Rudolf Purgat. Jen pár chvil... RTC RTC & THS Inc.

Rudolf Purgat Jen pár chvil... RTC RTC & THS Inc.

Rudolf Purgat 2001-2002 Design Miroslav Purgat 2002 Illustrations Miroslav Purgat 2002

Poděkování: Bratrovi Miroslavu za všeobecní pomoc a ochotu. Mé speciální poděkování patří pani profesorce Ing. Evce Schultzové a všem lidem, kteří pomohli ke vzniku tohoto díla - Děkuji. 5

Mé přání Mé přání ať slyší hvězdy, co krouží všem nad hlavou v mém přání ať žijí všechny touhy pro lásku, která je zatím hrou Mé přání? ach, to je slunce, já a můj stín mím přáním je vše krásné pro lidi, které si ctím. 6

Název: Láska je něžná... Datum: 23.3.2001 Láska je něžná k lásce jsme krutí, láska je polibku zář však, láska i studí. Láska je kráska co nocí bloudí, láska - ta otázka a odpověď je v ní. Láska je stejná jen lidi jsou jiní, láska je věčná i když trvá jen chvíli... Láska je v hrách, v letu, v křídlech motýlích, je vším co ani ve snu člověk nežil a čím jsme nebyli. Láska je kořením života, pepřem i marmeládou, bez ní je ve světě chlad a samota bez ní člověk bloudí tmou. Láska je něžná k lásce jsme krutí! Láska je polibku zář však láska i studí... Název: Čekám Datum:24.3.2001 Večer usedá, soumrak se už blíží, přidá do kroku a zběhne k nástupištím přidá do kroku a se mnou moji lásku hledá. Večer usedá a k červánkům vzhlíží pár komínu a já vyhlížím tvé kroky, tvůj stín a tvoji tvář. Čekám se smutkem večerním, čekám či tvé kroky nezazní... Večer usedá, má schůzku s lampami, v zmatku ulic kráčí se mnou, kráčí s námi, čekám svoji lásku pod němým světlem lamp. Večer usedl a můj smutek je mi bližší, čekám už jenom naň, v sázce je schůzka příští uzavírám sázku či ještě přijdeš lásko má. Název: Mistře Datum: 8.3.2001 Mistře prosím Vás věnujte se mi jen chvíli když spatřím Vás ve mě to bouří a sílí Mistře prosím Vás neotáčejte se mi zády já zcela chápu Vás tak pochopte mě i Vy Mistře prosím Vás já nechci vážně rušit mě to pak mrzí fakt v plášti Vám to tak sluší Mistře prosím Vás já budu vážně zticha já budu hodný žák zatím se chci jen dívat. 7

Název: Když cinkot sklenic dozní Datum: 24.3.2001 Když cinkot sklenic dozní, já dám se noci do dlaní a začnu snít když vína perleť ubývá, když nadejde ta chvíle přijít jen ty smíš... Když večernice zazáří, srdce mé se rozbuší ještě nechci spát a měsíc celkem náhodou, v rybníku spatří svoji tvář bledou pak noc začne hrát. Když cinkot sklenic dozní, já dám se noci do dlaní snít začínám když vejdu v náruč tvou, zaženeš chlad noci, teplem, něhou můžem v ní stát. Mám svoje místo zázračné, je všude kde ty se hneš jen s tebou kráčím když padám smutku do propasti, jen smůla se mi lepí na paty jen ty mě zachráníš. Den dorazí na konečnou, slunce v moři schladí svoji tvář rudou jen vítr někam uhání když vína perleť ubývá, když nadejde ta chvíle přijít jen ty smíš... Název: První lásky květ Datum: 17.4.2001 Mám jenom hvězdy jejich zář v tichých nocích, vím, dávno jsme vyrostli z těch her dětských, prostých, Už mám jenom hvězdy jejich zář a v záři vzpomínku, vím, dávno je pryč volání v těch hrách kdy věčnost trvá jen chvilku. První lásky květ, první slzy a bolest po prvé, sladké zklamání, chtít po něm lásku přežít po druhé, dnes už mám jenom vzpomínky na první lásku, na ten první květ, no co už nadělám, vždyť nic nekončí však co vítr odvál to nevrátím zpět. Mám jenom hvězdy a ve dne stín, který kráčí vedle mne, vím, že snít smím když láska se ponáší na tebe Už mám jenom hvězdy jsme dospělí, no malí jak děti jsme v lásce, vždyť nikdo vše neví a tak odpovím vzpomínkou na otazník v otázce: První lásky květ, první slzy a bolest po prvé, sladké zklamání, chtít po něm lásku přežít po druhé, dnes už mám jenom vzpomínky na první lásku, na ten první květ, no co už nadělám, vždyť nic nekončí však co vítr odvál to nevrátím zpět. Mám jenom hvězdy jejich zář a v záři vzpomínku, v té záři jsme my, ať v této písni je vše co trvá věčně a přece jen chvilku, Už mám jenom hvězdy vím, konec je všem dětským hrám, vím, dávno je pryč i první láska i první chyba. 8

