřením na rody Medicago, Trifolium, Astragalus, Lotus, Melilotus, Onobrychis a další. Studium bude prováděno s využitím nejmodernějších postupů na fenotypové i genotypové úrovni. Vybrané rody představují potenciálně využitelné plodiny pro smysluplnou diversifikaci spektra farmářsky pěstovaných druhů s ekonomickým efektem. Jako výchozí studijní materiál poslouží položky, které budou získány od 9
šlechtitelských firem popřípadě ze zahraničních genových bank, dále položky, které jsou uložené v české genové bance a v pracovní kolekci pracoviště. V neposlední řadě budou studovány plané formy získané sběrovými expedicemi, které mohou být donory důležitých znaků využitelných ve šlechtitelském procesu. Cílem je získat experimentální data, zjistit vnitroodrůdovou a meziodrůdovou variabilitu v kolekcích jak na fenotypové, tak na molekulární úrovni. Dalším cílem bude vytvoření metodik hodnocení genetických zdrojů pro vybrané rody. 5.2. Suchovzdornost jako limitující faktor rozvoje udržitelné produkce pícnin v podmínkách měnícího se klimatu 5.2.1. Návaznost na Koncepci VaVaI Mze Navrhovaný výzkumný záměr navazuje na koncepci VaVaI MZe v klíčové oblasti Udržitelné zemědělství a lesnictví. Tento výzkumný záměr zapadá do oblastí V. 1 a) intenzivní zaměření na trvale udržitelné pěstební technologie (systémy hospodaření na půdě včetně ekologických systémů šetrných k životnímu prostředí), které jsou nezbytnou součástí rostlinné produkce, V. 2 h) uplatnění prvků precizního zemědělství v technologických systémech pěstování s cílem optimalizovat dávky živin v minerálních hnojivech a optimalizace dávky, termínu a způsobu aplikace pesticidů a V. 6 e) studium vhodné druhové a odrůdové skladby plodin pro oblasti častěji postihované suchem. 5.2.2. Abstrakt VZ bezprostředně reaguje na aktuální problematiku získávat nové rostlinné materiály schopné přizpůsobit se aridnějším podmínkám. Cílem VZ je u vybraných druhů polních plodin se zaměřením na pícniny provést výzkum suchovzdornosti s využitím nejmodernějších nepřímých i přímým experimentálních postupů, např. testy klíčivosti v podmínkách PEG, se záměrem vyselektovat druhy s větší odolností vůči suchu. Pozornost bude zaměřena zejména na druhy využívané jako meziplodiny a potenciální komponenty do směsí do aridních oblastí. U vybraných druhů bude testována tolerance vůči suchu. Získané poznatky najdou uplatnění ve šlechtění nových odrůd odolných vůči suchu. Dále bude studována schopnost akceptace minoritních druhů jetelovin na rozdílné dávky živin. Na základě reakce jednotlivých druhů budou stanoveny optimální dávky živin pro komponenty směsí vhodných především do aridních podmínek. Druhy z oblasti jetelovin budou vybrány zejména podle předpokladu schopnosti odolávat dlouhotrvajícímu suchému období. Dalším cílem výzkumu bude studium jestřabiny východní v systému pěstování na orné půdě i v trvalých travních porostech, v systému konvenčního a ekologického pěstování pro produkci kvalitního krmiva pro skot s využitím předností jestřabiny, jako jsou: vytrvalost, suchovzdornost a fixace vzdušného dusíku. 10
5.3. Regionální směsi pro využití v chráněných oblastech 5.3.1. Návaznost na Koncepci VaVaIMZe Navrhovaný výzkumný záměr navazuje na koncepci VaVaIMZe v klíčové oblasti III. Biodiverzita. Tento výzkumný záměr zapadá do oblasti f Možnosti zvýšení biodiverzity v současné zemědělské krajině (úhory, tvorba druhově bohatých luk, pěstování starých a krajových odrůd, ekologické hospodaření, agroenvironmentální opatření stávající i nová), a dále pak do oblasti d Výzkum složek biodiverzity v agroekosystémech a jejich změn. 5.3.2. Abstrakt Cílem výzkumného záměru (VZ) bude pokračovat v sestavování regionálních druhově bohatých osivových směsí pro využití v chráněných územích (RS), při rekultivacích narušených území, zatravňování orné půdy a vytváření ochranných zón