Vlastnosti půd a půdní organismy



Podobné dokumenty

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie lesa. Lesní půdy


Bioindikace. Co chceme indikovat - způsob využití OH (houbový vs baktriální kanál a jeho shoda s cílovým společenstvem). Sukcesní royvoj společenstva

Digitální učební materiál



Základy pedologie a ochrana půdy


10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

Technologie pro úpravu bazénové vody

Pedologie. Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu


Onemocnění kostry související s výživou

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9



Abiotické faktory působící na vegetaci





Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů





Citlivostní analý za pojistna sazba

Dílčí metodika. Bilance organických látek, tvorba humusu, struktura půdy, respirace půdy, sequestrace uhlíku


Voda. živina funkce tepelné hospodářství organismu transportní médium stabilizátor biopolymerů rozpouštědlo reakční médium reaktant

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin


JOHN DEER SPORTOVNÍ TRÁVNÍKY

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu


zajištění proteosyntézy zajištění přísunu esenciálních složek přísun specifických nutrietů, které zvyšují výkonnost (není doping)


PRVOUK 02 Environmentální výzkum

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT


Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava:


Dlouhodobě uvolňovaný dusík v různém zastoupení. Najdete zde hnojiva se zastoupením % dlouhodobě

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Experimentální postupy. Půda Fyzikální vlastnosti půd Chemické vlastnosti půd

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima


Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám. Reakční a adaptační změny při zatížení. Tělesná výchova s didaktikou





2. RBF neuronové sítě






SBH Systémy pažení. Moderní technika pažení výkop pro všechny hlubinné inženýrské práce. Projektování. Výroba. Použití

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Zvyšování retenční schopnosti půd aplikací kompostů. doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.

Jakost vody. Pro tepelné zdroje vyrobené z nerezové oceli s provozními teplotami do 100 C. Provozní deník (2013/02) CZ


Půda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD.

Studium a využití mokřadních systémů pro čištění ídůlních vod. Ing. Irena Šupíková


POMALÉM PÍSKOVÉM. Ing. Lucie Javůrková, Ph.D. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. Jaroslav Říha

Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně


Mgr. Jiří Procházka. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie


č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně



Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech


Alkohol a řízení. Mgr. Lenka Vaňková


Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY UHŘÍNĚVES Praha 10 - Uhříněves, Přátelství 815

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

ž ě é ú ž é ů á ž ú á š ú Í Ť č é ž ě š ý ěž é řá é é Í č é ž ý Í ě ť ě ě ž é úř ž ř ú ý ř žá ý ý ř ú ý ý ůž ý ř á ě á á ř ě é á á ě ř á ř á é á á é ž


6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?


Kyvné pohony Série Miniaturní kompaktní suporty Série Tlumiče nárazu Série 6900

Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.


Půda a hnojení. Roman Rozsypal

Vliv konzervačních přípravku na aerobní stabilitu siláží. Ing. Radko Loučka, CSc. VÚŽV, v.v.i. - Uhříněves





Transkript:

Vlastnosti půd a půdní organismy Zrnitost a minerální složení ph Salinita Osah organické hmoty Horizontální a vertikální distriuce půdních organismů Pohy půdních organismů Orientace v půdním prostředí

Zrnitost a minerální složení Zrnitost ovlivňuje osah vody (a vzduchu) ovlivňuje tvoru agregátů ovlivňuje perkolaci vody ovlivňuje sorpci souvisí s minerálním složením

Perkolace vody Ovlivňuje další půdní vlastnostivymývání živin, posun materiálu v půdním profilu (podzolizace). Migrace půdních organismů zejména mikroorganismů pokusy s geneticky značenými akteriemi ukazují že jedna srážka může posunout akterie o 20-35m po svahu.

Sorpce a minerální složení písek zpravidla ez náoje jíly zpravidla záporný náoj písek zpravidla SiO 2 jíly různé minerály jílovité půdy zadržují víc živin často tvořeny minerály s věším osahem živin H+ > Ca++ > Mg++ > K+ > Na+. pokrytí jíly určuje dostupnost org, hmoty sorpce na povrchu má význam pro tvoru Biofilmu

Biofilm Bakterie rostoucí v iofilmu musí ít schopny růst pomalu odolávat stresu z hladovění regulují metaolismus podle signálů okolních uněk quorum-sensing Výhody jsou odolnější proti environmentálnímu stresu neo půsoení antiiotik možná kooperace různých skupin mikroorganismů

ph ph optimum houy < akterie < actimomycety roupice < žížaly Fungi Bacteria Roupice Actinomycetes Žížaly 2 3 4 5 6 7 8 9 ph 2 3 4 5 6 7 8 9 ph

