Turistický oddíl Perseus Oddílový občasník 01/ Leden/ 2009 Naše oddílové dívky projevily zájem o zveřejnění nějaké mé básně a já už kdysi, jak říká Pepa - v dávných dobách jednu báseň uveřejnil a navíc také v tomto čase Předjaří. V předjaří nám totiž některé dny už nechají na chvíli zapomenout na zimu. Vzduch je voňavý, sluníčko rozehřívá a hladí líce. Cítíte chuť jít dál až k obzoru nebo oprášit kolo a vytáhnout ho ze sklepa, rozjet se vstříc dálkám. Vzpomenete si na jaro, léto, krásné výlety, vůni táboráku, spaní pod stany nebo pod hvězdami. Z těchto dob pochází i básnička či spíše jen zachycená melodie, dnes podruhé zveřejněná. Melodie lesa Naslouchej písním - větru ve skalách, zakletým do šumění stromů, ukrytým v potočních bublinkách, zaznívajícím ve zpěvu ptáků. Trampům v tónech kytar notuje, do lesa když noční stíny vkradou se. S praskotem živý oheň zaduje, noc převzala vládu nad lesem.
O chůzi a o lidech oddílových Na konci prázdnin jsem v rádiu poslouchal stesky vedoucích různých velkých táborů shodujících se na jednom tématu - o chatrné fyzičce a vůli-nevůli dětí. V dnešní době děti nejsou schopny ujít na táboře výlet dlouhý 10 kilometrů s malým batohem. Vyplynuly otázky: Kam s nimi máme chodit nebo nechodit? Co dělají doma? Motto: Drž se nové cesty a starého přítele. Slovenské přísloví Jsem rád, že v našem oddíle je situace naprosto jiná. Už dávno jsem vzdal v Perseovi výchovu dětí v supermany/nky/, perfektní zálesáky a zálesačky, vítěze závodů atd. Ale vytrénovat spolehlivé chodce se vztahem k přírodě, kteří se dokáží najít, když se ztratí. Mají rádi přírodu, dokážou rozdělat bezpečný oheň, vzít do ruky sekeru nebo pilu, aniž by se ihned poranili. A časem se třeba už nebudou bát podívat do mapy a zorientovat se. Myslím, že se nám to v oddíle celkem daří. Vždyť na letošním táboře jsme šlapali i třicetikilometrové túry, které s nářkem celkem zvládli i nečlenové oddílu díky příkladu Vás ostatních a neústupnosti vedoucích. Turistika je dobrým tréninkem života. Neboť, co je žití, když ne cesta zvlněnou krajinou života někdy ušlapaná, jindy s překážkami a pěkně do kopce. Vzdycháte, hekáte a přece se nevzdáte. Další tématem je dospívání dětí v oddílu a děti problémové. V pubertě děti řeší svůj postoj k životu, odpoutání od autorit dospělých. Z toho vyplývá i to, že vedoucí musí příkaz nebo přání opakovat několikrát-než se něco začne dít. Ostatní menší děti jsou na to také chytlavé. Vidí ve starších příklad. Přesto vás žádám, plňte své úkoly bez odmluv a včas v duchu oddílového zákona. Vedoucí si ty starší spacifikují, i když to bude třeba trvat déle. Je mi jasné, že k tomu, aby vznikl nový dospělý rozumný a samostatný člověk osobnost, je nutné absolvovat období dospívání. Na druhou stranu po každém z Vás budu stále chtít, aby zastal svůj díl práce pro oddíl, z toho neslevím, jen se budu snažit být trpělivějším. Stejně jako za nesmyslné /zejména na začátcích táborů/ pokládám řeči typu: Ale já už dělal to a to. Prostě pracují všichni a je možné, že někdo má v daný okamžik těžší práci a někdo lehčí klidně mne požádejte, že budete rozdělovat práci ostatním dětem vy, remcalové, a uvidíte jak vám to půjde. Je pravda, že aktuální zlobítkové z vašich řad dostávají ty méně oblíbené úkoly i třeba speciální práci navíc. Podle mne je to spravedlivé, ale můžete vedoucí přesvědčit o opaku. Strana 2 Také se objevují kritiky, že je málo her nebo málo zajímavých her a program některých oddílových akcí je podrobován kritice. To je naprosto v pořádku a jsem za to v podstatě rád. Na druhou stranu i vy starší byste se měli zasadit a podílet na přípravě programu tak, aby byl pro vás atraktivní. Stačí jen se přihlásit a věřte stejně jako teď na Ledovce, občas po vás budeme chtít, abyste nám pomohli s tvorbou programu nebo se hrou. Aktuální náladu v oddíle hodnotím jako dobrou. Občas s někým šijí čertíci, ale není tu nikdo zlý. No a když přijde do oddílu někdo nepřizpůsobivý dejme mu šanci od nás ostatních odkoukat jak se mají k sobě lidi chovat. Většinou je to tím, že je někým negativně ovlivněn, o to víc potřebuje dostat šanci v normálním kolektivu. Buďto si to ten človíček v hlavě srovná a přizpůsobí se nebo z oddílu odejde.v oddíle jsme měli už mnohokrát děti označené třídní učitelkou jako nezvladatelné a v oddíle po nějaké době fungovali naprosto bez problémů. Proč se držet nové cesty a starého přítele? Je tím myšleno asi i to, že bychom neměli zapomínat na staré kamarády a proti zevšednění se vyhýbat stereotypům /jednotvárný, opakující sled něčeho, navyklý způsob/. To např. v oddíle znamená okořenit oddílovou činnost novými dobrodružstvími /bezpečnými/ jako př. slaňování, noční výprava, putovní tábor a drsnější výpravy na neznámá místa/ Krušnohor/. Účastnit se na nich s kamarády, na které se můžeš spolehnout a které dobře znáš to v oddíle myslím není těžké. Ale je dobré si to občas uvědomit. Podívám-li se do budoucna oddílu, vidím, že spolu s odchodem ze základních škol a s dojížděním na střední školy začnete odcházet z oddílu. Věřte však, že dveře oddílu se vám tím nezavírají, můžete se kdykoliv vrátit a pomáhat nám - jako instruktoři nebo rozšířit a hlavně omladit Klub českých turistů Chrastava. Ten pořádá v běžném roce Chrastavskou Šlápotu a výšlap Na Výhledy a také další turistické výpravy a zájezdy. Jeho současně nejmladšími členy jsme v současné době bohužel my já, Petra, Bráška a Míša /seřazeno věkově sestupně/. ROLF http://perseus.ipl.cz