kolem maloplošných chráněných území. Tyto RS budou primárně určeny pro oblast Jihozápadní Moravy (tzv. Praebohemica). Modelovým územím bude oblast Národního parku (NP) Podyjí, hlavním cílem bude postupné vytváření nárazníkové zóny, která bude propojovat NP s přilehlou zemědělskou krajinou. Vytvořením této zóny dojde ke vzniku nových center biodiverzity v uniformní zemědělské krajině a propojení s biotopy soustavy NATURA 2000 na území NP. Nárazníkovou zónu budou tvořit nově založené travní porosty, které budou poskytovat ekosystémové služby kontaktním, evropsky a biologicky významným lokalitám. Pro tyto porosty budou použity RS, vytvořené ručním a mechanizovaným sběrem semen na zdrojových plochách dvou typů luk z v celé oblasti Praebohemica. V rámci VZ budou studovány různé způsoby mechanizovaného sběru semen, způsoby čištění osiva, kvalitativní parametry osiva, metody zakládání nových porostů i vývoj rostlinných společenstev na těchto plochách. RS a metodika jejich použití při zakládání nových trvalých travních porostů bude podrobena ekonomické analýze. V rámci řešení VZ je počítáno s úzkou spoluprácí s Rakouskem (NP Thayatal). Ve fázi přípravy je dvoustranný mezinárodní projekt. 5.4. Ověření možnosti pěstování kukuřice v systému smíšené kultury s ohledem na produkci biomasy na výrobu siláže i na produkci zrní 5.4.1. Návaznost na Koncepci VaVaIMZe Navrhovaný výzkumný záměr navazuje na koncepci VaVaIMZe v oblastech I. Půda, V. Rostlinná produkce a rostlinolékařství. Tento výzkumný záměr zapadá do oblastiklíčové B. Udržitelné zemědělství a lesnictví. 5.4.2. Abstrakt ZVT má v současnosti unikátní postavení ve studiu netradičního pěstování kukuřice a výzkumu možností jejího pěstování v systému smíšené kultury. Cílem VZ je další návazný výzkum a vytvoření inovativní pěstební technologie kukuřice se zařazením systému smíšené kultury. Při ověřování této technologie bude kladen důraz na snížení eroze při zachování kvality a kvantity vyprodukované suroviny silážní řezanky i zrna. Významným prvkem VZ bude studium nejvýznamnějších škodlivých činitelů živočišných škůdců a 11
plevelů. Pracoviště je jediné v ČR, které se v současné době touto problematikou systematicky zabývá. Projekt reflektuje aktuální problémy zemědělské praxe související zejména s erozí. Procentické zastoupení kukuřice v osevním postupu je stále vyšší, proto jsou častějším jevem i negativní vlivy na půdu, vyplývající z použité pěstební technologie. Pěstování kukuřice naráží na řadu problémů, především na erozně ohrožených půdách. Kukuřice vzchází později a zpravidla ještě ani v červnu netvoří dostatečně zapojený porost, který by chránil půdu před negativním vlivem srážek. Ve výzkumném záměru budou řešeny inovační prvky v systému pěstební technologie kukuřice se zařazením systému smíšené kultury s využitím podsevu. Při ověřování technologie pěstování kukuřice v systému smíšené kultury bude kladen důraz na snížení eroze a na možnosti herbicidní ochrany. Dále bude hodnocena kvalita a kvantita vyprodukované suroviny silážní řezanky i zrna. Hygienická nezávadnost a kvalita kukuřice bude řešena v samostatném VZ spolu s dalšími krmivářsky důležitými plodinami. 5.5. Optimalizace technologií chovu opylovačů a jejich podpory v krajině 5.5.1. Návaznost na Koncepci VaVaI MZe Navrhovaný výzkumný záměr navazuje na koncepci VaVaI MZe v oblasti Biodiverzita a) výzkum zachování biologické různorodosti na úrovni celonárodních, ale i lokálních cenóz (in situ konzervace) a zachování genetických zdrojů (genobanky, (ex situ konzervace)) s cílem podpořit a zvýšit biodiverzitu všech úrovní v zemědělsky, lesnicky a rybářsky využívané krajině, uchovat a konzervovat genetické zdroje rostlin, živočichů a mikroorganismů, m) výzkum vlivu nepůvodních a invazních rostlin, dřevin a živočichů na biodiverzitu. Dále pak navazuje na koncepci Živočišná produkce a veterinární medicína se zaměřením na oblast Zdraví a diagnostika onemocnění zvířat, imunologie, farmakologie a imunoterapie, chemie a toxikologie. 