Název: Lásko má... Datum: 20.4.2001 Vítr v kapsách, vítr v tričku mám a dál lásce propadám, čekám na tvou električku její číslo tak dobře znám Dáš mi náruč úsměvů sejmu růže ze tvých rtů, polibkem začne znít píseň a slunce začne zářit hned pro mě a tenhle svět. Lásko má v písních jsou všechna přání, kdo má rád, ten se jim nebrání... Někdy kráčím s tichou obavou, že přijdu lásko o lásku tvou, že zmizí růže ze tvých rtů a jen vítr ostane tu Každá růže má trní já to vím a víš to i ty, proto nehledám záruční list v lásce snad pochopí raz tenhle svět, že láska je počátek i konec. Lásko má v písních jsou všechna přání, kdo má rád ten se jim nebrání. Název: Nad stráněmi Datum: 12.8.2001 Nad stráněmi plujou stíny večerního ticha, nad stráněmi i to ticho jen tiše dýchá a štíty hor jak čestná stráž hlídá lesy a údolí kypící životem. A borovice jsou krajkou údolí a rybníčky jsou oči, které bdí. a kapky rosy jsou tisíce démantů v trávě co třpytí se pod závoji mlhy tak velmi krátce. Řeky a potůčky jsou řetízky stříbrné co v paprscích lesknou se jak ten vzácný kov tím zručným zlatníkem je sama přírodo. Název: Pojď Datum: 6.8.2001 Pojď má lásko ven čti štěstí z tváří lidí, nad hlavou máme mraky jen tak poběž kapkám deště vstříc Pojď má lásko ven tak už se nemrač, skus snít jen chvíli, na smutek zapomenem když spolu půjdem ulicí, vstříc báječným nocím... Pojď má lásko ven nenech mě čekat, nenech se prosit jen, ve dvou se to lépe táhne přijeď mi lásko na pomoc Pojď má lásko ven dej svoji dlaň do dlani mé, polibkem zmizí i ta bouře co vrhla stín na duši tvou, tak už poběž za mnou... Lásko má vždyť snít můžem jen malou chvíli, pojď, tak ať stane se co stát se má. Pojď má lásko ven tak už se nemrač, skus snít jen chvíli, na smutek zapomenem když spolu půjdem ulicí Pojď má lásko ven dej svoji dlaň do dlani mé, polibkem zmizí i ta bouře co vrhla stín na duši tvou, tak už poběž za mnou... Lásko má vždyť snít můžem jen malou chvíli, pojď, tak ať stane se co stát se má. 9

Název: Kdyby... Datum:7.8.2001 Kdyby se vrátil sem čas dnů, které patří vzpomínkám jen, ten čas letných sukýnek a nesmělých dotyků šli bychom oba k sobě vstříc Kdyby se vrátil sen kdyby to slůvko, kdyby, nebylo jen, ten sen co se jen jednou zdál ten sen čas mi vzal! tak co s tím? Stejně tak jako kdysi šli bychom spolu loukou, a jako i ty, i já v ní usínám jen v tvé náruči chci být dlouho, kdybych se vrátili tam! První dotek, první přání, první bolest ze zamilování, první pusa co tvář mou pýří, je pryč - to bylo kdysi a láska, která časem je jen sen, kdyby se vrátila sem... Kdyby se vrátil sem ten den, co jsme se skrývali za rohem před zlým... světem tak zlým, který v polibku tolik nebolí to bylo kdysi, vím! Název: Kdysi dávno Datum: 7.8.2001 Kdysi dávno se psal jeden příběh na modrým oceánu studeným, kolik lodí pohřbil, kolik ich tam na věky dřímá to se nikdo nikdy nedoví Jedna loď prostého jména na vlnách se ještě drží, bouřka burácí, za tou lodí mé srdce sténá v dálky lásku unáší Tam kdesi lásku v lidech pohřbila pýcha ta moje je za obzorem, už je u dna mezi lahví vína proč hádky končí odchodem? Kdysi dávno se psal jeden příběh já už dávno ho nežiju, teď vzpomínám za smutným odchodem lásky co slzy zaliju Jedna loď prostého jména na vlnách se ještě drží, bouřka burácí, za tou lodí mé srdce sténá v dálky lásku unáší Tam kdesi lásku v lidech pohřbila pýcha ta moje je za obzorem, už je u dna mezi lahví vína proč hádky končí odchodem? Stejně tak jako kdysi šli bychom spolu loukou, a jako i ty, i já v ní usínám jen v tvé náruči chci být dlouho, kdybych se vrátili tam! První dotek, první přání, první bolest ze zamilování, první pusa co tvář mou pýří, je pryč - to bylo kdysi a láska, která časem je jen sen, kdyby se vrátila sem......kdyby se vrátila sem... 10

