Bohumil Plánský a kol. Krnov. město královského nástroje. Jägerndorf. die Stadt des königlichen Instrumentes

Krnov město královského nástroje Jägerndorf die Stadt des königlichen Instrumentes Bohumil Plánský a kol.

Varhany, to je vlastně moře kubíků dřeva, živý les píš al, kterým varhanář vdechl hlas a řezbář zhotovil šat. Prof. Antonín Schindler Die Orgeln, das sind eigentlich viele Kubikmeter Holz, ein lebender Wald mit Pfeifwerk, dem der Orgelbauer die Stimme eingehaucht und der Holzschnitzer das Kleid gefertigt hat. Prof. Antonín Schindler

Krnov město královského nástroje Jägerndorf die Stadt des königlichen Instrumentes Bohumil Plánský a kol.

Město Krnov, 2007/Stadt Krnov, 2007 Autoři textů/autoren: Ing. Bohumil Plánský, PhDr. Petr Koukal, doc. PhDr. Karel Boženek, Ph. D., Mgr. Petr Lyko, Mgr. Vladimír Blucha, Mgr. Pavel Petr, Svatopluk Ručka, Ing. Jana Kypúsová, Miroslav Mitura Autoři fotografií/fotografien: Luděk Wünsch, Ing. Bohumil Plánský, PhDr. Petr Koukal, Rostislav Balner Odborní poradci/fachberater: Zdeněk Světlík, prof. Antonín Schindler, dr. h. c. Redakčně připravili/redaktionell aufbereitet von: Mgr. Eva Marková, Rostislav Balner, Svatopluk Ručka Design: Martin Feikus Tisk/Druck: Retis, s. r. o., Krnov Vydalo Město Krnov, 2007./Herausgegeben von der Stadt Krnov, 2007. Vydání první/erste Ausgabe. Tento projekt je spolufinancován z rozpočtu Moravskoslezského kraje. Dieses Projekt ist von dem Etat der mährisch-schlesischen Region mitfinanziert. ISBN 978-80-254-0429-4

6 Úvod Einleitung 7 Úvod Einleitung

8 Úvod Einleitung 9 Úvodem Einleitungswort Krnovské varhanářství je fenomén, jež má v tomto oboru jen těžko srovnání s jinými regiony. Jsou dochovány údaje, které dokládají varhanářské aktivity z období okolo roku 1600-1665. Nejedná se tedy o fenomén, který zde vznikl zhruba před 130 lety, jak se veřejnost často domnívá. Kořeny tohoto řemeslného umění na Krnovsku pochází mj. z mnohem staršího slezského varhanářství. Skutečnost, že se zde tento obor dochoval až do dnešních dnů, je tedy dílem generací minulých i současných. K přerušení tradice trvající více než 340 let nedošlo také díky tomu, že po druhé světové válce zůstali pracovat v tehdejší Továrně na varhany v Krnově zaměstnanci německé národnosti, kteří byli vyloučeni z odsunu a kterým bylo umožněno vystěhování do nového bydliště podle jejich uvážení. Poslední se odstěhovali až po roce 1960. Učili zde taktéž uměleckému řemeslu pracovníky, kteří do továrny přicházeli po druhé světové válce z celého Československa. Ti pak na svá bedra převzali břímě výroby a výuky prvních českých učňů, které již tehdy Továrna na varhany měla. Po včlenění do Československých hudebních nástrojů pak přicházeli absolventi z Učiliště hudebních nástrojů v Hradci Králové a v dalších letech pak absolventi Střední umělecké školy varhanářské, kterou založil tehdy samostatný umělecký závod na stavbu varhan, Rieger-Kloss Varhany, s. p., Krnov. Do dnešních dnů část absolventů odchází pracovat do uměleckého závodu Das Orgelhandwerk in Jägerndorf ist in dieser Branche ein Phänomen, das man nur schwer mit den anderen Regionen vergleichen kann. Es gibt überlieferte Angaben, die Orgelaktivitäten aus der Zeit um das Jahr 1600-1665 übermitteln. Hier handelt es sich also nicht um ein Phänomen, das vor etwa 130 Jahren entstand, wie es oft die Meinung der Öffentlichkeit ist. Die Wurzeln dieser Handwerkskunst in der Region Jägerndorf liegen unter anderem in dem viel älteren Orgelhandwerk in Schlesien. Die Tatsache, dass dieses Fachgebiet bis zu den heutigen Tagen erhalten blieb, ist somit das Werk von vergangenen und auch jetzigen Generationen. Zu einer Unterbrechung der