- 1 - LITERATURA I. ROČNÍK Pracovní listy
- 2 - Počátky písemnictví (asi 3 500 př. n. l. 5. st. n. l.) Pravěk První slovesné projevy: magické průpovědi, zaříkadla, zaklínadla lyrické písně pranostiky pořekadla přísloví mýty Starověká literatura (3000 př. n. l. 5. stol. n. l.) Sumerská literatura Epos o Gilgamešovi Chammurapiho zákoník Výklad a doplnění učiva: prezentace 1
- 3 - Egyptská literatura Knihy mrtvých Achnatonův hymnus na Slunce Nauky Milostná poezie Vlastní životopis Sinuhetův Výklad a doplnění učiva: prezentace 2 Indická literatura Védy Mahábhárata Rámájana Kámasútra Výklad a doplnění učiva: prezentace 3
- 4 - Čínská literatura Kniha písní Konfucius (551 479 př. n. l.) Výklad a doplnění učiva: prezentace 4 Perská literatura Avesta Hebrejská literatura Starý zákon Výklad a doplnění učiva: prezentace 5
- 5 - Antická literatura (přibližně od 8. stol. př. n. l. do 5 stol. n. l.) Řecká literatura (od 8. stol. př. n. l. do 2. 1. stol. př. n. l.) - dělí se na tři období 1. období archaické (od nejstarších dob do 6. stol př. n. l.) epika: Homér Ílias Odysseia Aisópos (Ezop) lyrika: Sapfó Anakreón Pindaros Výklad a doplnění učiva: prezentace 6
- 6-2. období attické (5. - 4. st. př. n. l.) Představitelé řecké tragédie: Aischylos (525 456 př. n. l) Oresteia Sofoklés (asi 496 406 př. n. l.) Antigona Král Oidipús Eurípidés (480 406 př. n. l.) Médeia Představitelé řecké komedie: Aristofanés (445 asi 388 př. n. l.) Jezdci Mír Lysistraté Výklad a doplnění učiva: prezentace 7
- 7 - Představitelé řecké prózy: - historie Hérodotos ( 484 425 př. n. l.) Dějiny Thúkýdidés ( asi 460 396 př. n. l.) Dějiny peloponéské války - řečnictví Démosthenés (384-322 př. n. l.) filipiky - filozofie Platón (427 347 př. n. l.) Obrana Sókratova Symposion Aristotelés (384 322 př. n. l.) Poetika Rétorika 3. období helénistické (od 4. stol. př. n. l. do 2. do 1. stol. př. n. l.) Menandros (342 293 př. n. l.) Dědek Theokritos (300 260 př. n. l.) Výklad a doplnění učiva: prezentace 8
- 8 - Římská literatura (od 3. 2. stol. př. n. l. do konce 5. stol. n. l.) 1. období staré (3. 2. stol. př. n. l.) Plautus (asi 251 184 př. n. l.) Lišák Pseudolus 2. období klasické (1. stol. př. n. l. 14 n. l.) - próza: Cicero (106 43 př. n. l.) Caesar (100 44 př. n. l.) Zápisky o válce galské - poezie: Publius Vergilius Maro (70 19 př. n. l.) Zpěvy pastýřské Zpěvy rolnické Aeneis Publius Ovidius Naso (43 př. n. l. 18 n. l.) Umění milovat Listy heroin (Listy lásky)
- 9 - Žalozpěvy (Tristia) Proměny (Metamorfoses) Quintus Horatius Flaccus (65 8 př. n. l.) Ódy 3. období postklasické (14. n. l. - 2. stol. n. l.) Seneca (4. př. n. l. 65 n. l.) Phaedra Tacitus (asi 55-120 n. l.) Letopisy Dějiny Germánie Petronius (zemřel 65) Satiricon 4. období úpadkové (2. stol. n. l. - 5. stol. n. l.) Antonius Marcus Aurelius (121 180) Hovory k sobě Výklad a doplnění učiva: prezentace 9
- 10 - Středověká literatura (476 1492) Bible (řec. biblia = knihy) - Písmo svaté Starý zákon Jádrem je pět knih Mojžíšových (řecky Pentateuch, hebrejsky tóra): Genesis (počátek, vznik) líčí se vznik světa a prvních lidí (stvoření, ráj, pokušení, potopa a příběh Noemův, stavba babylonské věže, počátky Izraele, příběhy Abrahama, Izáka, Jákoba a Josefa). Exodus (odchod) vypráví se, jak Izraelité vedeni Mojžíšem opustili Egypt, kde žili v porobě. Seznamujeme se s Mojžíšovým narozením a jeho vyvolením, egyptskými ranami, s přechodem Izraelitů přes moře, pak následuje čtyřicetileté putování pouští. Těžištěm této části Bible je uzavření smlouvy mezi bohem a jeho lidmi prostřednictvím Mojžíše (tzv. Desatero deset přikázání, text