P R O T O K O L. z 3. zasedání Česko-polské komise pro hraniční vody

P R O T O K O L z 3. zasedání Česko-polské komise pro hraniční vody Polská republika, 14. - 15. listopadu 2018

P R O T O K O L z 3. zasedání Česko-polské komise pro hraniční vody V souladu s článkem 3 statutu Česko-polské komise pro hraniční vody (dále jen Komise ) se ve Vratislavi v Polské republice ve dnech 14. - 15. listopadu 2018 uskutečnilo 3. zasedání Komise. Jednání vedli za českou stranu: zmocněnec vlády České republiky pro spolupráci v oblasti vodního hospodářství na hraničních vodách s Polskou republikou pan Lukáš Záruba (dále jen zmocněnec ), za polskou stranu: předseda polské části Komise pan Przemysław Żukowski (dále jen předseda ). Pan Przemysław Żukowski byl jmenovaný náměstkyní ministra Ministerstva mořského hospodářství a vnitrozemské plavby paní Annou Moskwa, č.j. DGWiZS.WPW.0720.4.1.2018.SLS ze dne 10. dubna 2018. Jednání předsedal předseda pan Przemysław Żukowski. Jednání se zúčastnili členové delegace České republiky a delegace Polské republiky, jejichž seznam je uveden v příloze č. 1 Protokolu z 3. zasedání Komise (dále jen Protokol ). Komise přijala program 3. zasedání Komise, který je přílohou č. 2 tohoto Protokolu. 1

Výsledky jednání: 1. Spolupráce v oblasti plánování vodního hospodářství na hraničních vodách (bod 1., 2. zasedání Komise) 1.1 Zpráva o činnosti pracovní skupiny pro přípravu investičních záměrů a koncepcí na hraničních vodách (dále jen skupina P ) (bod 1.1, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci skupiny P o úkolech realizovaných od 2. zasedání Komise. V období od tohoto jednání se ve dnech 6. - 7. června 2018 v České republice konala 21. porada skupiny P. Během této porady byla projednávána následující témata: 1. Posouzení opatření na hraničních vodních tocích 1.1 Oderská vodní cesta na úseku Ostrava Kedzierzyn - Koźle 1.2 Povodňová ochrana na hraničním úseku řeky Odry, Chałupki 1.3 Povodňová ochrana na hraničním úseku řeky Petrůvky (Piotrówka), Petrovice u Karviné 1.4 Snížení povodňových rizik horního toku řeky Opavy (Opawa) nádrž Nové Heřminovy - Krnov 1.5 Povodňová ochrana řeky Stěnavy (Ścinawka) 1.6 Projekt obnovy morfologické kontinuity na hraničním úseku Divoké Orlice (Dzika Orlica) 2. Příprava materiálu pro 3. zasedání Komise 3. Návrh plánu práce skupiny P na rok 2019 4. Různé 1.2 Posouzení opatření na hraničních vodních tocích (bod 1.2, 2. zasedání Komise) 1.2.1 Oderská vodní cesta na úseku Ostrava Kedzierzyn - Koźle (bod 1.2.1, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci skupiny P, že modernizace Oderské vodní cesty v Polské republice spadá pod Ministerstvo mořského hospodářství a vnitrozemské plavby a společné předsednictví polské části česko-polské pracovní skupiny vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (dále jen skupina DOL ) zajišťuje pracovník tohoto ministerstva. 2

V období od června 2017 se ohledně rozvoje sítě vodních cest mezi Českou republikou a Polskou republikou konala následující mezinárodní jednání: 1. června 2017 pracovní setkání Studie proveditelnosti vodního koridoru DOl 21. června 2017 jednání skupiny DOL 15. září 2017 3. monitorovací výbor Studie proveditelnosti vodního koridoru DOL 20. prosince 2017 4. monitorovací výbor Studie proveditelnosti vodního koridoru DOL 4. dubna 2018 5. monitorovací výbor Studie proveditelnosti vodního koridoru DOL 18. dubna 2018 setkání zhotovitele Analýzy vodní vnitrozemské dopravy v oblasti vyplývající z modernizace Oderské vodní cesty a Vodní cesty řeky Visly pořádané pro potřebu Ministerstva mořského hospodářství a vnitrozemské plavby a zhotovitele Studie proveditelnosti vodního koridoru DOL, 13. září 2018 česko-polské pracovní setkání 19. září 2018 setkání česko-polko-slovenské pracovní skupiny pro otázky spojení DOL 12. listopadu 2018 6. monitorovací výbor Studie proveditelnosti vodního koridoru DOL. Česká strana informovala, že práce na Studii proveditelnosti vodního koridoru DOL byly ukončeny. V rámci studie byla provedena analýza různých variant trasování s výběrem optimálního řešení, marketingová analýza zahrnující stanovení proveditelnosti a ekonomické životaschopnosti fungování propojení a ekonomická analýza porovnání nákladů a přínosů souvisejících s výstavbou propojení. Rovněž byla vypracována hydrologická a hydraulická analýza. Pokud jde o hraniční úsek Odry mezi Českou republikou a Polskou republikou v prostoru Bohumín-Chałupki, vedení trasy je navrženo ve třech variantách, přičemž dvě vedou obchvatem po polském území, jedna po českém. Ministerstvo mořského hospodářství a vnitrozemské plavby zároveň s Zarzadem Morskich Portow Szcecin a Swinoujscie S.A. (Úřadem mořských přístavů Štětín a Swinoujscie a.s.) připravuje program modernizace Oderské vodní cesty (E-30) zároveň s vodními cestami funkčně svázanými (polská část chybějících spojení DOL a Slezský kanál). Výsledky české studie proveditelnosti budou využity jako podklad v analytických pracích výše uvedeného programu. Komise vzala tuto informaci na vědomí a uložila skupině P nadále sledovat tuto záležitost a informovat o dalším postupu na jejím příštím zasedání. 3

1.2.2 Povodňová ochrana na hraničním úseku řeky Odry, Chałupki (bod 1.2.2, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci, že česká část skupinu P informovala, že pokračovalo jednání s českou částí skupiny HyP ohledně dokumentu Tlumení povodní údolními nádržemi v dílčím povodí Horní Odry, na základě kterého byl vypracován postup pro stanovení návrhových průtoků pro systém povodňové ochrany města Bohumín. Skupinou HyP bylo konstatováno, že návrh metodiky je ve své podstatě akceptovatelný, nicméně pro detailnější analýzu a posouzení skupina HyP požádala doplnit předložený návrh o výstupy provedených simulací, včetně použitých vstupních dat a parametrů. Ukázka metody Povodí Odry, státní podnik, pro stanovení účinku nádrží na snížení kulminací povodňových vln byla skupině HyP zaslána a nyní je projednávána s pobočkou ČHMÚ v Ostravě, která byla k jednání skupinou HyP pověřena. Česká strana nadále požaduje, aby na polské straně byla úroveň povodňové ochrany navržena na stejné parametry jako na české straně v případě protipovodňových opatření celého systému města Bohumín, tedy aby byl použit návrhový průtok 1555 m 3 /s s převýšením hrází 0,3 m nad tuto hladinu. Polská strana se prostřednictvím polské části skupiny HyP obrátila na českou část skupiny HyP s požadavkem o předání hydrologických charakteristik průtoků s dobou opakování 200, 100, 50 a 33 let s cílem provedení projektu protipovodňových hrází ve shodě se závaznými předpisy. Návrh se týkal předání velikosti uvedených průtoků zohledňujících možnost redukce povodňových vln nádržemi na české straně. Komise uložila skupině P nadále sledovat tuto záležitost a informovat ji o dalším postupu na jejím příštím zasedání. 1.2.3 Protipovodňová opatření na hraničním úseku řeky Petrůvky (Piotrówka), Petrovice u Karviné (bod 1.2.3, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci o postupu přípravy opatření pro ochranu Petrovic u Karviné, místní části Závada s tím, že pokračuje majetkoprávní vypořádání s vlastníky pozemků na českém území. Pokud se jedná o polské vlastníky pozemků, česká strana připravila návrh jednorázových finančních kompenzací pomocí znaleckých posudků, který následně projednala se zastupiteli obce Godów. Zastupiteli byl při jednání vysloven nesouhlas s rozsahem pozemků, které budou kompenzací dotčeny. Proto česká strana připravila aktualizovaný návrh jednorázových kompenzací. Česká strana v současné 4

