6. ZPRÁVA O POKROKU V OBLASTI PLNĚNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE

6. ZPRÁVA O POKROKU V OBLASTI PLNĚNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE podle čl. 24 směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti 1. Úvod Podle čl. 24 (Přezkum a sledování provádění) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnice 2004/8/ES a 2006/32/ES (dále jen směrnice ) mají členské státy povinnost od roku 2013 každoročně do 30. dubna podávat zprávu o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti. Strategie České republiky v oblasti zvyšování energetické účinnosti je podrobně popsána v Národním akčním plánu energetické účinnosti (dále jen NAPEE ), jehož 5. aktualizaci (NAPEE-V) schválila vláda dne 15. května 2017. Zpráva o pokroku za rok 2017 se zaměřuje na hodnocení dopadů praktické implementace směrnice v podmínkách ČR a její reálný dopad na spotřebu energie ČR (tzn. příspěvek ČR k plnění cíle EU v oblasti energetické účinnosti do roku 2020), informace o aktualizaci vybraných nástrojů směřujících ke zvyšování energetické účinnosti, vyhodnocení politických opatření podle čl. 7 směrnice na základě aktualizace metodiky vyhodnocování těchto opatření, stav plnění konkrétní závazných cílů vyplývajících ze směrnice a predikce dalšího vývoje v jejich naplňování. 2. Vnitrostátní orientační cíl energetické účinnosti České republiky do roku 2020 Vnitrostátní orientační cíl energetické účinnosti, tzv. národní příspěvek k zajištění splnění hlavního 20% cíle Unie pro energetickou účinnost do roku 2020, byl stanoven v souladu s požadavky čl. 3 směrnice. Podle ustanovení tohoto článku si každý členský stát stanoví orientační vnitrostátní cíl energetické účinnosti na základě spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie. Přístup České republiky ke stanovení vnitrostátního cíle energetické účinnosti vyplývá ze společného evropského rámce na podporu zvyšování energetické účinnosti, který zavádí cíl EU v oblasti energetické účinnosti do roku 2020. Prostřednictvím tohoto cíle si EU stanovila, že v roce 2020 bude její konečná spotřeba energie o 20 % nižší v porovnání s referenčním scénářem vývoje spotřeby energie z roku 2007. Při stanovení vnitrostátního příspěvku postupovala ČR analogicky, tzn. snížením hodnoty konečné spotřeby energie v roce 2020 dle referenčního scénáře pro ČR o 20 %. Dle tohoto scénáře by byla v roce 2020 konečná spotřeba energie ČR bez zohlednění efektu úspor z titulu implementace směrnice na úrovni 1 324,87 PJ, tj. 31,644 Mtoe. 1

PJ Výše orientačního cíle energetické účinnosti ČR byla stanovena v souladu s dokumentem Aktualizace Státní energetické koncepce ČR (dále jen SEK (2015) ), který byl usnesením vlády č. 362 ze dne 18. května 2015 schválen vládou ČR. 1 Výše vnitrostátního orientačního cíle energetické účinnosti ČR byla tudíž stanovena na úrovni 1 060 PJ, tj. 25,315 Mtoe konečné spotřeby energie. Odhad vnitrostátního cíle vyjádřeného ve spotřebě primární energie byl určen ve výši 1 855 PJ, tj. 44,305 Mtoe na základě koeficientu primární energie 1,75 2. 3. Statistické údaje ČR a analýza trendů ve spotřebě energie Analýza trendu spotřeby energie vykazuje podobně jako v roce 2015 meziroční nárůst konečné spotřeby energie. Spotřeba v roce 2016 meziročně narostla o 2,3 %, což v absolutním vyjádření představuje 23 PJ. Nárůst konečné spotřeby energie zapříčinil zejména nárůst spotřeby v sektoru domácností a sektoru dopravy. Spotřeba v sektoru průmyslu naopak meziročně klesla. Zásadním faktem je, že i přes zvyšující se konečnou spotřebu energie již dlouhodobě klesá energetická náročnost hospodářství. V roce 2016 meziročně klesla o 4 % a dosahuje úrovně 395,8 GJ/mil. Kč HDP 3. Graf č. 1: Vývoj konečné spotřeby energie ČR, 2010-2016 1 080 1 060 1 040 1 020 1 000 980 960 940 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zdroj: Eurostat 1 SEK (2015) je strategickým dokumentem, kterým formuluje vláda ČR politický, legislativní a administrativní rámec ke spolehlivému, cenově dostupnému a dlouhodobě udržitelnému zásobování energií (https://www.mpo.cz/dokument158012.html). 2 Koeficient byl určen na základě vývoje koeficientu primární energie z let 2010 2015 s předpokladem zvyšující se účinnosti přeměny energie. 3 Hrubý domácí produkt v tržních cenách roku 2010 (zdroj: Eurostat). 2