Tradition, die mehr als 340 Jahre dauerte, kam es auch dank der Tatsache nicht, dass nach dem 2. Weltkrieg in dem damaligen Orgelwerk in Jägerndorf Arbeitnehmer mit deutscher Staatsangehörigkeit geblieben sind, die von der Vertreibung verschont wurden und denen es ermöglicht wurde, in einem neuen Domizil, das sie nach eigenem Ermessen wählen konnten, umzusiedeln. Die letzten sind erst nach dem Jahre 1960 umgesiedelt. Sie haben hier das Kunsthandwerk auch den Mitarbeitern beigebracht, die in das Werk nach dem zweiten Weltkrieg aus der ganzen Tschechoslowakei kamen. Diese trugen dann auf ihren Schultern die Last der Herstellung von Orgeln und die z původních pracovníků továrny, anebo z absolventů Střední umělecké školy varhanářské v Krnově. Krnov se tak stal místem, kterému lze vděčit za uchování varhanářské tradice v České republice. Mělo by to tak zůstat i pro budoucí generace. Zda to dokážeme, je nyní na nás. Svatopluk Ručka, ředitel RIEGER-KLOSS VARHANY, s. r. o. dann Absolventen der Kunstfachschule für Orgelhandwerk, die damals von der selbständigen Orgelbaufirma Rieger-Kloss Varhany, Staatsbetrieb in Jägerndorf, gegründet wurde. Bis zum heutigen Tag setzt ein Teil der Absolventen ihre Arbeit in den Firma Rieger-Kloss Varhany, s. r. o, Krnov fort. Ein anderer Teil der Absolventen findet seine Betätigung in anderen Orgelbaufirmen in der Tschechischen Republik, die nach den neunziger Jahren durch einige Mitarbeiter des Werkes Rieger-Kloss, die sich selbständig machten, gegründet wurden. Fast alle diese Firmen und die Orgelbauer der heutigen Orgelinstrumente im Jägerndorf-Gebiet waren entweder die ursprünglichen Mitarbeiter des Werkes oder die Absolventen der Kunstfachschule für Orgelhandwerk in Jägerndorf. Das Jägerndorf wurde somit zu einem Platz, dem man die Erhaltung der Orgelbautradition in der Tschechischen Republik zu verdanken hat. So sollte es auch für die zukünftigen Generationen erhalten bleiben. Ob wir diese Aufgabe bewältigen werden, hängt allein von uns ab. Svatopluk Ručka, Direktor RIEGER-KLOSS VARHANY, s. r. o. Rieger-Kloss Varhany, s. r. o., Krnov. Část pak nachází uplatnění v jiných Ausbildung der ersten tschechischen Lehrlinge, die schon damals eine varhanářských firmách v České republice, které po roce 1990 vznikly Lehre im Orgelbau absolvierten. Nach der Eingliederung in das Werk osamostatněním některých pracovníků závodu Rieger-Kloss. Téměř všechny Tschechoslowakische Musikinstrumente kamen Absolventen aus der tyto firmy i stavitelé současných varhan krnovské oblasti pochází bu to Lehranstalt für Musikinstrumente in Königgratz und in den nächsten Jahren

10 Úvod Einleitung 11 Krnov jako hudební region Jägerndorf als Musikregion Krnovsko, respektive samotné město Krnov, představuje hudební region se značnými specifiky, která jsou dána především lokálním umístěním (tj. na území prolínání německého, českého, případně i polského živlu) a s ním souvisejícím historicky multinacionálním a do určité míry i kulturně pluralitním charakterem oblasti. Je zde patrné začlenění města do pomyslné osy kulturně společenských, uměleckých, ale i ekonomických vlivů, vycházejících z Vídně, přes Brno, Olomouc, Opavu až do Vratislavi. Krnovsko bylo původně součástí Velké Moravy, po jejím zániku se dostalo pod vládu českých knížat. Samotný Krnov se stal městem ve 13. století, ve 14. století patřil pod knížectví opavské. V roce 1377 se utvořilo Krnovské knížectví. Jeho pány byli od roku 1523 němečtí Hohenzollernové, což znamenalo pro Krnovsko postupnou germanizaci. Během třicetileté války přešlo území pod vládu katolických Lichtensteinů (původní majitelé panství byli protestanti) 1. V následujících staletích se