5.5.2. Abstrakt Cílem VZ je zvýšení úrovně stávajících znalostí jednak v oblasti chovu čmeláků a podpory jejich výskytu v přírodě a jednak vývoj metodiky pro podporu samotářských včel v zemědělské krajině. Pracoviště má více než 30 leté rozsáhlé znalosti v aplikovaném výzkumu opylovačů a dosáhlo excelentního a unikátního postavení v oblasti chovu čmeláků. V posledních letech získalo také několik cen (Vizionář 2014, Evropská cena 2015, cena TA ČR 2015), úspěšně si vede i při získávání nových projektů. V současné době již probíhá výzkum probiotických baktérií a jejich možného vlivu na imunitu a fitness čmeláků v chovu, vyhodnocování biochemického výzkumu tukového tělesa B.t.terrestris a B.t.dalmatinus, vyhodnocování preference užitkových zahradních plodin za účelem tvorby směsi, mapování parazitů čmeláků, mapování výskytu nepůvodního druhu Bombus terrestris dalmatinus a tvorba metodiky pro podporu opylovačů v sadech. V dalších letech tak budeme navazovat na tyto již běžící výzkumy a dále se chceme zaměřit na výzkum využití rostlinných extraktů při léčbě některých parazitárních onemocnění (zj. Crithidia bombi), optimalizaci metodiky hibernace matek a technologie chovu. Kromě čmeláků se ve VZ zaměříme na zcela nové téma a to vytvoření metodiky pro podporu samotářských včel v krajině a na vývoj optimalizovaného hnízdiště pro zvýšení efektivity opylení i za méně příhodných klimatických podmínek. Plánováno je také testování vlivu subletálních dávek pesticidů na samotářské včely. Potřeba takového výsledku je 12
globálního významu např. pro EFSA, EPA či výrobce pesticidních látek. 5.6. Výzkum a tvorba genotypů rostlin se zvýšenou odolností vůči biotickým a abiotickým faktorům a jejich praktické uplatnění 5.6.1. Návaznost na Koncepci VaVaI MZe Klíčová oblast - B. Udržitelné zemědělství a lesnictví Výzkumné směry - III. Biodiverzita, V. Rostlinná produkce a rostlinolékařství Výzkumné cíle - III. b kontinuální zajištění uchování a rozšiřování kolekcí genetických zdrojů rostlinných druhů a rodů jako základy pro další geneticko-šlechtitelské aplikace V.1 Genetická diverzita, šlechtění rostlin 5.6.2. Abstrakt Hlavním cílem VZ bude kontinuální výzkum vlastností zájmových rostlinných druhů (např. tolice, lesknice, žito, vojtěška, jetel, štírovník, kozinec, sléz, fazol, cizrna, vigna), které jsou aktuální z pohledu budoucího využití ve šlechtění a následném pěstování. Pracoviště má exklusivní postavení ve výzkumném a šlechtitelském řešení v širokém spektru minoritních plodin. Je jedním z mála českých pracovišť produkujících odrůdy pro menšinová použití. Mnohé stávající odrůdy získaly prestižní ocenění např. Zlaté klasy. Současné a nově vyvíjené materiály také budou sloužit uživatelům k rozšíření spektra ekonomicky zdůvodnitelných plodin pro využití jako meziplodiny, pro opatření greeningu apod. V rámci VZ budou uchovávány a rozšiřovány účelově zřízené kolekce zájmových rostlinných druhů. U vybraných druhů budou hodnoceny jejich hospodářské vlastnosti a vhodné genotypy budou využity jako rodičovské komponenty do šlechtitelského procesu. Ve šlechtitelském procesu budou prováděny hodnocení jednotlivých zájmových znaků s následnou selekcí. Spektrum abiotických a biotických činitelů bude průběžně aktualizováno. U perspektivních genotypů bude studováno jejich praktické uplatnění. V rámci VZ budou využívány moderní metody molekulární biologie sloužící k genotypizaci rostlin za účelem šlechtění a studia zájmových druhů. V rámci VZ budou využívány moderní genomické nástroje včetně DNA markerů jedno nukleotidových polymorfismů. U hlavních jetelovin bude dále rozpracovávána znalost pracoviště u katalogu markerů pro kódující sekvence. 5.7. Zdroje dusíku v zemědělství rozvoj a omezení ztrát v koloběhu 5.7.1. Návaznost na Koncepci VaVaI MZe Klíčová oblast - B. Udržitelné zemědělství a lesnictví Výzkumné směry - V. Rostlinná produkce a rostlinolékařství, VI. Živočišná produkce a veterinární medicína Výzkumné cíle - V. 2 udržitelná produkce zdravotně nezávadných a kvalitních potravin a krmiv rostlinného původu, V. 4 dostatečná a bezpečná rostlinná produkce, V.6 adaptace rostlinné produkce na dopady změny klimatu 13