vytesaný do dvou kamenných desek, jež dal Bůh Mojžíšovi na hoře Sinaj). Leviticus obsahuje rituální a kultické předpisy pro kněze. Numeri líčí ustanovení různých řádů izraelského lidu pod horou Sinaj a jeho další putování pod vedením Mojžíše napříč pouští. Deuteronomium jedná se o řadu Mojžíšových proslovů, jež vysvětlují smysl událostí Exodu na Sinaji. Kniha končí Mojžíšovým požehnáním dvanácti kmenům a jeho smrtí. Další části jsou např. Knihy soudců, Samuelovy knihy a Královské knihy zachycují osudy Izraelitů v době vlády králů Saula, Davida a Šalamouna v době rozděleného království (severní Izrael, jižní Judsko). Knihy prorocké zachycují vize o budoucnosti Izraele, proroci předvídají příchod Mesiáše. Mudroslovné knihy obsahují Žalmy, Přísloví, Píseň písní. Žalmy jedná se o 150 skladeb (asi polovina je připisována Davidovi), které vzdávají slávu a díky Bohu ve formě chvalozpěvů, obracejí se k němu o pomoc, další utěšují, tvoří pamětní zápisy a poučují. Soubor žalmů byl samostatně vydáván i jako žaltář. Přísloví jsou přisuzována Šalamounovi a týkají se morálky a víry. Píseň písní (tzv. Píseň Šalamounova) je knihou milostné a svatební lyriky.
- 11 - Nový zákon Příběh Ježíše Podle křesťanského mýtu je Ježíš Kristus Boží syn, vytoužený Mesiáš, předpovídaný starozákonními proroky, který obětoval svůj život, aby vykoupil hříchy lidstva. Narodil se v Betlémě (dnešní Palestina) za vlády Heroda Velikého, a to buď v roce 4 nebo 6 př. Kr. Ježíšovou matkou byla Marie, otcem tesař Josef. Mládí prožil v Nazaretu. Janem Křtitelem byl pokřtěn v řece Jordán. Vybral si dvanáct učedníků (apoštolů) a s nimi procházel Palestinou a zvěstoval příchod Božího království. V tomto období uzdravoval nemocné, kázal a získával další učedníky pro svou nauku. V roce 30 (nebo také 33) byl Ježíš zatčen a na rozkaz římského prokurátora v Judeji Piláta Pontského (avšak z popudu nejvyšší židovské rady) ukřižován. Ježíše zradil a vydal představeným za třicet stříbrných Jidáš Iškarionský, jeden z dvanácti apoštolů. Ježíš byl po strastiplné cestě na popravčí vrch Golgota (pahorek ležící tenkrát za jeruzalémskými hradbami) v ranních hodinách ukřižován, jeho kříž byl vztyčen mezi kříži dvou lotrů. V odpoledních hodinách byl Ježíš mrtev, za tmy byl pak sňat z kříže, zabalen do plátna a pohřben ve skalním hrobě (to vše se podle liturgického kalendáře odehrálo na tzv. Velký pátek). V noci mezi tzv. Bílou sobotou a nedělním Hodem Božím velikonočním došlo ke vzkříšení. Zjevil se učedníkům a po 40 dnech vstoupil na Olivetské hoře na nebesa. Vrátit se má až v den posledního soudu. Další části Nového zákona: Skutky apoštolů zachycují působení Kristových žáků, pojednávají o rozvoji křesťanských náboženských obcí. Listy epištoly jsou listy apoštolů věřícím. Zjevení Janovo (Apokalypsa) je spis o konci světa a posledním soudu. Právě zde je motiv postupného rozlomení sedmi pečetí, z nichž jedna přivádí na svět čtyři apokalyptické jezdce, kterým byla dána moc, aby čtvrtinu země zahubili mečem, hladem, morem a dravými šelmami. Překlady Bible: - přeložena přibližně do 1800 jazyků a dialektů - nejstarší překlad do řečtiny ve 3. stol. - překlad do latiny 4. stol. - Vulgáta - překlad Bible na našem území 9. stol. Konstantin a Metoděj - staroslověnština - překlad do češtiny 60. léta 14. století - nejvýznamnější překlad Bible kralická 2. polovina 16. století (Jan Blahoslav) Doplnění učiva: prezentace 10
- 12 - Arabská literatura Korán Tisíc a jedna noc Výklad a doplnění učiva: prezentace 11 Literární památky evropského středověku Hrdinská epika Beowulf (8. století) Píseň o Rolandovi (kolem r. 1100) Píseň o Cidovi (polovina 12. století) Rodrigo Ruy Diaz de Vivar Píseň o Nibelunzích (kolem roku 1200) Nibelungové Siegfried Kriemhilda