Celoroční oddílová hra Výstavba transkontinentální železnice Co už víte Víte už jak se jmenovala první lokomotiva světa, jak vypadá řez kolejnicí. Loni jste jezdili pro společnost Pony Expressu i pro dostavníky Wells and Fargo. Jelikož to tenkrát byla překotná doba, kde se kromě provozování XP a dostavníků, stavěl telegraf, probíhala občanská válka Severu proti Jihu, bojovalo se s indiány a také se stavěla železnice. A ta nejdůležitější dokonce přes celý kontinent od Tichého oceánu až po Atlantický oceán. Lidé na její stavbě umírali a umírali i při jejím provozování, ale přesto budila nadšení i proklínání, přinášela civilizační rozvoj-pokrok, měnila mapy. Mnohé díry po granátu se staly významnými městy a středisky a mnohá důležitá města zanikla jen proto, že se jim železnice vyhnula. Nyní delší úryvek o vzniku železnice na americkém kontinentě: Dne 28. února 1830 získala železnice Baltimore & Ohio Railroad, založená roku 1827, koncesi od státu Maryland. Ve stejném roce došlo k pitoreskní epizodě, při níž Tom Thumb Paleček ), malá lokomotiva se svislým kotlem, postavená v Baltimoru, s přívěsným, otevřeným vagónem, vyzvala na závod dvanáctisedadlový vůz tažený jedním koněm, který jel po dráze souběžné s kolejemi. Závodilo se na trati dlouhé 14 kilometrů a kůň vyhrál - pro selhání stroje. Ale zvířecí potah pomalu končí svou éru. Dne 25. prosince 1830 začala v Severní Karolíně lokomotiva The Best Friend of Charleston obstarávat pravidelné spojení mezi Charlestonem a Amboyem rychlostí 25 kilometrů za hodinu. V roce 1832 lokomotiva podobné konstrukce, ale větší, vlekla za sebou již jeden nákladní a tři osobní vozy se sedadly na střeše, které svým tvarem připomínaly loďkovitou korbu starých dostavníků a spočívaly na čtyřkolových podvozcích. rozšířila na dvaatřicet států. V občanské válce od roku 1861 dostala železnice zcela jiné poslání, než jaké pro ni předvídal podnikavý americký národ. Vagóny všech druhů sloužily k převozu vojska a k zásobování bojujících jednotek. Již tehdy bylo možno vidět, jak velká děla přimontovaná na plochých vagónech zaujímají palebná postavení. Na obou stranách odvážní diverzanti sabotovali tratě a železniční zařízení. Dvě z těchto epizod se staly slavnými v historii železnice: nájezd jižního jezdectva generála Morana na trať Nashville Louisville a ukořistění lokomotivy La Genérale oddílem Seveřanů, jimž velel J. J. Andrews. Nájezd generála Morana se zdařil nad všechno očekávání. Armádě trvalo půl roku, než napravila způsobenou škodu. Andrews při svém podniku takové štěstí neměl. Byl zajat po nezdařilém pokusu o diverzi v samém srdci jižních armád, souzen a oběšen jako špion. Civilní oděv, který si oblékli, aby nebyli nápadní, vynesl dvaceti mužům jeho oddílu trest smrti, ačkoli byl pro nedostatek uniforem pro vojáky civilní oděv uznáván za zákonný, o čemž existovala zvláštní dohoda. Po válce Severu proti Jihu pokračoval prudký rozvoj železnice, který válka na šest let ochromila. Roku 1869 došlo k velké události v historii železnice: první vlak přejel americký kontinent od východu na západ. Tohoto obrovského úkolu se ujaly dvě železniční společnosti. Díky dosud nevídanému soutěžení byly překonány všechny rekordy. Jednu část tratě, od východu, stavěla společnost Union Pacific a druhou část, od západu, Central Pacific. Společnost Central Pacific, jejíž trať musela překonat Sierru Nevadu a Skalisté hory, měla těžší úkol. Materiál se dopravoval po moři kolem Mysu Hronova do San Franciska. Zpočátku stavby ještě nebyl znám dynamit (toho bylo poprvé použito až v roce 1866), a tak se hory zdolávaly pomocí krumpáče a střelného prachu. V roce 1835 měřila již železniční síť ve Spojených státech Dne 10. května 1869 se oba vlaky, jedoucí proti sobě, setkaly celkem 136 mil. v Promontory ve státě Utah. Lokomotiva společnosti Central Pacific se jménem Jupiter a lokomotiva společnosti A řada dalších železničních společností natahuje chapadla kolejí. Byly to Baltimore & Washington, Philadelphia - Paoli, Philadelphia - Columbia, dále velmi Union Pacific s číslem 119 se zastavily proti sobě za řevu píšťal a v oblacích bratrské páry. Uprostřed pouště se důležitá Pennsylvania Railroad, založená 16. dubna k velké slavnosti shromáždili ve svorném nadšení dělníci 1834, Ithaqua - Osvega, Baltimore & Ohio Ltd., abychom jmenovali jen ty nejslavnější. z obou úseků trati, významné osobnosti obou společností, několik dam v krinolínách, zvědaví kovbojové a ostražití Roku 1837 spatřily světlo světa lokomotivy Hercule firmy Indiáni. Nábor dělníků pro tuto náročnou stavbu byl snadný. Po občanské válce se octlo mnoho lidí bez práce. Na Eastwick & Harrison a Roger Ketcham and Grosvenor of Patterson, roku 1840 Noah Vilbard, postavená firmou Západě, u společnosti Central Pacific pracovali na stavbě Mohawk & Hudson Co., v roce 1852 Irvington, v roce tratě převážně čínští dělníci. Na Východě hledala již roku 1853 Brooklyne atd., atd. 1863 společnost Illinois Central pomocí plakátů tři tisíce V roce 1836 se Chicago, tehdy ještě malé město se třemi dělníků za plat 1 dolar 25 centů denně. tisíci obyvateli, stalo náhle točnou důležitého provozu, Toliko úryvek ze článku a co čeká na Vás milí zaměstnanci jehož počátkem byla trať Chicago - Galena. Lokomotivě a vlastníci Union Pacific a Central Pacifik. Před Vámi je Pioneer připadla čest vyjet jako první z tohoto města slibné budoucnosti k Západu. Vytápěná dřevem, korunovaná nyní: nabírání zaměstnanců, jejich vyplácení i obstarávání obživy, nákupy a otvírání dolů na železnou rudu, vytváření širokým komínem, byla lokomotiva Pioneer též vybavena hutí a přeměna železné rudy na kolejnice, nákup lesů a ostruhou, zvanou cow catcher ( chytač krav ), což byla těžba dřeva, výroba pražců, nákupy lokomotiv, vagónů a nezbytná ochrana proti stádům bizonů, jejichž tažení samozřejmě i výstavba železničních tratí. A budete-li si bylo skutečným nebezpečím a znamenalo přinejmenším chtít přečíst o tomto úchvatném tématu i nějaký román několikahodinové zdržení pro vlak, který uvízl v divočině, sáhněte po knize Zdeňka Pluhaře Kříže rostou k Pacifiku. blokován jejich bouřlivou řekou. Železnice se už nyní http://perseus.ipl.cz Strana 3