Název: Tenkrát Datum: 7.8.2001 Že tenkrát jsi mě potkal to snad bylo jenom v náhodě, že tenkrát láska shořela do tla Amorův šíp zasáhl tebe i mě Že tenkrát, tenkrát vše bylo jasné můj první polibek, lásky žár, že jsi má lásko, jen má, ach ne! to bylo jen mé přání milovat tě dál. Bylo to jak v pohádce já chtěla jenom snít, koupil si laciné růže já ti chtěla odpustit, však láska je slepá a tím víc to bolí, že jsem byla jak jsis přál a tys byl zatím s ní...! Že tenkrát byli jsme tak mladí tys chtěl poznat svět, já jen lásku tvou, ty však s jinou si chodil na procházky a mě jsi za tím nechal bloudit tmou Že tenkrát, tenkrát jsi mě potkal byli jsme mladí a chtěli jsme žít, té básni cos mi tehdy poslal dnes nevím proč chtěla jsem uvěřit. Chodila jsem v oblacích a chtěla jsem být všude tam kde jsi byl i ty však často si mi jen zamával bez polibku a rozloučení a že plamen sláb a sláb? a že dnes už vůbec není za to můžeš jen ty sám! Název: Kavárna Datum: 8.8.2001 Náhodou, celkem náhodou mé kroky nevedou nikam jinam náhodou, celkem náhodou vůně šeptá: zůstaň stát Náhodou, celkem náhodou je pro trosečníky jako jsem já kavárnou a taky mnou projde vůně, červenou má čas. Já jen chvíli, já jen chvíli chci v ní zůstat, snad snad mohu doufat na jen chvíli, na jen chvíli, že zůstane čas stát Náhodou, celkem náhodou můj život se v příbojích zmítá náhodou, celkem náhodou jsem trosečníkem právě já Náhodou, vůni čarovnou zrovna potkám v ulicích velkoměsta kroky mé ať mě zavedou na to místo snů a sladkých ztrát. Já jen chvíli, já jen chvíli chci v ní zůstat, snad snad mohu doufat na jen chvíli, na jen chvíli, že zůstane čas stát 11

Název: Tak to už bývá Datum: 8.8.2001 Tak zrovna nadešel čas krátkých dnů, dlouhých večerů venku padá déšť, já vzpomínám po zbytek dnu na naší písničku, její tóny déšť mi hrál do malých hrníčku mi štěstí schovával Pro ty dny ztracené co život nevrátí pro ty dny zmáčené mými slzami co dneska končívá příště začne zas tak to už bývá Na naší písničku co kdysi déšť mi hrál dnes na ní vzpomínám, dnes pro ní mám štěstí v hrníčku co pro nás pro oba tys mi schovával. Všechno raz končí a já už nechci stát proto je zbytečné něčeho litovat co bylo, to bylo nechci nic nazpátek krásné mi zbylo, však teď ptám se: Budou mi ještě hrát v ty dny sváteční? já budu poslouchat jak kapky po dnech slunečních zmáčejí moji tvář a zatím do hrníčků mi štěstí schováváš Ta naše písnička, tak ať mi zní pro mě a tenhle den, pro paprsky sluneční co dneska začíná, vím příště skončit má tak to už bývá. Název: Nepovídej Datum: 8.8.2001 Napiš báseň co máš napiš té co ji znáš na mě se neohlížej já nevěřím v její dej Neříkej, že mě máš rád zůstaň jen můj kamarád bylo to za vše drobný to tvé a mé bláznovství Prosím tě nelži si už! už nejsme žena a muž vrásky si nepočítej schop se už, vše bude O.K. Ač, odešel si první já přeji ti štěstí s ní, že naše láska má dej? prosím tě nepovídej, prosím tě nepovídej. Napiš báseň co máš napiš té co ji znáš na mě se neohlížej schop se už, vše bude O.K. Ač, odešel si první já přeji ti štěstí s ní, že naše láska má dej? prosím tě nepovídej, prosím tě nepovídej, prosím tě nepovídej. 12