Salinita Snížení pokryvnosti vegetace, omezení půdní fauny, často více epigeonu

Organická hmota je zdrojem energie pro detritovou potravní síť je složkou gloálního koloěhu C - souvisí ze skleníkovým efektem a homeostickým efektem planety ovlivňuje ostatní půdní vlastnosti sorpci živin zadržování vody ph moilitu látek v půdním profilu teplotu půdy

Horizontální a vertikální distriuce půdních organismů

mg C -C O 2.h -1.m -2 280 240 200 160 120 80 40 0 Reclaimed a a c a 8 12 15 2 7 40 R ef age [ year] c c a c Unreclaimed - T OP a a a 8 11 17 21 40 a ge [year] Unreclaimed - DE PR ESSION 8 11 17 21 40 age [year ] Oe 0-5 cm 5-10 cm R ef 0-5 cm R ef 5-10 cm a c c d a d a a a c c c c df F p site type 2 0.87 ns layer 2 88.65 < 0.0001 ag e 5 71.02 < 0.0001 type*lay er 8 17.22 < 0.0001 type *age 4 3.13 0.019 0 layer *age 8 6.78 < 0.0001 all factors 12 1.06 ns

12 Reclaimed - Oe U nreclai med - Oe µ g C-CO 2.g -1.h -1 10 8 6 4 2 0 8 1 2 1 5 27 40 Ref 8 1 1 17 21 40 µg C-C O 2.g -1.h -1 4 4 3 3 2 2 1 1 0 Rec laimed - 0-5 cm Unrec laimed - 0-5 cm 8 1 2 1 5 2 7 4 0 Re f 8 11 1 7 21 4 0 4 Reclaim ed - 5-10 cm Unreclaimed - 5-10 cm µ g C -CO 2.g -1.h -1 4 3 3 2 2 1 1 0 8 12 1 5 27 4 0 Re f age [ye ar] 8 1 1 1 7 21 4 0 a ge [ye ar] To p De p re ssio n Ref e re nc e d f F p site type 2 3.3 2 0.04 24 laye r 2 19.9 3 <0.0 00 1 a ge 5 0.5 1 n s typ e*layer 4 2.2 2 n s typ e *a ge 8 0.1 8 n s laye r*a ge 9 0.7 7 n s a ll fa cto rs 1 3 0.2 2 n s

početnost půdních organismů s hloukou klesá pokles je prudší u půdní fauny než u mikroflóry zastoupení menších forem půdní fauny klesá rychleji udává se že většina půdní mesofauny se vyskytuje v horních 10 cm u větších forem závisí na živ formě (epigeické endogeické a anetické žířaly) fauna proniká hlouěji v sušších půdách v půdách s vězší pórovitostí a hluším A horizontem

Horizontální distriuce počet vzorků 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Rozmístění půdních organismů je typicky shlukovité negativně inomická distriuce hodně prázdných vzorků neo s nízkou aundancí, několik málo vzorků s vysokým počtem jedinců 1 4 7 10 13 16 19 22 25 28 31 34 37 40 poče t roupic ve vzorku

Pohy v půdě pohy na povrchu půdy a v opadu využívání stávajících dutin pohy v dutinách vyplněných vzduchem pohy v půdní vodě rozšiřování stávajících dutin ražení chode

pohy na povrchu půdy a v opadu časté je dorsoventrální spološtění těla adaptace na rychlý únik (skok, Collemolla, Zygentoma) volvace pohy v existujících dutinách zmnožení tělních článků (Gephylidae, někteří Elateridae, Therevidae). Plovoucí formy podoné jako ve vodě často protáhlejší Rozšiřování existujících dutin přechod k razičům válcovitý tvar těla četné oporné struktury

Ražení chode Razič Kopáč Pronikne klínovitě do půdy, tlakem dopředu, chodu rozšíří tlakem do stran, tlak do stran poskytuje oporu pro ražení dopředu Žířaly na hraně chody odlamuje kusy materiálu ty přemístí ven neo dál do chody Mravenci

Řada přechodných typů

Orientace v půdě mnoho o tom nevíme kterým směrem - chemické signály, vlhkost, CO 2 virace kde je dole kde nahoře analogické orgány doře sledované u korýšů jak hluoko sem teplota a fluktuace teploty je některými půdními organismy používána jako míra hlouky

Otázky