ekologie Každý z nás vyrobí každý rok skoro 400 kg odpadu. Věděli jste to? A to se do toho počítá jen ten odpad, který vznikne u každého doma, vůbec ne ten, který vzniká v továrnách, bankách a jiných firmách a podnicích. Schválně si spočítej, kolikrát je to víc než sám nebo sama vážíš! Odpadků přitom můžeme chrlit mnohem méně, stačí se leckdy jen trochu zamyslet třeba při nákupech. Proč si na každém nákupu brát nebo kupovat novou tašku? Přece není žádný problém si tašku na nákup nosit v batohu a v obchodě už ji pak jen vytáhnout. Jen v naší zemi se přitom rozdá každoročně víc než miliarda plastových tašek, které skončí v odpadu. Stejně tak je dobré se zamyslet nad tím, jak je zabalené zboží, které si chceš koupit. Nemá třeba čokoláda zbytečně moc obalů? Nebo je fakt nutné kupovat si jablka zabalená po třech v plastové fólii zase nová lahev. Do kontejneru na sklo ale nepatří zrcadla, porcelán ani keramika! Plasty - jsou všude kolem nás. Kelímky od jogurtů a pudingů, PET lahve, sáčky a tašky... To vše patří do žlutých kontejnerů na plasty. Kelímky od jogurtů, salátů nebo pudingů před vyhozením opláchněte, stačí trochou studené vody, aby v kontejneru potom zbytky jídla nezahnívaly. Nápojové kartony, tzv. tetrapaky, jsou krabice, složené z několika vrstev. Buď dvou - papíru a polyetylenu (plastu) nebo ze tří, kdy je tam ještě vrstva hliníku. I tyto krabyce se dají recyklovat - buď se z nich vyrábějí desky, které se používají k izolacím nebo k výrobě nábytku anebo se z nich získává velmi kvalitní sběrový papír. Před vyhozením krabici vypláchněte studenou vodou. Baterie a monočlánky rozhodně nepatří do normální popelnice! Obsahují těžké kovy, které mohou být nebezpečné a jedovaté, když baterka koroduje. Takže je potřeba vybité baterie donést do elektroprodejny, kde by měli mít krabici, kam je možné je zadarmo odevzdat. A nejlépe si kupte nabíječku a pár nabíjecích monočlánků, ušetříte spoustu peněz za nové baterky a pomůžete přírodě. Není nic snazšího, než třídit odpad a ještě na polystyrenovém tácku? Přitom si přece můžeš koupit jablka normálně na váhu. Vůbec nejlepší je používat co nejvíc věcí bez obalů - třeba vodu z vodovodu (je stejně dobrá a kvalitní jako ta v lahvích, jen je mnohem levnější a nikdo nemusí řešit co s prázdnými PETkami. Zelenina a ovoce nejlíp chutná z vlastní zahrádky. Něvěříš? Tak si ji zkus vypěstovat a uvidíš! Ostatně jde to třeba i na balkóně v květináči. Tam vyrostou jahody, rajčata nebo třeba papriky. Taky koření, které použiješ při vaření - třeba bazalka na pizzu a těstoviny. Nějaký odpad ale vždycky vznikne. Bez toho se v dnešní době asi už těžko obejdeme. Je ale důležité ho důsledně třídit. Vždyť obrovská část toho, co vyhazujeme, se dá znovu použít. Buď se to může hodit někomu jinému (oblečení, nábytek, starý monitor od počítače nebo třeba televize) nebo aspoň jako druhotná surovina. Kam tedy co správně patří? Papír - patří do modrého kontejneru nebo popelnice. To platí o časopisech, novinách, starých sešitech a učebnicích, ale i o krabicích od bot, počítače, monitoru, MP3 přehrávače, čehokoli. Jen papír umaštěný od svačiny nebo třeba použitý papírový kapesník tam neházej. Ten patří do kamen nebo do normální popelnice na ostatní odpad. Sklo - nejlepší lahev je samozřejmě ta zálohovaná. Vrátíte ji do obchodu a výrobce limonády ji vymyje a znovu naplní. Jedna lahev zvládne takový oběh až 25x, takže ušetří 24 zbytečných obalů navíc. Když už ale koupíte limonádu v nevratné skleněné lahvi nebo třeba marmeládu, přesnídávku, apod., pak skleněný obal patří do zeleného (někdy i bílého) kontejneru na sklo. Ve sklárně se střepy roztaví a vyrobí se z nich Strana 4 Elektroodpad zahrnuje všechny vysloužilé elektrické spotřebiče, třeba MP3 přehrávač, DVDčko, mobil, monitor, počítač nebo třeba starou ledničku. Ty nepatří ani do plastů ani do kovošrotu, protože obsahují řadu vzácných kovů, ale třeba i nebezpečné a jedovaté látky. Proto se musí ekologicky rozebrat. Takže je potřeba je odvézt do sběrného dvora. V řadě obcí už také jsou speciální nádoby na drobnější elektroodpad. A když si kupujete nový spotřebič, prodavač má povinnost od vás ten starý zadarmo odebrat a předat právě k ekologickému rozebrání. Bioodpadem, neboli biologicky rozložitelným odpadem jsou třeba nejrůznější zbytky z kuchyně (slupky, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávová sedlina), dřevěný popel nebo třeba tráva a listí ze zahrady. Možná ve vaší obci už existuje možnost bioodpad házet do speciálních popelnic nebo kontejnerů. Pokud ne, máte i jiné možnosti. Můžete si pořídit domácí kompostér. Vyrobený kompost pak klidně můžete vyhodit třeba do lesa nebo na louku, maminka ho může použít do květináčů ke kytkám. Jestli máte zahradu, tak není co řešit. Vybudujte si vlastní kompost. To je nejlepší hnojivo na záhonky i ke stromkům. Textil, který už nepotřebujete, se může hodit někomu jinému. Staré oblečení tedy nabídněte známým nebo blízké charitě. V některých městech, třeba v Praze, jsou speciální kontejnery na textil. Ten použitelný směřuje právě do charity, poškozený pak k recyklaci. Do těchto kontejnerů je nejlepší staré oblečení hodit v plastové tašce, aby se s ním pak lépe pracovalo. Tomu, aby naše země nebyla plná skládek a nepořádku v přírodě může pomoct opravdu každý z nás! http://perseus.ipl.cz
Slaní šneci Dneska vařím já! Možná jsme u zrodu nové kuchařské rubriky. Já si totiž pamatuju jakou radost jsem udělala rodičům, když jsem jim poprvé připravila večeři a jak jsem na sebe byla pyšná. Schválně píšu připravila, protože to byla studená večeře a nic jsem při ní nevařila. Byla to rybičková pomazánka se zeleninou natřená na veku, z mamčiny velké červené kuchařské knihy. Suroviny: 1x listové těsto (chlazené koupíme v obchodě, bývá ukryté v chlaďácích jako jsou knedlíky a jogurty) 15 dkg nakrájené cihly nebo jiného tvrdého sýra 15 dkg měkkého salámu (Junior, kuřecí zauzený a pod.)... mlsouni mohou přidat kousky hermelínu nebo slaniny Na ozdobení talíře: zeleninu - paprika, okurka, rajčátko, zelíčko a pod. Pracovní postup: Vyválíme těsto na placku asi 40x40 cm. Aby se nám těsto nelepilo na stůl a na váleček musíme ho posypat (pomoučit) hladkou moukou z obou stran. Hotovou placku rozpůlíme, takže máme dvě asi 20x40 cm. Na každou rozložíme polovinu sýra a polovinu salámu. Nyní přichází nejsložitější operace začneme rulovat. Delší stranu začneme stáčet jako koberec a na konci těsto přitlačíme, aby se nám nerozmotalo. Připravíme si plech a ustřihneme dostatečně velký kus pečícího papíru, který dáme na plech. Zamotaný koberec začneme nyní krájet na kousky asi 2 cm široké a pokládat je na plech naplacato. (jako když ten šnek spí na boku). Troubu rozehřejeme na 180 C (počkáme až nám kontrolka řekne, že tam je opravdu takové teplo) a plech se šnekama dáme péct. Trvá to 15 až 20 min. Když začnou šnečci hnědnout a hlavně vonět máme hotovo. Naservírujeme je na mísu a k nim podáváme nakrájenou zeleninu (papriku, okurku, zelí...) PS: Jestli máte nějaké svoje, zaručeně nejlepší, recepty můžete se o ně v této rubrice také podělit. Stačí mi je donést napsané a já už je pošlu vaším jménem dál :-) Těšíš se na další mňamku? Poděl se s ostatními o tu svou :-) Dobrou chuť Ťůťa http://perseus.ipl.cz Strana 5
