MAKROEKONOMIE MAKROEKONOMICKÁ ÚLOHA STÁTU, PROTEKCIONISMUS A INTEGRACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
MAKROEKONOMICKÁ ÚLOHA STÁTU Stát je z hlediska ekonomie zcela zvláštním subjektem: vystupuje na různých trzích jako poptávající a nabízející. zároveň je zcela specifickým hráčem, který během hry mění pravidla ve svůj prospěch. Stát ovlivňuje ekonomické vztahy mezi ekonomickými subjekty pomocí legislativy a nástrojů z oblasti veřejných financí. Některé činnosti zakazuje, nebo omezuje, jiné naopak podporuje, nebo dokonce dotuje. Používá k tomu zákony, normy, daně, subvence či transfery.
MAKROEKONOMICKÁ ÚLOHA STÁTU Vláda by tedy měla současně plnit všechny tyto úkoly: udržovat stabilní cenovou hladinu, zajistit dostatečné tempo růstu reálného produktu, bojovat proti nezaměstnanosti, udržovat rovnovážnou platební bilanci. K dosažení těchto cílů používá hospodářskou politiku fiskální, monetární a kursovou nebo vnější politiku týkající se ekonomických kontaktů se zahraničím. Ani ta nejlepší hospodářská politika však neumožňuje plnění všech těchto úkolů současně.
MAGICKÝ ČTYŘÚHELNÍK Magický čtyřúhelník pomáhá zobrazit a zhodnotit hospodářskou situaci dané země. Hlavní cíle ekonomiky jsou zde vyjádřeny pomocí těchto ukazatelů: průměrné roční tempo růstu reálného produktu, průměrné roční míra nezaměstnanosti, průměrná roční míra inflace, průměrný podíl salda běžných obchodních transakcí k nominálnímu produktu. Střed čtyřúhelníku představuje nejhorší možnou situaci. Čím dále od středu se po osách pohybujeme, tím lepší situaci to představuje. Z tohoto důvodu musí mít některé osy počátek ve středu obrazce a jiné na jeho okraji.
MAGICKÝ ČTYŘÚHELNÍK roční míra nezaměstnanosti roční míra inflace roční tempo růstu reálného produktu podíl salda běžných obchodních transakcí k reálnému produktu
MAGICKÝ ČTYŘÚHELNÍK Na jednotlivé osy jsou pak vyneseny hodnoty daných ukazatelů. Čtyřúhelník pak vzniká jejich propojením. Pro posouzení hospodářské situace dané země je důležitá plocha výsledného čtyřúhelníku a její poměr k ploše ideálního čtyřúhelníku, sestaveného na základě ideálních hodnot všech čtyř ukazatelů. Čím je plocha větší a čím blíže je její poměr k ploše ideálního čtyřúhelníku hodnotě 1, tím lepší je hospodářská situace dané země. Deformace čtyřúhelníku určitým směrem poskytuje informaci o úspěšnosti hospodářské politiky státu.
ÚLOHA STÁTU V MEZINÁRODNÍM OBCHODĚ Stát a jeho politika může hrát významnou roli v zapojení dané ekonomiky do mezinárodních ekonomických vztahů. Ty jsou pro současné vyspělé ekonomiky velmi důležité, ne všechny se však do mezinárodních ekonomických vztahů zapojují stejně intenzivně. Míru zapojení ekonomiky do mezinárodních obchodních a finančních transakcí, neboli míru otevřenosti, respektive uzavřenosti ekonomiky, měříme například pomocí podílu importu, exportu, či objemu zahraničního obchodu na HDP dané země. Malé ekonomiky jsou zpravidla otevřenější, protože jejich velikost jim neumožňuje soběstačnost v celé řadě odvětví. Čím větší ekonomika, tím je zpravidla uzavřenější. Jedna z největších ekonomik na světě Evropská unie je navenek ekonomikou poměrně uzavřenou.
DOPADY EXPORTU NA EKONOMIKU Dopady exportu na ekonomiku jsou považovány většinou za pozitivní. Zahraniční poptávka je součástí agregátní poptávky a přispívá tak k růstu produktu a poklesu nezaměstnanosti v dané ekonomice. Proto je také export ze strany státu v drtivé většině případů podporován. Omezování exportu má smysl jen tehdy, jde li například o vzácné statky, nebo o statky nedostatkové a omezením exportu chce vláda dosáhnout lepší dostupnosti tohoto statku pro domácí spotřebitele. Negativním dopadem exportu může být určitý nárůst cen vlivem zvýšené poptávky. Vyšší cena pak vede k omezení spotřeby daného statku domácími spotřebiteli.