- 13 - Slovo o pluku Igorově (konec 12. století) Byliny Edda (12. století) Rytířská (dvorská) epika Lancelot Perceval [perseval] Tristan a Izolda (12. 13. století) Alexandreida (kolem roku 1180) Dvorská lyrika Trubadúři, truvéři Minnesängři Alba Pastorála Epistola Měšťanská literatura Román o Lišákovi Fabliaux O Bleduli a Hněduli Středověké drama Výklad a doplnění učiva: prezentace 12
- 14 - Počátky písemnictví u nás (od poč. 9. stol. do poč. 15. stol.) 9. století Konstantin Cyril (827 869) Metoděj (zemřel 885) staroslověnština hlaholice Proglas Život Konstantina Život Metoděje Výklad a doplnění učiva: prezentace 13 10. století Legenda o sv. Václavu (Život sv. Václava) Kristiánova legenda Vita et passio sancti Venceslai et sanctae Ludmilae aviae eius (Život a utrpení sv. Václava a sv. Ludmily, jeho babičky)
- 15-11. stol. Hospodine, pomiluj ny 12. stol. Kosmas (1045-1125) Kronika česká (Chronica Boëmorum) Svatý Václave, vévodo české země 13. stol. První česká věta: Pavel dal jest Ploškovicích zemju, vlach dal jest Dolás zejmu Bogu i svatému Ščepánu se dvěma dušníkoma Bugučeja a Sedlatu. Pochází z počátku 13. století; jedná se o českou glosu v latinsky psané zakládací listině litoměřické kapituly z roku 1057. Ostrovská píseň (II. pol. 13. stol.) Kunhutina modlitba (kolem roku 1300) Výklad a doplnění učiva: prezentace 14
- 16 - Rozmach české literatury (14. stol.) Česká světská epika Alexandreida (rozhraní 13. a 14. stol.) Dalimilova kronika (poč. 14. stol.) Mastičkář (asi polovina 14. stol.) Česká duchovní epika (legendistika): Legenda o sv. Prokopu Život sv. Kateřiny Česká světská lyrika (rozvoj ve 2. pol. 14. stol.) Dřěvo se listem odievá Ztratilať sem milého Výklad a doplnění učiva: prezentace 15
- 17 - Latinská tvorba Karel IV. (1316 1378) Vita Caroli Výklad a doplnění učiva: prezentace 16 Mravokárné a satirické skladby Píseň veselé chudiny (konec 14. stol.) Podkoní a žák (konec 14. stol.) Hradecký rukopis (kolem roku 1370) Satiry o řemeslnících a konšelích Desatero kázánie božie Smil Flaška z Pardubic (zemřel 1402) Nová rada Výklad a doplnění učiva: prezentace 17
- 18 - Traktáty (učená pojednání) a kázání Konrád Waldhauser (zemřel 1369) Jan Milíč z Kroměříže (zemřel 1374) Matěj z Janova (zemřel 1394) Tomáš ze Štítného (mezi 1331 a 1335, zemřel 1409) Knížky šestery o obecných věcech křesťanských Řeči besední Výklad a doplnění učiva: prezentace 18 Husitská literatura (od poč. 15. stol. do poč. 70. let 15. stol) 1. Počátky husitského hnutí Jan Hus (asi 1370 1415) - narozen v Husinci u Prachatic - studia na pražské univerzitě - stal se univerzitním profesorem - byl vysvěcen na kněze, kazatel v kapli Betlémské - zasloužil se o vydání Kutnohorského dekretu - 1409 - vystupoval proti bohatství církve, horlil proti mravní zkaženosti kněžstva, proti kupčení s odpustky - dochází k roztržce mezi Husem a církví Hus musí opustit Prahu (pobýval na Kozím Hrádku a na Krakovci) - na jaře 1414 císař Zikmund vyzval Husa, aby se očistil od nařčení z kacířství před kostnickým koncilem (církevní sněm) - Hus zde neodvolal své učení, nepodřídil se autoritě církve - 6. července 1415 odsouzen k upálení na hranici
- 19 - latinská tvorba: De ecclesia (O církvi) česká tvorba: Dcerka Výklad Viery, Desatera a Páteře Knížky o svatokupectví Postila Listy O pravopise českém Výklad a doplnění učiva: prezentace 19 2. Literatura revolučního období Jan Žižka z Trocnova (?1360 1424) Vojenský řád Jistebnický kancionál Budyšínský rukopis Václav, Havel a Tábor
