2. Výroba textilií a textilních výrobků OKEČ 17

Transkript

1 VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ DB Výroba textilií a textilních výrobků 2. Výroba textilií a textilních výrobků OKEČ Charakteristika odvětví Textilní průmysl se podle druhu zpracovávané suroviny dělí na průmysl bavlnářský, lnářský, vlnařský a pletařský. Výroba většiny podniků textilního průmyslu má více technologických stupňů. V rámci Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) jsou textilní výrobky zařazeny v oddílu 17 Výroba textilií a textilních výrobků, která je tvořena následujícími pododdíly: 17.1 Úprava a spřádání textilních vláken, 17.2 Tkaní textilií, 17.3 Konečná úprava textilií, 17.4 Výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů, 17.5 Výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů, 17.6 Výroba pletených a háčkovaných materiálů, 17.7 Výroba pletených a háčkovaných výrobků. Za specifický rys pro jednotlivé výrobní obory textilního průmyslu lze považovat jejich závislost na kooperacích vzhledem k předchozím technologickým stupňům. Část výrobních procesů je zajiš ována prostřednictvím aktivního zušlech ovacího styku. Největší zastoupení na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004 měly obdobně jako v roce 2003 obory 17.2 tkaní textilií, jejichž podíl se meziročně snížil o 1,0 %. Je to dáno poklesem výroby režných tkanin a 17.5 výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů, jehož podíl zůstal na úrovni minulého roku (graf 2.1) Úprava a spřádání vláken 12 % 17.7 Výroba pletených výrobků 5 % 17.6 Výroba pletených materiálů 1 % 17.5 Ostatní textilní výroba 23 % 17.2 Tkaní textilií 39 % Pozn.: údaje v běžných cenách 17.3 Konečná úprava textilií 6 % 17.4 Výroba textilní konfekce 14 % Graf 2.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce

2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Z dlouhodobého hlediska vývoj světového trhu a rostoucí konkurence vedou k vytěsňování tradičních standardních výrob a působí problémy zejména v oborech bavlnářského a pletařského průmyslu. Důsledkem jsou změny v zastoupení jednotlivých oborů na textilním průmyslu ve prospěch ostatních textilních výrob a konfekce textilních výrobků především s technickým zaměřením. Oproti roku 2000 se zastoupení oboru 17.5 zvýšilo o 6 % a 17.4 o 4 % Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V roce 2004 se podílela výroba textilií a textilních výrobků na tržbách zpracovatelského průmyslu 2,1 %, na počtu pracovníků 3,8 % a na účetní přidané hodnotě 2,6 %. Podíly těchto ukazatelů na zpracovatelském průmyslu v časové řadě od roku 2000 do roku 2004 trvale klesají. Příčinou je zvyšující se konkurence zejména asijských zemí, liberalizace obchodu s textilními výrobky a pokles ekonomické aktivity v zemích EU a zejména v Německu. Podíl odvětví v roce 2004 na HDP činil v ČR 0,7 %. Rozvoj podnikání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, zejména malých a středních podniků, má pro ČR mimořádný význam, a to jak vzhledem k vytváření nových pracovních příležitostí, tak i k podpoře rozvoje obcí, měst a regionů. Ministerstvo průmyslu a obchodu každoročně poskytuje podporu prostřednictvím programů, které reagují na aktuální potřeby rozvoje podnikání a podnikatelského prostředí z prostředků státního rozpočtu a ze zdrojů EU. Jedná se zejména o programy Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP), programy na podporu výzkumu a vývoje, investičních pobídkách a dalších. Na rozvoj malých a středních podniků je zaměřeno 11 programů podpory. V roce 2004 bylo poskytnuto na zakládání a rozvoj malých a středních podniků v odvětví textilního a oděvního průmyslu celkem 39 podpor z toho 34 zvýhodněných úvěrů ve výši 25 mil. Kč v rámci programu START a KREDIT, a 5 podpor formou dotace z programu MARKETING. Dále bylo poskytnuto celkem 20 cenově zvýhodněných záruk z programu ZÁRUKA a 19 ostatních poskytnutých příspěvků, z toho 18 příspěvků v rámci TRH certifikace a 1 příspěvek v rámci programu SPECIAL. Ve sféře nepřímých nástrojů podpory podnikání se pro odvětví textilního a oděvního průmyslu jeví jako perspektivní odvětvová seskupení klastry, kde již byly první žádosti podány a další jsou konzultovány v tradičních regionech umístění podniků tohoto odvětví Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Nejvýznamnější část produkce realizují podniky s více než 250 zaměstnanci. V roce 2004 vytvořily cca 58,4 % hodnoty tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v odvětví. To je dáno charakterem průmyslu, jeho technologickou a z toho vyplývající investiční náročností. Zbývající část z celkových tržeb z výroby textilií a textilních výrobků byla realizována v malých a středních podnicích (tabulka 2.1, graf 2.2). Zastoupení velkých podniků na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zůstalo v roce 2004 na úrovni předešlého roku. Tabulka 2.1 Produkční charakteristiky v roce 2003 podle velikostních skupin OKEČ 17 (mil. Kč, osob) Více než 1000 Tržby za prodej V a S v b. c , , , , ,6 Účetní přidaná hodnota v b. c. 503, , , , ,1 Počet zaměstnaných osob 3 958, , , , ,0 66

