ŠPANĚLSKO Text a foto: Michael Fokt Start do Nového světa Před více než pěti sty lety vyplul ze španělské provincie Huelva slavný Kryštof Kolumbus, aby trochu proti své vůli našel nový kontinent. Dodnes ho tu připomínají dokonalé kopie jeho tří karavel. 102
Napnout všechny plachty! Kurz jihojihozápad! Kladky skřípou, lana vržou a tři lodě vyplouvají ústím řeky na širé moře. Dvě štíhlé karavely a jedna mohutná karaka stáčejí přídě vstříc Novému světu, jenž bude jeho objevitel Kolumbus až do své smrti tvrdošíjně vydávat za Starý. Zmatky kolem totožnosti kontinentů se časem upravily, jedna záhada však trvá dál. Odkud vlastně pocházel mořeplavec, v jehož stopách se vydaly miliony lidí i dalších druhů organismů? Stojí tam stejně jako před více než pěti sty lety, kdy z jejího pramene plnily své nádrže na vodu plachetnice Santa María, Pinta a Niña. Fontanilla, veřejná studna, která u soutoku řek Río Tinto ( Červená řeka ) a Río Odiel ve španělské provincii Huelva stávala už v římských dobách. Je drobným příkladem toho, jak životně důležité věci přetrvávají napříč staletími i různými civilizacemi. Jedna věc je však již dávno pryč voda Červené řeky, která za časů Kryštofa Kolumba dosahovala téměř k jejím zdem. A také kotviště, odkud jeho lodě vypluly na širé moře. Místo toho kolem dnes vede jiná dopravní trasa asfaltová, po které se prohánějí motorové koráby souše. Míří do města Palos de la Frontera, v jehož kostele Iglésia de San Jorge Mártir přečetli před více než pěti staletími poslové královskou vůli. Podle ní mělo město poskytnout Kolumbovi lodě, námořníky i pomoc při jednom z nejodvážnějších podniků tehdejšího světa přeplutí Atlantského oceánu. Nakonec poskytlo ještě víc dva zkušené kapitány, kteří se ve městě narodili. Bratři Pinzónovi převzali velení dvou menších lodí, zatímco Kolumbus stanul na kapitánském můstku největší z nich. Ve františkánském klášteře La Rábida čekal Kolumbus dva roky královskou podporu své cesty. Repliky slavných korábů Ačkoli za posledních pět set let řeka postupně změnila směr svého toku, Kolumbovy lodě kotví nedaleko města i dnes. Ano, všechny tři, ačkoli původní Santa María ztroskotala u břehů Hispanioly a její dřevo posloužilo k výstavbě tamního nového města. Ve věku letadel a atomových ponorek se tesaři i kováři opět chopili svých nástrojů, aby vyrobili přesné repliky původních korábů. Díky tomu si můžeme představit, 103
V Palos de la Frontera kotví dokonalé repliky Kolumbových lodí. Byl Kolumbus Řek, či Španěl? O původu Kryštofa Kolumba kolují různé názory. Nejpravděpodobněji přišel na svět jako syn janovského zpracovatele vlny. O svůj díl zásluh na existenci slavného objevitele se však hlásí i jiné země: podle Kolumbova rukopisu, komolení některých kastilských slov a sňatku s portugalskou šlechtičnou, kladou někteří historici jeho původ mezi katalánskou šlechtu. Vzhledem k tomu, že psal Kolumbus hlavně španělsky a občas do textů vkládal hebrejská slova, byl podle jiných názorů španělský Žid skrývající svou víru. Z analýz podpisu odvozují další badatelé, že byl portugalský šlechtic a vyzvědač ve Španělsku. Jeho pravé jméno prý bylo Salvador Fernandes Zarco a svým zájmem o západní cestu měl Španěly odklonit od sledování tras kolem Afriky. Kolumbův erb a jeho podobnost se znaky polského panovníka naopak napovídají, že byl synem popraveného polského krále Vladislava III., který přežil bitvu u Varny a uprchl. Ve vesnici Pyrgí na řeckém ostrově Chíos stojí dům, o kterém místní tvrdí, že v něm žil Kryštof Kolumbus. Možná se sem jen plavil, možná odtud i pocházel. Chíos tou dobou patřil pod nadvládu janovského státu, takže by o sobě mohl s čistým svědomím tvrdit, že je Janovan. jaký asi býval život námořníků na objevitelských lodích. A není jim co závidět. Šplhání do strážního koše je věc pro otrlé povahy i v nehybné vodě chráněného kotviště, na rozbouřeném moři však muselo jít doslova o život. Nocleh na nekryté palubě nebo mezi sudy v podpalubí musel být stejně těžký jako služba a odpočinek v prostoru pod vyššími palubami býval jen chabou útěchou. Strastiplná plavba Kolumbových lodí od Kanárských ostrovů do Karibiku trvala dlouhých pět neděl, ve srovnání s přípravami to však byla pouhá chvilka. Než dostal mořeplavec královskou podporu, musel čekat ve františkánském klášteře La Rábida (Monasterio de Santa María de la Rábida) nedaleko místa vyplutí celé dva roky. Pilně tu diskutoval své plány na obeplutí značné části zeměkoule s místními bratry. Celý podnik, od kterého Kolumba zrazovala většina tehdejších učenců, se nakonec vlastně uskutečnil díky chybným výpočtům. Protože Kolumbus vycházel z nesprávných odhadů velikosti známého světa a trochu se zamotal ve starých jednotkách, vyšla 104