- 20 - Vavřinec z Březové (1370 -?1437) Husitská kronika 3. Období polipanské (pol. 30. let do konce 60. let 15. stol.) Petr Chelčický (1390 1460) O trojím lidu O boji duchovním Sieť viery pravé Jednota bratrská (1458) Diplomatická aktivita Jiřího z Poděbrad obnovila styky s Evropou. Dokladem toho jsou literární díla: Václav Šašek z Biříkova Deník Jan z Rabštejna Dialogus Výklad a doplnění učiva: prezentace 20
- 21 - Renesance a humanismus (od poč. 14. stol. do konce 17. stol.) Renesance (z franc. la renaissance = znovuzrození) - myšlenkový a umělecký proud, který vzniká na přelomu 13. a 14. stol. v Itálii. Znaky: - člověk je tvůrcem všech hodnot a je schopen být sám sobě soudcem, - rozvoj přírodních věd a věd o člověku, - kult smyslů a příklon k pozemským radostem, - obrození antiky, - rozvoj literatury v národních jazycích, - nový světový názor humanismus (latin. humanus - lidský). Významnou pomocí humanistům byl vynález knihtisku. Vynálezcem byl Němec Johannes Gutenberg, který tiskl v r. 1444 48 v Mohuči první knihy (knihy vytištěné do r. 1500 inkunabule = prvotisky) Výtvarné umění: - ovlivněno studiem antiky, - znovu nalezena krása lidského těla (harmonický soulad tělesných proporcí), - vznikají portréty významných osobností, - objev perspektivy a ztvárnění přírody. Výtvarní umělci: Sandro Botticelli (1445 1510), Michelangelo Buonarroti (1475 1564), Leonardo da Vinci (1452 1519), Raffael Santi (1483 1520), Albrecht Dürer (1471 1528), Hieronymus Bosch (1450 1516) Architektura: - prosazují se antické prvky (půlkruhový oblouk, kopule, hlavice sloupů...), dbá se na přesné proporce a stavby jsou navrhovány spíše do šířky než do výšky; - středověké hrady jsou nahrazeny honosnými zámky a vilami. Významné renesanční stavby: budovy sirotčince a kupole dómu ve Florencii (F. Brunelleschi), bazilika sv. Petra v Římě, francouzské zámky Chambord a Fontainebleau; Belvedér, zámek v Litomyšli, Opočně, Častolovicích, renesanční náměstí v Novém Městě nad Metují atd. Věda: - vychází z pozorování života, přírodních zákonitostí, - lékaři zkoumali pomocí pitev lidské tělo, - astronomové (Mikuláš Koperník a Johannes Kepler) přišli se zcela jinou představou uspořádání vesmíru (Země je kulatá, otáčí se kolem své osy a kolem Slunce, je součástí vesmíru). Reformace: - kritika církve, úsilí o její nápravu a návrat k původní apoštolské církvi; - reformátorům se nelíbilo, že papež usiluje o světskou moc, církev hromadí majetek; - Luther, Kalvín a další reformátoři přestali věřit v nápravu katolické církve, a proto založili na počátku 16. stol. nové církve protestantské. Doplnění učiva: prezentace 21
- 22 - Itálie Dante Alighieri [aligjéri] (1265 1321) Božská komedie Francesco Petrarca [frančesko petrarka] (1304 1374) Zpěvník Giovanni Boccaccio [džovany bokačo] (1313 1375) Dekameron Niccolo Machiavelli [nikolo makjaveli] (1469 1527) Vladař Výklad a doplnění učiva: prezentace 22
- 23 - Francie François Villon [fransua vijon] (1431?1463) původním jménem Francois de Montcorbier [d monkorbjé] Malá a Velká závěť François Rabelais [fransua rablé] (1495 1553) Gargantua a Pantagruel [gargantya a pantagriel] Michel de Montaigne [mišel d monteň] (1533 1592) Eseje Výklad a doplnění učiva: prezentace 23 Španělsko Lope de Vega (1562 1635) Ovčí pramen (Fuente ovejuna [ovechuna]) Tirso de Molina (1584 1648) Svůdce sevillský a kamenný host