GJ/mil. Kč HDP Graf č. 2: Vývoj energetické náročnosti ČR, 2010-2016 490 470 450 430 410 390 370 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zdroj: Eurostat Spotřeba energie v sektoru domácností (neočištěna o vnější vlivy viz níže) stoupla v roce 2016 meziročně o necelých 3,5 %. Meziroční nárůst spotřeby energie v roce 2016 je však nutné vnímat ve vztahu k vnějším vlivům s dopadem na spotřebu energie, v tomto ohledu se jedná především o klimatické podmínky. Spotřeba energie v letech 2014 a 2015 byla ovlivněna nadprůměrnými teplotami v otopném období, což zapříčinilo sníženou spotřebu energie na vytápění oproti roku 2013 4. Z tohoto důvodu je nutné vnímat tuto úroveň spotřeby jako statisticky odlehlou hodnotu a poslední vývoj spotřeby energie v roce 2016 je nutné srovnávat s rokem 2013, který se blíží průměrné hodnotě denostupňů v období let 2010-2016 5. V tomto kontextu je možné konstatovat, že v roce 2016 klesla oproti roku 2013 spotřeba energie v domácnostech o více než 12 PJ. Spotřebu energie v sektoru domácností ovlivnil v uplynulém období také nárůst počtu nových bytových jednotek, navyšování průměrné podlahové plochy bytových jednotek 6 a pokles počtu osob bydlících v jedné bytové jednotce 7. V oblasti demografie se v úrovni spotřeby projevuje nárůst populace a růst disponibilního příjmu domácností 8, který zapříčiňuje zvyšování životní úrovně a ovlivňuje spotřebitelské chování s vlivem na spotřebu energie. 4 V roce 2016 byla hodnota denostupňů v otopném období přibližně o 12 % vyšší než v roce 2014 a o 4 % vyšší než v roce 2015. Vůči roku 2013 byla hodnota denostupňů v roce 2016 nižší o 6 %, vůči průměru pak nižší o 1% (Zdroj: ČHMÚ). 5 V roce 2013 se hodnota denostupňů blížila průměrným hodnotám za období 2010-2016, přičemž byla o 5 % vyšší než tento průměr. V roce 2016 byla hodnota denostupňů o 1 % nižší než průměrné hodnoty (Zdroj: ČHMÚ). 6 V období let 2004-2015 se zvětšila průměrná podlahová plocha bytů o 5 % (Zdroj: ČSÚ - ENERGO 2015). 7 Pokles počtu osob bydlících v jedné bytové jednotce je projevem trendu samostatného bydlení. Průměrný počet osob v bytě poklesl od roku 2004 do roku 2015 o 11 % (Zdroj: ČSÚ - ENERGO 2015). 8 Hrubý disponibilní příjem narostl v roce 2015 meziročně o 4,3 % a v roce 2016 meziročně o 3,4 % (Zdroj: Eurostat). 3

GJ/oskm Pokud však sledujeme konečnou spotřebu energie očištěnou o klimatické vlivy v sektoru domácností, lze konstatovat, že tato spotřeba stagnuje. V roce 2016 dosahovala spotřeba energie na vytápění s klimatickou korekcí na jednu bytovou jednotku stejné úrovně jako v roce 2015, což odpovídá přibližně úrovni 50 GJ na byt. Relativně stálá úroveň očištěné spotřeby energie v kombinaci s vlivem výše zmíněných faktorů zvyšující spotřebu energie v domácnostech, ceteris paribus, znamená, že se do významné míry na spotřebě v sektoru domácností projevuje efekt snižování energetické náročnosti budov. Opatření ke snižování energetické náročnosti budov jsou realizována samovolně v důsledku individuálních realizací bez podpory státu nebo v důsledku implementace čl. 7 směrnice. Z analýzy vyplývá, že s podporou státu se realizuje pouze 30 % projektů na zateplení bytů v rodinných a bytových domech, dodává se 6 % tepelných čerpadel a instaluje 25 % plochy solárních termických systémů. Realizací mimo režim čl. 7 směrnice je tedy významně více. V sektoru dopravy dochází již dlouhodobě k nárůstu spotřeby energie. Spotřeba energie v sektoru dopravy v roce 2016 meziročně stoupla o 4 %, což v celkovém objemu činí přibližně 10 PJ. Nárůst spotřeby byl způsoben zejména nárůstem počtu osobokilometrů, který meziročně narostl o 4,5 %. I navzdory meziročnímu nárůstu osobokilometrů se v roce 2016 meziročně snížila spotřeba energie na osobokilometr (zahrnuje individuální automobilovou dopravu i veřejnou dopravu 9 ) a taktéž spotřeba energie na jeden automobil (zahrnuje pouze individuální automobilovou dopravu). Na základě vývoje těchto indikátorů je možné předpokládat, že se zvýšila efektivita v oblasti osobní dopravy. Graf č. 3: Spotřeba energie v sektoru dopravy na osobokilometr, 2010-2016 2 460 2 440 2 420 2 400 2 380 2 360 2 340 2 320 2010 2013 2014 2015 2016 Zdroj: Ministerstvo dopravy, Eurostat 9 Veřejná doprava zahrnuje železniční dopravu, autobusovou dopravu, leteckou dopravu, vnitrozemskou vodní dopravu a městskou hromadnou dopravu. 4

GJ/mil. Kč HPH GJ/automobil Graf č. 4: Spotřeba energie v sektoru dopravy na jeden automobil, 2010-2016 59 58 57 56 55 54 53 52 51 2010 2013 2014 2015 2016 Zdroj: Ministerstvo dopravy, Eurostat Sektor průmyslu oproti ostatním sektorům zaznamenal pokles spotřeby energie. Spotřeba v tomto sektoru klesla o necelá 4 % i navzdory faktu, že stoupla hrubá přidaná hodnota o 4 %. Na základě tohoto dlouhodobého trendu klesá stabilně od roku 2012 i energetická náročnost průmyslu na hrubou přidanou hodnotu (HPH). Oproti roku 2015 klesla energetická náročnost průmyslu meziročně o více než 4 %. Dlouhodobě taktéž klesá poměr spotřeby energie vůči průmyslové produkci, který se měří vůči indexu průmyslové produkce (IPP) 10. V roce 2016 tento poměr meziročně klesl o 3,7 %, což potvrzuje trend zvyšující se technické účinnosti v sektoru průmyslu. Graf č. 5: Vývoj energetické náročnosti průmyslu ČR, 2010-2016 250 240 230 220 210 200 190 180 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zdroj: Eurostat 10 Index průmyslové produkce (IPP) měří vlastní výstup průmyslových odvětví očištěný od cenových vlivů. Index je primárně počítán jako měsíční bazický index, v současné době k průměrnému měsíci roku 2015. 5