3 Výroba textilií a textilních výrobků % více než 1000 Tržby za prodej vlastních VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 2.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2003 Ženy v textilním průmyslu představují téměř 67 % zaměstnanců, nejvíce jich je zaměstnáno v konfekcích pletařského průmyslu, nejméně v tírnách a ve výrobě netkaného textilu průmyslu lýkových vláken Regionální struktura odvětví Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha % % % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 2.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU V regionální struktuře odvětví v roce 2003 měl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb nejvyšší podíl na celkových tržbách odvětví Jihomoravský kraj (21,6 %), kde sídlí významné kapacity textilního průmyslu jako např. Hartmann Rico, a.s., Nová Mosilana, a.s., a Kordárna, a.s.. Na dalších místech se umístil kraj Královéhradecký se 17,6 % a kraj Pardubický s 11,3 %. V podílu na počtu zaměstnanců jsou na předních místech kraje Královéhradecký (18,3 %), Pardubický (11,2 %), Jihomoravský (10,7 %) a Liberecký (10,0 %). Vliv na pořadí má již zmíněná a.s. Nová Mosilana s účastí zahraničního kapitálu a s vysokou produktivitou práce, oproti jiným výrobním organizacím. Nejvyšší podíl na přidané hodnotě měl v roce 2003 Jihomoravský kraj (20,2 %) na druhém místě kraj Královéhradecký (16,8 %) a dále kraje Pardubický (11,1 %) a Ústecký (10,3 %) (graf 2.3) Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Po meziročním nárůstu cenového indexu textilních výrobků v roce 2001 o 1,9 % došlo v letech 2002 a 2003 k jeho poklesu. V roce 2004 cenový index odvětví textilního průmyslu vzrostl pouze o 0,5 %. K meziročnímu nárůstu cenových indexů došlo u všech skupin výrobků textilního průmyslu kromě výrobků SKP 17.1 textilní vlákna a příze, kde byl zaznamenán pokles o 1,1 %. Nejvýznamnější meziroční nárůst cenového indexu byl u výrobků SKP 17.7 pletené nebo háčkované výrobky o 2,4 %. U ostatních výrobků byl meziroční nárůst cenových indexů v intervalu od 0,4 % do 0,9 % (tabulka 2.2). Tabulka 2.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech meziroční index (%) 01/00 02/01 03/02 04/03 SKP ,2 93,4 99,7 98,9 SKP ,0 95,9 97,7 100,9 SKP 17.3 x x x x SKP ,4 103,2 95,6 100,7 SKP ,4 99,1 99,3 100,4 SKP ,7 100,3 99,1 100,6 SKP ,1 101,0 102,4 102,4 SKP ,9 97,5 98,6 100, Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 až 2004 názorně charakterizují tabulky a navazující graf 2.4. Z vývoje produkčních charakteristik v letech 2000 až 2004 vyplývá, že v textilním průmyslu došlo po nárůstu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb ve stálých cenách v roce 2001 o 7,4 % v dalších letech (v roce 2002 a 2003) k poklesu o 10,1 % a 1,1 %. Mírné oživení v roce 2004 se projevilo meziročním nárůstem tržeb o 0,5 % ve stálých cenách a 0,7 % v běžných cenách. Z hlediska oborů textilního průmyslu členěných dle převážně zpracovávané suroviny či použité technologie zpracování zaznamenal nejvyšší nárůst tržeb průmysl lýkových vláken a textilní technické produkce (o 3,8 %) a pletařský průmysl (o 2,4 %). Vývoj ukazatele v časové řadě byl zejména odrazem pohybu směnného kursu Koruny vůči Euro a situace na vnitřním trhu EU. Počet zaměstnanců se v hodnoceném období snižuje a oproti roku 2000 činil jejich pokles k více jak osob. Obdobný trend je v EU, kde mezi roky pokles počtu zaměstnanců v textilním odvětví dosahoval téměř 13 %. Příčinou byl především odliv výroby do zemí s nízkými mzdovými náklady a zvyšující se dovoz textilních a oděvních výrobků z třetích zemí a postupující liberalizace obchodu. 68

5 Tabulka 2.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. a ve s. c. v letech Výroba textilií a textilních výrobků (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , ,0 OKEČ , , , , ,0 OKEČ , , , , ,0 OKEČ , , , , ,0 OKEČ , , , , ,0 OKEČ ,3 886,6 819,2 697,9 618,0 OKEČ , , , , ,8 OKEČ , , , , ,8 meziroční index (b. c.) x 109,4 86,7 98,5 100,7 kumulovaný index (b. c.) 100,0 109,4 94,9 93,5 94,2 (mil. Kč) s. c * OKEČ , , , , ,3 OKEČ , , , , ,3 OKEČ , , , , ,5 OKEČ , , , , ,7 OKEČ , , , , ,7 OKEČ ,3 875,5 836,7 710,4 626,2 OKEČ , , , , ,7 OKEČ , , , , ,4 meziroční index (s. c.) x 107,4 89,9 98,9 100,5 kumulovaný index (s. c.) 100,0 107,4 96,6 95,5 95,9 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 2.4 Účetní přidaná hodnota v b. c. a ve s. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , ,1 OKEČ , , , , ,2 OKEČ , , , , ,6 OKEČ , , , , ,1 OKEČ , , , , ,9 OKEČ ,5 215,4 238,3 212,9 152,2 OKEČ , , , , ,5 OKEČ , , , , ,6 meziroční index (b. c.) x 110,9 88,0 103,2 99,2 kumulovaný index (b. c.) 100,0 110,9 97,5 100,6 99,8 (mil. Kč) s. c * OKEČ , , , , ,2 OKEČ , , , , ,3 OKEČ , , , , ,0 OKEČ , , , , ,8 OKEČ , , , , ,4 OKEČ ,5 201,6 221,8 193,7 164,0 OKEČ , , , ,9 939,5 OKEČ , , , , ,2 meziroční index (s. c.) x 104,4 89,0 104,5 102,2 kumulovaný index (s. c.) 100,0 104,4 92,9 97,1 99,2 * předběžná hodnota, stálé ceny roku

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 2.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osoby) * OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index x 99,6 91,2 91,3 90,0 kumulovaný index 100,0 99,6 90,9 83,0 74,7 * předběžná hodnota % % * * Počet zaměstnaných osob OKEČ 17 Tržby za VV a S OKEČ 17 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S ZP % * Účetní přidaná hodnota OKEČ 17 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Graf 2.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Z hodnocení vývoje ekonomických ukazatelů jednotlivých oborů vyplývá, že u většiny oborů došlo k poklesu výroby a tržeb a tím i k poklesu pracovníků. Výjimkou jsou obory 17.4 výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů a obor 17.5 výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů, kde došlo v období k nárůstu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb ve stálých cenách (o 36,5 % a 28,3 %), k nárůstu účetní přidané hodnoty ve stálých cenách (o 46,7 a 36,5 %) a u oboru 17.4 i k mírnému nárůstu počtu zaměstnanců o 0,7 %. Nárůst tržeb byl docílen nárůstem produktivity práce vyplývající z modernizace výroby a výrobkových inovací. Nejvyšší pokles tržeb v hodnoceném období byl naopak zaznamenán u výroby pletených a háčkovaných materiálů OKEČ 17.6 a u výroby pletených a háčkovaných výrobků OKEČ Z hlediska velikostního členění byl nejvýznamnější pokles tržeb v období 2000 až 2004 za prodej vlast- 70