5.7.2. Abstrakt Cílem VZ je studium moderních postupů umožňující efektivnější fixaci dusíku jako nejdražší živiny v zemědělství. Obsahem projektu je studium kmenů symbiotických bakterií s vyšší úrovní fixace pro konkrétní plodiny. Výzkumný tým se také zaměří na inovativní možnosti fixace dusíku s využitím dusík fixujících půdních řas a bakterií pro neleguminózní plodiny. Bude ověřena hypotéza vhodnosti taninů na omezení ztrát dusíku v chlévské mrvě a statkových hnojivech. Bude sledován vliv taninu na omezení volatilizace dusíku do prostředí. VZ významně přispěje k zefektivnění zemědělské produkce a zlepšení kvality půdy. 5.8. Inovace prvků integrované ochrany pícnin a minoritních plodin 5.8.1. Návaznost na Koncepci VaVaIMZe Navrhovaný výzkumný záměr navazuje na koncepci VaVaIMZe v oblasti Udržitelné zemědělství a lesnictví. Tento výzkumný záměr zapadá do oblasti V.2. g) optimalizaci produkčních systémů s cílem minimalizovat rizika (rezidua, přírodní a antropogenní kontaminanty, alergeny) v potravinovém řetězci s možným dopadem na bezpečnost potravin, V.2.h) uplatnění prvků precizního zemědělství v technologických systémech pěstování s cílem optimalizovat dávky živin v minerálních hnojivech a optimalizace dávky, termínu a způsobu aplikace pesticidů, V.3. a)metody diagnostiky původců chorob a škodlivých organismů se zaměřením na rychlejší, citlivější a vysoce specifické diagnostické metody, opatření proti šíření škodlivých organismů rostlin regulovaných v EU, V.3. b)komplexní opatření (diagnostická, pěstební, skladovací, atd.) vedoucí k omezení výskytu obsahu škodlivých látek (např. mykotoxinů) v plodinách pro výrobu potravin a krmiv, V.3. c)zlepšení, vypracování a výzkumné ověření ekologických a integrovaných systémů ochrany zemědělských plodin a skladovaných produktů vůči škodlivým organismům, včetně zdokonalení metod jejich diagnostiky, využitelné v ekologickém i integrovaném zemědělství. 5.8.2. Abstrakt Cílem bude studium škodlivých činitelů a vývoj a studium moderních prvků integrované ochrany rostlin, které budou zakomponovány do pěstebních technologií pícnin (rod Trifolium, rod Medicago) a minoritních plodin (lesknice kanárská, svazenka shloučená, svazenka vratičolistá, tolice dětelová, komonice bílá, štírovníky, případně další). Dojde k prohloubení znalostí ochrany u vybraných plodin a zavedení moderních technologických postupů do systému jejich pěstování pro dosažení ucelené komplexnosti ochrany po mykologické, mykotoxikologické, entomologické a herbologické stránce. Pracoviště patří k předním při navrhování tzv. minoritních indikací, které významným způsobem pomáhají farmářům při pěstování zájmových druhů. Významnou náplní při řešení této problematiky se jeví také stanovení metodiky pro hodnocení napadení porostu tak, aby byla jednoduchá a pro praxi použitelná. Předpokladem u nově zavedených technologií do provozu bude snížení dopadu škodlivých činitelů na pěstovanou plodinu a s tím související zvýšení výnosu a zlepšení kvality sklizeného produktu. 14