době zadala ekonomické posouzení stavby, včetně zapracování výše kompenzací majitelů pozemků na polské straně. Na základě tohoto posouzení se bude investor stavby rozhodovat, zda bude dále pokračovat v její přípravě. Pokud bude česká strana pokračovat v přípravě této investice, bude pokračovat vyjednávání mezi oběma stranami. Komise uložila skupině P nadále sledovat přípravné práce k realizaci tohoto projektu a informovat ji o dalším postupu na jejím příštím zasedání. 1.2.4 Snížení povodňových rizik horního toku řeky Opavy (Opawa) nádrž Nové Heřminovy - Krnov (bod 1.2.5, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci o dalším postupu v přípravě a realizaci Opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy. Byla dokončena dokumentace pro územní řízení vodního díla Nové Heřminovy a bylo požádáno o vydání územního rozhodnutí, byly dokončeny dvě suché nádrže v Lichnově, probíhá výstavba suché nádrže Jelení v Karlovicích a suché nádrže Loděnice v Holasovicích. Stavba 02.105 Opatření v úseku pod Krnovem, ochrana LB území Česká republika, opatření na horní Opavě, stavba č. 5758, byla zahájena v prosinci 2017 a bude dokončena v lednu 2019. Pro stavbu 02.106 Opatření v úseku pod Krnovem, ochrana LB území Polsko bylo 13. listopadu 2017 vydáno vodoprávní povolení. Vyjádření k projektu pro stavební povolení a k realizaci stavby vydala polská strana 27. března 2018. Následně 27. dubna 2018 Státní vodní hospodářství Polské vody požádalo o vydání povolení realizace investic (stavební povolení). To bylo vydáno 21. srpna tohoto roku. Probíhá výstavba silnice I/57 Krnov SV obchvat, včetně hraničního úseku řeky Opavy. Dne 23. listopadu 2017 byli zástupci české i polské strany informováni o harmonogramu a průběhu výstavby dopravních a vodohospodářských staveb v úseku řeky Opavy pod městem Krnov. Dne 24. ledna 2018 proběhlo v obci Branice jednání, na kterém zástupci investora dopravní i vodohospodářské části informovali zástupce obce o průběhu výstavby zmíněných staveb. Dne 10. května 2018 byl podepsán dodatek č. 1 Dohody o spolupráci uzavřené mezi Státním vodním hospodářstvím Polské vody a Povodím Odry, státní podnik se změnou partnerské strany týkající se polského partnera. Nezbytnost tohoto dodatku vyplynula z přijetí nového vodního zákona v Polské republice. Skupina P konstatovala, že pro výše uvedenou záležitost byla ukončena fáze plánování a navrhuje Komisi dále tuto akci projednávat ve skupině R. 5

Komise s návrhem skupiny P souhlasila a uložila skupině R sledovat tuto záležitost a informovat ji o dalším postupu na jejím příštím zasedání. 1.2.5 Povodňová ochrana řeky Stěnavy (Ścinawka) (bod 1.2.6, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci, že na polské straně je realizován projekt protipovodňových opatření v povodí vodních toků Odry a Visly (Wisła). Polská část skupiny P informovala, že obdržela od české strany informaci, že na českém území povodí Stěnavy se neplánují opatření, která by měla vliv na velikost přítoků do Polské republiky. V návaznosti na tuto informaci konzultant projektu protipovodňové ochrany povodí Odry a Visly začal ve 2. kvartále 2018 práce na umístění a analýze efektivity suchých nádrží na území obce Radków v lokalitách Sarny a Ścinawka Górna. Ukončení prací je plánováno na 4. kvartál 2018. Následně bude znám rozsah prací na řece Stěnavě (Ścinawka) od ústí do Kladské Nisy po státní hranici. Komise uložila skupině P, aby nadále sledovala přípravu realizace tohoto záměru a informovala ji o dalším postupu na jejím příštím zasedání. 1.2.6 Projekt obnovy morfologické kontinuity na hraničním úseku Divoké Orlice (Dzika Orlica) (bod 1.2.7, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci, že je k dispozici variantní koncepce zprůchodnění Orlice a její revitalizace na polském břehu. Zároveň bylo požádáno o vydání stanoviska k vlivu záměru na životní prostředí v souladu s polskými předpisy. Polská strana předala české straně jedno paré studie Variantní řešení zprůchodnění řeky Orlice pro vodní organismy zároveň s její revitalizací na polském území a ekonomickou analýzou s žádostí o vydání stanoviska k navrhovaným opatřením. Předmětný projekt obnovení morfologické kontinuity Divoké Orlice je částí většího opatření nazvaného Obnovení morfologické kontinuity řek Kladská Nisa, Biała Głucholaska a Divoká Orlice, jehož realizace je plánována v rámci Operačního programu Infrastruktura a životní prostředí (POIiŚ) 2014 2020. Polská strana informovala, že není možné realizovat tento projekt z programu POIiS v plánovacím období 2014 2020. Projekt bude předložen v rámci dalšího programovacího období pro roky 2021 2027. 6