GJ/zaměstannce GJ/IPP Graf č. 6: Spotřeba energie ve vazbě na průmyslovou produkci, 2010-2016 3 900 3 700 3 500 3 300 3 100 2 900 2 700 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zdroj: Český statistický úřad, Eurostat V sektoru služeb konečná spotřeba energie meziročně naopak vzrostla, a to o přibližně 3,5 %, což představuje přibližně 4,5 PJ. Nárůst spotřeby v sektoru služeb byl zapříčiněn zejména nárůstem ekonomické výkonnosti tohoto sektoru a nárůstem počtu zaměstnanců. Průměrně se od roku 2014 zvýšila i spotřeba energie na jednoho zaměstnance v sektoru služeb, přičemž v roce 2016 dosahovala přibližně úrovně roku 2013. Graf č. 7: Energetická náročnost sektoru služeb na zaměstnance, 2010-2016 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zdroj: Český statistický úřad, Eurostat 6

Tabulka č. 1: Statistické údaje ČR - data EUROSTAT jednotka 2012 2013 2014 2015 2016 Spotřeba primárních energetických zdrojů TJ 1 821 390 1 822 045 1 768 524 1 778 490 1 748 832 Celková konečná spotřeba energie TJ 1 027 160 1 016 942 988 934 1 013 060 1 036 268 Konečná spotřeba energie podle odvětví: průmysl TJ 322 037 309 255 305 929 309 439 308 205 doprava TJ 254 667 252 132 261 317 271 722 281 919 domácnosti TJ 295 993 302 129 271 721 280 197 289 792 služby TJ 126 994 124 667 121 140 123 224 127 743 Hrubá přidaná hodnota podle odvětví - ceny roku 2005: Průmysl mil. Kč 1 382 926 1 331 526 1 393 856 1 451 040 1 509 416 Služby mil. Kč 1 954 295 1 983 183 2 033 796 2 142 527 2 172 730 Hrubá přidaná hodnota podle odvětví - běžné ceny: Průmysl mil. Kč 1 346 426 1 346 252 1 477 294 1 562 192 1 614 104 Služby mil. Kč 2 206 690 2 223 576 2 314 585 2 470 997 2 572 985 Disponibilní příjem domácností mil. Kč 2 205 828 2 207 679 2 284 609 2 383 321 2 463 541 Hrubý domácí produkt (HDP) - ceny roku 2005 Hrubý domácí produkt (HDP) - běžné ceny Výroba elektřiny z tepelných elektráren Výroba elektřiny z kombinované výroby Výroba tepla z tepelných elektráren Výroba tepla z kombinované výroby vč. odpadního tepla z průmyslových procesů Spotřeba paliva pro výrobu elektřiny z tepelných elektráren Počet osobokilometrů - Ministerstvo dopravy Počet tunokilometrů - Ministerstvo dopravy Počet obyvatel (střední stav) - ČSÚ mil. Kč 3 718 662 3 700 676 3 801 154 4 002 966 4 106 776 mil. Kč 4 059 912 4 098 128 4 313 789 4 595 783 4 773 240 GWh 81 993 80 760 80 587 77 984 77 479 GWh 42 305 42 052 42 680 42 424 42 904 TJ 136 203 137 305 119 747 121 307 128 439 TJ 106 180 107 005 94 380 95 794 100 759 TJ 972 982 955 940 934 323 900 297 886 649 mil. oskm 107 794 107 172 110 114 113 814 118 957 mil. tkm 68 087 71 509 71 421 76 613 68 172 osoba 10 509 286 10 510 719 10 524 783 10 542 942 10 565 284 7

4. Implementace nástrojů pro plnění cílů směrnice o energetické účinnosti v roce 2017 4.1. Legislativní opatření Plná transpozice směrnice byla provedena již v roce 2015, a to v rámci novely 3 legislativních předpisů. Jednalo se o novely zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o hospodaření energií ) a zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2017 nedošlo k aplikaci nových legislativních opatření na podporu zavádění energeticky úsporných opatření a ani nebyla aktualizována stávající legislativa ať již přímo či nepřímo související se zvyšováním energetické účinnosti. V roce 2017 došlo k vyhodnocení dat obsažených v databázi ENEX obsahující dokumenty zpracované energetickými specialisty, konkrétně dat získaných na základě energetických auditů ve vazbě na povinnost zpracovat energetický audit podle zákona o hospodaření energií. Z této analýzy vyplynulo, že v roce 2016 bylo zpracováno více než 1 900 energetických auditů. Úspora energie z navržených energeticky úsporných opatření dosahuje v průměru 14 % spotřeby energie auditovaného subjektu. Největší podíl představují projekty zaměřené na oblast vytápění. Více než 50 % projektů bylo zaměřených na kombinaci opatření na vytápění s jinými zdroji spotřeby, zejména osvětlení. V porovnání, přibližně 20 % projektů zahrnovalo opatření na technologickém nebo výrobním procesu podniku. V roce 2017 se dále státní orgány zaměřili na zefektivnění kontroly ustanovení zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o hospodaření energií ), ve kterém je provedena významná část transpozice směrnice o energetické účinnosti a energetické náročnosti budov. Kontrolou dodržování zákona o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, je podle 13a zákona o hospodaření energií je pověřena Státní energetická inspekce ČR (dále jen SEI ). Kontroly provedené v roce 2017. Celkově bylo za rok 2017 provedeno 721 kontrol dodržování povinností spojených s hospodařením s energií. Kontrolní činnost podle zákona č. 406/2000 Sb. lze rozdělit do 6 skupin: 1. pravidelná kontrola provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie, kontrola klimatizačních systémů; 2. vybavenost objektů regulační technikou, pravidla vytápění, účinnost zařízení z hlediska tepelných ztrát apod.; 3. povinnosti spojené s průkazy energetické náročnosti budov (dále PENB); 4. zpracování energetických auditů, posudků; 5. povinnosti energetických specialistů; 6. štítkování a ekodesign. 8