z Krnova stalo víceméně německé město. Se vznikem Československé republiky v roce 1918 došlo k určitému zvýšení podílu českého obyvatelstva, ale i poté mělo město Petr Lyko Die Region Jägerndorf, bzw. die Stadt Jägerndorf selbst, ist eine Musikregion mit wesentlichen Spezifikationen, die vor allem durch die lokale Lage (d.h. auf dem Gebiet der Vermischung von deutschem, tschechischem, ggf. auch polnischem Einfluss) und durch den historisch multinationalen und bis zu einem gewissen Grad auch multikulturellen Charakter des Gebietes, der mit dieser Lage in Verbindung steht, bestimmt sind. Erkennbar ist hier die Eingliederung der Stadt in die fiktive Achse der kulturellen, gesellschaftlichen, künstlerischen, aber auch wirtschaftlichen Einflüsse, die von Wien ausgehen, und über Brünn, Olmütz, Troppau bis nach Breslau reichen. Die Region Jägerndorf war ursprünglich ein Teil von Großmähren, nach seinem Untergang kam sie unter die Regierung der böhmischen Fürsten. Jägerndorf selbst wurde im 13. Jahrhundert zur Stadt erhoben, im 14. Jahrhundert gehörte sie zum Fürstentum Troppau. Im Jahr 1377 wurde das Fürstentum Jägerndorf gegründet. Seine Herrscher waren seit dem Jahr 1523 das deutsche Adelsgeschlecht der Hohenzollern, was für die Region Jägerndorf eine fortschreitende Germanisierung bedeutete. Während des Dreißigjährigen Krieges kam das Gebiet Jägerndorf unter die Regierung der katholischen Liechtensteiner (die ursprünglichen Inhaber des Gutsbesitzes waren Protestanten). 1 In den nachfolgenden Jahrhunderten wurde Jägerndorf mehr oder weniger zu einer deutschen Stadt. Mit der Gründung der Tschechoslowakischen Republik im Jahr 1918 kam es zu einer leichten Anhebung des Anteiles der tschechischen Einwohner, aber auch danach hatte die Stadt überwiegend deutschen Charakter. Diese Situation dauerte bis zu der Zeit nach dem 2. Weltkrieg, wo die Deutschen abgeschoben wurden und die Stadt Jägerndorf von tschechischen Bürgern besiedelt wurde. 2 Das musikalische Leben in Jägerndorf entwickelte sich schon bald nach der Gründung der Stadt. So sprechen beispielsweise die Quellen um das Jahr 1421 über Mikuláš Kozlík, einen Minoritenmönch, der als Lehrer und převážně německý ráz. Tato situace trvala až do období po druhé světové válce, kdy došlo k odsunu Němců a Krnov byl osídlen českým obyvatelstvem. 2 Hudební život se v Krnově rozvíjel již záhy po založení města. Tak například k roku 1421 hovoří prameny o Mikuláši Kozlíkovi, minoritském mnichu, učiteli a hudebním teoretikovi, který působil v Krnově a zasloužil se zde o šíření humanismu. V odborné literatuře je uváděn jako Mikuláš z Kozlí. Kozlík také sepsal Vratislavský sborník, v němž nalezneme české, německé i latinské písně z doby Husovy 3. Hudební život se rozvíjel zejména kolem klášterního kostela minoritů, ve kterém mj. působil chlapecký sbor. V knize měš anů Krnova, vedené od počátku 16. století, nalezneme jmenovité záznamy osob, jejichž hlavním zaměstnáním byla hudba lidí s povoláními jako pištec, varhaník, rektor kůru, městský trubač, muzikus apod. Rovněž na krnovském zámku (stejně jako na dalších zámcích na Krnovsku) se od 16. století pěstovala renesanční hudba, jak o tom svědčí i reliéfy na zámecké zdi, zobrazující hráče s nástroji. Hudebníci vyhrávali pod vedením pištců také v krnovských vinárnách 4. Lze proto usuzovat, že v Krnově byla již kolem 16. století vokální i instrumentální hudba na rozvinuté úrovni, a to jak na půdě církevní, tak i světské. 1 FUKAČ, Jiří. Krnov, Slovník české hudební kultury. Ed. Fukač, Jiří - Vysloužil, Jiří, Praha 1997. Srov. též: BLUCHA, Vladimír. Historie města Krnova. Krnov 1969. 