Poklad kapitána Williama Kidda Podle legend je ostrov Kostlivců obklopen neprostupnými útesy a skalisky přes které neprovede svoji loď ani zkušený lodivod. A kdyby se mu to přece jen podařilo, určitě prý pak neunikne obrovským chobotnicím a mořským netvorům, kteří ostrov hlídají. Říká se také, že Kidd zakopal poklad na ostrově u západního pobřeží Ameriky. Pokud někdo ostrov nalezne a na místě, kde je poklad ukrytý začne kopat, musí to být alespoň tři lidé, kteří si stoupnou tak, že utvoří trojúhelník a po celou dobu nevydají ani hlásek. Neznámí hledači pokladů prý již jednou Kiddův ostrov objevili. Utvořili trojúhelník a začali kopat. Když narazili na dřevěnou truhlu, jeden z nich pronesl: Našli jsme to! V tom okamžiku spadl k zemi mrtev jako podťatý. Těmito legendami je opředen tento dobrodružný příběh pro děti, který napsal Oldřich Růžička a s ilustracemi Jana Klimeše jej vydalo nakladatelství B4U Publishing s.r.o (www.b4upublishing.cz) Koupit se dá přímo v nakladetství na internetu za 379 Kč (jinak je dražší), s poštovným mě vyšla na 428 Kč. Kdyby si chtěl knihu nejdříve prohlédnout, tak já ji mám. Karbík Strana 6 Aktivní zábava pro dětské čtenáře. Napětí a dobrodružství. Mapy, historické dokumenty, šifrovací růžice a disk vložené na stránkách knihy. Záhady, šifry a tajné zprávy, které musí čtenář vyluštit. Kniha není pouze poutavým historickým příběhem, jde současně o aktivní hru na hledání Kiddova pokladu. Čtenáři luští šifry a plní úkoly spolu s hlavními hrdiny knihy. Všechny důležité body příběhu vycházejí z více či méně známé historie a pozadí života kapitána Kidda. Každá taková událost je glosovaná v boxech, kde jsou vysvětlena historická fakta. Děj knihy se odehrává na několika místech, o kterých se říká, že tam může být ukryt Kiddův poklad (Oak Island, Gardiners Island, Mona Island) Putování za pokladem začíná na ostrově Tortuga, který byl baštou pirátů v Karibském moři v období zlatého věku pirátství. V knize jsou vloženy listy z deníku Jacka Warda, vnuka bocmana kapitána Kidda, na kterých si zaznamenával zážitky z cesty. V kapsách čtenáři naleznou mapy a zprávy kapitána Kidda, které jsou důležitými indiciemi na cestě za pokladem. Přiložena je také šifrovací růžice a šifrovací disk, s jejichž pomocí je možné Kiddovy zprávy rozluštit. Kniha je uložena do truhly s nápisem Truhla kapitána Williama Kidda, v jejímž falešném dně nalezne čtenář ukrytou mapu. http://perseus.ipl.cz
J i z e r s k é h o r y t i s í c o v k y Život je změna a nám v Jizerkách narostly tisícovky. Už v knize o Jizerských tisícovkách je zoficiálněn vrchol Sněžné věžičky a navíc s výškou 1070 mnm, kterou měl předtím přiznán vrchol Holubníku. Ten nám však povyrostl o 1 mnm. Černá hora nám vyrostla také o 1mnm a přerostla sestru Smědavskou horu. O 1 mnm vyrostl i Černý vrch. No a teď pomineme nepřesnou uváděnou výšku Sněžných věžiček /původně uváděnou navíc jako vedlejší vrchol/. Nejvíce překvapivě nám povyrostl a stal se tisícovkou vrchol Milíř /viz server tisícovky ČR /. Z výšky původně uváděný jako 999 mnm se po přeměření vyrostl o nádherné 4 mnm a přerostl tím stále nejnižší tisícovku JH - vrchol Zámků. No a vrchol stále lidově nazývaný Jelení stráň se už dlouho v mapách snaží přejmenovat na Věžní skály. Proto uvádím oba názvy, i když je to trochu umělá snaha No a objevil se nám nový vrchol spíše úplně nevýrazný Na Kneipě. Popisu tohoto pozapomínaného vrcholu a rašeliniště se ve výše zmíněné knize o JH tisícovkách ujal člověk nad jiné povolaný pan doktor Nevrlý /mimo jiné autor kultovní knihy o Jizerských horách/. Stojí rozhodně za to, přečíst si tento článek. A nejen přečíst, ale vydat se do Jizerek a poznávat Jizerky, pohlížet na ně z tisícových výšek. Vrcholy se totiž dobře hledají jdete stále do kopce a když už to nejde jste na vrcholu. A věřte, stojí to za to. D n e š n í v e r z e a p ů v o d n í v e r z e 1. Smrk 1.124 mnm 1. Smrk 1.124 mnm 2. Jizera 1.122 mnm 2. Jizera 1.122 mnm 3. Černá hora 1.085 mnm 3-4. Černá hora 1.084 mnm 4. Smědavská hora 1.084 mnm 4-3. Smědavská hora 1.084 mnm 5. Holubník 1.071 mnm 5. Holubník 1.070 mnm 6. Sněžné věžičky 1.070 mnm 6. Černý vrch 1.025 mnm 7. Černý vrch 1.026 mnm 7. Jelení stráň 1.018 mnm 8. Věžní skály - Jelení stráň 1.018 mnm 8. Ptačí kupy 1.013 mnm 9. Ptačí kupy 1.013 mnm 9. Polední kameny 1.006 mnm 10. Na Kneipě 1.012 mnm 10. Bukovec 1.005 mnm 11. Polední kameny 1.006 mnm 11. Zámky 1.002 mnm 12. Bukovec 1.005 mnm vedlejší vrchol 13. Milíř 1.003 mnm Sněžné věžičky 1.055 mnm 14. Zámky 1.002 mnm http://perseus.ipl.cz Strana 7
Hmyz a jiní prevíti Častěji, než vám pijí krev kamarádi, se stane, že si přijdou pochutnat jiní nezvaní hosté. Těmi můžou být hmyz (muchničky, komáři, ovádi) nebo klepítkatec klíště. Poradím vám nejen, co si s takovým štípancem počít, ale i jak si poradit se včelím, vosím a sršním bodnutím. Hmyz, který chce pít vaší krev, vás navštíví proto, že má hlad. Ve skutečnosti krev pijí jenom samičky, samečci se živí květním nektarem. Jenom samičky sají krev i u klíšťat, ony ji ale potřebují navíc i k tomu, aby mohly mít malá klíšťátka. Při kousnutí vypustí hmyz nebo klíště do rány látku, která zabrání srážení (zaschnutí) krve a pak už může vesele nasávat. Štípance muchniček, komárů, ovádů a jiných potvor v žádném případě neškrábeme. Proti svědění a pro rychlejší zahojení můžeme potřít Fenistilem. Babičky doporučují velké štípance (od ovádů) překrýt octovým obkladem, který pomůže od otoku a bolesti. Obklad se ale nesmí opakovat příliš často, protože po octu měknou kosti. Žihadla bolí víc Nepříjemnější a nebezpečnější než štípnutí od komára bývají žihadla vos, včel a sršní. Pokud někdo žihadlo dostane, musíte nejprve zkontrolovat, jestli mu v ráně žihadlo nezůstalo. Vosy a sršně