Graf č. 8: Podíl jednotlivých skupin na celkovém počtu kontrol SEI 7% 8% Kontrola provozovaných kotlů/klimatizačních systémů Vybavenost objektů regulační technikou, pravidla vytápění atd. Povinnosti spojené s průkazy energetické náročnosti budov Zpracování energetických auditů, posudků Povinnosti energetických specialistů Štítkování a ekodesign. 13% 16% 54% 2% Zdroj: SEI Kromě výše uvedeného je SEI podle 13 zákona č. 406/2000 Sb. dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v některých řízeních, která provádějí stavební úřady, a v těchto řízeních vydává závazná stanoviska. Závazných stanovisek bylo v roce 2017 vydáno celkem 126. Rovněž je SEI dotčeným orgánem státní správy při pořizování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace, kdy ve vybraných případech vydává stanoviska. 4.2. Nelegislativní opatření V roce 2017 došlo k aktualizacím dvou strategických materiálů, které byly projednány a schváleny vládou ČR. Jedná se o aktualizaci: - Národního akčního plánu energetické účinnosti ČR; - Plánu rekonstrukce v působnosti článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti. Aktualizace Národního akčního plánu energetické účinnosti byla v roce 2017 provedena v souladu s čl. 24 směrnice. V rámci aktualizace došlo k revizi cíle nových úspor energie dle čl. 7 a navržení dodatečných politických opatření alternativního schématu, které by měly zajistit zlepšení trendu zvyšování energetické účinnosti. Aktualizace reflektuje pokrok v implementaci nástrojů směrnice provedené od roku 2014. Jedná se zejména o přijetí opatření legislativního charakteru (novely zákonů v oblasti energetiky v roce 2015 a jejich prováděcích předpisů) a fiskálních opatření (schválení a vyhlášení programu ENERG, schválení nové programové dokumentace k programu EFEKT 2 a jeho vyhlášení na období 2017-2021, průběžné vyhlašování výzev v programech podpory energetické účinnosti financovaných ze strukturálních fondů). Dokument obsahuje dále povinné přílohy, tj. Aktualizaci Strategie renovace budov podle čl. 4 směrnice a Posouzení potenciálu vysoce účinné 9

kombinované výroby tepla a elektřiny a účinného dálkového vytápění a chlazení za ČR podle čl. 14 směrnice. Aktualizace Plánu rekonstrukce v působnosti článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti byla zpracována v reakci na vyjádření Komise ze dne 11. dubna 2016 (ENER.C.3/RH/ener.c.3.dir(2016)2073584) o zamítnutí výjimky pro budovy Vězeňské služby České republiky. Tato aktualizace vyžadovala delší dobu na zpracování v důsledku rozsahu fondu budov této ústřední instituce. Na základě provedených analýz došlo v rámci dokumentu nejenom k revizi souboru budov ústředních institucí spadajících pod povinnost renovace dle čl. 5 směrnice, ale zejména k aktualizaci výše ročního závazku a jeho plnění za uplynulé období. Dokument dále obsahuje investiční plán ústředních institucí v oblasti renovací budov v jejich vlastnictví a užívání Viz kapitola 5. Příkladná úloha budov veřejných subjektů (článek 5). V roce 2017 došlo ke spuštění následujících opatření zahrnutých do alternativního schématu ČR naplňování čl. 7 směrnice (promítnuto v Aktualizaci Národního akčního plánu energetické účinnosti): - Státní program na podporu úspor energie 2017-2021 (Program EFEKT 2); - Finanční nástroje v oblasti zvyšování energetické účinnosti: o I. výzva finančního nástroje Úspory energie OPPIK; o I. výzva Programu ENERG; - Program Úspory energie s rozumem. V souvislosti s ukončením programového období programu EFEKT byl v roce 2017 spuštěn nový Státní program na podporu úspor energie na období 2017-2021, pracovně nazýván program EFEKT 2. Program EFEKT 2 klade důraz na měkká opatření zaměřená na zvyšování informovanosti o přínosech úspor energie, poskytování energetického poradenství a podporu realizace projektů EPC a zavádění energetického managementu. I přes tuto skutečnost jsou v rámci programu podporovány i vlastní realizace energeticky úsporných opatření. Jedná se zejména o podporu rekonstrukce veřejného osvětlení. Oproti programu EFEKT došlo v programu EFEKT 2 k navýšení alokované částky pro období 2017 2021 na úroveň 750 mil. Kč., což představuje roční rozpočet maximálně 150 mil. Kč (program EFEKT měl ještě v roce 2015 roční alokované prostředky ve výši 30 mil. Kč) a rozšíření podporovaných aktivit a typu žadatelů u aktivit již podporovaných, např. podpora podnikatelského sektoru při zavádění energetického managementu, podpora realizace energeticky úsporných opatření realizovaných v budovách metodou EPC. Ve vztahu k investiční podpoře zvyšování energetické účinnosti je dlouhodobou snahou ČR zvýšit nákladovou efektivitu systému podpory a zaměřit se na poskytování návratné podpory prostřednictvím finančních nástrojů. Na tomto základu došlo v roce 2017 ke spuštění pilotních výzev finančních nástrojů, a to v rámci programu ENERG a v rámci programu Úspory energie Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Dne 12. června 2017 byla vyhlášena I. výzva programu ENERG, jehož gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu, ze kterého jsou poskytovány zvýhodněné úvěry na realizaci energeticky úsporných projektů v podnicích na území Prahy. Zvýhodněný úvěr je doplněn finančním příspěvkem za 10