- 24 - Miguel de Cervantes y Saavedra [migel de servantes savedra] (1547 1616) Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha [kychot de la manča] Nizozemí Erasmus Rotterdamský (1465 1536) Chvála bláznovství Výklad a doplnění učiva: prezentace 24 Anglie Geoffeery Chaucer [džefri čósr] (1340? 1400) Canterburské povídky [kentrberské] Thomas More (1478 1535) Utopie William Shakespeare [viljem šejkspír] (1564 1616) I. období tvorby: a) komedie: Zkrocení zlé ženy (1593)
- 25 - Sen noci svatojánské (1595) Veselé windsorské paničky (1600) b) díla historická: Richard III. (1592-93) Jindřich IV. (1596-97) c) vzniká i raná tragédie Romeo a Julie (1595) II. období tvorby Hamlet, kralevic dánský (1601) Othello (1604) Macbeth [mekbet] (1605) Král Lear [lír] (1606) III. období tvorby Zimní pohádka (1609) Cymbelin (1610) Bouře (1611) Sonety Výklad a doplnění učiva: prezentace 25
- 26 - Česká renesanční a humanistická literatura (od 70. let 15. stol. do 30. let. 17. stol.) Znaky literatury: - zaměřena k problematice společenské a náboženské, - důraz se klade na naučný a vzdělávací ráz, - objevuje se snaha o vyrovnání s kulturou jiných zemí (Itálie, Německo) - funkce estetická a zábavná ustupuje do pozadí. 1. Raný humanismus Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (?1461 1510) Žaloba k sv. Václavu Viktorin Kornel ze Všehrd (1460 1520) Předmluva k překladu díla Jana Zlatoústého Knihy o napravení padlého Knihy devatery (O práviech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery) Hynek z Poděbrad (?1450 1492) Májový sen 2. Vrcholný humanismus (od 30. let 16. stol. do 30. let 17. stol.) Dějepisectví Václav Hájek z Libočan (zemřel 1553) Kronika česká
- 27 - Cestopisy Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 1621) Putování aneb Cesta z Království českého do Benátek, odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta Daniel Adam z Veleslavína (1546 1599) Kalendář historický Jan Blahoslav (1523 1571) Filipika proti misomusům Muzika Kancionál šamotulský Gramatika česká Bible kralická (1579 1594) Knížky lidového čtení: Historie o bratru Janovi Palečkovi Trojánská kronika Výklad a doplnění učiva: prezentace 26
- 28 - Baroko (17. stol) Baroko je nový sloh, který je svázán především s katolickými zeměmi a určoval podobu umění až do 18. století. Jeho název by se dal přeložit jako nepravidelná perla (portugalsky barocco). Třicetiletá válka (1618-1648) byla konfliktem mocenským i náboženským. Střetly se v ní dva velké tábory Protestantská unie (1608) a Katolická liga (1609). Vestfálský mír (1648) potvrdil nové uspořádání v Evropě z roku 1624, Evropa se definitivně rozdělila na dvě oblasti katolickou a protestantskou. Katolická církev se snažila zastavit rostoucí vliv protestantů. Proto Karel V. svolal tridentský koncil (1545-1563), na němž byla přijata řada důležitých zásad, které se staly základem protireformace a rekatolizace. Rekatolizace měla různé podoby pokojné (katolické misie, kazatelská činnost, budování církevních staveb, podpora umění a vzdělávání) i násilné (inkvizice, hon na čarodějnice, cenzura, náboženské války s protestanty). Architektura, malířství, sochařství V katolických státech bylo umění ve službách rekatolizace. Baroko chce především ohromit. Zdůrazňuje kontrast mezi lidskou nicotností a Boží všemohoucností. Náboženské náměty jsou zpracovány velmi dramaticky (přehnaný výraz i gesta), oblíbená je iluzivní malba, obrovské oltáře a štuková výzdoba. Tyto znaky ovlivnily i světskou tvorbu hlavně architekturu (zámecký komplex Kuks), méně už malířství a sochařství (antické náměty). Protestantské umění je mnohem skromnější, protože reaguje spíše na osobní poptávku než na velkolepé zakázky církve. Oblíbené byly krajinomalby, portréty, výjevy z běžného života, zátiší nebo veduty (pohled na město). Významné barokní stavby (v oblibě