mají žihadlo zatahovací, takže to tak často nehrozí. Včely ale mají žihadlo zohýbané, takže si při štípnutí utrhnou i kousek zadečku a žihadlo v ráně často zůstane. Když žihadlo najdete, vytáhněte ho (nejlépe pinzetou). Štípanec můžeme i tentokrát potřít Fenistilem, nebo proti bolesti použít Ťůtinu radu pomazat jej šťávou, nebo rozcumlaným bonbonem (druhý dáme do bříška) :-) Žihadla jsou nebezpečná hlavně těm, kdo jsou na ně alergičtí. Když o někom víte, že alergický je anebo když kdokoli dostal žihadlo do hlavy či do krku, snažte se mu co nejdříve po štípnutí dát prášek. Alergici své prášky často nosí u sebe, jinak použijte Strana 8 Dithiaden. Pokud máte štípnutého alergika, který prášek nedostal, nebo mu nepomohl, a on začne otékat a mít problémy s dýcháním, snažte se dopravit jej k lékaři, nebo ve vážných případech zavolat záchranku (155 nebo 112, ale to určitě znáte). Malá černá havěť Proč klíšťata od začátku oddělujeme od komárů a spol.? Inu proto, že klíšťata nepatří mezi hmyz, ale mezi klepítkatce. Odlišují se tím, že mají čtyři páry nožiček. Na klíště narazíme nejčastěji ve vlhkých lesích, na okrajích lesů a na vlhkých loukách, kde klíšťata sedí na rostlinách a čekají na své oběti. Je ale jen pověrou, že klíšťata padají ze stromů ve skutečnosti je totiž nenajdeme výše než 1,5 metru nad zemí. Když se vás klíště chytí, snaží se najít místo, kde je kůže měkká a tam se zakousnout (i když ve skutečnosti nekouše). Dokud klíště leze, můžete ho shodit nebo zabít. Můžete ho spálit, spláchnout, ale nikdy klíště nerozmačkávejte proti očím. Už přisáté klíště musíte odstranit, jinak s vámi bude kamarád klidně dva týdny. Čím déle klíště necháváte sát, tím větší je také riziko nakažení nemocemi, které klíšťata přenášejí. Klíště uchopíme (sterilní) pinzetou a jemně viklavým pohybem (ze strany na stranu) ho vytáhneme. Když říkám jemně, myslím jemně. Klíště nesmíte utrhnout, ale opravdu celé vytáhnout. Dobré je mít po ruce pinzetu na klíšťata, která se dá koupit v lékárnách. Když je klíště venku, přetřeme ránu dezinfekcí do ran, nejlépe jodovým perem. Ránu musíme i dále sledovat, protože některá klíšťata přenášejí nebezpečné nemoci. Když rána zarudne, nebo se v jejím místě udělá flek větší než pětikoruna, který se může navíc postupně šířit, měli bychom navštívit lékaře. Klíšťata nejčastěji přenáší dvě nemoci: klíšťovou meningoencefalitidu a Lymeskou borreliózu. Proti encefalitidě existuje spolehlivé očkování, které vám můžu jen doporučit. Pokud chcete očkování stihnout ještě před táborem, máte nejvyšší čas. Požádejte rodiče, ať se domluví s vaší paní doktorkou a doporučte jim ho také, protože pro ně je očkování ještě důležitější, než pro vás. http://perseus.ipl.cz
NAŠOT - VAŠOD aneb ANKETA č. 2 Na co právě teď myslíš? Na anketu č.2 Žigul Na anketu Honza Na to, co napíšu Janako, Modrej (no dvojčata pozn. Rolf) Na nic Kapik, Šošon Na kraviny anonym Na blbosti Chips Co dělá bratr Eliss Na noční výstup na Ještěd Vojta Na rybaření /jak jinak/ - Candát Ploštice má 8 nohou? Ondra Na úkol - Kačka Máš zvířecí plyšáky? Jaký je tvůj nejoblíbenější? Ano 10 Ne 2 Modrej, Chips Kapik - nevím Můj obří pes - Kačka, malý pejsek - Janako, pejsek Puňta - Vojta Méďa - Šošon, Medvěd Koala - Ondra, asi Méďa Matýsek - Eliss Tygříček - Candát, Bílý tygr - Anonym Slon-Honza Prasátko-Žigul Jaké živé zvíře by si chtěl/a/ mít pro sebe? Činčilu-Žigul, Koťátko-Kapik, Lev-anonym Psa Eliss /Labradora/, Janako, Šošon /štěně/ Andulku Vojta /už mám/, Papouška Modrej, Kačka Gekončíka Chips Opici - Honza Sumečka Candát /už mám/, Slona požaduje Ondra Co by sis přál/a/ mít v nové klubovně? nevím Kačka PC Anonym asi Heřmánek, Kapik, Šošon /konkrétně Notebook/, Ondra a napsanou morseovku Vedoucí a děti Modrej (vtipný chlapík pozn. Rolf) Pokaždé hodně lidí - Janako Aqárko, vypreparovanýho pstruha Candát Nevím Honza Gauč Chips, Vojta Něco hezkého Eliss (Co třeba vypreparovaného pstruha, Eliss?) Lepší postele Žigul Co je důležité v turistickém oddíle umět? Umět chodit Žigul, Kapik, Anonym, Ondra, Candát, Honza+vše, co potřebuješ, když se ztratíš nebo když někomu zachraňuješ život Znát přírodu Eliss Morseovku Vojta, Chips Poslouchat a učit se Janako Všechno Modrej, Šošon Všechny základní uzle Kačka Příroda Eliss, Žigul Chůze Anonym Kapik neví V čem naopak máš z oddílových znalostí a umění největší slabiny? Uzle Žigul, Honza Nic Kapik Morseovka Anonym, Vojta, Ondra, Šošon, Zdravověda Eliss Značky - Chips Poznávání stromů a sekání Janako Těžký batoh Candát Trochu ze všeho Modrej Nevím - Kačka O čem by se mělo psát také v Dopejsku? O všem, co se stalo zajímavého Kačka Hry Šošon Kdy vyjde další číslo Ondra Mlčeli Modrej, Vojta O rybách? Fotky rybiček Candát O výletech Janako Neví Honza O čtyřkolkách Chips, anonym, Kapik Neuvěřitelné příhody Eliss O historických památkách Žigul Co tě baví na škole v novém školním roce a co by si naopak zrušil/a/? Zrušit: Český jazyk Žigul, Vojta, Honza, Kačka+čtení, Anonym+chemii Matematiku Vojta, Ondra Školu Kapik, Modrej, Šošon Fyziku a odpoledky Eliss Vše kromě informatiky Chips Vše kromě přírodopisu - Candát Baví mne: Přírodopis - Žigul, Eliss, Candát Vlastivěda Žigul, Honza Přestávky - Eliss Tělocvik Eliss, Šošon Dramatika - Eliss Informatika Chips, Modrej Matematika Honza Český jazyk - Ondra Neví Janako v tom nemá jasno Do jaké třídy by si chtěl/a/ jít, kdyby sis mohl/a/ vybrat a proč? Kačka a Šošon- do 5.A abych mohl/a/ večer na Ještěd Ondra - do 9.A abych byl/a/ brzo ze základky dtto Modrej, Eliss, Žigul chtějí mít školu za sebou Candát do rybářské třídy Janako, Chips do 1., protože je lehká Honza do páté třídy, v Liberci, Na Oblačné škole Vojta asi mi vyhovuje Co se rád v oddíle učíš, jaké znalosti tě zajímají? Hlavně hry Kačka BPP Šošon, 1. Pomoc - Honza Turistické znalosti Ondra Uzle Modrej, Chips, Vojta+ ohně, mapy O zvířatech, Všude chodíme a vídáme řeky, sranda Candát Šifry Janako Anonym, Kapik do žádné!!! http://perseus.ipl.cz Strana 9