7 Výroba textilií a textilních výrobků ních výrobků a služeb ve stálých cenách u organizací s 1000 a více zaměstnanci o 46,0 % a u výrobních jednotek s 0 až 9 zaměstnanci, kde pokles činil cca 30 %. Účetní přidaná hodnota ve stálých cenách vzrostla v roce 2004 oproti minulému roku o 2,2 %. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán u výroby ostatních textilních výrobků kromě oděvů OKEČ 17.5 (o 22,0 %). Významný pokles účetní přidané hodnoty byl zaznamenán u konečné úpravy textilií OKEČ 17.3 a výroby pletených a háčkovaných materiálů OKEČ 17.6 (o 15,3 % oproti roku 2003). Příčinou bylo snížení poptávky po hotových tkaninách a pokles kooperací. Z hlediska velikostního členění došlo k nárůstu přidané hodnoty ve velikostní skupině od 50 do 249 zaměstnanců, kde meziroční nárůst činil v roce 2004 cca 5,4 % a naopak u skupiny s a více zaměstnanci došlo v roce 2004 k poklesu účetní přidané hodnoty o 6,3 %. Úbytek zaměstnaných osob ve výrobě textilií a textilních výrobků v roce 2004 představoval více jak osob, přičemž nejvýznamnější pokles počtu zaměstnanců byl zaznamenán u organizací s a více zaměstnanci (o cca 11,4 %) a u výrobních jednotek s 10 až 49 zaměstnanci (o 10,3 %). K nárůstu počtu zaměstnanců nedošlo u žádné velikostní skupiny. Rychlejší pokles počtu zaměstnanců při stagnaci tržeb je podložen zvyšující se produktivitou práce vlivem restrukturalizačních procesů a omezování neefektivních výrob. Restrukturalizace výrobků směrem k výrobkům s vyšším podílem přidané hodnoty a novými užitnými a kvalitativními vlastnostmi neodpovídá však požadavkům na zvyšování konkurenceschopnosti. Změny, ke kterým dochází v textilním průmyslu, byly charakterizovány zejména: soustředěním výrob do provozů se zařízením s nejmenším opotřebením pro jejich maximální využití, přičemž některá rozhodnutí byla ovlivněna i potřebou vyřešit ekologické požadavky na výrobu, zajiš ováním pomocných a obslužných procesů organizacemi působícími mimo vlastní podnik, dotvářením vlastnické struktury podniků, jejich sdružováním či rozšiřováním kooperačních vazeb mezi podniky ve vlastním odvětví, ale i v návazných odvětvích často strategického významu označovaných jako high tech odvětví, vstupem zahraničního kapitálu do odvětví v roce 2004 byly organizace pod kontrolou zahraničního kapitálu zastoupeny 44 aktivními jednotkami se 100 a více zaměstnanci. Do budoucna se předpokládá rozvoj výrob zaměřených na výrobky technického a průmyslového zaměření, speciálních druhů výrobků pro účely ochrany zdraví a bezpečnosti, se specifickým určením apod. Nadále se očekává růst úlohy subdodávek pro high tech obory. Požadavky na začlenění konkurenceschopnosti výroby spojené s růstem produktivity práce vyvolají další pokles pracovníků. Vývoj nákladových ukazatelů charakterizují tabulky č. 2.6 a 2.7. Tabulka 2.6 Náklady celkem v b. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , ,3 OKEČ , , , , ,4 OKEČ , , , , ,8 OKEČ , , , , ,0 OKEČ , , , , ,8 OKEČ ,8 950,1 888,5 760,8 646,3 OKEČ , , , , ,6 OKEČ , , , , ,2 meziroční index (b. c.) x 108,0 89,5 94,3 98,3 kumulovaný index (b. c.) 100,0 108,0 96,7 91,2 89,6 * předběžná hodnota Z vývoje nákladových ukazatelů v letech v textilním odvětví OKEČ 17 vyplývá, že po nárůstu nákladů v roce 2001 vlivem zvýšené výroby došlo v následujících třech letech k jejich poklesu. V roce 2004 zaznamenal ukazatel celkových nákladů v běžných cenách meziroční snížení o 1,7 % a oproti roku 2000 snížení o více jak 10 %. Pokles celkových nákladů byl ovlivněn mírným poklesem produkce a u některých oborů se do snížení celkových nákladů promítly kursové vlivy, které příznivě působily na 71

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 2.7 Osobní náklady v b. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , ,9 OKEČ , , , , ,6 OKEČ ,6 808,0 857,4 822,9 810,5 OKEČ , , , , ,1 OKEČ , , , , ,4 OKEČ ,6 150,2 147,5 127,6 129,2 OKEČ , , , ,0 752,0 OKEČ , , , , ,7 meziroční index (b. c.) x1 08,9 95,2 95,9 94,6 kumulovaný index (b. c.) 100,0 108,9 103,6 99,4 94,0 * předběžná hodnota nákup surovin z dolarových oblastí. V roce 2004 se navíc projevil účinek soustře ování výroby a zvyšování efektivnosti. Relace mezi celkovými náklady a tržbami za vlastní výrobky a služby v b.c. představovala v roce 2004 cca 115,2 % a oproti roku 2000 klesla o 4,9 %. Nejvyšší snížení bylo zaznamenáno u oboru 17.5 o 13,5 %, nejvyšší nárůst naopak u oboru 17.3, a to o 25,9 %. Nepříznivý vývoj u tohoto oboru byl ovlivněn značným poklesem tržeb a růstem cen energie. Skladbu nákladů v textilním průmyslu v podnicích se 100 a více zaměstnanci v roce 2004 tvořila z 61,6 % výkonová spotřeba, z cca 16,8 % osobní náklady, z 6,0 % odpisy a z 15,6 % ostatní náklady. Nejvyšší podíl výkonové spotřeby na výkonech vykázaly obory 17.4 výroba konfekce kromě oděvů a 17.2 tkaní textilií. Podíl výkonové spotřeby na výkonech v podnicích se 100 a více zaměstnanci v roce 2001 činil 70,6 %, v roce 2004 se snížil na 69,4 %. Ve srovnání s rokem 2003 poklesly osobní náklady na zaměstnance v roce 2004 pouze u oboru OKEČ 17.7 výroby pletených a háčkovaných výrobků (o cca 11,9 %) a zhruba na stejné úrovni zůstaly u oboru OKEČ 17.5 výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů. Výsledky jsou u obou oborů podloženy odpovídajícím růstem produktivity práce. Naopak k nejvyšším nárůstům osobních nákladů na zaměstnance dochází u oboru OKEČ 17.4 výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů, kde rostly mzdové náklady nejvíce vzhledem k tomu, že úroveň měsíčních mezd je hluboce pod průměrem textilního průmyslu. Průměrná měsíční mzda v odvětví textilního průmyslu činila u organizací s 20 a více zaměstnanci Kč, což je 73 % průměrné mzdy zpracovatelského průmyslu Produktivita práce a osobní náklady Vývoj v oblasti poměrových a podílových ukazatelů charakterizují tabulky 2.8 a 2.9 a graf 2.5. Z vývoje produktivity práce z účetní přidané hodnoty ve stálých cenách v letech v odvětví textilního průmyslu OKEČ 17 je zřejmá vzestupná tendence. Za toto období vzrostla produktivita práce na zaměstnance v běžných cenách o 33,6 % a ve stálých cenách o 32,9 %. Nejvyšší produktivita byla v roce 2004 docílena u oboru výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů OKEČ 17.5 (ve stálých cenách index 180,8 oproti roku 2000), což koresponduje s rozvojem sofistikovaných výrob. Významný nárůst produktivity práce ve stálých cenách v hodnoceném období zaznamenal také obor výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů OKEČ 17.4 (o 45,6 %). Příznivě působil nárůst produkce výrobků pro technické užití. K poklesu produktivity došlo pouze ve výrobě pletených a háčkovaných materiálů OKEČ 17.6 (ve stálých cenách index 89,5 oproti roku 2000) způsobenému módními vlivy a recesí na západoevropských trzích. Vývoj podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v běžných cenách ve výrobě textilií a textilních výrobků je příznivý a vykazuje od roku 2000 do roku 2004 klesající trend. Výjimkou je rok 2002, který byl ovlivněn recesí výroby způsobenou postižením velkých závodů živelnou povodní zejména v oborech výroba pletených a háčkovaných výrobků, tkaní textilií a úprava a spřádání textilních vláken. Nárůst ovlivnil především pletařský a vlnařský obor vyplácením mezd při prostojích způsobených následnými 72