Vlastní kajutu měl na středověké lodi pouze kapitán. Důstojníci obývali kryté místo pod palubami. mu vzdálenost do Japonska asi pětkrát menší než ve skutečnosti. Kdyby znal skutečná čísla, asi by nikdy nevyjel. Takovou cestu by nezvládla žádná z tehdejších lodí. Mezikontinentální výměny Janovskému mořeplavci se však naštěstí postavila do cesty nová pevnina, o které neměli tehdejší zeměpisci ani tušení. Kromě neznámých civilizací tu objevitelé narazili i na nespočet rostlin a živočichů, jaké do té doby svět neviděl. Některé z organismů jim připadaly krásné, jiné užitečné a další zase omamné. Každopádně si jejich zástupci našli cestu na paluby jejich lodí, aby se spolu s námořníky vrátili na starý kontinent. Započal tím proces, který trvá do dnešních dnů. Cestování živočišných a rostlinných druhů oběma směry přes oceán, jež změnilo tvář světa více než všechny války, které lidé za oněch pět století stihli rozpoutat. Bez kolumbovské výměny organismů by Indové neměli své pálivé papričky, Belgičané by mohli zapomenout Závody o Ameriku Kolumbus je považován za objevitele Ameriky, pomyslné závody o dobytí Nového světa však patrně začaly dříve: snad jediným odborně prokázaným předkolumbovským přistáním Evropanů na americké půdě je expedice Vikinga Leifa Erikssona z konce 10. století. Zbytky osídlení našli archeologové v L Anse aux Meadows na severu Newfoundlandu v Kanadě. některé důkazy mluví pro kontakt obyvatel Jižní Ameriky s polynéskými mořeplavci ještě před Kolumbem. Patří mezi ně rozšíření batátů (sladkých brambor) v Americe a také podobné pojmenování pro tuto rostlinu u obyvatel Velikonočního ostrova, Havaje a některých jihoamerických kmenů. Také konzervace peruánských mumií pryskyřicí z araukárií pocházejících z Oceánie a Nové Guineje hovoří pro podobné vysvětlení. obsah nikotinu a kokainu (látek obsažených v novosvětských rostlinách) ve staroegyptských mumiích vybízí k zamyšlení o ještě dřívějších kontaktech mezi kontinenty. Ve výzkumech však není podchycená možnost kontaminace vzorků v posledních letech nebo použití původních rostlin s podobnými obsahovými látkami. Existují i jiné domněnky o dosažení Nového světa, možný je však i opačný směr. Arktičtí předci Inuitů z Ameriky se mohli do severní Evropy dostat buď vlastními silami, nebo jako zajatci Vikingů. 105
Bratři Pinzónové poskytli Kolumbovi své lodě i mořeplavecké schopnosti. na vyhlášené hranolky a Švýcaři by vůbec netušili, co je to čokoláda. Starý svět se Americe za objev kakaa rychle odvděčil tím, že vyslal na zdejší plantáže stromy kávovníku. Před Kolumbem Evropané neznali slovo brambora, když však o dvě a půl století později zničila irskou úrodu plíseň bramborová, stálo to životy milionu lidí. Tak moc už byli Evropané na nových plodinách závislí. Výměně plodin mezi kontinenty můžeme poděkovat třeba za jemný karibský rum, který se vyrábí z cukrové třtiny. Vysoká travina s neméně vysokým obsahem cukru totiž pochází z Asie. Pravé kubánské doutníky, které se k rumu báječně hodí, se naopak vyrábějí tam, kde je tabák doma. Dnes však na pěstování metly kuřáků vydělávají také plantáže v Indii nebo Číně. Bez přispění zámořské dopravy by se indiáni nemohli po prériích prohánět na zkrocených mustanzích a české děti by přišly o radost, kterou jim přináší doma chované morčátko. Po Kolumbových stopách Místa, kde se před pěti staletími připravoval objev tisíciletí, můžete v provincii Huelva navštívit i dnes: Vodní nádrž Fontanillu, nedaleký památník bratří Pinzónů i kostel San Jorge Mártir můžete navštívit v Palos de la Frontera poblíž silnic A-5025 a A-5026. necelých 500 m odtud v ulici Calle de Rábida leží Muelle de las Carabellas kotviště replik historických Kolumbových lodí i muzeum jeho objevných cest. Je možné vstoupit na paluby lodí. asi 3 km odtud po silnici A-5025 stojí klášter La Rábida s možností veřejných prohlídek. Více informací na www.turismohuelva.org Španělsko 106