dosažení stanovené výše úspory energie a finančním příspěvkem na zpracování energetického posudku. Program je jedním z pilotních projektů rozvoje finančních nástrojů v ČR a doplňuje dosavadní mezeru ve financování projektů energetických úspor pro podniky působící na území Prahy. Program je financován z výnosů z prodeje emisních povolenek z roku 2014 a administrován Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Dne 19. září 2017 dále došlo k vyhlášení I. výzvy finančního nástroje Úspory energie OPPIK, který také spravuje Českomoravská záruční a rozvojová banka. Cílem finančního nástroje je poskytovat část finančních prostředků programu OPPIK formou zvýhodněných úvěrů v kombinaci se subvencí úrokových sazeb a finančním příspěvkem na zpracování energetického posudku. Finanční nástroj je jednodušší a nákladově efektivnější alternativou dotační podpory energeticky úsporných opatření v podnikatelském sektoru v rámci programu OPPIK. V roce 2017 byl spuštěn program Úspory energie s rozumem, jehož cílem je propagovat příklady dobré praxe prostřednictvím evidence kvalitně zpracovaných energeticko-úsporných projektů. Součástí programu je také poskytování značky kvality prověřeným poskytovatelů energetických služeb, konzultačním společnostem, projektantům, energetickým specialistům a dalším podílejícím se na realizaci kvalitních, prověřených energeticko-úsporných projektů. Jedná se o nástroj jak poskytovat potenciálním investorům motivaci a návod na přípravu nových kvalitních projektů s vysokou mírou uspořené energie. Program je spojen s novou aktivitou v rámci programu EFEKT 2, podpora studie proveditelnosti s návrhem optimální kombinace úsporných opatření. Tato podpora je zaměřena na sektor bydlení, veřejný i podnikatelský sektor. 5. Příkladná úloha budov veřejných subjektů (článek 5) Ministerstvo průmyslu a obchodu v návaznosti na předchozí materiály vztahující se k čl. 5 směrnice, ve spolupráci s ostatními dotčenými subjekty připravilo v roce 2015 materiál, který představoval investiční plán rekonstrukce objektů ve vlastnictví ústředních institucí podle pravidel uvedených v čl. 5 směrnice. Součástí materiálu byla specifikace povinných institucí k závazku čl. 5 směrnice a jejich plán renovací s vyčíslením předpokládaných úspor spotřeby energií realizovaných na budovách v jejich užívání a vlastnictví s energeticky vztažnou plochou nad 250 m 2 neplnící požadavky na energetickou náročnost podle 7 zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií. V rámci příprav Aktualizace Plánu rekonstrukce v působnosti článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti s výhledem do roku 2020 došlo na přelomu let 2017 a 2018 k přehodnocení uplatňované výjimky pro budovy České národní banky. Tato instituce byla zařazena mezi subjekty dotčené povinností podle čl. 5 směrnice. Zároveň je však třeba uvést, že veškeré budovy v jejím vlastnictví a užívání splňují požadavky na energetickou náročnost v souladu s požadavky zákona o hospodaření energií. Zároveň došlo k revizi výše závazku vyplývajícího z alternativního přístupu k plnění povinnosti dle čl. 5 směrnice z důvodu opětovného začlenění budov ve vlastnictví a užívání Vězeňské služby ČR (celkem se jedná o 447 budov, z nichž 389 nesplňuje požadavky na energetickou náročnost budov). 11