9 Výroba textilií a textilních výrobků opravami či výměnou výrobního zařízení. V roce 2004 došlo oproti předešlému roku ke snížení podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě o 4,6 % v souvislosti s oživením výroby a příznivější situací na trhu s textilními výrobky. Nárůst podílu u oboru konečná úprava textilií OKEČ 17.3 (o 18,8 %) ovlivnilo nevytížení výrobních kapacit úpraven s poklesem zájmu o hotové tkaniny. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty ve stálých cenách v roce 2004 dosažená v textilním odvětví činila cca 72,1 % průměrné produktivity zpracovatelského průmyslu a podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě přesahoval průměr zpracovatelského průmyslu o 18,6 %. Odvětví textilního průmyslu jako celek nepatří k energeticky náročným odvětvím. Nejvyšší energetickou náročnost vykazuje obor konečná úprava textilií OKEČ 17.3, kde jsou textiliím aplikovány mokrou cestou speciální úpravy. Tabulka 2.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b. c. a ve s. c. v letech (tis. Kč/pracovníka) b. c * OKEČ ,9 273,8 248,8 324,3 331,3 OKEČ ,7 306,6 281,6 317,7 341,9 OKEČ ,4 287,7 306,9 315,1 281,9 OKEČ ,8 224,3 220,7 230,5 259,1 OKEČ ,6 289,6 329,1 385,4 463,4 OKEČ ,1 216,9 282,0 305,8 284,0 OKEČ ,3 183,6 150,6 167,9 188,1 OKEČ ,7 271,2 261,5 295,5 325,7 meziroční index (b. c.) x 111,3 96,4 113,0 110,2 kumulovaný index (b. c.) 100,0 111,3 107,3 121,3 133,6 (tis. Kč/pracovníka) s. c * OKEČ ,9 254,6 246,8 321,3 346,1 OKEČ ,7 285,3 266,6 307,8 340,8 OKEČ ,4 259,6 281,7 301,7 276,2 OKEČ ,8 217,6 217,6 227,3 266,1 OKEČ ,6 281,0 314,7 369,8 456,8 OKEČ ,1 203,0 262,5 278,1 263,1 OKEČ ,3 173,8 136,5 150,6 165,2 OKEČ ,7 255,4 249,2 285,2 323,8 meziroční index (s. c.) x 104,8 97,6 114,4 113,5 kumulovaný index (s. c.) 100,0 104,8 102,3 117,0 132,9 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 2.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech ( ) * OKEČ ,602 0,635 0,776 0,621 0,631 OKEČ ,625 0,599 0,691 0,645 0,636 OKEČ ,596 0,632 0,623 0,623 0,741 OKEČ ,717 0,667 0,686 0,687 0,710 OKEČ ,577 0,581 0,521 0,481 0,402 OKEČ ,523 0,697 0,619 0,599 0,730 OKEČ ,841 0,767 0,957 0,894 0,703 OKEČ 17 0,636 0,625 0,676 0,628 0,599 * předběžná hodnota V období od roku 2000 do roku 2004 ukončilo v odvětví textilního průmyslu činnost prohlášením konkursu nebo likvidace 63 podniků, které zaměstnávaly pracovníků, což představuje 4,3 % z počtu subjektů zpracovatelského průmyslu a 4,5 % z počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu. 73

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 140 % % * * Produktivita práce z účetní PH OKEČ 17 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 17 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 2.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Vývoj vývozu a dovozu v letech 2000 až 2004, popsaný v tabulce 2.10, zahrnuje údaje celkového zahraničního obchodu, včetně kooperací, reexportů a obchodního zboží. Tabulka dokládá, že vývoz textilních výrobků v roce 2001 oproti roku 2000 vzrostl o 9,5 %, zatímco v dalším roce zaznamenal meziroční pokles o 11,1 %. Tento stav byl způsoben především kursovými vlivy a recesí na trhu EU. V roce 2003 a 2004 došlo k nárůstu meziročního indexu celkového vývozu o 4,6 a 9,4 %. Ke zvýšení vývozu v roce 2004 došlo zejména u pletených nebo háčkovaných výrobků (SKP 17.7), textilních vláken a přízí (SKP 17.1) a ostatních textilních výrobků kromě oděvů (SKP 17.5). Průměrná kg vývozní cena výrobků textilního průmyslu poklesla v roce 2004 o 2,3 %, vlivem tlaku asijské konkurence nejvíce u bavlnářských tkanin. Naopak více než dvojnásobný nárůst kg ceny byl u pulovrů, svetrů, vest pletených nebo háčkovaných SKP 17.72, podíl vývozu výrobků této položky ve hmotném vyjádření na celkovém vývozu představoval však pouze cca 0,4 %. Ve vývozu se počínají uplatňovat výrobky s vyšší přidanou hodnotou a specifického užití. V roce 2004 byl zaznamenán nárůst celkového dovozu textilních výrobků oproti roku 2003 o 12,1 %. Nejvíce vzrostly dovozy u pletených a háčkovaných výrobků SKP 17.7 (o 96,8 %), a textilních konfekčních výrobků kromě oděvů SKP 17.4 (o 40,8 %) zejména z asijských zemí. K poklesu dovozu došlo jen u pletených nebo háčkovaných textilií (o 11,2 %). Průměrná kg cena celkového dovozu poklesla meziročně o 44,3 %, což ovlivnila změna struktury dovozu a situace v oblasti nabídky a poptávky. Nejvíce poklesla kg cena u ostatních textilních výrobků SKP o 61,4 % a textilních tkanin SKP 17.2 o 56,6 %, to bylo ovlivněno zejména vlivem poklesu cen bavlnářských tkanin. Více než dvojnásobně vzrostla kg dovozní cena u pulovrů, svetrů, vest a podobných pletených nebo háčkovaných výrobků SKP 17.72, přičemž např. dovozní cena triček a vrchních tílek z nečlenských zemí EU se zvýšila o 32,4 %. U motouzů, šňůr, lan, provazů a sí ovaných výrobků SKP došlo k nárůstu kg dovozní ceny o 33,7 %. Saldo celkového zahraničního obchodu s textilními výrobky v roce 2004 bylo aktivní a dosáhlo více jak 3,7 mld. Kč. Oproti roku 2003 však kleslo o 17,2 %. Záporné saldo zahraničního obchodu trvale vykazují ostatní textilní výrobky kromě oděvů SKP 17.5 a textilie pletené a háčkované SKP V těchto skupinách výrobků se dováží zejména speciální druhy produktů s vysokou cenou určené pro výrobní spotřebu. Vývoj zahraničního obchodu v roce 2004 byl ovlivněn mimo jiné vstupem ČR do EU. Ten se projevil změnami ve vykazování statistiky zahraničního obchodu, zjednodušením celního řízení a rozvojem spolupráce výrobních podniků v EU a odvětvových asociací. Na vývoj zahraničního obchodu měly vliv i přesuny výroby z některých členských zemí EU s vyššími náklady do ČR. 74