Komise uložila skupině P, aby nadále sledovala přípravu realizace tohoto záměru a informovala ji o dalším postupu na jejím příštím zasedání. 1.3 Plán práce skupiny P na rok 2019 (bod 1.3, 2. zasedání Komise) Komise schválila plán práce skupiny P na rok 2019, který je přílohou č. 3 tohoto Protokolu. 1.4 Různé 1.4.1 Výstavba lávky přes Lužickou Nisu na trojmezí České republiky, Polska a Německa (nový bod) Skupina P informovala Komisi, že polská projekční kancelář začala vypracovávat dokumentaci pro projekt Výstavba turistické stezky pro pěší a cyklisty včetně infrastruktury na trojmezí České republiky, Polska a Německa, v rámci kterého je rovněž projektována lávka přes Lužickou Nisu (Nysa Łużycka). Projekční kancelář analyzuje kóty spodní konstrukce lávky a její navázání na přilehlý terén. V této záležitosti se dne 11. května 2018 uskutečnilo jednání projektanta a zástupce Povodí Labe, státní podnik. Skupina P konstatovala, že je třeba provést detailní hydraulickou analýzu, a navrhla, aby byl projekt turistické stezky vypracován tak, aby nevedl ke zhoršení současné protipovodňové ochrany všech dotčených území. Je doporučeno, aby stavba splňovala podmínky té ze stran, které jsou v daném případě nejpřísnější. Polská část skupiny P informovala Komisi, že od doby konání poslední porady skupiny P získala informaci, že dále pokračují projekční práce a projednávání navrhovaných technických řešení, kterého se účastní všechny zainteresované strany (česká, polská a německá). Problematika výstavby lávky byla rovněž projednávána na 26. zasedání Polsko-německé komise pro hraniční vody. Byla přednesena informace, že původní koncepce lávky nezískala kladné stanovisko Hlavního velitelství pohraniční stráže Polské republiky, protože její konstrukce by zakrývala hraniční znaky. V souvislosti s tím projekční kancelář navrhla změnu koncepce tak, že ramena lávky budou otočena kolem osy, a díky tomu nedojde k zakrytí hraničních znaků. Dále byla přednesena informace, že pravděpodobné průtoky ve vodočetných profilech na Lužické Nise využité při projektování v rámci tohoto projektu byly odsouhlaseny v roce 2012 Polsko-německou komisí pro hraniční vody, zatímco 7

česká strana uvádí vyšší pravděpodobné průtoky. Pro vyhotovení návrhu spodní konstrukce lávky projektant vychází z velikosti průtoků uváděných českou stranou, které jsou přísnější. Nehledě na výše uvedené trvají všechny strany dotčené tímto projektem na tom, že je nezbytné provést hydraulický model a model pevnosti konstrukce pro potřeby vyhotovení správného a bezpečného projektu lávky. Komise uložila skupině P, aby nadále sledovala přípravné práce k realizaci tohoto projektu a informovala ji o dalším postupu na jejím příštím zasedání. 8

2. Spolupráce v oblasti hydrologie, hydrogeologie a povodňové ochrany (bod 2., 2. zasedání Komise) 2.1 Zpráva o činnosti pracovní skupiny pro otázky hydrologie, hydrogeologie a povodňové ochrany (dále jen skupina HyP ) (bod 2.1, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci skupiny HyP, že se v období od 2. zasedání Komise uskutečnila jedna porada skupiny HyP (červen 2018, Česká republika) a dvě jednodenní porady regionálních pracovišť Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen ČHMÚ ) a Ústavu meteorologie a vodního hospodářství (dále jen IMGW-PIB ) a to pobočky ČHMÚ Ostrava a poboček IMGW-PIB Krakov a Vratislav (únor 2018, Česká republika a březen 2018, Polská republika). Porada regionálních pracovišť ČHMÚ Ústí nad Labem, Hradec Králové a IMGW-PIB Vratislav se z důvodu finančních problémů na polské straně neuskutečnila a došlo pouze k výměně podkladových materiálů korespondenční cestou. Dále v tomto období proběhla jedna porada skupiny hydrogeologických expertů pro hraniční vody v oblastech Police nad Metují Kudowa Zdrój, Adršpach - Krzeszów a povodí Stěnavy (červen 2018, Polská republika) a jedna porada skupiny expertů hydrologů pro sjednocení základních hydrologických charakteristik na hraničních tocích (červenec 2018, Česká republika). Předmětem porad bylo zejména: 1. projednání a řešení problémů vzniklých v oblasti vzájemné výměny hydrologických, meteorologických a hydrogeologických dat a informací, 2. hodnocení spolupráce v oblasti operativních a výstražných služeb, 3. stav automatizace a modernizace hydrologických a meteorologických monitorovacích sítí v České republice a Polské republice, 4. využívání výstupů z meteorologických radiolokátorů a satelitních informací při ochraně před povodněmi, 5. vzájemná výměna zkušeností s využitím a hodnocením výsledků meteorologických a hydrologických modelů v operativní činnosti hydrometeorologických služeb, 6. možnost obnovení monitorovacích prací a společných aktivit v oblasti možného vlivu nádrže Ratiboř a plánovaného stupně Kopytov na Odře, 7. analýza výsledků pozorování a hodnocení zásob podzemních vod v oblasti Police nad Metují Kudova Zdrój, Adršpach Krzeszów a povodí Stěnavy, 9

8. monitoring a hodnocení změn režimu podzemních vod v oblasti vlivu činnosti hnědouhelného dolu Turów na přilehlé české území, 9. projednání dosavadních výsledků a kontrola postupu prací na sjednocení základních hydrologických charakteristik pro vybrané profily na hraničních tocích. Komise vzala informace na vědomí a uložila skupině HyP informovat ji o dalším postupu na jejím příštím zasedání. 2.2 Výměna hydrometeorologických dat a informací (bod 2.2, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci skupiny HyP, že: 1. Každodenní i periodická výměna hydrologických a meteorologických dat a informací probíhala nadále bez vážnějších problémů v souladu se schválenými Zásadami spolupráce v hydrologii, hydrogeologii a povodňové ochraně na hraničních vodách mezi Českou republikou a Polskou republikou (dále jen Zásady spolupráce). 2. Společná a souběžná měření průtoků ve stanovených měrných profilech na hraničních tocích byla prováděna ve shodě s odsouhlaseným plánem práce skupiny HyP. 3. Nad rámec Zásad spolupráce si obě strany vzájemně vyměňují výsledky všech hydrometrických měření, provedených v zájmových profilech na hraničních tocích. 4. Sjednoceny a odsouhlaseny byly hodnoty průměrných denních, průměrných měsíčních a maximálních průtoků v zájmových hraničních profilech za hydrologický rok 2017, s výjimkou hraničních toků Stěnavy a Smědé, kde z důvodu neuskutečněné pracovní porady proběhne odsouhlasení průtoků na následující poradě regionálních pracovišť v roce 2019. 5. Pro vodoměrné profily Bohumín (ČR) a Chalupki (PR) na Odře je nadále využívána vzájemně odsouhlasená společná měrná křivka průtoků, kterou bylo nutné koncem hydrologického roku 2017 s ohledem na nestabilitu koryta toku znovu aktualizovat. 6. Na toku Olši je prověřována možnost přemístění polské měřící stanice z profilu Laziska do českého vodoměrného profilu Věřňovice. 7. Potvrzeny byly značné problémy s funkčností vodoměrné stanice na Osoblaze v Raclawicích, kde jsou vodní stavy významně ovlivněny jezovým vzdutím a činností malé vodní elektrárny. Nepříznivý vliv činnosti malé vodní elektrárny, byť menšího významu, byl registrován i na českém území u vodoměrné stanice Mikulovice na Bělé. 8. Vodoměrné stanice Meziměstí a Otovice na českém úseku toku Stěnavy byly dovybaveny druhými, kontrolními tlakovými čidly. 10