Kobereček Vojta Kopecký Paleček 10 let, 12.4.1998 V oddíle je od narození Co dělá Paleček, když se zrovna neučí nebo není s turisťákem? chodím na jiné kroužky,nebo doma něco kutím Víš už čím bys rád byl, nebo co bys rád dělal až budeš dospělý? ještě nevím Děláš dobrovolně domácí práce? A které? A baví tě to? moc dobrovolně ne, odnáším prázdné lahve do krámu - dobrovolně, utírám prach - dobrovolně, chodím do krámu - dobrovolně, vynáším odpad - nedobrovolně protože je táta schopen mě poslat vynášet koš v 18:00 :-( Některé by zajímalo, jestli už máš nějaké děvče? Nebo, jestli se Ti nějaká dívka líbí. ne Co tě nejvíce baví v oddíle? Je něco co v turisťáku není a ty bys to rád dělal? výlety,myslím si že málo zpíváme a že by měl mít každý ZPĚVNÍK Jakou knihu máš teď rozečtenou? SATURNIN Kam by ses rád podíval? (myšleno - kraj, země atd.) A pročpak? Do Beskyd. Strana 10 http://perseus.ipl.cz
A jak odpovídali na stejné otázky rodiče a Pepa? Pepo, jaký tvůj brácha Paleček? Perete se? Pomáte si? Jak, kdy. Občas hodný, občas zlý já nevim. :-) :-( Jak, kdy. Jak, kdy. Jaký vztah mají bráchové mezi sebou? Ťuťu: Myslím, že standartní. Občas to vypadá, že se přizabijí, ale když jde do tuhého tak stojí při sobě. Rolf: Chvíli se mají rádi a chvíli se žerou. Když to porovnám se svými bratry, tak bych řekl, že jsou na sebe častěji víc hodní než jsme bývali my. Také se umí doplňovat a mají stejné zájmy, to je rozhodně plus. Co Vojta a dobrovolné domácí práce? Baví Palečka škola? Je poctivý žák, nebo lajdák? Ťuťu: Nechápu pojem dobrovolná domácí práce. Když dostane něco za úkol, tak to splní a občas i s nadšením, nejraději nosí lahve do krámu. Ve škole ho to asi baví, lajdák není, ale je trošku zapomnětlivý, takže občas něco doháníme po telefonu. Palečku, co škola? Baví tě? A které předměty? škola mě celkem baví, nejvíc Vlastivěda Jaký je Pepa jako brácha? Perete se? Pomáháte si? :o) občas se dost naštve,jo pereme,ale taky si pomáháme Rolf: Práci berou spíše jak trest, tedy alespoň zpočátku, když se jim chce plní úkoly dobře a naopak dokážou být hlavně Vojta tak otravní a zhnusení prací, že je od ní Petra vyžene. Tuto taktiku dobře znám ze svého dětství, takže na mne tolik neplatí. Hlavně když jsem s klukama sám provádíme domácí práce jako vojenský výcvik a hru. Na to kluci téměř vždycky zaberou a začne je to bavit Ví už Paleček, čím by rád byl? Ťuťu: V současnosti netuším, ale poslední plán byl vědec biolog, zahradník - myslím. :-) Rolf: Já nevím, budu se ho na to muset zeptat. Je strašlivý výzkumník a badatel, něco mezi mnou a Kotlíkem v dětství. Také je to docela dobrý knihomol. Zrovna včera mu Petra nedala časový úsek a já jsem ho odchytil ve 22.20 hod, jak si ještě čte. http://perseus.ipl.cz Strana 11
S á ň k o v a n á reportáž rádia Suchý knedlik Dobrý den vážení posluchači dnes se Vám hlásíme nikoliv z našeho zatepleného a občas i trochu zaprděného studia, ale přímo z terénu, kde stojíme spolu s dětmi i vedoucími oddílu Perseus. A přátelé můžu konstatovat, že mi mikrofon trochu přimrzá k ruce zde na autobusovém nádraží v Chrastavě. Ano a už slyšíme zvuk motoru přijíždějícího autobusu, který je přehlušován hláskem dítěte zvaném Kečita, které několikrát za sebou opakuje: Kde je Ťuňťa? Zřejmě si dítě zapomnělo doma svého oblíbeného medvídka. Dovolte mi jeden postřeh. Na to, že se jedná o sáňkovanou se tu sešli spíše závodníci s boby i menšími bobky než se sáňkami. Sáňky tu má pouze tato dvojice přerostlejších dětí, která se baví s bělovlasým staříkem, zřejmě divákem. Teď se na chvíli odmlčíme a po písničce se Vám ozve náš reportér Drahoň Uchoňovský přímo z centra vysokých Bedřichovských hor - z Jahodníku, kde závod začíná. Nyní si už vyslechněte slíbenou písničku, kterou si sami zazpíváte třeba Bednu od whisky nebo Okoř / stejně žádnou jinou ještě kromě Skákal pes přes ječmen neznáte/. Strana 12 Dobrý den vážení a milý sportovní posluchači, ozývám se Vám přímo z centra závodních tratí Jizerských hor, kde se koná tento extrémní závod ve sjezdu, nejčastěji na bobech, ale i bez nich z Ostružiníku až do Libových sadů v Liberci. Opakuji Liberce Lidových sadů. Tratě jsou díky mravenčí práci pořadatelů dobře upravené a nepříliš zasněžené. Navíc se letos podařila po složitých a urputných vyjednáváních prosadit téměř neuvěřitelná věc, takřka Husarský kousek. Pořadatelé přesvědčili Kačenku, aby letos sníh do Vesce a dokonce ani do Prahy alespoň prozatím, neodvážela. Ale to už se nám závodníci shlukují na startu, někteří ještě provádí leštění log sponzorů, jiní už usedají na bobíky nebo sáně, aby se vzápětí zvedli. Opravdu po rovině to nejede. Jako už v minulosti, kdy i Mohamed byl nucen přesunout se k hoře, naši závodníci míří se svými stroji po trase k České Chalupě. Přesun se odehrává v rámci pravidel Fair-play. Veterán soutěže a nejstarší závodník Rolf je dokonce potahován mladším a výkonnějším závodníkem Gedžitou. Ale to už se ó Nejstarší nechal odpoutat a jede hrdinně jako předjezdec. Jak jsem byl informován jako první na neprozkoumanou trať vyjíždějí právě nejzkušenější, nejstarší a jak to tak bývá i nejtěžší a za ta léta i nejopotřebovanější závodníci. A za ním se pouští další jako vosy. I letos pořadatelé zařadili do programu rotující dělovou kouli, která po způsobu vypuštěného bumerangu rotuje sem a tam v rámci celé tratě. Ostatně, jsou na ní závodníci už zvyklí, i když se občas ozývá úpěnlivé. Ne Fido, ne! Marně. Jakoby neznali neúprosnou povahu tohoto traťového komisaře.vepředu jásá první závodník, co dojel nejdál. Ano, je to Rolf! Vyhrává první rychlostní vložku tzv. Rz-tu. Jak jsme se dozvěděli nejde tady totiž o rychlost, ale o to, kdo se veze nejdál a to právě v dojezdu po rovině. Teď se však zaměřme na Rolfovo sáňové Subaru. Nejedná se o nejnovější model, který se nyní provádí v aerodynamičtějším pojetí a modré barvě. Ne, tento model je červený s vychytávkou úložným prostorem a padajícím víkem. Nosnost modelu je okolo 35 40 kg, a tak když na něj dosedá Rolf se zanedbatelnými 50-ti kilogramy navíc, dochází k určitým deformacím a varovnému praskání. Ostatně je na tomto modelu vidět, že ho Rolf nevytáhl poprvé. Ještě asi dvě Rz-ty, http://perseus.ipl.cz