Název: Pohleďte Vy šedé tváře Datum: 8.8.2001 Mraky se už zatahujou nad lidstvo. jenom slza matky ubohý, jenom slza zcela nevinních obměkčit chce už blížící se soud. Pohleďte Vy šedé tváře, pohleďte na dítě, matku lásky není mezi lidmi, kteří této zemi vládnou Pohleďte Vy šedé tváře jak krvácí stromy mízou pohleďte jak daň krutou platí země od věků co lidi jsou! Neodvrátí člověk zkázu tím, že trpí druzí spásu najde v sobě samém objeví-li krásu Pohleďte Vy šedé tváře pohleďte jak srdce trpí hodí-li z Vás někdo kámen, musí býti bez viny! Pohleďte Vy šedé tváře jak lupínky odkvétají zem stavíte na oltáře jen za hříchy své co se stalo však, se neodstane! Neodvrátí člověk zkázu tím, že trpí druzí spásu najde v sobě samém objeví-li krásu Neodvrátí člověk zkázu tím, že trpí druzí spásu najde v sobě samém objeví-li krásu... Název: V jedno ráno Datum: 8.8.2001 V jedno ráno, jedno svítání pro mě bylo zvláštní a tvá ústa šeptali slůvka nerozvážní Pojď ke mě, jen chvíli v mé náruči zůstaň jsme oba ztracení Když paprsky projdu tmou svítá mléčnou mlhou jsme si tak blízko Když na sebe pohlédnem v náručích najdem štístko V jedno ráno, jedno svítaní pro nás bylo zvláštní bylo něžné plné líbaní dnes chybíš mi ty a tvé rty Pojď ke mě, jen chvíli v mé náruči zůstaň jsme oba ztracení Pojď dnes šeptám nabízím ti bílé svítaní náruč, ústa mé i hřích Když paprsky projdu tmou svítá mléčnou mlhou jsme si tak blízko Když na sebe pohlédnem, vím já tě nezadržím ani rty Když paprsky projdu tmou svítá mléčnou mlhou jsme si tak blízko V jedno ráno, jedno svítaní... 13

Název: Řádky Datum: 9.8.2001 Mám báseň a v ní jsou řádky jsou plné slov a myšlenek té řádky svítí světlem matným a její jméno? - to povím až na konec: Kapka času, čas v kapce kapkou bolí rána po lásce paprsky střídá déšť Noc se dnem se střídá jak bohatství a bída co člověku je těžiskem Jedna kapka je v moři a moře v kapkách mnozích co nese mrak ten mrak pak zahyne, zahyne v bouři právě po kapkách Vrásky z času, čas ve vráskách vrásky z lásky, z lásky otázka co dlaň se ptá Odpověď je a není člověk ji vůbec neví a život jen tuší snad Ač této básni chybí řád jsou v ní kapky, vrásky, lásky je v ní i čas v životě smích i pláč jsou proto na ně nelze v řádkách zapomenout Ač tahle báseň je až příliš zvláštní střídá se bohatství a bída myšlenek, střídá se noc se dnem jasním a taky začátek i konec Je těžké dát jméno takové básni mít však báseň beze jména, je jako být bez památky ať jejím jménem tedy, jsou právě Řádky. Název: Život je krásnej Datum: 9.8.2001 Život je jak kolotoč co se točí nikdy přesně nevím čím mě zaskočí někdy samím smíchem pláču a jindy si to za někoho odskáču Život je krásnej jen nesmíš ho tak vážně brát někdy se zasměj a smutek radši nechej spát Život je krásnej tak vem si jen to co máš rád radši se zasměj vždyť úsměv taje sníh i mráz. Mrzutosti začnou mi hned po ránu budík můj si spí a já nic nestihnu k snídani jen čaj, vyběhnu ven však má električka mizí za rohem Život je krásnej jen nesmíš ho tak vážně brát někdy se zasměj a smutek radši nechej spát Život je krásnej tak vem si jen to co máš rád radši se zasměj vždyť úsměv taje sníh i mráz. Na to, že nic nestíhám jsi kde-kdo zvyk a já nebrečím když se spustí křik myslíte, že večer alespoň budu mít klid? to jistě!, to by se musel snad život zastavit. Život je krásnej jen nesmíš ho tak vážně brát někdy se zasměj a smutek radši nechej spát Život je krásnej tak vem si jen to co máš rád radši se zasměj vždyť úsměv taje sníh i mráz. 14