9. Naprostá většina vodoměrných stanic na českém a polském území, stěžejních pro spolupráci v oblasti povodňové ochrany, je automatizována a funkční. 10. Měřičské skupiny obou stran se zúčastňují srovnávacích měření pro měřící systémy typu ADCP, organizovaných českou a polskou hydrologickou službou. 11. Údaje z českých a polských automatizovaných srážkoměrných a vodoměrných stanic, požadované pro operativní účely, jsou nadále vzájemně předávány v odsouhlaseném režimu s pravidelnou aktualizací v hodinovém kroku. 12. Do pravidelné výměny operativních hydrologických dat byly zařazeny vodoměrné stanice Krzyzanowice (PR) na Odře a Zlaté Hory (ČR) na Zlatém potoce. 13. Obě strany trvale využívají systémy meteorologického zabezpečení, zahrnující systémy meteorologických radiolokátorů, satelitů a meteorologických předpovědních modelů. 14. Česká meteorologická služba zvýšila četnost prezentovaných výstupů z meteorologického modelu ALADIN na tříhodinový krok. 15. Velice kladně byla hodnocena převažující vysoká úspěšnost předpovědí srážek, vydávaných českou stranou pro oblasti, zasahující na polské území. 16. Výsledky radiolokačních měření z českých a nejbližších polských meteorologických radiolokátorů jsou pravidelně vzájemně předávány ve formě uzavřených produktů a souborů základních objemových dat. Tyto podkladové materiály jsou standardně využívány pro zpracování sdružené české radiolokační situace, rozšířené o radiolokační měření nejbližších meteorologických radarů na území sousedních států a k doplnění sloučené středoevropské radarové informace, která je následně předávána polské hydrometeorologické službě. Vzájemná spolupráce na úrovni specialistů ČHMÚ a IMGW-PIB je hodnocena velmi pozitivně. 17. Výměna základních objemových dat z českých a polských radiolokátorů, umožňuje další zpřesnění připravovaných produktů, především ve vztahu k plošnému odhadu množství spadlých srážek. Česká strana má pro zabezpečení hydrologické předpovědní a povodňové služby pravidelně k dispozici a standardně využívá plošných odhadů průměrných a maximálních úhrnů srážek, spadlých na jednotlivá dílčí povodí s horizontálním rozlišením 1x1 km za časové intervaly 1, 3, 6 a 24 hodin. Obdobný stav byl konstatován i na polské straně. 18. Výstupy z českých radiolokátorů jsou v současné době aktualizovány po 5 minutách s možností extrapolace na +90 minut. 19. Obě meteorologické služby řeší problematiku krátkodobých předpovědí srážek, založených na využití radiolokačních informací, výsledcích měření srážek na automatických meteorologických stanicích a výstupech z numerických předpovědních modelů. 11

20. Polské straně jsou pravidelně poskytovány výstupy ze srážko-odtokového modelu HYDROG pro českou část povodí horní Odry a z hydrologického předpovědního modelu AQUALOG pro český úsek toků Smědé, Lužické Nisy a Mandavy. 21. Výsledky z českého srážko odtokového modelu HYDROG představují jeden ze základních vstupů do polského hydrologického předpovědního systému pro Odru v úseku od státní hranice po Gozdowice. Pro potřeby verifikace modelu využívá česká strana předávaná data z polské vodoměrné stanice Olza na Odře pod ústím Olše, případně ze stanice Krzyzanowice, situované níže po toku Odry. 22. Výsledky modelových zpracování jsou polské straně předávány denně do 10.00 hod. a to přímou cestou výměny dat a informací mezi příslušnými regionálními pracovišti ČHMÚ a IMGW-PIB. Předpovědi průtoků s časovým předstihem 24 hodiny a s výhledem na 66 hodin jsou pro vybrané vodoměrné profily rovněž pravidelně prezentovány na webových stránkách hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ. 23. Polskou stranou je v testovacím režimu provozován srážko-odtokový model pro povodí Kladské Nisy. Model zahrnuje rovněž oblast horního povodí Stěnavy na českém území. Předpovědi odtoku, zahrnující vodoměrné profily Meziměstí a Otovice, jsou pravidelně poskytovány české straně. 24. Česká hydrologická služba provádí v zimním období pravidelně 1x týdně v prostředí ArcGIS plošný výpočet zásob vody ve sněhové pokrývce na území ČR. V letním období je standardně využíván nástroj pro indikaci nebezpečí vzniku povodní z přívalových srážek indikátor přívalových povodní (Flash Flood Guidance). Oba produkty jsou prezentovány v části Aktuální informace na webových stránkách hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ. 25. V rámci prováděných inovací ve výstupech z hydrologických předpovědních modelů je zvláštní pozornost věnována využívání ansámblových pravděpodobnostních hydrologických předpovědí. 26. Stávající systém vzájemné výměny operativních hydrometeorologických dat, údajů a informací, včetně včasného předávání výstražných upozornění, mezi českou a polskou hydrometeorologickou službou je hodnocen jako plně funkční, užitečný a velmi prospěšný. Komise uložila skupině HyP informovat ji o dalším postupu na jejím příštím zasedání. 2.3 Aktualizace Zásad spolupráce skupiny HyP (bod 2.3, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci skupiny HyP, že: 12

1. Byla provedena celková revize a aktualizace obsahu Zásad spolupráce skupiny HyP, včetně jednotlivých příloh a tabulek, schválených na 12. jednání zmocněnců vlád České republiky a Polské republiky s účinností od 1. ledna 2011. 2. Zpracovaný návrh Zásad spolupráce skupiny HyP, včetně aktualizovaných příloh a tabulek, je předkládán Komisi ke schválení na jejím 3. zasedání. Komise schválila návrh nových Zásad spolupráce skupiny HyP (příloha č. 4 tohoto Protokolu) s účinností od 1. ledna 2019. Veškeré případné návrhy změn, zasahující do obsahu a rozsahu schválených Zásad spolupráce skupiny HyP, musí být vždy předkládány k projednání a odsouhlasení na jarní porady skupiny HyP tak, aby mohly být následně předloženy ke schválení Komisi na jejím nejbližším zasedání. 2.4 Koordinace činnosti v hydrogeologii na hraničních vodách (bod 2.4, 2. zasedání Komise) 2.4.1 Oblast vlivu plánované nádrže Racibórz a stupně Kopytov (bod 2.4.1, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci skupiny HyP, že: 1. V souladu s rozhodnutím Komise na jejím 2. zasedání byly dočasně přerušeny společné aktivity v zájmové oblasti, stanovené v Zásadách spolupráce skupiny HyP, do doby případného obnovení monitorovacích prací na polském území. 2. Na českém území nadále pokračuje monitoring podzemních a povrchových vod v původním rozsahu a se stanovenou četností. K tomuto účelu je provozováno 16 mělkých vrtů, 2 vodoměrné a 1 vodočetná stanice. Všechny mělké vrty i obě vodoměrné stanice jsou automatizovány a plně funkční. 3. Na polské straně byla z podnětu RZGW Gliwice připravena projektová dokumentace, včetně kalkulace nákladů, na obnovu monitorovacích prací v zájmové oblasti. V současné době probíhá proces hledání finančních zdrojů a odborného subjektu, který by do budoucna zajistil provoz monitorovací sítě. Komise uložila skupině HyP informovat ji o vývoji stavu možné obnovy monitorovacích prací na polském území na příštím zasedání. 13