V souladu s přílohou IV směrnice o zadávání veřejných zakázek (2004/18/ES) bylo v České republice identifikováno následujících 42 institucí: Tabulka č. 2: Instituce identifikované v souladu s přílohou IV směrnice 1. Akademie věd ČR 22. Ministerstvo zahraničních věcí 2. Bezpečnostní informační služba 23. Ministerstvo zdravotnictví 3. Česká národní banka 24. Ministerstvo zemědělství 4. Český báňský úřad 25. Ministerstvo životního prostředí 5. Český statistický úřad 26. Národní bezpečnostní úřad 6. Český telekomunikační úřad 27. Nejvyšší kontrolní úřad 7. Český úřad zeměměřický a katastrální 28. Nejvyšší soud 8. Energetický regulační úřad 29. Nejvyšší správní soud 9. Grantová agentura České republiky 30. Nejvyšší státní zastupitelství 10. Kancelář prezidenta 31. Poslanecká sněmovna PČR 11. Kancelář Veřejného ochránce práv 32. Senát PČR 12. Ministerstvo dopravy 33. Správa státních hmotných rezerv 13. Ministerstvo financí 34. Státní úřad inspekce práce 14. Ministerstvo kultury 35. Státní úřad pro jadernou bezpečnost 15. Ministerstvo obrany 36. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 16. Ministerstvo práce a sociálních věcí 37. Úřad pro ochranu osobních údajů 17. Ministerstvo pro místní rozvoj 38. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových 11 18. Ministerstvo průmyslu a obchodu 39. Úřad průmyslového vlastnictví 19. Ministerstvo spravedlnosti 40. Úřad vlády České republiky 20. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 41. Ústavní soud 21. Ministerstvo vnitra 42. Vězeňská služba ČR Podle čl. 5 odst. 1 směrnice se povinnost renovovat týká budov, které jsou jak ve vlastnictví, tak i zároveň v užívání ústředních institucí. Dále čl. 5 odst. 2 směrnice umožňuje vyjmutí budov: ve vlastnictví ozbrojených sil nebo ústředních vládních institucí, které slouží k účelům národní obrany (hlavní důvod aktuálního snížení počtu budov), užívaných pro bohoslužby a náboženské účely. S ohledem na výše uvedené se z počtu 42 ústředních institucí povinnost renovovat budovy v jejich vlastnictví a užívání týká 37 ústředních institucí, tzn., že 5 ústředních institucí ze základního seznamu nenaplňuje obě podmínky zároveň (vlastnictví a užívání), případně je uplatněna výjimka podle čl. 5 odst. 2 směrnice. Jedná se o následující subjekty: Akademie věd ČR - nemá ve svém vlastnictví žádné budovy; Bezpečnostní informační služba (BIS) - objekty byly vzhledem k jejich charakteru a na žádost BIS vyjmuty; Grantová agentura České republiky - nemá ve svém vlastnictví žádné budovy; Kancelář prezidenta - nemá ve svém vlastnictví žádné budovy; 11 Nepovinná instituce, zařazena na vlastní žádost. 12

Ministerstvo vnitra - nemá ve svém vlastnictví žádné budovy. Do počtu budov v působnosti čl. 5 směrnice nebyly dále zařazeny vybrané budovy Ministerstva obrany, které naplňují výjimku podle čl. 5 odst. 2 směrnice, tzn., že jsou ve vlastnictví ozbrojených sil nebo ústředních vládních institucí, které slouží k účelům národní obrany. Výše uvedených 37 ústředních institucí vlastní a užívá 775 budov s energeticky vztažnou plochou větší než 250 m 2 o celkové energeticky vztažné ploše 2 431 918 m 2. Z těchto budov nesplňuje požadavky na energetickou náročnost budov (klasifikační třídu C úsporná) 586 budov s celkově nevyhovující energeticky vztažnou plochou o velkosti 1 593 682 m 2. Graf č. 9: Energeticky vztažná plocha budov ústředních institucí spadajících pod čl. 5 směrnice Vyhovující EVP 34% Nevyhovující EVP 66% V souladu s postupy popsanými v pracovním dokumentu útvarů Komise Pokyny ke směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES - Článek 5: příkladná úloha budov veřejných subjektů - ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě - Provádění směrnice o energetické účinnosti a s ohledem na volbu alternativního přístupu plnění požadavku čl. 5 směrnice, byl stanoven každoroční požadovaný objem úspor energie dosažených v důsledku energeticky úsporných opatření, který by odpovídal renovaci 3 % energeticky vztažné plochy budov nesplňující požadavky na energetickou náročnost budov. V průběhu roku 2017 došlo k postupné revizi výše závazku Vězeňské služby ČR, a to z důvodu pozdějšího zahrnutí budov pod povinnost k závazku čl. 5 směrnice. Výše závazku reportovaná ve Zprávě o pokroku za rok 2016 byla na základě aktualizace dat o budovách Vězeňské služby ČR upravena. Pozdější aktualizace potřebných údajů pro stanovení závazku vyplynula ze značného počtu budov ve vlastnictví a užívání Vězeňské služby ČR. Na základě výpočtu byl stanoven cíl objemu úspor dosažených v důsledku energeticky úsporných opatření v budovách ústředních institucí ve výši 14,1 TJ/rok. 13