Název: Co přešlo, to nechej být Datum: 9.8.2001 Život můj napsal mnoho stran někdy jak trosečník, jindy jako pán kde-kdo mi radil a já doufám, že kde-kdo i o mou radu stál Život můj napsal mnoho stran někdy byl svěží, jindy zas fádní a já mám stříbro ve vlasech, pár nových vrásek tak co nadělám? Život nám prchá jak bublinky ze sod první je štěstí, ta druhá toho zlého zrod, ber věci jak jdou, pí ji plný doušky vždyť druhou sklenku ti nik nepodá Co přešlo, to nechej být životem člověk dál musí jít vzhlédni k své řece a buď rád vždyť přece má ještě dost silný proud Život můj je režisér a člověk jen herec, musí hrát fér každý den novou roli nás nazpaměť učí Život je divák i kritika život je vše co člověk měl a co mu uniká první polibek, smůla i štěstí poprvé je vše, co už podruhé první není Život nám prchá jak bublinky ze sod první je štěstí, ta druhá toho zlého zrod, ber věci jak jdou, pí ji plný doušky vždyť druhou sklenku ti nik nepodá Život je básník co píše sonety pro naše dny dá nám svůj příběh a své rýmy poslední Název: Deníčku můj, snívám si Datum: 10.8.2001 Potkávám štěstí jenom ve svém denníku na stranách když čtu, co chci mít ve zvyku když přestanu číst dívám se do noci slzy se mi berou do očí Potkávám štěstí jenom ve svém denníku když píšu přání téměř bez dychu když přestanu psát dívám se do dálky k srdci si přivinu deníčku stránky: Deníčku můj snívám si o štěstí, o lásce bez hranic, o hvězdách nad mou hlavou, o teple dlaní dvou a mít slzy smíchy chci chci tančit a zpívat si ať mé štístko nestálé najde klid se mnou Potkávám štěstí jenom ve svém denníku je v něm smích, pláč i trochu křiku když u srdce mě zas někdy zabolí deníčku můj přijeď mi pomoci Deníčku můj snívám si o štěstí, o lásce bez hranic, o hvězdách nad mou hlavou, o teple dlaní dvou a mít slzy smíchy chci chci tančit a zpívat si ať mé štístko nestálé najde klid se mnou...ať mé štístko nestálé najde klid se mnou deníčku můj snívám si... Co přešlo, to nechej být životem člověk dál musí jít vzhlédni k své řece a buď rád vždyť přece má ještě dost silný proud 15

Název: Vánek vál Datum: 10.8.2001 Vánek vál, tys bosá přišla na tu louku vánek vál, já ocitl se v něžném šoku báječný den polibkem hřál a smíchem tvým a já jen stál Vánek vál, tys bosá stála na té louce vánek vál, mě se trošku chvěli ruce báječný den paprsky hřál a tvým úsměvem a já jen stál dnes už jenom bloumám však stále rád tě mám Já vím, že dnes jen snívám mé místo je ve stínu já vím, však mohu doufat a hledám tu naši louku a čekám či tvé rty dotknou se mě znovu Vánek vál, ty jsi přišel na tu louku Vánek vál a nesmělý jsi se mi zdal trochu báječný den a já víla pro tebe jsem ráda byla Vánek vál, tys mě hladil po mích vlasech vánek vál, ten den zastavil se v čase báječný den když vánek vál já chtěla jsem být s tebou dál dnes už jenom bloumám však stále ráda tě mám Já vím, že dnes jen snívám mé místo je ve stínu já vím, však mohu doufat a hledám tu naši louku a čekám či tvé rty dotknou se mě znovu Vánek vál a dneska jsme se sešli znovu vánek vál, ty mě a já tebe mám po boku báječný den, louka zelená zvonky zní nad krajem a tak být to má dnes už vůbec nebloumám vždyť rádi se mám Název: On je cílem Datum: 10.8.2001 Skláním zraky níž a níž provedla jsem něco zase ptá se či vím jak ji trápím ano mami, promiň, prosím tě že bloumám od večera do svítání tak už se nezlob tolik, mami On je někým, já obyčejný člověk on je tím co necítí vděk za mou lásku zcela zbytečnou on je cílem na trati ujel mi vlak a on s ním asi jsem hloupá přesto jeho být chci on je zvláštní, já vůbec ne je zklamáním na duši mé vím, má ich víc přesto jeho být chci, být chci. Proč právě já, proč právě on? to se nikdy nedovím nestojí to za to a já pro něho jsem nic, vím smutek mě trápí i na dále však já už pro něho nepadnu nikdy pláčem On je někým, já obyčejný člověk on je tím co necítí vděk za mou lásku zcela zbytečnou on je cílem na trati ujel mi vlak a on s ním asi jsem hloupá přesto jeho být chci on je zvláštní, já vůbec ne je zklamáním na duši mé vím, má ich víc přesto jeho být chci, být chci. 16