byly křivky, oblouky, eliptické půdorysy): - Invalidovna v Paříži, zámek Schönbrunn ve Vídni; - pražské Klementinum (Carlo Lurago), zámek v Chlumci nad Cidlinou, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (Jan Blažej Santini), chrám sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně, Loreta (Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové). Významní malíři: Ital Caravaggio (1573-1610), Španěl Diego Velázquez (1599-1660), Nizozemci Peter Paul Rubens (1577-1640), Rembrandt van Rijn (1606-1669) a Vermeer van Delft (1632-1675). Karel Škréta (1610-1674), Jan Kupecký (1667-1740), Petr Brandl (1668-1735) a Václav Vavřinec Reiner (1689-1743); grafik Václav Hollar (1607-1677) působil v Anglii. Významní sochaři: Matyáš Bernard Braun (1684-1738) (Kuks), Jan a Ferdinand Maxmilián Brokofové (sochy světců na Karlově mostě) Významní skladatelé: Italové Claudio Monteverdi (1567-1643) a Antonio Vivaldi (1678-1741) a Němci Johann Sebastian Bach (1685-1750) a Georg Friedrich Händel (1685-1759). V Čechách vynikl Jakub Jan Ryba (1765-1815), autor vánoční mše Hej mistře, vstaň bystře. Doplnění učiva: prezentace 27
- 29 - Itálie Torquato Tasso [torkáto taso] (1544 1595) Osvobozený Jeruzalém Španělsko Pedro Calderón de la Barca [kalderón dela barka] (1600 1681) Život je sen Anglie John Milton [džon milton] (1608 1674) Ztracený ráj Výklad a doplnění učiva: prezentace 28 Pobělohorská literatura v období baroka (od 30. let 17. stol. do 70. let 18. stol.) 1. Exulantská literatura Pavel Stránský (1583 1657) O státě českém Pavel Skála ze Zhoře (1583 asi 1640) Historie církevní
- 30 - Jan Amos Komenský (1592 1670) - narodil se pravděpodobně v Nivnici - vzdělání nabyl na bratrských školách v Přerově, ve Strážnici, dovršil je v zahraničí (Herborn, Heidelberg) - po návratu působí jako učitel a bratrský kněz v Přerově a Fulneku - po Bílé hoře se skrýval na různých místech východních Čech (Brandýs n. Orlicí panství Karla staršího ze Žerotína) - r. 1627 odchází do polského Lešna - potom pobývá v Německu, Anglii, Uhrách, Švédsku a nakonec v Holandsku, kde Amsterodamu zemřel (pohřben je v Naardenu) Nábožensko-filozofické spisy: Labyrint světa a ráj srdce Hlubina bezpečnosti Kšaft umírající matky Jednoty bratrské Pedagogické práce: Velká didaktika (Didactica magna) Informatorium školy mateřské Svět v obrazech (Orbis pictus) Brána jazyků otevřená
- 31 - Schola ludus (Škola na jevišti) Další díla: Poklad jazyka českého Všeobecná porada o nápravě věcí lidských Anděl míru Význam J. Á. Komenského: Výklad a doplnění učiva: prezentace 29 2. Domácí literatura (od 60. let 17. stol. do 70. let 18. stol.) Literaturu dělíme na: - oficiální - pololidovou - ústní lidovou slovesnost A. Literatura oficiální - navazuje na katolickou tradici české literatury - východiska této tvorby se hledala v době Karla IV. - převažují agitační spisy, životopisy svatých, náboženská rozjímání, duchovní lyrika - záměrně se zdůrazňují pověry, mystika, zázraky - líčí se pekelné tresty, sílí pocit marnosti, časté jsou úvahy o smrti Bedřich Bridel (1619 1680) Co Bůh? Člověk? Adam Michna z Otradovic (?1600?1676) Česká mariánská muzika Bohuslav Balbín (1621 1688)
- 32 - - narodil se v Hradci Králové - pro své vlastenecké smýšlení podezírán z protivládních názorů a proto byl pronásledován představenými (pobýval v Častolovicích, Kostelci) Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého (Balbínova Obrana) Antonín Koniáš (1691 1760) Klíč kacířské bludy k rozeznání otevírající Výklad a doplnění učiva: prezentace 30 B. Literatura pololidová: - interludia (mezihry) Václav František Kocmánek (1607 1679) - zábavné čtení - kramářské písně - písmácké paměti František Jan Vavák (1741 1816) C. Ústní lidová slovesnost - stala se hlavní představitelkou slovesné kultury celého národa - vzniká především na venkově - typické znaky: anonymita, šíření ústním podáním - útvary: - lidová pověst - pohádka - lidová píseň drama, divadlo loutkové nejznámější z loutkářů byl Matěj Kopecký (zemřel 1847) Výklad a doplnění učiva: prezentace 31