2.4.2 Oblast Police nad Metují Kudowa Zdrój, Adršpach Krzeszów a povodí Stěnavy (bod 2.4.2, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci skupiny HyP, že: 1. Hydrologická a hydrogeologická měření, jsou realizována ve shodě se Zásadami spolupráce skupiny HyP a v souladu s plánem práce v odpovídajícím rozsahu a se stanovenou četností. 2. Monitorovací práce na polském území kompletně zajišťuje pracoviště PIG-PIB ve Vratislavi. Na českém území zabezpečuje monitoring podzemních a povrchových vod ČHMÚ (11 vrtů a 5 vodoměrných stanic) a VÚV T.G.M., v.v.i. (2 vrty a 4 vodoměrné stanice). 3. Všechny objekty společné základní monitorovací sítě podzemních a povrchových vod jsou automatizovány a funkční. 4. Vzájemně byly předány stanovené soubory hydrologických a klimatologických dat, údajů o odběrech podzemní vody, včetně hodnotících zpráv za hydrologický rok 2017. Zdůrazněna byla nezbytnost trvale udržovat společnou databázi výsledků monitorovacích prací. 5. Výsledky hodnocení vodního režimu v průběhu hydrologického roku 2017 potvrdily určité pozastavení klesajícího trendu ve vývoji zásob podzemních vod koncem hydrologického roku. Celkově z hlediska vodnosti byl hydrologický rok 2017, obdobně jako několik předcházejících roků, hodnocen jako podprůměrný. 6. Na polské části zájmového území byly získány souhlasy většiny majitelů pozemků s umístěním provozovaných monitorovacích objektů. 7. Česká strana nadále vyvíjí úsilí o zajištění specialisty-modeláře pro odborné posouzení předané polské verze modelového řešení hydrodynamických poměrů vnitrosudetské pánve, založeného na jednotném využití základních podkladových materiálů a společné databáze. Komise uložila skupině HyP pokračovat v dohodnutých měřeních a pozorováních ve sledovaných oblastech a informovat ji o dalším vývoji zásob podzemních vod v zájmových oblastech. 2.4.3 Oblast vlivu hnědouhelného dolu Turów (bod 2.4.3, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci skupiny HyP, že: 1. Doporučené monitorovací práce a společná měření probíhají nadále v souladu se schváleným plánem práce, se stanovenou četností a v rozsahu, který umožňuje technický stav monitorovacích objektů. 14

2. Z výsledků měření hladin podzemní vody v průběhu hydrologického roku 2017 vyplývá, že na českém území byl pokračující pokles hladin zaznamenán naprostou většinou monitorovacích objektů ve všech sledovaných kolektorech. Na polském území pokles hladin výrazně převažoval zejména ve spodním, horním svrchním a kvartérním kolektoru. 3. Jarní společná měření byla provedena ve dnech 26. - 27. dubna 2018 na 19 vrtech na českém území a 50 vrtech na polském území. V porovnání se zářijovými měřeními v roce 2017 byl na českém území pokles hladin zaznamenán u všech kvartérních vrtů a převážné většiny vrtů, monitorujících zbývající kolektory. Na polském území byl pokles vázán zejména na spodní, střední a dolní svrchní kolektor. Většina vrtů, sledujících horní svrchní a kvartérní kolektor, vykazovala na polské straně vzestup hladiny podzemní vody. 4. Na české straně trvá havarijní stav monitorovacího vrt H 2 a Uh 1, neprůchodnost byla znovu potvrzena u vrtů H 5 a H 10b a trvale využívány jsou vrty HV 11/02 a U1A. S ohledem na celkový počet a stáří pozorovacích vrtů na českém území, považuje česká část skupiny HyP za žádoucí uvolnění finančních prostředků, potřebných k provedení detailní kontroly a následné realizaci oprav, případně rekonstrukcí výše uvedených monitorovacích objektů (H 2, H 5, H 10b a Uh 1). Řešení zhoršujícího se technického stavu pozorovacích vrtů je jedním ze základních předpokladů pro zachování požadované vypovídací schopnosti monitorovacího systému a možnosti objektivní interpretace výsledků monitorovacích prací. 5. Na polském území zůstávají nefunkční pozorovací vrty HPz-36/74 (I), HPz-39/61,5 (II), poškozeny jsou vrty HP-56 (I) a (II) a neprůchodným se stal vrt HPz-27/68 (I). Komise uložila skupině HyP, aby nadále pokračovat v realizaci společných měřeních v dohodnutém rozsahu a se stanovenou četností a informovat ji o technickém stavu monitorovacích objektů, vzájemně si předávat výsledky společných měření za uplynulý hydrologický rok, včetně závěrů jejich hodnocení, cestou příslušných vedoucích skupiny HyP na jarních poradách této skupiny a v případě zjištění výrazných poklesů hladin podzemních vod v monitorovaných kolektorech operativně informovat o nastalé situaci Komisi, která rozhodne o dalším postupu v dané záležitosti. 2.5 Sjednocování základních hydrologických charakteristik na hraničních vodách (bod 2.5, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci skupiny HyP, že: 1. Pracovní skupina expertů hydrologů byla rozšířena o zástupce metodického vedení úseku hydrologie ČHMÚ na české straně a zástupce pobočky IMGW-PIB v Krakově na straně polské. 15

2. Nesjednoceny nadále zůstávají hodnoty N-letých průtoků v hraničních profilech na Smědé a Lužické Nise. Další práce s cílem sjednocení těchto charakteristik budou pokračovat po představení prvních výsledků nového hydrologického modelu, který vzniká na polské straně v rámci realizace projektu Přehled a aktualizace map povodňového ohrožení a rizika. 3. Česká strana poskytla polské straně řady ročních kulminačních průtoků, včetně měrných křivek průtoků, z vodoměrných stanic Višňová a Předlánce na Smědé. 4. Kompletní přehled sjednocených základních hydrologických charakteristik ve stanovených profilech na hraničních tocích, s platností k 26. červenci 2018, je uveden v přílohách č. 5 tohoto Protokolu. 5. Projednán byl návrh zjednodušené metodiky pro posuzování účinku funkce údolních nádrží na hodnoty povodňových průtoků Tlumení povodní údolními nádržemi v dílčím povodí horní Odry, předložený vedoucím české části skupiny P, doplněný o výsledky a závěry pracovní schůzky české části expertní skupiny hydrologů s autory zjednodušené metodiky. Znovu bylo společně konstatováno, že pro detailní analýzu a posouzení by bylo potřebné doplnit předložený návrh o výstupy provedených modelových simulací, včetně použitých vstupních dat a parametrů. Hydrologické služby obou zemí vydávají standardně N-leté průtoky jako neovlivněné. Komise uložila skupině HyP průběžně doplňovat a aktualizovat souhrnný přehled sjednocených základních hydrologických charakteristik ve stanovených profilech na hraničních tocích a informovat je o dalším postupu prací realizovaných skupinou hydrologických expertů na jejím příštím zasedání. 2.6 Plán práce skupiny HyP na rok 2019 (bod 2.6, 2. zasedání Komise) Komise schválila plán práce skupiny HyP na rok 2019, který je přílohou č. 6 tohoto Protokolu. 16