2 BARTOŠ, Josef SCHULZ, Jindřich TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek 13, Olomouc 1994. 3 BLUCHA, Vladimír. Minorité v Krnově. Region, č. 46, 16. 11. 1994, str. 15. 4 BLUCHA, Vladimír. Hudební život na Krnovsku v minulosti. Region, č. 2, 11. 1. 1994, str. 15. Musiktheoretiker in Jägerndorf tätig war und der zu der Verbreitung des Humanismus beigetragen habe. In der Fachliteratur ist er als Mikuláš z Kozlí bezeichnet. Kozlík schrieb auch den Breslauer Almanach, in dem wir tschechische, deutsche und lateinische Lieder aus der Johann-Hus-Ära finden. 3 Das Musikleben entwickelte sich vor allem um die Klosterkirche der Minoriten, in der unter anderem auch ein Knabenchor tätig war. Im Buch der Bürger von Jägerndorf, das seit dem Anfang des 16. Jahrhunderts geführt wurde, finden wir namentliche Eintragungen von Personen, deren Hauptbeschäftigung die Musik war Menschen die als Pfeifer, Orgelspieler, Rektor des Kirchenchors, Stadttrompeter, Musikus und ähnliche beschäftigt waren. Auch auf dem Schloss in Jägerndorf (genauso wie auf den anderen Schlössern in der Region Jägerndorf) wurde seit dem 16. Jahrhundert Renaissancemusik gespielt, wie es auch die Reliefe an der Schlossmauer, die die Musikspieler mit ihren Instrumenten darstellen, belegen. Die Musiker spielten unter der Leitung der Pfeifer auch in Weinstuben in Jägerndorf. 4 Daraus kann man schließen, dass die vokale und instrumentale Musik in Jägerndorf bereits um das 16. Jahrhundert entwickelt war, und zwar sowohl auf der kirchlichen, als auch auf der weltlichen Ebene. 1 FUKAČ, Jiří. Jägerndorf, Wörterbuch der tschechischen Musikkultur. Ed. Fukač, Jiří - Vysloužil, Jiří, Prag 1997. Verglichen auch mit: BLUCHA, Vladimír. Geschichte der Stadt Jägerndorf. Jägerndorf 1969. 2 BARTOŠ, Josef SCHULZ, Jindřich TRAPL, Miloš. Historische Topographie von Mähren und Schlesien in den Jahren 1848-1960. Band 13, Olmütz 1994. 3 BLUCHA, Vladimír. Minoriten in Jägerndorf. Region, Nr. 46, 16. 11. 1994, Seite 15. 4 BLUCHA, Vladimír. Das Musikleben im Jägerndorfer Gebiet in der Vergangenheit. Region, Nr. 2, 11. 1. 1994, Seite 15.

12 Úvod Einleitung 13 Roku 1890 vznikl v Opavě hudební ústav, který měl svou pobočku i v Krnově. 5 Hudební spolkový život v Krnově na přelomu 19. a 20. století reprezentovaly Männergesangverein a Musikverein. Vůdčím Um das Jahr 1890 wurde in Troppau eine Musikanstalt eröffnet, die auch in Jägerndorf eine Zweigstelle hatte. 5 Das musikalische Gemeinschaftsleben in Jägerndorf an der Wende des 19. zum 20. činitelem německého hudebního života v Krnově na počátku 20. století byl Jahrhundert wurde von dem Männergesangsverein und dem Musikverein K. Schmitz, který řídil městskou symfonickou kapelu a Kirchenmusikverein. 6 präsentiert. Die führende Person des deutschen musikalischen Lebens Hudba tvořila rovněž součást divadelních představení. Divadlo vzniklo in Jägerndorf am Anfang des 20. Jahrhunderts war K. Schmitz, der die v Krnově v 18. století v budově bývalého kostela sv. städtische Sinfoniekapelle und den Kirchenmusikverein dirigierte. 6 Václava, zvaného Český kostelík, kde fungovalo do období Die Musik begleitete auch die gespielten Theaterstücke. Im 18. Jahrhundert napoleonských válek a pak znovu od konce 50. befand sich das Theater in Jägerndorf im Gebäude der ehemaligen Kirche let 19. století, později se divadelní představení St. Wenzels, die man tschechische Kirche nannte. Hier hat das Theater pořádala například na zahradě Střeleckého domu bis zu der Zeit der napoleonischen Kriege funktioniert und seine Tätigkeit a v hotelu Tiroler (dnešní Slezský domov). dann wieder ab dem Ende der 50. Jahre des 19. Jahrhundert fortgesetzt. Od 80. let 19. století si značnou Später wurden Theatervorstellungen z.b. im Garten des oblibu získala opereta, s níž v Krnově Schützenhauses und im Hotel Tiroler (heutiges Schlesienhaus) vystupovalo především opavské divadlo. 