11 Výroba textilií a textilních výrobků Tabulka 2.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , ,5 SKP , , , , ,4 SKP 17.3 x x x x x SKP , , , , ,8 SKP , , , , ,8 SKP , , , , ,9 SKP , , , , ,9 SKP , , , , ,3 meziroční index x 109,5 88,9 104,6 109,4 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , ,9 SKP , , , , ,8 SKP 17.3 x x x x x SKP , , , , ,6 SKP , , , , ,7 SKP , , , , ,6 SKP , , , , ,8 SKP , , , , ,4 meziroční index x 104,7 96,7 99,7 112,1 Saldo (mil. Kč) SKP SKP ,1 566,2 453, , ,6 SKP , , , , ,6 SKP 17.3 x x x x x SKP , , , , ,2 SKP , , , , ,9 SKP , , , , ,7 SKP ,9 115,3 348,5 351,7 884,9 SKP , , , , ,9 Pramen: ČSÚ Exportní výkonnost výrobků textilního průmyslu v letech stagnovala, od roku 2003 mírně roste. V roce 2004 činila 54,3 %. Penetrace výrobků textilního průmyslu v časovém intervalu od roku 2000 do roku 2004 trvale klesá, v roce 2004 dosáhla výše 21,7 %. K byla ukončena platnost Dohody a textilu a ošacení WTO a byl dokončen proces liberalizace obchodu s výrobky textilního průmyslu, který byl zahájen v roce Liberalizace trhu ještě zvýšila náročnost konkurenčního prostředí pro řadu textilních výrobků na světových trzích. V textilním průmyslu zaujímá vývoz k aktivnímu zušlechtění významnou část vývozu. Podíl aktivního zušlech ovacího styku na vývozu od roku 2001 trvale klesá, v roce 2004 činil 26,1 %. Příčinou je odliv práce ve mzdě do zemí s nižšími náklady, který bude zřejmě pokračovat i v dalším období. Nejmenší podíl aktivního zušlech ovacího styku na vývozu měla v roce 2004 skupina ostatních textilních výrobků kromě oděvů SKP ,6 % a podíl aktivního zušlech ovacího styku na obratu 3,7 %. Přesunu výroby do zemí s nižšími náklady začínají využívat i české subjekty, což je patrné z údajů pasivního zušlech ovacího styku na vývozu, kde např. u skupiny pletených nebo háčkovaných textilií dosáhl v roce 2004 podíl na vývozu 28,6 % a na obratu 16,2 %. 75

12 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2004 Ostatní 21 % V. Británie 3 % Belgie 3 % Francie 4 % Rakousko 5 % Polsko 6 % Slovensko 7 % Itálie 11 % Německo 40 % Dovozní teritoria v roce 2004 Ostatní 24 % Turecko 3 % Rakousko Čína 3 % 3 % Francie 4 % V. Británie 4 % Belgie 5 % Itálie 11 % Německo 43 % Graf 2.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2004 SKP 17 Největší podíl v zahraničním obchodu s textilními výrobky zaujímá výměna se zeměmi EU. Zemí s největším zahraničně obchodním obratem v roce 2004 bylo Německo (cca 41,7 mld. Kč), kam bylo vyvezeno zboží za více jak 20,6 mld. Kč. Druhým nejvýznamnějším partnerem byla Itálie s obratem obchodu 11,4 mld. Kč, přičemž vývoz na italský trh představoval hodnotu textilních výrobků za necelých 5,9 mld. Kč. Z hlediska vývozu bylo na třetím místě v pořadí Slovensko, následovalo Polsko a Rakousko. Na straně dovozu bylo v roce 2004 nejvíce výrobků textilního průmyslu dovezeno z Německa (cca 43 %) v celkové hodnotě více cca 21,1 mld. Kč, následované Itálií, která vyvezla na trh ČR textilní výrobky v hodnotě více než 5,5 mld. Kč. Vstupem ČR do EU se přímý vývoz výrobků textilního průmyslu v roce 2004 v porovnání se stejným obdobím roku 2003 zvýšil do zemí EU (25) o 15,1 % a jeho podíl na celkovém přímém vývozu ve sledovaném období činil 84 %. Průměrná kg cena však v hodnoceném období poklesla o 3,2 %. Mírný pokles vývozní kg ceny do EU byl ovlivněn kursovými vlivy a vysokou konkurencí na náročných evropských trzích v oblasti standardních výrobků. Mezi nejvýznamnější vývozní skupiny textilních výrobků dle dvoumístného HS celní nomenklatury patřily v roce 2004 HS 51 vlnařské výrobky, výrobky na bázi chemických střížových vláken a chemických nekonečných vláken (HS 54 a HS 55). Je patrné, že u těchto výrobkových skupin získávají na významu sortimenty, kde jsou významnější zahraniční investice, např. v oblasti vlnařské výroby nebo výrobkové skupiny s vyšším podílem aplikací v technické oblasti. Naopak vzhledem k sílící konkurenci asijských zemí výrazně poklesl význam výrobkové skupiny HS 52 na bázi bavlny. V období od do se oproti stejnému období předešlého roku zvýšily přímé dovozy výrobků textilního průmyslu z EU o více než 36 %. Významné byly přímé dovozy koberců (HS 57.03), jejichž výroba v ČR byla již prakticky ukončena, vlnařských poloproduktů (HS 5105) v nízkých ceno- 76