3. Spolupráce v oblasti úprav hraničních vodních toků, zásobování vodou a meliorací příhraničních území (bod 3., 2. zasedání Komise) 3.1 Zpráva o činnosti pracovní skupiny pro úpravy hraničních vodních toků, zásobování vodou a meliorace příhraničních území (dále jen skupina R ) (bod 3.1, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci skupiny R o plnění úkolů v období od 2. zasedání Komise. V tomto období skupina R uskutečnila dvě porady. Během první porady (22. 25. května 2018 v Polské republice) byly projednány následující otázky: vyhodnocení prací provedených na hraničních vodách v roce 2017 kolaudace a vyúčtování prací na společný náklad zpřesnění plánu prací na hraničních vodách v roce 2018, návrh plánu prací na rok 2019 a výhled prací předpokládaných k provedení na společný náklad v roce 2020 spolupráce v oblasti správy státních hranic na hraničních vodách různé plán práce skupiny R na rok 2019 příprava materiálů pro 3. zasedání Komise. Během druhé porady (25. - 27. září 2018 v České republice) byly projednány následující otázky: spolupráce v oblasti správy státních hranic na hraničních vodách aktualizace a příprava materiálů pro 3. zasedání Komise různé. 3.2 Zpráva o pracích provedených na hraničních vodních tocích v roce 2017 (bod 3.2, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci skupiny R, že financování provedených prací plánovaných pro rok 2017 na hraničních vodních tocích bylo následující: 17

Tabulka č. 3.1 Financování provedených prací plánovaných pro rok 2017 Práce na vlastní náklad Plán Plnění % Česká strana (tis. Kč) 10 298,0 14 497,8 141 Polská strana (tis. PLN) 134,4 94,5 70 Práce na společný náklad Česká strana (SJ) 376 206,0 376 206,0 100 Polská strana (SJ) 0 0 0 SJ = srovnávací jednotky podle Souboru cen pro mezistátní bezhotovostní vyúčtování prací prováděných na společný náklad na hraničních vodách mezi ČSSR a PLR (příloha č. 9 k Protokolu o XXV. jednání zmocněnců). Údaje o hodnotách prací provedených na hraničních vodních tocích v roce 2017 jsou uvedeny v příloze č. 7 tohoto Protokolu. Komise schválila výsledky kolaudací a vyúčtování prací na společný náklad, převzatých skupinou R v roce 2018, které jsou uvedeny v příloze č. 8 tohoto Protokolu. Na základě výsledku bezhotovostního vyúčtování prací, provedených na společný náklad v roce 2018, Komise konstatovala, že: Závazek polské strany ke dni 22. května 2018 činí 3 153 868,- SJ Hodnota prací provedených českou stranou na společný náklad ke dni 22. května 2018 činí 526 206,- SJ Vzhledem k výše uvedenému, závazek polské strany ke dni 15. listopadu 2018 činí 3 680 074,-SJ. 3.3 Zpřesněný plán prací na hraničních vodních tocích na rok 2018, plán prací na rok 2019 a výhled prací prováděných na společný náklad v roce 2020 (bod 3.3, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci skupiny R o zpřesněném plánu prací na hraničních vodních tocích na rok 2018, plánu prací na rok 2019 a výhledu prací prováděných na společný náklad v roce 2020, které jsou uvedeny v příloze č. 9 tohoto Protokolu. Komise výše uvedené plány schválila. 18

3.4 Ostatní vodohospodářská opatření na hraničních vodách (bod 3.4, 2. zasedání Komise) 3.4.1 Divoká Orlice (Orlica) mezi hraničními znaky 116/11-116/12, hraniční úsek III, Orlické Záhoří (Lasówka) (bod 3.4.1, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci skupiny R, že česká strana provedla práce na společný náklad dle schválené projektové dokumentace. Skupina R provedla kalkulaci prací na společný náklad během své 51. porady. Vyúčtování prací na společný náklad je uvedeno v příloze č. 8 tohoto Protokolu. Komise považuje záležitost za ukončenou. 3.4.2 Zanášení koryta Višňovského potoka (Okleśna) a Minkovického potoka (Potok Bezimienny), evid. č. 10 B x m (bod 3.4.2, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci, že systém odvodnění bývalé zrekultivované haldy hnědouhelného dolu Turów je řádně udržován a provozován. V souladu s ujednáním Komise byla společná prohlídka provedena dne 14. září 2018 za účasti správců toků z obou stran. Komise uložila skupině R záležitost nadále sledovat a informovat ji o aktuálním stavu systému odvodnění na jejím příštím zasedání. 3.4.3 Stavba mostu přes Oldřichovský potok (Lubota), km 1,863, mezi hraničními znaky 144/10-144/11, hraniční úsek IV (bod 3.4.3, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci skupiny R, že záležitost je nadále v řešení Hraniční komise. Hraniční komise dohodla, že tuto záležitost lze vyřešit změnou vyznačení státních hranic z nepřímého vyznačení na přímé. Tuto změnu bude možno realizovat tehdy, až bude smluvně zakotven institut nevyznačeného lomového bodu. Očekává se získání potřebných dokumentů ze strany investora k legalizaci stavby mostu na polském území. Komise uložila skupině R záležitost nadále sledovat a informovat ji o dalším postupu na jejím příštím zasedání. 19

3.4.4 Opava (Opawa) Krnov jez v km 66,540, mezi hraničními znaky 89/1 89/2, hraniční úsek II (bod 3.4.6, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci skupiny R, že česká strana provedla práce na společný náklad dle schválené projektové dokumentace. Skupina R provedla kalkulaci prací na společný náklad během své 51. porady. Vyúčtování na společný náklad je uvedeno v příloze č. 8 tohoto Protokolu. Komise považuje záležitost za ukončenou. 3.4.5 Stavba lávky Divoká Orlice (Orlica), Neratov Poniatów v km 102,400, hraniční znak III/106 (bod 3.4.10, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci skupiny R, že investor získal všechna potřebná povolení k realizaci investice. Práce nebyly doposud započaty. Komise uložila skupině R záležitost nadále sledovat a informovat ji o dalším postupu na jejím příštím zasedání. 3.4.6 Olše (Olza), km 0,000 5,850, mezi hraničními znaky II/1b I/173, Kopytov, Věřňovice (Olza, Uchylsko, Gorzyczki) (bod 3.4.11, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci skupiny R, že polská strana zpracovala projekt a v současné době hledá zdroje financování na uvedenou akci. Předpokládá se zahájení prací v roce 2019. Komise uložila skupině R záležitost nadále sledovat a informovat ji o dalším postupu na jejím příštím zasedání. 3.4.7 Opava (Opawa), km 57,900 58,150, mezi hraničními znaky 84/4 84/6, hraniční úsek II., Úvalno (Branice) (bod 3.4.12, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci skupiny R, že nadále jsou hledány zdroje financování. Přepokládá se, že akce může být provedena po roce 2019. 20