- 33 - Klasicismus (2. pol. 17. stol., 18. stol.) Historické souvislosti Vznik klasicismu je spojen s vládou Ludvíka XIV., krále Slunce, a obecně s rozvojem absolutistických monarchií v Evropě. Znaky: - podpora absolutismu a aristokracie (umění dvorské); - návaznost na antiku; - důraz klade na rozum; - usiluje o přesný řád a formu; - požaduje harmonii, střídmost; - umění se dělí na žánry vysoké a nízké. Architektura: - vycházela z antiky; - stavěly se zejména světské stavby (divadla, nemocnice, budovy úřadů a bank); - typická byla jednoduchá výzdoba, rovné čisté linie, trojúhelníkové štíty, antické sloupy; - příznačné byly i francouzské parky, založené na principech symetrie, plné altánů, alejí vodotrysků a stromů sestříhaných do geometrických tvarů. Významné stavby: Pantheon a Vítězný oblouk v Paříži, Versailles, Národní galerie a Britské muzeum v Londýně, Braniborská brána v Berlíně, historické jádro Petrohradu atd. Malířství a sochařství: - důraz na figurální kompozici; - zobrazení ideálních typů postav, snaha vyjádřit souměrnost a ušlechtilost; - rozvoj krajinářství; - v sochařství byly oblíbené obelisky a busty. Významní malíři: Jacques Louis David (dvorní malíř Napoleona Bonaparte), Jean Dominique Ingres, Nicolas Poussin. Sochař Antonio Canova. Hudba Nejvýznamnější skladatelé Joseph Haydn, Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven. Doplnění učiva: prezentace 32 A) Žánry vysoké Drama
- 34 - Pierre Corneille [pjer kornej] (1606 1684) Cid Jean Racine (1639 1699) Faidra B. Žánry nízké Moliére [molijér] (1622 1676) - vlastním jménem Jean Baptiste Poquelin [žan batyst poklen] - syn zámožného měšťana (královského čalouníka) - odmítl pokračovat v otcově povolání, odešel k divadlu (změna jména herectví bylo opovrhovaným povoláním) - herec, režisér, posléze ředitel divadelní společnosti - na jevišti i zemřel - jako dramatik se přidržoval svou vzorů: domácí frašky, italské commedie dell arte - napsal 33 komedií Tartuffe [tartyf] (1664) Don Juan [donchuan] (1665) Misantrop (1666) Lakomec (1668) Měšťák šlechticem (1670) Zdravý nemocný (1673)
- 35 - Jean de La Fontaine [žan d lafontén] (1621 1695) Bajky Itálie tzv. commedia dell arte [komédyja dellarte] Carlo Goldoni [karlo goldóny] (1707 1793) Poprask na laguně Sluha dvou pánů Výklad a doplnění učiva: prezentace 33 Osvícenství (17. - 18. stol.) Osvícenství komplex myšlenkových proudů, které vyjadřovaly odvrat od víry a církevních dogmat ve prospěch rozumu, vědeckého poznání a tolerance. V osvícenských názorech na smysl lidské existence již nedominovala spása člověka, ale prosazování lepších podmínek pro život člověka na Zemi. - ve střední a východní Evropě se prosazuje osvícenský absolutismus (Marie Terezie a Josef II. - Rakousko, Kateřina Veliká - Rusko, Fridrich II. Veliký Prusko) - v západní Evropě dochází k revolucím Velká francouzská revoluce (1789 1799) Znaky osvícenství: - začíná kritizovat vládu panovníka (nemá vládnout despoticky, ale osvíceně ); - klade důraz na rozum a vzdělání (víru v boha nahrazuje vírou v rozum); - vyjadřuje odpor k autoritě církve; - prosazuje rovnost mezi lidmi, svobodu myšlení; - literatura je těsně spjata s filozofií.
