Modul 7. Využití trvale udržitelné energie Region jižní Čechy Waldviertel (Euregio Silva Nortica) OPENING. OPtimized ENlargement TrainING Academy

Modul 7 Využití trvale udržitelné energie Region jižní Čechy Waldviertel (Euregio Silva Nortica) OPENING OPtimized ENlargement TrainING Academy

Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Vydavatel Město Vídeň, MD-VD Za obsah zodpovídají Wallenberger & Linhard Regionalberatung GmbH Gerhard Linhard, DI Bettina Pommerenke Za odborné spolupráce Pracovní skupina dlouhoudržitelného energetického hospodářství, Energetické sítě Severní Waldviertel, Energetické agentury AgEnDa Transregionální koordinace Grenzüberschreitendes Impulszentrum GIZ NORD Fritz Fochler Koordinace modulu & redakce Europaforum Wien Alexander Wolffhardt, Johannes Lutter Překlad a korektura Katerina Krejčova Grafická úprava neuwirthåsteinborn, www.nest.at Cizojazyčná fotosazba Karin Enzinger, Artemiss Tisk druckreif.at, Wien Stadt Wien, 2005 všechna práva vyhrazena Projekt OPENING byl proveden v rámci programu Přeshraniční iniciativy lokálních a regionálních úřadů EU, které sousedí s novými členskými zeměmi za finanční podpory z prostředků Evropské komise. Obsah této zprávy znázorňuje názory partnerů projektu, není oficiálním názorem Evropské unie.

Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie Předmluva 2 Stanovení cílu a aktivity 3 Popis regionu 4 OPENING region realizace projektu 4 Popis zěmědělských ploch 5 Rámcové podmínky 8 Normy Evropské komise 8 Rakouská strategie trvalé udržitelnosti 9 Energetická účinnost a obnovitelné energie 10 Energetická koncepce pro zemi Dolní Rakousko 11 Rakouský zákon o ekologických energiích 12 Energetická koncepce v České republice 12 Zákon o obnovitelných zdrojích energie v České republice 15 Výsledky projektu 15 Výhled 19 Servisní část: Kontakty na partnery modulu 20

Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Předmluva 1. května 2004 byla Evropská unie rozšířena o deset nových členských států. Tak došlo k doposud nejvýznamějšímu rozšíření, k největším změnám v EU v jejích dějinách. Železná opona, která dělila kontinent se přeměnila ve spojnici, a dnes spojuje, co bylo po desetiletí rozděleno. V centrálním evropském prostoru, v místě kde sousedí Česko, Slovensko, Maďarsko a Rakousko, se začíná vyvíjet nový evropský jádrový region středoevropské region CENTROPE, který sdílí nejen společné kulturní dědictví ale i aktuální pozoruhodnou dynamiku hospodářského vývoje. Rozdílné hospodářské, sociální a regionální změny spojené rozšířením EU byly v posledních letech předmětem podrobných rozborů. Přechodné potíže, které byly očekávány především v příhraničních regionech v tomto bodu se shodovaly všechny studie musejí být podchyceny předvídavou přeshraniční kooperací a společným jednáním. Projekt OPENING, který iniciovalo Město Vídeň a kofinancovala Evropská komise, byl rozhodným cíleným krokem k prohloubení již stávající spolupráce v regionu CENTROPE a obzvláště k iniciaci kooperačních projektů a strukturované výměny zkušeností mezi lokálními a regionálními úřady v původních a nových členských státech. OPENING vsadil na obsahovou různorodost a metodickou flexibilitu. Celkem bylo realizováno sedm tématických projektových modulů do každého modulu byli zapojeni jiní aktéři a různé problematické oblasti, které byly předem definovány cílovými skupinami. V souvislosti s vybranou tématikou byla také zvolena odpovídající metodika. Důležitým faktorem pro úspěch celého projektu byl především otevřený přístup k problematickým oblastem a návrhům pro jejich řešení. Tato příručka shrnuje výsledky projektového modulu Využití trvale udržitelné energie Region jižní Čechy Waldviertel (Euregio Silva Nortica). V servisní části na konci brožury jsou uvedeni aktéři, kteří se tématikou tohoto modulu zabývají. Podrobné informace a přehled o dalších, v rámci OPENINGU realizovaných, projektových modulech obdržíte na intenetových stránkách www.opening-net.info. Dr. Peter Pollak Město Vídeň, Ředitelství Magistrátu Právní oddělení, Vedoucí oddělení ústavní služby a záležitostí EU Nositel projektu Dr. Johannes Lutter Europaforum Wien Management projektu

Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 3 Stanovení cílů a aktivity Stanovení cílů modulu Využití trvale udržitelné energie V rámci projektového modulu Využití trvale udržitelné energie by měly být zkoumány konkrétní přeshraniční projekty. Tyto projekty by měly být rozvíjeny společně s využítím administrativních zařízení zúčastněných parterů. Zejména by mělo být poukázáno na možnosti využití obnovitelných nosičů zdrojů energie s odpovídajícími informacemi o stavu daných technik a technologií. Tyto informace by měly být prezentovány a využily ve zúčastněných obcích a okresech. Obsahové části v kapitole 5 popsaného projektu INTERREG IIIA byly zpracovány z důrazem na stanovené cíle projektu OPENING a s ohledem na zúčastněné regiony tak, aby vyhovovaly stěžejním tématům a cílům jak na úrovni celoevropské, tak také na úrovni jednotlivých států a národů. Tak by měly být zajištěny další kroky směrem k realizaci rozvojových projektů započatých v podobě projektu OPENING. Aktivity Společné aktivity se neomezily na jednotlivá pracovní setkání, nýbrž zahrnovaly také dvě exkurze jednu v České republice a jednu v Rakousku a jak již bylo zmíněno vyústily ve společnou žádost do programu INTERREG. Prozatím je k dispozici pozitivní doporučení (opatřené náležitostmi) k této žádosti zaslané dopisem z února 2005 Úřadem zemské vlády Dolního Rakouska. Workshop a exkurze v České republice Dne 9. listopadu 2004 se v Jindřichově Hradci konal seminář na téma systém podpory využívání obnovitelných zdrojů energie a zkušenosti s využíváním obnovitelných zdrojů energie v Jihočeském kraji a v Rakousku s následnou exkurzí ve Starém Městě pod Landštejnem. Organizátorem setkání byla AgEnDa, přípravu zejména tématických okruhů efektivní využívání energie a možnosti využívání obnovitelných zdrojů energie pokryly aktivity občanského sektoru. Exkurze v Rakousku Exkurze z Českých Budějovic do Waldviertelu na téma "energetické projekty ve Waldviertelu" se uskutečnila 7. prosince 2004. Zde je uveden program: Prohlídka malé vodní elektrárny a zařízení na zplynování dřeva (ve výstavbě), Liebnitz Prohlídka zařízení na bioplyn a biomasu, Raab Prohlídka malého větrného parku, Oberstrahlbach Biologický komplex, zdroj: BEB Bioenergie Beteiligungs AG Pracovní skupiny 1 V průběhu trvání projektu se konala celkem tři zasedání pracovních skupin. V jejich průběhu byly formulovány stěžejní úkoly z hlediska obsahu. Za účelem přípravy těchto zasedání proběhly četné dílčí rozhovory v malých skupinách. Dále probíhala čilá výměna informací prostřednictvím médií, internetu a telefonu. 1 Protokoly budou k dispozici vypálené na CD-ROMu.

Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Popis regionu OPENING region realizace projektu Zde je znázorněna poloha regionu OPENING a jeho okolí v Rakousku a České republice. Region tvoří na rakouské straně region GIZ Sever s obcemi Eggern, Eisgarn, Haugschlag, Heidenreichstein, Litschau a Reingers, na české straně pak GIZ impulsní centrum Nová Bystřice s obcí Nová Bystřice. Obce GIZ Sever se nachází v okrese Gmünd, který patří spolu s okresy Waidhofen/Thaya, Zwettl a Horn k Waldviertelu. Obec Nová Bystřice patří k okresu Jindřichův Hradec. Ten spadá společně s okresy České Budějovice, Český Krumlov, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor do Jihočeského kraje. Okres Gmünd Sídelním a pracovním střediskem okresu je hlavní okresní město Gmünd. Větší zaměstnanecká centra jsou také Schrems, Heidenreichstein, Weitra a rovněž Litschau. Zhoršená nevýhodná dostupnost jak z hlediska hospodářských center Vídně a Lince tak také z hlediska významných dolnorakouských hospodářských center (St. Pölten, Krems) ovlivňují periferní polohu tohoto okresu v severozápadním Waldviertelu. Okres Jindřichův Hradec Podle nové územně správní struktury země jsou v okrese Jindřichův Hradec od 1. ledna 2003 stanoveny 3 správní jednotky obce s rozšířenou působností. Jsou to Jindřichův Hradec, Dačice a Třeboň. Tato města představují současně největší hospodářská centra okresu; dalšími významnými středisky jsou Nová Bystřice, Suchdol nad Lužnicí a Chlum u Třeboně. Poloha realizačního regionu projektu a jeho okolí Zdroj: Vlastní znázornění Poloha Waldviertelu Zdroj: vlastní znázornění

Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 5 Jihočeský kraj Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje, Český statistický úřad, 2004 Popis zěmědělských ploch Jelikož při vývoji projektu šlo převážně o využití regionálně dostupné biomasy, jsou zde nyní znázorněny existující plochy. Zěmědělství ve Waldviertelu Zemědělské a lesnické podniky ve Waldviertelu v roce 1999 okresy/země ukazatel hlavní pracovní vedlejší závod- ostatní závody závod (do r. (podniky 1990: úplný p.z.) právnických osob) Krems/Donau(město) 301 80 301 8 Gmünd 309 838 1.380 63 Horn 311 1.119 868 67 Krems(země) 313 1.562 2.911 103 Waidhofen an der Thaya 322 1.013 897 51 Zwettl 325 1.923 2.355 126 Dolní Rakousko 25.124 28.027 1.400 Zdroj: Statistik Austria, šetření agrární struktury 1999 Zemědělské a lesnické plochy ve Waldviertelu v roce 1999 ukazatel okresy/země katastrální území celkem. 301 Krems/Donau (město) 5.161,22 308 Gänserndorf 127.097,16 309 Gmünd 78.623,60 311 Horn 78.397,89 313 Krems (země) 92.392,94 322 Waidhofen/Thaya 66.909,51 325 Zwettl 139.925,26 3 Dolní Rakousko 1.917.413,15 Zdroj: Statistik Austria, šetření agrární struktury 1999

Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Zemědělské a lesnické plochy ve Waldviertelu v roce 1999 z toho využité katastrální území ukaz- okresy/země stavební- zemědělské. zahrady vino- Alpy les povodí ostatní atel plochy využití hrady plochy 301 Krems/Donau 211,72 1.193,41 220,82 1.012,17 0,00 1.535,17 419,01 568,92 (město) 308 Gänserndorf 1.688,82 94.787,03 2.435,53 3.087,93 0,46 16.924,82 2.149,59 6.022,98 309 Gmünd 658,72 32.837,97 1.055,88 0,00 0,58 40.379,80 1.286,21 2.404,44 311 Horn 831,79 50.735,37 728,64 637,45 0,00 22.036,84 583,67 2.844,13 313 Krems (země) 871,67 35.206,25 1.182,30 7.141,01 0,57 43.454,57 1.668,72 2.867,85 322 Waidhofen/ 638,39 43.433,15 624,87 0,00 1,77 19.693,88 646,43 1.871,02 Thaya 325 Zwettl 829,73 67.790,13 662,58 0,00 0,00 63.853,80 1.233,39 5.555,63 3 Dolní- 20.759,08 966.750,51 37.234,94 34.199,04 4.266,57 751.955,92 24.899,62 77.347,47 Rakousko Zdroj: Statistik Austria, šetrení agrární struktury 1999 Zemědělské a lesnické plochy ve Waldviertelu v roce 1999 ukazatel obec katastrální území celkem 30904 Eggern 2.020,87 30906 Eisgarn 2.249,98 30915 Haugschlag 2.265,63 30916 Heidenreichstein 5.841,79 30925 Litschau 8.105,29 30929 Reingers 2.492,06 Zdroj: Statistik Austria, šetření agrární struktury 1999 Zemědělské a lesnické plochy ve Waldviertelu v roce 1999 z toho využité katastrální území ukaz- obec stavební- zemědělské zahrady vino- Alpy les povodí ostatní atel plochy využití hrady plochy 30904 Eggern 16,77 1.155,07 26,46 0,00 0,00 745,36 25,96 51,25 30906 Eisgarn 16,75 1.142,80 22,29 0,00 0,00 962,15 44,22 61,77 30915 Haugschlag 12,40 670,85 19,96 0,00 0,00 1.487,16 21,21 54,05 30916 Heiden- 73,29 2.729,68 100,29 0,00 0,00 2.548,04 228,25 162,24 reichstein 30925 Litschau 49,11 2.342,31 109,24 0,00 0,00 5.250,76 159,59 194,28 30929 Reingers 16,72 1.257,28 25,97 0,00 0,00 1.076,22 38,14 77,73 Zdroj: Statistik Austria, šetření agrární struktury 1999

Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 7 Zemědělství na jihu Čech Zemědělské a lesnické podniky v okresech (ha) 2003 v tom s rozlohou zemědělské půdy v ha ČR, kraje, okresy Celkem žádná 0-5 - 10-50 - 100-500 4,99 9,99 49,99 99,99 499,99 a více Česká republika 52.283 270 30.576 5.898 9.470 1.877 2.293 1.899 Čzech Republic Jihočeský kraj 5.212 66 2.518 688 1.226 243 244 227 České Budějovice 804 5 328 107 232 45 46 41 Český Krumlov 458-191 85 98 23 30 31 Jindřichův Hradec 853 7 425 107 198 37 38 41 Písek 503 3 212 66 152 25 19 26 Prachatice 789 3 381 127 183 32 43 20 Strakonice 768 4 393 92 185 33 28 33 Tábor 1.037 44 588 104 178 48 40 35 Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje, Český statistický úřad, 2004 Využití ploch v regionu a okresech 2003 Kraj, Zemědělská orná půda trvalé travní zahrady Nezeme. inkl. okresy půda porosty dělská půda lesní půda Jihočeský kraj 495.377 320.703 160.154 12.213 510.310 375.462 České Budějovice 86.338 62.946 20.536 2.757 76.228 52.391 Český Krumlov 57.730 22.063 34.586 925 103.774 77.232 J. Hradec 92.039 63.493 26.588 1.890 102.337 74.822 Písek 63.706 48.270 13.684 1.584 50.107 37.321 Prachatice 49.899 18.776 29.216 963 87.604 71.673 Strakonice 66.905 46.466 17.951 1.654 36.304 23.248 Tábor 78.760 58.689 17.593 2.440 53.957 38.775 Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje, Český statistický úřad, 2004

Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Rámcové podmínky Normy Evropské komise Evropa je asi z 50% závislá na importech. Tento procentní podíl vzroste do roku 2030 až na 70%. Importovány jsou téměř výhradně fosilní energetické zdroje. Evropská komise zastává stanovisko, že je nejvyšší čas, začít pracovat na podstatné reformě sektoru produkce energie a dopravy ve smyslu větší ohleduplnosti k životnímu prostředí. Vedle problémů se zásobováním vznikají v souvislosti se spalováním a transportem fosilních hmot kromě toho také četné problémy vztahující se k životnímu prostředí. A konečně realistické studie geologů dávají tušit, že do padesáti let bude k dispozici výrazně méně ropy a zemního plynu za tu cenu, která by byla srovnatelná s dnešní úrovní, neboť těžební náklady budou vzrůstat úměrně tomu, jak bude ubývat zásoba těchto omezených přírodních zdrojů. Na úrovni EU proto již delší dobu probíhá intenzívní diskuse na téma, jak zajistit spolehlivé energetické zásobování, které by bylo jednak ekonomické a ekologické, jednak také sociálně únosné. Podle první zelené knihy 2 K evropské strategii pro spolehlivé energetické zásobování by mělo být dosaženo dvou cílů. Předně by mělo být poukázáno na slabiny, poté by měl být nastartován proces zvažování možných mobilizačních nástrojů. Následná zelená kniha 3 má přispět k tomu, aby byla rozvíjena proaktivní strategie k minimalizaci nebo úplnému odstranění této závislosti. Závislost Evropy je již příliš vysoká Okolo 80% spotřeby energie v EU je pokryto využitím fosilních paliv ropa, zemní plyn a uhlí. Značný a i nadále vzrůstající podíl těchto energetických zdrojů pochází ze zemí mimo EU. Komise odhaduje, že tato potřeba primární energie ze strany EU bude do roku 2020 pokryta ze 70% prostřednictvím importů, včetně 90% potřeby ropy. Z toho vyplývá zranitelnost EU kvůli možnému krácení dodávek a vyšším cenám v důsledku mezinárodních krizí. EU musí používat méně fosilních paliv také ve snaze, bránit globálnímu oteplování. Řešení spočívá v úsporách energie a jejím lepším využívání, v alternativních energetických zdrojích, rozvíjených především v EU, a v neposlední řadě v posilování mezinárodní spolupráce. EU sižji si stanovila cíl do roku 2010, získávat 21% energie z obnovitelných zdrojů; je ovšem spíše méně pravděpodobné, že tohoto cíle dosáhne. Jako další cíl zvažuje každoroční úsporu energie nejméně o 1% vyšší než v předcházejících pěti letech. 4 Směrnice pro obnovitelnou energii Evropské komise Stručné shrnutí směrnice o obnovitelných energiích 5 : Podíl ekologické energie na celkové spotřebě elektrické energie v EU, který v roce 1997 činil 13,9%, má být do roku 2010 zvýšen na 22,1%. Členské státy stanoví národní cíle. Návrh obsahuje nezávazné cílové směrné hodnoty pro jednotlivé členské státy. Směrná hodnota pro Rakousko do roku 2010 činí 78,1% (oproti 70% v roce 1997). Bohužel se však u těchto cílů jedná pouze o nezávazné směrné cíle. Teprve když se ukáže, že členský stát své cíle nenaplní, může Komise za určitých okolností předepsat závazné cíle. Elektřina, která je získávána spalováním biologicky rozložitelného podílu domovních odpadů, je považována za obnovitelnou energii. Rovněž energie z velkých vodních elektráren je neomezeně považována za energii obnovitelnou. Do čtyř let po nabytí účinnosti směrnice mají členské státy svobodu při volbě způsobu regulace dodávek ve prospěch obnovitelných zdrojů. Komise monitoruje používání různých typů rugelace dodávek,a tyto na konci vymezeného období hodnotí. 2 Ervorpská společenství, Zelená kniha Towards a European strategy for the security of energy supply, Luxemburg 2001 3 Ervorpská společenství, Zelená kniha Energy: Let us overcome our dependence, Luxemburg 2002 4 http://europa.eu.int/pol/ener/overview_de.htm 5 http://www.igwindkraft.at/index.php?mdoc_id=1000210

Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 9 Za určitých okolností zpracuje návrh rámce společenství, v tom případě však musí být dána minimálně sedmiletá přechodná období. Kromě toho musí zůstat zachována důvěra investorů. To znamená: do konce roku 2012 mohou být každopádně zachovány stávající energetické systémy. Mimo to musí být také po odbourání stávajících regulací dodávek zaručeno, že zůstane zachována důvěra investorů. Projekt, který bude realizován např. v roce 2011, musí být i po roce 2012 v souladu s předpisy zajišťujícími úroveň bezpečnosti, která platila v době realizace. Pro ekologickou energii má být zřízen systém prokazování původu. Členské státy usilují o odstraňování politických a jiných bariér v oblasti správních úkonů a plánování. Obnovitelné energii je poskytován přednostní přístup do sítě. Členské státy mohou za určitých okolností od provozovatelů sítí požadovat, aby převzali náklady na zřízení přípojek a posílení sítě. V obsáhlé zprávě se Komise zabývá pokroky na poli internacionalizace externích nákladů konvenční energetiky a dále také důsledky státních podpor ve prospěch konvenční výroby elektřiny. Rakouská strategie trvalé udržitelnosti Následuje několik základních tezí z rakouské strategie trvalé udržitelnosti, které souvisí s rozvojem projektu. Ekologicky efektivní hospodářství znamená zvyšování hospodářské výkonnosti při současném snižování specifické energetické a surovinové spotřeby. Důležitými předpoklady jsou zde integrovaná koncepce nakládání s produkty, koncepce služeb a Cleaner Production. [ ] Nasazení obnovitelných surovin předpokládá koncepční rozvoj potřebných produktů a technologií pro jejich využití. K tomu je zapotřebí spolupráce mezi producenty a spotřebiteli v regionálním kontextu, rozvoj nové kvalitativní úrovně a nových technologií k využítí specifických strukturálních vlastností obnovitelných surovin ve výrobě a rozvoji produktů. V technologické a inovační politice je proto třeba vytvářet předpoklady pro plošné a rozumné nasazení kvalitativních a optimalizovaných obnovitelných surovin, zejména jako nosičů energie, jako stavebních hmot k výrobě základních substancí v průmyslu. Dále je také třeba zavádět na otevřený trh inovativní produkty. Přechod na výrobní technologie ve smyslu Cleaner Production vede ke zřetelnému zvýšení efektivity při využívání surovin a energií, k minimalizaci používání toxických látek a k redukci výrobních odpadů. Nasazení neobnovitelných zdrojů má být optimalizováno prostřednictvím kaskádového využívání surovin, prostřednictvím multifunkčních koncepcí využitelnosti surovin, prostřednictvím kogeneračních zařízení a energetického využití odpadů. [ ] Prostřednictvím regionálních kooperací provozovatelů [obce a okresy] vznikají sítě, které umožňují efektivní zhodnocení nákladů. V těchto sítích mohou být využívány odpady jednoho provozovatele jako surovina pro jiného provozovatele. Prostřednictvím proaktivního managementu těchto kooperujících subjektů je možno dosáhnout úspory až 90% oproti metodám, v nichž podobné sítě nejsou využívány. 6 6 Vláda spolkové republiky Rakousko: Dlouhoudržitelný vývoj Rakouské republiky, Rakouská strategie dlouhoudržitelného vývoje, Vídeň 2002

Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Energetická účinnost a obnovitelné energie 7 Dvěma nejdůležitějšími strategiemi rakouské energetické politiky ve smyslu dosažení nejvyšší míry trvalé udržitelnosti v energetickém zásobování jsou efektivní využívání energií (úspora energie) a prosazování obnovitelných zdrojů energie. Tím bude zajišťováno bezpečné, k životnímu prostředí šetrné a hospodářsky efektivní zásobování potřebnou energií v rámci energetického systému akceptovaného veřejností. Kromě toho jsou patrné další pozitivní národohospodářské efekty v zahraničním obchodu (omezování energetických importů) a na trhu práce (např. sanace fasád staveb, která je náročná na pracovní sílu). Co se týče efektivního využívání energie či také šíření technologií k využívání obnovitelných energetických zdrojů dosáhlo Rakousko v minulých letech uznání po celém světě. Obnovitelná energie má pro domácí energetické zásobování již tradičně velmi značný význam. Její podíl na hrubé domácí spotřebě činí téměř jednu čtvrtinu. Tím se Rakousko řadí i na tomto poli k vedoucím státům na mezinárodní úrovni. V popředí mezi energetickými zdroji stojí přirozená vodní energie a domácí biomasa. Nové technologie, např. zařízení na větrnou energii a fotovoltaiku, nabývají stále více na významu. K tomu významně přispívá také zákon o ekologických energiích 7. Tento zákon stanoví do roku 2008 podíl 4% na konečné spotřebě elektřiny z tzv. ekologických energetických zařízení (to jsou zvláště energetická produkční zařízení na bázi pevné, kapalné a plynné biomasy, dále zařízení na bázi větrné energie, fotovoltaiky a geotermální energie). Se zhruba 70% elektřiny získávané z obnovitelných energetických zdrojů (převážně z vodních elektráren) zaujímá Rakousko v oblasti ekologicky šetrné energetiky již nyní s náskokem čelní pozici v rámci EU. Bližší vysvětlivky k aktuální situaci v oblasti ekologických energetických zařízení naleznete ve zprávě 3(3)RL 2001/77/EG. Rakousko považuje udržení intaktního životního prostředí za stěžejní po adavek vnitrostátní politiky. Na základě vlivu, který má celkový energetický systém na životní prostředí, s čímž neoddělitelně souvisí provázanost mezi energetickou politikou a politikou životního prostředí, má pro energetickou politiku v Rakousku zcela základní význam, neboli je hlavním cílem, usměrňování energetického sektoru ve smyslu ohleduplnosti k životnímu prostředí. Energetická politika musí věnovat pozornost jak hospodářským tak také ekologickým úvahám, a tím dbát co nejvyššího stupně slučitelnosti cílů v rovině zajištění zásobování, efektivita nákladů a sociální akceptace s cíli v oblasti ochrany životního prostředí. Strategie dalšího rozvoje rakouské energetické politiky [ ] obsahuje rozsáhlý katalog opatření, v němž se rozlišuje mezi opatřeními na rozhraní energetické politiky a politiky životního prostředí ve shodě s Národní strategií klimatu 2008/2012 (Klimastrategie 2008/2012) a opatřeními v rámci obecné energetické politiky státu, jež má těžiště v zajištění zásobování ve vztahu ke konvenčním energetickým zdrojům. Strategie se podstatnou měrou zabývá cílem Rakouska na redukci emisí o 13% v relaci 1990/2008-2012 resp. národní strategií klimatu, která byla vytvořena za účelem dosažení tohoto cíle. Přitom se 7 http://www.bmwa.gv.at/bmwa/themen/energie/energiepolitik/politik_effizienz_3.htm 8 149. Spolkový zákon: Zákon o ekologickém elektrickém proudu a změna elektrifikačního hospodářství a jeho organizačním rámci 1979 (EnFG) (NR: GP XX1 AB 1243 S. 110. BR: 6690 AB 6705 S. 690.) (CELEX-Nn: 301L0077)

Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 11 i zde projevuje těsná vzájemná propletenost mezi energetickou a ekologickou politikou v tom, že struktura opatření strategie klimatu byla přejata do strategie energetické politiky. Vedle toho existuje další prostor pro strategické jednání, který spočívá mimo tuto vzájemně propletenou oblast, a ten se týká převším zájmu zajistit bezpečné zásobování a zásobování v době krizí. Kromě toho se rakouská energetická politika resp. strategie, na základě vize trvalé udržitelnosti, zabývá klasickými cíli jako jsou nákladová efektivita, zajištění zásobování, šetrnost k životnímu prostředí, sociální únosnost atd., jež jsou naplňovány prostřednictvím Hlavní strategie prosazování obnovitelných zdrojů energie a energetické efektivity. Energetická koncepce pro zemi Dolní Rakousko Energetická politika Země Dolní Rakousko se orientuje na vizi formulovanou jako konkrétní budoucnost a obecně platné zásady zemské politiky, které tato vize představuje. Na základě těchto zásad jsou určovány směrnice a především energetická koncpece. Čtyři zásady zní: Provádění komplexní ochrany klimatu a životního prostředí Úsporné využívání zdrojů Zajištění životní a hospodářské základny Dosažení široké participace a kooperace V následujicích odstavcích budou popsány způsoby, jak může být těchto cílů dosaženo. Výkon komplexní ochrany klimatu zejména díky Minimalizace zatížení klimatu a atmosféry energetickými procesy, resp. emisemi Zlepšení klimatu a situace v hygieně ovzduší Úsporné využívání zdrojů zejména díky Redukce spotřeby energie ve všech oblastech využívání (především vytápění, ohřev vody, světlo, přeprava nákladů, mobilita) Úspora fosilních energetických nosičů Zvýšené a širokospektrální využívání regenerativních energetických zdrojů v souladu s principem trvalé udržitelnosti ve spojení s podporou vlastního regionálního hospodářského koloběhu Rozvoj osídlení přičemž je zamezováno narušování krajiny neuváženou zástavbou zejména v přehuštěných oblastech Výběr domácích, obnovitelných zdrojů energie; odpadové teplo Zajištění životní a hospodářské základny zejména díky Optimalizace procesů díky využítí synergií a minimalizaci ztrát Trvale udržitelná redukce zatížení životního prostředí ze všech energetických procesů Minimalizace energeticky podmíněného nákladového zatížení za optimálního využití primární a ekologické energie a minimalizace spotřeby Maximalizace vlastního regionálního hospodářského koloběhu a vlastní regionální výtěžnosti Minimalizace nákladů na import energetickými úsporami, diversifikací a využitím regionálně dostupných regenerativních zdrojů Dosažení široké participace a kooperace zejména díky Rozsáhlá informovanost ve všech oblastech energetického hospodářství Podpora součinnosti na všech vyjednávacích úrovních Vytváření otevřených plánovacích a rozhodovacích procesů

Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Rakouský zákon o ekologických energiích Na spolkové úrovni vstoupily se začátkem roku 2003 v platnost jednotné tarify za energetické dodávky z malých vodních elektráren a jiných ekologických energetických zařízení. K jiným ekologickým energetickým zařízením, která se mohou ucházet o podporu, patří taková, která vyrábí proud výlučně nebo částečně nejméně však 3% využití primární energie na bázi obnovitelných zdrojů energie vítr, slunce, teplo ze země, biomasa, odpad s vysokým biogenním podílem, deponovaný plyn, kalový plyn a bioplyn. Ceny jsou platné při odběru prostřednictvím jmenovaného bilančního subjektu na dobu 13 let od uvedení zařízení do provozu (u malých vodních elektráren pouze v případě revitalizace a novostavby, viz níže). Tarify za energetické dodávky lze uplatnit pouze na taková ostatní nová zařízení, která obdržela všechna potřebná povolení mezi 1. lednem 2003 a 31. prosincem 2004, a která budou zprovozněna do 30. června 2006. Pro ostatní starší zařízení tedy pro ekologická energetická zařízení, kterým byla poskytnuta povolení ke zřízení před 1. lednem 2003 -, platí nadále zemské vyhlášky vydané do konce července 2002. Zde stanovené ceny jsou splatné po dobu 10 let od uvedení zařízení do provozu prostřednictvím jmenovaného bilančního subjektu, pokud tato vyhláška neobsahuje žádné konkrétní lhůty. Financování zvýšených nákladů na ekologickou energii Na financování podpůrného systému je od konečných spotřebitelů elektrické energie vybírán podpůrný příspěvek jednotný na celém území spolkového státu. Výběr tohoto příspěvku provádí provozovatelé sítě společně s platbami za používání sítě a převádí jej jmenovanému bilančnímu subjektu. Pro malé vodní elektrárny jakož i pro ostatní ekologická energetická zařízení je stanovena vlastní výše podpůrného příspěvku. Energetická koncepce v České republice Nadřazené programy a zákony Mezinárodně závazné programy a zákony Evropská energetická charta, (ČR podepsána v Bruselu v roce 1993). Smlouva k Evropské energetické chartě Kiotský protokol OSN Směrnice Evropského parlamentu a Evropské rady 96/92/EC o společných pravidlech fungování vnitřního trhu s elektrickou energií Směrnice Evropského parlamentu a Evropské rady 98/30/EC o společných pravidlech fungování vnitřního trhu se zemním plynem Usnesení hlav států Evropské rady, 2002 Barcelona Green Paper Towards a European strategy for the security of energy supply Report from the eleventh session of the Committee on Environmental Policy, 2004 Státní politika životního prostředí (NUP) Státní energetická koncepce Národní program snižování emisí České republiky Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice Směrnice 2001/77/EC Evropského parlamentu a Rady z 27. září 2001 o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů v podmínkách vnitřního trhu s elektřinou Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Zákon č. 458/2000 Sb. energetický zákon Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), Zákon, kterým se mění zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích Zákon o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) Zákon o Státní energetické inspekci Zákon o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)

Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 13 Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů(zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) Vyhlášky č. 85/1998 Sb., č. 150/2001 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu o vytápění a dodávkách teplé vody, zúčtování nákladů apod. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 85/1998 Sb. o technickém provádění staveb Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o elektrických přípojkách a transportu elektrické energie Nařízení vlády o stanovení emisních limitů, podmínek a způsobů zjišťování, posuzování, vyhodnocování a řízení kvality ovzduší atd. Regionální energetické koncepce v České republice Nařízení vlády 195/2001 Sb. Namísto termínu územní energetická koncepce (zkráceně ÚEK) byla ještě před několika lety v běžné komunikaci používána označení jako energetický generel, energetická koncepce, územní energetický dokument atd.; zákon o hospodaření energií z ledna 1999 však terminologii jasně vymezil. Na pozadí demonopolizace energetické politiky, která může být spojena s tržními riziky a klesajícími reálnými cenami, rozšířeného systému křížových subvencí mezi velko a maloodběrateli, dosud chybějící jasné definice střednědobé státní energetické politiky, chybějícího zákonného rámce a dosud nedokončené privatizace, nabývá tento nástroj zvláště důležitého významu. Úkoly pro zadávání a uskutečňování územních energetických koncepcí Zhotovování ÚEK je předepsáno pouze velkým územně správním celkům, pro všechna střední a malá města je libovolné. Přitom se lze obracet s požadavky na Státní fond životního prostředí ČR a Českou energetickou agenturu (ČEA). Zákonnými podklady pro ÚEK jsou: 1. Zákon č. 50 / 1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů, 2/k zde je pevně stanoveno, že plošné závazné územní plány (ÚP) mají navrhovat taková územně technická a organizační opatření, která jsou nezbytná k dosažení optimálního územního uspořádání. Podle tohoto zákona mohou být výsledky ÚEK integrovány do strategických částí místních a regionálních územních plánů sídlištních útvarů. 2. 32 (umísťování staveb, prosazování důležitých zájmů v území z hlediska země a ochrany) stanoví v odst. 1/d stavební uzávěru, neboli restriktivní nástroj, který lze použít jen tehdy, jestliže nelze uplatnit jiné nástroje pro urovnání konfliktů, jež se nepříznivě projevují v časových posunech. 3. Zákon č. 309 / 1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami idgf jeho 5 zák. č. 212 / 1994 Sb. odst. 2 stanoví, že orgány obcí mohou vydávat vyhlášky s omezenou platností na znečišťovatele ovzduší, kladoucí zvláštní požadavky na druhy paliv používaných drobnými znečišťovateli. Legislativa nestanoví žádný právní prostředek, který by vynucoval realizaci územních energetických koncepcí. 4. Zákon o hospodaření energií, 4/2 pevně stanoví pravomoce (u okresů ve spojitosti se zákonem č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech a úpravě jejich působnosti). 4 stanoví povinnost okresů (krajů) a umožňuje obcím vydávat ÚEK a realizovat je v rámci přenesené působnosti. Takové dokumenty mají pak platnost územního technického dokumentu a tvoří tak obligatorní součást onoho místního územního plánu.

Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata Financování 1. Obec a okres 2. Stát (ČEA Program ÚEK pro obce a okresy, SFŽP ÚEK pro regiony). 3. E-hospodářství 4. Velkoodběratelé energie Pro každou oblast plánování je prvořadým úkolem definice klíčových problémů a předností a dále snaha vyvarovat se vytváření plánu na základě nějakých univerzálních modelů. Součástí koncepce by neměla být taková směrná opatření, na nichž neexistuje jistá míra konsensu či dobré vůle (good will). Koncepce totiž není natolik mocným nástrojem, aby ji bylo možno uplatňovat bez této dobré vůle a navzdory velkému odporu. Může pouze rozpoutat diskusi, obracet pozornost na podstatné, vytvářet povědomí a přesněji konkretizovat možnosti pro jednání. Směrnice pro zhotovování územních energetických koncepcí Dílčí kroky 1. Příprava, projednávání a schvalování zadání 2. ÚEK vytvoření koncepce a její projednání 3. Vytvoření souhrnné sbírky stanovisek včetně návrhu rozhodnutí o těchto stanoviscích 4. Projednání a usnesení ke sbírce stanovisek 5. Konečné usnesení k ÚEK včetně návrhu osnovy k vyhlášce o právně závazné části ÚEK v rámci usnesení o vytvoření a změnách místního územního plánu. Metodika, povinné součásti obsahu 1. Analýza stavu energetického systému včetně relevantních faktů o klimatu a demografii, charakteristika skupin spotřebitelů, souč. energetické zásobování, energetické toky v rámci území, nadřazené úkoly, faktické souhrny (zákony, ceny, ) popis trendů, dostupnost energetických zdrojů, data o životním prostředí. Energetická bilance kalendářního roku má být vytvořena na základě dvou předcházejících let a jsou v ní odděleně uvedeny také údaje o kogeneračních zařízeních (KWK), teplárenství, obnovitelných zdrojích atd. Prognóza poptávky je zhotovována v takové podobě, aby zohledňovala jak úsporný potenciál ve výrobě, distribuci a spotřebě, tak také rozvojové perspektivy území. Vedle toho, co je v současnosti dostupné, mají být znázorněny budoucí úspory vyplývající z účelně využívaného úsporného potenciálu. Mají být definovány prioritní problematické okruhy. 2. Vytváření energetických modelů za účelem tvorby a optimalizace scénářů se zřetelem na úsporný potenciál, ekonomickou efektivitu a šetrnost k životnímu prostředí. Mají být písemně vymezeny cíle jednotlivých rozvojových variant, poté formulovány jednotlivé varianty (při využití Integrated Resource Planning). Mají být formulovány účinky a náklady jednotlivých variant. U analýzy, která určuje více rozhodovacích kritérií mají být definována a vzájemně porovnávána jednotlivá rozhodovací kritéria. 3. Energetický management definice budoucích procesů v organizaci a plánování dílčích výkonů scénáře, který byl vyhodnocen jako optimální. Zde jsou formulovány zásady pro použití jednotlivých energetických zdrojů, prioritní projekty, jejich financování a organizace, a dále koordinace, detailní akční a časový plán a pravidla pro průvodní kontrolu a práci s veřejností.

Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 15 Zákon o obnovitelných zdrojích energie v České republice 9 Hlavním cílem tohoto zákona je, vytvořit stabilní a atraktivní prostředí pro harmonický rozvoj obnovitelných zdrojů energie v České republice, modernizovat energetické hospodářství, omezit produkci skleníkových plynů, minimalizovat závislost na dovozech paliv, zlepšovat využitelnost ladem ležící zemědělské půdy, a vytvářet nová pracovní místa. Schválen Poslaneckou sněmovnou parlamentu České republiky ve třetím čtení dne 23. února 2005. Nabytí účinnosti zákonné předlohy je pevně stanoveno na první den třetího kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona. Zákon musí být ještě projednán v Senátu a poté podepsán prezidentem republiky. Zákon připravili společně Ministerstvo pro životní prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zákon se zakládá na zachování a zlepšování systému pevných výkupních cen, které jsou garantovány pro časové období 15 let. Český regulační úřad může cenu každoročně snížit pouze o 5% (to však platí vždy, jestliže je cena garantována v nezměněné výši po dobu 15 let). Kromě možnosti využití pevné nákupní ceny lze také využít způsobu tzv. zelených bonusů (zvýšení ceny na tržní úroveň) v případě, že provozovatel elektrárny svoji energii prodává na trhu přímo sám. Je zavedeno právo producentů energie k přednostnímu vstupu do přenosové či distribuční sítě. Zákon zavádí povinnost přidávat do benzínu líh. Ze zákona v konečné fázi vypadly paragrafy o podpoře výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie. Byl zaveden konstrukční limit pro větrné elektrárny a sice maximální výkon na úrovni 20 MW/km 2. Výsledky projektu INTERREG IIIA - Projekt Aby byla zajištěna realizace vymezených cílů projektu a zvláště pak zajištěna následná cílená spolupráce, byl zpracován projekt do programu INTERREG IIIA, jehož nejdůležitější obsahové části jsou znovu uvedeny níže. 10 Rozhodující je přitom skutečnost, že obce a okresy se s projektem identifikují a přispívají rovněž finančně. Aby byla projektu dodána náležitá dimenze, byly k obcím a okresům zahrnutým do projektu OPENING v rámci projektu do INTERREG dodatečně zahrnuty další. Výňatky z projektové žádosti Navzdory všeobecné shodě, která se týká nutnosti jednat ve prospěch ochrany klimatu a půdy, jsou odpovídající opatření stále odsouvána s poukazem na to, že jsou ekonomicky neproveditelná. Při bližším zkoumání se však ukazuje, že hlavní bariéry představují neexistující koordinované zpracování místních rámcových podmínek na regionální úrovni, cílená podpora pilotních projektů, příp. také chybějící inovační politika a efektivní podpora národního hospodářsktví formou podpůrných prostředků. K řešení vzájemně souvisejících stanovených úkolů chybí nejčastěji potřebné podněty, které by byly odpovídajícím způsobem strukturované. Navržený projekt by měl v tomto kontextu představovat jakýsi kámen v mozaice, který je zasazen do oblasti politiky, v níž zvláštní prioritu má komplexnost postupu: Má přispět k tomu, aby v budoucnu bylo možné komplexní hodnocení a stanovování priorit pro účinná jednání ve smyslu ochrany klimat, vody a půdy v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie. Mají být analyzovány zejména účinky na vodu, půdu a klima, jakož i ekosociální důsledky. 9 Autor: Jan Jareš, AgEnDa, 25.2. 2005 10 Projekt byl představen 15. 02. 2005 v radě INTERREG a pozitivně posouzen.

Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata K tomu mají přispět také konkrétní studie proveditelnosti. Přistup zvolený v regionu který je zahrnut do projektu, může být po modelové realizaci podobným způsobem uplatněn v jiných regionech. Nejdůležitějším vedlejším produktem integrovaného pěstování potravinářských a energetických plodin je ochrana vody a klimatu prostřednictvím produkce CO 2 -neutrálních energetických zdrojů, zachování druhové rozmanitosti a ochrana života půdy díky odbourání minerálních hnojiv a pesticidů. Dalšími jsou pak posílení regionálního ekonomického potenciálu díky větší výtěžnosti při produkci obilovin a prodeji energie. Co je v tomto projektu nové? 1. Poprvé může být rozvíjen a realizován trvale udržitelný koloběh, jehož prostřednictvím může být díky integrovanému pěstování potravinářských a energetických plodin prováděna cílená ochrana vody a klimatu, která je jednak financovatelná, jednak také proveditelná na širokém území. 2. Porovnání výkonnosti územních jednotek z hlediska klimatu (klima-benchmarking): Energetická síť učinila v rámci INTERREGu průlom ve směru k nové, vylepšené generaci energetických koncepcí obcí, okresů a malých regionů. Za velkého uznání v odborných kruzích se podařilo upravit analyticko-simulační emisní systém GEMIS, jež je provozován spolkovým úřadem pro životní prostředí tak, že chování komunálních celků může být prověřováno z hlediska jejich vlivů na emise a skleníkové plyny rychle a s mírnými náklady. Obce a okresy tak mohou hodnotit své počínání a při použití informací o ekologii vytvořit celkový obraz nutný pro volbu vhodných opatření. Poté, kdy je nyní sestavena tato metodika, nabízí se další logický krok takt o zpracovaná relevantní data o energii, dopravě a klimatu uspořádat do podoby srovnávacíh o systému. Protože všechna data není možné v každém konkrétním případě nákladně zpracovávat přímo k danému místu a statistická data v sobě často skrývají velké nepřesnosti, je tedy mimořádně cenné to, že z provedených detailních analýz budou k dispozici srovnávací data podobných sídlištních celků a postupů. Tato data prozatím po prvním kole projektu nejsou ještě stabilně zjišťována (minimální vzorek). Díky cílenému zpracování dalších reprezentativních obcí má být umožněn exaktní benchmarking. Získaná resp. tímto způsobem precizovaná data budou integrována do datové knihovny GEMIS takovým způsobem, aby byla mezinárodně dostupná všem dalším uživatelům GEMIS bez dalších nákladů. 3. Vývoj integrovaného softwaru na hodnocení ekonomických, ekologických a sociálních faktorů pro bioenergetické projekty, který může sloužit jak pro vydávání rozhodnutí o podporách ze strany podpůrných míst a poskytovatelů úvěrů, tak také k testování vlastního potenciálu pro investory. Bylo nutné doplnit již přežilý typ modelování ECOGAS, který se orientoval na propočty zařízení na bioplyn. Může poskytovat malým zařízením s výkonem pod 100 kw použitelné hodnoty zvláště při zpracovávání živočišných zdrojů, nemůže ale naproti tomu obstát ve srovnání s technologickými požadavky a aktuálním stavem, které byly definovány při schvalovacím projednávání v Dolním Rakousku. Tento typ se nehodí k nasazení v České republice nejen z důvodů jazykových, nýbrž také objektivních nenabízí žádná podložená data k četným zajímavým rostlinným surovinám (heslo vedlejší produkt) a jen povrchně se dá využít pro oblast odhadu hospodářství. 4. Modelová realizace trvale udržitelného regionu Důležitým cílem je odhalit možnosti, jak využít existující prostor pro jednání a synergie a dále modelové využití zjištěných synergií mezi vzájemně provázanými institucemi jednajícími na poli ochrany venkovské krajiny, ochrany půdy, ochrany vodních toků, hospodaření s odpadní vodou, hospodaření s kompostem, zpracování biologického odpadu, zušlechťování obnovitelných zdrojů energie na pohonné látky a paliva, výroby elektrické energie a tepla, komunální a rozvojové politiky a ochrany klimatu. Tímto způsobem jsou dále vyloučeny nesmyslné překryvy v činnostech. Současně mají být v projektu prověřeny inovativní praktické možnosti realizace z hlediska proveditelnosti a výsledky tohoto prověřování budou rovnou zahrnuty do výsledků projektu.