Komise uložila skupině R záležitost nadále sledovat a informovat ji o dalším postupu na jejím příštím zasedání. 3.4.8 Opavice (Opawica), km 8,500 8,600 a 12,700 13,087, mezi hraničními znaky 98/6 98/7 a 101/5 II/102 (bod 3.4.13, 2. zasedání) Komise vzala na vědomí informaci skupiny R, že nadále jsou hledány zdroje pro financování. Předpokládá se, že akce může být provedena po roce 2019. Komise uložila skupině R záležitost nadále sledovat a informovat ji o dalším postupu na jejím příštím zasedání. 3.4.9 Stavba silnice III/2915 a III/2918, Dolní Řasnice Srbská státní hranice České republiky a Polské republiky, hraniční znaky 79/4 79/6, hraniční úsek IV (nový bod) Komise vzala na vědomí informaci, že v této záležitosti obdržel zmocněnec dopisem předsedy č. j. DGWiZS.WPW.0720.4.13.2018.SLS ze dne 12. července 2018 kladné stanovisko, za podmínky dodržení uvedených připomínek české strany. Komise považuje tento bod za uzavřený. 3.5 Plán práce skupiny R na rok 2019 (bod 3.5, 2. zasedání Komise) Komise schválila plán práce skupiny R na rok 2019, který je přílohou č. 10 tohoto Protokolu. 21

4. Spolupráce v oblasti ochrany hraničních vod před znečištěním (bod 4., 2. zasedání Komise) 4.1 Zpráva o činnosti pracovní skupiny pro ochranu hraničních vod před znečištěním (dále jen skupina OPZ ) (bod 4.1, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci o úkolech plněných skupinou OPZ v období mezi 2. a 3. zasedáním Komise. V tomto období se uskutečnila 26. porada skupiny OPZ ve dnech 27. 29. června 2018 v Polské republice. Předmětem této porady bylo plnění úkolů vyplývajících z plánu práce skupiny OPZ a z existujících běžných potřeb ochrany hraničních vod před znečištěním, a to hlavně: sjednocení výsledků sledování a vypracování roční zprávy o stavu kvality hraničních vod v roce 2017, vypracování plánu práce skupiny OPZ na rok 2019, příprava zápisu do protokolu z 3. zasedání Komise. 4.2 Hodnocení jakosti hraničních vod sledovaných v roce 2017 (bod 4.2, 2. zasedání Komise) Komise konstatovala, že rozsah sledování stavu jakosti hraničních vod v roce 2017 odpovídal Zásadám spolupráce v ochraně jakosti vod vybraných hraničních vodních toků, schválených zmocněnci na 6. jednání ve dnech 29. září 1. října 2004 včetně pozdějších změn (dále jen Zásady spolupráce skupiny OPZ) a plánu práce skupiny OPZ na rok 2017. Komise vzala na vědomí roční zprávu o stavu jakosti hraničních vod sledovaných v roce 2017 předloženou vedoucími skupiny OPZ, která zahrnuje: hodnocení jakosti hraničních vod sledovaných v roce 2017, porovnání stavu jakosti hraničních vod v roce 2017 se stavem v předchozím roce, informace o investicích a opatřeních dokončených v roce 2017, které mají pozitivní vliv na jakost hraničních vod. Roční zpráva o kvalitě hraničních vod, sledovaných v roce 2017, je přílohou č. 11 tohoto Protokolu. Na základě této zprávy Komise konstatovala, že: 22

A. V roce 2017 bylo prováděno společné sledování jakosti vod v devíti trvale sledovaných hraničních profilech: 1130/PL02S1401_1374 Lužická Nisa - profil Hrádek (Porajów) 1381/PL02S1401_1381 Smědá (Witka) - profil Černousy (Zawidów) 3056/ PL02S1401_1237 Stěnava (Ścinawka) profil Otovice (Tłumaczow) 5521/PL02S1201_1032 Bělá (Biała Głuchołaska) profil Głuchołazy 5501/PL02S1201_1091 Zlatý potok - profil nad státní hranicí 3802/PL02S1301_1129 Olše - profil nad Stonávkou 5526/PL02S1301_1130 Olše - profil nad Petrůvkou (pow.piotrówki) 5407/PL02S1301_1134 Olše - profil ústí 1163/ PL02S1301_1123 Odra Bohumín (Chalupki) B. Ve všech uvedených profilech byla provedena společná kontrola jakosti vod 12-krát v roce. C. Hodnocení jakosti vod bylo provedeno v souladu s dohodnutou metodikou, která má šestistupňovou klasifikaci: I. třída - voda velmi čistá II. třída - voda čistá III. třída - voda velmi málo znečištěná IV. třída - voda málo znečištěná V. třída - voda silně znečištěná VI. třída - voda velmi silně znečištěná Pro ty ukazatele, které Komise schválila v Zásadách spolupráce skupiny OPZ, byly výsledky klasifikace jakosti hraničních vod v roce 2017 porovnány s výsledky předcházejícího roku. Ostatní ukazatele sledované v profilu Odra-Bohumín byly vyhodnoceny jako charakteristické hodnoty s tím, že ukazatelům, které nemají stanovené mezní hodnoty jednotlivých jakostních tříd, nebyla přiřazena třída jakosti vody. D. Výsledky hodnocení jsou následující: Z hodnocení vyplývá, že v roce 2017 byly jednotlivé ukazatele jakosti vody ve sledovaných profilech zatříděny takto: do I. třídy 29 %, do II. třídy 49 %, do III. třídy 17 % a do IV. třídy 5 % ukazatelů. V roce 2017 nebyl žádný ukazatel hodnocen V. respektive VI. třídou jakosti. Do IV. třídy byly zařazeny ukazatele: nerozpuštěné látky a chloridy v profilech Olše nad Petrůvkou a Olše ústí. Dále ukazatel nerozpuštěné látky v profilu Odra Bohumín. Výsledky hodnocení jakosti vody ve všech sledovaných profilech jsou zobrazeny v následující tabulce: 23

Výsledky klasifikace ukazatelů ve sledovaných profilech za rok 2017: Kód název daného vodního útvaru Řeka, název profilu Počet sledovaných ukazatelů Počet klasifikovaných ukazatelů Počet ukazatelů v jednotlivých třídách čistoty Změny v porovnání s rokem 2016 I II III IV V VI zlepšení zhoršení LNO_0150 PLRW60008174139 Lužická Nisa Lužická Nisa od toku Černá Nisa po Oldřichovský potok Nysa Łużycka od Jerice do Mandau Hrádek-Porajów 17 11 4 4 3 0 0 0 3 0 LNO_0280 PLRW60008174239 Smědá Smědá od toku Sloupský potok po státní hranici Witka od Rasnice do zb. Niedów Černousy-Zawidów 11 10 6 4 0 0 0 0 2 0 LNO_0010 PLRW6000412233 Stěnava Stěnava od státní hranice po státní hranici Ścinawka od Potoku z Nowego Siodła do Bożanowskiego Potoku Otovice - Tłumaczów 11 10 4 4 2 0 0 0 1 1 HOD_1090 PLRW6000812589 Bělá Bělá od toku Staříč po státní hranici Biała Głuchołaska od Oleśnice do zb.nysa Glucholazy - Głuchołazy 12 11 3 7 1 0 0 0 0 3 HOD_0930 PLRW600041176449 Zlatý potok Zlatý potok od pramene po státní hranici Prudnik od źródła do Złotego Potoku nad st. hranicemi - powyżej granicy państwa 12 11 7 3 0 0 0 0 0 0 HOD_0790 PLRW60001411453 Olše Olše od toku Ropičanka po odbočení státní hranice Olza od Ropiczanki do granicy nad Stonávkou - powyżej Stonawki 12 11 2 7 2 0 0 0 2 3 HOD_0840 PLRW6000011459 Olše Olše od státní hranice po tok Petrůvka Olza od granicy do Piotrówki nad Petrůvkou - powyżej Piotrówki 13 12 2 6 2 2 0 0 2 1 HOD_0870 PLRW6000911499 Olše Olše od toku Petrůvka po ústí do toku Odra Olza odcinek graniczny od Piotrówki do ujścia ústí - ujście do Odry 14 13 1 7 3 2 0 0 4 3 HOD_0720 PLRW6000191139 Odra Odra od státní hranice po tok Olše Odra od granicy państwa w Chałupkach do Olzy Bohumín - Chalupki 20 14 1 8 4 1 0 0 7 0 Suma 30 50 17 5 0 0 21 11