Tabulka č. 3: Přehled ročního závazku podle čl. 5 směrnice a jeho plnění Závazek ročních úspor energie [TJ] Závazek ročních úspor energie kumulovaně [TJ] Roční úspory energie [TJ] Roční úspory energie kumulovaně [TJ] Plnění závazku (plán - závazek) [TJ] Finanční náročnost renovací [mil. Kč] 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 celkem 14,1 14,1 14,1 14,1 14,1 14,1 14,1 98,5 14,1 28,2 42,2 56,3 70,4 84,5 98,5 Realizované Plánované 4,1 10,5 7,1 24,8 14,9 74,3 7,9 143,7 4,1 14,6 21,8 46,6 61,5 135,8 143,7-10 -3,5-6,9 10,7 0,9 60,3-6,2 45,2 31,2 183,6 102,1 164,4 471,1 825,8 795,2 2 573,5 Závazek roku 2017 byl v březnu 2018 vyhodnocen na základě dat nashromážděných v rámci pravidelného monitoringu podle 9b odst. 3 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění. V roce 2017 se realizovala energeticky úsporná opatření na 16 budovách ústředních institucí a 15 areálech Vězeňské služby ČR s výslednou úsporou energie v roce 2017 ve výši 24,8 TJ. Jednalo se zejména o opatření stavebního charakteru jako je kupříkladu výměna oken, úprava obvodového pláště, renovace topného systému. Kromě úsporných opatření, které uvádí tabulka č. 3, bylo v rámci monitoringu spotřeb ústředních institucí identifikováno dalších 50 projektů za celkem 340,2 mil. Kč, které by bylo možné realizovat ústředními institucemi do roku 2020 za předpokladu jejich finančního a administrativního pokrytí. Na základě nákladovosti již realizovaných opatření lze očekávají přínos těchto potenciálních projektů ve výši 32,9 TJ úspory energie. Vzhledem k tomu, že tyto projekty prozatím nejsou vedeny ani v investičních plánech jednotlivých institucí, nebylo s nimi pro plnění závazku ČR v tuto chvíli uvažováno. 14

TJ Z provedené analýzy vyplývá, že v období let 2014 2017 vznikl deficit v plnění závazku ve výši 9,7 TJ. Z následujícího grafu je zřejmé, že v letech 2018 2020 je ze strany dotčených organizací významně zvýšený zájem o renovace. Realizací těchto záměrů by mělo dojít ke kompenzaci neplnění v předchozích letech, přičemž celkový závazek ročních úspor energie dle čl. 5 směrnice by měla ČR překročit přibližně o 45 TJ. Graf č. 10: Vývoj plnění závazku dle čl. 5, 2014-2020 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Závazek ročních úspor energie Realizované a plánované roční úspory energie 6. Systém povinného zvyšování energetické účinnosti 6.1. Cíl nových úspor energie dle článku 7 směrnice V rámci Aktualizace Národního akčního plánu energetické účinnosti došlo k revizi cíle nových úspor energie dle čl. 7 směrnice. V lednu 2017 zveřejnil EUROSTAT revizi dat o spotřebě energie v ČR, viz Statistické údaje ČR a analýza trendů ve spotřebě energie. V rámci této změny došlo k navýšení hodnot konečné spotřeby energie v referenčním období určeném pro výpočet cíle nových úspor energie podle čl. 7 směrnice a z toho důvodu došlo k navýšení tohoto cíle. Cíl České republiky dle čl. 7 směrnice je stanoven ve výši 51,10 PJ nových úspor energie (což představuje průměrně 7,3 PJ nových úspor ročně), tj. celkem 204,39 PJ kumulovaných úspor energie do roku 2020. 6.2. Metodika započítávání úspor z měkkých opatření V roce 2017 došlo ke zpracování metodiky započítávání úspor z měkkých opatření implementovaných v rámci alternativního schématu ČR. Metodika byla zpracována ze strany Českého vysokého učení technického v Praze s názvem Hodnocení dopadů měkkých nástrojů v rámci naplňování cílů energetické efektivnosti. Metodika byla zpracována na základě provedeného výzkumu s cílem navrhnout relevantní nástroj pro kalkulaci dosažených úspor energie z měkkých opatření podpořených z programu EFEKT resp. EFEKT 2, a to konkrétně následující opatření: 15

PJ - odborné poradenství - Energetická konzultační a informační střediska (EKIS); - podpora realizace projektů metodou EPC; - vzdělávací aktivity expertní. Na základě zpracované metodiky započítávání úspor z měkkých opatření došlo k revizi metodiky vykazování úspor energie z alternativních politických opatření podle odst. 9 čl. 7 směrnice 12, která nově obsahuje jednotný přístup ke způsobu určení a vykazování úspor energie z neinvestičních (měkkých) opatření. S ohledem na úpravu metodiky došlo ke zpětnému vyhodnocení dosažených úspor energie z měkkých opatření v období 2014 2016. Z tohoto důvodu ČR revidovala dosažené úspory z politických opatření za uplynulé období. Revizi dosažených úspor za období 2014-2016 ČR uvádí v této Zprávě o pokroku. 13 6.3. Aktuální stav implementace nástrojů pro dosahování úspor energie Z aktuální analýzy plnění závazku provedené k 30. 3. 2018 vyplývá, že za období 2014-2017 bylo dosaženo 17,7 PJ nových úspor energie. Za období 2014-2017 tak ČR dosáhla 39,5 PJ kumulovaných úspor energie. V plnění závazku ročních úspor energie vznikl v důsledku nízkého plnění závazku v letech 2014, 2015 a 2016 schodek ve výši 11,5 PJ, v plnění kumulovaných úspor za období 2014 2017 se jedná o schodek na úrovni 33,5 PJ. Tento deficit bude nutné dohnat zintenzívněním plnění závazku v nadcházejícím období 2018 2020. Graf č. 11: Plnění celkových nových úspor energie dle čl. 7 směrnice 60 50 40 51,1 PJ 30 20 10 17,7 PJ (35 %) 0 Dosažené úspory 2014-2017 Závazný cíl ČR 12 Metodika je přílohou Aktualizace Národního akčního plánu energetické účinnosti ČR. Aktualizovaná Metodika vykazování úspor energie z alternativních politických opatření podle odstavce 9 článku 7 směrnice o energetické účinnosti je přílohou této Zprávy o pokroku. 13 Viz kapitola 6.3. Aktuální stav implementace nástrojů pro dosahování úspor energie. 16