Název: Když valčík zní Datum: 10.8.2001 V životě prohráš, v životě vyhráš však důležité je moci hrát někdy hráš o nic, jindy o bank ač jsi chudák, nebo pán Život je valčík, do kola se točí kroky vpřed i vzad životem tanči a vem si ho se vším co raz dá ti, to musíš brát Život je hráč co karty rozdal hraj když jsis přisedl nečekej krále máš-li spodka hraj dál i bez es Nečekej, že hned budeš králem malý úspěch se neslaví radši jdi dál až do té sály kde valčík zní Když valčík zní nečekej a tanči ho stále když valčík zní hraj ho pro mě, tebe i krále tanči jak víš či už sám nebo ve světlech záře tanči a slyš: naposled nám bude hrát jen umíráček. Budeš mít úspěch, jindy zas na spěch někdy štěstí a jindy smůlu život jde časem, nikdy neptá se raz dolů a raz vzhůru Název: Chci se zamilovat... Datum: 12.8.2001 Chci se zamilovat do tvých veršů prosím, napiš pro mě báseň vždyť já nechci žádnou sonátu vážně, nic víc, jen pár řádek Ať tečou bystřiny z hor ať tančí víly v ní ať je myšlenkám domov a já ať v ní můžu snít jen chvíli Dej pár slůvek na papírek ať obláčky jsou peřinou ať hřeje slunce v paprscích mě chci být v představách tvých duhou Chci se zamilovat do tvých veršů napiš mi báseň jako tenkrát napiš závoj ze slůvek a rýmů chci v tvých řádkách žít a doufat Ať tečou bystřiny z hor ať tančí víly v ní ať je myšlenkám domov a já ať v ní můžu snít jen chvíli Dej pár slůvek na papírek ať obláčky jsou peřinou ať hřeje slunce v paprscích mě chci být v představách tvých duhou Budeš-li hvězda nesmíš zapomenout kdo vlastně jsi a co máš jednou ti zhasnou všechna světla a valčík přestane hrát Když valčík zní nečekej a tanči ho stále když valčík zní hraj ho pro mě, tebe i krále tanči jak víš či už sám nebo ve světlech záře tanči a slyš: naposled nám bude hrát jen umíráček. 17

Název: Vzpomínám si na svou první báseň Datum: 9.9.2001 Vzpomínám si na svou první báseň byla o matce. její slova byla sladká jak med na oplatce Vzpomínám si na ta slova bylo ich hodně, byli krásná pro tu tvář byli mím vyznáním, pro tu tvář pro kterou čas nešetří na vráskách Vzpomínám si na té ruce, které cítit vanilkou vzpomínám a chci je cítit zase vždyť jen oni hladí láskou maminou Vzpomínám si na ta slova, které ať vděkem zní pro tu bytost, které čas zdobí účes vlasem stříbrným Vzpomínám si na svou první báseň byla první a po ní napsal jsem ještě mnoho slov byli něžná, smělá, zněli i pláčem byli pro mě, pro Vás, pro radost Vzpomínám si na svou první báseň byla první a mě dodnes zdá se nejhezčí tou sbírkou slov co nepatří Vám ani mě dnes své matce děkuji. Název: Vše bral sebou Datum: 23.9.2001 Padá déšť a zmáčí chodníky je noc, ze světel jsou jen puntíky a já dýchám tou vzpomínkou co se stalo se mnou a s tebou? Ty dny jsou dávno pryč ty dny mi scházejí však co bylo nechci již už nikdy na zpátky Někdo řekl: tak už se ztrať! hádky berou daň svou buchnutím dveří průvan - vše bral sebou. Padá tichý déšť a skrápí tu mokrou tvář co slzou vypráví a já dýchám tou myšlenkou co se stalo mezi mnou a tebou? Něco říká jdi dál, dál svou cestou však já už nevím kam se hnout, tou mlhou Někdo řekl: tak už se ztrať! a krásné je za mnou buchnutím dveří průvan - vše bral sebou....co se stalo se mnou a s tebou? Dnes zvláštní pocit mám není to smutek ani žal dnes kráčím klidně dál však na ta slova se nezapomíná: Tys řekl: tak už se ztrať! a krásné je za mnou buchnutím dveří průvan - vše bral sebou. 18

Název: Zima je Datum: 16.9.2001 Sněží, sněží bílý sníh bílé štěstí vanilkou v ulicích cítit vzduch, cítit sníh Tichem vše zaspinká v bílé náruči jsem i já a do snů přichází malá vločka a píseň s ní. Sněží, sněží bílý sníh bílé štěstí bílý pán mě pozdraví co děti ho staví, Jako nos karotku a mráz ve dlaních hřeje teplem uhlíků hřeje radost, dětský smích Zima je dnes a zima je hezká co přejem si to dá nám dneska zima je tam, tady, všude v rolničkách štěstí pro všechny bude Zima je dnes a zítra zas bude kdo rád dá tomu zbude pro mě, pro Vás, pro všechny děti zimní radost mráz nakreslí. Sněží, sněží bílý sníh bílé štěstí, být s vanilkou v ulicích a stříbrem na bruslích Všechno led zamyká kdo se mračí ať utíká před větrem co fičí s vůní Vánoc a jehličí Sněží, sněží bílý sníh bílé štěstí jako host ať zůstane do Vánoc příštích Ať hvězda ze stromku záři v lidech, celý rok ať je nám všechno vhod, co je hořké ať má sladkou chuť. Zima je dnes a zima je hezká co přejem si to dá nám dneska zima je tam, tady, všude v rolničkách štěstí pro všechny bude Zima je dnes a zítra zas bude kdo rád dá tomu zbude pro mě, pro Vás, pro všechny děti zimní radost mráz nakreslí. 19