5.9. Studium rezistence škodlivých činitelů vůči účinným látkám pesticidů 5.9.1. Návaznost na Koncepci VaVaI MZe Navrhovaný výzkumný záměr navazuje na koncepci VaVaIMZe v oblasti Udržitelné zemědělství a lesnictví. Tento výzkumný záměr zapadá do oblasti V.2. a) optimalizaci produkčních systémů s cílem minimalizovat rizika (rezidua, přírodní a antropogenní kontaminanty, alergeny) v potravinovém řetězci s možným dopadem na bezpečnost potravin, V.2. b) uplatnění prvků precizního zemědělství v technologických systémech pěstování s cílem optimalizovat dávky živin v minerálních hnojivech a optimalizace dávky, termínu a způsobu aplikace pesticidů, V.3. a)metody diagnostiky původců chorob a škodlivých organismů se zaměřením na rychlejší, citlivější a vysoce specifické diagnostické metody, opatření proti šíření škodlivých organismů rostlin regulovaných v EU, V.3. b)komplexní opatření (diagnostická, pěstební, skladovací, atd.) vedoucí k omezení výskytu obsahu škodlivých látek (např. mykotoxinů) v plodinách pro výrobu potravin a krmiv, V.3. c)zlepšení, vypracování a výzkumné ověření ekologických a integrovaných systémů ochrany zemědělských plodin a skladovaných produktů vůči škodlivým organismům, včetně zdokonalení metod jejich diagnostiky, využitelné v ekologickém i integrovaném zemědělství. 5.9.2. Abstrakt Vlivem opakovaného a často i nesprávného používání insekticidních přípravků v ochraně polních plodin dochází k selekci a zvýšení rizika výskytu resistentních populací hmyzích škůdců. Jsou známy studie výskytu snížené citlivosti např. u mandelinky bramborové, blýskáčka řepkového, dřepčíků spp. vůči pyrethroidům z různých lokalit v rámci ČR i Evropy. U dalších skupin hmyzích druhů nejsou prozatím dostupné žádné relevantní informace. U vojtěšky seté, jetele lučního, kukuřice seté se často setkáváme s nižší polní účinností některých skupin insekticidů vůči některým hmyzím škůdcům. Podle dostupných metodik (IRAC) lze využít testování citlivosti i pro tyto druhy na pyretroidy, neonikotinoidy, organofosfáty a další perspektivní insekticidy s cílem zjistit a stanovit míru resistence (snížení citlivosti), s následným vytvoření specializovaných map pro doporučení a optimalizaci dávky, termínu a způsobu aplikace pesticidů vůči vybraným skupinám hmyzích škůdců vybraných polních plodin. 5.10. Protierozní a půdoochranné technologie 5.10.1 Návaznost na Koncepci VaVaI MZe Navrhovaný výzkumný záměr navazuje na koncepci VaV a IMZe v klíčové oblasti Udržitelné zemědělství a lesnictví. Tento výzkum spadá do oblasti I.f) hodnocení vlivu erozních procesů na degradaci fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy, spojených zejména se změnami její textury, struktury a tvorbou půdní krusty s důsledkem snižování retenční schopnosti povodí, Ig) studium biologických vlastností půd a návrhy opatření vedoucí k transformaci organických látek a zpřístupňování živin v půdním prostředí, výzkum vztahů mezi jednotlivými skupinami edafonu s cílem zvýšení kvality půdy a posílení produkčních i mimoprodukčních funkcí půdy,i i) výzkum nových půdoochranných managementů vedoucí k vyšší sekvestraci uhlíku, omezení utužení půdy a zvýšení retence 15
vody a I.x) návrh hodnocení ekosystémových služeb při různých systémech hospodaření na zemědělské a lesní půdě. 5.10.2 Abstrakt Cílem VZ je navrhnout výrazné inovace v managementu hospodaření na půdě vedoucí k snížení erozních procesů. Dílčím cílem VZ je optimalizace půdoochranných technologií za účelem minimalizace vodní eroze a minimalizace degradačních procesů, VZ bude využívat celé řady inovačních nástrojů včetně využití meziplodin. Obsahem VZ je detailní studium příčin vodní eroze při různém způsobu hospodaření jako výchozí soubor informací pro vypracování nových způsobů a systémů zpracování půdy. V rámci řešení VZ budou využity moderní analytické techniky pro hodnocení fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy. Pozornost bude věnována procesu humifikace organické složky půdy, což je jeden z hlavních faktorů ovlivňující retenční a infiltrační schopnosti půdy. V souboru inovačních prvků budou také zkoumány možnosti využití pomocných půdních látek tzv. biostimulátorů. Z nejnovějších zahraničních výzkumů vyplývá, že tyto látky mohou za určitých podmínek akcelerovat mikrobiální aktivitu půdy, zlepšit fyzikální vlastnosti půd a zvýšit využitelnost živin. Výstupem VZ budou komplexní opatření pro zajištění udržitelného hospodaření na půdě i v relativně jednodušších osevních sledech. Tato vytvořená opatření budou hodnocena v ekonomicko environmentální perspektivě. Cílem bude vytvoření metodiky hodnocení ekosystémové služby založené na nejnovějších vědeckých poznatcích a indikátorech. 