13 Výroba textilií a textilních výrobků vých relacích a dovozy technických textilních výrobků (HS 55 a 56). Kg cena poklesla o necelých 16 %, což je výraznější pokles než u kg vývozní ceny. Pokles dovozních kg cen byl ovlivněn částečně změnou struktury přímých dovozů a situací v oblasti nabídky a poptávky. Přímý dovoz výrobků textilního průmyslu z EU do ČR činil 81 % z celkového přímého dovozu textilních výrobků v hodnoceném období. Do nečlenských zemí EU směřuje z ČR cca 16 % přímých vývozů výrobků textilního průmyslu a do ČR je dováženo z nečlenských zemí 19 % výrobků. Z teritorií mimo EU byly výrobky textilního průmyslu umís ovány ve sledovaném období nejvíce do Turecka, USA, Ruska, Švýcarska a dále do Rumunska, Chorvatska, Srbska a Černé Hory. Z nečlenských zemí jsou do ČR dováženy nejvíce suroviny pro textilní výrobu, bavlnářské příze, prádlo ložní, stolní, toaletní a kuchyňské, textilie kordové pneumatikové z nití vysokopevnostních a netkané textilie Tuzemská spotřeba Vývoj tuzemské spotřeby výrobků v letech 2000 až 2004 je patrný z tabulky č Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 2.11 Tuzemská spotřeba v b. c. výrobků SKP 17 v letech (mil. Kč) b. c SKP , , , , ,0 SKP , , , , ,0 SKP 17.3 x x x x x SKP , , , , ,5 SKP , , , , ,8 SKP , , , , ,1 SKP , , , , ,9 SKP , , , , ,2 meziroční index (b. c.) x 102,0 94,2 94,7 102,1 kumulovaný index (b. c.) 100,0 102,0 96,1 91,0 92,9, pozn. změna metodiky výpočtu Tuzemská spotřeba výrobků textilního průmyslu v b.c. v roce 2004 oproti roku 2003 vzrostla o 2,1 %. Růst tuzemské spotřeby nebyl ve všech odvětvích rovnoměrný. Významně vzrostla tuzemská spotřeba textilních konfekčních výrobků kromě oděvů (SKP 17.4) o 16,3 %, s nárůstem dovozu standardních výrobků ze zemí s nižšími náklady a ostatních textilních výrobků kromě oděvů (SKP 17.5) o 6,2 %, což je v souladu s růstem produkce o více než 10 %. Naopak k nejvýznamnějšímu poklesu tuzemské spotřeby došlo u textilií pletených nebo háčkovaných (SKP 17.6) o 20 % meziročně a o 47,4 % v porovnání s rokem Tento vysoký pokles tuzemské spotřeby byl ovlivněn módními vlivy a růstem dovozu hotových pletených výrobků Investice Hmotné investice v odvětví textilního průmyslu dosáhly v roce 2004 cca 3 mld. Kč (což je oproti roku 2003 pokles o 9,3 %), z toho investice do strojního zařízení činily cca 2,4 mld. Kč. Výše investic do strojů a zařízení neodpovídá potřebám restrukturalizace výroby a zavádění nových technologií. V odvětví textilního průmyslu odepsanost dlouhodobého hmotného majetku v roce 2004 oproti předešlému roku vzrostla o 1,4 % a představovala hodnotu 67,4 %. Nejvyšší odepsanost byla v pletařském průmyslu (73,7 %) s poklesem oproti roku 2003 o 0,6 %, nejnižší pak ve vlnařském průmyslu (60,5 %). Přesto i zde oproti roku 2003 došlo k vysokému nárůstu odepsanosti o 4,4 %. Pouze ve vlnařském a bavlnářském průmyslu byla odepsanost strojního zařízení nižší než průměr odepsanosti strojního zaří- 77

14 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU zení v textilním průmyslu. Dle technologického členění byla nejnižší odepsanost dlouhodobého hmotného majetku 49,9 % v přádelnách vlnařského průmyslu, nejvyšší ve lnářských přádelnách 87,9 %. Na podporu zavádění, rozšiřování či modernizaci výroby mohou výrobní subjekty využít podpory zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách v platném znění. Druhá novela tohoto zákona nabyla účinnosti vstupem ČR do EU. V novele byl snížen limit minimální investice z 350 miliónů Kč na 200 mil. Kč a sjednocena doba pro poskytování slevy na daních na 10 let. Zákona o investičních pobídkách využilo do celkem 10 společností textilního průmyslu, které investovali 235 mil. USD a bylo vytvořeno nových pracovních míst Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic textilního průmyslu v časové řadě uvádí tabulka 2.12 a graf 2.7. Tabulka 2.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 17 (v mil. CZK) k k k k Stav zahraničních investic v ČR , , , ,8 Stav tuzemských investic v zahraničí 87,5 49,9 124,7 75,6 Pramen: ČNB 170 % % Přímé zahraniční investice OKEČ 17 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 17 Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 2.7 Tuzemské a zahraniční investice O odvětví textilního průmyslu je ze strany zahraničních investorů zájem. Důvodem jsou nízké výrobní náklady, blízkost vyspělých trhů a kvalifikované pracovní síly. V roce 2004 byly organizace pod zahraniční kontrolou (se 100 a více zaměstnanci) zastoupeny 44 aktivními jednotkami, což představuje téměř 40 % z celkového počtu aktivních jednotek. Společnosti pod zahraniční kontrolou se podílely 38,6 % na výkonech organizací textilního průmyslu se 100 a více zaměstnanci a 36,5 % na účetní přidané hodnotě Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost V důsledku ukončení platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO a odstranění množstevních omezení mezi členskými státy WTO (od ) došlo k zostření konkurence na světových trzích. Rostoucí konkurence je patrná i z vývoje kg cen přímého vývozu a dovozu, kde došlo k rychlejšímu nárůstu dovozních cen textilních výrobků před vývozními. I v prostředí zostřené konkurence se daří společnostem textilního průmyslu umís ovat své výrobky na náročných světových trzích a udržovat si svoji pozici. Růstu konkurence se snaží výrobci čelit zaváděním nových technologií, speciálních druhů výrobků, výrobků s novými užitnými vlastnostmi (např. textilie s permanentní protiklíš ovou úpravou, výrobky pro náhradu kůže při popáleninách na bázi nanotechnologií, cévní náhrady atd). 78

