Velké sluneční dalekohledy. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Podobné dokumenty
Vývoj celodiskového dalekohledu pro EST

Řetězový filtr pro více astronomicky zajímavých spektrálních čar

Astrooptika Jaroslav Řeháček

Simulation of Residual Optical Aberrations of Objective Lens 210/3452 of Solar Spectrograph of Ondřejov Observatory

Zobrazovací soustava pro spektrograf s vícekanálovým Šolcovým filtrem. Daniel Jareš, Vít Lédl, Zdeněk Rail. 2. Varianty zobrazovacích soustav

Derotátor, skener a depolarizátor obrazu Slunce

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

1 Speciální praktikum II - Pozorovací protokol

HSFA - největší sluneční dalekohled a spektrograf v ČR vlastnosti, výsledky, perspektivy. Pavel Kotrč, Astronomický ústav v.v.i.

MOŽNOSTI POZOROVÁNÍ PROJEVŮ SLUNEČNÍ AKTIVITY NA HVĚZDÁRNĚ VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany. Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/ Téma sady: Fyzika 6. 9.

1. Teorie mikroskopových metod

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

SLUNCE A JEHO POZOROVÁNÍ III

1. Co je to noční vidění?

Příloha smlouvy č.1. Technické specifikace. Hlavní dalekohled do západní kopule

Závěrečná zpráva o řešení projektu

Evropský sluneční dalekohled. Poznávání našeho aktivního Slunce

Jak vyrobit monochromatické Slunce

ASTRONOMICKÝ ÚSTAV Akademie věd České republiky, v. v. i. Fričova Ondřejov telefon:

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem

Polovodičové lasery pro spektroskopické účely

17. března Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

λ, (20.1) infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

Geometrická optika 1

Využití zrcadel a čoček

Optické parametry objektivu Secrétan Paris 130/1930 Hvězdárny v Úpici.

Světlo. Kalibrace světelného senzoru. Tematický celek: Světlo. Úkol:

PSI (Photon Systems Instruments), spol. s r.o. Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i.

Analytické metody využívané ke stanovení chemického složení kovů. Ing.Viktorie Weiss, Ph.D.

KULOVÁ ZRCADLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - Septima

Fotoelektrická měření magnetických a rychlostních polí. Miroslav Klvaňa, Astronomický ústav Akademie věd, observatoř Ondřejov

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami

7. Světelné jevy a jejich využití

Zobrazovací vlastnosti několika význačných reflektorů

ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA

Reg.č.. CZ.1.07/1.4.00/ kladní škola T. G. Masaryka, Hrádek nad Nisou, Komenského 478, okres Liberec, příspp. spěvková organizace

Technická diagnostika Termodiagnostika Ing. Jan BLATA, Ph.D. Kat. 340, VŠB-TU Ostrava Ostrava 2014

Viková, M. : MIKROSKOPIE II Mikroskopie II M. Viková

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II

Slunce, erupce, ohřev sluneční koróny

Společná laboratoř optiky. Skupina nelineární a kvantové optiky. Představení vypisovaných témat. bakalářských prací. prosinec 2011

Měření horizontálních a vertikálních úhlů Úhloměrné přístroje a jejich konstrukce Horizontace a centrace Přesnost a chyby v měření úhlů.

Praktikum III - Optika

Typy světelných mikroskopů

JIŽNÍ MORAVA aneb EXPEDICE za astronomií 2008

Optika. Zápisy do sešitu

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Vzorové řešení příkladů korespondenčního kola Astronomické olympiády 2010/11, kategorie GH


Fotovoltaika - přehled

Teplocitlivé fólie ve fyzikálních experimentech

Fotometrie umbrálních bodů

Optický návrh zobrazovací soustavy spektrografu s vícekanálovým filtrem. Optical design of imaging system of spectrograph with multichannel filter

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

Slunce ve vysokoenergetických oblastech spektra

Základní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru

Základy velkoplošného zobrazování. ČVUT FEL, listopad 2008

PV 411 Ruční pumpa s více funkcemi

4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY

Pozorování Slunce H-alfa filtrem a afokální projekcí

Letní škola fyziky optika 2015 ( )

POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.