5.11. Výzkum bezpečného využití digestátu jako alternativního zdroje organické hmoty a makroprvků do půdy 5.11.1 Návaznost na Koncepci VaVaIMZe Navrhovaný výzkumný záměr navazuje na koncepci VaVaI MZe v oblasti Udržitelné zemědělství a lesnictví. Tento výzkumný záměr zapadá do oblasti V 1 i) výzkum nových půdoochranných managementů vedoucí k vyšší sekvestraci uhlíku, omezení utužení půdy a zvýšení retence vody, s) řešení bezpečného využití alternativních zdrojů organické hmoty a makroprvků na zemědělských půdách. 5.11.2 Abstrakt Cílem VZ je vytvořit metodiku bezpečného využívání digestátu především ze zemědělských bioplynových stanic jako významného zdroje makroprvků (zejména fosfor, draslík, uhlík). EU aktuálně řeší problém vyčerpávání zásob fosfátu, který je zdrojem fosforu, zahraniční výzkumné týmy v současné době řeší možnosti recyklace makroprvků využitím digestátu, přičemž samotné hodnocení vlivu takto recyklovaných surovin je teprve v počátcích. Předkládaný VZ na tyto trendy reaguje tím, že bude posuzovat kvalitativní parametrů digestátu vyrobených z různých matric, bude studovat jejich vliv na půdní vlastnosti. Výzkumný tým v poloprovozních a provozních experimentech zemědělských podniků vyhodnotí vliv různých dávek na kvantitu i kvalitu rostlinné produkce. Pozornost bude věnována možnostem recyklace makroprvků díky využití moderních technologií zaměřených na úpravu digestátu (resp. jeho kapalné složky fugátu), přičemž řešitelský tým využije 16
znalosti z patentové řešení řešitelského pracoviště. Nově vytvořené poznatky umožní případnou revizi současné klasifikace tohoto substrátu jako organického hnojiva a potenciálně umožní vytvořit návrh na legislativní úpravu aplikace digestátu. Vytvořením metodiky bezpečného využívání živin obsažených v digestátu, který bude s ohledem na již vybudované kapacity produkován v masovém měřítku, VZ významně přispěje k zefektivnění výroby bioplynu i vlastní zemědělské produkce efektivnějším a cílenějším využíváním této suroviny. 5.12. Kvalitní a zdravotně nezávadná krmiva 5.12.1. Návaznost na Koncepci VaVaI MZe VZ navazuje na klíčovou oblast B a na výzkumné cíle ve výzkumném směru V., cíl V. 2. Udržitelná produkce zdravotně nezávadných a kvalitních potravin a krmiv rostlinného původu a cíl V. 3. Rostlinolékařství, ochrana rostlin včetně ochrany skladovaných zemědělských produktů. Prioritním tématem je V.2. g) optimalizaci produkčních systémů s cílem minimalizovat rizika (rezidua, přírodní a antropogenní kontaminanty, alergeny) v potravinovém řetězci s možným dopadem na bezpečnost potravin, V.3. b) komplexní opatření (diagnostická, pěstební, skladovací, atd.) vedoucí k omezení výskytu obsahu škodlivých látek (např. mykotoxinů) v plodinách pro výrobu potravin a krmiv. 5.12.2. Abstrakt Cílem VZ je kontinuální výzkum nejvýznamnějších kontaminantů zemědělských surovin a krmiv. Primárně bude VZ zaměřen na studium mykotoxinů v širokém spektru matric a glukosinolátů v jetelovinách. Pracoviště se studiem mykotoxinů zabývá permanentně, k této činnosti je autorizováno SUJB. Má rozsáhlé zkušenosti se současnými problémy zemědělské praxe a úrovní poznání v této oblasti. Není reálné vypěstovat mykotoxinůprosté produkty a suroviny a vyhnout se tak kontaminaci potravního řetězce krmivo zvířata potraviny. Proto je nutné hodnotit výskyt mykotoxinů a vytvořit systém pro výrobu hygienicky nezávadných materiálů. Obsahem VZ bude i studium průniku cizorodých látek do krmiv. 5.13. Inovace technologií pěstování minoritních plodin 5.13.1. Návaznost na Koncepci VaVaIMZe Navrhovaný výzkumný záměr navazuje na koncepci VaVaI MZe v klíčové oblasti Udržitelné zemědělství a lesnictví. Tento výzkumný záměr zapadá do oblasti I. Půda, III. Biodiverzita, V. Rostlinná produkce a rostlinolékařství. 5.13.2. Abstrakt Cílem výzkumného záměru bude modifikace agrotechnických postupů pro pěstování tzv. 17