15 Výroba textilií a textilních výrobků Při porovnání výsledků textilního průmyslu ČR za rok 2002 s Rakouskem a Německem lze konstatovat, že podíl zaměstnanosti textilního průmyslu na zpracovatelském průmyslu ČR činil 2,9 % a je na úrovni Rakouska (3,3 %). V Německu činí podíl odvětví na zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu pouze 1,8 %. Meziroční pokles tržeb (na bázi hodnotového vyjádření) textilního průmyslu ČR v roce 2002 o 3,8 % byl mírnější než v Německu, kde ve sledovaném období dosáhl pokles výše 6,7 %. V roce 2003 podle předběžných výsledků poklesla hodnota prodeje v Německu oproti minulému roku o více než 20 % a zaměstnanost o 8,5 %, tj. pokles o zaměstnanců/rok na celkových 102,1 tisíce zaměstnanců. Pro srovnání v ČR v roce 2003 vzrostla hodnota prodeje textilních výrobků ve stálých cenách o 1,4 % a zaměstnanost poklesla o 7,1 %, tj. pokles o cca zaměstnanců/rok na 58,2 tisíce zaměstnanců. V zemích EU 15 činil v roce 2003 poměr mezi vývozem a dovozem v hodnotovém vyjádření 140,6 %, v roce 2000 pak činil podíl 130,5 %. V České republice byl v roce 2003 podíl textilního a oděvního průmyslu mezi vývozem a dovozem 110,2 % a v roce 2000 cca 109,2 %. Dočasnou výhodou ČR jsou relativně nízké náklady ceny práce. V roce 2002 podle pramene Melliand International (č. 6/2003) činily osobní hodinové náklady v textilním průmyslu v ČR 2,36 USD, v Německu 21,18 USD, v Rakousku 19,01 USD. Na konkurenceschopnost kromě mzdových nákladů působí další vlivy jako např. směnné kursy (včetně dotací a veřejných subvencí), ceny energií, materiálových vstupů atd. Další faktory jsou módní aspekty, kvalita, služby atd. Na druhé straně textilní průmysl vyžaduje vyšší kapitálovou náročnost s ohledem na potřebu dosahování vyšší produktivity zařízení a rostoucí automatizaci, která významně působí na cenu práce. Podíl dosažené přidané hodnoty na osobních nákladech je vedle produktivity práce a docilovaných kilogramových cen jeden z hlavních ukazatelů konkurenceschopnosti. Při porovnání tohoto ukazatele u nejperspektivnějšího oboru textilního průmyslu, jakým je obor 17.5 výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů, kde podíl přidané hodnoty a osobních nákladů v ČR vzrostl ze 173,3 % v roce 2000 na 248,6 % v roce V Itálii v roce 2000 činil tento podíl 188,1 % a v Belgii 163 %. V Německu vzhledem k vysokým osobním nákladům byl tento podíl pouze 138,5 %. Německé podniky se proto snaží vymístit pracovně intenzivní procesy do levnějších zemí. Tabulka 2.13 Vývoj exportu do zemí EU v letech výrobků SKP 17 (tis. EUR, %) z CEFTA meziroční index x 130,7 104,7 102,7 z toho z ČR meziroční index x 130,7 103,1 104,8 Pramen: EUROSTAT Jak vyplývá z tabulky 2.13, v konkurenčním srovnání si textilní průmysl ČR jako celek udržuje v celé časové řadě v rámci CEFTA svoji pozici. Vývoz z ČR do EU činil v roce 2003 více jak 1,1 mld. EUR, což je oproti roku 2002 nárůst o 4,8 %. Tempo meziročního nárůstu vývozu z ČR do EU předběhlo meziroční nárůst ostatních zemí CEFTA, který činil 102,7 %. Odvětví textilního průmyslu v malé míře zatěžuje životní prostředí odpady z výrobních činností, v rámci modernizací jsou zaváděny technologie šetrné k životnímu prostředí. Podíl vratných odpadů zpracovaných ve vlastní produkci se v roce 2004 meziročně zvýšil o více než 23 %, přesto však odpady k fyzické likvidaci činily 41,2 %. I když konkurenceschopnost textilního průmyslu v letech zaznamenala mírné známky zlepšení v růstu produktivity práce i v poklesu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě, je proces jejího zvyšování a restrukturalizace výroby se zvýšením podílu přidané hodnoty na výrobku nedostatečný. Investiční aktivita byla nízká, s ohledem na nedostatečné kapitálové možnosti, a odepsanost dlouhodobého hmotného majetku se zvýšila. Investice do strojního zařízení jsou na nízké úrovni a neodpovídají potřebám restrukturalizace výroby a zavádění nových technologií. Přestože v posledním období proběhlo v textilním průmyslu několik významných modernizačních akcí s podporou investičních pobídek, a to nejen u organizací pod kontrolou zahraničního kapitálu, ale i u domácích investorů, je investiční aktivita v českém textilním průmyslu oproti investiční aktivitě v zemích EU nízká. Výdaje na vývoj a výzkum jsou v odvětví nedostatečné. V odvětví působí 4 významné instituce orientované na výzkum a inovace: 79

16 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU VÚB a.s. Ústí nad Orlicí, který se zabývá aplikačním výzkumem, vývojem textilních technologií a textilních strojů, poskytuje odborné poradenství a zabývá se informačními službami; INOTEX, s.r.o. Dvůr Králové nad Labem, který se zabývá inovacemi a transferem technologií pro textilní zušlech ovny; SPOLSIN, s.r.o. Česká Třebová, který se zabývá výzkumem a vývojem aplikací chemických vláken do speciálních technických textilií, textilií pro ochranné oděvy dresoviny, apod.; Technická univerzita v Liberci, kde byla vyvinuta unikátní technologie na výrobu nanovláken. Podle údajů Resortního statistického zjiš ování MPO vynaložily v roce 2004 společnosti textilního průmyslu s 20 a více zaměstnanci na vývoj a výzkum celkem 124,4 mil.kč, což je o 12,6 % více než v roce Inovační schopnost odvětví je velmi nízká. Z údajů Českého statistického úřadu, který provedl zjiš ování technických inovací v ČR vyplývá, že textilní a kožedělný průmysl má nejmenší podíl inovací z celého zpracovatelského průmyslu (20 %). Podniky z ekonomického hlediska přisuzují nejvyšší důležitost spíše inovacím nižších řádů spojenou s okamžitou reakcí na trhu. Podíl inovujích podniků v ČR je výrazně nižší než u členských zemí bývalé EU (15). V počtu inovací je ČR pod průměrem těchto zemí. Prioritou pro rozvoj odvětví je přechod na výrobky s vyšším podílem přidané hodnoty, při využití inovačního potenciálu, s posilováním realizace výsledků vědy a výzkumu ve výrobě a vzájemná spolupráce při výzkumu orientovaném na zavádění nových technologií a výrobků zejména na: pokrokové textilní technologie, technické textilie, módní a funkční oděvy, technické a průmyslové oděvy. V souvislosti se zaváděním inovací vyšších řádů do výroby bude nutné změnit systém vzdělávání pracovníků, využívat přeshraniční spolupráci a vytvářet sítě výzkumných úkolů a kooperací při výzkumu, zavádět nejlepší výrobní praxe apod Shrnutí a perspektivy odvětví Pro textilní a oděvní (T/O) průmysl platí 5 specifických směrnic ES: Směrnice 96/74/ES o názvech textilií včetně 2 novelizujících směrnic 97/37/ES a 2004/34/ES, kterými se přizpůsobují technickému pokroku přílohy I a II výše uvedené směrnice (přílohy jsou doplněny o nově vyvinuté druhy textilních vláken : aramid, polyimid, lyocel a polylaktid); Směrnice 96/73/ES o kvantitativní analýze dvousložkových směsí textilních vláken; Směrnice 73/44/EHS o kvantitativní analýze třísložkových směsí textilních vláken. Směrnice jsou zapracovány v zákoně č. 634/1992 Sb., v platném znění, o ochraně spotřebitele a ve vyhláškách MPO k tomuto zákonu: č. 92/1999 Sb., kterou se stanoví způsob označování textilních výrobků údaji o složení materiálu včetně novely, která je uvedena ve vyhlášce č. 9/2005 Sb, kterou se mění vyhláška č. 92/1999 Sb.; č. 93/1999 Sb., kterou se stanoví postupy pro kvantitativní analýzu dvousložkových směsí textilních vláken; č. 94/1999 Sb., kterou se stanoví postupy pro kvantitativní analýzu třísložkových směsí textilních vláken. Největší význam má směrnice 96/74/ES, která se vztahuje k názvům textilních vláken a označování T/O výrobků materiálovým složením. Výše uvedenými předpisy je v rámci EU zajištěna shodná ochrana spotřebitele před klamavým označováním údaji o materiálovém složení T/O výrobků. Označování materiálovým složením přispívá rovněž ke zvyšování jeho informovanosti. 80