- 36 - Francie Charles de Montesquieu [šárl d monteskijé] (1689 1755) Duch zákonů Perské listy Voltaire [voltér] (1694 1755) - vl. jménem François-Marie Arouet [fransua mari arue] Candide neboli Optimismus Velká encyklopedie (1751 1772) Denis Diderot (1713 1784) Jeptiška Jakub fatalista a jeho pán Anglie Daniel Defoe (1660 1731) Robinson Crusoe Moll Flandersová Jonathan Swift (1667 1745) Gulliverovy cesty Výklad a doplnění učiva: prezentace 34
- 37 - Preromantismus (2. pol. 18. stol.) Časově se shoduje s obdobím osvícenství a s národním obrozením u řady evropských národů. Znaky: - důraz na cit, neporušenou přírodu, vzdálenou minulost; - návrat k lidové slovesnosti; - hledá se vnitřně čistý, nezkažený, prostý člověk. Francie Jean Jacques Rousseau [žan žak rusó] (1712 1778) Emil čili O výchově Antoine Francois Prévost [antuan fransua prévo] (1697 1763) Manon Lescaut [lesko] Německo Gotthold Ephraim Lessing [efrajm] (1729 1781) Emilia Galotti Johann Gottfried Herder [gotfríd] (1744 1803) Myšlenky k filozofii dějin lidstva
- 38 - Johann Wolfgang Goethe [géte] (1749 1832) Sturm und Drang [šturm] (Bouře a vzdor) Utrpení mladého Werthera (1787) Faust (I. díl 1808, II. díl 1833) Friedrich Schiller [fridrich šiler] (1759 1805) Óda na radost Loupežníci Rusko Ivan Andrejevič Krylov (1769 1844) Bajky Výklad a doplnění učiva: prezentace 35
- 39 - Národní obrození (od 70. let 18. stol. do pol. 19. stol) 3 generace obrozenců 1. generace (obranná fáze národního obrození): - psali především německy a latinsky; - vytvářeli základní jazykové a teoretické předpoklady pro českou literární tvorbu (Dobrovský); - odstraňovali z obrazu české minulosti různá zkreslení a nepravdy vnesené sem protireformací (Dobner); - prosazovali myšlenky osvícenství; - byli většinou dost skeptičtí (nevěřili v možnost obrození národního jazyka). Představitelé: Gelasius Dobner (1713 1790) František Martin Pelcl (1734 1801) Josef Dobrovský (1753 1829) Podrobná mluvnice češtiny Německo- český slovník Dějiny českého řeči a literatury Mluvnice staroslověnštiny
- 40 - Václav Matěj Kramerius (1753 1808) Václav Thám (1765?1816) Antonín Jaroslav Puchmajer (1769 1820) 2. generace národního obrození (fáze ofenzivní): - psali česky; - pěstovali vědeckou literaturu; - vytvořili umělecky náročnou poezii; - prosazovali myšlenky preromantismu; - splnili tři důležité předpoklady literárního rozvoje: a) vypracovali básnický a odborný jazyk Josef Jungmann (1773 1847) Rozmlouvání o jazyce českém Slovník česko-německý Slovesnost Historie literatury české b) posilovali historické vědomí František Palacký (1798 1876) Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě
- 41 - Pavel Josef Šafařík (1795 1861) Slovanské starožitnosti c) formulovali a propagovali slovanské myšlenky v poezii Jan Kollár (1793 1852) Slávy dcera František Ladislav Čelakovský (1799 1852) Ohlas písní ruských Ohlas písní českých Slovanské národní písně Mudrosloví národa slovanského ve příslovích Václav Kliment Klicpera (1792 1859) Divotvorný klobouk Rohovín Čtverrohý
- 42 - RKZ 3. generace NO: - vytvářejí literaturu uměleckou, jsou ovlivněni romantismem. Představitelé: Karel Hynek Mácha (1810 1836) Karel Jaromír Erben (1811 1870) Josef Kajetán Tyl (1808 1876) Karel Sabina (1813 1877) Výklad a doplnění učiva: prezentace 36, 37
- 43 - Seznam použité literatury: Bláhová, Renata a kol.: Literatura pro 1. ročník středních škol. DIDAKTIS, Brno 2008 Hánová, Eva a kol.: Odmaturuj z literatury. DIDAKTIS, Brno 2002 Soukal, Josef a kol.: Literatura pro 1. ročník středních škol. SPN, Praha 2000 Veselý, Zdeněk: Přehled učiva k maturitní zkoušce z dějepisu. Fortuna, Praha 2001