V roce 2017 byly zrealizovány následující investice ke zlepšení jakosti hraničních vod: Na polské straně: v povodí řeky Olše ve wodzislawském okrese na území měst: Wodzislaw Slaski, Radlin, Gorzyce bylo zkolaudováno cca 2,75 km splaškové kanalizace, která je ukončena na ČOV Karkoszka ve městě Wodzislaw Slaski. Vyčištěné odpadní vody jsou zaústěny do vodního toku Lesnica v povodí řeky Šotkůvky. ve wodzislawském okrese na území města Pszów bylo zkolaudováno cca 0,60 km splaškové kanalizace, která je ukončena na ČOV Pszów. Vyčištěné odpadní vody jsou zaústěny do vodního toku Lesnica v povodí řeky Šotkůvky. ve wodzislawském okrese na území města Godów bylo zkolaudováno cca 1,08 km splaškové kanalizace, která je ukončena na ČOV Ruptawa v městě Jastrzebie Zdrój. Vyčištěné odpadní vody jsou zaústěny do řeky Šotkůvky. v městě Jastrzebie Zdrój bylo zkolaudováno cca 13,84 km splaškové kanalizace, která je ukončena na ČOV Ruptawa. Vyčištěné odpadní vody jsou zaústěny do řeky Šotkůvky. v těšínském okrese na území obce Zebrzydowice bylo zkolaudováno 12,43 km splaškové kanalizace, která je ukončena na ČOV Zebrzydowice. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do vodního toku Petrůvka v povodí řeky Olše. Na české straně: v povodí řeky Odry na území městské aglomerace Ostrava bylo nově vybudováno 13,506 km kanalizační sítě k odvádění komunálních vod na ÚČOV Ostrava z městských částí Petřkovice, Stará Bělá a Heřmanice. Dále bylo v této oblasti zrekonstruováno cca 12,024 km a opraveno 529 m stávající kanalizace. v rámci společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace bylo v Moravskoslezském kraji rekonstruováno dalších cca 6,279 km kanalizací. ČOV Tichá (1 250 EO) ukončena rekonstrukce mechanicko-biologické ČOV, při které proběhla obnova původních stavebních objektů, technologie a systému řízení. ČOV Nový Jičín (35 000 EO) zde byla realizována rekonstrukce objektu hrubého předčištění vč. instalace nového záložního zdroje elektrické energie (dieselagregátu) pro případ výpadku elektrické energie a výstavba objektu dešťové zdrže o objemu 1080 m 3. Akumulací objemu znečištěných odpadních vod při počátku srážkové události a jejich následným vyčištěním v technologii ČOV bude dosaženo snížení vypouštěného znečištění do souvisejícího málo vodného recipientu Jičínky. 23

ČOV Odry (6 250 EO) zde byla doplněna technologie ČOV o chemické srážení Pcelk. chloridem železitým. Byla zlikvidována volná výusť na ul. Úzká v Havířově, nečištěné splaškové vody od 80 EO jsou nově napojeny na veřejnou kanalizaci a ČOV Havířov. v povodí řeky Opavy ČOV Háj ve Slezsku (3 050 EO) z důvodu zvýšeného látkového a hydraulického zatížení ČOV (připojení dalších spádových lokalit) tzv. 2. etapa byla ČOV rozšířena v technologické části hrubého předčištění, biologie, kalového hospodářství a systém řízení technologického procesu. ČOV Dolní Benešov (4 250 EO) zde byla zprovozněna a dovybavena biologická část druhé nádrže. Důvodem rekonstrukce bylo stoupající zatížení ČOV. v povodí řeky Lužické Nisy Jablonec nad Nisou realizováno 501 m oddílné splaškové kanalizace a 286 m dešťové kanalizace. Liberec realizováno 286 m dešťové kanalizace. v povodí Stěnavy Broumov bylo dobudováno 1, 077 km oddílné kanalizace. 4.3 Plán práce skupiny OPZ na rok 2019 (bod 4.5, 2. zasedání Komise) Komise schválila plán práce skupiny OPZ na rok 2019, který je přílohou č. 12 tohoto Protokolu. 24

5. Spolupráce v oblasti implementace Rámcové směrnice 2000/60/ES na hraničních vodách (bod 5., 2. zasedání Komise) 5.1 Zpráva o činnosti pracovní skupiny pro otázky implementace Rámcové směrnice 2000/60/ES na česko-polských hraničních vodách (dále jen skupina WFD ) (bod 5.1, 2. zasedání Komise) Komise vzala na vědomí informaci skupiny WFD, že plánované porady skupiny WFD se v roce 2018 nekonaly. 5.2 Informace o aktualizaci Plánů povodí (bod 5.2, 2. zasedání Komise) Skupina WFD informovala Komisi, že informace o Plánech povodí byly vyměněny korespondenční cestou. Korespondenční cestou dále bylo informováno o tom, že v současné době v Polské republice probíhají práce, o jejichž výsledcích bude diskutováno na 12. poradě skupiny WFD. Česká strana informovala, že pokračují práce na přípravě 3. plánovacího období. Je připraven koncept časového plánu a programu prací ke konzultacím s veřejností. Je zpracovávána maketa plánů povodí, a to jak pro plány dílčích povodí úroveň C, tak pro národní plány povodí úroveň B. Maketa bude obsahovat osnovu textové části plánu a podrobnou specifikaci příloh tabulek a map včetně datových šablon. Dále jsou připravovány příslušné metodiky, jako např. metodika na určení významnosti vlivů, metodika hodnocení hydromorfologických vlivů, metodika pro návrh opatření včetně aktualizace Katalogu opatření. Byly již také zahájeny práce a sběr podkladů pro zprávu pro Evropskou komisi o pokroku dosaženém v provádění programu opatření podle čl. 15 Rámcové směrnice o vodách. Z konkrétních prací bylo, v návaznosti na národní legislativu, dokončeno hodnocení stavu útvarů povrchových vod za období 2013 2015 pro celou Českou republiku. V Polské republice probíhají práce na splnění požadavků čl. 15 odst. 3 Rámcové směrnice o vodě a čl. 328 odst. 4 zákona ze dne 20. července 2017 o vodním právu (sbírka zákonů, bod 1566 ve znění pozdějších předpisů), týkající se nutnosti připravit a předložit Evropské komisi zprávu o pokroku při provádění programů opatření. Státní vodohospodářský úřad Vody polské, státní správa vodního hospodářství pověřil realizací úkolu: "Posouzení pokroku při provádění programů opatření včetně s přípravou zprávy pro Evropskou komisi (od 1. aktualizace PWŚK)". V rámci těchto pracích budou 25