7 abgehalten. Seit den 80er Jahren des 19. Jahrhunderts war die Po roce 1945 doznalo v Krnově Operette sehr beliebt, die in Jägerndorf vor allem im Troppauer značných změn zejména hudební Theater gespielt wurde. 7 školství. Původní německé obyvatelstvo Nach dem Jahr 1945 hat vor allem der musikalische bylo odsunuto a do pohraničí přicházeli Unterricht wesentliche Veränderungen erfahren. Die lidé z celého Československa. Noví ursprünglichen deutschen Einwohner wurden abgeschoben občané museli od základů obnovit und in das Grenzgebiet kamen Menschen aus der ganzen hudební život města a hudebně Tschechoslowakei. Die neuen Bürger mussten das musikalische vzdělávací instituce, nebo veškeré vazby Leben in der Stadt sowie die Musikausbildungsanstalten von na kulturní zázemí z let předválečných Grund auf wieder aufbauen, da sämtliche Bindungen an den byly zpřetrhány. kulturellen Hintergrund aus den Vorkriegsjahren abgebrochen Podle dochovaných pramenů 8 však již wurden. ve školním roce 1945-46 navštěvovalo Nach den uns erhaltenen Quellen 8 wurde die neu erbaute 72 žáků nově zbudované hudební Musiklehranstalt bereits im Schuljahr 1945-46 von 72 Schülern učiliště. Škola, jejíž oficiální název zněl besucht. Die Schule, deren offizielle Bezeichnung Smetana s Smetanův městský ústav hudby a zpěvu v Krnově, sídlila na Panské ulici Gemeindeanstalt für Musik und Gesangsunterricht in Jägerndorf war, hatte č. 82, v budově bývalé textilní továrny Ignatz-Pauer. Prvním ředitelem se stal varhaník a klavírista Alois Škrabal. Za zmínku stojí také fakt, že se v této době vyučovalo pouze hře na housle, klavír a zpěvu. V následujících letech došlo ke značnému kvantitativnímu i kvalitativnímu rozvoji krnovské hudební školy, která úspěšně funguje až do současnosti. ihren Sitz in der Panská Str. Nr. 82, im Gebäude der ehemaligen Textilfabrik Ignatz-Pauer. Der erste Direktor war der Orgel- und Klavierspieler Alois Škrabal. Erwähnenswert ist auch die Tatsache, dass hier zu dieser Zeit nur die Fächer Geigen- und Klavierspiel und Gesang unterrichtet wurden. In den nachfolgenden Jahren kam es zu einer bedeutenden quantitativen und qualitativen Entwicklung der Musikschule in Jägerndorf, die ihre Tätigkeit bis zu den heutigen Tagen erfolgreich fortsetzt. 5 FUKAČ, Jiří. Krnov, Slovník české hudební kultury. Ed. Fukač, Jiří - Vysloužil, Jiří, Praha 1997. 6 Tamtéž. 7 BLUCHA, Vladimír. Počátky divadla v Krnově. Region, č. 30, 27. 8. 1994, str. 15. 8 Zpráva výkazu ONV Krnov z 8. 6. 1956, inv. č. 610. Srov.: HRČEK, Richard. Stránky z historie hudební školy v Krnově. 1996, uloženo v ZUŠ Krnov (R. Hrček zde mj. na základě prvně jmenovaného pramene zpochybňuje údaj z kroniky hudební školy, který uvádí, že vyučování začalo až 1. září 1956 viz Kronika školy č. I, uloženo v ZUŠ Krnov). 5 FUKAČ, Jiří. Jägerndorf, Wörterbuch der tschechischen Musikkultur. Ed. Fukač, Jiří Vysloužil, Jiří, Prag 1997. 6 Wie oben. 7 BLUCHA, Vladimír. Die Anfänge des Theaters in Jägerndorf. Region, Nr. 30, 27. 8. 1994, Seite 15. 8 Bericht des Landesnationalausschusses von Jägerndorf vom 8. 6. 1956, Inventar-Nr. 610. Siehe auch: HRČEK, Richard. Seiten der Geschichte der Musikschule in Jägerndorf. 1996, aufbewahrt in der Grundmusikschule Jägerndorf (R. Hrček zweifelt hier aufgrund der zuerst genannten Quelle unter anderem auch die Angabe aus der Chronik der Musikschule an, gemäß derer der Unterricht erst am 1. September 1956 begonnen hat siehe Schulkronik Nr. I, aufbewahrt in der Grundmusikschule Jägerndorf ).