Fyzikální praktikum ( optika)

Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů

Pracovní list SVĚTELNÉ JEVY Jméno:

PŘEDCHOZÍ :: DALŠÍ :: OBSAH HISTORIE POZOROVATELNÉ OBJEKTY PŘÍSTROJE METODY AKTIVITA VÝSLEDKY SLUNCE DALEKOHLEDEM PŘEDNÁŠÍ: MICHAL ŘEPÍK

LABOCA otevírá nové okno do vesmíru

HOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE

Elektronová mikroskopie a mikroanalýza-2

OPTIKA Optické přístroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

9. Geometrická optika

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_01_FY_C

DALEKOHLEDY. Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta

Optické návrhy několika přístrojů sluneční fyziky

OPTICKÁ EMISNÍ SPEKTROMETRIE

Základy světelné mikroskopie

Přírodní zdroje. K přírodním zdrojům patří například:

Praktická geometrická optika


Cena celkem včetně DPH. E Kč H Kč 52902P ,2 714 Kč Cena bez DPH Cena celkem včetně DPH.

Moderní metody rozpoznávání a zpracování obrazových informací 15

Teoretické základy bezdotykového měření

Solární detektor oblačnosti

MANUÁL uživatelů dalekohledu Gloria TAD

8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla:

Měření zvětšení dalekohledu a ohniskové vzdálenosti objektivů 1. Cíl úlohy

TRANZIT VENUŠE PŘES SLUNCE

Konstrukce teleskopů. Miroslav Palatka

Nová koncepční a konstrukční řešení pro zobrazení s PMS

Katadioptrické soustavy Argunova, Popova a Klevcova.

Spektrometr pro měření Ramanovy optické aktivity: proč a jak. Optická sestava a využití motorizovaných jednotek.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Přírodovědecká fakulta. Katedra optiky. Jana Grézlová. Obor: Digitální a přístrojová optika.

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky

Optika v počítačovém vidění MPOV

ATEsystem s.r.o. Kamery pro průmyslové aplikace. Vliv CCD snímače a optiky na kvalitu obrazu.

Transkript:

Velké sluneční dalekohledy Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Velkými slunečními dalekohledy rozumíme přístroje, které pozorují s vysokým prostorovým, časovým a spektrálním rozlišením. Mají velký průměr objektivu (> 40 cm) a malé zorné pole (několik obloukových minut). Obvykle mají v primárním ohnisku clonu, která vymezuje zorné pole a odráží nevyužité světlo (a teplo) mimo dalekohled. Clona musí být chlazená vzhledem k tomu, že zářivý výkon Slunce na povrchu Země je přes 1 kw/m 2. Velké dalekohledy sbírají světlo, které se analyzuje v tzv. postfokálních zařízeních

Druhy dalekohledů a jejich výhody Umístění: pozemní / kosmické Pozemní: menší náklady, větší velikost, flexibilita, možnost oprav Kosmické: bez vlivu atmosféry, plný rozsah elektromagnetického spektra Optika: reflektory / refraktory Reflektory: průměr nad 1 m, aktivní uložení primárního zrcadla Refraktory: vhodné pro vakuovou konstrukci, méně optických prvků Primární ohnisko: v ose / mimo osu V ose: nízká přístrojová polarizace Mimo osu: apertura bez středového zastínění, nízké rozptýlené světlo Konstrukce: otevřená / uzavřená (vakuová) Otevřená: větší velikost, jednodušší konstrukce, bez oken Vakuová: bez vnitřního seeingu

Umístění pozemních dalekohledů Velké sluneční dalekohledy vyžadují velmi kvalitní podmínky, s minimálním vlivem atmosféry. Jen málo míst na Zemi tyto podmínky splňuje vysoká nadmořská výška, stabilní vítr, případně vrstva přízemních mraků. Tenerife

Postfokální zařízení slouží většinou k rozkladu světla na spektrum. Analýzou spektrálních čar získáváme informace o teplotě, tlaku, hustotě, rychlosti a magnetickém poli. Spektrografy rozklad světla procházejícího štěrbinou. Úzkopásmové laditelné filtry snímky částí Slunce ve velmi úzkém spektrálním oboru, jehož λ se dá měnit. Polarimetry kombinují se se spektrografy nebo úzkopásmovými filtry. Polarizace světla obsahuje informaci o magnetickém poli. viditelné sluneční spektrum s tmavými absorpčními čarami

Sluneční spektrograf, Ondřejov Úzkopásmový laditelný polarizačně-interferenční filtr SOUP, La Palma

FPI úzkopásmový laditelný filtr obsahující 2 Fabry-Pérotovy etalony, Tenerife pásmo propustnosti: 2-3 pm