17 Výroba textilií a textilních výrobků Jen malá část výrobků T/O průmyslu spadá do regulované sféry a podléhá ustanovení zákona č. 22/ 1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o technických požadavcích na výrobky a na něho navazujících nařízení vlády, ve kterých jsou zapracovány příslušné směrnice ES tzv. nového přístupu. Závazné prokazování shody u T/O výrobků není stanoveno mimo výrobků, které by při uvádění na trh mohly ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob. Jedná se o následující T/O výrobky: hračky z textilních materiálů dle nařízení vlády č. 19/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky, textilní osobní ochranné prostředky (OOP) pro ochranu těla, hlavy, rukou a nohou dle nařízení vlády č. 21/2003 Sb., textilních podlahovin (pokud jsou součástí staveb), geotextilií a geosyntetik, textilních tepelně a zvukově izolačních materiálů dle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., o technických požadavcích na stavební výrobky, textilních zdravotnických prostředků dle nařízení vlády č. 336/2004 Sb. V ostatních členských zemí EU prokazování shody u jiných textilních výrobků není rovněž zavedeno. Na odvětví má dopad i směrnice 76/769/EHS vztahující se k omezení při uvádění na trh a používání nebezpečných chemických látek a přípravků, ve znění pozdějších předpisů, která je v ČR zapracována do zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a na něho navazujících prováděcích předpisech. Stanoví látky, které nesmí být použity k úpravě textilních výrobků určených pro styk s pokožkou. Na T/O průmysl má dále dopad i legislativa z oblasti životního prostředí. A již jde o složkové zákony, které stanoví emisní limity znečiš ujících látek do ovzduší, vod, předpisy týkající se nakládání s odpady apod. V této souvislosti je možné upozornit i na zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), ve kterém je zapracována směrnice 96/61/ES a na něho navazující prováděcí předpisy. Podniky, které pod režim zákona náleží mají povinnost vlastnit integrované povolení a v souladu s ním provozovat svoji činnost. Nejdůležitější částí vydaného integrovaného povolení jsou přesně definované závazné podmínky provozu, na jejichž vypracování se podílí sám provozovatel zařízení. Závazné podmínky provozu, zvláště pak emisní limity uvedené v integrovaném povolení jsou stanoveny na základě nejlepších dostupných technik (BAT). V textilním průmyslu se režim výše uvedeného zákona týká cca 15 podniků. I v letošním roce pokračují práce na nové chemické legislativě ES tzv. systému REACH tj. jednotný integrovaný systém registrace, hodnocení a autorizace chemikálií. Cílem je přenést zodpovědnost za bezpečné používání chemických látek na jednotlivá průmyslová odvětví, omezit výrobu a používání velmi nebezpečných látek a zaměřit se na možnosti použití náhradních látek. Legislativa REACH má přispět k ekologizaci výroby a výrobků v EU, která však bude znamenat vícenáklady pro výrobce i uživatele některých chemických látek. Připravovaná legislativa bude mít dopad i na T/O průmysl. Na vývoj odvětví bude významně působit: liberalizace obchodu od 1. ledna 2005 došlo k liberalizaci obchodu s textilními a oděvními výrobky v důsledku ukončení platnosti Dohody o textilu a ošacení (ATC) Světové obchodní organizace (WTO) a odstranění množstevních omezení mezi členskými státy WTO, což vyvolalo obavy o budoucnost textilního a oděvního průmyslu jak v ČR tak v EU. EU věnuje odvětví textilního a oděvního průmyslu zvýšenou pozornost. V roce 2004 byla založena Skupina na vysoké úrovni pro textil (THLG), výsledkem jejíž práce byla doporučení formulovaná v dokumentu Výzva roku Na tato doporučení reagovala Evropská komise publikováním dokumentu Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Textil a oděvy po roce 2005 doporučení THLG (Sdělení), který rozpracovává 7 opatření, která bude Evropská komise pro podporu rozvoje konkurenceschopnosti textilního a oděvního průmyslu v budoucnosti prosazovat v rámci meziodvětvových programů. Se speciálním odvětvovým programem Evropská komise nepočítá; schopnost vyrábět nové druhy výrobků vyšší generace s rychlým zaváděním výsledků výzkumu a vyšších řádů inovací; schopnost umístit výrobky na trzích i mimo vnitřní trh EU; přístup podniků k informačním a komunikačním technologiím, databázím nejlepších výrobních praxí; schopnost využívat účelně podpor poskytovaných průmyslu prostřednictvím státního rozpočtu a ze 81

18 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU strukturálních fondů EU. Konkrétně se jedná o programy Operačního programu průmyslu a podnikání, programy na podporu výzkumu a vývoje, investičních pobídek atd. Vzhledem k situaci na trhu je hlavní prioritou odvětví pro další období výrobková inovace a zavádění nových druhů výrobků s vyšším podílem přidané hodnoty nového zaměření, specifických užitných vlastností a vysoké kvality s odpovídajícím servisem. Takové výrobky mohou vzniknout v dohledné době pouze vzájemným propojením výrobců s vědecko výzkumnou základnou, sítí dodavatelů a návazných odvětví nebo distributorů. 82