14 Úvod Einleitung 15 Významným mezníkem v novodobé historii hudebního života a hudební kultury města Krnova bylo ve školním roce 1961-1962 založení Dechového orchestru mladých Krnov při zdejší Lidové škole umění. Jeho dirigentem a uměleckým vedoucím se stal tehdejší ředitel krnovské hudební školy Karel Dospiva, který vede soubor až do současnosti. Orchestr, fungující v rámci Základní umělecké školy Krnov, dosáhl během čtyřiceti let své existence vynikajících výsledků jak v naší republice, tak i v zahraničí. Ein bedeutender Meilenstein in der neuzeitlichen Geschichte des musikalischen Lebens und der musikalischen Kultur war die Gründung des Jugendblasorchesters Jägerndorf bei der hiesigen Volkskunstschule im Schuljahr 1961-1962. Sein Dirigent und künstlerischer Leiter war der damalige Direktor der Musikschule in Jägerndorf Karel Dospiva, der das Ensemble bis in die Gegenwart führt. Das im Rahmen der Volkskunstschule Jägerndorf tätige Orchester hat während der vierzig Jahre seines Bestehens hervorragende Ergebnisse sowohl in unserer Tschechischen Republik als auch im Ausland erzielt. Das Repertoire des Ensembles war am Anfang eher auf einfachere Kompositionen im Marschtempo ausgerichtet, wurde jedoch bald um anspruchsvollere Konzertwerke erweitert, die heute die Grundlage der künstlerischen Tätigkeit dieses Körpers bilden. Das Orchester hat bereits seit seiner Gründung mit vielen Komponisten und Dirigenten zusammengearbeitet, wie zum Beispiel mit Jindřich Praveček, Mojmír Zedník, Evžen Zámečník, was sich natürlich rückwirkend in seinem künstlerischen Profil widergespiegelt hat. Die Kontakte zu den bedeutenden Autoren wurden bereits sehr bald nach der Gründung des Ensembles geknüpft und haben vor allem zu dem stets wachsenden Niveau des Orchesters beigetragen, dank dem die Komponisten das Vertrauen gegenüber dem Jugendblasorchester als zu einem Interpreten ihrer Kompositionen gewonnen haben. Auch für die Komponisten war es gewissermaßen eine Prestigefrage, ihre Werke an so ein renommiertes Ensemble zwecks einer Premiereaufführung übergeben zu dürfen. Das Jugendblasorchester wurde somit zum direkten Zeugen der Entwicklung der zeitgenössischen Blasmusik und konnte die Musik manchmal auch direkt selbst beeinflussen. 9 Seit dem 2. Weltkrieg ist die Tätigkeit der Jugendgesangsensembles, die in einer Reihe der hiesigen Schulen tätig waren, aufgeblüht und auch in der Gegenwart wird sie mit Erfolg fortgesetzt. Bedeutendere Erfolge erzielten unter anderem auch die Musikensembles der Pädagogischen Fakultät bzw. des Gymnasiums Jägerndorf. 10 Aus der Sicht der institutionellen Entwicklung, genauer gesagt des materiellen Hintergrundes betrachtet, war für das musikalische Leben in Jägerndorf die Fertigstellung der Renovierung des ehemaligen Spitals und der Kirche des hl. Geistes aus dem 13. Jahrhunderts entscheidend. Dieses wurde im Jahr 1988 zu einem Konzertsaal. Hier wurde noch in demselben Jahr, immer im November, das alljährliche Festival Musikfest Jägerndorf Z hlediska vývoje institucionálního, přesněji řečeno hmotného zázemí, bylo pro krnovský hudební život zásadní dokončení rekonstrukce bývalého špitálu a kostela sv. Ducha ze 13. století, z něhož vznikla v roce 1988 koncertní síň. Zde se také ještě téhož roku začal vždy v listopadu pořádat každoroční festival Krnovské hudební slavnosti. Hudební život a hudební kultura krnovského regionu tedy reprezentuje svébytný model kulturního mikroregionu, jenž je utvářen jak celou řadou vnitřních autonomních vazeb (a již z oblasti samotné kultury, tak i ze sféry společenských či hospodářských aspektů), tak i podněty z oblasti vnějších, mnohdy i nadnárodních kulturních vlivů. 