Klasické dalekohledy 20. století

DST (Dunn Solar Telescope) Sacramento Peak (NM), reflektor, vakuum, mimo osu, D = 0,76 m, adaptivní optika

DST napájí mnoho postfokálních zařízení určených pro spektropolarimetrii: ASP, DLSP, FIRS a SPINOR jsou spojeny se spektrografem, IBIS (pásmo 2 pm) a UBF jsou úzkopásmové laditelné filtry. IBIS

VTT (Vakuum-Turm-Teleskop), Tenerife, reflektor, D = 0,7 m, vakuová konstrukce, mimo osu, věž 38 m. Dokončen 1989, adaptivní optika od 2003

Postfokální zařízení VTT: Spektrograf a TIP (infračervený polarimetr), TESOS (laditelný úzkopásmový filtr obsahující 3 Fabry-Pérotovy etalony s polarimetrem), optická laboratoř.

THEMIS, Tenerife, D = 0,9 m, reflektor, v ose, uzavřená konstrukce plněná héliem, dokončen 1996, spektropolarimetrie

SST (Swedish Solar Telescope), La Palma, refraktor, D = 1 m, 2002, vakuová konstrukce, v ose. Objektiv je zároveň vstupním oknem. Adaptivní optika.

Postfokální zařízení SST: Spektrograf a CRISP (2 Fabry-Pérotovy etalony s polarimetrem). Etalony CRISPu Fe I 630.15 nm 5 pm

DOT (Dutch Open Telescope), La Palma, D = 0,45 m, dokončen 1997, otevřená konstrukce, v ose, věž 15 m, zobrazení v modré oblasti (G), Hα, Ca II H, Ba II 455,4 nm

Dutch Open Telescope (DOT), La Palma Chromosféra v aktivní oblasti

Nová generace 21. století

HINODE / SOT kosmický, optický reflektor, vakuový, v ose, vypuštěn 2006 D = 0.5 m, korelátor BFI širokopásmový filtr, 6 pásem o šířkách 0,4 0,8 nm NFI úzkopásmový laditelný filtr, šířka propustnosti 9 pm Spektropolarimetr skenovací spektrograf s vysokou štěrbinou pracující v čarách Fe I 630,2 a 630,3 nm, rozlišení 0,3".

NST (New Solar Telescope) Big Bear (CA), reflektor, otevřený, mimo osu, D = 1.6 m, adaptivní optika, dokončen 2010

Postfokální zařízení NST v coudé ohnisku (III) ještě nejsou v provozu: VIS, IRIM a NIRIS (laditelné filtry a polarimetry pro vizuální a IR oblast), FISS a Cyra (vizuální a IR spektrografy). Dalekohled zatím slouží k zobrazování v modré a červené části spektra v Nasmythově ohnisku (I).

GREGOR, Tenerife, reflektor, otevřený, v ose, D = 1,5 m adaptivní optika, dokončen 2012 chlazené primární ohnisko hlavní zrcadlo adaptivní optika

Na vývoji a stavbě dalekohledu se podílel i Astronomický ústav AV ČR. Postfokální zařízení pro GREGOR: GRIS spektrograf pro infračervenou oblast GFPI úzkopásmový laditelný filtr se 2 FP etalony Snímek skvrny z 28. 5. 2013 Pozorovací sál, výstup z dalekohledu

ATST (Advanced Technology Solar Telescope) Haleakala (HI), reflektor, otevřený, mimo osu, ve stavbě 2019 D = 4,2 m, adaptivní optika, rozlišení až 0.025" (20 km) nízké rozptýlené světlo, viditelná a IR oblast

NLST (National Large Solar Telescope) Merak, Indie (Himaláje), reflektor, otevřený, v ose, projekt D = 2 m, adaptivní optika, vysoká polarimetrická přesnost

EST (European Solar Telescope) Kanárské ostrovy, reflektor, otevřený, v ose, projekt D = 4 m, adaptivní optika, vysoká polarimetrická přesnost, pozorování v mnoha vlnových délkách zároveň (viditelná a IR oblast).

Naše účast v projektu EST: AFDT (Auxiliary Full-Disc Telescope) je D=15 cm celodiskový dalekohled, navržený ve spolupráci AsÚ AV ČR, Ondřejov, a Odd. optické diagnostiky ÚFP AV ČR, Turnov. Bude sloužit jako synoptický dalekohled a hledáček.

Děkuji za pozornost