barevných jetelovin (jednoletých i víceletých např. Trifolium ochroleucon) a některých jednoletých druhů (např. Phacelia congesta, Phacelia campanularia, Camelina sativa) na píci a semeno, využitelných pro pěstování jako meziplodiny, krmné kultury a komponenty druhově bohatých směsí. Budou navržena vhodná agrotechnická opatření (velikost výsevku, řádková rozteč, ochrana porostů proti chorobám a škůdcům), zhodnocena kvalita píce a vypracovány metody posklizňového ošetření osiva. Dosažené výsledky budou sloužit jako podklady pro vypracování případně modifikaci metodik pěstování zájmových plodin. Dosažené výsledky budou využitelné pro pěstitele, množitele a další potencionální uživatele těchto druhů rostlin. 6. SMLUVNÍ VÝZKUM A VÝVOJ V letech 2012-2017 byly řešeny některé zakázky charakteru smluvního výzkumu, ale vzhledem k portfoliu výzkumných témat, jejichž výsledky jsou určené poměrně širokému spektru uživatelů je tato činnost dosti limitována. Příkladem výsledků jsou odrůdy, jejichž tvorbu si nezadá jeden uživatel formou smluvního výzkumu či inovace technologií, které opět jsou převážně financovány z účelových nebo institucionálních prostředků. Pro období 2018-2022 proto a priori nepočítáme v ekonomických kalkulacích s tímto typem výzkumu a příjmech z nich, byť samozřejmě jsme otevřeni i takovým zakázkám. 7. PORADENSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ Výzkumná základna rezortu zemědělství má dle našeho názoru velkou výhodu v tom, že je plošně a regionálně dobře rozložena. Každé výzkumné pracoviště by mohlo a také se zdá podle zájmu pěstitelů, že sehrává mimo jiné funkci nezávislého poradenského střediska. Ze zkušeností z minulých let poradenské aktivity směřují do mnoha oblastí zemědělské problematiky. Nejčastější typy poradenských aktivit směřují do oblastí technologie pěstování pícních plodin a dalších zemědělsky využitelných plodin, výběr nejvhodnějších odrůd, technologií zpracování půdy, termíny setí, a problematika množitelských porostů. Pro oblast rostlinolékařství se zaměřujeme na živočišné škůdce, choroby a plevele a s nimi související především aktuální prahy škodlivosti, orientace v registrech povolených přípravků, aplikace a znalost přípravků v tzv. minoritních indikacích, respektive v minoritních plodinách. V oblasti agrotechniky jsou kladeny důrazy na minimalizační technologie zpracování půdy, jejich výhody a rizika, dále pak problematika meziplodin, fyzikálních vlastností půdy, výroba osiva a volba odrůd. Jsou zdůrazňovány protierozní opatření při pěstování polních plodin na orné půdě a významnost opylovačů jako velmi významná a nedílná součást zemědělské krajiny. Tento typ poradenství tzv. na telefonu je určitě velmi významným prvkem transferu výsledků, přesto naší ambicí se bude snažit ještě více poradenství rozvíjet. Pracoviště každoročně pořádá a bude i do budoucna v rámci DKRVO pořádat specializované semináře zaměřené na oblasti technologické, rostlinolékařské či jinak pro praxi zajímavé. Pracoviště se každoročně účastní nejvýznamnějších zemědělských výstav v republice, Země živitelky, výstavy Techagro či Mezinárodní výstavy hospodářských zvířat. Jsme pravidelnými účastníky celostátní přehlídky Naše pole. A pravidelně se účastníme obdoby této akce na Slovensku. Za samozřejmé považujeme pořádání polních dnů a dnů otevřených dveří. Tyto 18