které vyhráli nějací jiní a mnohem méně zajímaví závodníci a už dojíždíme k depu na Českou Chalupu. Tady v depu České Chalupy se odehrává zvláštní jev vzduch se zbarvil do běla. Jak jsem se doslechl nejedná se ani tak o úmysl pořadatelů, ale o jev zvláštní hříčku počasí, kterou místní starousedlíci a horalé nazývají snížená viditelnost a mlha nebo i trochu vulgárně - mlíko. Někteří při spatření tohoto jevu si sundávají závodní helmu jako například nejmenovaný Maršálek, aby po chvíli po náhodném škobrtnutí na šikmé sněhové ploše elegantně ulehl na sněhovou pokrývku. K příjezdové komunikaci depa je zapotřebí překonat sněhový zátaras-dunu. Zde se už u některých závodníků projevuje únava a výšková nemoc. V depu pořadatelé vytvořili tréninkový svah, kde po malém občerstvení některým závodníkům otrnulo a závodník Červis prováděl salta, po kterých díky zemské přitažlivosti také ulehal do sněhu a ne vždy bylo takové dolehnutí příjemné. Tímto se s Vámi loučí reportér Uchoňovský a předává mikrofon kolegyni Marčele Čembalíny. Ano dobrý den vážení posluchači původně jsem uváděla vážnou hudbu, ale ráda jsem přijala tuto výzvu komentovat tento nevšední sáňkařský koncert. A nyní se pohodlně usaďte do svých křesel a zaposlouchejte se do nádherných tónů našeho vysílání. Teď přicházejí do repertoáru našeho orchestru zcela jiné symfonie než v horním úseku dráhy. Jsou hrány v mnohem živějším tempu, v hudebním žargonu bychom řekli svižně, ostře. A tak lze potkat závodníka Maruš, která svůj bob drží jako violu pěkně pod krkem a hraje s chladným soustředěným úsměvem lyrický duet se Snšhurkou zde přezdívanou Elliss. Nebo Kač Kač jedoucí na nástroji ne nepodobném banju za jízdy rotuje, sundává si čepici a zkouší si jednotlivé figury z baletu. A všichni ostatní si švitořivé poskakují a pohopsávají na dunách sáňkařské dráhy halekajíce a prozpěvujíce až do závěru celé produkce. A to je vše loučí se Marccella Cemballini. Na závěr nám druhou polovinu závodu zhodnotí přímo jeden z účastníků, který se nepřál být jmenován. Druhá polovina závodu byl podtrh od pořadatelů. Pustili nás po sáňkařské dráze, samá mulda, z jedné se skákalo na druhou, saně a boby praskaly ve švech i mimo ně. Řvali jsme o pomoc a ta vaše Čembala nám jen mávala a smála se Povedl se jedině závěr, kde jsme si pak zahojili rány při driftování na ledu pod svahem u Lesního koupaliště tedy alespoň ty, co přežili jízdu a ti, co po závěrečném sjezdu stihli zabrzdit a tím pádem se neutopili v potoce, co vytéká z Lesního koupaliště, kam se mimochodem vůbec nemělo dojet. Podle důvěrných a důvěryhodných zdrojů si jistý nejmenovaný přerostlý závodník, co připravoval trasu, se posléze vymlouval, že mu zarezly skluznice na saních a přitom si na ně údajně den před závodem nalepil skialpinistické tulení pásy na skluznice a to proti srsti. http://perseus.ipl.cz Strana 13
O HORSKÉ SLUŽBĚ Naše nedávné svezení s horskou službou mě inspirovalo k napsání několika řádků o této organizaci, jejíž členové každoročně pomohou zachránit životy a zdraví tisíců návštěvníků hor. Co je vůbec úkolem horské služby? Horská služba organizuje a provádí záchranné a pátrací akce v horském terénu, poskytuje první pomoc a zajišťuje transport zraněných. To znamená, že pokud se vám něco stane v terénu, kam se nedostane záchranná služba, pomůže vám právě horská služba. Dále HS zajišťuje podmínky pro bezpečnost návštěvníků hor, například monitoruje a informuje o lavinových nebezpečích. Něco z historie horské služby Spolu s tím, jak do hor začínali lidé chodit objevovat jejich krásu, vzrůstala potřeba po lidech, kteří dokáží turistům v nouzi pomoc. Hosté přicházeli v létě i v zimě a obraceli se na domácí obyvatele a znalce hor, aby je zavedli do neznámých koutů pohoří. Proto v roce 1850 vznikla služba průvodců a nosičů, která byla podmíněna znalostí první pomoci. První organizovaná záchranná akce se uskutečnila v zimě roku 1900 v Krkonoších. Tam také vznikl první spolek horské služby a to v roce 1934. Pro nás nejbližší spolek Horské služby vznikl v Jizerských horách v roce 1954. S postupem času se do vybavení HS kromě základních pomůcek jako jsou svozné saně, lyžařská a horolezecká výstroj nebo zdravotnický materiál dostávají SOS telefony a radiostanice(vysílačky). Sněžný skútr použila HS v Čechách poprvé v roce 1967. Od 1.1.2005 vzniká obecně prospěšná společnost Horská služba České republiky. Strana 14 Současnost V současnosti působí HSČR v sedmi oblastech České republiky- v Krkonoších, Jesenících, Beskydech, Orlických horách, na Šumavě, v Krušných a v Jizerských horách. Každá z těchto oblastí pak má několik stanic. V Jizerských horách jsou v Bedřichově, na Ještědu, na Špičáku, na Severáku a v osadě Jizerka. V současné době HS zasahuje asi u 600 případů týdně. V době prázdnin to bývá přes 700 výjezdů. Nejčastěji záchranáři musí ošetřovat zlomeniny končetin a úrazy hlavy. Pokud si myslíte, že tito záchranáři jsou u HS zaměstnaní, tak pro většinu z nich to neplatí. Tuto profesi má jako zaměstnání asi stovka záchranářů, dalších 400 lidí tuto práci vykonávají jako dobrovolníci. Když máte problém A co byste měli dělat, pokud se v horách dostanete do situace, že budete potřebovat pomoc horské služby? HS nemá jednotné číslo, jako například hasiči mají 150. Proto byste si měli zapamatovat alespoň číslo 155, které sice není na HS, ale dispečeři už se s horskými záchranáři domluví a pošlou k Vám pomoc. Pokud byste si pro jistotu chtěli do telefonu uložit i číslo přímo na stanici HS v Bedřichově, je to číslo 483 380 073. Mít telefon u sebe ale nestačí. Aby se k vám záchranáři vůbec dostali, potřebují co nejpřesněji vědět, kde jste. Proto vždy dávejte na cestách pozor, kde zrovna jste a po jaké cestě jdete. Když totiž budete do telefonu říkat jenom to, že jste na štěrkové cestě a všude kolem je spousta stromů, vaše šance na to, že vás někdo objeví, je poměrně malá. Většinou ale budete vědět aspoň odkud jste vycházeli a dobré je vědět po jaké turistické značce jdete a jakým směrem. Abyste se do složité situace nedostali, vydala Horská služba také desatero zásad bezpečného chování při pohybu v horském terénu: 1. Vždy pečlivě naplánovat trasu túry a vybavení na ni (nezapomenut na léky). Túru plánovat podle fyzické a psychické kondice nejslabšího ze skupiny. 2. S předstihem získat co nejvíce informací o prognóze počasí, sněhové a lavinové situaci. 3. Před odchodem na túru předat informace o trase a předpokládané době návratu.tempo na túře zvolit podle nejslabšího ze skupiny 4. Správně používat mapu, znát druhy značení turi- http://perseus.ipl.cz