DOPADY IMPORTU NA EKONOMIKU Import má na úroveň produktu v dané ekonomice dopad vesměs negativní. Pokud spotřebitelé realizují své výdaje za zahraniční zboží, podporují tak produkt a zaměstnanost v cizí zemi na úkor domácí ekonomiky. Import však může být pro spotřebitele výhodný, protože mají k dispozici širší sortiment zboží. Zároveň roste konkurence mezi výrobci, což pozitivně ovlivňuje ceny.
DOPADY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Pozitivní dopady zahraničního obchodu na ekonomiku můžeme shrnout následovně: možnost vyšší produkce pro domácí firmy a s tím spojený růst HDP, dostupnost širšího sortimentu pro zákazníky, tlak na sbližování cen díky zvýšené konkurenci a mezinárodní cenové arbitráži, urychlení hospodářského vývoje země, podpora a rozvoj mezinárodních vztahů. Mezi negativní dopady patří zejména: možnost likvidace domácích výrobců díky podstatně nižším cenám zahraničního zboží, odliv spotřebních výdajů do zahraničí díky importu.
PROTEKCIONISMUS Volný obchod mezi ekonomikami je často omezován různými nástroji zahraniční obchodní politiky. Většina zemí se, stále v duchu merkantilismu, snaží podporovat export a naopak bránit importu. Důvodem k podpoře exportu je snaha o dosažení vysoké úrovně produktu a zaměstnanosti. K tomu slouží různé dotace, výhodné úvěry, či daňové úlevy. Smyslem těchto opatření je snížit cenu exportovaného zboží tak, aby bylo v zahraničí lépe prodejné. Důvodem k bránění importu je ochrana domácích výrobců před zahraniční konkurencí, nebo před nekvalitním, či dokonce závadným zahraničním zbožím. Právě ochrana domácích výrobců před zahraniční konkurencí je to, co nazýváme protekcionismus. Nejdůležitějšími nástroji jsou cla a kvóty.
CLA Velmi stará forma nepřímé daně uvalené na dovážené zboží. Účelem cla je jednak zvýšení cen zahraničního zboží tak, aby hůře konkurovalo tomu domácímu, dále se jedná o dodatečný příjem pro státní rozpočet dané země. Valorická cla - hodnota cla je stanovena procentní sazbou na základě ceny dováženého zboží. Specifická cla částka je dána pevně za každou dovezenou jednotku daného zboží. Vývozní cla jsou spíše výjimečná - je zvýšení příjmů státního rozpočtu na úkor zahraničních spotřebitelů, nebo zajištění dostatečného množství nedostatkového zboží pro domácí spotřebitele. Prohibitní clo je tak vysoké, že jeho vlivem se zahraniční zboží stane tak drahým, že je v podstatě neprodejné. Neprohibitní clo cenu zvyšuje jen mírně a vyrovnává šance domácího a zahraničního zboží.
KVÓTY Jedná se o striktní omezení množství zboží, které je možné dovést, či vyvést. Aby mělo zavedení například dovozní kvóty smysl, musí mít zahraniční výrobci zájem do ekonomiky dovážet, zároveň musí být kvóta dostatečně nízká, aby vůbec došlo k omezení množství dováženého zboží. Na rozdíl od cla, kvóta nepřináší přímo žádný příjem pro státní rozpočet. Aby k přílivu peněžních prostředků do rozpočtu došlo, je možné například prodávat dovozní licence. V každém případě se opět jedná o zásah do svobodného fungování trhu. Dalšími nástroji, kterými stát může ovlivňovat zahraniční obchod jsou například technické a zdravotní normy, či certifikáty kvality.
DOPADY PROTEKCIONISMU Tato opatření znamenají porušení svobodného fungování trhu a to vždy přináší omezení konkurence a vznik určité neefektivnosti. Zavedení těchto opatření porušuje předpoklady dokonalé konkurence. Ochrana před zahraniční konkurencí tedy může na jedné straně zajistit dostatek pracovních míst pro domácí pracovní sílu, ale zároveň může být vytvořen jakýsi skansen. Výrobky domácích výrobců zastarávají a stávají se mezinárodně nekonkurenceschopnými. Na domácím trhu se prodávají jen díky nedostupnosti zahraničního zboží. Opakem protekcionismu je pak integrace. Příkladem může být Evropská unie, v rámci které vznikla mezinárodní zóna volného pohybu zboží, kapitálu a osob.
LITERATURA BALDWIN, Richard E a Charles WYPLOSZ. Ekonomie evropské integrace. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 478 s. ISBN 978-80-247-1807-1. BRČÁK, Josef a Bohuslav SEKERKA. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 292 s. ISBN 978-80-7380-245-5. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 273 s. ISBN 978-80-86730-55- 4. SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010, 518 s. ISBN 978-80-7261-219-2.
DĚKUJI ZA POZORNOST