Název: Co je domov Datum: 23.9.2001 Domov je vůně, káva a k ní vánočka, domov je tam kde se smůla svého štěstí nedočká Domov je to, co člověku jinde chybí. někomu medvídek či hrníček s puntíky. Domov, to jsem já, ty a pro nás naši blízcí domov je taky déšť na chodnících Domov, to jsou hory, rybník či ulice města. domov je tam kde ti navždy bude zářit hvězda Domov je když tě někdo obejme, či pohladí domov je vše to, co ti cizí berou a nevrátí. Název: Je krásná tvá báseň Datum: 23.9.2001 Je krásná tvá báseň jsem v ní a v ní je můj sen paprsky mě hladí svítáním. Dáš mi s ní vůni rána a něhu v červánkách mé šaty svlékáš mi ve chvilce ranní. Vždy je krásné ráno když dáš mi své ano a když jdem spolu bosí za láskou Když naše dlaně prosí v dotycích lásku nosí a rty šeptají nejsi sama, nejsi sám. Je krásná tvá báseň jsem v ní a v ní je můj sen hřeje teplo z ní ač rosa mě studí. Jsme jak dva motýle letíme až do chvíle kdy nás láska polapí do svých sítí. Vždy je krásné ráno když dáš mi své ano a když jdem spolu bosí za láskou Když naše dlaně prosí v dotycích lásku nosí a rty šeptají nejsi sama, nejsi sám. 20

Název: Jen pár chvil... Datum: 24.9.2001 Dotknout se tebe, to je jak nebe se dotýkat dotknout se lásky a s láskou si potykat můžem v ní být vším, duhou i paprskem slunečním chci říct oklikou. Chci se dotknout tvých rtů bez zábran, ráda se v té chvíli i své blůzky vzdám, můžem jít vstříc krásnému bez hranic nenech lásku pohasnout! Jen pár chvil s tebou být a snít, jen pár chvil s tebou být a žít, jen pár chvil mít klid pro šeptání do vlasů, Jen pár chvil ať oči mé vidí tvoji tvář, ať mi ji závidí, jen pár chvil mít klid pro něžnost polibků. Tvá ústa jsou jak, oáza na poušti někdy mě raní a pak jim odpouštím, vždyť co se škádlivá to se i rádo má chci říct oklikou. Jen pár chvil s tebou být a snít, jen pár chvil s tebou být a žít, jen pár chvil mít klid pro šeptání do vlasů, Jen pár chvil ať oči mé vidí tvoji tvář, ať mi ji závidí, jen pár chvil mít klid pro něžnost polibků. Dívat se do tvých očí, je jak dívat se na kvítí občas mě zaskočí a má tvář se zapýří, pak v tmách jdeme vstříc krásnému bez hranic nenechme lásku pohasnout. Jen pár chvil s tebou být a snít, jen pár chvil s tebou být a žít, jen pár chvil mít klid pro šeptání do vlasů, Jen pár chvil ať oči mé vidí tvoji tvář, ať mi ji závidí, jen pár chvil mít klid pro něžnost polibků. Název: To je všechno Datum: 29.9.2001 To je všechno co člověk dosáhl, nejsme nic jen hlína a prach. Nač to všechno? vždyť svět byl jen náš kéž úsvit pohřbil zlo a strach! Kdo jen dal Vám právo jen brát, vyhlásit válku životům kolik padlo v prachu? kolik se ich nevrátí domů? Líto, je mi líto, za sluncem a čistou vodou líto, je mi líto, za úsměvem a milým slovem To je všechno a ostal už jenom kámen to je všechno, co zbylo z nás To je všechno, už říct jen amen zavřít oči a nemít strach. 21

Název: Možná Datum: 10.11.2001 Možná, možná chybí mi tvůj hlas možná, možná chci tě hladit, v dotycích ať zůstane čas stát možná, možná Možná chci být tvůj sen, chci spatřit tvoji tvář jen, ať láska je bílý sen a ať hýčka nás svým úsměvem. Možná, možná chybí mi tvé lásky zář možná, možná jen tak toulám se a doufám, že potkám tě snad možná, možná Možná tě potkám jako sen, a možná jsi jen mím úsměvem, možná přáním mím, smyšlenkou co se ukrývá přede mnou. Tvůj dotyk tak něžně pálí lásku nelze zapomenout, ať nás unáší dál řeky proud, Ať roztaje sníh louka ožije v barvách kvítí, čekám tě tam kde měsíc svítil stříbrem svým. Název: Můžeš mít vše Datum: 11.11.2001 Můžeš mít vše a přece jen nic, být v záři světel a pak v tmách z dlaní číst, Té věty, co s tmou ladí pak lze číst z tváří: jsem šťastná, jsem šťastnej, že ruce plné mám tě. Můžem jak sirky vzplanout však můžem i pohasnout, pak po teple dlaní v ruce nezbude nic, Pak líto nám je, že pryč je právě: jsem šťastná, jsem šťastnej, že ruce plné mám tě. Připoutej mě v náruči připoutej, to slůvko ti to poručí, ať ruce tvé jsou jak síť, mě pokus se znovu ulovit. Název: Čas běží Datum: 3.1.2002 Čas běží, časem vše odkvétá a člověk je podzimu blíže, čas běží a s ním i ta léta, kdy člověk byl jak růže. Čas běží a září stříbrem ve vlasech a v očích slzou, čas běží a já tím spíše, vzpomínám na lásku v rozpacích rudou: Čas běžel pro mě a tvou lásku stáli jsme bosí a slunce vycházelo po tvém boku z té koupele ranní rosy. Čas běžel pro mě a tvou lásku a běží pro nás stále, ať máme někoho po svém boku jak včera, tak dnes i nadále. 22