1.1 Přínosy jednotlivých politických opatření za období 2014-2017 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 4: Plnění závazku dle čl. 7 směrnice Opatření Regenerace panelových domů - Program PANEL resp. NOVÝ PANEL (MMR) resp. Panel 2013+ 2014 2015 2016 2017 [TJ] [TJ] [TJ] [TJ] 22,4 39,0 43,0 17,9 1.2 Program Zelená úsporám (MŽP) ukončen - - - 1.3 Program Nová Zelená úsporám 2013 (MŽP) 63,7 148,8 98,9 0,0 1.4 Program Nová Zelená úsporám 2014 2020 (MŽP) 19,1 230,9 637,0 926,0 1.5 Program JESSICA (MMR) 14,4 40,3 19,2 0,0 1.6 Integrovaný regionální operační program (MMR) - - 0,0 67,5 1.7 Společný program pro výměnu kotlů (MŽP) 49,6 0,0 Ukončen - 1.9 Operační program Životní prostředí 2014 2020 (MŽP) (prioritní osa 2. S.C. 2.1) - 0,0 817,2 178,8 1.8 Operační program Životní prostředí 2007 2013 (MŽP) 84,7 864,1 1 111,2 0,0 1.9 1.10 1.11 Operační program Životní prostředí 2014 2020 (MŽP) (prioritní osa 5 SC 5.1) Státní programy na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (EFEKT) (MPO) Státní program na podporu úspor energie (EFEKT 2) (MPO) 14-0,0 90,2 35,2 344,4 274,2 279,1 1,3 - - 0,0 378,2 1.12 OP Praha Pól růstu - část budovy (hl. m. Praha) - - 0,0 12,8 1.13 1.14 Operační program podnikání a inovace 2007 2013 (MPO) Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020 (MPO) 441,8 1 096,0 561,0 0,0-0,0 19,0 451,2 1.15 Program ENERG (ČMZRB) - - - 0,0 1.16 Program Úspory energie s rozumem (MPO) - - - 1.17 Alternativní opatření pro zvyšování EE v průmyslu ČR a na úrovni obcí a krajů Program v přípravě - - 32,4 61,3 1.18 Operační program Doprava (MD) - - - Program v přípravě 1.19 Strategický rámec udržitelného rozvoje 1 064,5 1 916,1 2 554,8 2 554,8 CELKEM 2 104,5 4 609,4 6 262,9 4 685,1 V roce 2014 bylo dosaženo 2 104,5 TJ úspor energie v konečné spotřebě, což bylo dáno postupnou realizací projektů podpořených z operačních a národních programů z programového období 2007 2013. Operační programy v rámci programového období 2014 2020 byly v přípravě a nepřinesly tedy žádné úspory energie v konečné spotřebě. V roce 2015 bylo dosaženo 4 609,4 TJ úspor energie v konečné spotřebě. Toto zvýšení nastalo podobně jako v roce 2014 díky efektivním dočerpáním 14 Úspory dosažené ve Státním programu na podporu úspor energie (EFEKT 2) se skládají jak z investičních, tak neinvestičních aktivit. Jedná se např. o snižování energetické náročnosti veřejného osvětlení, energetické poradenství prostřednictvím konzultačních a informačních středisek (EKIS) či akcí zaměřených na vzdělávání v oblasti úspor energie. 17

Operačního programu podnikání a inovace a Operačního programu Životní prostředí z programového období 2007-2013. V roce 2016 bylo dosaženo 6 262,9 TJ úspor energie v konečné spotřebě. Tento nárůst oproti roku 2014 a 2015 je dán jak finálním dočerpáním Operačního programu podnikání a inovace a Operačního programu Životní prostředí, tak čerpáním operačních a národních programů z programového období 2014 2020. V roce 2017 bylo dosaženo 4 685,1 TJ úspor energie. Na této dosažené úspoře energie se velkou měrou podílel národní program Nová Zelená úsporám spolu se Státním programem na podporu úspor energie (EFEKT 2) a dále Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. 18

Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Statistické údaje ČR - data EUROSTAT... 7 Tabulka č. 2: Instituce identifikované v souladu s přílohou IV směrnice... 12 Tabulka č. 3: Přehled ročního závazku podle čl. 5 směrnice a jeho plnění... 14 Tabulka č. 4: Plnění závazku dle čl. 7 směrnice... 17 Seznam grafů: Graf č. 1: Vývoj konečné spotřeby energie ČR, 2010-2016... 2 Graf č. 2: Vývoj energetické náročnosti ČR, 2010-2016... 3 Graf č. 3: Spotřeba energie v sektoru dopravy na osobokilometr, 2010-2016... 4 Graf č. 4: Spotřeba energie v sektoru dopravy na jeden automobil, 2010-2016... 5 Graf č. 5: Vývoj energetické náročnosti průmyslu ČR, 2010-2016... 5 Graf č. 6: Spotřeba energie ve vazbě na průmyslovou produkci, 2010-2016... 6 Graf č. 7: Energetická náročnost sektoru služeb na zaměstnance, 2010-2016... 6 Graf č. 8: Podíl jednotlivých skupin na celkovém počtu kontrol SEI... 9 Graf č. 9: Energeticky vztažná plocha budov ústředních institucí spadajících pod čl. 5 směrnice... 13 Graf č. 10: Vývoj plnění závazku dle čl. 5, 2014-2020... 15 Graf č. 11: Plnění celkových nových úspor energie dle čl. 7 směrnice... 16 19