Modul 5: Management vzdělávání Modul 6: Územní a dopravní plánování Modul 7: Dlouhoudržitelné využívání energie 17 Díky optimalizovanému střídavému (ozimy jařiny) pěstování plodin jako pšenice, ječmen a žito má být ve vybraných malých regionech na nejvyšší možnou úroveň vyladěn na sebe navazující způsob produkce potravinářských výrobků a krmiv, jakož i NAWARO a získávání biologické energie z biomasy (energetické rostliny). To umožňuje dynamické osevní postupy, které vedou k žádoucím synergickým efektům jako např. odbourání minerálních hnojiv, pesticidů a geneticky upravované setby a tím přispívají k ochraně půdy. Podrobné cíle jsou Vyšší výtěžnost z hektaru na kulturních plodinách díky signifikantnímu zlepšení kvality půdy (řízení dávkování kejdy, optimalizace osevních postupů). Vznik pomocníka optimálního pro uživatele, který pomůže při rozhodování investorům, jejich poskytovatelům prostředků a schvalovacím instancím díky vytvoření softwaru, jež plně odpovídá aktuálnímu stavu potřeb k vyhodnocování hospodárnosti, účinků na životní prostředí a sociální únosnosti bioenergetických projektů Pomocník při rozhodování obcí, okresů a malých regionů, ale i běžné uživatele GEMIS díky ENGIGbenchmarking Jisté příjmy k zajištění zemědělských a podnikatelských pracovních míst díky zístávání bioenergie Užitek pro region spočívající v omezení odlivu prostředků Omezení emisí skleníkových plynů Zachování druhové rozmanitosti Trvale udržitelná ochrana vodních toků a spodních vod Úspora nákladů na občana díky optimalizovanému zpracování odpadů Všechny tyto cíle jsou relevantní na obou stranách hranice. Cílovými skupinami jsou Rozhodující subjekty v zemědělství (zemědělci, zemědělské komory, jednatelé větších agrárních podniků) Podniky regionu, v nichž vznikají nebo jsou zpracovávány sekundární organické suroviny Subjekty plánování a experti činní v oblasti poradenství a výzkumu v tomto sektoru Uživatelé GEMIS daleko přesahující hranice regionu Uživatelé softwaru na simulaci a kalkulaci pro bioplyn (experti na životní prostředí, podpůrná místa, banky, potenciální investoři z řad zemědělců a podnikatelů, poradenská zařízení, energetické agentury a místa pro poradenství v oblasti životního prostředí atd.) Provozovatelé zařízení na zpracování organických odpadů a čistících zařízení Komunální politici, aktéři na úrovni malých regionů Zájemci o životní prostředí, kteří v souvislosti se schvalovacím řízením ke vznikajícím investičním projektům v oblasti bioplynu chtějí vědět, jaká dopravní a emisní zatížení hrozí Banky a podpůrná místa Politicko-administrativní sektor, v němž se jedná o to, podle jakých úhlů pohledu mají být vymezovány priority pro rozhodování o podporách při nedostatku prostředků, jaké projekty mají být vybrány a jaké vyloučeny při naplnění aspektů hospodárnosti a trvalé udržitelnosti, přičemž váha kritérií může zůstat transparentní a může být určována uživatelem. Aktivity (předmět podpory, obsah projektu, očekávané hmatatelné výsledky): Integrované pěstování potravinářských a energetických plodin Za účelem získávání energie z energetických rostlin byly z důvodů trvalé udržitelnosti zejména zkoumány dvě technologie: technika využívání bioplynu a pyrolýza biomasy. Oproti spalování biomasy, při němž jako konečný produkt vzniká výhradně teplo, je zde možné získat různé, všestranně využitelné produkty. Např. bioplyn pro tepelné kogenerační

Modul 1: Kooperace v turistice Modul 2: Zdraví žen Modul 3: Integrativní městské plánování Modul 4: Ecodata zařízení k výrobě elektrické energie a tepla (asi 10.000 kilowatthodin elektrické energie a stejné množství tepla na hektar orné půdy a rok) resp. plyn k využítí v podobě paliva a pohonných hmot. Olej z tepelného rozkladu a pyrolýzový koks lze získat ze dřeva, slámy resp. sena. Produkce elektrické energie a tepla probíhá bezpečně, neboť energetické rostliny jsou do bioenergetických zařízení přiváženy denně a do té doby skladovány v meziskladech ve formě siláže. Biohumus vznikající při fermentaci použité biomasy je ve smyslu trvale udržitelného koloběhu hospodaření vracen zpět na pole a umožňuje tak zrychlenou tvorbu humusu. Sláma vznikající při pěstování obilovin může být mimoto přeměněna na slaměný olej, který má vlastnosti podobné vlastnostem nafty. Jedním z možných východisek pro střednědobou budoucnost je to, že by tento slaměný olej byl v budoucnu využíván jako bionafta pro motorová vozidla nebo přímo konvertován v adaptovaných naftových motorech nebo plynových turbínách na energii. Podle opatrných odhadů může být z jednoho hektaru obilovin vyrobeno asi 2.500 litrů slaměného oleje. Při tomto integrovaném pěstování potravinářských a energetických plodin je dosažitelný žádoucí synergický efekt optimální ochrany půdy. Posouzení z pohledu zemědělství: Které plochy jsou k dispozici z hlediska produktivnosti a výnosnosti kvantita, kvalita; Které produkty mají být použity za účelem ekologické a ekonomické výroby energie žito, brambory, ječmen; atd.; Které nástroje jsou nezbytné následné vyhodnocení režijních nákladů, stroje spolupodílnictví (sharing), atd. Posouzení z pohledu ekologie: Jaké vlivy na vodu, na půdu a na klima lze očekávat; Co znamená výroba pro další ekosociální rozvoj regionu. Základem modelu získávání bioenergie z energetických plodin, které jsou pěstovány střídavým způsobem (ozimy jařiny) jako pšenice, ječmen a žito. To umožňuje dynamické osevní postupy, které vedou k žádoucím synergickým efektům - např. odbourání minerálních hnojiv, pesticidů a geneticky upravované setby. Studie Mají být provedeny studie proveditelnosti za účelem zjištění, zda a když ano tak jaká zařízení na bioplyn jsou pro českou stranu plnohodnotně využitelná která forma inovativních řešení pro bioplyn přes zhodnocování plynu v klasických KWK až po pyrolýzu biomasy či konverzi čistících a deponovacích zařízení. Přehled studií proveditelnosti, které by měly být realizovány: Zařízení na pyrolýzu slouží k produkci oleje a uhlí v regionu, při pozitivním výsledku podpora realizace 1-2 projektů na pyrolýzu biomasy plánována pilotní zařízení. Studie proveditelnosti přeshraniční využití bioplynu přes KWK (sušení odpadního kalu, bioplynové vytápění a pohonné hmoty pro motorová vozidla v modelovém regionu Horní Waldviertel Česká Kanada) Hodnocení proveditelnosti pro 3-6 zařízení na bioplyn a rozšíření zařízení na kalový a deponovaný plyn pro využití siláže po obou stranách hranice Ekologicko-ekonomicko-sociální projektová simulace hodnocení trvalé udržitelnosti Vytvoření softwarového řešení, které je schopno hodnotit projekty z oblasti pěstování potravinářských a energetických plodin z hlediska jejich trvalé udržitelnosti. Zkrácená verze simulačního softwaru určená k hrubému hodnocení proveditelnosti k prověření vlastních projektů je k dispozici zdarma online. Má být umožněno zjednodušené znázornění výsledků hodnocení projektu zjednodušené hodnocení s ohledem na trvalou udržitelnost (ekologické, sociální a regionálně ekonomické vlivy). Energy Benchmarking pro města a obce vybudování databanky se všemi daty zaznamenanými v energetických koncepcích.