Název: Kam jdou hvězdy Datum: 3.1.2002 Kam jdou hvězdy noci a s ní můj sen? kam kráčí, v jaké moci když svítá nad obzorem kam plujou s červánky? když v to ráno, nový den řekne ano. Kam jdou hvězdy noci když světla pohasnou? kdo přijde mi pomoci se smutkem, samotou? ať slyším slůvka: mám tě ráda, mám tě rád, však ne jen v představách. Co nám nové rána přinesou, jakou zprávu, dobrou či zlou? studí slzou či hřeje úsměvem tvým? lásko ostaň, ať báseň neztratí rým. Kam jdou hvězdy noci když kráčím s tebou v ní? jsme němé sousoší, v polibcích začne svítání, ať v nové ráno pro mě ještě lásku máš, ať se mi jen nezdáš. Název: Se štěstím až na konečnou Datum: 4.1.2002 No tak lásko pojď už ven nechej vše být, nenechej mě tu stát, slunce svítí nad obzorem na paprsky vánek začne hrát Já půjdu s tebou vážně až tam, kde tvé kroky nás zavedou vždyť smích a láska je života chrám, světlo svítící tmou Krásny den, dlouhou ulicí pojďme lásko tam kde je chrám pro věřící, ať cestou, dobrou či zlou, se štěstím až na konečnou. No tak lásko pojď už ven nechej smutek, pláč slzám, vzhlédni k nebi, modré je jen jak v tvých očích oceán Já půjdu s tebou vážně až tam, kde tvé kroky nás zavedou vždyť smích a láska je života chrám, světlo svítící tmou Krásny den, dlouhou ulicí pojďme lásko tam kde je chrám pro věřící, ať cestou, dobrou či zlou, se štěstím až na konečnou. 23

Název: Můj vlak Datum: 5.1.2002 Můj vlak zmizel v dáli a já jsem tu sám chtěl jsem ti napsat hedvábným, slovem jak měl jsem tě rád Můj vlak zmizel v dáli odváží lásku mou ocitl jsem se na vedlejší koleji, která nikam nevedou Můj vlak přijíždí na stanici v mnoha jsem už byl lásku svou nehledám v ulicích ať žiji pro den, pro sebe jen, pro pár chvil Můj vlak míjí mě a stanici já už nechci jít dál proč pak to neumím říci, dnes chci jen žít, mít klid a nic nehledat. Název: Schází mi osmý den v týdnu Datum: 11.2.2002 Schází, co nám schází? co chybí lidem, co nám? schází, to co nám schází nevrátí zpět čas - ten pán. Schází, co nám schází? mě dotyk tvůj a můj tobě vrátí, co se nám vrátí kdybych místo ano neřekli ne? Název: Tak říkám stokrát dík Datum: 5.1.2002 Tak říkám stokrát dík za tu hudbu a píseň tak říkám stokrát dík za vše co léčí tíseň Ať zní všem fanfáry za vše co se podaří za každé vlídné slůvko co dělá lepším tenhle svět Tak říkám stokrát dík všem kteří nezraní ať tahle píseň v sálech Vám zní i nadále Tak říkám stokrát dík za vše co se podaří ať dobré vymění zlo ať je vše krásné jako květ Ať žijem pro jednou každý tou pohádkou svou vždyť nikdo neprodělá když řekne: mám tě rád Tak říkám stokrát dík za tu hudbu a píseň ať nežalí nik pro všechny ať láska vrátí se ať láska vrátí se... Schází mi osmý den v týdnu schází jak slůvko do rýmů, schází a chybí bosé procházky schází u pusy mít smíchem vrásky. Schází, to co nám schází je v dáli a možno za rohem zvláštní, je to zvláštní stačí jít přes ulici k sobě jen. Schází mi osmý den v týdnu schází jak slůvko do rýmů, schází a chybí bosé procházky schází u pusy mít smíchem vrásky. 24