11 veranstaltet. Das Musikleben und die Musikkultur in der Region Jägerndorf präsentiert sich als ein eigenständiges Modell einer kulturellen Mikroregion, das durch eine ganze Reihe innerer autonomer Bindungen (sowohl aus dem Bereich der Kultur selbst, als auch unter dem Einfluss der gesellschaftlichen bzw. wirtschaftlichen Aspekte) und auch durch die Impulse aus dem Bereich der inneren, manchmal auch internationalen kulturellen Einflüssen, gebildet wird. 11 9 K otázce specifik uměleckého profilu Dechového orchestru mladých viz: LYKO, Petr. Dechový orchestr mladých v Krnově. In: Hudba v Olomouci. Historie a současnost II. In honorem Robert Smetana. Kritické edice hudebních památek VII. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2004, s. 262 266. ISBN 80-244-0928-3 (MSM 152100017). 10 Blíže viz: HRČEK, Richard. Mládežnické sbory v Krnově. In: Krnovsko. II. ediční řada, 4. část, 1993, str. 6-8. 11 Problematika hudebních regionů a mikroregionů na Moravě a ve Slezsku, ve vztahu k mezinárodním vazbám, je v současné době řešena v rámci rozsáhlého výzkumného záměru MSM 6198959225 Morava a svět. Umění v otevřeném multikulturním prostoru, který je realizován na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. 9 Zur Frage der Merkmale des künstlichen Profils des Jugendblasmusikorchesters siehe: LYKO, Petr. Jugendblasmusikorchester in Jägerndorf. In: Musik in Olmütz. Geschichte und Gegenwart II. In honorem Robert Smetana. Kritische Editionen über Musikdenkmäler VII. Universität von Palacký in Olomouc, Olomouc 2004, Seiten 262 266. ISBN 80-244-0928-3 (MSM 152100017). 10 Näheres siehe HRČEK, Richard. Jugendchöre in Jägerndorf. In: Jägerndorfer-Gebiet, II. Editionsreihe, 4. Teil, 1993, Seiten 6-8. 11 Die Problematik der Musikregionen und Mikroregionen in Mähren und Schlesien in Bezug auf internationale Bindungen wird zurzeit im Rahmen eines umfangreichen Forschungsprojekts mit der Bezeichnung MSM 6198959225 Mähren und die Welt erforscht. Das Projekt Kunst in einem offenen, multikulturellen Raum wird an der Philosophischen Fakultät der Palacký-Universität Olmütz realisiert. Zpočátku byl repertoár souboru zaměřen na jednodušší skladby pochodového charakteru, ale brzy byl obohacen také o náročnější koncertní díla, která dnes představují základ umělecké činnosti tělesa. Orchestr od počátku spolupracoval s mnoha skladateli a dirigenty, jako například s Jindřichem Pravečkem, Mojmírem Zedníkem, Evženem Zámečníkem, což se přirozeně zpětně promítlo do jeho uměleckého profilu. Kontakty s významnými autory byly navazovány již velmi záhy po vzniku tělesa a přispěly především ke stále rostoucí úrovni orchestru, díky níž získávali skladatelé důvěru v Dechový orchestr mladých jako k interpretu svých skladeb, a stalo se pro ně svým způsobem i prestižní záležitostí, mohli-li svá vlastní díla zadat takto renomovanému souboru k premiérování. Dechový orchestr mladých se tímto způsobem stal přímým svědkem vývoje soudobé dechové hudby a leckdy ji i přímo ovlivňoval. 9 Od druhé světové války v Krnově rozkvétala a úspěšně funguje i v současnosti činnost mládežnických pěveckých sborů, které existovaly na řadě zdejších škol, významnějších úspěchů dosáhly mimo jiné tělesa při pedagogické škole či krnovském gymnáziu. 10

16 Historie a vývoj varhanářství na Krnovsku a Bruntálsku Geschichte und Entwicklung des Orgelhandwerks in den Regionen Jägerndorf und Freudenthal 17 Historie a vývoj varhanářství na Krnovsku a Bruntálsku Geschichte und Entwicklung des Orgelhandwerks in den Regionen Jägerndorf und Freudenthal

