Gestaltismus MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 9 Název materiálu: Gestaltismus Ročník: 3. Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: TES_32_9_Gestaltismus Petra Elizabeth Teslíková Společenskovědní seminář Psychologie Anotace: Datum: 24. 09. 2013 Powerpointová prezentace na téma gestaltismus popisuje nejdůležitější představitele, tvarové zákony.
Gestalt Gestalt = tvar, konfigurace, vzorec, struktura Gestaltismus = tvarová psychologie Celek je něco víc, než jen suma částí Psychické děje se chovají jako celky např. vnímání Duševní proces je tvorba celků Hlavní metoda výzkumu - introspekce
Předchůdci gestaltismu Immanuel Kant percepce je aktivní zpracování vjemů do souvislé zkušenosti Christian von Ehrenfels metoda transpozice rozpoznáme melodii i po převedení do jiné tóniny rozpoznáme geometrický tvar (při zachovaných proporcích) po překreslení v různých velikostech a barvách = tzv. tvarová kvalita není to jen suma počitků
Předchůdci gestaltismu Edgar Rubin (1886 1951) Figura a pozadí členění percepčního pole Figura oblast na kterou zaměřujeme scoji pozornost, zřetelnější a bližší Pozadí zbytek obrazu, jednotnější a chaotičtější Jan Evangelista Purkyně 1819 použil figura a pozadí k popisu optických zážitků
Gestaltismus 1) Lipská celostní škola Felix Krueger Ferdinand Kratina Mihajlo Rostohar
Lipská celostní škola Felix Krueger Psychologický ústav Lipské univerzity studium neučleněných celků Mentální celky: 1) Tvary uzavřené, učleněné (akordy, geometrické obrazce, melodie, logické a rytmické členitosti) 2) Neučleněné, nediferencované celky (zážitky nižších smyslů, zážitky při tělesných pohybech, zážitky vysokého vzrušení)
Lipská celostní škola Ferdinand Kratina (1885 1944) Čech Působil jako docent Psychologického ústavu MU v Brně Stáž u Kruegera Mihajlo Rostohar (1878 1966) Vedoucí Psychologického ústavu MU v Brně
Gestaltismus 2) Berlínská škola Max Wertheimer Kurt Koffka Wolfgang Kӧhler Kurt Lewin Karl Duncker Studium uzavřených psychických tvarů
Max Wertheimer Narozen v Praze v bohaté židovské rodině Gymnázium, Pražská německá univerzita práva (5 semestrů), studium filozofie a psychologie Přednášky Ehrenfelse Fenomén zdánlivého pohybu 1933 emigroval s manželkou a 3 dětmi do USA Vyučoval v NY New School for Social Research
Fenomén zdánlivého pohybu Cestoval vlakem z Vídně na dovolenou Vystoupil předčasně ve Frankfurtu, koupil stroboskop a začal s ním experimentovat Šel za vedoucím laboratoří na uni ve Frankfurtu Friedrich Schumann Na novém tachiskopu mu dovolil provádět pokusy stroboskopického pohybu Seznámil se s asistenty Koffkou a Kӧhlerem
Fenomén zdánlivého pohybu II Vjem stroboskopického pohybu vzniká na základě prezentace dvou zrakových pohledů v rychlém sledu Optimální délka časového intervalu 60m Doba příliš krátká na provedení nevědomého úsudku
Tvarové zákony Vyčleňování celků v percepčním poli se řídí určitými zákony Zákon blízkosti (proximity) Zákon podobnosti Zákon kontinuity (návaznosti, = dobré křivky) Zákon pregnance (dobrého tvaru) Zákon společného osudu
Zákon blízkosti ab cd x a bc d Vnímáme jako celek ty prvky, které jsou blízko sebe
Zákon podobnosti..oo..oo..oo..oo..oo..oo..oo Tendence vnímat jako celek podobné podněty
Zákon kontinuity C B D A AC, BD a ne AD, BC
Zákon společného osudu Jako Gestalt vnímáme ty podněty, které se současně mění či pohybují ve stejném směru Např. auta v jednom a druhém směru
Zákon dobrého tvaru Skoro kruh
Wolfgang Kӧhler Narozen v Estonsku, přestěhovali se s rodinou do Berlína Studoval psychologii a fyziku Vědecká expedice na ostrově Tenerife experimenty s volně žijícími šimpanzy
Wolfgang Kӧhler Nově koncipoval teorii učení: Sultán šimpanz byl v kleci, měl tam 2 duté bambusové tyče, které se dali spojit a banán umístěný mimo klec Nejprve se pokoušel pomocí 1 tyče Pak zastrčil tenčí do tlustčí Přisunul si banán = tzv. vhled
Wolfgang Kӧhler Pokusy s kuřaty efekt traspozice Kuřata měla nasypáno zrní na 2 deskách 1 šedá, 2 černá Mohla zobat jen z šedé Po skončení měla zrní na původní šedé desce a pak na světlejší šedé Kuřata zobala pouze ze světlejší desky Reagovala tedy spíše na relaci mezi oběma odstíny
Zdroje: HUNT, Morton. Dějiny psychologie. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-814-2. PLHÁKOVÁ, Alena. Dějiny psychologie. 1. vyd. Pardubice: Grada Publishing, 2006. ISBN 978-80-247-0871-3.