stických cest specifické pro jednotlivá pohoří. 5. Znát typy výstražných tabulí a jejich význam. 6. Nepohybovat se mimo značené cesty. 7. Mít s sebou lékárničku a v případě potřeby umět poskytnout první pomoc V souvislosti s Kobíkovým článkem, přidávám jednu praktickou věc. Objevil jsem ji celkem nedávno v jednom skautském magazínu. Myslím, že to je hodně dobré a bude jen dobře, když se to rozšíří. Karbík Označení kontaktní osoby v mobilním telefonu ICE Záchranáři a zdravotníci si všimli, že při dopravních a jiných nehodách mají zranění při sobě obyčejně mobilní telefon. Při záchranných akcích však cizí osoby nevědí, koho z dlouhého telefonního seznamu mají kontaktovat. Personál záchranné a rychlé zdravotní pomoci proto navrhuje, aby každý měl v telefonu rozpoznatelný seznam kontaktních osob pro případ nouze. Mezinárodní uznaný pseudonym (Pseudonym je krycí jméno nebo umělecká značka) je ICE :: In Case of Emergency :: 8. Znát kontakty na Horskou službu, nebo na Zdravotní záchrannou službu. Mít vždy nabitý a zapnutý mobilní telefon. Pod tímto jménem bychom ve svém mobilním telefonu měli uvést telefonní číslo a osobu, kterou v případě nouze může kontektovat policie, záchranná zdravotní nebo hasičská služba. Pokud chcete jako jako nouzový kontakt uvést více osob, použijte pseudonymy ICE1, ICE2, ICE3 atd. Je to jednoduché a nic to nestojí, a může přitom zachránit život. 9. Znát zásady chování pro případ zbloudění, pádu laviny, nebo zřícení v exponovaném terénu. Zásady hlášení nehody Záchranář se bude snažit od postiženého získat všechny dostupné informace: jméno a příjmení volajícího druh zranění aktuální stav postiženého mechanismus úrazu místo nehody věk postiženého telefonní číslo HORSKÁ SLUŽBA - kontakty Dům HS 468 12 Bedřichov u Jablonce nad Nisou pohotovostní číslo (tel./fax): 483 380 073 náčelník: René Mašín mail: masin@hscr.cz hsjizerskehory@horskasluzba.cz Stanice HS Ještěd U Lanovky Horní Hanychov, 460 00 Liberec, tel.: 482 771 025 Stanice HS Severák Hrabětice 257, 468 11 pošta Janov nad Nisou, tel.: 483 380 218 Stanice HS Špičák Albrechtice 1007, 468 43 Albrechtice, tel.: 483 381 566 Stanice HS Jizerka, osada Jizerka 46850 pošta Horní Polubný, tel.: 602 441 616 1 0. N i k d y nepodceňovat hory a nevystavovat nezodpovědným chováním do nebezpečí sebe ani ostatní. Na závěr jsem pro Vás našel ještě dvě zajímavé informace. Tou první z nich je ceník úkonů Horské služby: ošetření na sjezdovce 700 Kč ošetření a odvoz do 3 km 4 000 Kč ošetření a odvoz nad 3 km 6 500 Kč pátrání až několik desítek tisíc Kč Tyto ceny zatím platí pouze pro cizince a lidi, kteří se do nebezpečí dostali svým vlastním nevhodným chováním. Do budoucna ale pravděpodobně bude platit každý, kdo bude muset využít pomoc horské služby. A tou druhou zajímavostí je informace, co musíte udělat proto, abyste se stali členem HS, pokud by po tom v budoucnu někdo z vás toužil. Nejdříve musíte přemluvit dva současné záchranáře HS aby se za vás zaručili. Poté se na minimálně dva roky stanete takzvaným čekatelem. Během těchto dvou let vás čeká mnoho školení teoretických i praktických, které zaberou mnoho týdnů z vašeho volného času. Během nich se budete učit jak poskytnout první pomoc i zdokonalovat své lyžařské nebo horolezecké schopnosti. Pokud na závěr těchto dvou let úspěšně složíte všechny testy a zkoušky, můžete se stát členem Horské služby České republiky. Kobík http://perseus.ipl.cz Strana 15
Křížovka Vyplň všechna pole a po té čti písmena v šedivých polích. Vyjdou ti dvě slova. vodorovně: 1. jméno oddílu 3. český národní strom 4. letní akce na 14 dní 5. část stromu 6. plátěný přístřešek 7. řeka protékající Chrastavou 8. nejvyšší hora Jizerských hor 9. kamarádský pozdrav dolů: 1. nesprávně smetánka lékařská 2. provaz na vázání uzlů Oprav chyby 1, Heliocentrický názor, že Slunce neobíhá Zemi, leč právě naopak, vyslovil Vladimír Koperník. 2, Marco Polo se r. 1292 vrátil z Japonska do svého rodného města Benátky. 3, Yellowstoneský národní park v Anglii byl zřízen roku 1872. 4, Nejvyšší tělesnou teplotu mají savci. Dosahuje až 44 C. 5, Judo se vyvinulo ze starověkých indických obranných technik. 1,... 2,... 3,... 4,... 5,... Škrtačka Nejdříve vyškrtej pět obrázků, jejichž pojmenování začíná písmenem S. První písmena zbylých slov tvoří tajenku důležitá surovina. Strana 16 http://perseus.ipl.cz
Tmavé body Pokus se spočítat tmavé body, které jsou na světlých křižovatkách. Vtipy Tak co, Franto, přežila ti stodola po tom hurikánu?, ptá se Pepa a Franta odpoví: Nevím, já ji ještě nenašel. Vyměním Tři zlaté vlasy děda Vševěda! Za Dva roky prázdnin! Perou se dva žáci: Ty jsi hrozný blbec. A ty ještě větší! Zasáhne pan učitel: Nezapomeňte, že jsem tady ještě já! Románek se modlí před Vánocemi. Na konci modlitby zakřičí: Ježíšku, prosím Tě, dones mi kolo! Ježíšek není hluchý! domlouvá mu sestra. Ale babička špatně slyší Maminko, můžu si jít hrát ven? ptá se Pepíček maminky. S tou dírou v kalhotách? Ne, s Honzíkem ze třetího patra. Na hodině matematiky dostane Pepíček tenhle úkol: V kapse máš třicet švestek a deset sníš. Co ti zůstane? Dvacet švestek a deset pecek! Přijde policajt s rozstřílenou hlavou k doktorovi. Doktor ho okamžitě přijme, vyjme mu všechny kulky a povídá: Sakra chlape, vy jste měl obrovský štěstí. Čtyřicet střelnejch ran do hlavy a ani jedna nezasáhla mozek. Zločin byl spáchaný v noci z pátého na šestého srpna, informuje podřízené náčelník. Promiňte, veliteli, hlásí se jeden z příslušníků, špatně jsem slyšel - v noci z pátého na kolikátého? Policejní generál povídá: Máme nový trezor! Jsou to samé pětky, ale v rámci utajení vám neřeknu v jakém pořadí. Řešení: Křížovka: rumpál, sako Oprav chyby: 1, Mikuláš Koperník 2, z Číny, 3, v USA, 4, ptáci, 5, japonských Škrtačka: ropa Tmavé body: Žádné tmavé body na obrázku nejsou, jedná se o optický klam. http://perseus.ipl.cz Strana 17
Omalovánky :-) Strana 18 http://perseus.ipl.cz