18 Historie a vývoj varhanářství na Krnovsku a Bruntálsku Geschichte und Entwicklung des Orgelhandwerks in den Regionen Jägerndorf und Freudenthal 19 Varhanářství na Krnovsku a Bruntálsku do roku 1873 Das Orgelhandwerk in den Regionen Jägerndorf und Freudenthal bis zum Jahr 1873 Petr Koukal Pojem krnovského varhanářství je dnes pevně spojen s činností a vlivem firmy původně založené Franzem Riegerem. Tento fenomén nevznikl na zelené louce ; varhany a varhanářské dílny tu Der Begriff Orgelhandwerk Jägerndorf ist heute mit der Tätigkeit und dem Einfluss einer Firma fest verbunden, die ursprünglich von Franz Rieger gegründet wurde. Dieses Phänomen entstand existovaly i předtím, takže je na místě alespoň výběrový pohled na dřívější nicht auf einer grünen Wiese, Orgel und Orgelbauwerke befanden sich historii. Vždy sám zakladatel firmy pocházel z tohoto kraje a od dětství se hier schon früher. Es wäre sinnvoll, einen Blick auf die frühere Geschichte jistě setkával s nejrůznějšími varhanami ve svém rodišti a jeho zu werfen, wo doch der Gründer der Firma selbst aus dieser Region okolí, což nutně formovalo jeho dozrávající osobnost stammte und sicherlich schon seit seiner Kindheit a přispělo k rozhodnutí stát se varhanářem. verschiedenste Orgeln in seinem Heimatort und dessen Budeme se zabývat varhanami v kostelech Umgebung sehen konnte, was seine heranreifende někdejšího krnovského a bruntálského děkanátu Persönlichkeit formen und zu dem Entschluss ein s přesahem na Rýmařovsko. Od pobělohorské doby Orgelbauer zu werden, beitragen musste. zdejší kraj natolik utrpěl válečnými a politickonáboženskými událostmi, že ještě dlouho nebylo pomyšlení na stavbu nových varhan. V druhé polovině 17. století byl průměrný počet varhanních nástrojů vzhledem k počtu kostelů mnohem menší než v moravských krajích. Teprve 18. století přineslo prudký nárůst počtu varhan; nacházíme je i na kůrech malých vesnických kostelů. Velkou zásluhu Wir werden uns mit den Orgeln in den Kirchen des damaligen Dekanats in Jägerndorf und Freudenthal beschäftigen, dessen Wirkungsbereich auch Römersstadt war. Seit der Zeit nach der Schlacht auf dem Weißem Berg war diese Region von den Kriegsund politisch-religiösen Umständen so sehr betroffen, dass man noch lange über den Bau neuer Orgel hätte nicht nachdenken müssen. In der zweiten Hälfte des 17. Jahrhunderts war die durchschnittliche Anzahl der Orgelinstrumente in Bezug auf die Anzahl der Kirchen viel kleiner als in den Regionen in Mähren. Erst das 18. na tom měla staudingerovská dílna v Andělské Hoře, která zásobovala malými nástroji široké okolí ještě celou první třetinu 19. století. Na ni pak úspěšně navázal Franz Rieger, který v době před založením nové firmy v roce 1873 postavil údajně na třicet nástrojů. Na tomto místě je možné uvést jen stručný přehled bez kritického vyhodnocení a úplnosti. Často se dochovala jen zpráva o pouhé existenci varhan, positivu či regálu, bez uvedení roku jejich stavby a autora. gebracht; wir finden diese auch auf den Chören in kleinen Dorfkirchen. Einen großen Verdienst hatte hier die Staudinger Werkstatt in Engelsberg, die die breite Umgebung noch über das ganze erste Drittel des 19. Jahrhunderts mit den kleinen Instrumenten versorgte. Auf ihre Tätigkeit hat Franz Rieger erfolgreich angeknüpft, der in der Zeit vor der Gründung der neuen Firma im Jahr 1873 angeblich an die dreißig Instrumente baute. Auf dieser Stelle kann eine Kurzfassung ohne Inhalt der kritischer Bewertung und Vollständigkeit angeführt werden. Oft blieb nur ein Bericht über die alleinige Existenz der Orgel, des Positivs bzw. Regals erhalten, ohne Angaben über ihr Baujahr und ihren Hersteller. Jahrhundert hat einen rasanten Anstieg der Orgelzahl